OSMA

Kam zmizely kupony z Minaret Group?

Zveřejněno: 29.6.2003

Navrat na hlavni stranku OSMY
Je tomu zřejmě déle než rok, kdy se bývalý likvidátor a svého času pravá ruka, zřejmě i inspirátor Koženého, rozhodl zmocnit se všeho, co spolu s Koženým z Harvardského průmyslového holdingu ještě neukradli. Nasvědčuje tomu mimořádná aktivita v zámoří i v Ohradní ulici, vyhození tří Koženého lidí z představenstva HPH, Vostrého podvodné anulování povinností zástavců, zakládání trustů a rovněž podvodné vyvádění majetku z Daventree Resources, tedy ze samotného HPH. Vostrému však příliš neslouží paměť, když se snaží kde koho přesvědčit, jak všechno co se v harvardských fondech a pak v HPH dělo, bylo naprosto čisté, průhledné a navýsost poctivé, vlastně jako on sám. Takže bude stát zato, podívat se na některé jeho a Koženého podvodné triky, jimiž české akcionáře okradli o hezkých pár desítek miliard.
Začalo to prodejem cenných papírů českých podniků těžce pod cenou a jejich převádění na firmy z Kypru, čímž čeští akcionáři přišli o kontrolu nad svým majetkem. Takže vůbec není pravda, že akcie českých podniků byly harvardskými společnostmi vloženy do Daventree Ltd., za což pak HPH dostat jen jakési certifikáty, vystavené touto společnosti a nazývané neobchodovatelnými cennými papíry, přitom bez jakékoliv možnosti kontroly nad touto společnosti.
Přeměna harvardských investičních fondů na akciové společnosti pak sledovala jediné - aby se tyto fondy dostaly ze státní kontroly a akcionáři tak ztratili jakékoliv záruky, které investičním fondům stát poskytoval. Sám Vostrý všechny používané podvodné praktiky dokonale zná, nakonec sám přece byl předsedou představenstva ve Sklo Unionu a od chvíle svého nástupu byla tato společnost systematiky rabována. Podobně se dělo například s akciemi Biocelu, Spolany i třeba v Moravských naftových dolú. Akcie těchto firem sice byly v roce 1996 převedeny na účet Harmsu (jeho ředitelem byl Vostrý), jenž byl v majetku Sklo Unionu, ale ještě stejný den zmizely kdesi na Kypru v jedné ze zdejších firem.
Když došlo ke sloučení harvardských společností v HPH, byly tyto společnosti zcela prázdné, bez jediného cenného papíru českých podniků. K tomuto sloučení došlo jen deset dnů před novelou Obchodního zákoníku, která něco takového již jednoznačně zakazovala. Navíc se tyto společnosti slučovaly na základě základního jmění, nikoliv na základě vlastního jmění, jak velel zákon. Tedy další díl loupeže a napadá taková otázka - kdo všechno asi to vykrádání kryl a proč asi? Při prodeji majetku HPH byl již Vostrý velice aktivní a podílel se jednoznačně na další loupeži a to snížením kupní ceny na polovinu. Sice se vytrvale hájí, že vše bylo naprosto poctivé, nicméně před doručením obvinění se tento zloděj skrývá kde to jen jde. Přes zákaz vyslovený soudy dál nakládá s majetkem českých akcionářů, či spíše ho rozkrádá, bezostyšně v tisku kritizuje rozhodnutí českých soudů a dokonce hodnotí průběh policejního vyšetřování. Odkud asi získává informace k tomuto svému hodnocení?
Zdálo by se, že Vostrý se "objevuje" teprve při prodeji HPH. Naopak - je přítomen od počátku rozkrádání harvardských fondů a pak společností, přímo na klíčovém místě. Od r. 1995 je členem představenstva firmy HCC (ta celé rozkrádání řídila), pak předsedou a z této pozice předsedal valné hromadě Harvardského dividendového fondu, který se zanedlouho změnil v Harvardský průmyslový holding. Ten pak jako likvidátor skutečně doslova likvidoval, dokonce takovým způsobem, že jindy tak benevolentní česká justice ho vyměnila.
Dalším dílem Vostrého loupení je zakládání trustů, do kterých v bratrské spolupráci s vysokým burzovním činitelem (dnes již bývalým) a spolupachatelem Ševčíkem převádí papírově majetek HPH. Sice s HPH již nemá nic společného, je jen ředitelem Daventree Resources, nicméně ručitele zbavuje povinností avala a suverénně podepisuje za HPH smlouvy. Což mu ostatní členové správních orgánů HPH umožňují, tedy nejde o nic jiného než o zločinné spolčení těchto lidí.
Zdálo by se, že by těch podvodů mohl mít Vostrý dost, ale je to člověk přímo hyperaktivní. Začal akcionářům namlouvat, že jím založený Trust 2 bude financovat žalobu na Ázerbajdžán a předestřel akcionářům vidinu 100 - 300 miliónů dolarů z tohoto sporu. Čímž do hry musely opět vstoupit zcela bezcenné ázerbajdžánské kupony. Vostrý a Ševčík teď tvrdí, že přes firmu Oily Rock bylo skoupeno celkem 1,83 miliónů kupónových knížek (rok před tím tvrdil, že to byly 2 milióny) a ty že jsou jako propadlá zástava nyní majetkem HPH. V únoru roku 2001 podává jakýsi J. Ptáček, vedoucí oddělení vnitřní bezpečnosti výlučně Koženého firmy Minaret Group v Baku, zprávu M. Pacovskému že "pod naší kontrolou je na základě smlouvy se společností Oily Rock a jejími dceřinnými společnostmi uskladněno 669 beden s předpokládaným obsahem 1.831.500 privatizačních voucherů a odpovídající počet opcí" a že ocenění firmy Belmont Global zní na 32 miliónů dolarů. O dva měsíce později, v dubnu, dostává Pacovský další zprávu potvrzující, že: "podle stavu k 9.4.2001 z kuponů, které patří HPH a jsou uloženy u Minaret Group s účastí právnické osoby Baker a MacKenzie, bylo uloženo do Národního depozitního střediska 436 krabic, které obsahovaly 1.271.250 kuponů, z kterých pod státní kontrolu bylo převedeno 652.648 kuponů. Toto množství bylo odsouhlaseno všemi stranami".
Za pouhé dva měsíce tedy mizí 206 krabic či beden a v nich 560.250 kuponů. Kdo je ukradl? Navíc 652.648 kuponů je převedeno pod státní kontrolu, tedy zřejmě do správy ázerbajdžánského privatizačního úřadu, takže ve vlastnictví HPH zůstává pouhých 618.602 kuponů. Jestliže Vostrý prohlašuje, že tržní cena 1,83 miliónu kuponů je 10 miliónů dolarů, pak tedy cena 618 tisíc kuponů představuje 3,377 miliónu dolarů. A je tu rozřešená záhada, proč veškeré doklady k těmto kuponům, třebaže patří výlučně HPH, dosud stále drží Kožený. Přitom podle prohlášení Vostrého žaloba proti Ázerbajdžánu již stála nejméně 5 miliónů dolarů a bude stát mnohem víc. Ovšem velkoryse odkazuje výtěžek sporu českým akcionářům. Aby ne - i kdyby nakrásně Kožený tento spor vyhrál, pak zřejmě českým akcionářům z těch slibovaných 100 miliónů dolarů by měla připadnout jen pouhá třetina a to kdoví. Nakonec gang Vostrého a Koženého znají čeští akcionáři přece už dokonale.