OSMA

Kožený se přivedl do vězení sám, jeho drzost byla i pro Bahamy nepřijatelná

Zveřejněno: 3.4.2006

Navrat na hlavni stranku OSMY

Po návratu české delegace, která na Bahamách jednala o vydání Viktora Koženého do Prahy, uspořádalo ministerstvo spravedlnosti v pondělí 3. dubna v Praze tiskovou konferenci s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem a jeho náměstkem Romanem Poláškem. Novinářům byl přitom předveden i fascikl české žádosti o vydání, který má tři tisíce stran.

Ministr Němec sdělil výsledky jednání s Generální prokuraturou Bahamského společenství v Nassau: Bahamy uznávají, že česká žádost o vydání Koženého byla doručena dřív než extradiční žádost Američanů. Bahamský ministr zahraničních věcí může rozhodnout o vydání Koženého do USA až potom, co soud rozhodne o české žádosti. Tato žádost o vydání Koženého po doplnění a odstranění formálních vad bude způsobilá pro předložení bahamskému soudu - jsou nutná doplnění, která budou odpovídat požadavkům bahamského práva a česká strana pak zašle čtyři kopie svazků s důkazními materiály pro potřeby bahamského soudu a obhájců Koženého. Naše ministerstvo spravedlnosti předá bahamské Generální prokuratuře rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který zamítl dvě stížnosti Koženého, že je v České republice stíhán z politických důvodů. Podle ministra P.Němce toto jednání výrazně zvyšuje možnosti na vydání Koženého do Prahy a dodal: "je to potvrzením správného směru, který jsem po příchodu na ministerstvo v mezinárodní spolupráci nastavil". Takže ještě zřejmě uplyne značně času, než se vůbec česká žádost dostane před bahamský soud, stačí vzpomenout, že od vydání mezinárodního zatykače k doručení žádosti o vydání Koženého uplynuly téměř dva roky. Zda k tak neúměrnému prodlení byly nějaké závažné důvody, to byla otázka OSMY a odpověděl náměstek ministra R.Polášek. Příprava extradiční žádosti byla prý velmi zdlouhavá, pracovalo na ní 24 tlumočníků, složitá byla jednání a diskuse o formě této žádosti, která se konzultovala i s naším zastupitelským úřadem v Havaně. Až v roce 2004 pak bylo vyřešeno uznání smlouvy podepsané za první republiky s Velkou Británií.

Náměstek ministra R.Polášek uvedl některé podrobnosti z jednání v Nassau. Řekl, že to bylo jakési předběžné jednání, kdy naše delegace přesvědčovala bahamskou stranu, že česká žádost je způsobilá k předložení soudu a dodal k tomu, že základní řízení podle jeho mínění by mohlo být ukončeno koncem dubna. Další částí jednání pak byla otázka promlčení Koženého skutků a tak další otázkou OSMA bylo, zda podle bahamské strany k promlčení některých činů Koženého již došlo. Pan Polášek odpověděl, že všechny trestné činy v extradiční žádosti obsažené, Bahamy uznaly jako nepromlčené.
Pan Polášek také upozornil, že jednání o vydání Koženého bude rozhodně zdlouhavé. Žádost se začne řešit na nejnižší soudní úrovni (okresní soud) a pak by Kožený měl možnost nejprve se odvolat k nejvyšší bahamské soudní instanci a následně má ještě možnost obrátit se na Soudní dvůr Commonwelthu (Britského společenství) do Londýna. Koženého na Bahamách zastupují tři skupiny světově renomovaných právníků z Británie a z Baham (z čeho si je asi Kožený platí, když systematicky tvrdí, že je zcela chudý, nemá žádný majetek, neboť o všechen přišel při svém rozvodu?). Jako příklad vleklosti extradičního řízení na Bahamách náměstek Polášek uvedl průběh švýcarské žádosti o vydání, jež byla rozhodnuta po osmi letech. Poznamenal, že na Bahamách obviněný po celou dobu vydávacího řízení zůstává ve vězení až do konečného rozhodnutí (což pro české akcionáře HPH může být alespoň morální satisfakcí). Zmínil také jeden problém, který zřejmě soudní jednání na Bahamách pozdrží - soud zatím nemá jasno, kolik pasů a kolik státních občanství Kožený vůbec má.

Na další otázku OSMA, proč se ministerstvo podobně nesnaží o vydání B. Vostrého, když je tak aktivní v záležitosti Koženého, který byl při rozkrádání Harvardu jen bílým koněm, pan náměstek Polášek řekl, že s Belize není žádná smlouva o vydávání zločinců a že pokud jde o Belize, není žádná šance.
Z další otázky OSMA pak vyplynulo, že velice významný zlom v postoji bahamské strany k vydání Koženého, bylo předložení dokladů o jeho prokazatelných převodech ukradeného harvardského majetku, jež prováděl v době, kdy už byl bahamským občanem. Což bahamská strana pokládá za zneužití poskytnutého bahamského občanství.

Z informací sdělených na této tiskové konferenci si lze učinit zřejmě jediný závěr: naše žádost o vydání Koženého dosud nemá všechny náležitosti, aby ji bahamský soud přijal. Mezi tím bude bahamský soud dál rozhodovat o žádosti Američanů. V případě, že by byly obě žádosti uznány za oprávněné, může se Kožený dvakrát odvolat a pak teprve bahamský ministr zahraničních věcí může rozhodnout, zda Kožený bude vydán nám nebo Američanům. Takže jisté je jen jediné - Kožený si v bahamské vazbě pobude ještě hodně dlouho a zřejmě od takového osudu jej nezachrání ani ty tři týmy nejrenomovanějších světových právníků. Jen na jejich palmáre zmizí horentní milióny dolarů z majetku českých akcionářů HPH.

Ve stejných dnech, kdy česká delegace jednala v Nassau, propukla zajímavá aféra v nedaleké Bratislavě kolem dalšího aktéra harvardského rozkrádání Juraje Širokého. Dokonce propukla v nečekané oblasti - ve slovenském hokeji, neboť J.Široký, bývalý rezident tehdejší československé tajné služby v USA (odtud se přece s Koženým znají), a pozdější šéf harvardských záležitostí na Slovensku, je mimo jiné prezidentem Slovenského hokejového svazu. Právě J.Široký po olympijském hokejovém turnaji neprodloužil smlouvu s P.Šťastným, bývalým reprezentantem, pak i hokejovým emigrantem a na ZOH v Turíně manažerem slovenské reprezentace. Ten nelenil a Širokého obvinil ze zneužívání moci, vnitrácké minulosti a pochybného působení v Harvardu, čemuž se dostalo na Slovensku značné mediální publicity. Šťastný dokonce vyzval Širokého k diskusi před televizními kamerami (televize byla ochotná), ovšem Široký pochopitelně odmítl. Zmohl se jen na prohlášení, že ke své minulosti se vyjádří, až přijde vhodný čas (že by věřil v návrat blahých estébáckých časů?) a dodal, že "Harvardy mají dobrou minulost, nemusíte se obávat".
Jestliže tou dobrou minulostí mínil čas rozkradení většiny harvardského majetku, pak zřejmě zapomněl dodat, že i v současnosti se aktérům tohoto rozkradení daří velice dobře a patrně díky svému dřívějšímu působení v StB jsou dodnes prakticky beztrestní a mnozí dokonce působí na alespoň společensky vysokých postech. Jedinou výjimkou je ovšem Kožený, ale to už je nakonec úděl všech bílých koní.