Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)
8.8.2007 Mariánské údolí 11,3 km
Pořadí: 107. ze 114 běžců
Čas:
66:07Rychlost: 10,25 km/hod (5:51 na km)
Profil: lesní cesta, první polovina mírně do kopce, druhá polovina z kopce
Počasí: cca. 25 stupňů, převážně ve stínu
Jednalo se o můj první závod v životě, navíc takovou vzdálenost jsem nikdy neuběhl ani v tréninku (běhám jen 3 měsíce, přičemž nad 8 km jsem běžel jen 2x v životě).
První polovina tratě vedla do kopce. Zpočátku jsem běžel opatrněji, takže mne většina závodníků předběhla. Když mne asi ve třetině kopce doběhla paní Kociánová, která střídala běh a chůzi, přizpůsobil jsem se její průměrné rychlosti a běžel přibližně rovnoměrnou rychlostí. S paní Kociánovou jsme se potkali asi 10x, ve dvou třetinách kopce jsem jí utekl.
Před obrátkou (s časem cca. 32:30) jsem už byl celkem unavený, takže jsem zvolnil, povzbuzovali mne ale běžci běžící v protisměru.Po obrátce jsem doběhl pana Babjaka, který podobně jako paní Kociánová střídal běh a chůzi. Běželi jsme o něco pomaleji, než nahoru, projevovala se zřejmě již únava z první části. Zhruba po polovině cesty dolů jsem špatně odbočil (nepamatoval jsem si dobře trať a běžel jsem dále po asfaltové cestě místo po lesní cestě), naštěstí na mne ale paní Kociánová zakřičela, takže jsem
se vrátil na trať jen s cca. 10 sekundovým zpožděním. Před koncem jsem ještě měl tendenci odbočit na jednom místě, to jsem však neučinil díky panu Babjakovi.Když se blížila hodina běhu, říkal jsem si, že už budeme před cílem, a proto jsem výrazněji zrychlil. Neodhadl jsem však, kde přesně jsem, a proto mé zrychlení bylo poněkud předčasné. Před koncem jsem ještě předběhl 3 běžce (kteří se ale jen vyklusávali po závodě, což jsem nevěděl) a kromě toho mne předběhl pan Babjak, jehož tempu jsem v závěru nestač
il (zaostal jsem za ním o 11s, před paní Kociánovou jsem nakonec byl o 31s).Do cíle jsem doběhl v naprostém vyčerpání, s tepovou frekvencí cca. 180. Sedl jsem si, snědl čokoládovou tyčinku, vypil hodně vody (postupně cca. 2 litry) a během pár desítek minut zregeneroval a odcestoval MHD domů (cca. hodina cesty).
Po závodě jsem se cítil dobře, takže jsem se ještě v noci byl vyklusat (cca. 2,7 km), další den jsem se cítil také velmi dobře, dokonce jsem při tréninku překonal o půl minuty osobní rekord v běh
u na 2,5 km (na 11:45).Celkový dojem ze závodu byl velmi příznivý, přestože mé zrychlení v závěru bylo zřejmě zbytečné. Pokud budu běžet na stejné trati ještě jindy, snad již nezabloudím a také lépe rozvrhnu síly.