OSMA

KDYŽ VRCHNÍ SOUD IGNORUJE ZÁVAZNÝ PRÁVNÍ NÁZOR NEJVYŠŠÍHO SOUDU

Navrat na hlavni stranku OSMY

V minulých dnech se Vrchní soud v Praze musel z rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu po dovolání akcionáře HPH A. Hodiny, zabývat žalobou na neplatnost usnesení valné hromady z léta 1999. Ke značnému překvapení pak jen potvrdil verdikt odvolacího soudu, tedy svůj vlastní, přestože Nejvyšší soud v jeho předcházejícím rozhodnutí shledal závažná pochybení, původní verdikt zrušil a vrátil k dalšímu řízení, neboť právní posouzení věci nebylo správné.
Ta pochybení byla následující:
Vrchní soud odmítl, že by na této valné hromadě došlo k porušení práv akcionářů tím, že dotazy akcionářů byly omezeny pouze na písemnou formu a nepřistoupil ani na výslech účastníků k navrženému důkazu. Nejvyšší soud pak ve svém rozhodnutí uvedl, že dovolání A.Hodiny bylo v tomto bodě důvodné a že požadavek jednacího a volebního řádu valné hromady, aby akcionáři předkládali své protesty a žádosti pouze písemně, je nepřípustným omezením práv akcionáře. Nejvyšší soud také vytkl soudu odvolacímu jeho názor, že dostatečnou obranou akcionáře proti nezákonným rozhodnutím na valné hromadě je možnost proti takovému rozhodnutí hlasovat. Dovodil také, že při takovém závěru by vlastně žádný akcionář, ať již přítomný nebo zastoupený, nemohl již napadat nezákonnost usnesení valné hromady, když měl možnost proti němu hlasovat a institut žaloby na neplatnost valné hromady by tak byl zcela zbytečný.
Odvolací soud také odmítl nové skutkové důvody, které A.Hodina předložil dodatečně, tedy po uplynutí lhůty pro podání žaloby. Tyto dodatečné důvody se týkaly nezákonného schválení účetní uzávěrky. Nejvyšší soud uvedl, že takový závěr je nesprávný a že v žádném případě ze zákonných ustanovení není možné dovodit, aby navrhovatel nemohl rozšířit či změnit okruh důvodů, kterými se domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. To také Nejvyšší soud oběma soudním instancím vytkl.
Vrchní soud totiž došel k velmi zajímavému závěru - účetní závěrka byla ověřena auditorem, třebaže s výhradou, že se nevyjadřuje k ocenění směnečné pohledávky 9,88 miliardy pro nedostatek informací. Tomuto soudu prostě nevadilo, že nikdo nemá potuchy o v podstatě jediném majetku společnosti, ani skutečnost, že dokonce dozorčí rada doporučila tuto účetní závěrku neschválit. Podle Vrchního soudu měli akcionáři dost informací k rozhodnutí zda závěrku svým hlasováním schválí, či neschválí, takže na jejich schválení není nic protiprávního. S takovým usnesením pak Nejvyšší soud nemohl udělat nic jiného, než je zrušit a vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení. S tím, že právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný. Jak se ovšem ukázalo, závazný vůbec nebyl a Vrchní soud bez uzardění svůj závažně pochybený verdikt klidně potvrdil.
K takové práci soudu není třeba nic dodávat a svým způsobem dojde zanedlouho k volnému pokračování. 10.května 2002 bude u soudu projednávána další žaloba na neplatnost usnesení valné hromady, tentokrát z prosince 2000, kdy se na této VH poprvé hlasovalo o zrušení likvidace společnosti a kdy se již své funkce právě ujal soudem jmenovaný likvidátor doc. Zd. Častorál.
A když je řeč o právních sporech - proti osmi kyperským společnostem, které ovládají HPH, vede Komise pro cenné papíry řízení ve věci jejich neoznámeného jednání ve shodě. Koženému a jeho lidem tedy hrozí, že při dokázaném jednání ve shodě mohou být usnesení předcházejících valných hromad HPH zrušena i touto cestou. Čtyři tyto společnosti oznámení o správním řízení převzaly, další čtyři nikoliv, nastala však u nich fikce doručení.

Zcela čerstvým verdiktem je pak rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 17.4.2002. Akcionář HPH a člen S600 M.Husník se obrátil na tento soud se žalobou a o vyslovení předběžného opatření. Požadoval, aby soud rozsudkem určil, že počínaje dnem 18.12. 2002 není HPH v likvidaci a že jak HPH, tak likvidátor Zd. Častorál jsou povinni dodržovat usnesení předmětné MVH a také MVH ze dne 10.1.2001. Uvedeným datem18.12.2002 zřejmě žalobce ve své dychtivosti předběhl dobu, škoda že již neuvádí, proč by HPH neměl být v likvidaci až od závěru letošního roku. Spíš ale bude na místě nezištná rada - když vedení HPH nechá za sebe podávat žalobu, tak raději někým, kdo si při sepisování žaloby dá tolik práce a nebude si alespoň plést data.
Pro předběžné opatření pak M.Husník požaduje, aby se likvidátor Zd.Častorál zdržoval užívání názvu likvidátor HPH a.s. v likvidaci a nečinil úkony jako likvidátor a statutární orgán v souladu s usnesením MVH z 18.12.2000. Navíc aby statutárnímu orgánu společnosti vydal ihned vše co jako likvidátor společnosti HPH a.s. v likvidaci získal.
M.Husník ve svém podání argumentuje, že likvidátor Zd. Častorál preferuje své osobní zájmy, vidinu dlouhodobého zaměstnání a vysokých příjmů a zneužívá nyní již zcela protiprávního zápisu ve výpisu z obchodního rejstříku. Při tom čtení člověk přímo slyší M.Pacovského či J.Nového.
Městský soud pak o podání M.Husníka rozhodl jednoznačně - návrh na předběžné opatření zamítl s tím, že pro nařízení předběžného opatření nestačí jen žalobcovo tvrzení, že má obavu z chování žalovaného. Žalobce však žádnou určitou situaci, která by osvědčila oprávněnost jeho obavy nedoložil a ani doložit nemohl.