Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2019   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


31.12.2015 Brno - Nový Lískovec - Silvestrovský běh 10,16 km

Pořadí: 25. z 55 běžců (muži)

Čas: 45:28

Rychlost: 13,40 km/hod (4:29 na km)

Průměrná TF: 170,3 tepů/min

Časy kol (včetně ekvivalentu zkrácených): 7:26 7:22 7:28 7:08 7:18 7:08

Profil: náběh cca. 200 metrů do kopce, poté 6 okruhů se zvlněným profilem (polovina asfalt, zbytek terén, převážně výrazně hrbolatý), doběh cca. 200 metrů s kopce

Počasí: cca. -2 stupně, slunečno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Fotky:

     

Kvůli kumulaci svátečních dnů a mých narozenin, a různým stresům došlo k tomu, že jsem se úplně vykašlal na pořádnější jezení a třeba jen za včerejšek snědl přes půl kila cukroví, plus další sladkosti. Dorazila silná únava a melancholie, dnes ráno se mi ani nechtělo vstávat, natož běžet. Kdyby se Silvestrovský běh nekonal kousek od mého baráku a kdyby rodiče nevěděli, že poběžím, tak bych se na to vykašlal. Únava nohou byla obrovská a nechuť běžet byla též velká. Počasí bylo mírně mrazivé, ale slunečné, takže aspoň že nebylo ponuro. :-) Rozhodl jsem se, že si zaběhám, ale nic jsem od výkonu nečekal. Po prezenci jsem si ještě zaběhl nakoupit a dostal jsem chuť půl hodiny před startem na miňonky. Též jsem měl žízeň, vypil jsem k nim půl litru vody. Doma jsem pak dal nákup do lednice a musel ještě zajít na velkou, hned poté jsem vyrazil na start, který byl 800m od mého baráku. Zvažoval jsem oblečení, ale nakonec se rozhodl pro klasiku, tedy jen tričko a krátké elasťáky. Tušil jsem, že to bude předmětem řečí před startem, a také že bylo. :-) Aspoň něčím jsem ale zaujal, když už výkonem to být nemohlo. :-))) Start se bohužel o 7 minut opozdil, a musím přiznat, že mi za tu dobu postávání byla trochu zima, při závodu jsem však byl teplotně v pohodě. Startovalo hodně lidí, z toho ale část na lidovém běhu. Žádný plán na tempo jsem neměl, nenastavoval jsem tedy ani hodinky.

Prvních 200m vedlo do kopce, pak trať přešla na asfaltovou část okruhu. Kvůli úpravám v areálu byla trať mírně pozměněna oproti předchozím 3 ročníkům, takže se v této části běželo po asfaltu, místo krátkým terénním závlekem k hřišti. Pak už trať vedla standardně, k hospodě a od ní kolem "mého" baráku na terénní část. Už zde se mi běželo blbě, ale jakmile trať přešla v terénní část, tak jsem velmi výrazně zpomalil, přestože tam klesala. Na hlíně sice nebyl led, ani sníh, ani bláto, ale byla dost hrbolatá, asi jak zmrzla. Ještě větší hrboly pak byly před krátkým stoupáním, běželo se mi tam velmi špatně. Ale i stoupání bylo hrbolatější než obvykle, přesto jsem tam předběhl pár lidí. Pak už trať přešla na konec okruhu, který vedl po asfaltu. V prvních třech okruzích jsem vždy do kopce či na asfaltové části předběhl jednoho člověka, aby mě pak na terénním klesání zase předběhl zpět a výrazněji utekl. Po třetím okruhu jsem koukl, že průměrné tempo celého běhu mám kolem 4:32-4:33/km, tak jsem si řekl, že by bylo fajn trošku zrychlit, aby výsledek byl do 4:30/km.

Čtvté kolo jsem pojal agresivněji a v jeho první polovině předběhl 4 běžce. Jeden z nich mě pak předběhl na terénní části zpět, ale v následném stoupání jsem mu utekl. Toto kolo jsem měl o 20s rychlejší než předchozí. V pátém kole už byla situace nepřehlednější, protože jsem občas předbíhal někoho o kolo, či někdo předbíhal mě, předběhl jsem však jednoho člověka a k dalšímu se přiblížil. V posledním kole jsem zkusil zrychlit a předběhnout tohoto člověka, předběhl jsem pak i dalšího člověka, který běžel ve žlutém. Oba mě pak předběhli v terénním klesání a získali pársekundový náskok. Překvapilo mě, když jsem pak u bmx muld viděl, že borec v žlutém odbočil kamsi mimo trať, evidentně neběžel náš závod. ;-) Od druhého borce jsem měl dost velkou ztrátu, ale poměrně agresivním výběhem kopce jsem ho doběhl, tep se mi dostal až na 188. Pak jsem ho i předběhl, ale tušil jsem, že v následném prudkém klesání do cíle mě předběhne zpět, což se též stalo. Neměl jsem pak ani motivaci nějak příliš s kopce riskovat a doběhl volně do cíle. Čas jsem měl 45:28, průměrné tempo vyšlo 4:29/km, průměrný tep byl jen 170.

Po závodu jsem se ještě vyklusal a pak zaběhl do zázemí, kde jsem se občerstvil a pobavil s pár lidmi. Výsledek nepovažuji za nijak skvělý, ale ani tragický. V minulých letech jsem měl na obdobné trati tempa 4:31, 4:15 a 4:24. Horší ale je, že po rozhovoru s kamarády jsem došel k tomu, že mé výkonnostní běhání asi za nic nestojí, a že už asi ani stát nebude, a že se teď odpoledne vrátily silná únava, melancholie a dokonce se k nim přidaly i žaludeční problémy a bolest hlavy. Bohužel mám dnes pracovní den, tak si ani nemohu v klidu lehnout, natož, abych někam zašel, stejně by se mi ale nechtělo. V sobotu jsem chtěl zkusit desítku v Praze, ale téměř jistě to zruším, nemělo by to cenu. Přesto to všechno ale fajn, že jsem dnes na závodu byl.




28.12.2015 Brněnské Hamburgy 5 km

Pořadí: 2.-4. z 5 běžců

Čas: 19:39,8

Rychlost:  15,26 km/hod (3:56 na km)

Průměrná TF:  176,2 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: 2 stupně, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Letošní narozeniny jsem se rozhodl oslavit Hamburg závodem. S ohledem na dobrý výkon na 1609m před 4 dny jsem se dnes rozhodl zkusit 5 km s cílovým časem kolem 19:10. Chtěl jsem běžet metodou řízeného zpomalování z 3:40 na 4:00. Bohužel jsem nebyl úplně v pohodě, kvůli předchozím svátečním dnům, které se projevily nejenom konzumací částečně neobvyklého jídla (s hodně tuky, částečně i energie), ale i častějším cestováním po Brně a horším spánkem. I na dnešek jsem špatně spal, nemohl jsem usnout a v noci se budil, tak jsem i dal velmi časnou snidani, ale ráno jsem se cítil uspokojivě. Věděl jsem přitom, že přijdou další 4 kamarádi, tak jsem ani neuvažoval, že bych to rušil. Běželo se mi na stadion obstojně a i příprava na start proběhla v pohodě, s výjimkou, že klávesnice na netbooku fungovala nějak opožděně, takže se pak netbooková časomíra předcházela asi o 3 sekundy proti skutečnosti. Pípání na hodinkách jsem nastavil na tempo 3:40 a řekl jsem si, že uvidím, co se bude dít.

První km se mi běželo dobře, byl jsem na 1.místě, měl jsem ho za 3:45, těsné za mnou byli Vlasta, Jakub a Peťa, Ondra mírně zaostával. Po 1,2.km pak šel přede mě Vlasta, který pak běžel stále přede mnou, aby mi pomohl. Pak jsme zpomalili někam k tempu 3:55/km, avšak činilo mi problém toto tempo udržet. Jakub s Peťou se drželi nadále těsně za mnou. Před 3.km, který jsme měli za 11:38, šel Jakub před nás. Bohužel jsem měl krátkodobou krizi, měl jsem problém i s technikou běhu, hlavně v zatáčkách, takže jsem Jakuba ztratil, avšak viděl jsem, že i při tempu 4:10 se dostaneme na čas pod 20 minut, což jsem nepovažoval za špatné. Mírný tah do levé nohy jsem se snažil odstranit změnou techniky, co se mi pak podařilo, Vlasta zpomalil se mnou. Na 4.km se ptal Peťa za mnou, jestli už běžíme do posledního kola, tak jsem odpověděl, že ještě 2,5 km, avšak z grafu tepovky vidím, že už i toto vedlo ke krátkodobé dekoncentraci a poklesu tepu. Pak jsem se ale snažil zrychlit, protože nejsem žádný sprinter, muž posledních metrů. :-) Zrychlení se podařilo, běžel jsem dost svižně, ale Peťa se stále držel těsně za mnou. Asi 100m před cílem šel Vlasta vedle mě, abychom zafinišovali spolu, ale Peťa nás oběhl s obrovským zrychlením. Překvapil mě ale, že někde 40m před koncem téměř zastavil, tak jsem na něj volal, že ještě není cíl. Říkal, že je to "můj závod" a že chce doběhnout se mnou, tak jsme do cíle dorazili všichni zaráz, já, Vlasta i Peťa. Bylo to od kluků pěkné. :-) Jakub byl o 14s před námi, Ondra asi půl kola za námi. Výsledný čas byl 19:39,8, temto tedy bylo o 16s/km pomalejší než je tempo osobáku a asi o 6s/km pomalejší, než byl plán. Škoda mé dekoncentrace mezi 3. a 4.km a krize, jinak bych mohl překonat i nejlepší letošní čas 19:29. I tak to bylo fajn běhání.

Vlasta pak pokračoval až do 12 km, běžel velmi slušně, kluci si to pak "rozdali" z mého popudu na 400m, nejlepší Peťa měl slušných 1:07, ale i ostatní běželi výborně. Já pak zkusil 400m samostatně, i když to původně ani neměl být pokus na 400m, ale jen doprovod Vlasty, měl jsem 1:26,45. Pak jsem se ještě chvíli vyklusal s Vlastou a poté vyrazil na nákup a domů. Pokud se jedná o mé současné běhání, pak po zvýšení hmotnosti a po letní krizi jsem na tom lépe na kratších vzdálenostech, než na delších, už pětka mi přišla dost dlouhá. Bohužel budu mít problémy se sehnáním dalších párů bot, protože stávající už odcházejí, a Roniny už nevyrábějí. Asi bych se pak měl dočasně soustředit spíše na delší pomalé běhy, místo těchto testovacích závodů, které jsou fajn zpestřením, ale z dlouhodobější perspektivy teď nejsou ideální složkou tréninku. Ale uvidím. Každopádně jsem rád, že dnes závod proběhl a že přišli i kluci, kteří mi udělali radost. :-)




24.12.2015 Brněnské Hamburgy 1609 m

Pořadí: 3. ze 4 běžců

Čas: 5:58,2

Rychlost:  16,17 km/hod (3:43 na km)

Průměrná TF:  171,6 tepů/min

Počasí: 2 stupně, zataženo, mlha, námraza

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Na konec úspěšného adventního období jsem se rozhodl vyhlásit závod Brněnských Hamburgů a to na 1 míli. Chtěl jsem si zaběhat, ale z časových i jiných důvodů jsem nechtěl, aby to bylo moc dlouhé. Délku jsem zvolil po spontánním tréninku dva dny před závodem, kdy jsem dal čtyři 400m v průměru kolem 1:25. Říkal jsem si tedy, že by bylo fajn, kdybych dnes dal míli pod 6:00, coź znamenalo čas cca. 1:29/kolo. Na závod jsem pozval i své kamarády z baráku, s nimiž běhávám, Viktora s Peťou, oba přijeli. Kromě toho se zúčastnil Jakub z fora, a na dráze běhal mimo závod Karel. Už cestou na stadion mě překvapilo, že je trochu namrzlo, zejména s kopce jsem tam tedy běžel opatrně. Na stadionu jsem před závodem neběhal, chystal jsem tam netbook, hodinky a kameru (z které ovšem záznam není, protože asi zamrzla). Nevěděl jsem tedy, že i povrch dráhy poněkud klouže. Věděl jsem naopak, že Jakub chce běžet tempem 3:20-3:30 a že i Peťa je rychlý.

Rozběhl jsem se dost svižně, ale bohužel mě trochu limitovala kluzká dráha, takže jsem pak běžel kontrolovaně na čas pod 6 minut. Ke konci prvního kola mě předběhl Jakub, který se pak postupně vzdaloval, já měl 409m za slušných 1:26,5. Peťa se držel za mnou, o Viktorovi jsem nevěděl, ten běžel volněji. 809m jsem měl za 2:57, 1209m za 4:28, takže jsem věřil, že při troše snahy míli pod 6:00 dám. Překvapilo mě, že 200m před cílem se přede mě přehnal Peťa, ani jsem se ho moc nesnažil dohnat, protože jeho zrychlení bylo fantastické. :-) Sice pak asi 50m před cílem tuhnul, ale i tak jsem doběhl za ním, v čase 5:58,2. S výsledkem jsem spokojený a ještě spokojenější jsem se vztahem tepovky k tempu, neboť ATF byla jen 171,6 a tep se celou dobu držel pod 178, tedy ANP. Škoda jen, že mi nepřál povrch trati, jinak jsem se po závodu cítil i na lepší čas. :-)

Štědrodenní běhání se každopádně povedlo a mám radost, že přišli i kamarádi. Snad podobných závodů budu opět pořádat více. Přeji všem pěkné svátky. :-)




19.12.2015 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 4 běžců

Čas: 42:25,5

Rychlost:  14,14 km/hod (4:15 na km)

Průměrná TF:  166,3 tepů/min

Glykemie po závodu a výklusu (celkem 24 km):  5,4 (keto 0,5 - mírná ketoza)

Mezičas 5 km: 20:06 (4:01/km)

Počasí: 5 stupňů, zataženo, mlha

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní Hamburg byl souběžně i půlmaratonem, původně jsem chtěl zkusit zaběhnout čas 1:25:00 (4:02/km), a proto jsem zajistil i jeho propagaci, bohužel se však přesto zúčastnili jen 4 lidé (3 další přihlášení nepřišli), zřejmě kvůli velmi nepříznivému mlhavému počasí, které zde panuje celý týden. Dnes sice nepršelo, ale bylo velmi ponuro. Hlavně jsem ale byl celý týden unavený, v důsledku velmi silných psychických tlaků v kauze fondů, ale i jinak, takže se mi ani na závod nechtělo. Oproti jiným závodům jsem ani neběžel nalačno, vzal jsem si čaj s medem (59g), ale asi bývalo lepší toto nebrat. Každopádně přesun na stadion byl celkem nepříjemný, už i proto, že jsem vyrazil pozdě, a bylo pravděpodobné, že dnes nic slušného nezaběhnu. Na stadionu jsem se přivítat s Vlastou, který chtěl běžet desítku tempem 3:50, Pavlem, který ji chtěl běžet tempem 4:00 a novým běžcem Jirkou, který chtěl běžet volněji. Rozhodl jsem se, že zkusím únavu přeběhat, chvíli poběžím s Vlastou a pak postupně mírně zpomalím.

Hned po odstartování Vlasta napálil 100m tempem nějakých 3:30, já běžel za ním a křičel, zda neumí tempo trefit. Pak sice zpomalil, ale já ho ani tak vlastně nedoběhl a po 400m jsem usoudil, že s Vlastou dnes běžet nedokážu. Nohám se do tempa 3:50 a rychlejšího prostě nechtělo ... Ale aspoň jsem pak Vlastu nebrzdil, nakonec měl průměrné tempo 3:44. Postupně jsem zpomalil na tempo 4:00 a počítal, že mě doběhne Pavel, avšak ani tomu to dnes moc nešlo a odstup mezi námi spíše narůstal. Tep jsem neměl moc vysoký, ale po 4 km za 16:00 jsem už měl hodně unavené nohy, takže i když jsem se snažil, tak jsem nedal pětku ani pod 20 (měl ji za 20:06).

Po 5 km jsem zvažoval, že odstoupím, pak se ale rozhodl zpomalit a klusat dál. Překvapilo mě, že na Pavla mám stále náskok kolem půl kola, který jsem udržoval dost dlouho. Teprve když jsem viděl, že odstup klesá, jsem mírně zrychlil, a nakonec doběhl v čase 42:25, 25s před Pavlem. Průměrné tempo bylo 4:15, tep byl nízký a příznivý, ale únava dnes byla silnější. Navíc se mi pak chtělo i na wc a měl jsem žízeň, tak jsem nepokračoval v běhu dál, ale udělal si pauzu. Pak jsem ale na dráze odklusal ještě 5,2 km tempem 5:41, z toho větší část s Pavlem, a běželo se mi dobře. Také následný přesun domů, byť do kopce byl fajn. Samotný závod lze hodnotit tak, že s ohledem na okolnosti je průměrné tempo na maraton těsně pod 3h uspokojivé a tepy byly velmi dobré, ale limitující byla únava nohou a ztráta motivace. Věřím však, že brzy to bude zase lepší. :-) Jinak to ale bylo fajn, s Vlastou, Pavlem i Jirkou. Určitě se s některými zase brzy proběhneme. :-)




3.12.2015 Brněnské Hamburgy 5 km

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 19:47,9

Rychlost:  15,15 km/hod (3:58 na km)

Průměrná TF:  183,8 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: 7 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod Hamburgů jsem vyhlásil včera odpoledne poté, co jsem se zúčastnil tréninku Vlasty, ke kterému jsem se částečně připojil a v rámci něj zaběhl 1000m za 3:37,5, 2km za 7:58,6 a 400m za 1:21,7. Výkony mě překvapily, s ohledem na to, že nyní běhám spíše pro psychické uvolnění, a proto mě napadlo, že bych zkusil zaběhnout pětku. Protože mě ale zítra čeká mimořádně důležitá a náročná jednání v Praze, tak jsem Hamburg vyhlásil už na dnešek, i když jsem tušil, že jednak nikdo další nepřijde a jednak, že budu unavený. Unavený jsem opravdu byl, ráno jsem byl dost zozlámaný a musel jsem dost zvažovat, jestli závod vůbec uskutečnit. Když jsem si ale chvíli pocvičil a najedl se, tak to bylo lepší, tak jsem si řekl, že to zkusím. Na stadion jsem doběhl pár minut před plánovaným startem, jen naladil hodinky, zapnul kameru a přichystal se na start. Rozhodl jsem se rozběhnout o něco rychleji a pak podle potřeby zpomalovat. Bohužel jsem ale blbě nastavil Garmina, a místo autolap "jen kolo" dal autolap "start a kolo", což znamenalo, že jsem měl v průběhu chaos v časech kol (a neměl jsem sebou netbook), protože mi hned po 1.kole za chvíli pípl Garmin ještě jednou.

První kola se mi běžela obstojně, tedy až na ten chaos s Garminem, akorát jsem občas musel smrkat, velmi rychle ale přišla únava a potřeba zpomalovat. Postupně jsem zpomalil k tempu 4:00 a snažil se běžet na cílový čas kolem 19:45, což by byl můj nejlepší výkon. Musel jsem se ale dost snažit, abych tempo udržel, měl jsem trochu i problémy s odrazem, přesněji pevnosti v kotnících při odrazu. Přesto jsem si ale 2 kola před koncem ověřil, že bych měl cílový čas splnit, bohužel jsem se ale přepočítal o 10 sekund. Po zpomalení v předposledním kole jsem se cítil konečně méně vyčerpán, ale pak jsem zjistil, že jsem se bohužel spletl, takže musím poslední kolo dát rychleji, pokud chci mít pod 19:45. Kvůli únavě se mi to tak docela nepovedlo, takže jsem zaběhl 19:47,9, tedy 0,9s za letošním maximem. Po doběhu jsem byl celkem dost unavený a zadýchaný, ale jinak v pohodě. Po výklusu jsem pak ještě dal bosky 800m za 3:01,4. Myslím, že to byl dnes fajn experiment, i když čas byl negativně ovlivněn včerejšími rychlými běhy (hlavně těch 400m mě dost vyčerpalo) a částečně i přepálením v prvních kolech. Myslím, že je v mých silách dát kolem 19:30, možná to ještě někdy zkusím.




21.11.2015 Mikulášský běh Vyškov cca. 4,9 km

Pořadí: 15. z 36 lidí

Čas: 19:23

Rychlost: 15,17 km/hod (3:57 na km)

Průměrná TF: 182,3 tepů/min

Profil: dva okruhy, převážně parkem před vyškovským stadionem, začátek a konec okruhu vždy dráha, jinak převážně cyklostezky, téměř rovina, více zatáček, v každém okruhu dva velmi krátké terénní přeběhy, místy spadané listí

Počasí: cca. 5 stupňů, zataženo

Časy kol: 9:33 a 9:50

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Původně jsem plánoval, že bych tento víkend vyrazil na nějaký delší závod, ale předpověď počasí ukazovala, že nebude příliš přívětivo, a navíc jsem se cítil unavený, a proto jsem neodjel ani na půlmaraton do Moravských Budějovic. Nadále se mi moc nedařilo jíst přiměřeně a hmotnost se dostala na několikaměsíční maximum. Kromě toho mě před pár dny kousl pes, avšak naštěstí jen povrchově. Chtěl jsem ale přesto někam zajet, přičemž Vyškov měl výhodu, že je blízko a že je start až v poledne. Při ranním 10km klusu s kamarádem jsem se cítil dobře, tak jsem se rozhodl, že na závod vyrazím. Sbalil jsem pár věcí, objednal lístky, najedl se a vyběhl na nádraží. Počasí bylo pro mě ideální, celkem chladno, ale přitom bez deště. Už ráno jsem běžel jen v tričku a trenkách, totéž na nádraží a pak ve Vyškově, konečně se nepřehřívám. :-) Na stadionu jsem vzbudil určitou odezvu, když mě viděli přiběhnout takto, ale už jsem na řeči zvyklý. :-) Zaregistroval jsem se, pozdravil se s kamarádem Tomášem, a šel si zaklusat do parku, kde pak měl být závod. Pak jsem se přesunul na stadion, kde měl probíhat závod, ten však začal s 12 minutovým zpožděním. V mezičase jsem dal ještě jedno kolo, tempem 3:46, abych nevychladl a vyzkoušel si i rychlejší běh. U hodinek jsem nastavil virtuálního partnera na tempo 3:50/km s tím, že jsem si dal cíl neskončit za Tomášem, který chtěl běžet na tempo kolem 4:00. Po poměrně zdlouhavé prezenci závodníků na místě startu se konečně závod připravil ke startu a odstartoval. Běželi jsme muži a ženy společně, zatímco všechny dětské kategorie proběhly už předtím.

Prvních 250m vedlo na dráze, proto jsem je běžel dost svižně, ale ani přesto nestačil Tomášovi a dalším, kteří odstartovali velmi svižně, tempem výrazně pod 3:30. Po několikametrovém přeběhu trávou na cyklostezku se můj odstup od nich ještě zvětšil. Celkem jsem se snažil, ale skupinu 6 závodníků, včetně Tomáše, běžící asi 5-10s přede mnou, jsem nebyl schopen doběhnout, ani se k ní přiblížit. Někde po 1,5 km ze skupiny odpadl jeden běžec, pak druhý, tak jsem se postupně začal přibližovat aspoň k nim. Bohužel mě ale celkem zdržela pro mě technicky náročná pasáž s hodně zatáčkami před stadionem (2.km) a naplno jsem dokázal běžet až na dráze. Před koncem 1.kola (cca. 2,45 km) jsem předběhl jednoho z odpadlých běžců, za Tomášem jsem stále zaostával odhadem 10s. Rychlejší tempo jsem udržel i po náběhu do druhého kola a snažil se vyšší úsilí držet i na cyklostezce. Někde před 3.km jsem předběhl druhého z odpadlíků a začal se přibližovat i k Tomášovi, který již z původně šestičlenné skupiny též odpadl.

V dalších několika set metrech jsem bohužel měl problém s dopadem a cítil jsem se dost nejistě. Odstup na Tomáše zůstávál pár sekund, zpomalil jsem v podstatě na jeho tempo. To zůstalo až do zatáčky o 180stupňů někde na 3,4.km, kdy jsem se rozhodl, že už je pravý čas Tomáše doběhnout. :-) To se mi skutečně poměrně brzy podařilo, někde na 3,7.km. Rychlejší tempo jsem udržel i poté, a Tomáše předběhl. Byl jsem přesvědčen, že se Tomáš drží až skoro do cíle za mnou, ale teprve po doběhu jsem zjistil, že se za mě "nalepil" jiný běžec. V technicky náročnější pasáži jsem opět zpomalil, běžec za mnou mě ale nepředběhl. Těsně před stadionem jsem zrychlil a posledních 200m na něm zkusil běžet naplno. To ale nezabránilo, abych byl těsně před cílem tímto běžcem předběhnut, Tomáš pak doběhl 10s za mnou. I díky tomuto souboji jsem ale měl poslední metry dost rychlé a nakonec tep dostal nad 190. Doběhl jsem v čase 19:23, průměrné tempo tedy bylo pro mě aktuálně slušných 3:57, což odpovídá tempu mého nejlepšího letošního výkonu z pětky na dráze. Trochu mě mrzelo, že se dnes ve Vyškově neběžela dráhová pětka, protože věřím, že bych zaběhl aspoň o 5s/km rychleji. I tak jsem byl ale spokojený. :-)

Závod mě moc nevyčerpal, takže jsem pak dal další běhy, výklus, přesun na vlak i z vlaku a nakonec v podvečer i 11 km s dalším kamarádem v Brně, celkem jsem tak naběhal rozkouskovaný celý maraton. Myslím, že to byl dobrý trénink a hlavně dobrý relax, který v aktuálně psychicky vypjatém období tolik potřebuji. Ale ani výkon nebyl úplně špatný, já jsem spokojen. :-)




15.11.2015 Ústecký půlmaraton

Pořadí: 15. z 86 běžců

Čas: 1:32:05 (reálný čas 1:32:04)

Rychlost: 13,75 km/hod (4:22 na km)

Průměrný tep: 175,2 tepů/min (historické maximum na půlmaratonu)

Glykemie po závodu: 5,1 (ketolátky 0,2)

Profil: zvlněný obrátkový okruh po cyklostezce poblíž Labe, na dvou místech každým směrem výrazné zhoupnutí (sklon až 16%), celkové stoupání dle mapy.cz 160m, stejně klesání

Počasí: cca. 8-10 stupňů, zataženo, prvních 15 km slabý, ale vytrvalý, déšť, místy kaluže

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Na půlmaraton v Ústí jsem se rozhodl jet, přestože předpověď počasí byla nepříznivá, a přestože Ústí je dost daleko. Po úspěšných pokusech na 10-15 km z posledních dvou týdnů jsem chtěl vyzkoušet, jaký čas zaběhnu při závodu na půlmaratonu, a zároveň jsem potřeboval na určitý čas opustit počítač a brněnské prostředí, k čemuž byl výlet do Ústí vhodný. :-) Samozřejmě jsem věděl, že pokud bude pršet, tak výkon nebude zdaleka optimální, už jen kvůli brýlím, a že i přesuny budou komplikovanější, ale šel jsem do toho. Optimálnímu výkonu samozřejmě nenahrávalo ani stravování, které se dostalo do vysokého příjmu, navíc s extrémně vysokým množstvím tuků ze sladkostí, kvůli stresům, ve kterých jsem byl, i ne úplně vhodnému dárku (krabice 35 čokoládových tyčinek Jeryky), ale i tak jsem si to chtěl užít. Sobotní cesta i večerní běhy byly fajn. V noci jsem špatně spal a ráno jsem měl velmi ztuhlé nohy. Věnoval jsem proto pár minut cvičení, což bylo fajn. Snídani jsem dal sladkou, pochutnal jsem si. :-) Pak jsem se vydal během s batohem do kostela, a protože pršelo, měl jsem nad hlavou deštník, bohužel jsem ale kdesi proběhl kaluží a měl hned mokro v botech. Mše se navíc konala jinde, ale i tam jsem zdárně dorazil a pak doběhl na start závodu. Letos jsem se přihlásil na půlmaraton, který startoval až v 11:30, takže jsem po prezenci měl skoro hodinu času, ale dost času mi zabralo převlečení, instalace čipu apod. Bohužel nebylo kde cvičit, protože šatna byla špinavá od mokrých bot běžců, navíc dost malá, a venku bylo mokro. Ani se mi nechtělo jít do deště klusat, ale pak jsem šel. Po pár set metrech jsem nic neviděl, drobný déšť je horší než kdyby pršelo hustěji. Přesto jsem ale dal 2,3 km a pak se připravil na start. Na trati jsem běžel už loni, celý maraton, tak jsem věděl, že vede po cyklostezce, ale je zvlněná. Tušil jsem i, že na některých místech budou kaluže. Překvapila mě informace, že si máme zapamatovat své číslo, že prý "padají", ale s pamatováním 255 jsem neměl problém. :-) Start závodu byl přesně v 11:30:00. Chtěl jsem zkusit běžet tempem 4:10 a pak podle potřeby mírně zpomalit, s cílovým časem kolem 1:30:00.

Už od prvního km bylo jasné, že to dnes bude těžké. Ještě stále pršelo, tak jsem toho brzy moc neviděl, a na mokré cyklostezce se mi též neběželo nejlépe. Už na 1.km jsem najednou viděl, že něco odlítlo, a zjistil jsem, že to bylo mé startovní číslo. Bál jsem se nejprve, že je to kapesník, to by bylo horší. ;-) Popadaných startovních čísel jsem během závodu viděl spoustu, čísla asi neměla ráda vodu. :-) Snažil jsem se běžet dle virtuálního partnera gps, nastaveného na 4:10, ale postupně začal něco ztrácet. Problém byl, že při stoupáních jsem zpomalil, i když jsem běžel rychleji než jiní, a při klesáních to nenahnal, naopak jsem tam občas ještě zpomalil, když bylo moc prudké. GPS přibližně odpovídala kilometrovníkům, což jsem považoval, že je fajn. Někde kolem 5.km mě dostihli běžec s běžkyní. Běželi jsme asi km poblíž sebe, pak nám ale ta slečna utekla. Na občerstovačce na 7.km jsem vzal kelímek vody a i přes déšť jsem se trochu napil a polil si hlavu - měl jsem pocit přehřívání. Přestože realita byla jiná, tak jsem měl dojem, že skoro pořád mírně stoupáme. :-) Někde na 10.km jsem měl průměrné tempo kolem 4:13-4:14/km, zde ještě gpg odpovídala kilometrovníkům. Obrátka ale byla kousek dál, proto jsem obracel v čase 44:53, což mě dost zneklidnilo. Kolega obracel těsně přede mnou, střídali jsme se v pořadí. Měl jsem dojem, že když první polovina vedla "do kopce", že druhá polovina povede spíše "s kopce", jenže můj odhad byl zcela chybný - obrátka byla dokonce o 5m níže než start ...

Hned po obrátce následovaly 2 km mírně do kopce, po nichž bylo zcela jasné, že čas 1:30:00 nemohu dát. Neběželo se mi moc dobře, ale problémy měl i kolega běžící poblíž mě. Mně vůbec nešly seběhy, jemu výběhy. V průměru jsme ale běželi podobně špatně. ;-) Na 14.km jsem vzal ještě jeden kelímek vody a pak se snažil důstojně dokončit závod, s cílovým časem pod 1:35. Nohám se moc nechtělo běžet, i když tempo prudce propadlo a tep též. Kolega ale na tom byl obdobně. Někde na 17.km pak chtěl běžet nesprávným směrem, já naštěstí vodící čáru i přes vlhké brýle viděl a odbočili jsme správně. Pak následovalo stoupání a po něm na 18.km krátké prudké klesání. Věděl jsem, že prudké klesání mě zpomalí, proto jsem zkusil při stoupání přidat a kolegovi utéct. Občas jsme předbíhali maratonce, kteří startovali o 30 minut před námi, jinak jsme běželi osamoceně. V klesání mě doběhl a pak předběhl, náskok měl asi 5 sekund. V dalším stoupání jsem ho ale doběhl a protože už zbývalo jen asi 2,5 km do cíle, tak jsem se mu pokusil utéct. To se mi i podařilo - i proto, že jsem postupně zrychloval. Dokonce jsem pak viděl, že kdybych dal poslední km za 4:14, tak bych měl čas pod 1:32:00, ale to se mi ani při velkém úsilí nepodařilo, takže jsem výsledek měl 1:32:05 (čistý čas 1:32:04). Limitovaly mě už i problémy spojené s deštěm, zejména odřeniny stehen, kvůli mokrým trenkám, a mokré boty. Ale moc rychleji bych běžet beztak nezvládl. Doběhl jsem osamocen, kolega nakonec na mě ztratil 25 sekund. Skončil jsem na 15.místě z 86 lidí. Čas byl o skoro 8 minut lepší než můj dosud nejlepší výkon (z jarního Bratislavského Hamburgu), ale skoro o 10 minut horší než je můj osobák. Přesto jsem ale spokojený. I když jsem měl na půlmaraton celkem vysoký tep, tak jsem byl metabolicky v pohodě, i glykemie byla normální a dokonce jsem ani neměl potřebu jíst, pouze jsem měl velkou žízeň a vypil asi 8 kelímků vody.

Po závodu jsem se pak převlékl, a vyklusal na nádraží, odkud mi jel vlak do Brna. Tam jsem si vychutnal oběd a další jídla (foto viz dole), bylo to fajn. Myslím, že celý výlet se povedl. Na druhé straně vím, že k návratu formy dochází jen pozvolna, takže i kdyby dnes byly ideální podmínky, tak bych měl nejlépe kolem 1:29-1:30. Navíc se už blíží konec roku, tak už toho asi moc nezázavodím. Přesto ale i dnešní výsledek dává šance, že bych na jaře mohl běhat dobře, pokud se budu snažit pro to něco udělat. Dnešek ukázal, že by to mohlo mít smysl. :-)




7.11.2015 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 4 běžců

Čas: 40:12

Rychlost:  14,93 km/hod (4:01 na km)

Průměrná TF:  182,0 tepů/min

Glykemie po závodu:  5,0

Mezičas 5 km: 19:47 (3:57/km, TF 179,4)

Mimo soutěž 15 km: 1:01:50 (4:07/km, TF 179,7)

Počasí: 7 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video z některých průběhů (nohy)

Přestože se dnes koná Bratislavský Hamburg (vzdálenosti do maratonu včetně) a Otrkovický půlmaraton, tak jsem se z časových i tréninkových důvodů rozhodl opět uspořádat Brněnský Hamburg, který se i tentokrát konal na 250m dráze na ZŠ Vejrostova. Po čase pod 40 minut na desítku z minulého týdne jsem chtěl tentokrát zkusit pětku tempem kolem 3:50 a pak podle chuti skončit či pokračovat, k čemuž mi měl pomoci i kamarád, který však bohužel ráno účast odřekl, kvůli nemoci. Zúčastnil se ale jiný kamarád, Václav, a kromě toho mí kamarádi Petrové, kteří bydlí přímo v baráku, kde bydlím. :-) Počasí bylo opět příjemně chladné, ale v noci jsem špatně spal a ráno se mi moc nechtělo vyběhnout. Když už závod byl ale vyhlášený, tak jsem tam dorazit "musel". Rozklus vypadal uspokojivě, tak jsem si říkal, že půjdu podle plánu a uvidím. Václav psal, že poběží tempem 4:00, od kamarádů jsem čekal, že poběží ještě pomaleji, proto jsem se rozhodl od začátku pro soloběh.

První kola se mi běžela dobře, 1.km jsem měl přesně za 3:50. Kamarád Petr ml. běžel jen 1 km, ale jeho otec běžel pro mě překvapivě velmi svižně, jen pár vteřin za mnou, poblíž Václava. V dalších km jsem měl bohužel dost tuhé nohy a zpomalil k tempu kolem 3:57/km, trojku jsem měl za 11:43. Překvapilo mě, že Václav běžel rychleji než psal, a že mě už zde předběhl, navíc mi pak v dalším kole vypadl kapesník a než jsem ho o kolo dál zvedl, tak mi utekl. Měl jsem problém s nastavováním hodinek, u kterých jsem pak omylem zablokoval tlačítka, která nešla odblokovat. Měl jsem ale na dráze i netbook a kameru, takže jsem měl o čase přehled. Rozhodl jsem se, že zkusím běžet tempem kolem 4:00 a doběhnout desítku těsně pod 40 minut, jak minule. Nebyl jsem moc zadýchaný, ale měl jsem unavené nohy, kterým se nechtělo odrážet ... Václav se mi postupně vzdaloval, 5 km jsem měl za 19:47, z toho poslední km za 4:04. Viděl jsem Petra, kterého jsem doběhl skoro o kolo, že se vydýchává a občerstvuje, evidentně přepálil, čemuž se ale nedivím, když takový závod běžel poprvé v životě. Bohužel si ale špatně odhadl počet kol, takže toto neudělal po 5 km, ale jen po 4,75. Pak se ale opět zapojil do závodu a běžel slušně dál.

V dalších kilometrech jsem se dost snažil, abych se udržel s mezičasy v tempu do 4:00/km, ale stálo mě to hodně úsilí. 6 km bylo za 23:54, 7 km za 27:59 a 8 km za 32:01. Snažil jsem se pak chvíli držet Václava, který mě předběhl o kolo (měl 38:47), ale nešlo to. I dle grafu je vidět, že jsem vyvinul velké úsilí, tep vzrostl až na 193, ale rychlost se téměř nezvýšila. Proto jsem na čas 40 minut rezignoval, ale zkusil závod doběhnout se ctí, měl jsem 40:12. Tempo 4:01/km nepovažuji též za špatné. Viděl jsem ale před sebou Petra, kterému zbývaly ještě 3 kola. Měl jsem zablokovaná tlačítka Garmina, tak jsem si nemohl odmáčknout cíl, a proto jsem plynule pokračoval dál.

V dalších třech kolech jsem nejprve Petra předběhl, aby mi pak v posledním kole utekl, měl velmi slušných 43:10. Já ale dostal chuť pokračovat dál až do 15 km. Cíl jsem si dal běžet na čas pod 1:02:00. Přiměřeně jsem zpomalil a někde na 12,5.km se pak i osvěžil vodou. Běžel jsem kontrolovaně na tento čas, a poslední kola si užíval. Zajímavé je, že i když tempo bylo kolem 4:20-4:25/km, tak tep v posledním km prudce klesal, až pod 170. Zřejmě jsem konečně byl uvolněný a svědčilo mi i to ochlazení vodou. Měl jsem ji využít dřív. :-) Každopádně jsem doběhl v čase 1:01:50, tedy v průměrném tempu 4:07/km. Nejlepší letošní čas jsem překonal o vice než 3 minuty. Mám dojem, že bych z toho asi doběhl půlmaraton pod 1:30, ale to jsem už nechtěl, protože na mě čekali kamarádi a navíc vše má svůj čas. Každopádně jsem s tímto výsledkem spokojený. Hodinky jsem nemohl zastavit ani poté, a stále pípaly, pomohl až "měkký restart" na základě návodu, který jsem našel na Internetu doma. :-)

Protože jsem i přes únavu podal slušný výkon, tak je možné, že bych třeba na Otrkovickém půlmaratonu měl čas skutečně pod 1:30 (tempo 4:16/km). Nicméně okolnosti chtěly, že jsem běžel na dráze, kde jsem si mohl dovolit více riskovat. Měl jsem mimo jiné i nejlepší letošní čas na pětku, i když tempo 3:57 je od plánovaného 3:50 trochu vzdálené. Škoda, že dnes nemohl přijít Vlasta, snad příště. Zajímavé ovšem je, že 15 km je dle maďarských tabulek hodnotnější než 10 km, i když jsem to dobíhal pomaleji, nad plán. Každopádně ale věřím, že už nastává čas zkusit nějaký půlmaraton, pokud bude ještě dobré počasí. Když se konečně zlepšila výkonnost, tak může být i vyšší motivace pro optimalizaci hmotnosti, protože loňská váha kolem 58,5 kg by dle odhadů z tabulek znamenala na desítku časy na úrovni osobáku, viz zde. Akorát škoda, že času na to všechno není moc, protože jediné rozumné závody jsou v listopadu, pak už může být sníh, a navíc se nic pořádnějšího nekoná. Ale uvidíme. :-)




31.10.2015 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 39:58,7

Rychlost:  15,01 km/hod (4:00 na km)

Průměrná TF:  181,3 tepů/min

Počasí: 4 stupně, zataženo, mlha

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video z některých průběhů:

Poté, co jsem před týdnem zaběhl obstojně krátké závody v Blansku a poté, co jsem pak dal 31 km přesunový běh do Brna, jsem se cítil běžecky dobře. Dal jsem tedy pak závod na 8,65 km v Bučovicích, kde jsem měl v městském běhu tempo 4:11. Bylo mi jasné, že mé tempo bylo negativně ovlivněno podkladem, a též teplejším počasím, a proto jsem měl chuť vyzkoušet běh na dráze. Protože ale Moravská Slavia je v rekonstrukci, tak jsem vyhlásil již na sobotu Brněnský Hamburg na 250m dráze v Bystrci. Bohužel se nepřihlásil nikdo jiný, ale i tak jsem se rozhodl závod uskutečnit. Přitom jsem běhal a jedl podle chuti, včera jsem naběhal skoro 20 km, z toho 11 km s kamarádem v kopcovitém profilu tempem 5:30. Ráno jsem měl hlad, tak jsem hodinu před startem dal těstoviny s kakaem a medem, fajn jídlo. Sice se mi moc nechtělo závodit, ale sbalil jsem věci, sednul na trolejbus a dorazil na dráhu, která ovšem byla ponořena do mlhy. Měl jsem dost problém vymyslet, kam dát kameru, aby bylo aspoň něco vidět, nakonec jsem ji položil na dráhu s tím, že budou vidět aspoň nohy. :-) Záběry se povedly, video udělám později. Při 1 km rozklusu, z toho 250m tempem 4:05, jsem se cítil dobře, tak jsem se rozhodl, že závod pojmu jako test, jak dlouho udržím tempo 4:00. Nastavil jsem tedy hodinky na pípání po 12s a rozhodl se řídit pípáním. I když bylo chladněji, tak jsem běžel jen v trenkách, bez trička. Pro kontrolu času jsem měl i netbook, na který však bylo vidět až tak 20m před ním, mlha byla opravdu hustá. :-)

První kola se mi běžela velmi dobře, až neočekávaně. Jediný problém snad byla potřeba občas smrkat, což souviselo s pročišťováním nosu ve vlhkém mlhavém počasí. Také jsem si všiml, že mi netbook ukazuje chybně náskok či ztrátu dle plánu, protože jsem omylem nastavil délku kola 400m, místo správné délky 250m, to ale nevadilo, protože celkový čas to ukazovalo správný a věděl jsem, že mám běhat kolo za 1 minutu. Běžel jsem dle pípání i časomíry v předstihu asi 1 sekundy.

Kolem 2,5.km jsem poprvé cítil únavu, ale řekl jsem si, že zkusím doběhnout aspoň do pětky. Když jsem nějaké kolo mírně zpomalil, tak jsem další zrychlil, abych se držel plánu. Poslední kola před pětkou jsem pak mírně zrychlil, takže jsem měl pětku za 19:59, s čímž jsem byl velmi spokojený.

Od 6.km bylo pro mě stále obtížnější nastavené tempo držet. Hledal jsem osobní motivace, proč to zkusit, mimo jiné vzpomněl i na své přátelé a pak se i rozhodl, že kdyby mi vyšlo dát desítku pod 40 minut, že pošlu 1000 Kč salesiánům. Opakovaně jsem počítal i kadenci, měl jsem kolem 190, čemuž jsem se ale nedivil, protože jsem se snažil tempo udržovat právě navýšením kadence. Pak se na dráze objevil další člověk, který tam odklusal pár kol, já ale byl o dost rychlejší. I přesto jsem ale začal ztrácet, napřed vteřinu, kolem 7.km už vteřiny tři, což přetrvalo až do 8.km. Začal jsem litovat, že jsem si na začátku nevytvořil nějaký náskok, protože jsem teď počítal, že sice budu mít nejlepší letošní čas, ale tak kolem 40:15.

Řekl jsem si ale, že zkusím zariskovat a ztrátu dohnat. Sice jsem byl celkem zadýchaný a musel jsem ješté zvýšit úsilí, ale postupně, pípaní od pípání jsem začal ztrátu stahovat. Představoval jsem si též, jak obrovský pocitový rozdíl bude mezi 39:59 a 40:03, a to mi dalo sílu rychlejší tempo udržet. Doběhl jsem v čase 39:58,7, což považuji za skvělý výsledek. Určitě tomu pomohlo chladné mlhavé počasí, naproti tomu úplně nepomohla 250m dráha, protože tam bylo více zatáček, takže jsem si naběhl nemálo metrů navíc, dle garmina 190m na celou desítku.

Z výsledku mám velkou radost, protože mi ukazuje, že trpělivost, s jakou jsem přistupoval k celoroční výkonnostní krizi, přinesla odměnu. Celý rok jsem zůstal nezraněn, běhání jsem si užíval a nakonec přešel do konce sezony v dobré formě. Předpokládám, že dokud nenapadne sníh, tak ještě pár testů či závodů zkusím. Ostatně, překvapil mě i celkem "normální" tep, který jsem měl v průběhu celého závodu, což může též dávat dobré vyhlídky, tak uvidíme!




28.10.2015 Bučovice cca. 8,65 km

Pořadí: 17. ze 60

Čas: 36:08

Rychlost:  14,36 km/hod (4:11 na km)

Průměrná TF:  181,2 tepů/min

Profil: mírně zvlněný, součet převýšení cca. 30m, různý podklad - převážně silnice a chodníky, místy kostky

Počasí: cca. 15 stupňů, slunečno, vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Přestože dnes mám běžný pracovni den, tak jsem vyrazil na závod v Bučovicích. Zjistil jsem si, že bych měl dobře stíhat cestu tam (start až v 11:30) a že bych se měl těsně stihnout vrátit zpět, pokud náhradní bus nebude mít velké zpoždění. Závod jsem chtěl pojmout jako další kvalitnější tréninkový běh. Po ranním klusu a následném běžeckém přesunu na nádraží jsem včas dorazil na nádraží a přijel do Bučovic. Překvapilo mě, že přestože v Brně bylo zataženo, tak v Bučovicích bylo slunečno, i když zároveň hodně větrno. Přesunul jsem se na prezenci, zaregistroval se, chvíli si zacvičil a krátce se rozklusal. Také jsem se bavil s několika kamarády, bylo to příjemné s nimi chvíli mluvit. Viděl jsem, že běží i Tomáš, tak jsem si říkal, že by bylo fajn běžet podobně, jako on. Na start se přichystalo odhadem 60 lidí a za chvíli bylo odstartováno.

První kilometr vedl po cyklostezce. I když jsem vyběhl svižně, tak jsem zaostával nejenže za nejlepšími, ale i za Tomášem, který se mi rychle vzdálil. Viděl jsem ale, že tempo nemám úplně špatné, tak jsem nezrychloval. Poté jsme přebíhali železniční přejezd a přešli na cestu do nedaleké vesnice. Cesta mírně klesala a teprve před koncem 2.km přešla v stoupání s převýšením cca. 11m. Dost silně foukalo, nicméně jsem dostihl tři běžce, včetně Tomáše. Dvěma jsem se vzdálil hned, Tomáš chvíli běžel vedle mě a pak za mnou. Další část vedla mírně s kopce k obrátce, v protisměru jsme již potkávali nejlepší běžce. Tomáš běžel stále za mnou, bylo to fajn. Po obrátce někde na 3,1.km jsme běželi po stejné cestě zpět. Protože cesta vedla do kopce, tak jsem Tomášovi utekl a někde před 4.km předběhl dalšího běžce. Pak už jsem běžel osamoceně, lidé přede mnou byli daleko a za mnou též. Pak následovalo kratší klesání, což vysvětluje pokles tepu. Po něm se trať dostala k železničnímu přejezdu, který byl někde před 5,5.km, odkud trať nepokračovala zpět na start původní trasou, ale přešla v technicky náročnějśí úsek k nádraží (část kostky) a poté vedla do mírného kopce na náměstí, kde opět následoval průběh po kostkách. První kolo končilo někde po 6,6 km. Pro mě technicky náročnější část znamenala i horší tempo, ale běželo se mi dobře. Pár set metrů před cílem mě předběhl vítěz závodu, pak ještě jeden běžec, ti už tedy měli celý závod za sebou. :-) Druhý okruh začal stejně jako první, tedy po cyklostezce k přejezdu, který se ale nepřebíhal, ale odbočovalo se rovnou na kostky k nádraží. Běžel jsem stále osamocený, ale spočítal jsem si, že běžec přede mnou má náskok asi 15 sekund. Zdálo se mi, že neběží moc dobře, tak jsem zkusil přidat, jakmile kostky skončily. Postupně jsem se k němu přibližoval, ale ještě na technicky náročné části u nádraží (8.km) jsem byl několik sekund za ním. Při stoupání jsem ale zrychlil a na jeho konci ho předběhl. Vyvinul jsem dost velké úsilí, abych mu hned utekl, protože jsem si na kostky v cílové části moc nevěřil, proto se tep dostal až na 194. Když jsem ale viděl, že se mě držet vůbec nesnaží, tak jsem na kostkách běžel raději o něco opatrněji a osamocený doběhl do cíle. Čas jsem měl 36:08. Vzdálenost jsem naměřil 8,65 km, což je o 150m méně, než udávali organizátoři. Tempo z mnou naměřené vzdálenosti vyšlo 4:11, což považuji za slušné. I tepy byly tentokrát celkem v normě. Doběhl jsem na 17.místě ze 60 účastníků.

Po doběhu jsem viděl, že asi 100m přede mnou ještě běží svůj závod kamarád Standa. Proto jsem ho v rámci výklusu doběhl a běžel s ním a dalším člověkem až skoro k cíli, po kratším okruhu. Ani tento výklus mi nestačil a dal jsem ještě jeden okruh. Zaujal jsem policistu stojícího u přejezdu a chvíli s ním pohovořil, a pak doklusal k cíli, kde bylo i zázemí závodu. Po pozdravu s kamarády a snězení guláše jsem akorát stihl dojít k autobusu a pak dojet domů. Dorazil jsem asi minutu před začátkem obchodní doby. Myslím, že to byl fajn výlet. :-)




24.10.2015 Blansko městský běh cca. 2,32 km

Pořadí: 8. ze 133 lidí

Čas: 9:03

Rychlost: 15,38 km/hod (3:54 na km)

Průměrná TF: 189,6 tepů/min

Profil: zvlněný, součet stoupání 25m, stejně klesání, převážně asfalt, místy kostky

Počasí: cca. 12-15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Foto:


Závod na 2,4 km jsem běžel nedlouho po lidovém běhu na 0,72 km (komentář). Překvapivě jsem byl po něm dost unavený, takže sice posloužil jako kvalitní rozklus, možná ale až příliš kvalitní. :-) Také bylo na můj vkus tepleji, než bych na konci října čekal. Závodu se zúčastnilo 133 lidí, tento byl na rozdíl od lidového běhu měřen čipy a byl vyhodnocován. Postavil jsem se dopředu a čekal na start. Trať se skládala ze dvou kol, prvního 1,6 km dlouhého a na něj navazujícího druhého, které bylo shodné s lidovým během. Říkal jsem si, že i teď zkusím běžet naplno a uvidím, co se bude dít.

Po odstartování jsem se dostal asi na 10.místo, trať vedla stejně jako lidový běh, tedy přešla záhy v stoupání a pak rovinu. Viděl jsem před sebou několik běžců a snažil se je doběhnout, to se mi ale úplně nepodařilo. Asi po 500m jsem se dostal na 8.místo a pak doběhl jednoho chlapce, u kterého jsem čekal, že mu brzy dojdou síly, podobně jako docházely chlapcům v lidovém běhu. Dost jsem se ale mýlil, protože mi pak při klesání utekl. :-) Trať mi úplně nevyhovovala, měla dost zatáček a též střídání povrchů. Zejména před koncem prvního kola měly dvě zatáčky změnu směru větší než 90 stupňů. Běžel jsem na 8.místě, několik sekund za jedním závodníkem. Ve druhém kole, které vedlo po trase lidového běhu, jsem pak tohoto závodníka dostihl a asi 400m před cílem předběhl, zaznamenal jsem tam i fandění jednoho kamaráda, který se chystal na svůj závod v půlmaratonu. V klesání jsem se mu pokusil utéct, ale to se mi nepodaŕilo, a na začátku cílové rovinky byl opět předstižen, takže jsem doběhl na 8.místě. Průměrné tempo jsem měl 3:54/km, opět při vysokém tepu, průměr skoro 190, maximum 197. Rychleji bych běžet nedokázal, bylo to celkem náročné. S ohledem na profil a povrch ale jsem spokojený.

Po závodu jsem se vyklusal, snědl jsem makový závin, který jsem dostal od pořadatelů, napil se a pak šel fandit na start půlmaratonu. Ještě bych mohl se přihlásit, ale musel bych platit 450 Kč, což se mi nechtělo, když bylo jasné, že by výkon nebyl optimální. Takto jsem si aspoň užil průběh závodníků městem, běželi dva okruhy, a pak jejich výběh z města ven. Pak jsem se vydal na svůj klus do Brna - shodou okolností jsem část cesty běžel též po trase závodu. Klus byl poněkud dobrodružný, protože jsem neměl uloženou trať, tak jsem běžel hodně po lesních cestách, v překvapivě kopcovitém profilu, a občas se i vracel, ale užil jsem si to. Nakonec jsem dal 32,7 km, jednalo se o více než 3,5 hodiny souvislého klusu. Dost jsem si to užil, takže jsem vůbec nelitoval, že jsem půlmaraton neběžel. Však možnosti budou jindy. :-) Celkově den hodnotím jako podařený. :-)




24.10.2015 Blansko lidový běh cca. 0,72 km

Pořadí: 2. z cca. 50 lidí (bez oficiálního měření)

Čas: 2:35

Rychlost: 16,72 km/hod (3:35 na km)

Průměrná TF: 183,9 tepů/min

Profil: zvlněný, nejprve stoupání cca. 10m, pak rovina, pak klesání cca. 10m, doběh rovina, převážně asfalt, místy kostky

Počasí: cca. 12-15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Dnes připadalo v úvahu více závodů, včetně nejrůznějších závodů v Plzni (10 km až 100 km), nicméně jsem se rozhodl i s ohledem na aktuální výkonnost a časové možnosti se zúčastnit jen krátkých závodů v rámci půlmaratonu v Blansku a pak se přesunout běžecky do Brna. Sice teď běhám lépe než nedávno, ale mám dojem, že je to lepší jen u kratších vzdáleností, neboť u delších mě limituje hlavně vysoký tep, ovlivněný zřejmě více faktory, včetně ne úplně vhodného stravování, s čímž souvisí i růst hmotnost v posledních dnech. Kromě toho se dnes výrazně oteplilo a přestože mým kamarádům byla zima, tak mi bylo dost teplo a už jsem cestoval jen v tričku a trenkách. :-) Přihlásil jsem se tedy do Městského běhu na 2,4 km, ale rozhodl jsem se zúčastnit i lidového běhu na 0,8 km, který se konal 25 minut před ním. Bral jsem to hlavně jako kvalitní rozklus před tímto závodem. Lidový běh neměl čas měřený čipy a byl otevřený pro všechny zájemce. Zúčastnilo se odhadem kolem 50 lidí, z toho hodně dětí. Kromě toho se ale zúčastnilo i několik kvalitnějších borců, včetně fotbalisty Petra Švancary. Počasí bylo na můj vkus příliš slunečné a teplé. Chvíli jsem si pocvičil, krátce se rozklusal a přichystal se na start.

Po odstartování jsem se držel někde kolem 10.místa. Zejména někteří mladí závodníci poněkud přepálili tempo, což bylo vidět už po 100-200m, kdy trať přešla v krátké stoupání. Přibližně v polovině tratě jsem se dostal už na třetí místo, avšak vedoucí závodník byl poměrně daleko přede mnou. V poslední třetině pak trať klesla na úroveň startu a pak následovala cílová rovinka. Zde jsem předběhl ještě jednoho závodníka, takže jsem doběhl na 2.místě. Průměrné tempo bylo 3:35/km, což jsem považoval za slušné. Byl jsem ale celkem dost zadýchaný a cítil jsem i únavu nohou. Přesto jsem ale s tímto testem byl spokojený.

Po doběhu jsem se chvíli vyklusal, chvíli si pocvičil a přichystal se na další závod, viz komentář. Místo udávaných 800m jsem naměřil jen 720m, a proto uvádím tuto vzdálenost.




17.10.2015 Ostrava-Zábřeh (Běh pro Honzu) 10 km

Pořadí: 28. ze 160

Čas: 45:57 (oficiálně 45:52)

Rychlost:  13,06 km/hod (4:36 na km)

Průměrná TF:  168,9 tepů/min

Profil: První km přibližně rovina dlažba a asfalt, poté 0,5 km mírné stoupání blátivý terén, poté 2,5 km stoupání lesem (místy spadané listí apod.), poté cca. 1 km klesání terénem, z části prudké. 6.km klesání asfaltem, pak přeběh loukou, poté klesání asfaltem, 8.km běh po louce po rovině, pak prudší stoupání, poslední km zvlněný profil po chodnících. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem cca. 60 metrů.

Počasí: cca. 12 stupňů, zataženo až polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnes se konalo několik pro mě zajímavých závodů, ale nakonec přednost dostal závod, který jsem objevil až dnes dopoledne, při souběžném sledování mše. Jednalo se o benefiční závod Běh pro Honzu, konaný farností Ostrava-Zábřeh. Kvůli únavě jsem ráno nevstal na závody ve Stromovce, Kroměříži, Žilině či Liberci a na hodinovku v Kuřimi se mi moc nechtělo. Toto bylo něco, co mě nadchlo, že je to benefiční závod pro dobrou věc, a že si udělám i výlet do Ostravy, na kterou mám pěkné vzpomínky. Předpokládal jsem ovšem, že se bude jednat o malý závod, navíc vedený hlavně po asfaltu. Opak byl ale pravdou. :-)

Po rozhodnutí, že pojedu do Ostravy, mi nezbývalo moc času, rychle jsem sbalil věci, uvařil oběd na cestu a běžecky vyrazil na vlak, který mi naštěstí neujel. V Ostravě jsem pak tramvají dojel na místo závodu, který měl zázemí u kostela sv.Ducha v Zábřehu. Překvapilo mě, kolik lidí se tam pohybuje - jednalo se o velmi masovou akci, s více než 500 účastníky (pětku doběhlo 280 lidí, desítku 158, plus dětský běh). Dokonce jsem obdržel kromě startovního čísla i čip pro měření času. Souběžně se konaly závody na 5 a 10 km, přihlásil jsem se na desítku. Kdybych tušil, kudy trať povede, tak bych zvolil pětku, ale je to daní za to, že jsem dopoledne neměl čas zkoumat mapku a další informací. Pak jsem se rozcvičil, rozklusal a připravil na start, který byl neobvykle až v 17:00. Teprve těsně před startem jsem se od spoluběžců dozvěděl, že trasa povede i terénem ... Závod byl dobře zajištěn, ale vůbec se nepovedlo ozvučení, takže nebylo nic slyšet. Závodníci se i proto řadili v opačném směru, než kudy se mělo běžet. Teprve pár minut před startem na to byli upozorněni. Zařadil jsem se do přední části pole a čekal, co se bude dít. Závod pak odstartoval s cca. 7 minutovým zpožděním. Počasí bylo velmi příjemné, pro mě skoro ideální.

V prvním kilometru vedla trať téměř po rovině, ale měla hodně zatáček. Závody na 5 a 10 km, které startovaly souběžně, měly společnou část, ale po necelém 1.km se rozdělily - náš závod na 10 km pokračoval do Bělského lesa. V prvním kilometru bylo pro mě obtížnější běžet kvůli spoustě běžců kolem, z nichž někteří evidentně přepálili a už zpomalovali po 500m, ale věřil jsem, že se toto po vběhnutí do Bělského lesa změní. Nastal však šok, protože se trať dostala na hlíněnou pěšinku, neboť cesta, podél které trať vedla, byla v opravě. Tato část trvala skoro půl kilometr, mezitím mě předběhlo dost lidí. Běžel jsem dost opatrně a už v tento okamžik mi bylo jasné, že o nějaký čas dnes mi nepůjde ... Poté se trať dostala na zpevněné cesty, kde však bylo i dost listí. Trať mírně stoupala, vedla zčásti po cestách maratonů, které jsem tam běžel v roce 2012 a 2013. Nepříjemné pro mě byly hlavně pravoúhlé zatáčky, jinak v tom lese bylo příjemně. Do kopce se mi běželo celkem dobře, i když jsem neběžel tak naplno, jak jindy. Občas jsem i někoho předběhl. Tušil jsem ovšem, že když trať stoupala, tak brzy začne klesat. Na rozdíl od maratonů, které v lese byly, se však po 4.km odbočilo na opačnou stranu, kde jsem to vůbec neznal. Záhy přišlo velmi prudké klesání, kde jsem přešel do chůze, protože mi to tam přišlo dost nebezpečné. Pak se to pro změnu dostalo na úzkou lesní pěšinku, ve zvlněném profilu, takže celý 5.km jsem běžel velmi opatrně, viz též graf tempa a tepu.

Druhá polovina závodu začala klesáním po části, kde jsem to dobře znal, protože jsem tama mimo jiné běhal v rámci maratonu v roce 2012, kdy jsem měl poprvé v životě čas pod 3h. Také jsem na tam na ten maraton vzpomněl. :-) Velmi mě ale překvapilo, že pak trať nepokračovala dolů, ale odbočila na louku, kudy vedla asi půl kilometru. Teprve po 6.km se trať dostala zpět na asfalt, ale dále klesala. Někde na 6,5.km jsme se pak dostali do dalšího klesání, na jehož začátku byla občerstvovací stanice, kterou jsem ale proběhl bez využití. Zrovna v těch místech byla trať obousměrná, a potkal jsem tam cyklistického pořadatele následovaného vedoucími závodníky. Myslel jsem, že trať bude mít někde obrátku, ale i zde jsem se mýlil. Trať záhy odbočila do smyčky, avšak bohužel pro mě její část přešla opět na louku, kde byla dalších půl kilometru. Předběhl mě tam jeden člověk, kterého jsem předběhl předtím, ale snažil jsem se, aby mi neutekl moc. Po 8.km nastalo půlkilometrové stoupání k občerstvovací stanici, míjeli jsme pomalejší závodníky. Tam mi to celkem šlo, a předběhl jsem dotyčného i někoho dalšího. Trať pak ještě dále stoupala, ale poslední km vedl v mírně zvlněném profilu po chodnících s mnoha zatáčkami, tak jsem nemohl běžet naplno. Pořadí už se neměnilo a do cíle jsem přiběhl vlastně osamocen (nejbližší člověk přede mnou měl skoro minutový odstup), v čase 45:57. Myslím, že s ohledem na podmínky to je dobrý čas, skončil jsem na 28.místě.

Po závodu jsem se krátce vyklusal, a pak se umyl a občerstvil, pořadatelé připravili dobrý guláš. Pak jsem chtěl zaběhnout na travmaj, ale napadlo mě pak běžet až na nádraží, v dobré víře, že vlak stihnu. Před nádražím jsem se ale dostal kamsi podél dálnice, a než jsem zjistil, že se musím vrátit na most, tak mi vlak ujel. :-) Naštěstí ale záhy jel jiný spoj na Břeclav, tak jsem v Brně byl jen o půl hodiny později. Výlet jsem si každopádně užil. Možná jsem dnes mohl zaběhnout relativně slušně třeba hodinovku v Kuřimi, ale takto jsem toho prožil víc, a dobře při tom zregeneroval. Myslím, že jsem se rozhodl správně. A třeba start za zvuku kostelních zvonů byl srovnatelný se startem PIM za zvuku Vltavy, včetně tlačenice po startu. :-))) Prostě fajn odpoledne. :-)




10.10.2015 Bořetice 10 km

Pořadí: 39. ze 123

Čas: 41:58

Rychlost:  14,29 km/hod (4:12 na km)

Průměrná TF:  180,2 tepů/min

Profil:  okruhová trať mezi Bořeticemi a Velkými Pavlovicemi, zvlněný profil (součet stoupání cca. 70-80m, stejně klesání), různý povrch (asfalt, kosty apod.)

Počasí: cca. 10 stupňů, zataženo, silnější vítr (zejména poslední 3 km protivítr)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závodu v Bořeticích, které se nacházejí mezi Brnem a Břeclaví, jsem se zúčastnil zejména kvůli kompenzaci únavy z posledních dní, zejména pak včerejška, kdy jsem skoro celý den strávil cestováním a velmi náročným úkolům. Toto pak vedlo k celkové únavě, a proto jsem zamítl, že bych cestoval někam daleko, byť na významnější závody. Ráno jsem byl klusat s kamarádem, ale i při klusu jsem měl neobvykle vysoké tepy. Přesto jsem se ale rozhodl, že se únavě postavím a zajedu do Bořetic na závod na 10 km, o kterém jsem nevěděl nic jiného, než že tam bývá něco přes 100 účastníků, přičemž několik desítek mívá čas pod 40 minut. Riskl jsem, že přijedu vlakem až 20 minut před startem, protože jsem se doma chtěl najíst a měl tu ještě nějaké aktivity. Na nádraží v Brně jsem doběhl, bylo to fajn. Cesta se podařila bez významnějšího zpoždění a do Bořetic dojel včas. Zeptal jsem se, kde je prezence, a vydal se tím směrem, překvapil mě jen silný vítr. Zaprezentoval jsem se a potkal dva kamarády z Brna, Mirka s Alicí. Nechal jsem si u nich věci, chvíli si zacvičil a pak už se přichystal na start. Na rozklus bohužel nebyl čas, což asi byla škoda, i když jsem klusal dost předtím. Beztak jsem ten závod nebral moc vážně, šlo hlavně o zpestření a trénink. :-)

První skoro kilometr vedl s kopce. I když jsem se snažil, utekla mi spousta lidí, včetně Mirka. :-) Ale ani na následné zvlněné části se mi neběželo úplně dobře, i když tep byl tentokrát nižší než při předchozích pokusech. Poměrně dost foukalo a často jsem i smrkal. Snažil jsem se Mirka držet v dohledu, ale trať se pořád vlnila, což se mi vůbec nelíbilo, nedokázal jsem na tom běžet technicky dobře. To se změnilo až při stoupání na 2,5.-3.km, kde jsem konečně předběhl Mirka i nějaké lidi, včetně jedné ženy. V další části však trať opět začala klesat. Mirek mě sice už nepředběhl, ale zmíněna žena ano, a dokonce se mi vzdálila. I když bylo chladněji, tak jsem se celkem potil, a proto jsem přivítal, že jsem se na 4,5.km mohl omýt vodou na občerstvovací stanici a trochu se napít. Někde kolem 5.km pak trať přešla na silnici, byla nadále zvlněná. Konečně jsem zde ale mohl zrychlit, nicméně to netrvalo moc dlouho, protože jsme se pak dostali na chodník, kde jsem musel dávat pozor. Zmíněná žena mi už skoro zmizla z dohledu, ale jinak jsem si držel celkem své pořadí, které se měnilo plus minus 1 místo. Někde před 7.km se ale charakter trati výrazně změnil, protože ta přešla do táhlého stoupání. Poměrně rychle jsem doběhl jednoho běžce a spolu s ním další dva, stoupání mi opravdu jdou. Pak ale trať začala zase prudce klesat a musel jsem se dost snažit, aby mi tento běžec neutekl. Jediné štěstí pro mě, že foukalo silně proti nám, takže pro něj bylo lepší se držet za mnou, než běžet sám. Mně vítr samozřejmě též vadil, ale snažil jsem se proti tomu běžet silověji. Devátý kilometr pak vedl spíše s kopce, navíc už hodně po chodníku, ale snažil jsem se držet tempo na rozumné hodnotě. Poslední kilometr pak vedl nejprve do kopce. Konečně jsem viděl před sebou tu ženu, co mě předběhla už na 3.km a rozhodl se ji doběhnout (poblíž ní běžel ještě jeden borec). Stoupání to bylo celkem náročné, ale snažil jsem se běžet dost intenzivně, však se mi tep dostal až na 196. Podle očekávání jsem oba předběhl a do závěrečného skoro rovného úseku si získal celkem velký náskok, takže jsem pak v poklidu doběhl do cíle, v čase 41:59. Skončil jsem na 39.místě, celkem se zúčastnilo tohoto závodu 123 lidí.

Po závodu jsem se chvíli vyklusal, vyfasoval občerstvení (kuře s pečivem), ale to nesnědl, ale zabalil si do batohu, napil se, rozloučil se s kamarády a pak běžel na nádraží v Zaječí. Měl jsem sice mapku a gps bod nádraží, nicméně jsem i tak trošku zabloudil, takže jsem se dostal asi po polovině běhu na polní cesty a pak musel běžet celkem dlouho i polem podél dálnice D2, abych se dostal na druhou stranu. Bylo tam ale příjemně měkko, bylo to fajn zpestření. Pak už jsem konečně narazil na most, přeběhl na druhou stranu a dorazil po polní cestě na vlakové nádraží, asi 5 minut před odjezdem vlaku. Ten měl asi 10 minut zpoždění, tak jsem stihl snist i to kuře. Ve vlaku bylo velmi živo, protoźe tam skoro všichni jeli z vinobraní v Mutěnicích. Dost jsem si to ale užil, povídali jsme s třemi ženami, co jeli do Brna na koncert, a několika ovíněnými hochy, bylo to fajn. :-) Pak jsem dorazil do Brna a ještě klusem se vydal na trolejbus. Celkem jsem tak dnes naběhal přes 40 km. Výlet se ale podařil, cítím se po něm mnohem lépe než před ním, fyzicky i psychicky. A mám dokonce i zcela čistý nos. :-) Rozhodl jsem se dobře, že jsem se tam vydal!




3.10.2015 RRRUN Brno-Lužánky 4,5 km

Pořadí: 1. z 15 lidí

Čas: 18:04

Rychlost: 14,94 km/hod (4:01 na km)

Průměrná TF: 190,4 tepů/min

Profil: tři mírně zvlněné okruhy lužáneckého parku, rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu cca. 10m, povrch kombinace asfaltu, kostek a zpevněné cesty (v první třetině klesání, v druhé stoupání, v poslední spíše rovina)

Počasí: cca. 18 stupňů, polojasno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Foto z vyhlášení:

  

Na informace o závodu RRRUN jsem narazil včera na více běžeckých stránkách, jednalo se o závod, jehož výtěžek měl jít na pomoc uprchlíkům. Na místě prezence jsem pak zjistil, že se jednalo o pomoc prostřednictvím pro mě důvěryhodné organizace Člověk v tísni. Protože jsem tento týden nikam nechtěl či nemohl cestovat, tak jsem uvažoval, že bych ho zkusil, zaběhal si a podpořil dobrou věc. Ráno jsem se bohužel ale cítil dost unaveně, ani se mi nechtělo vstávat, ale pak jsem s kamarádem dal 7 km volného běhu v kopcovitém profilu přes Myslivnu, který mě trochu probral a příjemně naladil. Další problém bylo současné nachlazení, zejména rýma, občasný kašel, a mírně zvýšená teplota (37,2), které zřejmě pocházelo z nedělních Běchovic. Při tom sice běhávám, avšak jen pomalu. Mé zkušenosti bývají, že v takovém případě dochází rychleji k odhlenění a následně uzdravení. I s ohledem na toto jsem se rozhodl běžet jen kratší vzdálenost, která byla vyhlášena na 4500m. Definitivně jsem se rozhodl až asi 10 minut před odjezdem MHD, rychle jsem sbalil ledvinku, oblékl se, vzal láhev vody a sednul na trolejbus směr lužánecký park, kam jsem dojel asi 20 minut před oznámeným časem startu a 5 minut před oznámeným koncem prezence. Prezence proběhla velmi rychle, zaplatil jsem 150 Kč, oznámil pár údajů, a vyfasoval pamětní list, startovní číslo (netypicky v podobě jakého trička, které člověk na sebe oblékl) a kostivalovou mast. Pak jsem se přesunul do nedalekého Centra volného času, kde jsem si zašel na wc a odezvdal ledvinku. Pak jsem se krátce vyklusal a pozdravil se s kamarádem Tomášem, který též běžel. Při diskusi jsem si ale všímal hlavně svého, tedy abych se řádně rozcvičil, lehnul jsem si i na zem, chvíli zacvičil "kolo", svíčku apod. U toho jsem poslouchal informace pořadatelů a popíjel ještě i vodu.

Na náš závod se přihlásilo jen 15-20 lidí. Trať vedla po obvodu lužáneckého parku a byla značena fáborky, což je ale menší problém, kvůli mé barevné vadě. Z toho, že se lidé nerozcvičují apod. jsem totiž pochopil, že asi spolu s Tomem patříme mezi nejvýkonnější běžce závodu. Pořadatelů a též Toma jsem se ptal, kudy se přesně běží, ale neměl jsem moc času to prozkoumat. Rozhodl jsem se ale, že oproti původním předpokladům zkusím běžet v rámci možností naplno, navzdory nachlazení a dlouhodobé výkonnostní krizi, kterou se mi podařilo částečně zlomit až před týdnem v Běchovicích. Připravil jsem se tedy na start a čekal, co se bude dít. Tušil jsem, že toto může být prvním závodem v historii, s neomezenou účastí, který bych mohl vyhrát, i když Tom je více než zdatným soupeřem. Dosud jsem "jen" jednou vyhrál rozběh MR veteránů, ale tam byla účast omezena na lidi nad 35 let, jinak se jednalo "jen" o Hamburgy, tedy neoficiální závody. Před startem jsem znovu myslel i na své přátele a věnoval krátký čas i modlitbě. Start se několikrát posunul, takže jsem startoval s vysokým tepem 137. Počasí bylo celkem příjemně, bylo asi 18 stupňů a bylo polojasno, místy ale foukalo, což pocitovou teplotu o něco snižovalo.

Hned po startu vedla trať s kopce, zařadil jsem se na třetí místo, za Toma a jednu slečnu. Tom rozběhl svižně a musel jsem věnovat dost úsilí, abych ho neztratil. Po přechodu do rovinaté části jsem se pak zařadil na 2.místo a běžel pár kroků za Tomem. Tom běžel velmi dobře, ale viděl jsem, že má občas problém s pejskaři, kteří se pohybovali na cestě a ještě nezjistili, že tam probíhá závod. Vždy mu ale ustoupili včas. :-) Někde kolem 750.metru jsem měl výraznější problémy se Toma udržet, navíc jsem trochu posmrkával a pokašlával, ale to se dle očekávání změnilo hned poté, kdy se přešlo do stoupání. Stoupání mi opravdu jde, a velmi rychle jsem Toma doběhl a pak i předběhl. Problém ovšem byl, že jsem netušil, kudy dále vede trať, protože kolo ještě bylo teprve ve 2/3. Tom byl ale velmi kolegiální a křičel na mě, kudy pak mám na 1.místě běžet, protože já ty faborky opravdu neviděl. Jednalo se v podstatě o jedno esíčko, pak už to bylo jasné, toto váhání vysvětluje prudký propad tepu na 1,1.km. Tom mě na tomto místě dohnal, ale v rovince před koncem 1.kola jsem mírně natáhl krok a udržel 1.místo. Vnímal jsem i moderátory, kteří konstatovali, že prý tam běháme už od rána, jsme "profíci" a neměli by nás počítat. :-) Koncem 1.kola jsem probíhal v čase kolem 5:52, tedy v tempu těsně pod 4:00/km, Tom by nějaké 2s za mnou, další lidé už měli výraznější odstup. Tep vzrostl díky mému "sprintu" někam na 195, ale věděl jsem z Běchovic, že to už není nic extrémního. Občas jsem ještě posmrkával, ale nebylo to nic fatálního.

Do úvodu druhého kola jsem běžel trochu s obavou, že mě Tom při klesání předběhne, ale já běžel dost agresivně, však ani tep moc neklesl. Na rovině jsem už viděl, že mám větší náskok, který při stoupání ještě narostl. Bohužel jsem nebyl schopen stoupání vyběhnout tak agresivně jako v 1.kola, ale i tak zpomalení tempa je malé. Trať jsem si pamatoval, v esičku si byl již celkemj jistý a do dlouhé rovinky ke konci 2.kola vybíhal v poměrně velké euforii. Moderátoři komentovali mé vedení i to, že vidí pravděpodobného vítěze, Tom zaostával asi o 10 sekund. Já ale věděl své, zejména proto, že jsem pocitově běžel stále na maximum. Rozhodl jsem se ale, že u tohoto zůstanu i v 3.kole, protože nemám žádné super finiše. Ale už zde jsem si začal představovat, jaké budu mít pocity po prvním vítězství v životě, co na to řeknou mí přátelé apod. :-) A právě tato představa mi dala sílu nezpomalovat. Zajímavé je, že stoupání 3.kola jsem vyběhl o málo rychleji než v 2.kole, přesto tep klesl, byl jsem v pohodě. Viděl jsem už jasně, jak mám velký náskok a chtěl si doběh vychutnat. Zároveň jsem ale chtěl mít průměrné tempo závodu pod 4:00, a proto jsem nezpomaloval, spíše naopak. Po dlouhé rovince ale následovala ještě jedna zatáčka a teprve za ní byla cílová brána, čas mi vyšel 18:04. Sice dle mého Garmina byla délka 4,54 km a tedy tempo 3:58, ale pořadatelé uvádějí 4,5 km, což dává tempo 4:01. Doběh jsem si ale užil, přestože jsem dobíhal velmi "nadoraz". Čím více moderátoři fandili, tím více jsem se snažil. Však se tep dostal až na 199, jen o 1 tep pod maximem z Běchovic. Celkový průměrný tep 190,4 je nejvyšší průměrný tep jakéhokoliv mého závodu v životě. S ohledem na tempo jsem byl o 30 tepů výše, než by bylo očekávání, nicméně toto není úplně jednoduchá trať, takźe na dráze bych při stejném úsilí mohl mít odhadem o 5-10s/km lepší čas, jak vyplývá ze srovnání mého loňského výsledku na obdobné trati v tomtéž parku. S ohledem na to považuji tempo 4:01 za výborné, mnohem lepší, než bych ještě před 8 dny doufal. :-)

Hned po doběhu jsem dostal medaili, ale cítil jsem naléhavou potřebu se vyklusat. Nečekal jsem ani na Toma, natož další běžce za mnou a okamžitě přešel do pomalého klusu. Prvních 100-200m jsem se silně rozkašlal, pak už jsem se zklidnil a někde kolem 0,5.km se připojil k jedné slečně, která teprve dobíhala své třetí kolo a doprovodil ji při povídání s ní až do cíle. Výklus hned po závodu se mi osvědčil i dříve, i když to moderátory závodu tak zaskočilo, že se mě pak na to i ptali, jestli mi 4,5 km bylo málo. :-) V přátelské atmosféře jsem se pak seznámil i s dalšími závodníky a závodnicemi, zúčastnil se několika focení, poskytl dva rozhovory přítomným studentským novinářkám a počkal na vyhlášení. Překvapilo mě, kolik jsem toho dostal: dvě knihy, tašku na záda, lístek do divadla, lístek do Jump parku a diplom. Hodně mě pobavila ještě jedna cena, kterou byl přístup k software jedné brněnské počítačové firmy. Dobře jsem totiž slyšel už před startem, o jakou firmu se jedná a nevěřil jsem svým uším. :-) Jednalo se o firmu, v jejímž vedení je mimo jiné současný člen představenstva harvardských fondů. Tak jsem si říkal, že se Harvardu nezbavím ani zde. :-) Ale o to více jsem se snažil, protože dobře vím, že za mým propadem běžecké formy v únoru stála z větší míry právě tato kauza. Po velmi silném tlaku, který na mě byl vyvíjen, jsem propadl stresovému přejídání, skokově propadla má výkonnost a trvalo více než půl roku, než jsem se dostal do normálního stavu. Samozřejmě, problémy jsem měl i jiné, ale přesně si pamatuji na den, kdy jsem po tomto článku propadl beznaději (jenom tento den jsem snědl snad 30 000 kJ) a kdy jsem vlastně nevědomky zahodil celou běžeckou sezonu (spolu s dalšími navazujícími stresy). Ještě štěstí, že jsem nezahodil běhání, a zůstal u běhání pro radost. No, a kde jinde to dokázat, než zde, kde se kauza HPH znovu vynořila, zcela nečekaně. A podařilo se. :-) No, sice možná z toho budu nemocný, protože jsem běžel s ohledem na současné nachlazení až příliš intenzivně, ale ten pocit vítězství za to stál!!!




27.9.2015 Běchovice - MR v silničním běhu 10,031 km

Pořadí: 349. z 2374 (66. ze 74 v rámci kategorie MR mužů)

Čas: 41:33

Rychlost: 14,48 km/hod (4:09 na km)

Průměrná TF: 188,7 tepů/min (nejvyšší hodnota na desítce v historii, dosud 183,9)

Maximální TF: 200 tepů/min (nejvyšší hodnota naměřená od roku 2009, od té doby maximálně 194)

Přepočet na 10 km: 41:26

Profil: silnice, prvních 5 km mírně zvlněný profil (celkem -5m), 6.km mírné stoupání (+13m), do 7,5.km klesání (-33m), od 7,5.km po 9.km stoupání (+49m), zbytek zvlněný (+6m); celkové převýšení +30m

Počasí: cca. 18 stupňů, střídavě slunečno a zataženo, občas protivítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Myslím, že mé pojetí účasti na letošním závodu v Běchovicích lze označit jako závod navzdory. Běhání mě stále baví a naplňuje, to však nelze říct o závodním pojetí závodění, zejména v době, kdy mi to dlouhodobě nejde. V posledních měsících jsem měl desítku nejlépe na lize, skoro za 45 minut, přitom za poměrně vysokých tepů. Navíc mám opět i dost starostí v různých oblastech a do nějakého intenzivního závodění mi chybí motivace. Kromě toho jsem letos nemohl cestovat den předem, jak třeba loni (kdy jsem jel z nedalekého města od kamarádů) a musel jsem kvůli tomu vstávat ve čtyři ráno, což nebylo též ideální. Přesto jsem se rozhodl se závodu zúčastnit a pojmout ho velmi výrazně závodním způsobem. Počítal jsem, že to bude protiklad oproti závodu před týdnem, který jsem běžel hlavně kvůli atmosféře, i když výkon nebyl úplně špatný. :-) Nechal jsem se přihlásit do kategorie Mistrovství republiky, což znamenalo, že mě přihlásili až v týden závodu a že jsem nemusel platit žádné startovné, i když jsem nedostal ani žádné benefity (dokonce ani brožuru s propozicemi, natož odznak či tričko). Start naší kategorie byl tentokrát již v 11:15, takže oproti loňsku nehrozilo, že bych se při závodu musel proplétat pomalejšími běžci z předchozích kategorií, ale znamenalo to mimo jiné i to, že jsem musel cestovat dříve. Do Běchovic jsem dorazil autobusem a vlakem, na místě prezence jsem byl asi hodinu a půl před startem. Vyzvedl jsem si číslo a šel se rozklusat. Pak jsem si zacvičil, odevzdal batoh do auta, které ho odvezlo do cíle, a pak šel znovu klusat, tentokrát 2 km, z toho 0,5 km tempem asi 4:30. Klusal jsem oproti minulým letům na pořadateli vyznačeném úseku mimo silnici, bylo tam fajn. Pak jsem si ještě odskočil na wc a zařadil se do startovního prostoru. Bylo slunečno a celkem jsem se potil, proto jsem popíjel vodu a osvěžoval se. Znovu jsem se i chvíli protáhl a též si zacvičil. Slyšel jsem, že v závodě mají být vodiči, ale vodiče na 40 minut jsem žádného neviděl (možná jsem se ale špatně díval, kdoví?). Každopádně jsem se rozhodl běžet velmi agresivně, vlastně naplno, s tím, že uvidím, jak mi to půjde, či spíše nepůjde ... Už na startu a pak i v průběhu jsem myslel na osoby, pro které mé běhání bylo či je inspirací, a říkal jsem si, že i kvůli nim jednou zkusím běžet navzdory. :-) Věděl jsem, že to může dopadnout špatně, ale přinejhorším bych nedoběhl, či do cíle došel ...

Prvních několik set metrů po startu vede s kopce, z čehož nejsem nadšený, protože se mi neběhá s kopce moc dobře a navíc hrozí vyšší nebezpečí kolizí, ale ustál jsem to dobře. Úsilí jsem vyvinul vysoké, ale viděl jsem, že tempo je těsně pod 4:00/km. Na následné zvlněné části jsem úsilí ještě zvýšil a velmi rychle se dostal s tepem až ke 190 (krátkodobě i výše, ale to jsem neviděl). Bylo to dost náročné, ale snažil jsem se držet lidí běžících kolem mě a zkoušet, jak dlouho to vydržím. Na 3.km stál nějaký člověk a hlásil mezičasy, měl jsem 11:52. Hodně jsem se ale potil, slaný pot mi stékal až do očí, a cítil jsem, že toto tempo nejsem schopen udržet. To bylo jasné od začátku, i tak jsem vydržel déle, než jsem předpokládal, protože trojku pod 12 minut jsem už velmi dlouho neměl ... Evidentně jsem cítil, že problémem je vysoký tep a že potřebuji trošku zpomalit. To jsem též udělal, ale snažil jsem se, aby to nebylo nějak fatální, ostatně zpomalovali i lidé kolem mě. Před 5.km pak byla občerstvovací stanice, kde jsem si vzal kelímek, a omyl se vodou. V té době se na chvíli i zatáhlo a byl chladnější protivítr, což bylo z hlediska přehřívání fajn. Ani tak jsem ale pocení nezabránil.

Hned po občerstvovačce následovalo mírné stoupání, ale já nejenže nezpomalil, ale naopak přidal. Bylo krásně vidět, že mi stoupání vyhovuje, a předběhl jsem více lidí. Bylo to ale velmi náročné a zpětně vidím, že už tady jsem se dostal krátkodobě s TF až na 196, což je výše, než byla hodnota TFmax z posledních let (maximálně 194). Ke konci 6.km jsem na této hodnotě byl déle, ale nesledoval jsem to. Extrémně vysoké tepy utnulo až následné poměrně dlouhé klesání, jehož sklon postupně rostl. Ne, že bych se tam nesnažil, ale já jsem nebyl schopen běžet s kopce tak rychle, aby se tep udrźel nad 190, seběhy nejsou mou silnou stránkou. Také mě tam předběhlo více běžců, hlavně na nejprudší části na 7.-7,5.km. Ale velmi jsem se těšil na následné stoupání na Hrdlořezák. Mnozí toto nemají rádi, já tuto část miluji. :-) Při všech třech předchozích účastech jsem tam předbíhal dost lidí a nepochyboval jsem, že tomu tak bude i letos. :-) Bohužel už opět bylo slunečno a cítil jsem se unavený, ale říkal jsem si, že si to užiji, že se možná jedná o můj poslední závod tam v životě. :-)

Hned na začátku Hrdlořezáku jsem se snažil doběhnout a předběhnout běžce, kteří mě předběhli při seběhu. To se mi podařilo a jen za 500m jsem předběhl 6 lidí. Proti některým jsem měl rychlost výrazně vyšší, takže když jsem se otočil, tak jsem viděl, že mám náskok i několik desítek metrů. Chvilku jsem koukl i na hodinky a viděl tep 196, což mě trošku překvapilo, ale nechal jsem to být. Naopak jsem se těšil na pokračování stoupání. Cítil jsem se až euforický, plný nadšení, a vůbec si nevšiml, že se mi tep dostal až na 200, tedy o 6 tepů výše, než bylo dosud. Ještě i zde jsem předběhl tři další lidi. Viděl jsem i Evžena, který v kopci fandil, a mával mu, opravdu fajn. Velmi mě mrzelo, že sklon postupně klesá, a celkem mě vadilo, jak trať přešla z kopce na silnici podél tramvajových kolejí. Nepamatoval jsem si, že toto je tak brzy - počítal jsem, že ten kopec je delší. :-) Pravda ovšem je, že jsem už byl unavený a i když následně sklon klesal, tak jsem zrychlit nedokázal a začal být postupně předbíhán, celkem asi 3 lidmi. Posledních 500m vedlo z mírného kopce, zde se projevila již únava a též neschopnost dobře běhat dolů, tak mě tam předběhlo ještě 5 lidí. Na to, že se běželo s kopce, jsem ale měl i tak velmi vysoké tepy, stále výrazně nad 190. Doběhl jsem do cíle v čase 41:33, tedy v tempu 4:09/km, což bylo velmi slušné, mnohem slušnější, než v co jsem doufal před startem. Ale tepy byly extrémní, jak průměrných 188,7, tak maximálních 200. V TV záběrech jsem vypadal dost zničeně, hlavně po doběhu, a realita byla přesně taková ...

Po doběhu jsem zamýšlel udělat totéž, co loni, tedy plynule přejít do klusu a únavu vyběhat, ale to letos nešlo, protože pořadatelé přehradili pokračování silnice a směřovali nás do prostoru školy, kde byly mimo jiné i věci. Dostal jsem láhev vody, kterou jsem hned vypil a corny tyčinku. I ze školy jsem chtěl pokračovat klusat, ale viděl jsem přehrazení školy a u něj stojícího policistu, tak jsem se rozhodl jinak - najít svůj batoh a pak jít klusat s batohem, přímo v rámci cesty na nádraží. V chaosu batohů jsem svůj naštěstí našel asi za 3 minuty, tak jsem si ho vzal, přešel přes přehrazení a pokračoval dolů klusem. Na místo školy jsem se už nevracel, však bych tam asi ani v chaosu několika tisíc lidí nenašel své přátelé, a navíc o párky apod. jsem zájem neměl. Klusalo se mi ale překvapivě slušně, na to, jak vyčerpaně jsem se cítil po doběhu. Čas jsem měl o více než 3 minuty pomalejší než loni, avšak o více než 3 minuty rychlejší, než před měsícem na lize. Rozhodně jsem si znovu potvrdil, že nejlépe se cítím při stoupáních na asfaltu, však totéž bylo už před týdnem na Velkomoravském půlmaratonu. Tam jsem třeba ani nevnímal, na jak vysokých tepech jsem. :-) Pokud něco miluji v Běchovicích, tak je to ten Hrdlořezák, klidně by mohl mít délku celých 10 km. :-))))) Už kvůli němu mělo smysl na závod jet.

Pokud se jedná o mé další běhání, tak zatím běhat chci, běh mě baví a hlavně mi pomáhá zvládat spousty náročných situací v životě. Pokud se ale jedná o závodní ambice, tak tam nevím. Připouštěl jsem, že to těmi Běchovicemi zakončím, ale já se tam cítil slušně, navzdory těm obrovským tepům a navzdory o tolik horšímu času než loni. Vysoké tepy jsou pro mě ale záhadou, protože při velmi pomalých bězích už mám tepy obdobné, jako loni, pokud tedy je vše v pořádku, fyzično i psychika. Možná se při závodech "moc" snažím, možná tam jsou i jiné vlivy, kdoví. Teď si ale myslím, že by byla škoda se jen na základě letošních výsledků rozhodnout, že se na to vykašlu. Běhám hlavně pro sebe, i když mnohokrát potěšilo ocenění od druhých, které přitom je pochopitelně tím větší, čím jsem úspěšnější. Ale já mohu mít lepší pocit ze špatného času než dobrého, je to hodně o momentálních dispozicích a pocitech. A z tohoto mám pocit velmi dobrý, navzdory tomu všemu, co prožívám, i navzdory menším chaosům ze strany pořadatelů apod. Takže kdoví, prostě půjdu za hlasem svého srdce a uvidím. Je to jen na mě, a udělám, co budu chtít já - v tomto snad mohu a chci. :-) Nebyl bych to ale já, abych i teď o těch svých prožitcích a pocitech neinformoval, ale to je i kvůli mě, abych si časem mohl připomenout, co jsem prožil a jaké to bylo. Tentokrát to bylo hodně náročné, ale fajn. :-)




19.9.2015 Velkomoravský půlmaraton (Staré město - Velehrad - Salaš - Bunč)

Pořadí: 45. ze 114 klasifikovaných běžců

Čas: 1:47:35

Rychlost: 11,77 km/hod (5:06 na km)

Průměrný tep: 159,6 tepů/min

Profil: převážně cyklostezky, na 3.km několik set metrů nezpevněná cesta podél vody, převážně stoupání, odhad převýšení +375m/-80m (cíl o 295 metrů výše než start)

Počasí: cca. 16-20 stupňů, slunečno, v druhé části ve stínu

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Poslední dny pro mě byly velmi náročné a chaotické. Chaos se objevil nejenom v záležitostech, které bývají i jindy chaotické, například záležitost kolem Harvardských fondů, ale i v jedné záležitosti, která mě velmi trápí a u níž se už několik dnů absolutně neorientuji, i když se o to snažím. Nejistoty z různých oblastí se na mě přenesly i v nejistotě ohledně toho, jak naplánuji sobotu. V pátek jsem si sice zjistil, že se koná Velkomoravský půlmaraton, kde jsem běžel už před 2 lety, a kde se mi dost líbilo, ale souběžně se konaly i jiné akce, navíc se mi ráno nechtělo nikam cestovat. Teprve po dlouhé době, co jsem byl vzhůru, a po již druhém jídle, jsem se rozhodl, že na půlmaraton vyrazím. Neměl jsem ale zajištěno nic, ani lístek na autobus, ani doklady, ani zjištěno, kde se koná prezence, apod. a měl přitom asi jen 20 minut času. Rychle jsem se oblékl, zajistil lístek na cestu do Hradiště, zjistil GPS souřadnici startu a sbalil doklady, vyrážel jsem z domu 40 minut před odjezdem busu. I to bylo málo, ale ještě jsem se musel vrátit pro kapesník, takže jsem vybíhal 35 minut před odjezdem, když přitom nádraží bylo vzdáleno přes 6 km. MHD jsem využít nemohl, ta tu v sobotu jezdí po půl hodině. Běžel jsem neobvykle rychle, tak rychle na nádraží nikdy neběhám. Pomohlo ale, že jsem měl jen ledvinku a ne batoh, nakonec jsem dal 6,12 km tempem 5:09, a doběhl tam za 31,5 minuty, tedy 3 minuty před odjezdem busu. :-) V autobuse jsem z toho byl celkem unavený, navíc jsem tam řešil i dva náročnější hovory, tak jsem se pak po příjezdu do Hradiště posilnil ještě oplatkem Lina 60g, který jsem tam zakoupil (a před tím v autobuse zakoupil i vodu). Do Hradiště jsem přitom dojel jen 45 minut před startem závodu. Sice obvykle tak brzy před závodem nejim, ale potřeba byla silná.

Na místo prezence jsem dorazil včas, nebyla moc daleko od nádraží, celkem jsem uběhl 1,6 km. Zaregistroval jsem se, ale pak jsem si potřeboval ještě odskočit, přičemž wc bylo na opačné straně řeky, 400m od místa startu. Než jsem všechno vyřídil, byl už skoro start, tak jsem akorát zvládl dát ledvinku do úschovy, chvilku si zacvičit a pak se postavit na start. Spíše než na závod jsem ale myslel na události posledních týdnů a celkem z nich měl špatnou náladu. Počasí bylo hezké, ale na můj vkus bylo až příliš teplo. Závodu se zúčastnilo přes 100 lidí, což mě překvapilo, startovné opět šlo na dobročinné účely. Věděl jsem, źe závod má cíl o 300m výše než start a že vede nejprve do mírného kopce, v druhé čási pak do kopce prudšího. Věděl jsem též, že jsem tam předloni měl čas 1:35, když jsem pak na rovině dal čas o 10 minut lepší, tak jsem si řekl, že s ohledem na mou neformu by byl velký úspěch, kdybych dnes dal 1:45 (5:00/km), což ale znamenalo v první části běžet rychleji, tempem kolem 4:30/km. Tak jsem nastavil i virtuálního partnera hodinek.

První tři kilometry vedly městem, převážně po silnicích s různým povrchem, včetně kostek. Bylo celkem teplo a neběželo se mi moc dobře. Tempo rychle upadlo k 5:00/km a neměl jsem nějak motivaci běžet rychleji. Naopak jsem dost vzpomínal, bylo to zajímavé, ale poněkud nostalgické. :-) Někde kolem 3.km následovala asi 300m terénní část, která se mi vůbec nelíbila, proto jsem na ni běžel velmi opatrně. Předběhlo mě tam více lidí, ale předbíhali i poté, co jsme se dostali na cyklostezku vedoucí na Velehrad. Cesta vedla do mírného kopce, ale hlavně bylo slunečno a teplo. Na občerstvovačce na 5.km jsem vzal dva kelímky vody, napil jsem se i opláchl. Bohužel to ale moc nepomohlo, navíc jsem začal cítit mírný tah v pravém hamstringu, což se pak zhoršilo v okamžik, kdy se probíhalo po dalších kostkách kolem Velehradu. Navíc se mi chtělo i na wc, tak jsem se rozhodl pro řešení, kterým bylo, že jsem se tentokrát zastavil, zašel do trávy vykonat potřebu a poté si protáhl nohu úchopem za nárt a jejím přítahem k zadku. Celé mě to zdrželo přes 30s, což vysvětluje skokový propad tempa na grafu. Během té doby mě předběhlo minimálně 10 lidí, ale řešení to bylo dobré, protože jsem nechtěl dopadnout jak na jiných závodech, kde jsem z opatrnosti dělal krátké kroky a tempo bylo špatné. Další kilometry jsem pak dokázal zrychlit, postupně jsem dobíhal běžce, které mě předběhli během pauzy a držel se těch, kteří mě doběhli následně. Na 9.km jsem vzal další vodu a po 10 km viděl, že průměrné tempo celého běhu je kolem 5:05/km. Dobře jsem věděl, že teď přijde náročnější část, napřed stoupání na Salaš a pak táhlé stoupání k Bunči. Však o tom i povídali lidé, v jejichž blízkosti jsem běžel, ale pamatoval si to z předloňského pokusu.

Někde kolem 11.km se trať dostala do lesa a začala stoupat, stále více. V lese byl stín a bylo tam příjemně chladněji. Ale hlavně jsem zde postupně vnímal stále větší klid, radost, pokoj, a později měl chuť i k děkovné modlitbě. Dostal jsem i chuť občas někoho doběhnout a pak předběhnot a nakonec dorazil do cíle ve stejném průměrném tempu, jako jsem měl na mezičase po rovinatější trati. Občas jsem preventivně zakopával, to se mi osvědčilo, jinak se mi běželo dobře a to dokonce i na zvlněné části mezi 18. a 20.km, kde byla i prudší klesání. Doběhl jsem v čase 1:47:35, průměrné tempo bylo 5:06/km, průměrný tep necelých 160 tepů/min. Vyšší tep jsem dosahoval až v té prudší části, rozhodně jsem zde měl velké rezervy. Čas byl sice o více než 12 minut horší než předloni, a o několik minut horší i než byl můj plán, ale měl jsem z běhu dobrý pocit.

Na vrcholu jsem si našel svou ledvinku, zašel na wc, napil se vody, a rozhodl se, že si běhání prodloužím tím, že seběhnu převážně po trase závodu zpět dolů, přestože jsem měl možnost počkat na dopravu autobusem zajištěným pořadateli. Během prvního km jsem zdravil běžce dobíhajících závod a hlásil jim, kolik jim zbývá ještě metrů, ale občas jsem někoho potkal i následně, přestože jsem závlek 18.-20.km vynechal. V lese jsem se cítil velmi dobře, spokojený a relativně klidný. Horší to pak bylo, jak jsem se dostal mimo něj, na prosluněnou cyklostezku, bylo dost teplo a potil jsem se. U Velehradu kolem mě projelo auto s nějakými účastnicemi závodu, které se divily, že už jsem tam, to mě pak povzbudilo a celkem v pohodě jsem doběhl až na bus, resp. do obchodu těsně před nádražím. I spolu s dalšími přesuny jsem dnes naběhal 53 km a ušel další 2. I když jsem pak byl unavený, tak jsem byl vděčný za to, že jsem výlet absolvoval. Stálo to za to. :-) Výrazně horší čas než předloni nevadí, však o čas dnes tolik nešlo. Ale i ze sportovního hlediska vnímám dnešní závod pozitivně, hlavně tedy jeho poslední třetinu. :-) Jinak ale musím pochválit i pořadatele, za to, jak závod připravili a zajistili. A snad budou mít radost i ty děti, na které šlo vybrané startovné. :-)




12.9.2015 Brněnská pětadvacítka 25 km

Pořadí: 43. ze 70 běžců

Čas: 2:09:20

Rychlost: 11,60 km/hod (5:10 na km)

Průměrný tep: 164,6 tepů/min

Mezičasy: 5 km 23:40 (4:44/km), 10 km 48:43 (4:52/km), 15 km 1:14:40 (4:59/km), HM 1:47:42 (5:06/km)

Profil: převážně cyklostezky, zvlněný profil

Počasí: cca. 18 -> 22 stupňů, polojasno, později slunečno s oteplenín

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Foto z výběhu ze stadionu po 400m:

Poslední dny před závodem jsem měl psychicky velmi náročné, vyřizoval jsem velmi komplikované záležitosti a byl pod silným psychickým tlakem. To vedlo často i k fyzické únavě. I přesto jsem ale běhával, protože při běhu jsem se cítil dobře, poslední dny až euforicky. I dnešek byl náročný, ale při ranním volném běhu jsem se cítil opět dobře a tepy byly nízké, tak jsem se rozhodl se zúčastnit dnešního závodu Brněnská 25, kterou pořádá náš atletický klub. Závod startuje přesně v poledne, a proto jsem vyrazil v 11:10 na stadion. Bohužel už při přesunu na stadion jsem zjistil, že mám na rozdíl od ranního běhu velmi nepříznivé tepy, ráno jsem byl 2 tepy pod normálem, teď 26 tepů nad normálem. Pár tepů navíc dělal batoh, ale nejvíce asi dělala psychika ... Dorazil jsem na stadion, zaprezentoval se, zaplatil startovné jen 150 Kč, pozdravil se s pár lidmi a připravil se na start. Bohužel se oteplilo a vysvitlo slunce, a proto jsem před startem i popíjel vodu. Rozhodl jsem se, že protože nemám šanci na úspěch, tak vyzkouším, podobně jako loni, běžet prvních 400m, které vedou na stadionu, rychle, abych byl na prvním místě. Pak jsem chtěl běžet tak, aby výsledný čas byl pod 2 hodiny, tj. tempem do 4:48/km. Na start dorazilo 70 lidí, tedy ještě méně než loni, což je asi ovlivněno malou propagací závodů a konáním velkých souběžných akcí, zejména Blanenské desítky. Je to škoda, protože závod probíhá v pěkném prostředí a pořadatelský servis je více než nadstandardní.

Před startem se asi 3x startérovi nepodařilo vystřelit, nicméně po odstartování jsem se dostal na první místo. Na rozdíl od loňska se mě ale hned po 50m pokoušeli předběhnout další lidé a musel jsem věnovat velké úsilí tomu, abych se udržel na prvním místě. Prvních 400m jsem měl za pro mě velmi slušných 1:22-1:23, ale vybíhal jsem ze stadionu opravdu první a slyšel jsem, že hlasatel, známý propagátor běhu, p.Šmirák, to i komentoval, takže jsem si řekl, že už jsem splnil to, co jsem chtěl. :-) Příjemně mě překvapilo, že jsem byl schopen běžet tak rychle, i když to bylo za cenu vysoké tepovky, která se dostala až na 187.

Hned za stadionem jsem zpomalil a postupně mě předbíhala spousta běžců. Do kopce od 1,5.km po 2,5.km jsem běžel tempem kolem 5:00, ale následně s kopce jsem nebyl schopen zrychlit, naopak mě trošku píchalo v hamstringu či lýtku, což ale po asi 1,5 km přešlo (snažil jsem se různě měnit techniku apod.). Bylo mi celkem teplo a na 5.km vzal na první občerstvovačce dva kelímky vody, jedním jsem se omyl, druhý jsem vypil. Tempo jsem měl konstantní kolem 5:00/km, takže jsem si řekl, že cílové tempo 4:48 je nedosažitelné, a pokusím se běžet právě na 5:00. Sice se mi podařilo kolem 8.-9.km držet jednoho běžce a zrychlit na 4:50, ale to nebylo udržitelné. Naopak, po druhé občerstvovačce (na 10.km) jsem zpomalil až na 5:10 a při běhu do kopce, jehož vrchol byl na 12,5.km ještě více. Viděl jsem, že už se ke mě blíží kamarád Martin, který chtěl běžet právě na cílové tempo 5:00, takže jsem předpokládal, že mě brzy dožene.

Hned při klesání, někde na 13.km mě Martin doběhl. Překvapilo mě, že byl dost zadýchaný, já vůbec. Zeptal se mě, zda bych neběžel s ním, že běží na ten výsledný čas 2:05:00. Zkoušel jsem to chvíli, ale pak si potřeboval odskočit. Sice jsem tím ztratil jen pár sekund, ale i při velkém úsilí mi trvalo celkem dlouho, než jsem Martina doběhl, v podstatě až po občerstvovačce na 15.km. Ale i pak jsem musel vyvinou velké úsilí, abych držel jeho tempo 5:00 a běžel stále 2-3 kroky za ním. Toto se dělo až do obrátky na 17,5.km. Na obrátkách obecně neumím běhat, Martin se mi tam vzdálil o několik dalších sekund a po 18 km jsem snahu o jeho dostižení vzdal. Okamžitě jsem prudce zpomalil a zrychlil pak až poté, co jsem byl dostižen dalšími třemi závodníky. Na 20.km jsem vzal poslední vodu. Měl jsem už i pocit hladu, ale nechtěl jsem brát čokoládu, protože by to mohlo mít i negativní důsledky a navíc jsem věděl, že čas stejně nebude nijak skvělý. Pak už jsem běžel osamoceně až do cíle, nejprve do kopce, pak s kopce a poslední 1,5 km po rovině. Slyšel jsem, že je za mnou jeden člověk, tak jsem se snažil držet dostatečný odstup, což se mi podařilo. Na stadionu jsem pak byl opět přivítán i hlasatelem, který o mě mimo jiné říkal, že nepoužívám MHD a všude běhám. :-) Do cíle jsem doběhl v čase 2:09:20, průměrné tempo tedy bylo 5:10/km, tedy o 61s/km pomalejší než loni.

Po závodu jsem se zdržel v prostorách stadionu, povídal jsem s kamarády, také se vyklusal 1,5 km s Martinem, koupil si dvě zmrzliny a počkal na vyhlášení a následnou tombolu. V tombole jsem sice nic nevyhrál, ale i tak nás čekalo překvapení - skleněný předmět od jednoho závodníka pro ty, kteří v tombole nevyhráli nic. :-) Řekl bych, že závod byl velmi dobře zajištěn, tentokrát se podařilo i vyznačit trať ve správné délce (v souladu s mým loňským měřením). Škoda jen, že tam bylo jen 70 lidí, i když je možné, že při masovějším závodu by se nedala udržet pohodovost akce, a že ani pořadatelé nechtějí, aby tam měli nadmíru účastníků. :-)

I když můj výsledek není nijak excelentní, tak jsem rád, že jsem na závodu byl. Závod jsem si všestranně užil a na nějakém výsledném čase úplně nezáleží. Přesto mám ale dojem, že jsem na tom mnohem hůře vytrvalostně než rychlostně, v porovnání s loňskem, což je pro mě překvapivé. Možná se projevuje i absence ranních běhů nalačno, protože kvůli stresům teď jídávám i v noci. A samozřejmě je tu i ta psychika, která vede k vyšším tepům. Ty pak byly dnes vyšší ještě i kvůli superrychlému začátku, ale s něčím podobným tělo dříve umělo pracovat, o čemž svědčí loňský průběh. Ale nevadí - hlavně, že mě běhání baví a cítím se dobře. Výsledky pak mohou přijít, až bude pravý čas a budu ve větší pohodě. V mém běhání nyní platí více než dříve "don't worry, be happy". :-)




5.9.2015 Břeclav (liga družstev) 10 km

Pořadí: 7. ze 7 běžců

Čas: 44:42,50

Rychlost:  13,42 km/hod (4:28 na km)

Průměrná TF:  183,7 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 18 stupňů, polojasno až zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Video z některých mých průběhů

Přestože se mi letos závodně vůbec nedaří, a závodně netrénuji, tak jsem byl nominován na ligovou desítku, která se konala v Břeclavi. Zvažoval jsem, zda se zúčastnit, protože jsem věděl, že výsledek nebude dobrý, a navíc tu řeším různé neběžecké velmi důležité, ale psychicky náročné, záležitosti, ale ráno jsem se rozhodl, že přece jen pojedu. Bohužel jsem opět hůře spal, měl jsem i nepříjemné sny, ve kterých se promítalo, jak asi bude vypadat pondělní jednání. V Břeclavi jsem ale prožil zajímavý den, hodně jsem toho naběhal, a na běžné starosti úplně zapomněl. :-) I když jsem včera skoro neběhal, tak jsem dnes nebyl úplně disponován a měl špatné tepy už při běhu na autobus, s kterým jsme jeli do Břeclavi. Při rozklusu jsem se cítil uspokojivě, ale nepustilo mě to do žádných temp, tak jsem si chvíli i zacvičil. Věděl jsem, že je jen sedm účastníků, včetně mě, takže pokud doběhnu, tak získám pro tým 4 body, což bude můj druhý nejlepší výsledek na lize vůbec, nicméně mi bylo jasné, že poběžím osamoceně a že mi většina lidí nadělí spoustu kol. Netušil jsem ale, že i šestý v pořadí bude mít čas jen těsně nad 36 minut, což je velmi dobrý výsledek. Dal jsem si za cíl zkusit zaběhnout pod 45 minut, což souviselo i s tím, že 45 minut po startu mužů startovaly ženy svou pětku, tak aby na mě nečekaly. :-)

První 2 km jsem zkusil svižněji, ale bohužel se dost rychle vyšplhal tep do vysokých hodnot a vnímal jsem, že je toto není udržitelné. Také jsem běžel zcela osamoceně a kdyby nebylo počítačů kol v cíli a kamaráda Pavla na dvoustovce, tak se nikdo o můj běh nezajímal. Nechtěl jsem nějak příliš riskovat, tak jsem pak přešel k běhu tempem těsně nad 4:30 s cílem zaběhnout pod těch 45 minut. Překvapivě jsem ale musel vyvíjet stále dost velké úsilí, a i když jsem měl určitou rezervu (5 km za 21:53 místo 22:30), tak jsem si nebyl jistý, že to vyjde. Teprve poslední 2 km jsem si byl už celkem jistý, ale i tak jsem se musel hodně snažit, o čemž svědčí velmi vysoké tepy, krátkodobě i nad 190 (maximum 194). Doběhl jsem ale v čase 44:42, což je má nejlepší desítka od března. Stálo mě to ale spoustu úsilí, s tepy jsem byl o 36-37 tepů výše, než by odpovídalo výpočtům z tempa a dřívějších běhů. Určitě hrála roli i psychika. Cíl jsem ale splnil a nakonec mě to ani moc nezničilo, o čemž svědčí rychlých 800m za 3:02 asi dvě hodiny poté. Dokonce mě mrzelo, že už neběžím žádný jiný závod, a nakonec ani štatefu, a proto jsem dal právě toto. :-) Dnes šlo hlavně o to, abych si zaběhal, a získal body pro družstvo, avšak čas nebyl zas tak důležitý, protože bych stejný počet bodů získal i za osobák. Osobně věřím, že toto může být dobrým základem pro podzimní běhání, pokud se rozhodnu na podzim závodit, a že není třeba teď příliš řešit, že to dnes bylo o 5 minut pomalejší než loni. :-) Každopádně fajn den!




29.8.2015 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 3. ze 3 běžců

Čas: 46:57,5

Rychlost:  12,78 km/hod (4:42 na km)

Průměrná TF:  162,8 tepů/min

Počasí: 20 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod Brněnských Hamburgů jsem vyhlásil po delší době, s cílem otestovat aktuální výkonnost. Chtěl jsem zkusit, jak dlouho vydržím tempem 4:00 a jaký čas z toho zaběhnu, nicméně jsem bohužel nebyl odpočatý, takže výsledek testu stál za nic. Problémem bylo jednak oteplení v posledních dnech a hlavně to, že jsem včera běžel s kamarádem 14 km v kopcovitém profilu a přestože běh měl být volný, tak z toho nakonec byl dost intenzivní běh na průměrné TF 153, max 187, s tím, že zejména po rychlých sebězích jsem nebyl schopen skoro chodit. I ráno mě nohy dost bolely, i když pomohlo kratší rozcvičení. Vzal jsem dnes zcela nový pár bot, protože stávající už dosluhuje. Už tepy přesunového běhu byly podezřele vysoké, což jsem ale zjistil až následně. Závodu se kromě mě zúčastnili Václav s Ondrou, ostatním se nakonec nechtělo. Věděl jsem, že oba chtějí běžet na čas kolem 40 minut, tak jsem si říkal, že bych je mohl využít. Počasí už bylo neobvykle teplé, škoda.

Po odstartování jsem viděl, že Václav rozběhl velmi rychle, takže jsem se držel za Ondrou, ale už asi během 3.kola jsem ztratil kontakt i s ním. Hlavní problém byl v únavě nohou, zadýchaný jsem byl přiměřeně. Po 9.kole (3,6 km) jsem se napil a polil, 5 km jsem dal za 22:14. Říkal jsem si, že by bylo pěkné dát z toho desítku pod 45 minut, ale záhy jsem zjistil, že to je nemožné, a proto jsem se aspoň snažil ji dát do 47 minut, což se nakonec podařilo. Úsilí, které jsem běhu věnoval, ale bylo neúměrné výslednému času. Václav mě předběhl o tři kola, Ondra o dvě.

Nejlépe jsem se cítil při následném výklusu na dráze a přesunovém běhu směrem domů, oba běhy jsem absolvoval převážně s Václavem. Škoda, že jsem včerejší nabídku na společný běh neodmítl, snad příště budu odpočatější. I tak to ale dnes byl fajn trénink. :-)




14.8.2015 Liberecké Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 50:50,8

Rychlost:  11,80 km/hod (5:05 na km)

Průměrná TF:  146,3 tepů/min

Počasí: cca. 20-24 stupňů, svítání, pak slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod Liberecké Hamburgy jsem vyhlásil při příležitosti mé několikadenní návštěvy kamarádky v Liberci, která se závodu též zúčastnila. Kromě nás přišel i Ivo, který se o závodech dozvěděl ve foru. S Janou jsme se domluvili, že zkusíme běžet na tempo 5:00, s cílovým časem kolem 50 minut, přestože bylo neobvykle teplé ráno a přestože se necítila úplně v pohodě. První 3 km jsme sice toto tempo dali, mezičas na 3 km byl 12:03, ale Jana skoro od začátku říkala, že se jí běží špatně, a že to nedá. Jakmile jsme pak zpomalili, tak se trochu vytratila i motivace, což vedlo k velmi výraznému zpomalení na 4,8.km. Pak Jana zkusila výrazně zrychlit, ale to jí vydrželo jen chvíli. Krátce po 5,6.km jsme se domluvili, že zbytek poběžíme sami, já si pak běžel tempem kolem 5:00-5:10, Jana odhadem 5:30. Po 7,8.km Jana odstoupila, já pak doběhl závod o něco rychleji, v tempu kolem 4:40, výsledný čas jsem měl 50:50,8. Běželo se mi obstojně. Ivo si bohužel špatně spočítal kola, takže po 9,6.km už přešel jen do výklusu, naštěstí ale kolo doběhl a měl 46:28.

Škoda, že teplejší počasí a únava zabránily, aby Jana dosáhla osobáku, avšak byl to pro nás oba fajn trénink. Následně jsme prožili několik sportovně intenzivních dní, které jsme zakončili tréninkovou desítkou v pondělí ráno. V té jsme běželi od začátku umírněněji, tempem kolem 5:20, výsledný čas nakonec byl 54:28 (tempo 5:27/km), což nepovažuji vůbec za špatné, s ohledem na únavu z předchozích dní. Počasí tentokrát bylo příjemnější, chladnější, a i tepy Jany se držely o dost níž. Věřím proto, že při některém z dalších pokusů desítku kolem 50 minut dá, sama či se mnou. :-) Každopádně ale považuji za dobré, že jsme to tempo 5:00 zkusili, i když to tentokrát nevyšlo.




27.7.2015 Moravská Slavia, atletické pondělí 400 m

Pořadí: 11. z 11 běžců

Čas: 1:24,7

Rychlost:  17,00 km/hod (3:32 na km)

Průměrná TF:  179,7 tepů/min

Počasí: cca. 22 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (tepů za minutu):



Závodu na 400m jsem se zúčastnil po nepovedeném závodu na 1500m (komentář). Mezi závody jsem se byl vyklusat 1,5 km, ale nic jsem nepil, protože jsem nevzal sebou vodu. Byl jsem zařazen do 3.rozběhu, spolu s Honzou Teclem a Jirkou Brtníkem. S bloky jsem nic nedělal, beztak mi jsou spíše na překážku, ale před startem se mnou povídal rozhodčí, což mě celkem dobře psychicky naladilo. Startoval jsem ve třetí dráze, nicméně už asi po 50m mě předběhli jak Honza, tak Jirka, přestože měli handkikep. Snažil jsem se ale Jirky na protilehlé rovince držet a utekl mi až v zatáčce před cílovou rovinkou, protože zde měl kratší dráhu. Já už ho nedohnal, i když jsem se snažil. Při běhu jsem se cítil dobře, i když jsem byl po něm dost zadýchán. Čas 1:24,7 je skoro 10s za osobákem, ale čekal jsem to o dost horší. Zato tep s maximem 194 jsem opravdu nečekal. Toto je vyrovnané několikaleté maximum, přičemž u tak krátkých vzdáleností tak vysoké tepy NIKDY nemám. Přestože jsem skončil úplně poslední, tepy byly vysoké a čas byl jen průměrný, tak mám z tohoto běhu dobrý pocit. Řekl bych, že má účast na mítingu byla fajn, i když výsledky nestojí za řeč ...




27.7.2015 Moravská Slavia, atletické pondělí 1500 m

Pořadí: 13. z 15 běžců

Čas: 6:23,2

Rychlost:  14,09 km/hod (4:15 na km)

Průměrná TF:  181,3 tepů/min

Počasí: cca. 24 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video z mých průběhů

Atletického pondělku jsem se mohl zúčastnit výjimečně, protože systém, který dohlížím, dnes dohlížet nebylo třeba. Rozhodl jsem se tam zaběhnout jen jako součást tréninku, pro zpestření, bez jakéhokoliv ladění. Asi hodinu před tím, než se závod konal, tu byla silná přeháňka, ale ta odezněla a hned po ní se vyjasnilo a na můj vkus opět oteplilo. Už běh na stadion byl tedy na podezřele vysoké tepovce. Na stadionu mi přišlo též teplo, ani jsem se nerozklusával a raději se rozcvičil pro uvolnění nohou. Potkal jsem i kamaráda Jirku, který běhá bosý, tak jsem si řekl, že to zkusím též. Závod mužů se skládal ze dvou rozběhů, v prvním bylo pět lidí, v druhém, do kterého jsem byl zařazen deset. Nakonec škoda, že jsem nebyl v tom prvním, kde mimo jiné startovali i kamarádi Jirka a Honza. Jirka nakonec měl asi o 2s lepší čas než já, tak jsme mohli svést přímý přátelský souboj. :-) V rozběhu se mnou běžel Ondra, kterého bych se za normálních okolností dokázal držet, dnes jsem se ale ani nepokoušel.

Po prvních 200m tempem cca. 3:30 jsem narazil na zradu, kterou představovaly zbytky bahna na dráze, takže mi to tam trochu klouzalo. Běžel jsem v rozběhu na předposledním místě, spíše osamoceně. Zpětně vidím, že už po 300m jsem měl dost vysoké tepy, ale běh byl skutečně pocitově namáhavý. Když dalších 600m jsem měl v tempu 4:10 a navíc jsem se dostal na poslední místo v rozběhu, tak jsem zbytek spíše doklusal, ve velmi špatném čase 6:23,2. Porovnání tepu a tempa vyšlo mimořádně nepříznivě. Při výklusu jsem se ale cítil dobře a tak pak zkusil i závod na 400m, kde jsem se cítil mnohem lépe (komentář).




11.7.2015 Brněnské Hamburgy 5 km

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 22:41,3

Rychlost:  13,21 km/hod (4:32 na km)

Průměrná TF:  158,9 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: 10 stupňů, slunečno, větší část ve stínu

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod jsem uskutečnil v sobotu ráno, před Charismatickým během, který jsem pořádal pro účastníky a sympatizanty Katolické charismatické konference. Věřil jsem, že by mohl mít zájem dorazit některý z účastníků běhu, či některý z lidí, kteří chodí na obvyklé Hamburgy, ale bohužel jsem nakonec přišel sám. Počasí bylo příjemné, ale neběželo se mi úplně dobře, navíc vznikl po 4.kole problém, že správce spustil v 6:10 kropení trávníku a začal na mě mluvit, abych si odstranil netbook, na kterém mi běžela časomíra. Netbook pak přenesl sám, avšak já tím zcela ztratil koncentraci a běh pak dokončil v celkem špatném čase. Tep byl nízký, ale měl jsem opět problémy s technikou, což je poněkud zvláštní. Asi to bude hodně i psychického rázu, protože jinak vše vypadá dobře, jak laboratorní výsledky, tak spiroergometrické měření, tak i vztah tepu a tepovky u pomalejších běhů. Následný Charismatický běh se ale velmi vydařil a celkově jsem tak měl z běhů dobré pocity.




3.7.2015 MUM Bystřice->Lomnice cca. 42,2 km (pořadatelé udávají 43 km)

Pořadí: 54. ze 69 běžců

Čas: 5:25:50

Rychlost:  7,77 km/hod (7:43 na km)

Průměrná TF: 134,4 tepů/min

Počasí: cca. 30 stupňů, slunečno, ke konci mírné ochlazování

Profil: výrazně kopcovitý, v první polovině spíše terén, v druhé spíše asfalt

Mapa a výškový profil:

     

Rozložení tempa (čas na km) a tepovky (tepů/min):

     

Závodu jsem se rozhodl zúčastnit spontánně. Důvodem bylo, že jsem měl kvůli svátku v USA volno a dostal jsem chuť někam vyrazit, přičemž toto byl jediný závod, který se konal. Věděl jsem, že je horké počasí, které mi nevyhovuje, a závod navíc bude hodně i v terénu, ale přesto jsem si řekl, že zkusím dojet na start, pozdravit se s kamarády a pak se rozhodnout. Ještě dopoledne jsem přitom nevěděl, že tam pojedu, když start byl v 15:00 a MHD mi jelo přes dvanáctou. Rychle jsem sbalil pár věcí do ledvinky, mimo jiné i čtvrlitrovou láhev vody, sůl, kapesník, wc papír a doklady, a vyrazil. Protože se místo startu konalo 1,8 km od vlakové stanice, což jsem nevěděl, tak jsem na start dorazil, spolu s dalším závodníkem, až někdy kolem 14:45, bylo dost teplo. Ani jsme nevěděli, kde je zázemí, naštěstí mě pozdravil kamarád Karel, který tam zajišťoval organizaci. Říkal jsem mu, že asi ani nepoběžím, ale říkal, i s dalšími lidmi, abych si tam zkusil zaběhnout, třeba i bez čísla. To by mi přišlo hloupé, tak jsem se zaprezentoval, odezdal pár věcí do auta a zbytek vzal sebou do ledvinky. Hlavně jsem vzal tu láhev vody a též doklady s penězi, kdybych chtěl vzdát, abych mohl dojet do cíle. :-) Láhev jsem špatně uzavřel, tak mi trochu vytekla, ale v tom horku se ledvinka rychle vysušila.

Problém, který jsem si neuvědomil, byl, že většina běžců odstartovala již ve 14:00, v pomalejší skupině. To jednak vedlo k tomu, že jsem moc kamarádů neviděl, ale hlavně k tomu, že jsem pak skoro celý závod běžel sám, bez kontaktu s druhými, a samozřejmě i bez možnosti soupeření. Nevím, proć jen při 69 účastnících, neumožní dřívější start jen úplně nejpomalejším, a ostatní nestartují společně, ale budiž. :-) Bál jsem se, jestli na trati nezabloudím, ale byla značena velmi dobře, což bylo fajn.

Samotný závod byl poznamenán obrovským vedrem, protože zejména první polovina vedla hodně po slunci. Běželo se mi špatně a nepomáhala ani voda, kterou jsem pravidelně doplňoval a popíjel i mezi občerstvovacími stanicemi, které byly každých 6-7 km. Naštěstí se mi podařilo vodu doplnit i z jiných zdrojů, na 10.km jsem využil sklenic, které přichystal někdo z lidí a na 15.km pumpu. Terénní stoupání od 10.km po 12,5.km bylo velmi vysilující, ještě horší pak pro mě bylo stoupání na 16.-18.km, které vedlo opět na slunci. Říkal jsem si, že doběhnu do 20 km a odstoupím. Někde na 18,5.km jsem poprvé uviděl závodníka, jednalo se o člověka který startoval o hodinu přede mnou, jinak jsem byl ze své skupiny beznadějně poslední. To mi trošku zvedlo náladu a pak jsem se dobře pobavil na občerstovací stanici. Najedl jsem se čokolády, napil se, umyl, pokecal a zjistil, že další část vede po asfaltu, navíc do Nedvědice, odkud jezdí vlak, tak jsem si řekl, že to ještě zkusím. :-)

Druhá polovina závodu byla celkem v pohodě, opět i díky kecání na občerstvovačkách. Sil jsem měl dost, akorát jsem začal mít obavy, abych stihl autobus do Brna, což znamenalo být v cíli v čase do cca. 5:30, tedy mít celkové tempo do 8:00/km. Jak je vidět z červené čáry na grafu tempa, tak se mi to celkem dařilo, ale netušil jsem, jak bude vypadat trať v poslední čtvrtině závodu. Kupodivu ale bylo poslední pro mě běžecky neschůdné místo na 31.km, kde bylo krátké klesání na velmi úzké cestě, kde jsem se dost bál pádu do srázu, zbytek byl v pohodě, převážně po silnici, navíc už bylo i chladněji, což bylo fajn. Poslední 2-3 km jsem se blížil k dvojici běžců, avšak protože ty vedly s kopce, tak jsem je nedoběhl. Čas jsem měl 5:25:50, tak jsem stihl i bus do Brna, dokonce jsem se stihl mezitím i občerstvit polévkou od pořadatelů.

I když závod byl náročný a výsledek nebyl nijak dobrý, tak to byl nakonec fajn trénink a výlet. Jsem rád, že jsem doběhl až do cíle, druhá polovina byla nakonec fajn. Obdivuji ale Dana a další, jak zvládají podobný typ závodů běhat celý týden, toto bych nedal, opravdu smekám. :-)




16.6.2015 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 2 běžců

Čas: 49:55,2

Rychlost:  12,02 km/hod (5:00 na km)

Průměrná TF:  159,2 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Na Hamburg dorazil Tomáš Vojtíšek, který chtěl zkusit běžet tempem 4:10/km, a proto jsem se rozhodl, že se k němu zkusím připojit. Kromě nás přišli Pavel s Vlastou, kteří ale běhali intervalový trénink a závodu se nezúčastnili. Oproti včerejšku se překvapivě oteplilo a vyjasnilo, což mi moc nevyhovovalo, vzal jsem ale dvě láhve vody, na pití i polévání. Tomáše jsem se udržel jen 4 kola, poté jsem začal výrazně zpomalovat, hlavně kvůli problémům s technikou odrazu, ale i kvůli přehřívání. Mezičas na 2 km jsem měl 8:26 (4:13/km). Tomáš dal dle plánu jen pět kilometrů, já nakonec doběhl celou desítku, ovšem ve špatném čase, jen těsně pod 50 minut. Dopoledne se mi pak ale běhalo dobře, tak uvidíme, jak na tom budu příště ...




7.5.2015 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 47:59,8

Rychlost:  12,50 km/hod (4:48 na km)

Průměrná TF:  159,6 tepů/min

Počasí: 10 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Přestože jsem aktuálně v běžecké nepohodě, tak jsem po dlouhé době vyhlásil Hamburg, abych si otestoval, jestli zaběhnu desítku pod 45 minut. Dokonce jsem se motivoval, že pokud ano, tak si pak zajdu na Marlenku. :-) Kromě mě se zúčastnili Pavel Musil a Karel Veselý. Protože jsem pak měl ještě nějaké jednání, tak jsem sebou nebral batoh s netbookem, a k měření časů použil jen kameru. Já samozřejmě využíval i svého Garmina, ale Pavel tak byl bez hlídání mezičasů, což mě mrzí. Už při klusání na stadion jsem se necítil úplně v pohodě, zejména jsem pak byl hodně nejistý na prudkém klesání ulicí vinohrady. Stále ještě vnímám i určitý tah v levé noze, podle kamaráda to může být hamstring. Počasí bylo celkem příjemné, i když na můj vkus už teplé. Rozhodl jsem se nicméně, že zkusím rozběhnout i rychleji než 4:30/km a uvidím, co se bude dít.

Po odstartování se ujal vedení Pavel, který si běhal tempem kolem 3:50/km. Já dal první kolo svižněji, ale cítil jsem, že to není ono, tak jsem postupně zpomalil na původně plánovaných 4:30/km a to bez ohledu na to, že mě pak předběhl i Karel, který nakonec běžel jen pětku. Po třech km jsem byl ale překvapen, že nedokážu Karla dohnat, naopak se opět ozvala únava nohou, která mě přiměla zpomalit až k 5:00/km. I Karel zpomaloval, ale beztak jsem ho nedohnal. Po mezičasu pětky cca. 22:58 bylo jasné, že desítku pod 45:00 nedám, takže se i s Marlenkou mohu rozloučit.;-)

Další čtyři km jsem se snažil běžet tempem kolem 5:00/km, poslední kola pak i s Pavlem, který běžel 8,8 km a pak pár kol vyklusával. Poslední dvě kola jsem už běžel sám, ale i když jsem chtěl přidat, tak mi to nešlo, naopak jsem ještě výrazněji cítil tah v levé noze, tak jsem kontrolovaným způsobem doběhl těsně pod 48:00. Rozhodně jsem nešel do bolesti, a proto jsem moc neriskoval, nicméně problém se už nějakou dobu vleče a stojí pravděpodobně za mým radikálním zhoršením. Snaha o překonání pak vede k námaze jiných svalů, dnes třeba stehen, a k neekonomickému běhu, což pak vede i k horšímu poměru tep:tempo. Jsem ale rád, že jsem to dnes zkusil, navíc je fajn, že mám i kamerový záznam, který jen potvrzuje mé dojmy. Zajímavé je, že i přes pomalé tempo jsem se v druhé polovině potil, dnes jsem ale neměl sebou ani vodu k pití či polití ...




25.4.2015 Hanácký půlmaraton Olomouc (mistrovství Moravy a Slezska)

Pořadí: 63. ze 100 běžců, kteří dokončili závod

Čas: 1:44:21

Rychlost: 12,13 km/hod (4:57 na km)

Průměrný tep: 166,6 tepů/min

Časy kol: 16:28 14:03 15:03 14:54 15:01 14:36 14:14, první kolo včetně náběhu

Profil: nejprve 700m náběh stadion, poté sedm okruhů, převážně parkem po cyklostezce, převýšení v každém okruhu cca. 15m, vždy nejprve malá část na stadionu, pak krátký terénní přesun na cyklostezku, zde obrátkový okruh a následně krátký terénní přesun na dráhu stadionu a zde doběh po dráze

Počasí: cca. 20 stupňů, slunečno

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Na závod jsem se rozhodl jen spontánně, když jsem si včera večer prohlížel termínovou listinu. Napadlo mě, že bych mohl odzkoušet, jak na tom aktuálně jsem, abych se pak rozhodl, jestli startovat či nestartovat na MR v maratonu, které se koná již za 8 dní, v neděli 3.5.2015. Tušil jsem, že mám celkem unavené nohy, že teď neběhám žádná tempa a navíc bude teplo, takže výsledek asi nebude nijak excelentní, přesto jsem ale chtěl zkusit běžet na čas kolem 1:30:00 s tím, že pokud ho dám, tak na PIM určitě pojedu. Ve vlaku jsem potkal kamaráda Honza Tecla, se kterým jsem pak došel na stadion a také s ním prošel trať závodu. I když se startovalo už v 10:15, tak mi přišlo dost teplo, a navíc jsem se i při chůzi necítil úplně jistě. Dal jsem pak i jedno zkušební kolo na dráze, opět s velmi nejistými pocity. Přesto jsem si ale řekl, že to zkusím rozběhnout podle plánu a uvidím.

Prvních asi 850m vedlo po dráze, kde se běžely dva okruhy, pak následoval krátký terénní přesun na cyklostezku, s nerovným povrchem a ostrou zatáčkou. Už na té dráze jsem se necítil úplně jistě, ale ta krátká terénní část mě úplně rozhodila. Navíc, asi 150m poté následovala dřevěná lávka a další zatáčka, kde mě předběhl kamarád Honza. Už v té době jsem měl dost vysoké tepy, tak jsem změnil plán, že poběžím na čas kolem 1:40:00 (tempo 4:44/km), což byl čas, na který chtěl běžet i Honza. Věděl jsem ale, že on má raději rychlejší začátek, tak jsem ho nechal utéct. Trať pak vedla do mírného kopce asi kilometr k obrátce, kde se otočila a vracela zpět. Nepříjemný pak byl vždy náběh na stadion, kde byla terénní asi 150 stupňová zatáčka, poté následoval průběh stadionem a na začátku okruhu byla občerstovací stanice. Vodu jsem bral na každém okruhu, vždy jeden kelímek, ze kterého jsem se napil a částí se osvěžil. Možná jsem dost vybíravý, ale přestože se mi trať jinak líbila (vedla převáźně parkem, se zpěvem ptáků apod.), tak mi častější zatáčky a přechody povrchů vůbec nevyhovovaly, hodně mě to rozhazovalo z tempa a jednou jsem téměř spadl.

Už někde na konci prvního okruhu mě dostihl další kamarád, Tomáš, což mě dost překvapilo. Chtěl jsem běžet s ním, ale nějak mi to nešlo. Navíc, už v druhé polovině druhého kola, tedy na 6.km jsem začal mít výrazné problémy s odrazem i dopadem, prostě mi to nešlo, i když tep padal. První krizi jsem překonal po 300m, další jsem pak měl mezi 8.-10.km. Viděl jsem přitom, že nedokážu držet ani tempo 5:00/km, což bylo poněkud stresující, nicméně jsem se rozhodl, že i tak zkusím závod dokončit, pokud možno v čase do 1:45:00. V té době mi pomohl kamarád Ivo Zejda, který se velmi trápil, měl i silné bolesti, ale když jsem ho předbíhal o kolo a říkal mu, že závod zabalím, tak říkal, ať to ještě zkusím. Nastavil jsem podle toho i virtuálního partnera, nicméně kolem 15.km jsem měl potřetí krizi, kdy klesla tepovka i tempo. Tentokrát mi ale výrazně pomohl průběh stadionem, kdy jsem se na dráze dokázal rozběhnout a krizi překonat. Viděl jsem ovšem, že pokud chci dát pod 1:45:00, tak se musím snažit o něco zrychlit, problémem však v této fázi už bylo i silné přehřívání.

V předposledním kole bylo určitým "zpestřením" to, že jsem asi 5x vystřídal míjel jednoho běžce, který měl křeče, takže se vždy rozběhl, předběhl mě, ale pak přešel do chůze, a já předběhl jeho, toto trvalo asi 1,5 km, než mi pak utekl. Pravděpodobně byl v té době přede mnou o kolo. Před náběhem na stadion jsem opět o něco zpomalil, ale ztracené vteřiny nahnal zpět úmyslným zrychlením na stadionu, což je vidět z prudkého růstu tepovky těsně po 18.km. Poslední kolo už jsem se snažil běžet dle tempa, bez sledování tepovky, největším problémem byl pocit silného přehřívání, až úžehu. Podařilo se mi ale postupně doběhnout asi 4 lidi, což mě celkem motivovalo, a postupně jsem je předběhl, poslednímu jsem pak utekl asi 100m před náběhem na stadion. Zde jsem dal poslední metry naplno, což pak vedlo i k růstu tepu, až na 191, doběhl jsem proto celkem i s rezervou, v čase 1:44:21.

Dosažený výsledek je objektivně velmi špatný, ale jako úspěch považuji, že jsem ho dokončil, nakonec bez dalších zpomalení. Největším problémem ještě několik hodin po závodu ale byl pocit dehydratace až úžehu, musel jsem toho vypít poměrně dost a ještě se zchlazovat i zmrlinou, jogurty či jogurtovými nápoji. Mé tělo bohužel není na běhání v teplejším slunečném počasí ještě zvyklé a své dělal i oprávněný pocit, že se mi moc nedaří. Rozhodně ale bylo dobře, že jsem ten závod běžel, protože kdybych měl totéž zažít na PIM, tak by to byla "tragédie". :-) Nepříznivé pocity i nepříznivé tepy ale nejsou ničím novým, to už jsem zažil vícekrát, avšak vesměs ne týden před důležitým závodem. Myslím, že na jaře už asi žádné zázraky nepředvedu, podzim by ale mohl být lepší.




18.4.2015 Brněnský půlmaraton

Pořadí: 804. z 1 243 běžců, kteří dokončili závod

Čas: 1:56:21 (reálný čas 1:56:06)

Rychlost: 10,90 km/hod (5:30 na km)

Průměrný tep: 151,8 tepů/min

Profil: dva městské okruhy, první km s kopce (kostky, koleje), poté přibližně rovina (silnice či cyklostezka), posledni km do kopce (kostky, koleje)

Počasí: cca. 10-15 stupňů, polojasno, vítr

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

S ohledem na aktuální fyzické i psychické rozpoložení jsem se rozhodl nezúčastnit se letošního mistrovství republiky v půlmaratonu v Pardubicích, a místo toho si užít sportovní víkend s kamarádkou Janou v Brně. Součástí víkendu byl i závod v půlmaratonu, na který jsme se přihlásili. Věřil jsem přitom, že by Jana mohla zaběhnout pod 2 hodiny, a chtěl jsem ji k tomu pomoci. Tušil jsem, že z toho budu mít lepší pocit a větší radost, než kdybych běžel sám za sebe, s nejistým výsledkem. V těchto týdnech jsem neměl do závodění na výkon chuť, a nenechal jsem se ani zlákat Janinou nabídkou těsně před startem. :-) Ani s odstupem času nelituji, že jsem se rozhodl takto - závod i celý víkend jsme si užili snad ještě lépe, než jsem čekal. Mimo jiné jsme oba za víkend absolvovali přes 100 km běhu a chůze, včetně celodenního nedělního výletu do Křtin, ale i vše ostatní bylo fajn. Rozhodně to ale neznamená, že bych na své závodní výkony už rezignoval, jen pro ně teď nebyl vhodný čas. :-)

K samotnému závodu: naplánovali jsme, že poběžíme první kilometry tempem kolem 5:15/km a pak podle potřeby zpomalíme, přičemž jsme věřili, že si takto vytvoříme dostatečnou rezervu na to, abychom se pod 2 hodiny dostali. Závod jsme zvládli v pohodě, výkyvy tempa byly hlavně ovlivněny občerstovacími stanicemi, které jsme všechny procházeli chůzí (celkem na 5 místech) a brali na nich vodu k pití i vnějšímu ochlazení, na jedné pak Jana vzala i iontový nápoj (14.km). I když foukalo a občas jsme měli problémy i s úzkými cestami, či kolejemi, tak jsme běželi v podstatě celou dobu v souladu s našim plánem, když jsme se mimo jiné snažili i o to, aby Jana nevzrostla s TF nad 175. Teprve finiš Jana "rozpálila" a doběhla na TF 187, 5 sekund přede mnou. Její čas 1:56:16 (real time 1:56:00) byl ještě o nějakou minutu lepší, než jsem myslel, skvělý výkon!

Podmínky závodu rozhodně nebyly optimální pro dosažení super času - zmínil bych zde třeba dva dost nepříjemné průběhy Velodromem, kde navíc byla občerstvovací stanice, což nás úplně rozhodilo v tempu, či třeba pořadateli velmi nešťastně řešená obrátka na 10,5.km, které předcházelo stoupání od nádraží na náměstí Svobody a následné klesání zpět. Problémů zde bylo více, zejména jsme museli dávat velký pozor, protože se tam v celém kilometrovém úseku míjeli běžci s běžci běžícími v protisměru, běželo se přes tramvajové koleje a ještě k tomu tam bylo na zemi dost kelímků z občerstvovací stanice, která byla jen těsně po 180stupňové obrátce, za kterou pak následovala startovní a cílová brána. Moc se mi ale nelíbily ani některé další oblasti, například příliš úzká cyklostezka podél ulice Hlinky apod. Také počasí nebylo úplně optimální, bylo celkem teplo a zejména kolem 20.km byl nepříjemný protivítr. Dalo mi celkem dost úsilí, abych dokázal za těchto podmínek dobře volit a držet vhodné tempo, ale podařilo se to dobře, i když má tepovka byla o dost vyšší, než by odpovídala dosaženému průměru 5:30/km. O to více si cením, že jsme to oba zvládli velmi dobře, měl jsem z toho velkou radost!




29.3.2015 BBP Brněnská přehrada 10,5 km

Pořadí: 133. ze 187 převážně mužů

Čas: 51:44

Rychlost: 12,18 km/hod (4:56 na km) z naměřené délky 10,5 km

Průměrná TF: 163,3 tepů/min

Profil: první 3,5 km do kopce asfalt (převýšení 170m), pak asi 2 km zvlněný profil terénem (místy hodně nerovným), pak krátké stoupání asfalt, poté prudší klesání, nejprve asfalt, pak terénem (místy nerovném), poslední stovky metrů výrazně terénní a prudké klesání; cíl o 15m výše než start

Počasí: cca. 10 stupňů, převážně zataženo

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Závod BBP Brněnská přehrada jsem pojal jen čistě tréninkově, přičemž pro účast jsem se rozhodl až ráno v den závodu. Měl jsem chuť postavit se trochu běžecké melancholii, se kterou se potýkám, a udělat si výlet mezi kamarády. Dal jsem 10,2 km běhu v kopcovitém profilu na přehradu, pak 10,5 km závod a 9,0 km běhu z přehrady zpět domů; na přehradě jsem s více kamarády hovořil a bylo to fajn. Pokud se jedná o závod, tak jsem věděl, že vede nejprve do kopce a pak s kopce, ovšem netušil jsem, že je až tolik terénní. Trochu mě varoval až Mirek těsně před startem, když hovořil o terénních posledních 2 km, ale o ostatních terénních místech jsem nevěděl. :-)

S ohledem na to, v jakém stavu se nacházím, jsem se rozhodl neriskoval a běžet intenzivněji jen do kopce. Na startu jsem se ale blbě postavil a prvních 500m byl bržděn běžci před sebou, teprve pak jsem se rozběhl a až do 4.km běžce jen předbíhal. Jakmile ale trať přešla v terén, tak mě do 5.km předběhlo 20 běžců. Pak trať chvíli přešla na asfalt, kde navíc i stoupala, tak jsem předběhl 5 běžců zpět, ale pak už následovalo jen klesání, zprvu po asfaltu, pak terénem. Běžel jsem dost opatrně, tak jsem se ani nedivil, že už na 7.km jsem předběhnut i Mirkem, který mi pak nadělil přes 2 minuty, přestože na dráze by výsledek byl asi podobný, ale opačný. Oproti jiným srovnatelným běžcům jsem od 4.km ztratil ještě více, minimálně 5 minut. Doběhl jsem tedy až na 133.místě, ale ve zdraví a pohodě. :-) Důležité hlavně je, že mě nic nebolelo, závod jsem si užil a i následný přesun domů byl fajn. Myslím, že jsem měl dobrý nápad dnešek prožít právě takto. :-)




21.3.2015 Rousínov-Olšany cca. 13,88 km

Pořadí: 44. ze 109

Čas: 1:06:41

Rychlost: 12,49 km/hod (4:48 na km) z naměřené délky 13,88 km

Průměrná TF: 163,1 tepů/min

Profil: kopcovitý asfalt, nejprve stoupání cca. 60m, pak klesání cca. 50m, poté stoupání cca. 240m a na závěr klesání cca. 115m

  

Počasí: cca. 12 stupňů, slunečno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Článek na bezvabehu

Přestože jsem se kvůli špatné výkonnosti a běžecké nepohodě rozhodl dočasně nezávodit, tak jsem včera večer dostal chuť si dnes zaběhat na závodu z Rousínova přes Kalečník do Olšan. V oblasti Kalečníku jsem před několika lety párkrát běhal s kamarádkou a bylo tam fajn, v Olšanech jsem naproti tomu nikdy nebyl. Četl jsem k závodu i příznivé reference, tak jsem si tam zajel zaběhat, jen tréninkově. Naproti tomu jsem se letos nezúčastnil Běhu Lužánkami, protože při mé horší výkonnosti by mě pak mrzelo, že jsem musel platit 550 Kč startovného za běh v parku v centru Brna, když jsem mohl běhat v přírodě. Na závod jsem vzal nové boty, tak jsem byl zvědav, jak se v nich poběží. Ráno jsem doklusal na autobus, dojel do Rousínova, zaregistroval se, odevzdal ledvinku do doprovodného autobusu, snědl tatranku, kterou jsem od pořadatelů dostal (měl jsem na ni chuť), napil se, a už se startovalo. Start dokonce byl asi o minutu a půl dříve oproti rozpisu, startovalo se z rousínovského náměstí. Ještě jsem se stihl pozdravit s několika kamarády, hlavně Vilmou a Tomášem. Podle propozic měla mít trať 14,5 km, měla vést hlavně do kopce a v posledních 2 km pak s kopce.

Po odstartování jsme se dostali na silnici, kde mě překvapil dopravní provoz, auta jezdila oběma směry. Důvodem bylo, že pořadatelé museli kvůli uzávěrce cesty na původní trati změnit trať. Silnice vedla do kopce, tep jsem měl kolem 170 a běžel celkem v pohodě. Po 3.km mě ale překvapilo, že trať odbočila na klesání, které trvalo další 2 km. Toto jsem moc nečekal, neběželo se mi zde moc dobře, tep klesl až někam ke 160, a byl jsem předstižen 7 lidmi. Počasí bylo pro mě celkem teplé, trať probíhala na slunci. Po 4,5.km trať konečně začala stoupat, směrem na Kalečník. Bylo na ní dost lidí, zřejmě se jedná o oblíbené turistické místo. Občas jsem měl strach z nějakého pejska, ale problém nenastal. Čekal jsem, že postupně doběhnu a předeběhnu více běžců, ale to se nějak nekonalo. Běžel jsem submaximálně, na tepu kolem 165-170, což ale není úplné flákání. Přesto se mi podařilo postupně předběhnout jen 4 běžce, dva na 5.km, jednoho na 7.km, jednoho na 9.km a jednoho na 11.km. Trať se dostala i do lesa, bylo tam příjemně.

Po 11.km přešla trať jen v mírné stoupání až rovinu. Zde se mi už běželo špatně a začal jsem být předbíhán více běžci, které jsem předbíhal v kopci, ale nejenom těmi. Jenom do konce 12.km mě předběhlo 6 běžců. Pak začalo klesání na Olšany, poměrně prudké. Snažil jsem se zrychlit, ale začalo mě tahat levé lýtko, s kterým mám občas problémy už měsíc a půl od doby, co jsem při běhu se slovenským kamarádem zakopnul v Horskom parku v Bratislavě, tak jsem nechtěl riskovat a rozhodl se to jen doklusat. Klusal jsem pomaleji než do kopce, a proto tep klesl až ke 140. Nevěděl jsem ani, kde je cíl, teprve asi 100m před cílem mi někdo řekl, že už je za 100m cíl, tak jsem mírně zrychlil. Při klesání mě předběhli další 4 lidé, ale to nevadí. Kdybych šel do bolesti, tak bych měl čas třeba o 2 minuty lepší, ale také bych si pak nemusel měsíc zaběhat vůbec, takto to bylo OK. Důležité z hlediska tréninku pro mě bylo to stoupání, doběh byl jen "nutností". Zajímavé je, že jsem doběhl jen o 7s před kamarádem Tomášem, který běžel zcela odlišnou strategií - do kopce pomaleji, s kopce rychleji. :-)

Po závodu jsem se napil, vzal si ledvinku, chvíli se pobavil s kamarády a pak velmi opatrně seběhl zpět do Rousínova, část po polní cestě, asi 6,5 km. V závodu jsem měl skoro o třetinu horší čas než vítěz, ale nevadí, toto nebylo důležité. Poměr tep/tempo ale vyšel velmi nepříznivě a to i po korekci stoupáni, tep byl oproti očekávání o 20 tepů výše. Letos na jaře prostě v pohodě nejsem, škoda. A co se týká bot, tak jsem měl dojem, že do kopce mi celkem sedí, ale s kopce moc ne. Škoda, že už nemohu sehnat Mizuno Ronin, se kterými jedinými jsem byl spokojen. Snad ale seženu adekvátní náhradu.




14.3.2015 halové mistrovství ČR vetaránů, Praha-Stromovka, 800 m

Pořadí: 11. ze 14 mužů (po věkovém přepočtu 14. ze 14)

Čas: 2:53,04

Rychlost:  16,64 km/hod (3:36 na km)

Průměrná TF:  176,6 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod MR veteránů jsem běžel dvě hodiny po závodu na 3 km a pár minut po doběhu závodu žen, ve kterém jsem fandil své kamarádce. V mezičase mezi závody jsem klusal a odpočíval, ale úplně fit jsem se necítil, takže jsem si říkal, že by byl úspěch mít čas pod 3 minuty, přestože osobák mám 2:35. Byl jsem zařazen do druhého, tedy pomalejšího, rozběhu, ve kterém startovalo 7 mužů. I tentokrát jsem se rozhodl běžet bosý, o čemž jsme povídali s některými soupeři i rozhodčími i před startem. Zejména hlavní rozhodčí byl velmi sympatický, navíc mě znal v fora. Povídání bylo fajn, akorát jsem si i kvůli tomu zapomněl nastavit správné nastavení hodinek, které tak neměly zapnutou zvukovou signalizaci, jak jsem zamýšlel. Byl jsem přidělen do úplně vnitřní dráhy, startovalo se z oblouku, bez seběhu z drah.

Hned po odstartování jsem bohužel byl "zavřen" a ocitl jsem se úplně na posledním místě, přitom jsem vnímal, že mě veteráni běžící přede mnou brzdí. Proto jsem již po 80m výrazně zrychlil, vyběhl až do třetí dráhy a v zatáčce předběhl tři veterány zaráz, po dalších 50-100m pak ještě jednoho dalšího veterána. Běžel jsem překvapivě dost svižně a 100.-300.metr jsem měl za 39,9, tedy tempem 3:20/km. V prvních 100m jsem přitom obíháním ztratil aspoň sekundu. 400m jsem měl za slušných cca. 1:23,7, avšak byl jsem již velmi zadýchaný. Na první dva běžce jsem už měl velkou ztrátu, čtvrtý v pořadí byl těsně za mnou, povzbuzovaný diváky, aby se mě držel. :-)

V dalších 300m jsem musel zpomalit, i tak jsem běžel naplno. Chtěl jsem se přitom utéct veteránovi, běžícímu těsně za mnou, ovšem neúspěšně. Podporu od diváků měl stále silnější a asi 80m před koncem mě předběhl. Ani zvýšené úsilí nevedlo k tomu, abych ho předběhl zpět. Doběhl jsem dost vyčerpán, s časem 2:53,04. Tento čas byl sice lepší než předpokládané 3 minuty, ovšem byl o 18s horší než osobák, který jsem shodou okolností zaběhl též na veteránském MR, avšak loni na letním MR v Děčíně.

Po závodu jsem se výrazně rozkašlal a kašel mě pronásledoval snad asi půl hodiny, při klusání i po něm. Suchý vzduch mi nesvědčil, navíc byl běh intenzivnější, než by se podle času zdálo. Samozřejmě mi nesvědčily ani prudké zatáčky a nepříjemné pro mě bylo i klopení dráhy. Z výsledku tedy nelze příliš usuzovat. Každopádně to ale bylo lepší, než jsem myslel, takže jsem byl rád, že jsem i v tomto závodu startoval. Hlavně pak byl ale fajn následný 16 km běh s kamarádkou Prahou. :-)




14.3.2015 halové mistrovství ČR vetaránů, Praha-Stromovka, 3000 m

Pořadí: 8. z 19 mužů (po věkovém přepočtu 14. z 19)

Čas: 11:31,30

Rychlost:  15,62 km/hod (3:50 na km)

Průměrná TF:  182,2 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Halového veteránského mistrovství republiky jsem se letos zúčastnil poprvé, protože v minulých letech vždy termínově kolidovalo s jinými akcemi, zejména Bratislavským Hamburg maratonem. Letos jsem sice měl špatnou formu a navíc byl předchozí dny nachlazený, avšak rozhodl jsem se to zkusit, hlavně i s ohledem na kamarádku Janu, kterou trénuji, a kterou jsem chtěl podpořit. Tušil jsem, že k osobáku 10:33 budu mít dost daleko, ale chtěl jsem zaběhnout kolem 11:00. Na závod jsme s Janou dorazili z Liberce, kam jsem dojel den před závodem, přičemž jsme běželi asi 3 km od metra. Cítil jsem dost unavené nohy, což znovu nasvědčovalo tomu, že se mi nepoběží dobře. I kvůli tomu jsem se rozhodl běžet bosý, což na měkké dráze byla dobrá a bezpečná volba. Po rozcvičení jsem se cítil lépe, ale poněkud nejistě. Pár minut před startem jsem proto dal testovací rychlé 200m kolo, měl jsem ho za 43,7s, což bylo slušné, avšak bohužel to vedlo k výraznému růstu tepovky, která moc neklesla ani po dalším volném kole a čekání na start, takže jsem startoval s TF 137. S Janou jsem se domluvil, že mi na metě 100m bude měřit a hlásit mezičasy, sám jsem nechtěl hodinky mačkat a rozptylovat se. Už z rozklusání mi bylo jasné, že mi dráha vůbec nevyhovuje, nejenom kvůli ostrým zatáčkám, ale i výraznému klopení. Bosoběh na to neměl vliv, v botách při pomalém výklusu mi pak klopení vadilo ještě více ... Byl jsem zařazen do rychlejšího rozběhu, kde běželo 10 lidí.

Hned po startu jsem se bohužel dostal až na 9.místo, protože veteráni rozběhli dost rychle. Snažil jsem se držet tempo kolem 3:40/km, ale ne příliš úspěšně, 1.km jsem měl za 3:43. Byl jsem ale dost zadýchaný a unavený a běželo se mi těžko. Tep se též dostal neobvykle vysoko, což jsem pak zjistil až po závodu. V druhém kilometru jsem už musel zpomalovat, i tak se mi podařilo dostihnout jednoho běžce a na konci 2.km ho předběhnout. Viděl jsem, že 2 km mám za 7:35, takže jsem si dal za cíl doběhnout pod 11:30, tedy o málo rychleji než v Bratislavě. Též jsem viděl jednoho běžce několik sekund před sebou, tak jsem ho chtěl dostihnout. Ani vysoká snaha však nevedla ke zrychlení, navíc se mi asi 350m před cílem podařilo v zatáčce zakopnout o své vlastní nohy, tak jsem byl rád, že jsem nespadl. :-) Přesto jsem se pokusil zrychlit, ale bylo jasné, že běžce před sebou nedoběhnu. Zvýšené úsilí a tep nad 190 navíc tělo nebylo ochotno akceptovat, takže jsem v posledním kole paradoxně mírně zpomalil a výsledný čas byl 11:31,3, tedy ještě pomalejší než před 14 dny v Bratislavě. V tomto rozběhu jsem tedy doběhl osmý z 10 lidí; byl jsem ovšem rychlejší než byli všichni v druhém rozběhu. Průměrný tep jsem měl 182,2, což je nejvyšší hodnota na trojce vůbec (při loňském osobáku z venku 10:33 jsem měl průměr jen 176).

Po závodu jsem byl celkem unavený a vyčerpaný. Chvíli jsem se vyklusal a pak šel fandit Janě, která předvedla famozní výkon, když svůj běh vyhrála a navíc překonala i svůj osobák. To mi udělalo velkou radost a vyvážilo to zklamání ze svého špatného výsledku. Ani při následném klusání jsem se necítil dobře, nicméně následný závod na 800m jsem zaběhl lépe, než jsem čekal, viz komentář. I s ohledem na další běhy s Janou považuji svou účast na mistrovství za velmi přínosnou, přestože výkon 11:31,3 je na mé poměry slabý, tak špatný čas jsem při oficiální závodní trojce asi nikdy neměl. Důležité ale je, že se dařilo Janě a že jsme si výlet do Prahy i dny v Liberci užili. :-)




7.3.2015 Bratislavský Hamburg (25,36 km)

Pořadí: nedokončil (běželo 72 účastníků)

Čas: 2:00:01

Rychlost:  12,68 km/hod (4:44 na km)

Průměrná TF: 156,6 tepů/min

Mezičas půlmaraton: 1:39:45 (4:44 na km)

Profil: parkový okruh délky 1691 m, téměř rovina

Počasí: cca. 8-10 stupňů, střídavě polojasno a zataženo

Rozložení tempa (čas na km) a tepovky (tepů/min):

     

Když jsem před pár dny dostal pozvánku od Michala Holíka na již osmý Bratislavský Hamburg, tak jsem mu odpověděl, že pravděpodobně nepřijedu, protože jsem mimo formu, nemám možnost v Bratislavě přespat a navíc jsem tam byl před týdnem s kamarádkou. Poslední dny jsem měl navíc běžecky velmi bohaté, v sobotu jsem běžel závod slovenského MR veteránů na 3 km, v nedéli s kamarádkou tréninkový maraton po Brně, v pondělí Hamburg 10 km a včera, tedy v pátek, přes 22 km dlouhý misijní běh. Dnes se navíc konal nedaleko Brna celkem prestižní závod Brněnského běžeckého poháru. Jen pro jistotu jsem ověřil, že na Bratislavském Hamburgu bych mohl odstartovat i později, než v uvedených 9:00, ale moc jsem své účasti nevěřil. Ani mé jezení nebylo moc dobré, však i hmotnost je poblíž dlouhodobých maxim, a oproti podzimu mám více než 5 kg navíc, a kromě toho přetrvaly i určité pracovní povinnosti a problémy, které vedly k tomu, že i včera v noci jsem musel něco opravovat, místo abych šel spát. Také mám problém s botami, neboť pár, ve kterém jsem nakonec běžel, je už výrazně poškozený, a nový pár obdobného typu jsem ještě nesehnal. Bylo tedy velmi pravděpodobné, že i kdybych dnes běžel, tak by výkon nebyl příliš dobrý. Toto se ještě více zdůraznilo velmi špatným spánkem a opakovaným buzením v noci. Ráno jsem se cítil unaveně, a proto jsem jako první zavrhnul účast na závodu Brněnského běžeckého poháru. Strávil bych tam dost času přesuny, čekáním apod., a výkon by byl špatný. Naopak jsem měl chuť i v tomto stavu zajet do Bratislavy a odběhat si tam pár kol, v rámci testu, a navštívit kamarády a známá místa. Toto se podpořilo ještě tím, že mi ráno poslal kamarád z baráku SMS, zda bych s ním nezaběhal, tak jsem mu napsal, že ano, a rozhodl se, že poběžíme směrem k nádraží. Vzal jsem jen ledvinku s doklady, penězi a kapesníkem a běžel jen v tričku a trenkách, ale nijak mi to nevadilo. Na nádražích jsem si pak dokoupil vodu, a s ní doběhl na start závodu, asi hodinu a půl po oficiálním startu. Celkem jsem za ráno naběhal 5,95+3 km.

Na startu jsem se pozdravil s Míšou Holíkem a nějakými dalšími běžci, přelil vodu do prázdných láhví, nachystal si hodinky a připravil se na start. Rozhodl jsem se běžet test na 15 kol, tedy 25,36 km s tím, že jsem optimisticky chtěl zkusit napřed běžet tempem kolem 4:00/km, i když jsem věděl, že poběžím sám. Na trati se sice pohybovaly desítky běžců, ti však byli rozprostřeni po celém 1691m okruhu a navíc běželi výrazně pomaleji, než jsem plánoval. Nechtěl jsem běžet celý maraton, abych se moc neunavil, a zároveň, abych nenarušil regulérnost závodu tím, že jsem startoval později, a věděl bych třeba, jak běželi ostatní apod.

Od prvních metrů bylo jasné, že mi to vůbec nejde, nohám se nechtělo odrážet a nedokázal jsem držet tempo ani 4:30/km, i když tep byl nízký. Přesto jsem se rozhodl, že těch 15 kol odběhnu. Spočítal jsem si přitom v průběhu závodu, že pokud bych běhal každé 1691m kolo do osmi minut, tak bych měl dát půlmaraton pod 1:40:00. Samotný průběh není moc zajímavý, musel jsem se dost snažit, aby tep neklesal pod 155, protože se projevovala celková únava a hlavně únava nohou. Také mi poněkud chyběla motivace, zejména pak po zjištění, že až na jednoho závodníka jsou všichni na trati výrazně pomalejší než já, a na druhé straně ten jeden rychlejší závodnik je pro mě tak rychlý, že se ho nedokážu udržet. Po 5.kole (8,3 km) jsem vzal poprvé vodu, 10 km jsem měl za slabých 45:56. Zjištění tohoto mezičasu vedlo až k apatii a zpomalení nad 5:00/km, avšak chtěl jsem dát ten čas půlmaratonu pod 1:40, a proto jsem o něco musel zrychlit. Hlídal jsem si to celkem pečlivě a pomáhal si i nastavením pípání při příliš nízké TF, nejprve pod 155, později 157. Po 8.kole jsem vzal podruhé vodu, po 11.kole potřetí; meta půlmaratonu byla po 12,5 kolech. Se zvýšeným úsilím jsem dal 1:39:45 a dílčí cíl splnil, nicméně se i tak jedná až o 52.nejrychlejší půlmaratonský čas v mém životě, o více než 17 minut pomalejší než osobák.

Po doběhnutí půlmaratonu jsem si dal za cíl dokroužit zbývající 2,5 kola, přičemž by bývalo pěkné, kdybych celých 15 kol měl v čase 2:00:00. Bohužel však po zrychlení před metou půlmaratonu jsem musel zpomalit, nohám se opět nechtělo běžet a 13 kol tak měl za 1:48:13, tedy 13s za potřebným časem. V posledních dvou kolech jsem se snažil zrychlit, to se mi podařilo, přesto jsem však nakonec doběhl v čase 2:00:01, tedy sekundu za plánovaným časem. Pokud ale uvážím, že pár desítek metrů před cílem jsem musel obíhat asi dvakrát nějaké turisty, tak to mohlo dělat zdržení kolem té 1 sekundy, co mi chyběla. :-) Průměrné tempo celého běhu jsem měl 4:44/km, tedy stejné jako u půlmaratonu, čas na 25 km mi vyšel 1:58:17, což je 31.nejrychlejší pětadvacítka, více než 17 minut za osobákem. Průměrný tep byl celkem nízký, jen 156,6, nicméně nebyl o moc nižší než třeba při PIM maratonu, kde jsem při 157,7 měl tempo 4:08/km. Přesto to je ale tak, že výkony jsou špatné, protože se tep nedostane příliš vysoko a zároveň je poměr tep/tempo nepříznivý.

Po závodu jsem si posbíral prázdné láhve, pozdravil se ještě s Míšou Holíkem a Vilo Novákem a pak se šel vyklusat na nádraží, přičemź jsem to vzal přes Slavín a Horský park, tedy místa, kde jsem před 8 lety začal běhat. I když nohy byly unavené, tak to byl příjemný běh. Celkem jsem za den, i spolu s následným přesunem v Brně, uběhl 46,2 km. Myslím, že se výlet vydařil. Pokud se ale jedná o dosažený výkon, tak byl ještě horší, než jsem čekal. Těžko ale usuzovat, co bude dál, protože dobře vím, že třeba v srpnu a září roku 2013 jsem se též hodně trápil a pak měl konec roku ještě velmi dobrý. Možná by mi pomohlo pár dní klidnějších, s méně závody, menší kilometráží i s méně jídlem. Ale hodně bude záležet i na psychice a vnějších okolnostech. Rozhodně ale letos nemohu čekat tak dobrý rok, jako byl loni, ale to nevadí, i to k běžeckému životu patří. Hlavně, že nejsem zraněný a mohu běhat, jak mě baví a jak se mi chce. :-)




2.3.2015 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 42:40,7

Rychlost:  14,06 km/hod (4:16 na km)

Průměrná TF:  165,2 tepů/min

Počasí: 3 stupně, déšť

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod Brněnských Hamburgů se konal netypicky v pondělí, aby se mohla zúčastnit má kamarádka Jana z Liberce, se kterou jsem byl v sobotu na halovém mistrovství veteránů Slovenska na 3000m (komentář). Kamarádka zde opět výrazně zlepšila osobní rekord a skončila na skvělém druhém místě. V neděli jsme se pak byli proběhnout v Brně a původně neplánovaně uběhli celý maraton, asi za 5:45, což pro Janu byl další skvělý výkon, protože dosud zaběhla nejvíce 28 km. Přemýšlel jsem, že bych pondělní ranní závod zrušil, ale byl přihlášen ještě Tomáš, a s Janou jsme se večer domluvili, že si tam když tak jen volně zaběháme, bez stresu. :-) Ráno jsme se cítili poněkud unaveně, ale pomalým během jsme doběhli na stadion. Protože jsme nečekal, že by Jana mohla zaběhnout osobák, po předchozích pro ni supernáročných dnech, tak jsme se dohodli, že poběžíme každý samostatně, já zkusím tempo 4:00, ona 5:00, avšak s tím, že je pravděpodobné, že to neudržíme. Tomáš se rozhodl dát jen něco kratšího a přitom rychlejšího, tempem kolem 3:50, na které jsem ovšem neměl. Bylo zataženo a začínalo už pršet, proto jsem se rozhodl běžet bez trička, abych pak mohl v něčem suchém dorazit domů.

Už po odstartování bylo vidět, že ani tempo 4:00 není reálné, běźel jsem o něco pomaleji, tempem kolem 4:05-4:10/km. Tomáš dal jen 1500m za 6:00 a pak skončil, já byl pár vteřin za ním. Neběželo se mi moc dobře, navíc déšť postupně sílil a byl dost nepříjemný. Byl jsem ovšem překvapen, jak dobře běží Jana, to jsem nečekal. 5 km jsem měl za 21:04, a zvažoval jsem, jestli neskončit, pak jsem se ale rozhodl zkusit dát desítku pod 42:40, což by znamenalo tempo 4:16/km, tedy tempo maratonu kolem 3 hodin. Někde kolem 7.km jsem přenastavil hodinky na pípání tempem 4:20, aby mi to vyšlo - to vysvětluje i zpomalení na této metě (v dešti bylo přenastavení hodinek ještě náročnější než jindy). V posledních kolech jsem pak měl problém i s tím, že se mi promočily elasťáky, a začaly mě dřít mezi nohami, nicméně jsem nově plánovaný čas s velkým úsilím zaběhl, měl jsem 42:40,7. Poměr tep/tempo byl ovšem velmi nepříznivý. V tom dešti a po předchozích náročných dnech ovšem nic fatálního.

Ihned po doběhu závodu jsem si počkal na Janu, kterou jsem těsně před cílem předběhl po páté o kolo. Předbíhal jsem ji postupně vždy přibližně po 5 kolech a viděl jsem, že běží výborně, toto jsem od ní nečekal. 8 km měla za 42:58, přičemž jsem věděl, že osobák na desítku má 54:36, takže stačilo dát poslední dva km tempem nad 5:30/km, aby osobák překonala. Snažil jsem se ji k tomu namotivovat a posledních 5 kol běžel s ní. Poslední kolo pak Jana dala dokonce tempem 4:45/km a zaběhla skvělých 53:39, což bylo úžasné. Měl jsem radost, že tak úspěšně završila veleúspěšný víkend, super. :-) Škoda jen toho deště, ale o to více její výkon vyniká.




28.2.2015 slovenské halové mistrovství republiky vetaránů, Bratislava-Elán, 3000 m

Pořadí: 4. ze 6 mužů (po věkovém přepočtu 5. ze 6)

Čas: 11:30,24

Rychlost:  15,65 km/hod (3:50 na km)

Průměrná TF:  178,9 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

video z mistrovství    video z mého běhu

Závodu slovenského halového mistrovství republiky juniorů a veteránů jsem se zúčastnil, přestože jsem se cítil zcela mimo formu a přestože s účastí na něm bylo spojeno spoustu problémů a stresů, počínaje s tím, že nás s kamarádkou nezapsali do seznamu přihlášených a pak ani vybraných závodníků, a konče problémy s dopravou. Bylo to opravdu "zábavné", ale nakonec jsme na místo závodu včas dorazili. :-) Cítil jsem ale dost výraznou únavu nohou a necítil jsem se dobře, i když jsem se snažil proti tomu bojovat, klusáním i cvičením. Také jsem se rozhodl běžet bosý, neboť jsem byl i po předchozím testu pár dnů před závodem přesvědčen, že tak budu rychlejší a zároveň snížím riziko zranění kvůli celkovému přetížení. Důvodem samozřejmě je i to, že aktuálně doma nemám ani jeden pár vhodné obuvi, který by mi vyhovoval a nebyl poškozený, ale ne hlavním. Prostě mi to tak mělo vyhovovat a asi by i vyhovovalo, kdyby ...

Před závodem veteránů a juniorů probíhaly jiné závody, nejprve rozběhy na 800m, při kterých však došlo k výraznému zpoždění harmonogramu, následně pak probíhal závod žen. Start se tak výrazně zpozdil, což mi dost vadilo. Snažil jsem se nadále cvičit na ploše a rozcvičovat se, ale nebylo to ideální. Velmi mě ale potěšil závod žen, ve kterém běžela má kamarádka Jana. Běžela výborně a překonala osobák o více než 20 sekund, a na mistrovství veteránek doběhla po přepočtu na skvělém 2.místě, super výkon. Pár minut poté už odstartoval závod mužů. Mezitím kamarádka přendávala mému kamarádovi hodinky a hrudní pás, které jsme mu slíbili zapůjčit, avšak zapomněli jsme náhradní kus v klášteře, takže musel běžet s tím, co měla Jana. Stihli jsme to dobře, ale bylo to na poslední chvíli. Pak, asi jen 1-2 minuty před startem, ale začaly řeči na to, že běžím bosý, které měl jak tento kamarád, tak další závodník. Kamarád mi dokonce nabízel, že mi zapůjčí své boty, ale celkově mi to bylo mimořádně nepříjemné. Kdybych tušil, kolik keců k tomu bude, tak bych raději běhal v těch botách, velmi mě to vyvedlo z koncentrace. Vím, že to mysleli dobře, ale já se potřebuji soustřeďovat na svůj běh a ne diskutovat, co mám či nemám obuté, jestli poběźím pomalu či rychle a podobně. Pokud se rozhodnu běžet bosý či obutý, rozběhnout rychle či pomalu, či cokoliv, tak vím, co dělám, mám za sebou už vice než 300 závodů. Na druhé straně, ještě pořád nezvládám podobné řeči ignorovat, i když s nimi musím počítat, když trochu provokuji, ale ne záměrně. Příště se ale možná rozhodnu provokovat záměrně, vezmu jen jednu botu a pokud mi někdo bude něco říkat, tak vytasím s pravidly IAAF, kde je toto výslovně povoleno. :-))) Závod probíhal na 200m dráze, přičemž v něm startovalo jak 6 veteránů, včetně pana Dzurindy, tak 7 juniorů, celkem tak tam bylo 13 lidí. Pípání jsem si nastavil na cílový čas 10:30, i když jsem tušil, že je toto nereálné. Postavil jsem se do zadní řady, a přichystal se na start, ale poněkud velmi dekoncentrovaný.

Po odstartování jsem se zařadil až na konec pole a teprve asi po 1-2 kolech předběhl dva veterány. Za plánovaným tempem jsem zaostával od začátku a celkem jsem se i zadýchával. V dalších kolech jsem pak běźel nedaleko čtveřice závodníků, které jsem se snažil dohnat. I když jsem ale neběžel moc rychle, tak to pocitově bylo náročné, což odpovídalo i tepové frekvenci, kterou jsem měl. Někde kolem 1,5.km jsem předběhl jednoho závodníka a pak i jednoho juniora a věřil jsem, že doběhnu i další dva závodníky, které vidím před sebou. Viděl jsem ale, že mezičas na 1500m mám celkem slabý, kolem 5:40. Asi po 2 km však bylo jasné, že tu dvojici závodníků přede mnou doběhnout nemohu, což vedlo ke ztrátě koncentrace a následnému zpomalení. Sice jsem se snažil, k čemuž pomohlo i fandění Jany, ale moc mi to nešlo, hodně jsem se i potil. Navíc pak asi 150m před cílem došlo k předběhnutí juniorem, kterého jsem předběhl v polovině závodu, na což jsem nedokázal zareagovat, a doběhl do cíle v čase 11:30,24, poměrně vyčerpán, navíc dost vnitřně přehřátý. V závodu jsem mezi veterány doběhl čtvrtý ze šesti, avšak po věkovém přepočtu jsem skončil pátý, za panem Dzurindou, který jinak skončil za mnou.

Po závodu jsem se vyklusal s Janou na dráze a pak jsme prožili velmi příjemné dny, jak večer v Bratislavě, tak další dny v Brně, bylo to fajn. Myslím, že i když jsem byl mimo formu a můj čas tomu odpovídal (byl jsem téměř minutu za osobákem), tak bylo fajn, že jsem závod běžel. Skvělý výsledek Jany pak byl ještě "třešničkou" na dortu, protože to považuji i za svůj "trenérský" úspěch. :-) Nakonec to bylo fajn i s tím vším chaosem, který v souvislosti se závodem nastal, i když budu rád někdy i za to, pokud vše proběhne "uspořádaněji" a pokud se budu cítit na závod připravenější a koncentrovanější než jsem byl tentokrát. :-) Pobavilo mě ovšem i, že jsme se s kamarádkou dostali do souhrnného videa z mistrovství (čas 1:44 a násl.) :-)




25.2.2015 Brněnské Hamburgy 1609 m

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 6:01,95

Rychlost:  16,00 km/hod (3:45 na km)

Průměrná TF:  173,9 tepů/min

Počasí: 3 stupně, zataženo, mírné mrholení

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video ze závodu a pak tréninku

První letošní Hamburg proběhl až 25.2., vyhlásil jsem závody na 10 km a 800m. Protože ale jediný další přihlášený účastník svou účast ráno z pracovních důvodů odřekl a protože se mi nechtělo běžet samotnému delší závod, tak jsem se rozhodl zúčastnit jen druhého závodu a změnit jeho délku na 1609m. Tuto informaci jsem zveřejnil i v běžeckém foru, nicméně ani tak nikdo nedorazil. Bohužel přitom nadále nejsem úplně ve formě, opět jsem i špatně spal a hmotnost je poblíž mnohaměsíčního maxima (graf). Chtěl jsem nicméně dát čas pod 6 minut a pak si zaběhnout "za odměnu" na horkou čokoládu. Bylo pro mě příjemné počasí, 3 stupně a jen mírně mrholilo. Protože bohužel mám poškozené všechny páry bot, ve kterých jsem běhával, a nové jsem ještě nesehnal, tak jsem se rozhodl běžet bosý, tartan byl velmi příjemný a přišel mi celkem teplý.

Samotný pokus nějak nevybočil z normy, po úvodním rychlejším kole jsem asi i vlivem nepozornosti o něco zpomalil, po druhém kole jsem viděl, že potřebuji udržet rychlost, abych čas pod 6 minut měl, po třetím už jsem věděl, že bych měl ještě o málo zrychlit, ale ani přes snahu v posledním kole se mi to nepodařilo a čas byl 6:01,95. Problémem opět bylo jak to, že jsem se nedostal do nejvyšších tepů, tedy že nohy nechtěly zrychlit, i když srdce zvládalo dobře, tak to, že poměr tep/tempo byl horší než obvykle, konkrétně o 10 tepů výše, než by odpovídalo dosaženému času. Běh mě nicméně nijak výrazněji nevyčerpal, což bylo fajn.

Pár minut po doběhu jsem ještě zkusil totéž v botách, tentokrát za 6:22,87 (3:58/km, ATF 168,3). V sobotu bych měl běžet slovenské veteránské mistrovství v hale na 3000m, pokud mě vyberou, ale uvidíme, jestli se vůbec dostanu pod 11 minut (3:40/km). Dnešek přesto hodnotím jako vydařený trénink.




21.2.2015 Winter Run Praha cca. 8,25 km

Pořadí: 24. z 259 závodníků, kteří dokončili

Čas: 33:38

Rychlost: 14,72 km/hod (4:05 na km) z naměřené délky 8,25 km

Průměrná TF: 175,9 tepů/min

Mimo soutěž 16,5 km: 1:12:58 (4:25/km, ATF 166,0)

Profil: dva zvlněné okruhy parkem Ladronka, 1.km asfalt mírně s kopce (-10m), pak pár metrů tráva, pak cca. 1,5 km zpevněná hrbolatá cesta na start (+10m), odtud po asfaltu dále do mírného kopce (+5m), doběh do 4.km zpět na start s mírného kopce (-5m)

Počasí: cca. 10 stupňů, slunečno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

V posledních dnech před závodem jsem uvažoval o účasti na závodech v Moravských Budějovicích, kde se oficiálně běžel maraton či lidový běh na 5,25 km, avšak kde samozřejmě šlo neoficiálně běžet i něco mezi, například půlmaratón. Na závod jeli kamarádi autem, avšak mně se tam moc nechtělo, protože se mi jednak tamní trať moc nelíbí, například kvůli ostrým obrátkám, a jednak jsem zcela mimo formu. Pro zajímavost jsem zkusil v úterý, tedy 4 dny před závodem, testovací desítku, čas byl slabých 44:27, o den později to bylo jen o málo lepší, konkrétně 43:24. Rozhodl jsem se tedy, že na závod nepojedu, protože to pro mě nemá smysl. V pátek ráno, tedy den před závodem, jsem se v tomto rozhodnutí utvrdil poté, co jsem absolvoval pěkný ranní běh s kamarádem Pavlem, který shodou okolností do těch Moravských Budějovic jel. Přes den jsem pak naběhal další kilometry, měl jsem za den 24,8 km běhu, 2 km chůze a 10 km rotopedu. Byl jsem i dost unavený, fyzicky i psychicky, a proto jsem kamarádům napsal, že do Moravských Budějovic nepojedu a pokud ano, tak se rozhodnu až na poslední chvíli a oběma směry pojedu vlakem.

Večer jsem si psal s kamarádkou a po zjištění, že ani vlakové spojení není ideální, jsem se definitivně rozhodl, že do Moravských Budějovic nepojedu., rozhodnutí proběhlo kolem 23:00. Jen tak náhodně jsem ale asi ve 23:10 narazil v běžeckém fóru na jiný závod, kterým byl Winter Run v Praze. Přečetl jsem si, že kapacita závodu je 500 míst, že již bylo 413 míst vyprodáno v online, a zbytek bude v doprodeji ráno před startem, avšak je dobré dorazit co nejdříve, už v 10:00, když start byl ve 12:00. Závody byly na 4 a 8 km, takže mi bylo jasné, že by mi více vyhovovalo 8 km, přičemž probíhaly v parku Ladronka, poblíž Strahova, kde jsem před měsícem běhal s jedním známým. Věděl jsem, že je tam pěkně, a dostal jsem chuť si tam zajet, i když mi bylo jasné, že žádný super výkon nemohu zaběhnout. Důvodem bylo, že nejenže nemám formu, ale ještě k tomu jsem unavený po náročných dnech. Přesto jsem se ale rozhodl, že si dám na pátou ráno budíka a uvidím, jak se budu cítit.

V noci jsem špatně spal a ráno jsem se cítil dost unavený, tak jsem zvažoval, jestli vůbec vstát, ale nakonec dostal chuť tam odjet a užít si pěkný den. Neměl jsem moc čas, tak jsem si udělal jídlo, rychle sbalil věci, dle seznamu, který mám z jiných závodů, a v 5:57 přes Internet objednal lístky na vlak do Prahy, který jel už v 6:41. V 6:04 jsem vybíhal z domu, přičemž jsem musel běžet dost svižně s batohem (tempem 5:42/km), abych dorazil včas na nádraží – doběhl jsem 2-3 minuty před plánovaným odjezdem. :-) I ve vlaku jsem se cítil unavený, tak jsem psal kámošce, že bych třeba vůbec nezávodil, ale udělal si výlet na Ještěd, ale ta mě podpořila, abych to v té Praze zkusil. V Praze jsem se zdržel kvůli jednomu telefonickému hovoru a nákupu, navíc běh na Ladronku byl dost namáhavý, protože vedl do výrazného kopce, celkem asi 7 km, tak jsem doběhl až kolem 10:40. Měl jsem strach, jestli mě vůbec zaregistrují, či jak dlouhé budou fronty u prezence, ale obavy byly zbytečné. Prezence byla zajištěna velmi dobře, nestál jsem frontu žádnou, vyplnil formulář, zaplatil 200 Kč a dostal číslo. Výborné bylo, že jsem měl možnost zvolit si variantu startovného bez dárku, za tuto možnost musím pořadatele pochválit (s dárkem stálo 400 Kč). Pořadatelé si zaslouží pochvalu i za jiné věci, například dobře vyřešenou úschovnu věcí, ale nejenom to, opravdu pěkně zařízený závod.

Po prezenci a převlečení jsem se byl rozklusat, vůbec mi to nešlo a bolely mě nohy. Před startem jsem si proto ještě zacvičil, hlavně jsem simuloval „jízdu na kole“ v leže, cvičil jsem i ve startovním koridoru. :-) Strategii jsem zvolil, že chci běžet podle tepu, na hodnotě kolem 178, či mírně nad s tím, že uvidím, jak mi to půjde a jaký bude čas. Před startem jsem se už cítil celkem dobře, ještě jsem se napil a přesně ve 12:00 bylo odstartováno. I za přesné dodržení času startu si pořadatelé zaslouží velkou pochvalu!

První kilometr vedl po asfaltové cyklostezce, mírně s kopce, běželo se mi dobře a i tempo vypadalo nadějně. To se ale změnilo poté, co jsme na 2.km přeběhli přes trávu na úzkou zpevněnou cestu, která byla dost hrbolatá, navíc mírně do kopce. Neběželo se mi na tom úplně dobře a tempo též pokleslo. Teprve někde po 2,5.km jsme se dostali zpět na asfaltovou cyklostezku, takže jsem mohl zrychlit, nicméně trať pak ještě chvíli stoupala a bylo celkem teplo. Poslední km před koncem prvního okruhu pak vedl mírně s kopce, tak jsem se konečně dostal s tempem zpět k 4:00/km, ale neběželo se mi úplně dobře. Na únor bylo pro mě nebývale teplo, protože v den závodu se výrazně oteplilo a svítilo slunce. Zcela vážně jsem uvažoval, zda si nevzít pořadateli nabízený kelímek iontového nápoje a tím se nepolít, ale rozmyslel jsem si to. Už od 2.km jsem běžel poblíž dvou závodníků a jedné závodnice, první kolo jsem dokončil kousek za nimi.

V druhém kole jsem se pokoušel doběhnout tyto závodníky, ale nějak se mi to nedařilo, naopak na hrbolaté cestě mi utekli a na asfaltu jsem pak asi 1 km před cílem ztrácel už asi 15 sekund. Zároveň ale nebyl ani nikdo za mnou, tak jsem trochu ztratil koncentraci a zpomalil, i když mi tep klesl pod nastavených 178. Cílem jsem proběhl v čase 33:38. Délka uvedená pořadateli byla 8 km, já však naměřil 8,25 km a pro výpočet průměrného tempa počítám s touto vzdáleností. Tempo mi tak vyšlo 4:05/km, doběhl jsem na 24.místě z 259 lidí, tedy v první desetině startovního pole.

Protože jsem ale neměl motivaci finišovat a přitom jsem měl tempo 8,25 km rychlejší, než bylo při předchozích pokusech na 10 km, tak jsem se rozhodl těsně před cílem, že cílem proběhnu, ale hned budu pokračovat v běhu další kolo, abych třeba zlepšil čas na 10 km. Přehříval jsem se už dost, a zejména na hrbolaté trati po 9.km zpomalil už velmi výrazně, přesto jsem 10 km měl za 41:13, tedy o více než dvě minuty lépe než ve středu. Pak už jsem jen chtěl dokončit třetí okruh a skončit, avšak těsně před koncem třetího okruhu mě napadlo dát ještě jeden. :-)

Na začátku 4.okruhu jsem měl problém s obíháním startovní brány, abych nezmátl měření pomocí čipů a s prodíráním se běžci, kteří byli shromážděni za cílem, jinak pak bylo vše OK, tedy až na výraznou únavu, která přišla. Cítil jsem výrazné přehřívání a nohám se vůbec nechtělo běžet, hlavně na hrbolaté cestě na 14.-15.km, tempo kleslo výrazně nad 5:00/km, i když tep hodně poklesl. Přesto jsem ale chtěl aspoň těch 15 km dát, protože jsem letos žádný dlouhý závod neběžel. Po 15. km jsem probíhal opět poblíž startu, ale rozhodl se okruh dokončit. Byl jsem překvapen, že se ke mně přidal jeden člověk, který mě znal z běžeckého fora, a který se mnou začal povídat. Prý jsem pro něj inspirací. :-) Povídání bylo velmi zajímavé a povzbudivé, avšak samozřejmě negativně ovlivnilo tempo posledních 1,5 km. Celkem mi tak vyšlo 16,5 km průměrným tempem 4:25/km. Dál už jsem nepokračoval, protože se chystalo vyhlášení. U pořadatelů jsem pak s menšími obtížemi získal medaili za doběhnutí závodu, kterou jsem si po svém doběhu nevyzvedl, občerstvení už na mě nezbylo, ale měl jsem vlastní. Pak jsem se ještě umyl, doplnil vodu do láhve a vydal se běžecky směrem k nádraží, když jsem při cestě navštívil i kamarády Scrabblisty na jejich turnaji v Tyršově domě. I tato návštěva byla fajn.

Za den jsem celkem naběhal 44 km, přičemž myslím, že se výlet po všech stránkách povedl. Jedinou kaňkou je má stále špatná výkonnost, protože průměrné tempo 4:05 na 8,25 km je celkem špatné, navíc poměr tep/tempo byl neobyčejně nepříznivý, a to nemluvím o problémech při následném běhu „mimo závod“, ale nevadí. Každopádně jsem ale byl rád, že jsem neběžel v Moravských Budějovicích, protože tam bych se při maratonu „uvařil“ a výkon by byl tragický. Tady mám aspoň dobré pořadí/percentil a celkově pocit příjemně stráveného dne. Přesto je ale ke zvážení, jestli bych se vůbec měl na jaře o maratony pokoušet, když mi evidentně chybějí dispozice, zejména tempová vytrvalost, což ovšem souvisí i s výrazně vyšší hmotností, než jsem měl na podzim (+5 kg). Uvidím ovšem, jak se mi bude běhat na dráze, protože tempo z Ladronky nelze brát úplně vážně, ze všech výše uvedených důvodů. Trochu mi to připomíná loňský březnový Běh Lužánkami, kde jsem sice měl na 8 km tempo 3:56, ale celkově se jednalo o pocitově nepovedený závod (včetně únavy, přehřívání apod.), který přitom pro další závody neznamenal vůbec nic. Zatím tedy ještě nejsem rozhodnut, co dál, uvidím až podle dalších dnů a týdnů.

Každopádně jsem ale i přes horší výsledek rád, že jsem se do Prahy rozhodl zajet, bylo to fajn!




4.2.2015 halová středa, Jablonec, 3000 m

Pořadí: 12. ze 13 mužů

Čas: 11:21,13

Rychlost:  15,86 km/hod (3:47 na km)

Průměrná TF:  172,8 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závodu jsem se zúčastnil navzdory výrazným psychickým problémům, které jsem v posledních dnech měl, a které vedly i k výrazné únavě a též stresovému přejídání. Navzdory tomu všemu jsem se rozhodl vyřídit pracovní záležitosti v Hradci Králové a pak pokračovat do Liberce, kde jsem se setkal s kamarádkou Janou, se kterou jsme pak zajeli do Jablonce. Byl jsem unavený i z ranního vstávání a celodenního cestování, a závodit se mi ani nechtělo, avšak bylo by mi líto tam nezajet, hlavně kvůli Janě. Bohužel jsem však i kvůli cestování dal pozdní oběd, až příliš krátko před startem (asi hodinu a půl), což se též negativně projevilo. V Jablonci jsme opět neměli moc čas, navíc jsem slovně podporoval Janu při jejím závodu na 3 km, který probíhal těsně před mužským závodem, tak jsem neměl možnost se rozklusat, a jen si chvíli pocvičil. Jana zaběhla výborně, měla opět osobák, tentokrát 14:26. Po jejím doběhu jsem si zašel pro číslo, ještě jsem pak potřeboval na wc, a za chvilku se startovalo. :-) Chtěl jsem rozběhnout tempem 3:30/km s tím, že uvidím, jak to půjde.

Hned po prvním kole bylo jasné, že tempo 3:30 je naprosto nereálné, navíc mi všichni výrazně utekli a já zůstal sám na předposledním místě, za mnou běžel jen jeden hoch, který výrazně zaostával. Běželo se mi špatně, postupně jsem zpomaloval a chyběla mi motivace se více snažit. Bylo jasné, že čas bude výrazně nad 11 minut, ale chtěl jsem mít aspoň pod 11:30. To bych též měl, kdybych si 300m před cílem nevšiml jednoho závodníka, který běžel asi 20-30m přede mnou. Vůbec mi nedošlo, že to je ten hoch, který běží na poslednim místě, a myslel jsem, že to je někdo, kdo přepálil, a "tuhne". Ve snaze ho předběhnout jsem výrazně zrychlil, což vysvětluje i prudký růst tepovky, překvapivě až ke 193, což je poblíž mého TFmax. Díky tomu jsem měl čas 11:21, což je ovšem i tak o více než 20s pomaleji než před 2 týdny, a po 48s za osobákem, jedná se o 39.čas na této vzdálenosti. Pak jsem se jen krátce vyklusal a s Janou se vrátil k nim domů, kde jsem měl pracovní povinnosti. Tento závod se mi výkonnostně vůbec nepovedl, ale přesto bylo fajn, že jsem ho běžel. Večer jsme si pak s Janou vychutnali i medovník a další den si brzy ráno příjemně zaběhali, protože hned poté jsem se vracel vlakem do Brna. Nakonec to byl dobrý nápad, že jsme do Jablonce zajeli, i když objektivně byl můj výkon velmi špatný ...




23.1.2015 halový míting PAS, Praha - Strahov, 1500 m

Pořadí: 15. z 18 mužů (v rozběhu 7. z 10 mužů)

Čas: 5:18,79

Rychlost:  16,94 km/hod (3:32 na km)

Průměrná TF:  173,3 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závodu na 200m okruhu v Praze na Strahově jsem se zúčastnil jen necelé dva dny po závodech v Jablonci, po kterých jsem byl celkem unavený. Chtěl jsem ale zkusit, jak se mi poběží, když už jsem zůstal v Liberci a v pátek měl jednání v Praze. Tentokrát jsem na rozdíl od středy měl dost příležitostí pro řádné rozklusání, klusal jsem jak v rámci běžeckých přesunů, tak ještě několik kilometrů i s jedním známým, který se přišel na mé závody podívat. Kromě toho jsem běhal už ráno, kdy jsem pomohl na dráze na stadionu v Liberci kamarádce k výraznému překonání osobáku na 5 km (25:11). Konečně, měl jsem možnost se krátce rozklusat i přímo na dráze, kde jsem dal jedno rychlé kolo a následný krátký výklus. Závod se skládal ze dvou běhů, byl jsem zařazen do pomalejšího z nich. Běželo zde 10 lidí, z toho dva veteráni, u nichž jsem věděl, že poběží výrazně pomaleji než já, což ovšem znamenalo, že jsem je musel dvakrát přeběhnout o kolo, což na 200m okruhu znamená obíhání navíc. Moc jsem si od závodu nesliboval, čas jsem očekával kolem 5:30.

Po odstartování jsem se zařadil na 8.místo, ostatní běžci mi utekli. Byl jsem ale velmi překvapen, že jsem prvních 300-400m běžel tempem kolem 3:20/km. Pak jsem sice zpomaloval, ale běželo se mi dobře. Bohužel mě trochu brzdily zatáčky, kterých bylo až příliš, navíc mi nepomáhalo ani klopení, ale i tak jsem běžel dobře. V posledním kole a půl jsem se začal přibližovat jednomu běžci, ale toho jsem bohužel nedoběhl, i tak jsem měl překvapivě velmi slušný čas, o 4 sekundy lepší než v Jablonci a o 3 sekundy lepší než v Bratislavě. Potom, co jsem v předchozích dnech, i v den závodu naběhal, považuji průměrné tempo 3:32/km za velmi slušné. Navíc jsem pak s odstupem času zjistil, že tep se držel velmi nízko, vlastně na úrovni ANP, takže jsem měl evidentně nemalé rezervy.

Po závodu jsem se ještě vyklusal další 2 km se zmíněným známým, který mě pak vzal autem na metro. I tento běh s ním byl fajn. Pak jsem se dále běžecky přesouval, v Praze i Liberci, celkem jsem tento den naběhal 34 km. I další dny jsem prožil běžecky bohatě, například v sobotu jsem byl hned 2x na Ještědu, jednou sám a podruhé s kamarádkou. Celkově tedy celý týden hodnotím jako velmi pozitivně, byť i v tomto závodu jsem běžel o 2,5 sekundy pomaleji, než na stejném mítingu před rokem.




21.1.2015 halová středa, Jablonec, 1500 m

Pořadí: 7. ze 10 mužů

Čas: 5:22,56

Rychlost:  16,74 km/hod (3:35 na km)

Průměrná TF:  173,6 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod na 1500m jsem běžel po pocitově nepříliš povedeném závodu na 3 km (komentář). Říkal jsem si ale, že když už jsem v Jablonci, tak se na něj přihlásím a vyzkouším, jak se mi poběží. Bohužel však došlo k výraznému opoždění startu, kvůli probíhajícím jiným disciplínám, ale tento čas jsem věnoval odpočinku a též cvičení. Nohy po závodu na 3000m jsem měl dost unavené, tak mi odpočinek přišel vhod. Ani tentokrát nebyla možnost se rozklusat, ale přesto jsem chtěl zkusit závod odběhnout dobře. Opět mi dělala podporu kamarádka, se kterou jsem se dohodl, že mi bude hlásit mezičasy. Protože jsem ale v předchozím závodu na 3000m měl problémy s technikou běhu, kdy jsem vypadal dost rozevlátě, a měl nepříjemné pocity kvůli měkkým botám, tak jsem se rozhodl běžet bosý. S odstupem času to hodnotím jako správné rozhodnutí. Závodu se zúčastnilo 9 běžců, ale počítal jsem, že budu poslední.

Hned po odstartování mi všichni utekli (asi až na jednoho běžce, kterého jsem si nevšiml), avšak běžel jsem překvapivě velmi svižně, mnohem lépe než předchozí trojku. Pak jsem sice začal o něco zpomalovat, ale i tak to bylo dobré. Ve třetím z pěti kol jsem se pak začal přibližovat k jednomu člověkovi, který výrazně tuhnul, což mě motivovalo, abych se snažil tempo udržovat. Asi 500m před koncem jsem ho dostihl, jednalo se o velmi mladého závodníka, který reagoval velmi nepřirozeně a překvapivě, výrazným zrychlením. Nenechal jsem se ale vyvést z míry a pokračoval svým tempem a tohoto závodníka předběhl asi 330m před cílem, tedy před koncem předposledního kola. V posledním kole jsem se pak začal přibližovat k dalšímu mladému závodníkovi a i toho jsem předběhl, asi 100m před cílem a i když jsem měl strach, že mě na cílové rovince opět předběhne, tak jsem mu utekl. Čas jsem měl překvapivě velmi slušný, 5:22,56, tedy jen o necelou sekundu pomalejší než v sobotu v hale v Bratislavě. S tímto výkonem jsem byl velmi spokojený. Byl jsem pak velmi rád, že jsem se zúčastnil i tohoto závodu, protože to zcela změnilo můj pocit z tohoto běžeckého podvečera. :-)




21.1.2015 halová středa, Jablonec, 3000 m

Pořadí: 11. ze 13 mužů

Čas: 11:00,80

Rychlost:  16,34 km/hod (3:40 na km)

Průměrná TF:  174,7 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

I letošní halovou středu v Jablonci, která probíhala na 300m dráze, jsem spojil s několikadenní návštěvou kamarádů v Liberci. Na rozdíl od loňska jsem ale běžel již v lednu, tedy o více než měsíc dříve. Letos v hale probíhalo tento den více závodů a byla tam mnohem větší účast, zejména závodníků z Polska. I proto zde byl dost velký chaos a neustálý pohyb lidí na trati, a to i v průběhu závodů. Běžel jsem po mnohahodinovém cestování a navíc jsem po příjezdu do Liberce musel řešit různé technické obtíže, takže jsme na místo závodu dojeli s kamarádkou až "na poslední chvíli", dokonce asi půl hodiny po ohlášeném konci prezence. Závod byl rozdělen na závod žen a na závod mužů, přičemž jako první probíhal závod žen, ve kterém běžela i má kamarádka, s kterou jsem přijel. Kvůli probíhajícím disciplínám a pohybu na trati nebylo možné, abych se před startem rozběhal, jen jsem si chvíli zacvičil. Cítil jsem se dost unavený, ale přesto jsem chtěl zaběhnout dobře. S kamarádkou jsme se dohodli na vzájemné podpoře a hlášení mezičasů, já hlásil mezičasy jí, ona pak mě. Kamarádka zaběhla výborně, překonala osobák o více než půl minuty. Hned poté jsem si ještě odskočil na wc a přichystal se na start. Závod byl tentokrát mnohem kvalitněji obsazený, než loni, což jsem ale předem nevěděl. Chtěl jsem běžet na úrovni osobního rekordu, tedy s cílovým časem kolem 10:30 (3:30/km) s tím, že by bývalo lepší první kola rozběhnout ještě o něco rychleji.

Hned po prvních kolech bohužel bylo jasné, že mi to na osobák nevyjde, za plánovanými časy jsem začal zaostávat. V hale se mi neběželo moc dobře, měl jsem problémy hlavně v zatáčkách a měl jsem dojem, že mám příliš měkké boty. Kromě toho jsem ztratil kontakt s většinou běžců, pouze od poloviny závodu jsem se střídal s jedním běžcem, který však běhal velmi nevyrovnaným tempem. Také se mi nedýchalo úplně dobře, v hale byl dost suchý vzduch. Asi kolo před koncem se mi podařilo tomuto člověkovi výrazněji utéct, ale měl jsem dojem, že už nestihnu ani čas 11 minut, protože jsem si to špatně spočítal. Byl jsem velmi překvapen, že dotyčný v posledních 100m zrychlil natolik, že mě ještě v cílové rovince předběhl, já tedy doběhl na 11.místě ze 13 lidí, přitom v čase 11:00,80. Tento čas mě zklamal, neboť mi to pod 11 minut nevyšlo jen těsně. Přestože se jednalo o 12.nejlepší výkon na vzdálenosti 3 km vůbec, přitom v podmínkách, které mi úplně nevyhovovaly, tak jsem byl výsledkem dost rozladěný. Naštěstí jsem se byl s kamarádkou krátce vyklusat ven a i když se nám tu kvůli námraze běželo špatně, tak jsem dostal chuť ještě zkusit i závod na 1500m, který se mi povedl pocitově mnohem lépe, viz zde. S odstupem času ale hodnotím i výsledek v závodu na 3 km pozitivně.




17.1.2015 Halové Mistrovství Středoslovenského atletického svazu a Atletického svazu Bratislava, Bratislava-Elán, 1500 m

Pořadí: 16. ze 17 běžců

Čas: 5:21,85

Rychlost:  16,78 km/hod (3:35 na km)

Průměrná TF:  174,9 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video ze závodů

Mým prvním letošním závodem a zároveň prvním rychlejším během vůbec bylo halové mistrovství v Bratislavě. Stejného mítingu jsem se zúčastnil už loni, kdy jsem ale běžel 3000m, tentokrát ale bohužel byla vyhlášena maximální vzdálenost 1500m. I přesto jsem se chtěl zúčastnit, hlavně z tréninkových a testovacích důvodů. Cestu do Bratislavy jsem ale spojil i s návštěvou redemptoristů v jejich klášteře a s během s jedním člověkem z běžeckého fora (běželi jsme 10,8 km v Horskom parku, byl to velmi příjemný běh). Výkonnostně jsem od závodu nic nečekal, a to tím spíše, že jsem se v poslední dny před závodem cítil dost unaveně. Velkým problémem pak bylo i to, že když jsem ve 14:20 doběhl na prezenci, tak jsem zjistil, že start byl posunut ze 14:55 na 16:50, takže mi to dost narušilo přípravu na závod, zejména co se týká rozklusu, stravování apod. Protože jsem byl vázán na večerní čas odjezdu vlaku v 18:10, tak jsem v mezičase musel dát oběd a zaběhnout vrátit klíč od kláštera, neboť jsem tušil, že bych další návštěvu po závodu už nemusel stihnout, což znamenalo 7 km klusu navíc. Před startem závodu jsem tak měl ten den naběháno v součtu už 27 km, což nebylo málo. Celkem mě i bolely nohy, i přesto jsem se rozhodl, že poběžím, k čemuž mi i pomohlo SMS povzbuzení od kamarádky z Liberce.

Ani v 16:55 závod neodstartoval, protože probíhaly předchozí běhy. Už někdy od 16:45 jsem byl v prostorách haly, abych se zaprezentoval, rozcvičil apod. Po určitých zmatcích se mi zaprezentování podařilo, dostal jsem dokonce dvě startovní čísla. Nebyl však žádný prostor pro rozklusání, tak jsem si jen pocvičil, což bylo nezbytné hlavně kvůli ztuhnutým nohám. Také jsem zašel na wc, nastavil kameru a přichystal se na start. Věděl jsem, že v předchozích volných bězích se mi běhalo špatně, naštěstí jsem přitom netušil, jak mimořádně nepříznivý jsem měl v nich poměr tep/tempo, když jsem byl s tepem přibližně o 20 tepů nad predikcí. I tak jsem ale předpokládal, že by bylo úspěchem být s časem pod 5:30. Závodu se zúčastnilo 17 běžců, z toho 7 mužů a 10 dorostenců, což je na 200m dráhu dost lidí, až příliš. :-) Všichni byli věku, že bych jim mohl být otcem, druhý nejstarší byl ročník narození 1991, ale to mě nijak neznepokojilo. Mým snem ovšem bylo neskončit poslední, i když jsem v to ani moc nedoufal. :-) Závod nakonec odstartoval až v 17:20 ...

Po odstartování jsem vyběhl tempem kolem 3:20/km, ale to neudržel moc dlouho. Většina lidí se mi vzdálila hned po startu, a po 200m se dostal na poslední místo, za dvojici závodníků, která se mi též vzdálila. Bylo vidět, že i když mi to běží lépe, než jsem doufal, tak že asi budu poslední, a čas bude průměrný, tedy daleko za osobákem, ale asi pod 5:30. S tímto vědomím jsem odkroužil 900 metrů, když jsem postupně mírně zpomaloval, přitom při nízkém tepu, který jsem však v té době nesledoval. Teprve po 900 metrech se můj trochu apatický přístup změnil, protože jsem si všiml, že jeden z dvojice závodniků přede mnou začíná tuhnout. Rozhodl jsem se tedy přidat a zkusit ho doběhnout. Na 1000m jsem viděl, že čas poslední pětistovky byl slabých 1:50,9 a tep byl nízký, tak jsem v tomto rozhodnutí setrval. Postupně jsem se začal k tomuto závodníkovi přibližovat, ale ještě 200m před cílem byl asi tři kroky za ním. S ohledem na svůj špatný finiš jsem se ale rozhodl ještě zrychlit a zkusit ho předběhnout už v dalších metrech, což se mi podařilo 120m před cílem, a pak doběhl s větším úsilím až do cíle. Netušil jsem, že vytuhl natolik, že za tu dobu ztratil několik dalších sekund, naopak jsem se až do konce bál, aby mě nepředběhl zpět, což se ale nestalo. Čas jsem měl 5:21,85, což odpovídá mým výkonům z některých ligových závodů, i když osobák mám výrazně lepší (5:04,5 z tréninku či 5:10 ze závodu). Byl jsem ale výrazně pod 5:30, tep byl celkem nízký a po závodu nebyl vůbec unavený - nohy mě bolely mnohem méně než před startem. :-)

I přes různé problémy, které mě provázely celý den, jsem s výletem byl velmi spokojen a i dosažený čas byl uspokojivý. Zajímavé přitom je, že v tomto závodu jsem měl poměr tep:tempo zcela normální, v souladu s očekáváním. Škoda přitom, že závod nepokračoval až do trojky, protože jsem se ke konci cítil opravdu dobře. Dokonce, i když jsem byl v hale, kde není pro mě dobrý vzduch, tak jsem se nejenomže nezadýchal, ale ani nezpotil. Celkem jsem za den naběhal 35,66 km, takže závod dobře zapadl do konceptu maratonského tréninku. Nepochybuji, že při příštich závodech zaběhnu lépe, však mě dva další čekají už brzy. Jsem rád, že jsem do Bratislavy jel, byl to fajn den. :-)


Návrat na přehled závodů