OSMA

O PŮL MILIARDY PŘIŠEL JEDINĚ V. KOŽENÝ

Navrat na hlavni stranku OSMY

Zajímavý článek uveřejnil v pondělí časopis Týden. Kromě obvyklého vydávání se za likvidátora, dnes již bývalého, člen představenstva HPH M.Pacovský se nechal vyfotografovat se směnkami a zřejmě neodolal a pokusil se opět děsit akcionáře. Prý stále zpevňující se kurz koruny připravil akcionáře HPH o půl miliardy na jejich majetku.
Text směnky, podepsané V.Koženým dokládá, že je splatná u "likvidátora Harvardského průmyslového holdingu a.s. v likvidaci podle jeho instrukcí". Tedy o tom kdy a na jaký účet by mělo přijít slibovaných šest miliard z prodeje ruské ropné společnosti Sidanco by měl rozhodovat likvidátor Zd. Častorál. M.Pacovský a s ním i celé představenstvo HPH ovšem tvrdí, vzdor soudním rozhodnutím i usnesení Nejvyššího soudu, že společnost není v likvidaci a likvidátor Zd. Častorál není likvidátorem HPH, neboť takový je právní názor představitelů společnosti.
Názor samozřejmě nesmyslný, neboť v právním státě těžko může zpozdilé mínění jednotlivce zrušit stanovisko Nejvyššího soudu, vyslovená předběžná opatření i stanoviska Komise cenných papírů a Střediska cenných papírů. To snad u nás šlo před listopadem 1989 a také ne vždy, možná nejvíc se to tehdy praktikovalo v armádě. Ale zkusme přesto na chvíli přistoupit na panoptikální "právní názor" pana Pacovského, že HPH není v likvidaci a nemá likvidátora. Proč tedy divadelně ukazuje dvě směnky a místo toho neprohlásí rovnou, že jsou zcela neplatné a za případné odkupování akcií, lze jen děkovat bezmeznému dobrodiní a nezměrné velkodušnosti V.Koženého? Že by neměl odvahu dotahovat svůj "právní názor" do sladkého konce?
Snímek M.Pacovského se směnkami v rukou ovšem jen dokazuje, že si tento představitel Harvardu doslova tropí posměch ze soudních rozhodnutí, která představenstvu HPH neodvolatelně nařizují vydat veškeré doklady a účetnictví společnosti likvidátorovi Zd. Častorálovi. Nemenší posměch je to i pro policii, která tomu zřejmě zcela benevolentně přihlíží.
Zásluhou stále pevnějšího kurzu koruny prý akcionáři HPH přišli ze slibovaných šesti miliard téměř o 500 miliónů. Což je další hrubá mistifikace z harvardské dílny. Nikoliv akcionáři, ale V.Kožený přichází o půl miliardy za posledního půl roku, neboť nebyl schopen před šesti měsíci tuto sumu složit na účet. Vždyť sami představitelé HPH na sklonku loňského léta tvrdili, že celých šest miliard nebude na účtu Kantupanu dříve než koncem letošního února a pokládali to dokonce za svůj veliký úspěch. Je to prostě jen další pokus V.Koženého a jeho lidí, jak akcionáře připravit o jejich peníze.
Kurs koruny 1.9.2001 byl 37,671 Kč za jeden dolar. Za půl roku, tedy 28.2.2002 je za jeden dolar 36,528 Kč. Rozdíl při převodu 150 miliónů dolarů na koruny je tedy 171 450 000 Kč a nikoliv téměř půl miliardy. Protože není jisté, od kdy je vlastně ten půlrok počítán, jen pro ilustraci vezměme jako výchozí kurz také 1.10.2001. Pak by při převodu z dolarů na koruny k 28.2.2002 byl rozdíl "pouhých" 37 050 000 Kč. Což provokuje otázku - proč nebyly dolary, jak přicházely v dohodnutých tranších na účet Kantupanu, převáděny hned na český účet HPH? Tak by alespoň představenstvo společnosti, tak úzkostlivě se starající o prospěch českých akcionářů (jak stále vyhlašuje) mělo konat, aby minimalizovalo ztráty, způsobené pohybem kurzu. Jenže dodnes je těch 150 miliónů dolarů údajně dál v Rusku a představenstvo je do České republiky nechce převést. Prý proto, že koncem roku byla zablokovaná zhruba miliarda, kterou po nezdařeném pokusu odkoupit po 20 akciích od každého akcionáře, chtělo představenstvo co nejrychleji, ale hlavně tajně, předisponovat na Kypr, tedy z dosahu českých akcionářů. K zablokování pak došlo po upozornění banky, že může jít o podezřelou transakci a účet byl zablokován jen proto, aby dál peníze akcionářů byly k dispozici akcionářům, nikoliv Koženému a jeho lidem. Takže nikdo jiný nemá vinu na ztrátách způsobených pohybem kurzu, než samotné představenstvo HPH, které se stále domnívá, že s majetkem akcionářů může nakládat jako se svým vlastním. Celá argumentace však vyvolává neodbytný dojem, jakoby představenstvo HPH již nepočítalo, že V.Kožený, kromě těch údajných šesti miliard z prodeje podílu na Sidanku, zbývající část svého dluhu, ještě někdy zaplatí. O osmi miliardách penále z prodlení ani nemluvě.
Ještě jedna otázka se neodbytně nabízí - jak vlastně vedení HPH došlo k té půlmiliardě ztráty, když po přepočítání by činila jen 171,5 miliónů? A tady jistě nechtěně poskytují vysvětlení pánové J.Punar s P.Matějkou, zakladatelé "Sdružení pro 600", nadmíru obětaví a hlavně nezištní ochránci práv drobných akcionářů. Tvrdí, že na náhradní valné hromadě 14.3. se kyperské společnosti vzdají odkupu svých akcií, takže půjde jen o 47% akcií. Na jejich odkoupení pak stačí zhruba právě 4,5 miliardy korun. K dispozici by prý mělo být z prodeje Sidanka 6 miliard (podle tvrzení představenstva HPH). Jedna miliarda je zablokovaná, zbývá tedy pět miliard, takže půl miliardy přebývá. Kam s ní? Dát ji českým akcionářům a tedy zvýšit o nějakou korunu odkupní cenu? To patrně při prosazení svého návrhu do pořadu jednání náhradní valné hromady kupodivu "Sdružení pro 600" ani nenapadlo, jinak by se muselo jmenovat "Sdružení pro 665". Takže kam teď s tou přebývající půl miliardou? A pokus obalamutit akcionáře ztrátou, zaviněnou pohybem kurzu, byl na světě.