OSMA

JE TO VELKÉ SPIKNUTÍ PROTI VEDENÍ HPH

Navrat na hlavni stranku OSMY
Náhradní valná hromada HPH v Táboře zcela jasně ukázala nezměrnou obětavost a nezištnost vedení HPH a všech členů "Sdružení pro 600" a také přímo mobilizující skutečnost - proti všem lidem z HPH a ze "Sdružení" existuje rozsáhlé spiknutí, státem počínaje a akcionáři kolem OSMY konče.
Jasně a statečně to vyslovil ten nejpovolanější, člen představenstva HPH M. Pacovský, když oznámil, že nepřítelem není V.Kožený, ale stát brání tomu, co chtějí uskutečnit. A pokračoval - když se představenstvu podaří získat miliardu, tak hned přijde stát a na pokyn někoho ji zabaví. Policie vede trestní stíhání proti některým členům vedení společnosti, akcionáři kolem OSMY podávají žaloby, KCP blokuje obchodování, SCP nevydává výpis emitenta. Ten od ní může dostat jen likvidátor Zd. Častorál, ale on činnost představenstva přímo ničí. Dokonce i soud je neobjektivní a u jedné soudkyně je prý podezření z blízkých vztahů k pracovní skupině Zd. Častorála, což představenstvo důsledně prověřuje. Napjaté očekávání, že M. Pacovský toto spiknutí dovede až do zahraničí a jako hlavní konspirátory odhalí americké imperialisty, se však nenaplnilo. Možná si to nechal v záloze na příští valnou hromadu. Zdá se, že v republice neexistuje jediná instituce, která by do toho bezpříkladně podlého spiknutí nebyla zapojena.
Ovšem každá nezištnost přece musí někde končit, tak se v Táboře odhlasovala odměna pro členy představenstva a dozorčí rady. Bude to 1,75% z vyplacených peněz za vykupování akcií, takže celková odměna může dosáhnout až 88 miliónů pro osm lidí. Když někteří zlovolní a nepřejícní akcionáři namítli, že je to pustá nemravnost, M.Pacovský bohorovně odvětil, že to pokládají za mravné, když akcionáři dostanou tolik peněz. Tudíž je správné, jestliže z jejich peněz připadne něco tak skvělému představenstvu, které v HPH mají a které pro ně již tolik udělalo.
Dá se říci, že odhlasování odměn bylo očekávaným oceněním služeb jednoho z organizátorů "Sdružení" P. Matějky, který se velice ochotně nechal zvolit do dozorčí rady, takže má před sebou sladkou vidinu možná až 10 miliónové odměny. Kdo ovšem P.Matějku zná, určitě vloží ruku do ohně, že se nenechal zvolit pro tu odměnu. Sám to přece při svém představování potvrdil, když odhodlaně, s bezelstným úsměvem prohlásil, že jde do dozorčí rady jen proto, aby dohlédl na spravedlivé jednání a vyplácení. Kdo by mu to neuvěřil! Několik akcionářek se dokonce dojetím usedavě rozplakalo. Určitě jen z vrozené skromnosti nedodal, že celou případnou odměnu věnuje na charitu. Jinak se ukázalo, že je sice nesmírně statečný při svých anonymních výlevech na Internetu, ale na valné hromadě nakonec před otázkami akcionářů od mikrofonu na pódiu přímo zděšeně prchal ze sálu, takže na řadu otázek zůstal odpověď dlužen. K návratu ho nepřiměl ani předseda valné hromady.
O tom, jaká byla asi důvěra představenstva ve schopnosti "Sdružení" může svědčit i skutečnost, že nakonec do Tábora byla povolána jedna možná i více kyperských společností, aby zajistily výsledky hlasování. J.Punar s P. Matějkou horlivě slibovali, jak je vše pro valnou hromadu dokonale připraveno, jak bleskurychle se odkup za 600 Kč uskuteční. Před tou dokonalostí měla přímo bezmocně kapitulovat i Komise pro cenné papíry a okamžitě uvolnit obchodování. Někde ovšem bylo cosi špatného, takže v Táboře se ukázalo, že představenstvo na nějaký odkup nemá vůbec peníze, jediné co má jsou opět jako obvykle bohapusté sliby, zamlžování a ignorování akcionářských práv. Oba organizátoři "Sdružení pro 600" patrně neměli ani tušení o nulovém stavu majetku společnosti, jak jinak by pak mohli navrhovat do pořadu jednání odkup za 600 Kč a slibovat prakticky okamžité zahájení výkupu akcií. Představenstvo z nich tak udělalo na valné hromadě jen výstavní hlupáky, kteří prosazovali něco, co není vůbec možné uskutečnit. Takoví dva otrlí obchodníci na kapitálovém trhu a uvěří nakonec neuvěřitelnému - slibům lidí z Harvardu! Nebo to snad bylo docela jinak? Mělo by se to záhy ukázat. Podle slov J. Punara, ve chvíli, kdy jen vycítí náznak nějakého nefér jednání, postaví se jeho "Sdružení" proti představitelům HPH a bude dokonce prý horší, než samotná OSMA.
Aby ta degradace obou otců zakladatelů "Sdružení pro 600" byla dovršena, předseda valné hromady Klimeš oznámil, že i kdyby peníze na odkup byly, tak žádný odkup stejně nebude, protože trvají překážky, které odkupu brání - blokování obchodů s akciemi a trestní stíhání, které na některé představitele HPH vede policie a samozřejmě žaloby na valné hromady. A dokud tyto překážky budou trvat, žádný odkup nebude. To je tedy výsledek čtvrtletního snažení, sebejistých slibů a vyvolávání pošetilých představ J.Punara a P.Matějky. Jistě se alespoň utěšují tím, že si spolu s lidmi z HPH mohou, jako Mauglí s dravci z džungle, spokojeně říci - jsme jedné krve, ty i já.
M.Pacovský si přisadil, že všemu brání především stav, v němž se HPH nachází. Ředitel Kantupanu prý neví komu by měl těch zbývajících 130 miliónů dolarů poslat, zda je současné představenstvo vůbec tím pravým orgánem. Podle Pacovského společnostem, o kterých se říká, že jsou v likvidaci, nikdo nechce žádné peníze posílat. Je s podivem, že právě on, jenž neustále tak důrazně a zapáleně prohlašuje, že HPH není v likvidaci, nedokáže přesvědčit jednoho ředitele. Mimochodem, při jednání u soudu představitelé HPH nemají už tolik drzosti tvrdit, že HPH dávno není v likvidaci. Navíc k převedení těch miliónů dolarů, musí prý dát souhlas další tři akcionáři Kantupanu a jak se zdá, nejsou příliš ochotní.
Asi proto se už počtvrté na VH HPH hlasovalo o zrušení likvidace, i když M.Pacovský jako důvod oznámil, že musí být jasno, jak moc si malí akcionáři přejí, aby jejich společnost v likvidaci nebyla. Tak to přímo vroucí přání malých akcionářů musely nakonec odhlasovat kyperské společnosti. Jinak nebyl ochoten říci prakticky nic, dotazy na majetek společnosti či na peníze na účtech odbýval obchodním tajemstvím. Směnky policii nemůže odevzdat, protože by se tam válely někde na polici a mohly by se ztratit. Řekl jen, že se snaží dostat k těm miliónům dolarů v Kantupanu, dalším majetkem jsou prý ázerbajdžánské kupony, ale vinou likvidátora Zd. Častorála s nimi představenstvo nemůže nakládat. Akcionáři prostě musí být trpěliví, všechno o hospodaření společnosti se dozvědí na příští valné hromadě z výroční zprávy, pro kterou budou všechny hospodářské výsledky prý dokonce spolehlivě auditovány. Zato velmi podrobně rozebíral situaci v Ázerbajdžánu, což korunoval poznatkem, jak je těžké se tam dorozumět, když neovládáte staroturečtinu. Alespoň něco se tedy akcionáři dozvěděli.