OSMA

V průběhu konkursu zmizely z HPH miliónové finanční prostředky

Zveřejněno: 17.6.2005

Navrat na hlavni stranku OSMY
Přestože konkurs na majetek HPH byl usnesením Vrchního soudu zamítnut před téměř dvěma měsíci a úředně ukončen před pěti týdny, soudkyně JUDr.Hodačová s konkursním správcem JUDr..Cupkou patrně nehodlají usnesení Vrchního soudu vzít na vědomí. Jakoby se shlédli v postoji proslulého M.Pacovského (iniciátora tohoto podvodného konkursu), jenž na všechny námitky akcionářů, že tehdejší představenstvo nerespektuje zákony a ignoruje soudní usnesení, odpovídal svým oblíbeným - náš právní názor je jiný.
Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že tento správce Cupka se neobtěžoval od 9.5. (den ukončení konkursu) odpovídat na požadavky a urgence likvidátora doc. Častorála (celkem čtyři) na zpětné předání majetku společnosti. Dokonce v posledním čísle týdeníku Ekonom prohlašuje, že o ukončení konkursu ví jen neoficiálně. Kam asi zmizela jeho blesková informovanost a ještě rychlejší aktivita, se kterou vzápětí po prohlášení konkursu převáděl prostředky HPH na svůj soukromý účet? Teprve 23.5. konečně likvidátorovi odpovídá a je to odpověď vskutku hodná českého konkursního správce. Likvidátor pro něj není osobou, které by "měl skládat účty ze své činnosti, případně sepisovat zprávy. Poté, kdy budu Městským soudem odvolán ze své funkce, předám Vám doklady, které jsem od Vás obdržel". Při pozoruhodné orientaci soudkyně Hodačové v konkursním právu to třeba může trvat ještě dalšího půl roku. A ještě jen na okraj - soud přece konkursního správce neodvolává, jedině v případě, když neplní své povinnosti, nebo když nedodržuje zákon. Při ukončení konkursu přece soud vydává usnesení, kterým správci ukládá lhůtu, v níž má uzavřít účetní knihy a sestavit účetní závěrku, aby pak soud mohl rozhodnout o zproštění funkce. Což soudkyně Hodačová doposud samozřejmě neučinila. Ve svém dopise navíc správce Cupka poskytuje likvidátorovi zcela nezištně i radu, když na závěr píše: "Pokud máte pocit, že v důsledku konkursu vznikla úpadci škoda, jistě Vám jako dobrému hospodáři nebrání nic v jejím vyčíslení a následném vymáhání".
Jak tedy pan Cupka nakládal s majetkem HPH v průběhu pětiměsíčního trvání konkursu, zřejmě nemají představitelé společnosti v žádném případě právo vědět. Postoj je to nadmíru zajímavý, takže vzbuzuje i jisté pochybnosti, dokonce i nemalé podezření, které navíc umocňuje zpráva exekutorky Havlíkové. V ní totiž oznamuje: "Bohužel v mezidobí od sdělení zůstatku na účtu ze dne 6.10.2004 správce konkursní podstaty pravděpodobně nějakým způsobem naložil s částkou 1 070 270 Kč". Na exekutorkou zmiňovaném účtu tedy chybí 164 tisíc korun na úhradu exekuce a k tomu ještě zatím nevyčíslená suma za exekuční náklady. Kampak se tyto prostředky poděly?
Pro dost neodbytné domněnky o osudu harvardské hotovosti ještě jedna indicie. Když se likvidátor Častorál snažil změnit dispoziční oprávnění k účtu, na který měl správce Cupka převést prostředky HPH, čekalo ho nemalé překvapení. Od ředitele banky dostal písemnou zprávu, že "s ohledem na bankovní tajemství Vám mohu sdělit, že Vámi předložené číslo účtu je osobním kontem fyzické osoby, dispoziční právo má pouze majitel a pokud jsou na účtu finanční prostředky z konkursní podstaty úpadce Harvardského průmyslového holdingu, a.s. - v likvidaci, ze smlouvy o účtu toto nevyplývá a ČSOB tato skutečnost není známa". Jestliže na tento účet konkursní správce prostředky HPH převedl, pak to muselo být ve smlouvě o účtu jasně a jednoznačně vyznačeno.
Likvidátor Častorál si ovšem tu dobrou Cupkovu radu vzal k srdci jen částečně a jednoduše na pana konkursního správce vskutku jako dobrý hospodář podal trestní oznámení. Určitě přitom nebyl veden podezřením, že by správce Cupka nějak při zmizení těchto prostředků zneužil svou funkci, stejně jako v záležitosti účtu v ČSOB. Jistě jen jako dobrý hospodář se snaží zjistit, zda majetek společnosti zmizel a případně kam, když zatím správce Cupka odmítá podat jakékoliv vysvětlení.
Počínání správce Cupky přitom i nadále přímo překypuje překvapením. Tím posledním je jeho vyčíslení nákladů konkursního správce ze dne 6.6., ke kterému ho soudkyně Hodačová vyzvala usnesením s datem 26.5. Správce Cupka soudu sděluje, že "výdaje vzniklé prohlášením konkursu byly hrazeny v rámci činnosti Advokátní kanceláře J.Cupka a správce se jich tímto výslovně vzdává". Našel by se v české kotlině, ba dokonce po celé Evropě ještě alespoň jeden tak nezištný konkursní správce? Či snad správce Cupka neučinil za těch pět měsíců vůbec nic, co by stálo za vyčíslení? Vymáhal vůbec nějaký majetek, nebo jistě zcela nezištně umožnil V.Koženému a B.Vostrému s ním dále nakládat a ukrývat ho ?
Zdá se ovšem, že by celá tato konkursní podvodná fraška přece jen ještě v tomto roce mohla dospět ke svému konci. Soudkyně Hodačová dokonce už dala 8.6. konkursní kanceláři příkaz (měsíc po ukončení konkursu!) "vyžádat telefonicky od správce konkursní podstaty zda byla splněna povinnost dle ust. 44 odst. 4 ZKV, tj. zda byly uzavřeny účetní knihy a sestaven účetní návrh úpadce". K čemuž je soudkyní Hodačovou připojena záhadná poznámka - písemně obratem či nikoliv.
K tomu všemu ještě malý dodatek. Na těchto stránkách OSMY nebývá věnována pozornost výlevům všeobecně známého autora, jenž produkuje s odvahou jemu vlastní, tedy anonymně, většinu příspěvků v "Názorech". Není nyní nanejvýš příhodný čas zorganizovat na Harvard podvodný konkurs číslo 2? A ještě to vylepšit - návrh by tentokrát mohly podat neexistující osoby, soudkyně Hodačová by opět přičinlivě takový konkurs jistě znovu klidně prohlásila. Vždyť podle ní jde zkoumání oprávněnosti navrhovatelů, či osob jednajících za HPH nad rámec působnosti konkursního soudu, takže u jejího soudu může vlastně navrhovat konkurs kdokoliv na jakoukoliv společnost. Zato však pečlivě eviduje, že předseda představenstva HPH Staněk napsal článek o konkursu na HPH do Konkursních novin. Dokonce tuto pro průběh konkursu jistě nadmíru závažnou informaci neváhala založit do spisu.
Nicméně došlo při zamítnutí tohoto konkursu k zajímavému souběhu dění. Právě v den, kdy bylo usnesení Vrchního soudu doručeno Městskému soudu (28.4), soudkyně Hodačová náhle onemocněla. Až teprve po svém uzdravení (9.5.), se podle informací z Městského soudu rozhodla pro jiný postup (rozuměj přestala bránit vyvěšení usnesení na úřední desku), což prý je v její pravomoci. Další určitě nechtěnou shodou okolností svůj postoj paní soudkyně změnila vzápětí, co byla vznesena ostrá stížnost místopředsedovi městského soudu JUDr. Jabornickému. A pak že život a zvláště pak české soudnictví nejsou plné až podivuhodných náhod.