OSMA

Ševčík utopil 170 miliónů, Matějka se začal bát a zametá stopy

Zveřejněno: 26.3.2003

Navrat na hlavni stranku OSMY
Vše nasvědčuje, že nelítostná rvačka o peníze akcionářů v Harvardském průmyslovém holdingu je stále zavilejší. Předseda představenstva HPH T. Ševčík zakládá další trust, do něhož soustřeďuje kupony ázerbajdžánské privatizace, generální ředitel HPH J. Nový se zase prý měl vydat právě do Ázerbajdžánu na jakýsi průzkum dokonce spolu s nedávno tak potupně vyhnaným M. Pacovským, naopak P. Matějka spřažený s V. Koženým, opět začíná vycházet s T. Ševčíkem, jenž sebe a B. Vostrého prezentuje coby poslední velké bojovníky za vyplacení akcionářů. J. Punar, jenž Ševčíkovi nemohl přijít na jméno, je s ním jedna ruka a oba - Punar i Matějka, dva tolik zapálení a nezištní ochránci harvardských akcionářů jakoby zapomněli, že svého času založili Sdružení pro 600. O těch šesti stech korunách pro každého akcionáře, což bylo přece jejich neotřesitelným cílem, už od nich kupodivu není slyšet ani slovo. Jak je to dlouho, co J. Punar s přímo obdivuhodným odhodláním prohlašoval - jestliže každý akcionář nedostane 600 Kč na akcii, půjdeme po Koženém, Vostrém a jejich lidech daleko tvrději, než OSMA? Že by utrpěl náhlou ztrátu paměti? Nebo spíš s Matějkou utrpěli náležité odměnění za svou akci "S pro 600", jímž se snažili značně prostoduše kamuflovat jeden z největších podvodů při prodeji Sidanka?
U P. Matějky však zřejmě začal, i když velice pozdě, kupodivu fungovat pud sebezáchovy, ač se to může zdát krajně nepravděpodobné. Nicméně začal se patrně bát, že jeho činnost v Harvardu vyjde najevo (vždyť byl, nebo stále je členem dozorčí rady), že by mohl o své peníze, tedy i o ty, jež mu byly vyplaceny na úkor všech akcionářů HPH, přijít. Stačí třeba odhalit jeho manipulace s podávanými a zase stahovanými žalobami, což za něj zřejmě obstarával nastrčený muž Roman Pikola. Ten také dnes likviduje Matějkovy firmy Fin - Invest (v likvidaci od 3.9.2002) a Requit ( 19.10.2002), jejímž jediným akcionářem je právě Matějka a v představenstvu sedí - kdo jiný než R. Pikola.
Proč tolik spěchu s likvidováním? Nelze si to vyložit jinak, než že P. Matějka se snaží rychle zametat stopy, vždyť třeba firma Fin - Invest se podílela na převodech do kyperské společnosti Photon, kterou by měl vlastnit také Matějka. Proto byl asi tolik rozzuřen, když Photon patřil do seznamu kyperských firem, kterým chtěl T. Ševčík předběžným opatřením zabránit, aby se podílely na vyplácení 200 Kč na akcii. Jen takovou informaci P. Matějkovi - všechno je dnes jistě spolehlivě podchyceno, zmapováno, zdokumentováno, takže jakékoliv ukrývání podílů a odměn za přisluhování jednou Vostrému, podruhé Koženému, či Pacovskému nebo Ševčíkovi, je značně pošetilé. A jak bylo to posluhování velice oddané, o tom vypovídá skutečnost, že Kožený postavil Matějku do vedení svých společností Harvard Group, HBS a First American a možná dalších. Tolik důvěry od Koženého vskutku dlouho nikdo nedostal. Co taková přemíra oddanosti asi Koženého stála?
Náležitě se činí i T. Ševčík. Ve své reakci v HN (25.3) na článek vyslovující podezření, že v Union bance se mohly prát špinavé harvardské peníze již nepokrytě vynáší B. Vostrého coby člověka, jenž dělá všechno možné pro akcionáře, aby své peníze dostali. Jinak je T. Ševčík na fakta velice skoupý, kromě prostoduchého osočování v Matějkově stylu se nezmohl na jedinou skutečně faktickou informaci. Jak je u představitelů HPH zvykem jen lže a přímo vrcholem je tvrzení, že jeho cílem je vyplatit legální cestou akcionáře. Dokonce popírá, že by akcionáři HPH byli okrádáni, ačkoliv se na rabování Harvardu sám přičinlivě podílí - inkasováním 50 tisíc dolarů měsíčně za cosi, co nazývá spravováním peněz v Trust fondu. Zřejmě tím spravováním míní ztrátu 170 miliónů korun v Union bance, za kterou jednoznačně odpovídá. Volá dokonce v případě jakýchkoliv podezření po podávání trestních oznámení - přitom dobře ví, že jich bylo podáno minimálně šedesát a dosud se nic nedělo. Možná, pan Ševčík uvítá, že v liknavosti policie přece jen dochází k jistému zlomu a s těmito trestními oznámeními policie konečně začíná pracovat. Možná, že ho přitom napadne otázka, proč se tak děje právě až po odchodu vyšetřovatele Lásky a třeba si to bude umět i vysvětlit. T. Ševčík také pokládá za komickou snahu zachránit z Union banky zablokováním těch jím "utopených" 170 miliónů na základě podezření, že mohou být špinavé. Je mu zřejmě příjemnější když peníze akcionářů zmizí v krachující bance, než cokoliv pro jejich záchranu učinit. Nakonec jsou to přece jen peníze akcionářů, nikoliv jeho. Možná změní názor, až po něm bude těch 170 miliónů vymáháno.
Přímo oslnivě pan Ševčík zdůvodnil, proč zvolil již od loňského podzimu hroutící se Union banku. Prý protože u ní měla účty celní správa i dceřiná firma Konsolidační agentury. Především však, že tuto banku vedl člověk, jenž státu získal za prodej Komerční banky slušnou cenu. Zamlčel přitom, že tento skvělý bankéř byl novým majitelem KB docela rychle vyhozen. T. Ševčík také argumentuje svým pozoruhodným pocitem - že když se v některé společnosti angažuje stát, je to signál ukončit s takovou společností veškeré vztahy. Což bylo při výběru Union banky v úvahu. Nějak přitom přehlédl, že v této zcela soukromé bance se stát neangažoval a angažovat se odmítl.
Takže člen Burzovní komory a UNIVYCu zcela jednoznačně ignoruje zjevná fakta a dává na jakési pocity a výsledkem je ztráta 170 miliónů. Lze se divit, že český kapitálový trh dopadá tak bídně, když v orgánech Pražské burzy může působit tak skvěl "odborník" jako T. Ševčík? Kupodivu skromně přitom mlčí o důvodu, proč do Union banky těch 170 miliónů přišlo pár hodin před jejím uzavřením, nezdržuje se případným objasněním o jaké peníze vůbec jde, když v auditu je nikdo nemůže najít, ani sám auditor. Patrně takové zanedbatelné věci jsou pod jeho rozlišovací schopnost.