Dnešní putování jsem uskutečnil proto, že jsem se z pracovních důvodů nemohl zúčastnit noční akce Železný poutník, kde se šlo cca. 50 km ze Svatého Kopečku na Svatý Hostýn a neměl jsem chuť či možnost zúčastnit se závodů, i když dnes probíhalo hned několik masových. Měl jsem chuť též navštívit křížovou cestu v Chudčicích a celkově vykompenzovat nahromaděný stres a únavu.
Běh byl super, i když jsem opakovaně zabloudil, zejména v okolí Chudčic, takže jsem pak zcela nečekaně třeba kolem hradu Veveří běžel dvakrát, a nakonec jsem našel i tu křížovou cestu, i když i při druhém pokusu jsem místo toho skončil napřed na hřbitově a pak kdesi ve stráni v roští. :-) Čím déle jsem běžel, tím jsem se cítil lépe, dokonce jsem pak trať prodlužoval a třeba si vyběhl prudký kopec na Myslivnu a podobně. Místy mi bylo teplo a navíc jsem nechtěl riskovat, proto jsem dvakrát koupil vodu a vždy k ní i něco sacharidového, aby se lépe navázala v těle, potřetí jsem pak našel zbytek vody na zemi, tak jsem to nepil, ale omyl se tím. Každopádně toto běhání mi naprosto vyhovuje, běhám si kam chci, kolik chci, hodně vnímám i přírodu, nic mě nebolí, dokonce nemám ani žádné puchýře, vlastně si jen cupitám a užívám života, a vícekrát při běhu dochází i ke spontánní modlitbě, až kontemplaci. Trochu jsem přemýšlel i nad tím, jestli není pravý čas skončit se závoděním, když mě tolik stresovalo, i kvůli různým řečem okolí, a dokonce jsem si říkal, jestli toto dát do běžeckého či chodeckého fóra, když můj pohyb není ani během, ani chůzí, prostě je cupitáním. :-) Nicméně, může mi být úplně jedno, co si kdo říká, či myslí, protože důležité je to, jak to cítím já, a vlastně jen chci sdílet radost, kterou jsem z toho měl.
Nakonec, proč cestovat někam na megazávody do Prahy a trávit x hodin cestováním a čekáním, když mě to dnes bavilo jinak? Ale na druhé straně, proč se přemáhat a jezdit na Železného poutníka, když by to bylo spojeno s nemalými komplikacemi, když si něco podobného mohu prožít, byť dnes mimo společenství dalších? Ale tak úplně mimo to nebylo, úmyslně jsem běžel hned na začátku (na 3.km) kolem RUNGO skupiny, kde se devět lidí chystalo na výšlap oborou, dokonce jedna účastnice vtipkovala, jestli nepoběžím až do Prahy. :-) Třeba někdy někoho nalákám, aby aspoň kousek se mnou šel či běžel, však se to dá i rychlou chůzí či velmi pomalým během. Ale bylo to dnes super, prostě znovu jsem zjistil, že lepší žít přítomnost a brát věci tak, jak jdou, než se trápit tím, že věci nejdou tak, jak bych chtěl. Dnes to vyšlo takto, jindy zase jinak. :-) Ale nezastírám, že toto cupitání považuji i za sportovní trénink, proto to měření tepu, proto to měření tempa, tepu, glykemie a ketolátek, ale to dnes nebylo rozhodující. :-)
