OSMA
Další valná hromada HPH byla zneplatněna a několik konkursních pozoruhodností
Zveřejněno: 18.3.2005
Navrat na hlavni stranku OSMY
Městský soud v Praze rozhodl ve čtvrtek 17.3.2003 o žalobách dvou akcionářů proti usnesením valné hromady HPH, která se konala 16.12.2002 od 15 hod. v Táboře. Svým rozhodnutím vyslovil neplatnost všech usnesení této valné hromady a k tomu zamítl návrh na určení opatrovníka společnosti, který vznesla bývalá předsedkyně dozorčí rady HPH JUDr. Jana Sainerová, jež spolu s ing.Tomášem Ševčíkem a ing. Drahomírem Zieglerem projevila přání přistoupit jako vedlejší účastník na stranu žalovaného HPH, což jim současné představenstvo shovívavě dovolilo.
V ústním odůvodnění soud uvedl, že uvedení dvou dat rozhodného dne je prakticky stejné, jakoby na oznámení o svolání této valné hromady bylo uvedeno zcela špatné datum. Nepomohlo by ani přezkoumání, zda došlo či nedošlo ve sporných dnech k převodům akcií, neboť by se nedohledali akcionáři, kteří právě pro ta dvě matoucí data byli uvedeni v nejistotu a proto se na tuto valnou hromadu nedostavili. K tomu se neprokázalo, že ke svolání valné hromady byl opatřen výpis emitenta a pokud šlo o návrh na určení opatrovníka, pak soud neshledal k jeho jmenování žádný důvod. Podle názoru soudu na statutární orgán, zvolený na poslední valné hromadě společnosti, tedy 29.4.2004, je třeba pohlížet jako na platně zvolený, třebaže je tato valná hromada napadena žalobou. V průběhu jednání J. Sainerová vznesla námitku podjatosti předsedy soudu JUDr. Žákovce. Soud k tomu uvedl, že takovou námitku nepovažuje za oprávněnou, neboť byla zdůvodněna jen postupem při soudním projednávání, což soud v této chvíli nemůže přijmout. Námitkou podjatosti se pak soud bude zabývat v případě odvolání, pokud bude podáno. Tímto usnesením pražského Městského soudu bylo tedy zneplatněno kromě jiného také zvolení členů představenstva HPH, tedy T. Ševčíka, Fr. Maňáka, D. Zieglera, J. Nového a L. Černého, kteří tvořili představenstvo, jež bylo odvoláno usnesením valné hromady, konané 12.10.2003.
Pokud jde o konkurs, vyvíjí se vskutku zajímavě. Soudkyně JUDr. Hodačová sice při jeho prohlášení 16.12.2004 v odůvodnění uvedla, že soud nezkoumal, kdo je či není oprávněn za HPH jednat, neboť to podle jejího právního názoru konkursnímu soudu nepřísluší, ovšem tento soud (tedy soudkyně Hodačová) již v dalším usnesení ze dne 7.2.2005, jímž zamítl návrh na zrušení konkursu, uvádí v odůvodnění: „... nebylo najisto právně postaveno, kdo je statutárním orgánem úpadce, protože podle právního názoru konkursního soudu nelze aplikovat zásadu, že platí poslední zvolený statutární orgán, dokud soud nerozhodne jinak, neboť v daném případě u úpadce došlo k samovolným volbám statutárního orgánu.“ Pojednou soudkyně Hodačová zásadně mění svůj právní názor (za necelé dva měsíce) a zkoumá, kdo je oprávněn za HPH jednat, dokonce jde tak daleko, že bez ohledu na zákon dokonce tvrdí, že „došlo k samovolným volbám statutárního orgánu“! Tohle přece již téměř rok vytrvale prohlašuje gang Vostrého! A korunu tomu nasazuje paní soudkyně Hodačová tvrzením, že „soud se snaží ve spolupráci se správcem konkursní podstaty tento zásadní problém rozklíčovat…“
Proč najednou takový obrat, proč v případě osob, které se podvodně vydávaly půl roku po svém odvolání za členy představenstva (M. Pacovský a A. Klimeš) při podávání návrhu na konkurs, paní Hodačovou jejich oprávnění nezajímalo a statutární orgán, který byl zvolen na poslední valné hromadě označuje přímo jasnozřivě dokonce za samovolně zvolený (patrně přímo konspirativně) a neuvěřitelně obětavě, jistě i ve svém volném čase, doslova nad rámec poslání konkursního soudu se snaží „ve spolupráci se správcem konkursní podstaty rozklíčovat“ kdo je členem orgánů HPH. Taková proměna, možná zapomnětlivost či snad ještě něco jiného za pouhé dva měsíce! Nebo spíš taková obyčejná právní arogance jednoho z českých justičních činitelů? K dokreslení právní erudice JUDr. Hodačové není patrně zanedbatelné, že zakazovala právnímu zástupci HPH nahlížet do konkursního spisu, s odvoláním na par. 14 zákona o konkursu a vyrovnání, aniž si uvědomila nebo dokonce věděla, že v tomto případě prohlášením konkursu neztrácí platnost plná moc, udělená právnímu zástupci před 16.12.2004.
Paní Hodačová ovšem není sama, velice zdatně jí sekunduje i městská státní zástupkyně Mgr. Soldánová. Ve svém přípisu z 16.2.2005 uvádí: „…v době, kdy byl podán návrh na prohlášení konkursu samotným dlužníkem, za něho jednaly osoby, které v té době byly zvoleny na valné hromadě, na základě volby jim vzniklo právo za dlužníka jednat a to do té doby, než bylo usnesení valné hromady prohlášeno za neplatné“. Nějak paní státní zástupkyni Soldánové uniklo, že osoby jež podaly za HPH návrh na konkurs již byly půl roku z představenstva právoplatně odvolány, ale to je zřejmě pro českou státní zástupkyni zcela bagatelní skutečnost. Pod rozlišovací schopnost Mgr. Soldánové je v tomto případě dokonce i určení, jaké kdo má vlastně v případu konkursu na HPH právní postavení. A tak bohorovně ve svém přípisu Vrchnímu soudu označuje za žalobce Městské státní zastupitelství a HPH zase za stranu žalovanou, třebaže při prohlášení konkursu žádný žalobce nebo žalovaný neexistuje.
I tak skvěle právně vzdělané a fundované státní zástupce si platíme ze svých daní a takoví lidé rozhodují v kauzách, v nichž jde o horentní sumy, v případě HPH o uloupených 65 – 80 miliard a čtvrt miliónu okradených akcionářů. Je zcela samozřejmé, že tato státní zástupkyně Vrchnímu soudu navrhuje, aby v odvolacím řízení proti prohlášení konkursu potvrdil usnesení Městského soudu, neboť Městské státní zastupitelství ( čti Mgr. Soldánová) „má za to, že úpadek dlužníka Harvardský průmyslový holding a.s. - v likvidaci byl dostatečně osvědčen a napadeným usnesením rovněž podrobně odůvodněn“. Cui bono (komu to prospívá) se ptali v takových případech už staří Římané.