OSMA

Další valná hromada zneplatněna. Duo Sainerová-Ševčík ztrácí dech

Zveřejněno: 1.7.2005

Navrat na hlavni stranku OSMY
Další soudní jednání proběhlo ve čtvrtek 30. června, když Městský soud v Praze jednal o žalobě pana ing. Aleše Hodiny na neplatnost usnesení valné hromady HPH, konané v srpnu roku 1999. Podle očekávání se opět excelentní právnička JUDr. J.Sainerová spolu s ing. T. Ševčíkem domáhali přistoupit na stranu HPH coby vedlejší účastníci. Ševčík se samozřejmě ani neobtěžoval k soudu přijít, byl opět zastupován advokátkou JUDr. Smítkovou. Tentokrát však představenstvo HPH výpomoc Ševčíka i Sainerové odmítlo, což soud akceptoval a bez dalšího Sainerovou i Ševčíkovu advokátku vykázal mezi veřejnost. Neustanovil ani opatrovníka, jak žádaly a ve svém verdiktu žalobě vyhověl, tedy zneplatnil všechna usnesení žalované valné hromady. Znamená to i neplatnost tehdejšího zvolení Zieglera a Černého do představenstva HPH a také zvolení Ševčíka, Sainerové a Podzimka do dozorčí rady, což Sainerovou zřejmě rozlítilo natolik, že dokonce soudkyni při čtení usnesení skákala naprosto neomaleně do řeči, až si vysloužila napomenutí. Určitě je mrzuté, když je člověk vyslán k soudnímu jednání, aby dělal jen obstrukce a najednou je této možnosti zbaven. Nakonec Sainerová už musí být na Městském soudu náležitě proslulá, vždyť při jednom z posledních jednání musela být dokonce soudem upozorněna, že občanský soudní řád byl vytvořen proto aby se soudilo, a nikoliv aby se nesoudilo. Samozřejmě, že si soudce za to hned vysloužil od Sainerové nařčení z podjatosti. Proto lze téměř s jistotou předpokládat, že i soudkyně, která vedla čtvrteční jednání, bude Sainerovou záhy osočena zcela stejně. Takže je naděje, že než budou vyřízeny všechny žaloby ve věci HPH, nebude na Městském a Vrchním soudu jediný soudce, kterého by Sainerová za podjatého neoznačila.

Zdá se však, že Vostrého pražská kamarila nějak začíná ztrácet dech i ve svých podrazech a podvodech, což dokládá počin samotného Ševčíka. Ten totiž ve stylu Sainerové ve svém vyjádření, založeném ve spisu k již rozhodnuté žalobě na valnou hromadu 16.8.2001, označil soudce Hovorku za podjatého, což dokládá tím, že k jednání přišel soudce Hovorka pozdě, podobně pozdě přišla i JUDr. Kulhavá, právní zástupce HPH a také předseda představenstva K. Staněk. Podle Ševčíka se proto nelze ubránit otázce, zda společně neprojednávali postup soudního řízení. Odpověď prý mohou dát jen dotyční.
Když pomineme ubohost, nízkost a záludnost Ševčíkova vyjádření, pak co jiného očekávat od přičinlivého soukmenovce estébáka Vostrého, než primitivní estébácké praktiky. Především předseda představenstva přišel až po polovině jednání a JUDr. Kulhavá se nijak neopozdila. Kdyby Ševčík nebyl tak zbabělý a chodil na jednání, kde je vedlejším účastníkem, nemusel by se spoléhat na zpovykané informace Sainerové, či své advokátky.
Pokud jde o odpověď "dotyčných", pak lze Ševčíka uspokojit - předseda představenstva se opozdil z jednoduchého důvodu, snažil se totiž přinutit soudkyni Hodačovou, aby na úřední desce vyvěsila usnesení Vrchního soudu, kterým bylo zamítnuto prohlášení konkursu na HPH a tím konkurs ukončit. Nesmyslně tvrdošíjný odpor soudkyně Hodačové a její ledacos evokující zarputilost se podařilo toho dne zlomit až někdy kolem třetí hodiny odpoledne, až po intervenci u místopředsedy Městského soudu JUDr. Jabornického.

Aby výčet soudních jednání a aktů byl úplný, nelze pominout potvrzení předběžného opatření, jež Ševčíkovi a dalším osobám ukládá, aby se zdrželi veškerých jednání jménem HPH, zakazuje se jim činit právní úkony jménem HPH a zakazuje se jim činit jakékoliv úkony, které příslušejí pouze členům představenstva HPH. Což rozhodně Vostrého v Belize ani trochu nepotěšilo a v souvislosti s ostatním děním ho jistě přivádí k poznání, jak jeho pražský gang neztrácí pouze dech, ale i půdu pod nohama.

Záležitost konkursu se dál vyvíjí nadmíru zajímavě. Konkursní správce JUDr. Cupka stále neuzavřel účetní knihy, neudělal účetní závěrku a nepodal daňové přiznání. On totiž nemůže a přitom by tak chtěl, takže je v tom zcela a naprosto, ale naprosto nevinně. Musel všechny účetní doklady odevzdat policii, takže každý musí pochopit, že není v jeho silách splnit povinnost, kterou mu ukládá zákon. Zvláště když proto požádal likvidátora doc. Častorála o předání "seznamu koncových stavů všech rozvážných analytických účtů k 15.12.2004" a ještě je nedostal. Fatální tíseň Cupky, jenž požádal promptně soud o prodloužení lhůty, s velkou vstřícností pochopila i soudkyně Hodačová. Usnesením uložila Cupkovi, aby do 29.7. písemně oznámil soudu, zda už svou zákonnou povinnost splnil a v odůvodnění je i doloženo, jak tato soudkyně dokonce pracuje nad rámec svých povinností, když uvádí – soud není povinen vyhotovit toto písemné usnesení, ale činí tak proto z opatrnosti, neboť neustále čelí podezřením ing. Staňka.
Škoda, že s takovou příkladnou opatrností se soud nečinil v průběhu konkursu, na jehož průběh má podle zákona dohlížet. Třeba už by bylo známo, proč a kam z exekučního účtu zmizel v průběhu konkursu milión korun, jak písemně oznámila exekutora Havlíková a proč bylo dalších téměř sedm miliónů převedeno na soukromý účet Cupky bez vyznačení, že jde o prostředky HPH. Zato od soudu Hodačové dostal likvidátor doc. Častorál usnesení, aby do 10 dnů písemně sdělil, zda již předal Cupkovi obratovou předvahu a jestliže nepředal, nechť sdělí proč. Přitom soudkyni Hodačovou patrně vůbec nezajímá, že Cupka zdůvodňováním proč nesplnil svou zákonnou povinnost jen dokládá, že v průběhu konkursu účetnictví patrně nevedl, jinak by data vyžadovaná po likvidátorovi musel mít (už je přece po prohlášení konkursu obdržel). Soud se také obrátil na policii s dotazem, kdy budou účetní doklady Cupkovi vráceny, aby mohl splnit svou povinnost a soud ho pak zprostil funkce. A tady vzdor opatrnosti soudkyně Hodačové dochází k jakési kolizi dat. Ve své dotazu na policii uvádí, že Cupka veškeré listinné účetní doklady předal policii 14. května, tedy pět dnů po ukončení konkursu. Zatímco Cupka v žádosti o prodloužení lhůty zase uvádí, že dne 11. 4. 2005 byly předány policii veškeré listinné doklady účetnictví HPH, tedy téměř měsíc před ukončením konkursu. Je asi vskutku těžké uzavřít účetní knihy, jestliže z exekuovaného účtu zmizí milión a žádné další prohlášení konkursu na HPH není na obzoru. Nebo je to jinak?