OSMA

Soud společnosti HPH CAYMAN nepovolil žádnou činnost

Zveřejněno: 27.1.2003

Navrat na hlavni stranku OSMY

Roztržka mezi V. Koženým a B. Vostrým, svého času věrnými společníky v rabování Harvardského průmyslového holdingu, se zdá skutečností. Ve společnosti Harvard Group byli z představenstva odvolání J. Beránek, T. Ševčík i J. Podzimek a dosazeni P. Matějka, L. Černý a B. Kotková. Jde nesporně o Koženého zásah do v současnosti probíhajícího dění, neboť Harvard Group je ve 100% vlastnictví kyperské firmy Clariano Holding, která patří Koženého matce.
Podle informací z Ohradní ulice se však T. Ševčík a jeho grupa nehodlají jen tak vzdát a předat Harvard Group novému představenstvu. Nepředají prý nejméně do chvíle, než bude dosazené vedení zapsáno v obchodním rejstříku. V HPH jsou s takovými unfér praktikami nakonec letité zkušenosti. Dva roky, dokonce bez ohledu na zápis v obchodním rejstříku, se tady brání soudem jmenovanému likvidátorovi doc. Častorálovi ujmout se funkce, neboť nikdo cizí přece nesmí ani nahlédnout především do smluv a účetnictví.
Podobné je to teď i s firmou Harvard Group, které právě pro HPH dělala účetnictví. Tam musí být dokladů! Lze se však vsadit o jakýkoliv obnos, že se k nim nové představenstvo rozhodně nedostane. Přímo kuriózním se tak stává postavení P. Matějky. V Harvard Group je v představenstvu a toto jmenování mu od V. Koženého vynesla cesta na Bahamy krátce před prosincovou valnou hromadou. Dokonce požadoval, aby mu tento výlet zaplatilo vedení HPH (jak jinak, než z peněz akcionářů), což bylo posléze odmítnuto. Zároveň je dál v dozorčí radě HPH, ovládaném B. Vostrým a jeho lidmi a jak se zdá ochotně a přičinlivě se snaží být služebníkem obou skupin. Rozesílá redakcím dokument, který má potvrdit oprávněnost činnosti Vostrého nové firmy HPH Cayman Ltd., ze které jdou peníze na vyplácení 200 Kč na akcii. K ničemu takovému HPH Cayman oprávnění nemá, soud na Kajmanských ostrovech této firmě žádnou činnost nepovolil a jsou na to rozhodně přesvědčivější doklady, než ten, které do Prahy faxoval P. Sarris, s T. Ševčíkem poloviční majitel firmy Harvard Trustees, která si vlastně za nic nechává vyplácet 100 tisíc dolarů měsíčně a k tomu ještě nespecifikované náklady - opět z peněz akcionářů.
Na druhou stranu je jistě krajně nespokojen s odmítavým postojem odvolaného vedení Harvard Group. Míru jeho rozhořčení dává nakonec náležitě najevo ve svém oblíbeném stylu notoricky známý anonym z internetové stránky Názorů. Jen proto se tady objevují hrubosti a nadávky vůči panu Beránkovi, odvolanému předsedovi představenstva Harvard Group, jakoby to bylo náhle to nejpodstatnější, o co kolem vyplácení akcionářů jde. Není to prostě jednoduché zvolit tu správnou stranu, zvláště když je tu ještě třetí. Tou je z Harvardu dost potupně vyobcovaný M. Pacovský, člověk jenž stále drží směnky Koženého (HCMW), společnosti Oily Rock i Strattonu. Že by je snad chtěl použít výhradně ku prospěchu akcionářů HPH, tomu by jistě neuvěřil nikdo v této zemi.
Vyplácení bylo skutečně zahájeno, svědectví několika akcionářů to potvrzuje a jeden z nich dokonce spočítal, že dostal na akcii vyplaceno 193 Kč. Akcionáři přitom při svém podpisu žádosti o vyplacení nevědí jaký kurs určuje převedení jejich nároku z dolarů na koruny, nemohou se ani rozhodnout, kterou měnu je výhodnější zvolit.
Navíc je tu přitom ještě jedna otázka - nedochází touto výplatou k porušování rovnosti práv akcionářů? Ti, kteří dostali vyplacenou zálohu na 20 akcií, jejichž vlastníky zůstávají dál, již nemají na 200 Kč nárok, tyto peníze dostanou případně jen za akcie, převyšující 20 kusů. Takže jsou tu dvě skupiny akcionářů - ti, kteří vlastnili jen 20 akcií a ti, kteří jich mají více. Všichni jsou ovšem členy "trustu", leč základní ustanovení této bohulibé instituce vůbec neznají. Výsledek je jednoznačný - někteří akcionáři dostali za své akcie zálohu 600 Kč, jiní teď dostávají pouze "jakýsi podíl" 200 Kč. Přitom jde o dvě zcela diametrálně odlišné výplaty - zálohu na odkup a "jakýsi podíl" z účasti v trustu, jehož členy se stali všichni akcionáři bez vlastní vůle, a který stojí zcela mimo HPH, takže ani nemůže vyplácet peníze do HPH náležející. A jak vůbec mohl T. Ševčík na prosincové valné hromadě tvrdit, že o sumu vyplacenou "trustem" akcionářům se sníží vlastní kapitál HPH? Nebo snad sám T. Ševčík, člen burzovní komory a UNIVYCu osobně zcela ignoruje rozhodnutí soudů, napomáhá vyvádění harvardských peněz na Kajmanské ostrovy, do Belize, na Kypr či na Slovensko, i obcházení rozhodnutí Komise pro cenné papíry? A ještě poslední otázka - kam vůbec zmizelo 150 miliónů dolarů z prodeje podílu na Sidanku? Proč v "trustu" není právě těch 150 miliónů, o kterých vedení HPH již na počátku loňského roku tvrdilo, že už jsou na účtech HPH a že nepatří nikomu jinému než akcionářům? Kam tedy, zmizelo 43 miliónů? Někdo je zase ukradl, jak se zřejmě v HPH stává zvykem (loni v létě měl B. Vostrý podle M. Pacovského ukrást z HPH 4 miliardy) ?
Přidejme zajímavost nakonec - v auditu Daventree Resources se nikdo nedopočítá, že by v této společnosti byl zisk, nebo jak se teď tvrdí - volných prostředků ve výši 107 miliónů dolarů. Když se od deklarovaného majetku 162 miliónů dolarů odečte 117 miliónů dolarů, o kterých při auditu ani ředitele Daventree Resources, ani auditující kyperská firma Thornton, ani sám auditor P. Šrámek nevěděli odkud přišly a komu patří, zbývá 45 miliónů. Zřejmě jen velký finanční eskamotér B. Vostrý z nich v Belize a na Kajmanech dokázal udělat těch 107 miliónů. Avšak podle T. Ševčíka vedení HPH dodatečně po auditu požádalo auditora, aby jednoznačně potvrdil, že těch 117 miliónů patří Daventree Resources, tedy do HPH a nikomu jinému. Auditor P. Šrámek tuto žádost potvrdil s tím že on zase bude žádat, aby mu ředitelé Daventree Resources právě k této sumě poskytli všechny potřebné doklady, kterých se při auditu HPH domáhal, leč marně. Takže jisté je v této chvíli jediné - ve 107 miliónech, kterými má disponovat "trust" je zatím minimálně 62 miliónů dolarů, o nichž vlastně nikdo neví odkud se v Daventree Resources vzaly a komu vůbec patří.

Když se k tomu připočtou všechna rizika, plynoucí z podpisu žádosti o vyplacení "trustového podílu" i riziko skrývající se v naprosté neznalosti zakládající smlouvy trustu, nemůže OSMA akcionářům s dobrým svědomím doporučit, aby si o vyplacení podílu zažádali. I když naprosto přitom respektuje skutečnost, jak dlouho a v jaké nejistotě akcionáři na své peníze čekali a že to také mohou být vůbec poslední peníze, které od V. Koženého, B. Vostrého a jejich lidí, kdy ještě uvidí. Akcionářům není přitom ani trochu jasné, zda dál platí usnesení vyplácení zálohy na maximálně 150 tisíc kusů akcií po 600 Kč. Mělo by platit, zatím toto rozhodnutí valné hromady z roku 2002 nebylo zrušeno, ovšem lidé z Harvardu o tom tajemně mlčí. Že by v zápalu svých velkých plánů na tohle rozhodnutí zapomněli?