OSMA

Viktor Kožený perzekuovaný i vyhrožující

Zveřejněno: 10.12.2002

Navrat na hlavni stranku OSMY

Mimořádný žurnalistický počin se podařil v nedávných dnech rozhlasové Frekvenci 1, když vysílala rozhovor s V. Koženým, kupodivu v mnohém značně podobný tomu, jaký zveřejnila nedlouho před tím MF Dnes. Ta podoba zřejmě bude vycházet ze skutečnosti, že oba rozhovory pocházejí z dílny tohoto listu - autorkou psaného byla redaktorka Lešnarová a toho rozhlasového zase zástupce šéfredaktora MF Dnes Šimůnek. Na rozhlasových vlnách tak dostal V. Kožený nebývalý prostor k sebestředné sebechvále, bohapustému lhaní a popírání evidentních skutečností ve stylu:
Polovina ČR mne vnímá pozitivně, polovina nesouhlasí se spoustou věcí. Ale jen proto, že podléhá článkům v tisku a dezinformujícím útokům. Nejsem symbolem tunelování, zvláště když se to objeví po osmi letech. Harvard byl neustále pod mikroskopem, neustále pod šetřením, je neuvěřitelné, že by mohlo po tolika letech dojít k něčemu nezákonnému nebo neetickému. A vůbec všechno je jednoznačně bouda na mne a Harvard je vrcholkem akce "čisté ruce". Policejní vyšetřování je účelově vymyšlené, protože ČSSD hledá způsob, jak zdiskreditovat privatizaci a naklonit si voliče.
Nebohý Viktor! Nějak zapomněl, že privatizaci dávno a jednoznačně zdiskreditoval jen on sám a jemu podobní a s nimi politici, kteří nebyli schopni nebo nechtěli pro privatizaci vytvořit potřebné zákony. Což je známo již dlouhá léta a voliče si tím těžko lze naklonit. Nevzpomíná si pan Kožený na své přesvědčování možných investorů, když začínal s Harvardem, že Československo je zemí nebývalých možností, neboť tady nejsou dostatečné zákony? Ti přesvědčovaní možní investoři stále žijí a pamatují si. Škoda, že se tázající pan Šimůnek nezeptal o jakém mikroskopu V. Kožený mluví, když Harvardu ministerstvo financí nezákonně povolilo přeměnu na akciovou společnost. Že byla nezákonná, potvrdil i soud, když tuto přeměnu tehdy žalovala společnost Honba, která pak v evidentně vyhraném sporu z podivuhodných důvodů svou žalobu stáhla.
Nicméně, ač je V.Kožený ve svých očích zcela nevinen, hrdě hlásí:
Spolupracuji s českou policií, ale podle zahraničních norem. Musím se bránit politické perzekuci, kdyby obvinění bylo oprávněné, tak se postavím jinak.
Škoda, že o té spolupráci vyšetřovatel zřejmě nemá ani potuchy a stále omílanou politickou perzekuci pak V. Kožený samozřejmě neopomene skvěle vysvětlit:
To jak jsem způsobil rozjezd privatizace pomohlo Klausovi a vyhrálo volby ODS. Do ČR přijedu, až vláda přestane vytvářet masivní perzekuci. Zeman na mne vydává pod vlivem alkoholu zatykač. Já ho považuji za intelektuálního trpaslíka, on patři někam na skalku a ne na Hrad.
Takže vlastně kdyby nebylo Koženého, nebyl by snad ani V. Klaus, ani vláda ODS. Proč ale právě za vlády ODS V. Kožený tak překotně prchal z Čech a rychle si kupoval irské občanství? Na toho trpaslíka je zřejmě velice hrdý, patrně ho považuje za perlu svého intelektu, neboť tuto sentenci se naučil nazpaměť a doslovně ji zopakoval už nejméně třem novinářům.
Kupodivu však je nad jeho síly rovně a jednoduše odpovědět, kdy vlastně dostanou akcionáři HPH své peníze. Jakékoliv přímé odpovědi v tomto ohledu samozřejmě není schopen a tak to zkusí stylem - já ne, ale támhle chyťte zloděje:
V ČR je 350 fondů a Harvard je z nich nejlepší. Proč se nezabývají ostatními 350 fondy? Není pravda že Harvard většinu slibů nesplnil, splnil je.
Tázající se Šimůnek se odváží ještě jednou - kdy to bude? Že by měl odpovědět, Koženého ani nenapadne, to raději hned napadne Komisi pro cenné papíry, právě tak, jak to dělají jeho soudruzi v Praze:
KCP se chová iracionálně. Do toho, že nezná majetek, jí nic není, když to neumí ocenit. A jestliže je majetek neprůhledný, to je otázka pro představenstvo.
Což je vskutku naprosto neotřesitelný argument. Vůbec - co je komu do toho, kolik je majetku v HPH? Natož pak Komisi pro cenné papíry, nebo snad dokonce samotným akcionářům. Dál už se Šimůnek neptá, nakonec proč také, je to zanedbatelná otázka, patrně důležitější v tomto rozhovoru na vzdálenost 8000 kilometrů přece je, jaké je počasí na Bahamách a aby se V. Kožený náležitě prezentoval. Což těžce politicky perzekuovaný Viktor hned přičinlivě činí:
Harvard dostal 6,3 miliardy korun ze Sidanka a má další nároky z prodeje Sidanka řádově 50 - 100 miliónů dolarů. Já chci, aby akcionáři nedostali desetinásobek, já chc aby dostali víc.
Škoda, že se V. Kožený neobtěžoval alespoň naznačit, kde 6,3 miliardy jsou. Na účtu HPH není nic a v Daventree Resources je podle auditu této společnosti pouhých 22 milionů dolarů v hotovosti, tedy zhruba 700 miliónů korun a ještě není jasné, kdo tento účet ovládá. I s těmi sto milióny to zdaleka není 10 miliard korun, které Kožený dluží. Pan Šimůnek se na tyto podružné věci neptá, stejně tak není zvědav na směnky, úroky z prodlení a bez povšimnutí nechává i další lži a nonsensy. Třeba když Kožený tvrdí o svém majetku zmrazeném americkým soudem, když si ho američtí investoři vybrali jako oběť. Jak také jinak:
Týkalo se to jen velmi malé části daného majetku, protože nebyl můj. Já žádný majetek nemám, žiji zcela skromný život.
Zmrazení se tedy týkalo jen malé části jeho majetku, jinak ale žádný další majetek Kožený nemá. Řada lidí, kteří Koženého dobře poznali, došli k názoru, že je patologickým lhářem, tedy takovým, který svým lžím sám věří. Nakonec v zámoří také tvrdil, že v Československu nemusel absolvovat ani gymnázium a byl hned přijat na Karlovu univerzitu. Přesvědčuje také, že na Harvardské univerzitě byl od roku 1982 do 1989, přestože podle záznamů této univerzity byl přijat jako řádný student až v roce 1985. Svědectví také hovoří o tom, že některé požadované doklady zfalšoval, proto byl z univerzity vyloučen a když je znovu předložil, opět to byly falzifikáty.
Ve svých nebetyčných výmyslech Kožený pak nezadržitelně pokračuje:
Harvard podal žalobu na Ázerbajdžán a to byl konstruktivní přístup - obrátit se na pravého viníka.
Z úst Koženého, jenž se veřejně přiznal, že v kufrech přivezl do Ázerbajdžánu přes 80 miliónů dolarů na uplácení, to zní vskutku povolaně, nehledě na fakt, že HPH žádnou žalobu nikdy nepodal. Zřejmě to považuje za zcela korektní, nakonec i v zámoří si počínal podobně amorálně. Podle některých zpráv byl nějaký čas pokladníkem exkluzivního společenského klubu Spee. Měl vzít číšníkovi klíč, nechat zhotovit duplikát a užívat se sobě podobnými soukromé zásoby členů klubu. Hájil se pak tím, že jako člen klubu má právo na díl věcí ostatních členů a podle svědků na svém počínání neviděl nic špatného (v HPH to pak zopakoval v miliardových rozměrech). Určitě následné vyloučení z klubu pak pociťoval jako nesmírnou křivdu, stejně jako prohlášení, že dosud žádný člen klubu neprovedl ještě nic tak hanebného.
Po příchodu do Prahy se vydával za profesionálního investičního bankéře s praxí delší deseti let a to v tak exponovaných centrech finančního světa, jako je Londýn, Tokio nebo New York. Zatím měl ani ne půlroční praxi u firmy Fleming Inc., ze které počátkem roku 1990 odešel (musel?).
Nicméně snad aby z tohoto rozhovoru nezůstal jen dojem Koženého v rouše beránčím, nezměrně toužícím vrátit se domů a prospívat dál nezištně a ze všech sil své vlasti, v závěru se odvážně pustí do vyhrožování:
Já a Harvard jsme přinesli obrovskou změnu. To by stačilo, ale dívám se, co je ještě třeba přinést...
Napadá, zda se V. Kožený náhodou nepřeřekl, a nemínil - odnést.
...až budu moci, přijedu se spoustou názorů a myšlenek a věřím, že pohled na mne změní spor s Ázerbajdžánem.
Bůh nás tedy bedlivě ochraňuj, i tak je Harvardu, Koženého a jeho kumpánů víc než dost. Že by toužil prospět této zemi, o tom lze s úspěchem pochybovat. Nakonec někteří lidé, důvěrně obeznámení s historií jeho rodiny, od těch nekrutějších padesátých let ortodoxně komunistické, tvrdí jednoznačně - Viktor tuto zemi nenávidí a netajil se, že jeho návrat byl návratem za osobní satisfakcí.
Není třeba nad tímto rozhovorem dlouho dumat, aby nebylo jasné proč se udál. Kupodivu sám V. Kožený zdá se, příliš pečlivě připraven nebyl, jak jeho průhledné lhaní a zcela neopodstatněné fabulace jen dokládají. Což by mohlo i svědčit o úrovni jeho schopností a intelektu. Nakonec nemusí být od věci názor, že je jen bílým koněm skupiny lidí, jež spojuje minulost komunistického vnitra a vysoké komunistické nomenklatury. Jedno mu však nelze upřít - lže a vymýšlí si beze studu, až se hory zelenají. Možná proto se i cítí být povolán ke vstupu do politiky.