Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2021   2020   2019   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


31.12.2014 Brno - Nový Lískovec - Silvestrovský běh 10,25 km

Pořadí: 12. ze 46 běžců (muži)

Čas: 45:11

Rychlost: 13,61 km/hod (4:24 na km)

Průměrná TF: 155,1 tepů/min

Časy kol (včetně ekvivalentu zkrácených): 7:21 7:23 7:21 7:06 7:13 7:15

Profil: náběh cca. 200 metrů do kopce, poté 6 okruhů se zvlněným profilem (menší část asfalt, zbytek terén), doběh cca. 200 metrů s kopce

Počasí: cca. -4 stupně, zataženo, po celé trati pevná namražená vrstva sněhu

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Fotky:

  

Silvestrovského běhu, jehož trať vede i vedle paneláku, kde bydlím, jsem se letos zúčastnil již pošesté, z toho popáté v hlavní kategorii. Závod na rozdíl od jiných závodů má několik samostatných závodů, takže zvlášť běhají děti, junioři či ženy. Souběžně s hlavním závodem probíhá i lidový běh, který však má délku jen 2 km (běží se jedno kolo), letos se ho zúčastnilo 31 lidí. Hlavní závod, který se konal na 6 kol, měl 46 účastníků. Podmínky závodu bývají pokaždé jiné, v závislosti na počasí. Letos mrzlo a všude po zemi se držel udusaný, sníh, avšak naštěstí neklouzal. I přesto ale bylo jasné, že kvůli tomu nezaběhnu nijak dobře, protože má bezpečnost je nejdůležitější.

I letos jsem byl pověřen značením tratí všech závodů, značení jsme prováděli ráno pomocí fáborků, spolu s jedním člověkem. Trvalo nám to celkem dlouho, značili jsme 70 minut, ale snad jsme tratě vyznačili dobře. I když jsem byl dost oblečený, tak mi byla zima na prsty rukou, protože na nich jsem nemohl mít rukavice, neboť jsem stále z různých tašek tahal fáborky. :-) Po vyznačení jsem se pozdravil s nějakými lidmi, zaběhl do obchodu, posvačil a ještě vyřídil nějaký telefonický hovor. Převlékl jsem se doma, vzal jsem jen trenky, tričko, a navrch bundu s rukavicemi. Neměl jsem už moc čas, tak jsem na místo startu dal rozklus jen asi 2 km, měl jsem přitom dost vysokou tepovou frekvenci, čehož jsem si ale ani nevšiml. Na startu jsem si ještě odskočil, pozdravil se s dalšími závodníky a přichystal se na start. Těsně před startem jsem sundal i bundu a též rukavice. Uvažoval jsem, jestli běžet v nich či nikoliv, ale zkušenosti posledních dní byly takové, že mi v rukavicích bývala při běhu zima, protože se ruce v nich moc nehýbaly, a protože potřebuji často smrkat, tak jsem to risknul bez nich. Mé letní oblečení pak vzbudilo komentáře různých závodníků i diváků, nicméně v průběhu závodu jsem byl teplotně v pohodě a i ruce jsem měl teplé. Pobavil mě jen jeden člověk, který se ptal, proč neběžím bosý. I toto mě napadlo, ale to bych dal jen pro lidový běh, kdybych ho běžel.

První kolo jsem rozběhl dost opatrně a zjišťoval jsem, co si mohu na sněhu dovolit. Problém je, že nejsem na sněhové pokrývce zvyklý rychle běhat a vlastně k tomu nemám ani vhodné boty, běžel jsem v silničních závodkách Mizuno Ronin, které se moc do terénu nehodí. Začátek jsem ještě rozběhl uspokojivě, i když mě mrzelo, že je sníh i na asfaltové části trati, ale jak jsme se dostali na terénní část za baráky a posilovnou, tak jsem prudce zabrzdil, načež mě předběhla spousta lidí. Nevěděl jsem ale, co si tam mohu dovolit a nechtěl jsem riskovat. Do kopce ke konci prvního kola se mi pak běželo lépe, a na konci tohoto kola jsem předběhl dva běžce. Další kola jsem běžel na neměnné pozici, v kopcích jsem oproti soupeřům získával, v klesáních zase ztrácel. Potěšilo mě ale, že mě na trati občas někdo povzbuzoval, všímal jsem si třeba Pepy Kašpara či Jardy Kocourka. Teprve asi po 3 kolech jsem si ale na běh na sněhu zvyknul, a navíc se pak začal přibližovat nějakým běžcům, kteří evidentně přepálili začátek, jak bývá na brněnských závodech zvykem. Ve čtvrtém kole jsem předběhl čtyři běžce, v pátém pak tři, pokud se tedy nemýlím, protože jsem občas předbíhal i běžce zaostávající o kolo či více (a naopak byl předběhnut o kolo Danem a dalšími 1-2 běžci). Postupně jsem ale předběhl všechny, kdo byli v dohledu, a v šestém kole běžel už spíše osamoceně. Sice jsem též někoho předběhl, ale spíše myslím, že to byli lidé zaostávající o kolo. Před sebou jsem už nikoho neměl, tak jsem v poklidu doběhl do cíle. Zajímavé je, že v těchto posledních kolech již byla i velmi nízko tepovka, i když jsem rozhodně nezpomalil, naproti tomu v prvních kolech byl tep neúměrný tempu, kterým jsem běžel. Určitě svou roli hrála jiná technika běhu, která byla ke konci mnohem efektivnější než zpočátku. Doběhl jsem na 12.místě z 46 lidí, skoro 2 minuty za 11. v pořadí, ale jen 64s před 18.v pořadí, což potvrzuje dojem, který jsem už měl při závodu - tedy že jsem předběhl všechny, které jsem předběhnout mohl, ale na lepší pořadí jsem už neměl šanci. Čas jsem měl 45:11, tedy o minutu pomalejší než loni, ale o 73s rychleji než předloni. Průměrné tempo bylo 4:24/km, přičemž tempo bylo téměř vyrovnané, či dokonce mírně stupňované.

Po doběhu jsem se ještě vyklusal skoro 5 km a pak jsem se pozdravil s lidmi v zázemí školy, kde jsem snědl i připravené občerstvení, tentokrát bagetu. Čaj jsem nebral, ale napustil si postupně dost kelímků vody. Myslím, že závod byl dobrým zpestřením posledního dne roku a bylo fajn, že jsem ho běžel, i když tempo 4:24/km je jistě pod mé možnosti. Důležité ale je, že jsem si to užil a že jsem se přitom nezranil, ani si nezpůsobil jiné problémy. Budu-li mít možnost, tak se rád zúčastním i další roky. Ostatně, za dva roky už budu dle kategorií pořadatelů veterán, a to bych mohl mít šanci i na bednu. :-)




25.12.2014 Brno-Myslivna 9,5 km

Pořadí: ???. z ??? běžců

Čas: 52:08 (o 2:04 rychleji než před 3 lety; o 3:19 za stávajícím traťovým rekordem)

Rychlost: 10,93 km/hod (5:29 na km)

Průměrný tep: 158,1/min

Časy kol: 12:57 13:02 13:12 12:57

Průměrné tempo klesání a stoupání: 4:22/km a 7:12/km

Profil: 4 kola, kopcovitý profil, převýšení 135 metrů na kolo, nejprve seběh dolů asfaltem (cca. 1,43 km, průměrný sklon 9,4%), poté výběr prudkou zpevněnou cestou nahoru (cca. 0,94 km, průměrný sklon 14,4%, místy ale i výrazně vyšší), viz propozice

Počasí: cca. 5 stupňů, zataženo, velmi drobné mrholení

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Dnes ráno jsem se spontánně rozhodl, že si zaběhám na trase experimentálního závodu na Myslivně (propozice), a to přesto, že jsem po včerejšku nebyl úplně disponován, protože jsem jednak naběhal 32,5 km a jednak mé stravování odpovídalo Štědrému dni a též dopoledním stresům, které jsem měl (příjem přes 26 tisíc kJ), navíc předevčírem jsem se celkem trápil s desítkou těsně pod 40 minut. Závod probíhá na kopcovité trati, kdy se nejprve běží po asfaltce s kopce a pak po prudké lesní cestě do kopce. Běžel jsem tam už před třemi roky, v čase 54:12 (komentář). Věděl jsem, že nejsem disponován, přesto jsem chtěl zaběhnout lépe než tenkrát, v čase kolem 52 minut, což odpovídalo času 13 minut na kolo a průměrnému tempu kolem 5:30/km, což sice vypadá pomalé, ale v kopcovitém profilu, navíc částečně terénním, to zas tak pomalé není. Počasí bylo příjemné, bylo zataženo, chladno, ale nebylo namrzlo. Při běhu na místo startu 2,52 km, převážně do kopce, jsem cítil únavu nohou, ale říkal jsem si, že to zkusím. Abych se lépe orientoval ohledně rozložení tempa, tak jsem nastavil autolap po 250m s tím, že poslední, desátý, zkrácený úsek kola, jsem mačkal ručně, cíl tedy bylo mít v průměru do 1:18 na úsek. Startoval jsem těsně před osmou ráno, v průběhu běhu jsem potkal jen jednoho pána se psem, jinak jsem tam byl úplně sám. :-)

Od začátku bylo vidět, že mám unavené nohy. S kopce nedokážu tradičně běžet rychle, nicméně mohl bych aspoň běžet stejně rychle, jako po rovině, to se ovšem hrubě nepovedlo. Tempo se drželo stále výrazně nad 4:00/km. Do kopce se mi běźelo kupodivu lépe, sice jsem se zadýchával, ale z běhu jsem měl velmi dobrý pocit, ostatně tempo kolem 7:12/km, kterým jsem vybíhal kopec s průměrným stoupáním 14,4%, navíc v terénu, je svižné, přitom tep nerostl do žádných extrémních výšek. Na rozdíl od závodu před 3 lety, kdy jsem měl kola za 12:31 13:41 14:11 13:49 jsem tentokrát běžel mnohem vyrovnaněji, kola jsem měl za 12:57 13:02 13:12 12:57 a měl jsem pocit, že bych dokázal běžet podobně ještě i nějaká kola navíc. Průměrný tep jsem měl jen 158, tedy o 9 tepů menší než tehdy, dosažený čas však byl o více než 2 minuty lepší, i když tentokrát nebylo třeba překonávat spadlý strom téměř na vrcholu stoupání (což mohlo tehdy zdržet běh o cca. 4x5 sekund). Na to, v jakém stavu jsem dnes běžel, to považuji za velmi dobrý výsledek. Škoda, že neumím běhat rychle s kopce, protože do kopce jsem běžel i dnes, v únavě, rychleji, než držitel stávajícího traťového rekordu, který je 48:49 (do kopce měl průměrné tempo 7:35/km, já 7:12, ale s kopce měl 3:33/km a já 4:22/km). Možná to ale potvrzuje jen to, že prostě mám dispozice k běhání do vrchu a že bych se této disciplíně měl více věnovat. Toto jsem ostatně zjistil už dříve. Každopádně dnešní běh, v sváteční den, byl svým způsobem sváteční a velmi fajn.




23.12.2014 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 2. ze 2 běžců

Čas: 2:56,6

Rychlost:  16,31 km/hod (3:41 na km)

Průměrná TF:  151,4 tepů/min

Počasí: 9 stupňů, zataženo, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod jsem běžel po závodu na 10 km, kde jsem s velkým úsilím doběhl v čase 39:58 (komentář). Po doběhu jsem dal dvě kola volně, ale cítil jsem dost ztuhlé nohy. Závodu se bohužel zúčastnil kromě mě jen Tomáš, který však chtěl běžet o dost rychleji než já (nakonec měl 2:31,5, s prvním kolem za 1:12), ostatní jen koukali, ale už nezávodili. Pár minut před startem bylo ještě jasněji, že únava nohou je silná, a proto nemohu zaběhnout dobře, a proto jsem si dal cíl dát 800m pod 3 minuty. Toto ostatně není nic špatného - třeba loni jsem běhal několikrát osmistovky po delších závodech nad 3 minuty. Chvíli jsem si ještě pocvičil, vyzul se a připravil na start. Bosoběh jsem dal tentokrát hlavně kvůli tomu, abych snížil riziko případného zranění, protože při výklusu jsem se necítil úplně OK. Myslím, že to byla dobrá volba.

Po odstartování šel Tomáš okamžitě dopředu a rychle se mi vzdálil. Já běžel první kolo celkem svižně, za 1:24,5, ve druhém jsem však zpomalil, ale přesto čas pod 3:00 s rezervou měl (2:56,6). Trošku nepříjemný byl protivítr na protilehlé rovince, ale dalo se to zvládnout. Každopádně, i když jsem zaběhnul o 21s pomaleji, než je osobák, tak nejsem tímto zklamaný.




23.12.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. z 5 běžců

Čas: 39:58,0

Rychlost:  15,01 km/hod (4:00 na km)

Průměrná TF:  173,2 tepů/min

Počasí: 8 stupňů, rozednívání, pak zataženo, středně silný vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Protože počasí bylo překvapivě dobré, tak jsem se rozhodl uspořádat ještě jeden Hamburg, předvánoční. Mimo jiné jsem chtěl vyzkoušet i to, jak se mi bude běhat po poměrně náročném období, kdy jsem nejprve měl několik závodů za sebou, a pak v posledních dnech měl určité problémy, které vedly k únavě a též špatnému stravování, s přemírou jídla a též růstem hmotnosti. Ráno se mi nechtělo vůbec vstávat, dokonce jsem asi 10 minut poležel ještě v posteli, ale pak jsem vyrazil, když už to bylo domluvené. :-) Srovnání tepů a tempa v posledních dnech, z volných běhů, též ukazovalo, že dnes nemám na dobrý čas šanci, protože vycházelo dost nevýhodně, přesto jsem chtěl zaběhnout dobře, v čase pod 38:45, či aspoň pod 39:30, což byly limity, které jsme domluvili s kamarádkou. Při čase pod 38:45 mě čekala cukrárna, lákavá představa. :-) Přesun na stadion byl celkem v pohodě, i když ještě skoro za tmy, tak jsem si říkal, že zkusím rozběhnout tempem 3:40/km a pak se uvidí. Bohužel však bylo jasné, že poběžím celý běh osamoceně, protože kromě mě přišli jen Mirek, Alice a Karel, jejichž výkonnost je horší než má, a pak Šárka, která však nezávodila, ale jen trénovala, velmi krátké úseky. Toto není pro mě výhodné, kvůli psychice, ale ani kvůli větru, který byl.

Od prvního kola jsem šel do vedení, protivítr na protilehlé rovince byl celkem nepříjemný, ale na cílové rovince pro změnu foukalo do zad, což nebylo špatné. Bohužel se mi ale neběželo moc dobře a tempo stále klesalo, i když tep zas tak nízký nebyl. Trochu jsem byl i zadýchaný, ale hlavně se nechtělo běžet nohám. Po 4 km za 15:30 již bylo jasné, že dnes 38:45 nedám. ;-) Kromě toho mi bylo i celkem teplo. Uvažoval jsem, že vezmu vodu, ale rozhodl jsem se, že napřed doběhnu pětku. Další kilometr jsem měl za 4:06, pětku tedy za 19:36, což nevypadalo dobře. Blížil jsem se k Mirkovi, který se nakonec rozhodl běžet jen pětku, ale těsně jsem ho o kolo nedoběhl. Bohužel i Karel s Alicí po pětce odstoupili, takže jsem v závodu na 10 km pokračoval jen sám, což pro mou psychiku nebylo též ideální. Po 5,6.km jsem vzal láhev s vodou, napil se, polil si obličej a trochu i vlasy, což vysvětluje skokové zpomalení v grafu před 6.km, které jsem měl za 31:46, takže pro cílový čas 39:30 by bylo třeba běhat tempem kolem 3:55/km, tedy o dost rychleji než dosud.

Další kilometr jsem se snažil zrychlit, ale pod 4:00/km jsem se nedostal. Po 7,5.km bylo jasné, že bude úspěch, když doběhnu pod 40 minut, ale že i toto bude znamenat vysoké úsilí. Běh mi nešel, ale rozhodl jsem se přenastavit si hodinky na pípání po 12s, abych měl kontrolu a aby mě to nutilo se trochu "zmáčkonout". Přenastavování mě asi trochu zdrželo, což vysvětluje pokles tempa na 8.km, které jsem měl za 35:55, bylo tedy třeba zbývajících 5 kol běžet téměř dle pípání. I když jsem se snažil celkem dost, tak se nechtělo běhat nohám, měl jsem je celkem ztuhlé, a za pípáním jsem začal o něco zaostávat. Kolo před koncem jsem viděl čas 38:24, takže bylo potřebné poslední kolo dát pod 1:36, tedy tempem pod 4:00/km, aby mi to vyšlo. Do posledního kola jsem tedy dal celkem velké úsilí, zaběhl ho za 1:34 a výsledný čas byl 39:58. Jednalo se již o 58.desítku s časem do 40 minut, z toho 31. v tomto roce a 5. v tomto měsíci, viz tabulka. Nikdy jsem neběhal tak kvalitně v posledním měsíci roku, jako nyní. :-)

Teprve po doběhu jsem zkoumal tepy a zjistil, na jak vysokých tepech jsem běhal, hlavně v závěru. Poměr tep/tempo byl dnes dost nepříznivý, což ale bylo v souladu s tím, co vycházelo z volných běhů předchozích dní. Za této situace je skoro zázrak, že jsem pod 40 minut dal - však kdybych nemyslel i na sázku s kamarádkou, tak bych se na to vykašlal (a to přesto, źe jsem neměl ani 39:30). To, že jsem i dnes měl desítku pod 40 minut ale svědčí o velmi stabilni formě, žel zatím bez dalších osobních rekordů. Co ale není teď, může být na jaře. :-)

Po doběhu jsem ještě dal i závod na 800m (komentář) a pak se vyklusali s Tomášem a Šárkou. Se všemi, i Mirkem, Alicí a Karlem, jsme si popřáli pěkné svátky, Alice donesla i nějaké cukroví. To jsem sice nejedl (kvůli zmíněné sázce), ale bylo to od nich velmi milé. Myslím, že se dnešní běžecké setkání povedlo a bylo dobře, že se uskutečnilo.




13.12.2014 Kroměříž 10 km

Pořadí: 20. ze 133 běžců

Čas: 38:52 (14.nejrychlejší čas mé historie, 67 s za OR)

Rychlost:  15,44 km/hod (3:53 na km)

Průměrná TF:  172,8 tepů/min

Profil:  obrátková trať, téměř rovina (obrátka o 7m výše než start), převážně asfalt, prvních a posledních 300m kameninová cesta

Počasí: cca. 7 stupňů, slunečno, vítr (prvních 5 km protivítr)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

           

Tento závod jsem běžel zcela spontánně. Poprvé jsem se o něm dozvěděl ve středu večer, neboť mi psal Tomáš Vojtíšek, že ho chce v sobotu běžet a pojede tam autem, ale já měl na čtvrtek vyhlášen Hamburg a přišlo mi i zbytečné cestovat kvůli desítce až do Kroměříže. Hamburg jsem zaběhl velmi slušně, za 38:38, a protože se jednalo o druhou desítku pod 39 minut v tomto týdnu, tak to rozhodlo, že dva dny poté, v sobotu, do Kroměříže nejedu. Včera jsem navíc měl velké problémy, které se projevily jak únavou a stresem, tak i neúměrným jezením, hlavně sladkého, navíc jsem kvůli kompenzaci stresu dal i další náročný běh, v kopcovitém profilu obory Holedná. Přestože mi Tomáš i včera večer znovu nabídl, zda nechci na běh jet, tak jsem to znovu odmítl. Ráno jsem pak vstal kolem šesté, udělal si snídani (viz foto) a různou práci na počítači. Tomáš s Karlem odjížděli autem v 9:00 z Mendlova náměstí, já však ještě v 8:10 nepočítal, že pojedu, navíc jsem měl i unavené nohy, z předchozích dní. Pak mě ale napadlo, že je aspoň zaběhnu pozdravit a podle toho, jak se mi poběží, se rozhodnu, zda pojedu s nimi, či nikoliv. Rychle jsem sbalil pár věcí a mimo jiné zjistil, že mám skoro vybitý Garmin, tak jsem přibalil i netbook, který ovšem byl též částečně vybitý. :-) Z domu jsem vyrazil v 8:35, tak jsem napsal Tomášovi, že přiběhnu o 5 minut později. I když jsem běžel s batohem, tak se mi překvapivě běželo dobře, dal jsem 5,92 km tempem 5:19/km a když mě pak Tomáš vyzval, abych jel s nimi, tak jsem se rozhodl, že pojedu. V autě jsem si pak i uspokojivě dobil Garmin a též se tam napil.

Do Kroměříže jsme dorazili kolem desáté, bylo hezké, slunečné počasí, i když trochu větrné. Prezence probíhala v loděnici u rybníka, kde bylo i slušné zázemí. Měl jsem už trochu hlad, ale už jsem nejedl. S Tomášem jsme se proběhli přes 4 km, vrátili jsme se k místu startu asi 15 minut před startem. Zašel jsem na WC, ještě se napil, krátce si zacvičil a přichystal se na start. Bylo tam nečekaně hodně lidí, celkem 133, ale stoupnul jsem si do přední části. Moc jsem od závodu nečekal, bral jsem to spíše jako trénink. Z loňských ročníků jsem totiž věděl i to, že závod bývá dobře obsazen, takže není šance ani na dobré umístění, ale s ohledem na únavu předchozích dní nebyla ani šance na dobrý čas, tedy jsem myslel. Po odstartování cesta vedla asi 300m mírně s kopce po kameninové cestě, to jsem běžel opatrněji, a pak vedla po silnici a následně cyklostezce kolem řeky. Počasí bylo nadále pěkné, ale foukal protivítr.

Až do obrátky na 5.km jsem běžel kontrolovaně, s tím, že jsem se snažil běžet tempem pod 4:00/km. Problémem byl hlavně silný protivítr a to, že jsem běžel osamoceně, protože lidé přede mnou mi utekli a člověk za mnou nechtěl střídat. Tep se držel kolem 170-175. Někde kolem 4.km jsem předběhl jednoho člověka, a pak asi od 4,5.km začal počítat běžce běžících v protisměru. Napočítal jsem jich 20, takže jsem zjistil, že jsem na 21.místě. Chvíli mě zdrželi cyklisté, kteří předjížděli vedoucí skupinu běžící v protisměru, takže jsem se jim musel vyhýbat, a ani obíhání kužele není moc silnou stránkou, a na obrátce jsem měl čas 19:44, takže jsem počítal s výsledným časem do 40 minut.

Po obrátce jsem ale zkusil o něco zrychlit, abych se dostal do první dvacítky, odstup běžců přede mnou ale byl dost velký. Někde na 5,5.km jsem potkal v protisměru Tomáše a pak i Karla, oba mě povzbudili, tak jsem se pak snažil běžet na vyšším tepu, nad 175, později až ke 180. Viděl jsem přitom, že běžím svižněji než nahoru, takže mám slušnou šanci i na desítku pod 39 minut, což by byl super výkon. Na 7,5.km jsem konečně předběhl jednoho běžce a na 8.km dalšího, takže jsem byl na 19.místě. Poslední dva kilometry jsem se pokusil ještě doběhnout dalšího člověka, ale to se mi nepodařilo, naopak na kameninové cestě těsně před cílem jsem byl předběhnut jiným člověkem, přesto jsem ale doběhl na 20.mistě ve velmi slušném čase 38:52. Druhou polovinu jsem měl za 19:08, tedy o 36s rychleji než první, a s tepem jsem se ke konci dostal až ke 190, což se mi dlouho nepodařilo. Průměrný tep nicméně byl jen 172,8, což bylo ovlivněno hlavně "flákáním se" v první polovině. Výsledný výkon mě velmi příjemně překvapil, to jsem nečekal. Určitě mi pomohlo, že jsem se v druhé polovině snažil stíhat běžce před sebou, a samozřejmě i to, že foukalo trochu do zad, na rozdíl od první poloviny. Ke konci mi bylo i celkem teplo, na prosinec bylo netypicky teplo, ale dalo se to zvládnout.

Po doběhu jsem se napil, a pak vyklusal. Následně vznikly nějaké problémy se zaznamenáním mého výsledku, ale ty jsem s pořadateli nadvakrát vyřešil, snad úspěšně. Pak jsem si pochutnal na zelňačce s chlebem a s kluky odjel do Brna, kde jsem dal oběd a též oplatky s jogurtem. Sladkosti mi teď velmi chutnají, ale pokud běhám i tak dobře, tak to nevadí. :-) Doma mě pak čekaly další stresové situace, o to více jsem rád, že jsem si výlet do Kroměříže udělal. Zajímavé přitom je, jak dobře mi to nyní běhá, protože za 8 dní mám čtyři desítky pod 39 minut a k tomu ještě dobrý výkon na Holedné. Tři dny za sebou teď mám intenzivní výkony, přitom jsem fyzicky naprosto v pohodě. Poděkování patří Tomášovi, který mě do Kroměříže zlákal, ale i Janě, která mě včera večer povzbuzovala, abych tam jel. Její pokroky mě přitom velmi motivují a inspirují, takže jsem rád, že to může být aspoň trochu oboustranné. :-) Každopádně jsem zažil běžecky asi nejlepší týden v životě, byť bez osobáku. Věřím, že osobáky ještě přijdou, nejpozději na jaře, možná ale i dříve. :-)




12.12.2014 Holedná 10,4 km

Čas: 49:33

Rychlost:  12,59 km/hod (4:46 na km)

Průměrná TF:  150,2 tepů/min

Profil: kopcovitý, převýšení cca.300 m, viz zde, převážně asfalt, asi 1km blátivý terén

Počasí: +7 stupňů, polojasno až zataženo

Profil, rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):



     

Experimentální závod na Holedné jsem se rozhodl obnovit po 2,5 letech, a to na základě běhu kamaráda Ondry na trati obdobného experimentálního závodu Myslivna. Závod se liší od ostatních v tom, že je možné si ho zaběhnout kdykoliv do 31.12.2014, na trati dle popisu. Možné je běžet na stejné trati i vícekrát. To umožňuje, že trať může vést chráněnou oborou Holedná, a navíc si běžci mohou zde zaběhat, kdy budou chtít. Před 3 lety jsem se však přesto zúčastnil jen já, a kromě mě běžel Tomáš Bůbela. Čas jsem tehdy měl 51:04 s průměrným tepem 166, tempo bylo 4:56/km. Horší tempo bylo dáno výraznou kopcovitostí trati. Pak jsem tam běžel ještě jednou, ale bohužel jen na zkrácené trati, průměrné tempo jsem měl 4:34/km při průměrné TF 171.

Dnešek pro mě byl mimořádně náročný a stresový a cítil jsem se po dopolední práci dost unavený. Navíc jsem v předchozí dny měl dost intenzivní běžecký program, mimo jiné v úterý a ve čtvrtek, tedy tři a jeden den před dnešním během, dvě desítky s časy 38:39 a 38:38. Kvůli dnešním stresům jsem měl i špatné jezení, mimo jiné jsem zkonzumoval spoustu sladkostí. Bolely mě i nohy a nechtělo se mi ven, přesto jsem v poledne vyběhl a měl si chuť zaběhat právě na této trati. Doběhl jsem 3,1 km do kopce (převýšení +110m) na místo startu, místy bylo blátivo, ale jinak bylo pěkné počasí, dokonce slunečné. Klíče a doklady jsem dal do kapsy elasťáků, ledvinku jsem tentokrát nebral. I přes únavu jsem chtěl zkusit, jak mi to poběží, a proto jsem se rozhodl běžet svižněji.

Samotný běh byl dnes zajímavý. Místy byly nějaké kaluže, či zbytky bláta, jinak se běželo dobře a velmi dobře se dýchalo. Ještě doma jsem si prostudoval, kudy se běží, abych tentokrát nezabloudil. První kilometry jsem se snažil běžet tak, aby průměrné tempo celého běhu bylo kolem 4:30/km. To se mi dařilo až do 7.km včetně, přestože trať byla zvlněná. Problém byl, že při sebězích, jak úvodním, tak na serpentinách kolem 6.km jsem běžel dost opatrně, a ani při stoupáních jsem neběžel nijak do maxima, ale i tak se mi běželo dobře. Prostředí bylo pěkné a už někde na 5.km jsem viděl i vysokou zvěř. Po klesání na 6.km ale následovalo poměrně táhlé stoupání nahoru, které trvalo 2 km. Zde jsem cítil už výraznější únavu nohou a výrazněji jsem zpomalil. Při následném klesání bylo trochu mokro, tak jsem běžel pomaleji a čas, který jsem ztratil při stoupání, jsem nenahnal zpět. Kolem 9.km pak trať přešla do prudkého terénního stoupání, které trvalo asi 500m, a pak které přešlo v terénní klesání na Hobrtenky. Zde byla trať dost rozměklá a byly tam i zbytky ledu, tak jsem musel běžet opatrně, neboť to klouzalo. Poslední část pak vedla ve zvlněném profilu s doběhem do kopce, zde už jsem mohl běžet svižněji. Zde jsem viděl asi 4 kusy vysoké zvěře, bylo to fajn. :-) Do cíle jsem doběhl v pohodě, nikterak zadýchán.

Čas jsem dosáhl 49:33, tedy o 1:31 lepší než před 3 lety, průměrné tempo bylo 4:46/km. Průměrný tep byl dnes jen 150,2 tepů/min, tedy o 16 tepů nižší než tenkrát. Čas byl nicméně i dnes o 1:45 horší, než zaběhl tehdy Tomáš. Dnes jsem ale zdaleka neběžel na maximum, spíše to byl dobrý trénink. Až na blátivý úsek na 9.-10.km jsem se časově zlepšoval oproti výkonu před 3 lety na všech částech trati, přitom při mnohem nižší tepovce než tehdy. Běh se mi líbil a výrazně i zlepšil mou náladu, což bylo fajn. Určitě si na této trati ještě někdy zaběhám. Doufám přitom, že to zkusí i další lidé, neboť je tam opravdu pěkné a příjemné prostředí. :-)




11.12.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 4 běžců

Čas: 38:37,95 (7.nejrychlejší čas mé historie, 59s za OR)

Rychlost:  15,53 km/hod (3:52 na km)

Průměrná TF:  166,3 tepů/min

Počasí: cca. -1 stupeň, rozednívání, pak zataženo, na části dráhy námraza

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video ze závodu

I když jsem předpokládal, že Hamburg, který se konal před 6 dny, bude letošní poslední, tak dobré počasí přispělo k tomu, že jsem uspořádal Hamburg i tento týden. Rozhodl jsem se i poté, co jsem před 2 dny zaběhl tréninkově 10 km za velmi slušných 38:39 (viz zde). Dnes jsem chtěl zkusit běžet dle tepovky, na tepu kolem 175, tedy s rychlejším začátkem a postupným zpomalováním. Počasí vypadalo přívětivé, bylo kolem nuly stupňů, ale sucho. Na závod kromě mě dorazil Vlasta, který ale běžel pomaleji, protože dnes uskutečňoval MAF test, s Tomášem, který běžel celou dobu s ním, a Ondra, takže bylo jasné, že dnes poběžím sám. V noci a ráno jsem se nasnídal, avšak s dostatečným předstihem před startem. Ráno mě ale bolely nohy a nechtělo se mi vyběhnout, po krátkém procvičení se to ale zlepšilo. Venku se mi běželo dobře, ale dnešní cesta na stadion byla poznamenána tím, že jednak jsem neúměrně dlouho čekal na jedné křižovatce a pak mě zdravil jeden cyklista, těsně před tím, než jsem odbočil z ulice Kamenice k zahrádkám na ulici Vinohrady. Je tam velmi krátký kopeček úzký směrem dolů, který probíhám vždy opatrně, než se naváže na asfaltku. I dnes jsem chtěl proběhnout opatrně, ale jak bylo přítmí a předtím jsem se zdravil s tím cyklistou, tak jsem asi nebyl úplně soustředěný a zklouzl jsem, a přepadl dopředu. Naštěstí jsem se zachytil nějakých keřů, tak jsem nespadl, ale poněkud si popíchal pravou paži o trny tohoto keře. Pak jsem ale běžel dál, na stadionu jsem to trochu vymyl vodou a utřel papírem. Na stadionu mě ovšem čekal šok, protože jsem viděl, že dráha je na některých místech namrzlá, přičemž dobře vím, že v mých silničních botách se mi na námraze neběží dobře. I přes mrazivé počasí jsem zapnul netbook i kameru a nachystal start, běžel jsem opět jen v tričku a trenkách, a to už z domu. Teplotně jsem byl v pohodě.

První kolo jsem dal velmi svižně, za necelých 1:25, ale zejména ke konci kola jsem se necítil moc bezpečně - v tomto svižném tempu mi námraza vadila, přinejmenším psychicky. I když tep byl velmi nízký, tak už druhé kolo bylo za 1:32, takže bylo jasné, že ani tentokrát žádný výjimečný výkon nedám. Byl jsem trošku zklamaný, protože se mi běželo dobře, běžel jsem dost svižně, ale tep byl stále pod 170. I kvůli chladnu jsem raději na hodinkách nastavil "autolap", ale časy kol jsem kontroloval dle netbooku. Celkem často jsem předbíhal všechny hochy, ale jinak běžel sám. Tempo se ustálilo kolem 3:50/km či o málo pomaleji, tak jsem si spočítal, že bych cílový čas mohl zaběhnout obdobný, jako při úterním testu, tedy mezi 38:30 a 38:40. 5 km jsem měl za 19:11, 8 km pak za 30:54, takže bylo jasné, že dám desítku pod 39 minut. To jsem říkal i Ondrovi, kterého jsem předbíhal o několikáté kolo asi 3 kola před koncem, a stěžoval si zároveň na tu námrazu, protože jsem dobře věděl, jak dobře dnes na tom jsem metabolicky. To ovšem vedlo ke ztrátě koncentrace a zpomalení na 4:00/km dvě kola před koncem. Dal jsem si proto výzvu, že pokud přesto zaběhnu rychleji než pŕedevčírem, tak si po běhu zaběhnu na horkou čokoládu a čokoládový croissant na nádraží. Tato vidina mě nabudila, tak jsem poslední kolo měl 1:30, celý běh pak 38:37,95, tedy o 1,5 sekundy rychleji! Jednalo se o mou 7.nejrychlejší desítku vůbec, jen necelou minutu za osobákem. Průměrný tep byl mimořádně nízký, jen 166,3, tedy o 5 tepů níže než předevčírem, a o 16 tepů níže než jsem běžel 11.9.2014 (38:17).

Po doběhu jsem byl v naprosté pohodě, běžel jsem pak dalších 4,4 km, s Ondrou a pak Vlastou. Poněkud mi zamrzla technika, takže například netbook nešlo ovládat, či mi dokonce přimrzla mince na stole, ale já byl v pohodě. Zaběhl jsem si pak i na to nádraží a pochutnal si na zmíněném croissantu s horkou čokoládou, a pak ještě během pokračoval až na Pisárky. Celkem jsem za ráno naběhal 24,7 km, jednalo se o fajn běhy. Škoda ale té námrazy, protože jak popíchání o keře, tak i běh na námraze na dráze, nebylo pro mě optimální. Teplotně mi to ale vyhovovalo, ostatně i v této teplotě mi bylo i po doběhu teplo. To, že jsem schopen za 6 dnů zaběhnout třikrát desítku pod 39 minut, z toho dvakrát v tempu jen o 6s/km pomalejším než je osobák na desítku, svědčí, že mám formu dobrou, bohužel však ale asi už nenarazím na oficiální dráhový závod, kde bych ji mohl uplatnit. Mám přitom pocit, že jsem měl dnes na to, abych dal desítku pod 38 minut, a možná i v osobáku. Snad se to ale jednou povede. :-)




5.12.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 4 běžců

Čas: 38:54,4

Rychlost:  15,42 km/hod (3:53 na km)

Průměrná TF:  172,6 tepů/min

Počasí: cca. 5 stupňů, rozednívání, pak zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu, včetně srovnání s 25.11.2014 - čárkovaně):

     

Tento závod jsem uskutečnil naprosto neplánovaně. Po nedělním maratonu v Ústí se výrazně zhoršilo počasí, nejprve pršelo a pak byla i ledovka. Kvůli tomu jsem se nemohl dobře vyklusat další dny po maratonu a naopak se projevovala únava a melancholie. To se změnilo až včera, kdy konečně bylo sucho a vysvitlo slunce. Měl jsem chuť zajít i na dráhu a tam zaběhl tréninkově 5,2 km překvapivě velmi slušně, tempem těsně pod 3:50/km (komentář). Věděl jsem přitom, že ještě dnes má být relativně slušné počasí, avšak od soboty má být opět škaredě. Protože mi mezitím psal kamarád, zda bych nepřišel dnes ráno na dráhu, že tam bude trénovat, tak jsem se rozhodl, že vyhlásím Hamburg a uvidím, jak se poběží. Kamarád bohužel hned po vyhlášení napsal, že bohužel nepříjde, což mě trochu zaskočilo, ale závod už jsem nerušil. :-) Včera odpoledne jsem pak byl i na bioimpedančním měření těla. Bohužel ukázalo relativně vysoké zastoupení tuku v těle, dle tohoto měření mám 14,7% tuku, když optimální hodnota pro maratonce je 5-8%. Souvisí to do větší míry asi z vysokým kalorickým příjmem v posledních 6 týdnech, kdy přijímám v průměru 20 tisíc kJ na den, takže i hmotnost vzrostla asi o 3 kg. To má samozřejmě i negativní vliv na přehřívání těla a také celkovou výkonnost, protože dle kalkulačky znamenají 3 kg navíc na desítce o 98 sekund horší čas. I když teď trochu předběhnu, tak jsem dnes zaběhl čas jen o 75 sekund za osobákem, takže tento vliv je významný ...

Včera v noci jsem měl nějako práci a nakonec se dostal spát až někdy po půl druhé ráno, dal jsem proto v 1:00 i první snídani. Bohužel jsem se v noci i tak budil, tak jsem ve 4:50 dal druhou snídani, pak jsem ale ještě polehával v posteli. Ráno se mi pak nechtělo vstát a vnímal jsem pak i únavu nohou, ale říkal jsem si, že uvidím, jestli to rozběhám. Protože jsem neměl moc času, tak jsem část cesty jel MHD a doklusal pak "jen" 2,8 km, běželo se mi ale kupodivu velmi dobře a získal jsem slušnou šanci, že i závod bude dobrý. Kromě mě na závod měl přijít Tomáš Vojtíšek, který chtěl zkusit osobák na 1500m, který by měl být tempem kolem 3:40/km, což je tempo, které jsem si napsal jako rozbíhací i já. Kromě nás přišli i Tomáš Muller a Jaromír Marek, kteří však běželi pomaleji. Abych zvládl dobře vodičskou roli, tak jsem pípání nastavil po 11s, aby mi to píplo každých 50m, ale s Tomášem jsme se nějak jasněji na strategii nedomluvili. Nachystal jsem tedy počítač a kameru a odstartoval.

Od prvních metrů vyrazil Tomáš jak "raketa", asi na 50m měl náskok na mé pípání asi 2-3s, tak jsem na něho volal, co blbne a někde na 150m šel před něj. Překvapilo mě však, že na 250m šel opět přede mě, tak jsem si běžel dle svého pípání a nevšímal jsem si ho příliš. Tempo jsem se nicméně snažil držet tak, jak bylo domluveno, 1.kolo bylo za 1:27,9 (plán 1:28), druhé za 1:29,6, třetí za 1:28,7. Ke konci třetího kola jsem už viděl, že Tomáš tuhne, tak jsem šel přes něj a vyzval ho, aby se za mnou držel, protože jsem věřil, že by těch 300m dát mohl. Tomáše ale předchozích 1200m dost zničilo, takže se mě nebyl schopen udržet a okamžitě výrazněji zaostával. I já pak o něco zpomalil, 4.kolo za 1:30,7, páté za 1:32,1 a šesté za 1:34,1. Bylo tedy jasné, že ani dnes osobák na 10 km nepadne (to bych musel běhat kola kolem 1:30), ale přitom mám šanci na slušný čas, tedy desítku kolem 39 minut. Tomu jsem přizpůsobil tempo všech následných kol, když jsem mezitím i přenastavil pípání hodinek na 23s/100m s tím, že jsem věděl, že mohu za nimi trošku zaostávat. 5 km bylo za 19:14, 8 km za 31:04,6, takže bylo jasné, že pokud dám posledních 5 kol každé do 1:35, tak mi to pod 39 minut vyjde.

Další tři kola jsem ale mírně zpomalil, proto jsem asi 900m před cílem požádal klusajícího Tomáše M., zda by mi nepomohl s finišem v posledním kole. Mezitím jsem ale už zrychlil a 9600m měl za 37:24,1, kde už na mé čekal Tomáš. I díky jeho pomoci jsem pak poslední kolo dal za 1:30,2, a celkem tak zaběhl čas 38:54,4, tedy svůj cíl, tedy desítku pod 39 minut, jsem splnil. Zajímavé je, že jsem zaběhl přesně shodný čas jako na Hamburgu 25.11., ale to je náhoda. :-) Po závodu jsem se pak s Tomášem ještě vyklusal a pak si zaběhl na dobrou sladkou snídani na nádraží. Ani delší dobu po doběhu jsem necítil žádnou únavu, takže jsem evidentně neběžel na maximum, však i průměrná TF byla jen 172,6 (i tento údaj je podobný k údaji z 25.11., kdy jsem měl 172,5). Průměrné tempo bylo 3:53/km, jednalo se o 13.-14. nejrychlejší desítku v mé historii. S ohledem na to, že jsem skoro celý závod běžel sám, a s ohledem na kumulaci závodů i horší stravování toto považuji za nečekaně dobrý výsledek. Každopádně je dobře, že jsem dnes závod uspořádal. I klukům se libil, tak snad mi odpustí i to, že to tentokrát bylo tak spontánně vyhlášeno "na poslední chvíli" ...




30.11.2014 Ústecký maraton 42,195 km

Pořadí: 6. z 83 běžců, kteří dokončili

Čas: 3:00:38 (reálný čas 3:00:37; za OR o 6:15, 5.nejrychlejší čas vůbec)

Průměrná rychlost: 14,02 km/hod (4:17 na km)

Průměrná TF: 158,8 tepů/min

Profil: dva zvlněné obrátkové okruhy po cyklostezce poblíž Labe, na dvou místech každým směrem výrazné zhoupnutí (sklon až 16%), celkové stoupání dle mapy.cz 320m, stejně klesání

Počasí: 4 stupně, zataženo, zejména v poslední čtvrtině protivítr

Mezičas půlmaraton: 1:27:53 (4:10/km; ATF 156,2, 16.nejrychlejší HM mé historie)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu) a foto z tratě:

     

     

Protože ještě bylo dobré počasí a měl jsem chuť, tak jsem se rozhodl zúčastnit maratonu v Ústí nad Labem, přestože jsem po celé sezoně celkem unavený a v posledních dnech naběhal spoustu kilometrů, z toho dost i intenzivně. Konkrétně jsem za listopad měl 776 km, z toho 198 km v týdnu maratonu (včetně tohoto maratonu) a zaběhl i s maratonem sedm rychlých závodů, z čehož 5x jsem byl na mezičasu na 10 km pod 40 minut (přehled). Poslední závod byl 5 dní před maratonem (desítka za 38:54), ale ještě tři dny před maratonem jsem dal MAF test 10,2 km tempem 4:40/km. Byl jsem celkem unavený, hlavně psychicky (vesměs ze záležitostí nesouvisejícími s běháním), ale i fyzicky, avšak přesto jsem se v pátek večer rozhodl se na maraton přihlásit a odjet v sobotu do Ústí. Podařilo se mi vyřídit vše potřebné, zaplatit startovné, cestu i ubytování, a napsal jsem si i pár mailů s pořadateli. Nevýhoda závodu byla, že se jednalo o první ročník, přičemž bylo pravděpodobné, že pořadatelé ještě nemají dostatek zkušeností, navíc probíhaly souběžně tři závody současně, maraton, půlmaraton a desítka. Navrhoval jsem pořadatelům, zda by nemohl maraton začít v jiný čas než půlmaraton, ale to z technických důvodů neakceptovali. Také jsem se ptal, jestli bude dostatek vody, odpověď byla, že ano, ovšem realita byla mírně odlišná. :-( Chtěl jsem na závod jet s kamarádkou z Liberce, která by běžela půlmaraton, ale ta bohužel kvůli časovým důvodům nemohla.

Do Ústí jsem odjel v sobotu odpoledne, večer jsem pak dal 9 km běh Ústím, abych zjistil, kde je kostel a místo startu, abych to ráno nehledal. Ubytování jsem měl tentokrát slušné, i když jsem bohužel i tentokrát špatně spal. Naštěstí tam ale měli i automat na horkou čokoládu, tak jsem na ní byl dvakrát před spaním a pak v 1:00 a 4:25. Ráno jsem pak dal vydatnou sladkou snídani, velmi jsem si pochutnal (nutella, med, pečivo, máslo, čaj, bábovka, horká čokoláda). Tentokrát jsem toho úmyslně dal více, protože mi to jednak chutnalo a jednak jsem nechtěl, aby mě v průběhu závodu chytnul hlad, jak v Košicích. Pak jsem se přesunul na mši do 2 km vzdáleného kostela. Mše mě velmi oslovila, byla velmi podnětná, a říkal jsem si po ní, že už jenom kvůli té snídani a mši mělo smysl do Ústí jet. :-) Pak jsem se přesunul další 3 km na start, kde mě ale čekal šok. Pořadatelé absolutně nezvládali prezenci, takže se před budovou s prezencí vytvořila dlouhá fronta, která pak pokračovala i v budově. Problém byl v tom, že někteří platili i na místě, vyplňovalo se jakési prohlášení, že jim při závodu nezemřeme apod., ale hlavně prezenci pořadatelé nezvládli kapacitně. Ve frontě jsem stál půl hodiny, naštěstí jsem mezitím povídal s lidmi, které jsem potkal. Pořadatelé posunuli start o půl hodiny, což nebylo též příjemné. Protože jsem netušil, kdy se skutečně odstartuje, a měl jen tričko a trenky, tak jsem zůstal raději v šatnách, tam jsem se bavil s lidmi a též si zacvičil. Když pořadatelé sdělili, že se už konečně bude startovat, tak jsem doklusal 200m na start a za chvíli odstartoval. Počasí bylo příjemné, bylo chladno a zataženo, ale přitom nebylo namrzlo ani nepršelo, což bylo fajn. Start probíhal souběžně pro maratonce a půlmaratonce, desítka startovala později. Chtěl jsem zkusit rozběhnout tempem kolem 4:00/km s tím, že se uvidí, jak mi to poběží.

První kilometr jsem dal mírně rychleji, ale i tak se přede mě dostalo dost lidí. Nevěděl jsem ale, kolik z nich je půlmaratonců a kolik maratonců. Hned od začátku ale bylo jasné, že mi to moc neběží, navíc trať byla zvlněná a zejména na 2,5.km následoval krátký, ale velmi prudký kopec nahoru, následovaný seběhem dolů. Tep byl nízký, ale tempo se mi nedařilo držet, 5 km jsem měl za 20:06. Pak nastal velký problém, protože jsem si nevšiml, že následuje občerstvovačka, trochu bokem od přímého směru cyklostezky, teprve na poslední chvíli jsem si jí všiml, ale stihl vzít jen jeden kelímek vody. To by tolik nevadilo, kdyby nebyl malý a navíc naplněný jen do třetiny, takže jsem dostal jen asi 0,5 deci vody. :-( Toto bylo pro mě žalostně málo, navíc další občerstvovačka byla až na obrátce, na 11.km. Trošku jsem se napil a polil, ale moc mě to neuspokojilo. Běželo se mi pak dost špatně, běh mě moc nebavil, a i přes nízkou tepovku (kolem 150-155) jsem nebyl schopen běžet rychle. 10 km jsem měl za 40:55, přičemž tak špatně jsem desítku neběžel dlouho. Rozhodl jsem se, že doběhnu do půlmaratonu a nebudu se dále trápit. Na 10,5.km byla obrátka, kde jsem vzal dva kelímky vody, opět ale poloprázdné, což mě dost iritovalo. Byla chyba, že jsem si na těch občerstovačkách nezastavil a nevzal třeba 6 kelímků, snad tedy v podobné situaci příště budu reagovat lépe ...

Po obrátce jsem se dále trápil, ale kolem 13.km mě dostihl Zbyněk Vondrák a před tím předstihl Lukáš Burda, kromě toho tam byli i nějací půlmaratonci. Rozhodl jsem se běžet poblíž nich, a doběhnout zmíněný půlmaraton. Ani o jednom z nich jsem nevěděl, zda běží maraton či půlmaraton, situace byla nepřehledná. Navíc, zvlnění trati bylo nevýhodné pro spolupráci, protože já dokázal běžet rychleji do kopce, kluci pro změnu lépe s kopce, zejména na prudkém klesání mi to vůbec nešlo. Běželi jsme tedy poblíž sebe, ale v mnoha místech ne spolu, což nebylo pro výsledný výkon optimální. Na 16.km jsem vzal další dva kelímky vody a nadále se trápil. Zdeněk běžel kus za mnou, trochu foukalo a vypadalo to, že i půlmaratonský čas bude špatný. Někde kolem 19.km jsem se uvažoval, zda by mi pořadatelé umožnili, že by mě přepsali po doběhu do půlmaratonu, ale rozhodl jsem se, že podle běžců běžících v protisměru do 2.kola vyzkoumám, kolikátý jsem na maratonu a rozhodnu se i podle toho. V té době mě doběhl i Zdeněk, Lukáš byl asi o 15s přede mnou. Myslel jsem, že Zdeněk běží jen půlmaraton, ale mýlil jsem se. Těsně před metou půlmaratonu, tedy místa startu a cíle mě předběhl a zamířil kolem kužele do druhého kola. Já viděl, že jsem na 7.místě, tak jsem se rozhodl pokračovat též, i když bylo jasné, že se dnes trápím, však čas na půlmaratonu byl 1:27:53. Říkal jsem si ale, že dám ještě pár km a pak uvidím, navíc umístění v první desítce by bylo pěkné. Hned za obrátkou ale následovala další občerstvovačka, bohužel pro mě na velmi nešikovném místě, asi 20-30 metrů za obrátkou. Bylo tam dost lidí a i když jsem si křikl na pořadatele, že chci dva kelímky vody, tak mi je nedali, což bylo ovlivněno i tím, že těsně přede mnou tam probíhal Zdeněk. Podařilo se mi vzít jeden kelímek vody a pak ze stolu další kelímek, kde ale nebyla voda, ale byl ionťák. Přesto jsem se tím polil a běžel dál. :-)

V druhém okruhu se mi zdálo stoupání na 23,5.km náročnější než v prvním. Postupně jsem se ale začal přibližovat k Lukášovi a někde v tomto stoupání jsem ho dostihl. Pak jsem běžel asi 2 km s ním, a mezitím nás dostihl i Zbyněk. Běželi jsme spolu, ale tempo nebylo nic moc. Navíc Lukášovi vadilo mé pípání autolapu každých 500m, tak jsem se rozhodl zrychlit a utéct mu. Šlo též o to, abych byl na občerstvovačce dříve než oni a zvýšil si tak šanci, že mi dají ty dva kelímky vody, které jsem potřeboval. :-) Lukáš mé tempo neakceptoval, Zbyněk se pak po občerstovačce zase připojil. Viděl jsem, že běžíme na čas kolem 2:59, ale věřil jsem, že bychom díky vzájemné spolupráci mohli čas pod 3 hodiny dát, i když tak malý náskok jsem v této fázi závodu nikdy neměl ... Na 31,5.km byla znovu obrátka s občerstvovačkou, kde jsem udělal totéž, co na minulé občerstvovačce, tedy zrychlil, získal náskok na Zbyňka asi 30 metrů, vzal si vodu a počítal, že mě za chvíli dožene. Nikoho před sebou jsem neviděl, a i dle probíhajících lidí před obrátkou bylo jasné, že na předchozího v pořadí mám obrovskou ztrátu, a na Lukáše už mám celkem dost náskok, takže mohu běžet jen se Zdeňkem. Běh mě ale kupodivu celkem začal bavit, což bylo fajn znamení.

Další kilometry byly ve znamení boje s protivětrem a s tím, že Zdeněk mě nedoběhl, ale běžel 15 sekund za mnou. Snažil jsem se držet tempo kolem 4:24/km, které by mi stačilo k maratonu za 2:59:59, ale bylo to stále těžší. Tentokrát jsem to ale nevzdal a zkusil běžet dál, navíc mi pomáhalo, že mě občas povzbudili pomalejší běžci, běžící teprve na obrátku. Bohužel mi ale braly spoustu sil vítr a též zvlnění, když jsem nedokázal běžet rychle do kopce ani s kopce. Kromě toho se projevovala i dehydratace a měl jsem pocit těžkých nohou. Na 37.km jsem vzal poslední vodu a vydal se bojovat do cíle. Bylo jasné, že potřebuji tempo kolem 4:24/km, ale to mi nešlo, naopak zejména ve stoupání 2,5 km před cílem jsem ještě zpomalil. Měl jsem ale na Zbyňka náskok, tak jsem si říkal, že budu mít aspoň dobré umístění, ale s časem pod 3h se pomalu loučil. Po 40 km už bylo nepravděpodobné, že se pod 3h dostanu, ale ještě jsem to zkusil. Tep vylítl celkem vysoko, tempo bohužel ale příliš nevzrostlo. Naopak, začal se ke mě přibližovat Zdeněk a asi 1 km před cílem mě předběhl. Neměl jsem sílu se jej udržet, tak jsem pak vzdal jak šanci na čas pod 3h, tak šanci na 5.místo. Posledních několik set metrů jsem se celkem trápil, pouze se těšil na cíl a též na vodu. :-) Doběhl jsem na 6.místě v čase 3:00:38 (reálný čas 3:00:37), ale ani Zdeněk čas pod 3h nedal. Říkal mi pak, že v té poslední čtvrtině neměl sílu se mě držet, a že je škoda, že 3h nemáme. Pravda je, že jsem se tentokrát snažil poměrně dost a mé zpomalování bylo celkem nízké, ale nevyšlo to. I tak ale výsledek je výborný.

Po doběhu jsem došel do prostorů šaten a dal minimálně 10 kelímků vody, tedy 2 litry. Pak jsem se šel vyklusat 2 km, počkal na vyhlášení, dal pořadateli připravenou gulášovou polévku s chlebem a vyklusal se dalších 3,1 km při přesunu na vlak. Tyto běhy byly fajn a svědčily o tom, že jsem se při maratonu nezničil, takže splnil tréninkový účel, který jsem si od toho sliboval. Hlavní problém v průběhu závodu jsem viděl v té dehydrataci, ale chybějící vodu jsem doplnil. Přehříval jsem se ovšem i po závodu a stále byl ve 4 stupních jen v tričku a trenkách - bundu jsem oblékl až na vyhlášení a trenky nechal i na cestu. Zaběhl jsem 5.nejrychlejší maraton v mé historii a i když to pod 3h nebylo, tak jsem nebyl daleko, přičemž po 10 km jsem beztak netušil, že mohu doběhnout ještě tak dobře. Také 6.místo není špatné. Celé to považuji především za výborný ultramaratonský trénink, ale myslím, že se mi výlet do Ústí vydařil po všech stránkách. :-)




25.11.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 38:54,4

Rychlost:  15,42 km/hod (3:53 na km)

Průměrná TF:  172,5 tepů/min

Počasí: cca. 5 stupňů, zataženo, slabé mrholení

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Další Hamburg jsem uspořádal jen tři dny po sobotním Hamburgu na 25 km. Chtěl jsem pomoci kamarádovi s překonáním osobáku na 1500m-3000m, avšak kamarád se nakonec nemohl z rodinných důvodů zúčastnit. Včera jsem celý den byl unavený a též depresivní, avšak přesto jsem závod nezrušil, i díky jednomu nočnimu telefonickému hovoru, který mi velmi pomohl. Bohužel jsme přišli jen tři, já, Karel a Tomáš, přičemž Karel s Tomášem chtěli běžet tempem kolem 4:30/km. Počasí bylo pro mě příjemné, bylo chladněji, ale nemrzlo, a ani nepršelo, jen slabě mrholilo. Risknul jsem to a zapojil i počítač a kameru, evidentně to tyto přístroje přežily. :-) Běžel jsem tentokrát nalačno a v tričku, navíc jsem zkusil, co udělá běh bez průběžného polévání a pití. Tempo jsem nastavil na 3:40/km s tím, že uvidím, jak mi to půjde.

Hned po startu jsem se ujal vedení, avšak tempo kolem 3:40/km jsem udržel jen jedno kolo, pak jsem zpomalil. Už někde kolem 3.kola bylo jasné, že ani dnes osobák dát nemohu, ostatně po včerejšku by to bylo naivní předpokládat, ale na druhé straně se mi běželo celkem dobře, tak jsem si dal cíl doběhnout pod 39 minut. Podle toho jsem i přenastavil pípání hodinek na 3:50/km s tím, že mohu i něco málo zaostat. Jinak jsem běžel osamoceně, jen po 7 kolech jsem poprvé předběhl Tomáše s Karlem, po 14,5 kolech jsem je pak dostihl podruhé, ale Karel svůj pokus ukončil, protože běžel jen pětku. Po 22,5 kolech jsem předběhl Tomáše potřetí, ale on se rozhodl dát jen 8 km, takže mě před cílovou rovinkou předběhl zpět a skončil. Já běžel dnes velmi vyrovnaným tempem, žádné kolo jsem neměl nad 1:35, přičemž jsem si byl dost jistý, že se pod čas 39 minut dostanu, což se opravdu podařilo, výsledný čas byl 38:54,4, což je 13.nejrychlejší desítka v mé historii, 75 sekundy za osobákem. Na druhé straně jsem se dnes musel snažit běžet soustředěně celý závod, o čemž svědčí i růst tepovky. S výsledkem testu jsem opět velmi spokojen.

Pokud se ale jedná o nepolévání se, tak je jednoznačně vidět, že toto má vliv na vývoj tepovky. Dnes mi tepovka v průběhu závodu dost rostla, i když to ještě tolik nevadilo, protoźe jsem byl i tak daleko pod TFmax. I poměr průměrný tep/tempo ale vyšel mnohem hůře než v sobotu, dnes jsem byl oproti očekávání +2 tepy, v sobotu jsem byl -7 tepů. Je zajímavé, že se přehřívám, i když je chladno, ale nevadí. Na druhé straně se osvědčilo ranní nejezení, tentokrát jsem neměl problémy s kolísáním glykemie a s pocitem ztráty energie v průběhu závodu, i když na druhé straně závod byl dnes dost krátký. Pokud se jedná o průměr TF, tak i dnes byl celkem nízko, takže určité rezervy určitě ještě byly. Dnes jsem se ale rozhodně cítil i v průběhu o něco zadýchanější než jindy, i když souvislého hovoru jsem byl schopný i dnes. :-) Je přitom fajn, že jsem držel dobře tempo, tak vyrovnaně jsem dlouho neběžel.




22.11.2014 Brněnské Hamburgy (25,2 km)

Pořadí: 2. ze 7 závodníků dle maďarských tabulek

Čas: 1:45:52

Rychlost:  14,28 km/hod (4:12 na km)

Průměrná TF:  155,1 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +5 stupňů, zataženo

Přehled mezičasů:

Vzdálenost kmČasTempo/kmPrůměrný tepMaďarské bodyTOP výkon
50:19:313:54159,420157.
100:39:333:57161,231628.
151:00:124:01161,034113.
201:21:384:05158,93438.
21,11:26:424:07158,033710.
251:45:014:12155,13388.

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video ze závodu

Dnešní Hamburg jsem vyhlásil na sobotu, původně s cílem, aby si kamarádi Vojta a Ondra mohli zkusit zaběhnout osobák na kratších vzdálenostech. Při této příležitosti jsem ale chtěl zkusit i já zaběhnout nějaký osobák, či slušný výkon, přestože v posledních týdnech nejsem úplně v běžecké pohodě. Nedaří se mi hlavně stravování, ale i celkově to není nejlepší, přestože noha již nebolí. Včera jsem si nicméně udělal fajn výlet, nakonec to vyšlo na 30 km, avšak s jezením to bylo horší, měl jsem přes 21 tisíc kJ a ráno 61,9 kg, o 3,5 kg více než před měsícem. V noci a ráno jsem se zkusil též najíst, více i sacharidových potravin, s tím, že vyzkouším, jaký to bude mít vliv na výkon a jinak se vybavil i hodně prázdnými láhvemi na vodu, abych je mohl naplnit namístě a v průběhu závodu se polévat či se napít. Jde o to, že i když je chladno, tak se poněkud přehřívám, zřejmě i vlivem stravy. Na Hamburg nás nakonec dorazilo sedm lidí. Trošku mě mrzelo, že nakonec nedorazili dva kamarádi z baráku, přestože jsem s oběma ráno telefonoval, a také další lidé - účast jsem čekal vyšší. Závod jsem úmyslně vyhlásil na variabilní délku, od 800m po 25 km s tím, že se pořadí určuje dle maďarských tabulek. Dorazila i jedna běžkyně, Alice, což trošku znepřehlednilo mou situaci v průběhu závodu - resp. jsem si vůbec neuvědomil, jak výrazně se liší hodnocení dle maďarských tabulek žen a mužů. :-) Předpokládal jsem, že první kola poběžím s Ondrou, kterému pomohu s výkonem na 5 km, ale ten se bohužel ráno zdržel a dorazil později. Vlasta pro změnu dorazil dříve, a pak se rozhodl, že pomůže Tomášovi při snaze o osobák na 10 km, chtěl běžet kolem 42:30. Celé to tedy znamenalo, že jsme bohužel první kilometry běžel sám, což jsem nechtěl. Oproti jiným závodům jsem dnes zajistil i stolek na občerstvení, ale nakonec jsem ho využil jen já. :-) Počasí bylo příjemné, kolem 5 stupňů a zataženo, pro mě ideální. Kvůli přehřívání jsem se rozhodl i tentokrát běžet bez trička, což byla dobrá volba.

Od prvního kola jsem se ujal vedení, snažil jsem se držet tempo kolem 3:55/km, s cílovým tempem na 25 km kolem 4:00/km (čas 1:40:00). Celkem se mi to dařilo, 5 km jsem měl za 19:31, avšak i když bylo chladno, tak jsem se i tak přehříval a už na 4.km a pak znovu na 7.km poléval. Kromě toho jsem se sžíval s tím, že autolap na novém Garminovi nefunguje úplně dobře, vesměs se opožďoval přibližně o 4-5 sekund, ale třeba na 3,6.km se opozdil jen o 1s, a na 4.km se nechytl vůbec, později se opoždění dostalo i na 7 sekund. Časy kol jsem však následně mohl dohledat na videu a měl jsem i netbook. Přesto mě ale toto překvapilo ... Všechny závodníky jsem už v této době předstihl o kolo, některé i o více. Alice běžela dle plánu jen 5,2 km, tu jsem předběhl skoro o tři kola, ale i tak mě to k vítězství v závodu nestačilo. :-) Po dosažení mety 5 km jsem přenastavil pípání na tempo 4:00/km a podle toho se řídil. Ke konci 10.km jsem se začal přibližovat k dvojici Vlasta+Tomáš, kterou jsem dostihl skoro o dvě kola, ale nepředběhl je. Všiml jsem si ovšem, že Tomáš zaběhl osobák 42:29 a hned mu pogratuloval. Já měl čas na desítku slušných 39:33, přitom opět při nízkém tepu. Věřil jsem proto, že bych mohl 25 km pod 1:40:00 dát.

Další kola byla ovlivněna trochu psychickou nepohodou, protože jsem si najednou připadal na dráze sám. Alice, Tomáš i Vlasta už nezávodili, Karel též závod brzy ukončil (běžel jen 10 km), takže na dráze byl už jen Mirek. Pak přišel konečně Ondra, ale šli s Vlastou a Tomášem klusat v protisměru. Šance, že se mnou někdo dá pár kol, se rozplynula, i když jsem si aspoň dotazem ověřil, že Ondra se později připojí. Zároveň ale pro mě bylo náročné držet tempo kolem 4:00/km a začal jsem za pípáním zaostávat. To jsem dvakrát posunul, ale ani to nepomohlo, tempo kleslo až nad 4:10/km. Naštěstí se po mých 13 km běhu zapojil Ondra, který běžel 5 km a hlavně díky tomu jsem postupně zrychlil, postupně až někam k 4:00/km. 15 km jsem měl za 1:00:12, což ještě pořád dávalo šanci na osobák na 25 km, který jsem měl 1:41:11, avšak nedávalo to moc šancí na čas pod 1:40:00, který jsem chtěl. S Ondrou jsem běžel asi až po 16,4.km, opět se v průběhu i políval, mezitím svůj závod skončil i Mirek, který běžel 15 km. Bohužel jsem ale získal dojem, že mi chybí energie. Nic mě nebolelo, tep byl nízký, ale nedokázal jsem akceptovat tempo kolem 4:00/km a nechal Ondru utéct. Vzdal jsem v tento okamžik i šanci na osobák na 25 km a uvědomil jsem si, že mimo jiné prohraji jednu motivační sázku. :-)

Další kola jsem stále zpomaloval, běh mě přitom moc nebavil, i když se někde kolem 19,6.km ke mě opět připojil Ondra, který dokončil svou pětku a běžel se mnou pak mimo závod. Ondra se mě ptal, kolik mi zbývá ještě kol, zcela plynule jsem se s ním bavil, že mi to dnes nejde, i když mám nízké tepy, ale že chci do těch 25 km doběhnout. 20 km jsem měl za 1:21:38, takže bylo zcela vyloučeno, že bych mohl mít 25 km za 1:41:11, takže už bylo skoro jedno, jak poběžím. Vůbec mě nenapadlo, že i přes výrazné zpomalování by výkon dle maďarských tabulek byl na delší vzdálenosti hodnotnější, kdybych se více snažil, viz tabulka. 21,1 km jsem měl za 1:26:42, tedy dokonce o 8s rychlejší než na závodu v Moravských Budějovic. Ondrovi jsem říkal, že to je solidní, průměrné tempo bylo opět rychlejší než tempo mého maratonského osobáku. Tep už jsem měl někde kolem 140, Ondra přitom měl kolem 180 (pětku předtím absolvoval na průměru 196 s maximem 208!). Úplně mi ale chyběla energie k dalšímu běhu a též motivace běžet rychleji. :-)

Poslední kola jsem dále zpomaloval, jen si sledoval, aby celkové průměrné tempo zůstalo pod 4:15/km, což je tempo maratonu na 3h. Ondru jsem dvakrát požádal, aby stiskl tlačítko na netbooku, kterým posune obrazovku do režimu se správným počtem kol, což udělal. Bylo mi jasné, že i při tempu skoro 5:00/km se pod výsledné tempo 4:15/km dostanu, ničeho jiného jsem si nevšímal. To se změnilo až po 24,6 km, kdy jsem si všiml, že kdybych zrychlil, tak bych se mohl dostat na 25 km pod 1:45:00, zrychlení ale muselo být výrazné a skokové. To se mi skutečně podařilo a čas 1:45:00 jsem téměř stihl, utekl mi o jednu sekundu. Pak jsme ještě doběhli do 25,2 km a závod ukončili. Průměrné tempo celého běhu bylo i přes výrazné zpomalování 4:12/km, což nehodnotím špatně. Byl jsem přitom rád, že Ondra běžel se mnou, protože jinak bych byl na stadionu úplně sám.

Mám-li zhodnotit dnešní běh, tak je fajn, že jsem znovu dal s přehledem desítku pod 40 minut a půlmaraton pod 1:27. Jednalo se o 10.nejrychlejší půlmaraton a 8.nejrychlejší pětadvacítku vůbec, včetně mezičasů z maratonů. V druhé polovině jsem se ale dost trápil. Toto nebylo poprvé, přitom závod nebyl nijak přepálený a tepy byly velmi nízké. Kromě psychiky mohl hrát roli i způsob stravování, který mohl vést k tomu, že nyní tělo nezvládá dobře přechod mezi cukrovým a tukovým metabolismem, kdovi ... Kdyby se jednalo o únavu nohou, tak bych nezaběhl slušně ani tu desítku. Trošku mě mrzí, že jsem se ke konci více nesnažil, protože jsem si neuvědomil, že i tak hodnota výkonu dle maďarských tabulek může růst. Na Alčiných 353b jsem se asi dostat mohl, ale ani to mě nenapadlo, že bodů za svůj výkon získá tolik, ale nevadí ... Něco bych ale měl udělat s tím přehříváním - mě nebyla zima ani po doběhu, když jsem jen v tričku a trenkách něco kopíroval na počítači, sbíral láhve apod., když přitom bylo jen 5 stupňů. Snad jedině prsty rukou byly poté studené, v těle jsem naopak byl horký. Škoda též, že jsem nevzal na závod nějaké cukrové občestvení, možná by mi to výkonu výrazně pomohlo, i když ještě lepší bývalo asi neexperimentovat se sladkým jezením hodinu a půl před startem. Koukám také, že jsem ráno omylem vzal staré, výrazně opotřebované, boty, škoda ... Přesto všechno to ale byl fajn závod i trénink!




15.11.2014 Moravské Budějovice

Pořadí: 8. ze 43 běžců

Čas: 1:26:50 (11.nejrychlejší čas v mé historii)

Rychlost: 14,58 km/hod (4:07 na km)

Průměrný tep: 162,0 tepů/min

Mezičasy: 5 km 19:45, 10 km 39:47, 15 km 1:00:26

Profil: 4x z Moravských Budějovic do Lukova a zpět, mírně zvlněný profil (součet stoupání cca. 120m/závod), asfalt

Počasí: cca. 12 stupňů, zataženo, vítr, místy dost silný

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Dnešního závodu jsem se zúčastnil naprosto spontánně. Kvůli různým stresům mám v posledních dnech velmi špatný spánek a též pořád hlad, přestože jím hodně a kvalitně. Dnes jsem se vzbudil ve 0:15 a pak někdy kolem 3:45, vždy jsem udělal teplé jídlo - druhé z nich jsem zkonzumoval ve 4:05. Protože se mi ale nechtělo spát, tak přestože jsem měl na sedmou ráno domluveno běhání s kamarádem z baráku, tak jsem si nešel lehnout, ale pustil si počítač, vyřídil jsem nějaké maily a kolem 5:15 koukl i na bezvabeh, kde jsem si všiml, že se dnes koná půlmaraton v Moravských Budějovicích. Dostal jsem chuť si na něj zajet, přestože jsem s tím předem vůbec nepočítal. Původně jsem sice uvažoval, že bych v neděli běžel maraton na dráze v Plzni, či dnes udělal Hamburg, ale kvůli únavě předchozích dnů, která se projevovala i tahem v pravé holeni, jsem si chtěl dát raději odpočinek, navíc jsem včera naběhal 10 km ráno a 11,5 km v poledne. Něco mě však lákalo, abych do Budějovic zajel a tréninkově si tam zaběhal. Navíc, v Moravských Budějovicích se narodil můj dědeček, již dávno zesnulý, přičemž jsem tam nikdy nebyl, a přestupovat jsem měl v Okříškách, poblíž farnosti mého kamaráda kněze. Rychle jsem zjistil informace, naházel věci do batohu, dovařil čočku se sýrem, kterou jsem vzal na cestu, a posunul termín běhu s kamarádem o půl hodiny dříve. Ve zmatku jsem pak nemohl najít mobil, tak jsem se ještě vracel, ale pak už jsem konečně vyrazil, směrem k nádraží.

Běh k nádraží byl fajn, většinu cesty dlouhé 5,88 km jsem běžel s tím kámošem, kterému se běh též líbil. Na nádraží jsem rychle koupil lístky a též jeden kelímek horké čokolády. Pak se vydal podchodem k nástupišti, ale nějak jsem si neuvědomil, že nástupiště číslo 5 je poněkud jinde. :-) Jak jsem to zjistil, zbývaly do odjezdu vlaku asi 2 minuty. Díky "sprintu" jsem ale doklusal na správné místo přesně v okamžik, kdy měl vlak odjet, rychle jsem do něj nasedl a za 10 sekund už jel. Opravdu to vyšlo "akorát". :-) Ve vlaku jsem snědl tu čočku a pak se pokoušel dovolat knězi z Okříšek, bohužel však nebyl dostupný. V Okříškách jsem si koupil další dva kelímky horké čokolády a pak už v pořádku dojel do Moravských Budějovic. Bylo zataženo a dost foukalo, teplota ale byla příjemná a cítil jsem se dobře. Dorazil jsem necelou hodinu před startem, zaplatil jsem startovné, vyzvedl číslo, chvíli si zacvičil a pak se šel kousek rozklusat. Potkal jsem při rozklusu kamaráda Tomáše, klusal jsem asi jen 2 km, ale stihl jsem si všimnout, že vítr je velmi nepříjemný. Některé zaujalo, že jsem klusal jen v tričku a trenkách, ale zima mi nebyla. :-) Pak jsem si ještě zašel na WC, napil se, dal si jednu láhev na stolek ke startu, kudy se mělo běžet 4x a připravil se na start. Hlavní závod startoval ve 11:00, kromě toho se konaly i doprovodné závody, například lidový běh na 5275m, kterého se zúčastnilo 21 lidí. Kdyby mi záleželo na pořadí, tak bych běžel právě ten, a shodou okolností bych asi i vyhrál (mezičas na této vzdálenosti jsem měl lepší než byl čas vítěze), ale nevadí. Hlavního závodu se zúčastnilo 43 běžců. Běželo se z Moravských Budějovic do Lukova, kde byla obrátka, a odtud zpět do Budějovic. Chtěl jsem běžet dle tepu, na hodnotě nad 165, s tím, že tempo zkusím do 4:00/km, avšak uvidím, co mi počasí, noha, ale i únava dovolí. Podle loňských výsledků jsem usuzoval, že dost lidí poběží kolem 1:30, ale málo lidí do 1:25, ale velmi jsem se mýlil. ;-)

Hned po startu vyrazila dopředu pětičlená skupina, která to rozpálila tempem výrazně pod 4:00/km, přitom do kopce. I já běžel tempem pod 4:00/km, přesto jsem byl po 1.km až devátý. Počítal jsem ale, že někteří tempo přepálili a postupně zpomalí a vedoucí pětici jsem měl stále na dohled. Další část do Lukova vedla po rovině a pak s kopce, kde byla na 2,6.km obrátka. Vítr byl bohužel dost nepříjemný, a neběželo se mi moc dobře, i když tep byl nízko. Tempo s kopce bylo i pod 3:50, snažil jsem se držet místy v závětří za dalšími borci, do kopce pak ale bylo těsně nad 4:00. Pět km jsem měl za 19:45 a celkem unavený doběhl první kolo s obrátkou v Budějovicích, někde na 7.místě. Zde jsem neviděl žádnou vodu, proto jsem vzal svou láhev, polil jsem se a napil, což mi pomohlo, protože i v chladném počasí a při nízkém tepu jsem se opět přehříval. :-(

Druhé kolo bylo odlišné od prvního v tom, že jsem si všiml, že z původně pětičlenné vedoucí skupiny dva lidé odpadli, tak jsme se je pokusil dohnat, spolu s dalšími dvěma lidmi, kteří běželi poblíž mě. To se nám opravdu podařilo, a někde před obrátkou v Lukově na 7,5.km jsme vytvořili pětičlennou skupinu, takže jsem se pohyboval na 4. až 8.místě. Myslel jsem, že té doběhnuté dvojici utečeme, naopak za první trojicí jsme zaostávali poměrně dost, takže bylo jasné, že šanci nemám. Někde na 9.km jsem se pokusil skupinu roztrhat, ale vytvořil se silný protivítr, který mé šance zhatil. Tep šel sice nahoru, ale tempo nikoliv, a proto se skupina opět spojila, překvapivě se všemi členy. 10 km jsem měl za 39:47, na 10,5.km pak byl druhý průběh startem. Bohužel ale pořadatelé neměli přichystanou vodu, i když jsem se ještě pŕed startem ptal, jestli voda bude. :-(

Potřeboval jsem se opět polít, ale neměl jsem čím, vzal jsem tedy dva kelímky teplého čaje a aspoň se osvěžil tímto, ale to samozřejmě nebylo dostatečné. Navíc jsem tím ztratil dost času a tři lidé z naší skupiny mi utekli, sice jen o 20 metrů, ale jak se vítr točil, tak jsem měl dojem, že opět běžím proti němu??? Každopádně jsem další asi 2,5 km trojčlennou skupinu stíhal, napřed i se zbývajícím členem naší rozpadlé skupiny, pak i sám. Bohužel se však vrátilo i píchání do pravé nohy a ty tři lidi se mi nepodaŕilo dohnat. Naopak, při klesání před obrátkou na 13,5.km mi ještě více utekli a spočítal jsem si, že na ně ztrácím 20 sekund. Toto bylo až příliš, tak jsem v tento okamžik ztratil šanci, že bych mohl být v první šestici, navíc bylo jasné i to, že nemohu mít ani osobák - počasí tomu nepřálo a navíc jsem nebyl úplně fit. Rozhodl jsem se proto neriskovat, raději jsem zpomalil a zbytek pojal tréninkově, sice při nemalém úsilí, ale kontrolovaném. Okamžitě prudce spadlo tempo na 4:20 a spadl i tep, někam hluboko pod 160, dokonce až pod 155. Z tohoto jsem se trochu dostal až po třetím průběhu startem, kde jsem už konečné narazil na tři kelímky s vodou, tak jsem dva vzal, vylil je na sebe a běžel dál. Ztráta na všechny přede mnou ale už byla obrovská, navíc ve větru se těžko někdo stíhá, spíše jsem se tedy snažil kontrolovat svou sedmou pozici před Jirkou Hýblem, kterého jsem zahlédl za sebou (jednalo se o zbývajícího člena naší původně pětičlenné skupiny 4.-8.místě). Jirka mě sice nedohnal, ale byl jsem na 17.km doběhnut mladíkem Zdeňkem Ryšavým. Zkusil jsem se ho držet, ale to mi moc dlouho nevydrželo, jen asi 500m. V zatáčce před obrátkou na 17,5.km si to Zdeněk zkrátil po chodníku, já na něho okamžitě křičel, že se jedná o silniční závod, ale získal tak asi 5 metrů a jakmile jsem ztratil kontakt, tak už jsem ho nezískal. Zdenék se mi pak po závodu omlouval, že nevěděl, že se po chodníku nemá běhat, ale že beztak si tam zkracovala cestu polovina běžců. Myslím, že je to v pohodě - byl jsem rád, že mi to pak připomenul a zeptal se na to.

Na obrátce na 17,8.km jsem si zkontroloval své odstupy od dalších běžců v pořadí. Bylo mi jasné, že šanci mě dohnat má jen Jirka, ostatní zaostávali celkem dost, takže budu osmý či devátý. Sice jsem Zdeňka viděl stále před sebou, ale neviděl jsem jako reálné ho doběhnout. V protisměru jsem si všiml Tomáše, který běžel výborně, zlepšil dnes osobák o 10s na 1:38:05, ale jinak jsem se soustředil hlavně na sebe, aby mé tempo úplně neupadlo a přitom abych se nezranil - volil jsem proto osvědčenou taktiku kratších frekvenčnějších kroků. Po mezičasu na 20.km jsem si spočítal, že bych se ještě mohl dostat pod čas 1:27:00, přičemž jsem si vzpomněl, že jsem kdysi měl na PIM 1:27:03. Také jsem viděl, že se nebezpečně blíží Jirka, tak jsem raději zrychlil a celkem s velkým úsilím dofinišoval do cíle v čase 1:26:50, na 8.místě, 5s před Jirkou, a 23s za Zdeňkem. Na vítěze jsem ztratil skoro pět a půl minuty. V cíli jsem dostal medaili a šel hned klusat.

Při klusu jsem cítil nohu dost výrazně, běžel jsem 2,22km tempem 9:23/km. Pak jsem cítil výraznou dehydrataci, vypil jsem asi litr a půl vody, a též hlad, tak jsem snědl občerstvení připravené pořadateli, párek s rohlíky a hořčicí, přestože toto nepovažuji za nejvhodnější pozávodní stravu. Kvůli únavě nohou jsem se pak v sokolovně vyzul, lehnul si tam, a opřel nohy ve svislé poloze o stěnu, a v této pozici mimo jiné telefonoval. Myslím, že to nohám pomohlo. Po vyhlášení jsem pak odjel do Brna, tentokrát autem s Tomášem, což bylo fajn, protože cesta byla o dost rychlejši. Při vyhlášení jsem se bavil i s kamarádem z našeho klubu Pavlem Sedláčkem, který dobře věděl i o mém výsledku ze stovky. Pokud se jedná o dosažený čas, tak jsem zaběhl 11.nejrychlejší půlmaraton své běžecké historie, asi čtyři a půl minuty za osobákem, což s ohledem na podmínky a své aktuální (in)dispozice považuji za velmi dobrý výsledek. V podstatě to byl tréninkový závod. :-) Vím, mohl jsem si trénovat v Brně, ale proč si nezatrénovat v Moravských Budějovicích, ne? :-) Poměr tep/tempo byl opět velmi příznivý, jinou věcí ale je, jestli by dnes tělo bylo schopno v únavě běžet na adekvátním vyšším tepu. Rozhodně je ale fajn, že jsem znovu v rámci závodu dal desítku pod 40 minut, na této úrovni jsem již schopen běhat pravidelně, bez ohledu na únavu či podmínky.

Pokud se jedná o nohu, tak mám dojem, že to bude buď křečová žíla, či nějaký natažený nerv, protože se píchání do toho objevuje jen občas a třeba teď nic necítím. Myslím, že jsem ani dnes neriskoval, na druhé straně mě to mohlo i podvědomě limitovat. Každopádně ale toho spontánního výletu nelituji, bylo to dnes fajn. Ta spontánnost je přitom jedna z nejlepších věcí, kterou jsem "pochytil", pravděpodobně od kámošky z Liberce. Sice na vlak 10s před odjezdem neběhá ani ona, ale i toto má něco do sebe. :-))) Bylo lepší dnes jet do Budějovic, zaběhat si a též se dost najíst, než kdybych doma polehával v posteli a přemýšlel, proč zas nemohu spát a proč se to či ono mě či mému okolí nedaří!!!




11.11.2014 Brněnské Hamburgy 15 km

Pořadí: 1. ze 6 běžců

Čas 15 km: 59:17 (4.nejrychlejší čas mé historie)

Rychlost:  15,18 km/hod (3:57 na km)

Průměrná TF:  165,9 tepů/min

Mezičas 10 km: 39:01 (13.nejrychlejší čas mé historie)

Čas 15,2 km mimo soutěž: 1:00:06 (3:57/km, ATF 165,8, 1h 15 175m)

Počasí: 12 stupňů, zataženo, místy slabší vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní Hamburg jsem vyhlásil delší než obvykle, abychom si mohli ověřit aktuální výkonnost na 15 km či hodinovce a zároveň kvalitně potrénovat. Vzdálenost 15 km jsem přitom preferoval před hodinovkou, protože jsem věděl, že někteří mohou zaběhnout těsně pod 15 km, avšak maďarské tabulky počítají body z 15 km, ne z hodinovky. O víkendu jsem byl v Liberci, odkud jsem dojel až včera odpoledne. Naběhal jsem tam dost kilometrů, některé intenzivnější (např. 5,2 km tempem 3:52), většinu v kopcích, bylo to velmi příjemné. Po přijezdu jsem ale byl dost unavený a kdyby už na Hamburg nebylo přihlášeno několik lidí, tak bych uvažoval o zrušení. Ráno jsem měl i ztuhlé nohy, ale bylo jinak příjemné počasí - nepršelo, moc nefoukalo a bylo překvapivě teplo, kolem 12 stupňů. Tentokrát jsem si dal menší snídani, jen vařené těstoviny, a za půl hodiny vyběhl s batohem na stadion. Neběželo se mi úplně dobře, ale říkal jsem si, že uvidím až při závodu. Věděl jsem, že osobák na 15 km byl na tempu 3:52/km, tak jsem chtěl toto zkusit, navzdory únavě. Přišlo nás dnes šest lidí a kromě nás na stadionu byl i p.Šmiták, který trénoval svou svěřenkyni. Michal řekl, že poběží jen 10 km, proto startoval v prostorách cíle, Tomáš kvůli dopravní zácpě dojel až později, a já, s Ondrou, Jakubem a Pavlem jsme odstartovali z mety 200m. Tentokrát jsem synchronizaci s časem netbooku provedl pomocí sledování hodin na Garminovi, ukázalo se to jako vhodné řešení.

Po odstartování jsem se ujal vedení, ale hned po 300m mě předběhl Pavel a když jsem po 600m zjistil, že běží rychleji než 3:40/km, tak jsem ho nechal být a běžel sám. Hned po 2.km jsem nastavil pípání hodinek na tempo 3:50/km, avšak i přes nízký tep se mi ho nedařilo dodržovat a asi o 5s/km jsem zaostával. Problémem byla jako tradičně únava nohou, navíc občas foukalo a kromě toho jsem se neobvykle hodně přehříval a potil. Už někde na 3.km jsem uvažoval, že si vezmu láhev vody, ale měl jsem připravené jen dvě na závod, tak jsem se rozhodl, že je vezmu na 5. a 10.km. 5 km jsem měl za 19:15, což bylo průměrné tempo 3:53/km, tedy o 1s/km pomalejší, než by bylo rovnoměrné tempo na osobák na 15 km. Běžel jsem stále sám, ale to tolik nevadilo. Po 5 km jsem se skoro zastavil, vzal ze země láhev vody a pak se pořádně napil, omyl a zbytek vylil na hlavu.

Po občerstvení jsem zkusil zrychlit na původně plánované tempo 3:50/km, což se dle grafu tempa dařilo jen na 6.km, poté jsem opět zpomalil. Někde zde mě předběhl Pavel o jedno kolo, jinak jsem běžel pořád sám, ale někde od 8.km jsem se začal přibližoval k Michalovi, který běžel 10 km a startoval o 200m přede mnou, který v té době běžel za Ondrou, který startoval se mnou (a za mnou tedy aktuálně zaostával asi 320m). Zkusil jsem se k nim přiblížit a případně je dohnat ještě dříve, než Michal dokončí svou desítku. To se mi sice nepodařilo, ale tempo se dostalo někam ke 3:55/km a 10 km jsem měl za slušných 39:01.

Po 10,2 km jsem vzal podruhé láhev s vodou, opět se napil a omyl, bohužel jsem se pak ale k tempu 3:55/km nevrátil a běhal jsem těsně nad 4:00/km. Říkal jsem si, že by bylo pěkné udržet tempo 4:00 a dát 15 km pod 59 minut, podle toho jsem nastavil i hodinky, ale to se úplně nedařilo. Problém byl i psychický, protože většina účastníků běhu svůj závod ukončila, včetně Pavla, který toho nechal po mých 10,2 km, když dal 11 km za 39:52, a Ondra, který jediný zbyl, se mě po předběhnutí o kolo neudržel. Také se moc nechtělo běžet nohám a měl jsem trochu problémy s únavou pravého lýtka po předchozím víkendu. Přesto jsem 2 km před cílem zkusil přidat, ale 800m před koncem již bylo jasné, že mi to pod 59 minut nemůže vyjít, a i přes snahu pak tempo naopak kleslo, což ale už nic nemohlo ovlivnit. I tak jsem dal 15 km za 59:17, což znamená 3:57/km, a z toho mimo soutěž doběhl do 15,2 km za 1:00:06 (hodinovka 15 175 m). Tempo 15 km oproti 5 km bylo jen o 4s/km pomalejší, což ukazuje, že zpomalování v průběhu závodu nebylo moc velké.

Po doběhu jsem se vyklusal, mezitím doběhl i Ondra, který dal osobní rekord 1:01:59. Při výklusu už jsem únavu nohou vnímal výrazněji, zejména pak při následném velmi pomalém výklusu do obchodu a na MHD, při kterém jsem běžel tempem nad 10:00/km. Čas 59:17 je mým 4.nejlepším časem v mé historii, 81 sekundy za osobákem. Průměrný tep byl velmi nízko, 12 tepů pod ANP (viz upřesnění). Už desítka za 39:01 byla velmi slušná! Myslím, že jsem podal dobrý výkon, i když věřím, že odpočatý a v chladnějších podmínkách byl dal i lepší čas. Dnes jsem se i dost přehříval, což zřejmě souvisí i s přebytkem stravy v minulých týdnech. Snad i toto se zlepší. Ještě musím zvážit, jaké testy či závody letos zkusit, protože ještě nějaké šance vidím, i když už je skoro konec roku. Příští rok už na tom nemusím být tak dobře, jako jsem letos ...




8.11.2014 Brněnské Hamburgy v Liberci (5,2 km)

Pořadí: mimo soutěž

Čas: 20:05,3

Rychlost:  15,53 km/hod (3:52 na km)

Průměrná TF:  164,6 tepů/min

Počasí: 8 stupňů, slunečno, místy silnější vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Běh na 5,2 km jsem uskutečnil po závodu na 10 km, kde jsem úspěšně dovedl Janu k osobnímu rekordu. Chtěl jsem zkusit, jak na tom budu, a i když bylo už slunečné a větrné počasí, tak jsem vyběhl, Jana mezitím klusala. Měl jsme dost nízké tepy, podobně jako Jana v prvním běhu, nicméně mi nohy nechtěly běžet rychleji, vlivem únavy z ranního běhu a předchozích dní. I přesto jsem ale běžel slušně, 5 km jsem měl za 19:18, což je o 58s za osobákem, 33.nejrychlejší pětka v historii. V průběhu jsem dvakrát vyzval Janu, aby se ke mě připojila a zkusila dát párset metrů, ale tempo kolem 3:55/km již pro ní dnes nebylo zvládnutelné. Doběhl jsem do 5,2 km a skončil. S průběhem a výsledkem pokusu jsem nicméně s ohledem na okolnosti velmi spokojen, ze strany Jany i mé.




8.11.2014 Brněnské Hamburgy v Liberci 10 km

Pořadí: 2. ze 2 běžců

Čas: 54:36,5

Rychlost:  10,99 km/hod (5:28 na km)

Průměrná TF:  125,8 tepů/min

Počasí: 6-8 stupňů, svítání, pak slunečno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video ze závodu:

Při své další návštěvě kamarádky v Liberci jsem naplánoval i Hamburg na tamní 400m dráze. Překvapilo mě, že se zatím žádný Hamburg na českém území mimo Brno nekoná, tak jsem se odhodlal ho uspořádat na druhém konci republiky sám, nicméně jsme dorazili jen já a kamarádka. Počasí bylo příjemné, sice chvílemi foukalo, ale bylo chladněji, což bylo fajn. S Janou jsme už na stadionu běhali den předem, nejprve jsme dali 3 km za 15:09, čímž překonala osobák o 2s, pak 1 km za 4:32 (OR překonala o 8s) a pak jsme dali i 100m (18,7s) a 200m (41,8s). Desítku Jana běžela na závodu v Pardubicích za 56:32 (5:39/km), kde jsem ji dělal vodiče na tempo 5:40/km, byl to pro ni úžasný výsledek. Tentokrát jsem ale chtěl, abychom zkusili zaběhnout čas pod 55 minut, který jsem viděl jako možný. S ohledem na průběhu pokusu na 3 km, kde jsme běželi na rovoměrné tempo 5:00/km, které jsme však neudželi, a s ohledem na zkušenosti i z jiných běhů jsem rozhodl, že poběžíme metodou řízeného zpomalování, spíše na rovnoměrnou tepovku, než rovnoměrné tempo. Tušil jsem, že Jana může být po předchozím dnu trochu unavená, ale v Liberci jsem vždy krátko a byla by škoda to nezkusit.

Od prvních km byla patrná Janina únava, protože se cítila nepohodlně, i když tep měla nízký, nicméně jsme i ve větrném počasí běželi skoro rovnoměrně, převážně tempem těsně nad 5:20/km. Pětku jsme měli za 26:48, takže jsme na cílový čas 55 minut měli náskok 42s, což bylo velmi nadějné. Mohli jsme si dovolit proto zpomalit na tempo těsně nad 5:30/km. Asi na 6.km jsem zkusil dát Janě vodu, aby se trochu napila, ale úplně jí to nesedlo, přesto jsme však běželi velmi dobře a bylo stále jasnější, že čas desítky pod 55 minut zvládneme. Věděl jsem, že bychom mohli zpomalit i více, ale chtěl jsem mít rezervu, kterou jsme si mohli dovolit, protože Jana měla stále velmi nízké tepy. Na začátku posledního kilometru došlo ke zpomalení, zřejmě vlivem únavy, ale blížící se cíl a mé povzbuzování vedly ke zrychlení v posledních dvou kolech a k dosažení vynikajícího času 54:36,5. Jana překonala osobák skoro o 2 minuty, průměrné tempo měla 5:28/km, přitom při velmi nízké průměrné TF 162, která byla ještě nižší než v Pardubicích, když přitom TFmax má výrazně nad 190. Myslím, že tento výkon je výborný, a to tím spíše, že dává vynikající šance pro další zlepšování.

Po závodu jsem ještě dal samostatný běh na 5,2 km, jinak jsme s Janou užili skvělé dny - mimo jiné jsme i byli běžecky na Ještědu, ale i na jiných zajímavých místech (zde já běžecky, Jana na kole). Byly to úžasné dny.




4.11.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 7 běžců

Čas: 39:19,9

Rychlost:  15,25 km/hod (3:56 na km)

Průměrná TF:  167,7 tepů/min

Počasí: cca. 10 stupňů, slunečno (část okruhu ve stínu)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Brněnský Hamburg se uskutečnil až šest týdnů po předcházejícím Hamburgu, protože v mezičase jsem měl dost závodů či jiných akcí. Počasí vypadalo, že bude přívětivé, a chtěl jsem vyzkoušet, jak na tom budu výkonnostně 10 dní po úspěšné stovce v Plzni. Věřil jsem, že bych mohl zaběhnout dobře, přičemž má víra vzrostla ještě poté, co jsem se při krátkém stupňovaném testu v pátek 31.10. dostal až na tempo 3:29/km. Situace se však bohužel změnila poté, co jsem v sobotu při přesunovém běhu kvůli nepozornosti spadnul a narazil si levou polovinu hýždí. Od té doby jsem byl schopen jen velmi pomalu klusat, protože při delším kroku zadek celkem dost bolel. Nedokázal jsem si ani pořádně obout ponožky. :-) Zvažoval jsem, jestli závod nezrušit, ale včera jsem se cítil už lépe a protože jsem měl dost přihlášených, tak jsem ho ponechal. Přišlo nás sedm, což je slušný počet. Aby nebylo neobvyklostí málo, tak jsem dnes poprvé v rychlejší akci testoval nové hodinky a navíc jsem musel vzít silniční boty, které jsou až příliš měkké, takže se na dráhu nehodí, protože stávající Roniny už byly nepoužitelné a nové dorazí teprve dnes. Nevěděl jsem, co od běhu čekat, ale říkal jsem si, že to zkusím a uvidím.

Od startu jsem se ujal vedení, běželo se mi celkem dobře, ale nebyl jsem schopen udělat pořádný krok, spíše jsem běžel frekvenčněji. Ostatní běžci běželi dále za mnou, včetně dvojice Ondra Cabák a Pavel Musil, která běžela na čas pod 40 minut, a s nimi běžícími běžci, kteří běželi kratší vzdálenost. Chvílemi foukalo, ale jinak bylo příjemné počasí. Po 2 km za 7:31 ale už bylo jasné, že dnes osobák na 10 km nevyjde. Snažil jsem se běžet, tep byl nízký, zadýchaný jsem nebyl, ale nohám se prostě nechtělo více odrazit, ale to nevadilo. I když bylo chladněji a běžel jsem bez trička, tak jsem se pak začal přehřívat, což souvisí do větší míry i se stresovým přejídáním v poslední dny. Po 6,4 km jsem se tedy sehnul pro vodu, napil se, omyl a běžel dál, zdrželo mě to asi o 4 sekundy. Pak už jsem se ale k tempu 4:00/km nedokázal rozběhnout, ale na druhé straně si hlídal, abych nezpomalil příliš, aby mě pak nedoběhli Ondra s Pavlem, kteří se začali nebezpečně přibližovat, měli nakonec 39:34, což je Ondrův osobák. Já zaběhl 39:19,9, což je 18.nejrychlejší desítka v mé historii. S výsledkem jsem spokojen. Po přestávce jsem pak zkusil běžet ještě 800m, ale zadek celkem výrazně bolel už od startu, tak jsem dal jen pomalých 400m a skončil jsem. Každopádně je fajn, že Hamburg dnes proběhl a že jsem znovu dokázal s přehledem zaběhnout desítku pod 40 minut, i když jsem nebyl disponován. Poměr tep/tempo přitom byl příznivý, což je též fajn.




25.10.2014 Plzeň (MR) 100 km

Pořadí: 11. z 33 (27 dokončilo)

Čas: 9:23:15 (zlepšení OR o 0:38:54)

Rychlost:  10,65 km/hod (5:38 na km)

Průměrná TF: 135 tepů/min

Zajímavé mezičasy:

VzdálenostMezičasTempo na kmPrůměrná TFPorovnání s OR
15 km1:00:274:02158,8+ 2:34 (TOP 13)
21,1 km1:26:254:06156,4+ 4:06 (TOP 9)
30 km2:05:234:11152,9+ 3:50 (TOP 4)
42,2 km3:05:314:24149,6+ 11:09 (TOP 7)
50 km3:44:564:30149zlepšení o 21:00
71,21 km6:00:005:03141zlepšení 6 h o 3,15 km
100 km9:23:155:38135zlepšení o 38:54

Profil: 66 a 2/3 okruhu délky 1,5 km, téměř rovina, chodníky a silnice, malý schodek na konci každého okruhu

Počasí: cca. 10-15 stupňů, převážně zataženo, ke konci místy vyjasnění

Rozložení tempa (čas na km) a tepovky (tepů/min):

     

Vývoj pořadí : 10 km: 1.-3.; 25 km: 3.; 40.km: 3.; 55.km: 7.; 70 km: 8.; 85.km: 8.; cíl: 10.

Srovnání tempa Plzeň-Kisber a foto ze závodu (vpředu Daniel Orálek, za ním pozdější vítěz, Radek Brunner):

     

Video z doběhu

Krátké povídání bylo na foru, článek s několika fotkami na bezvabehu zde

Pro účast na mistrovství republiky v ultramaratonu na 100 km, které se konalo v Plzni, jsem se rozhodl až týden před závodem poté, co jsem úspěšně absolvoval maraton v Košicích a strávil dva další běžecké víkendy běháním s kamarádkou, v Brně a pak Liberci. Říkali jsme si, že by bylo pěkné zakončit úspěšný běžecký podzim delším závodem, a třeba si i zaběhnout nějaký osobák. Do poslední chvíle jsem ovšem zvažoval, jestli se přihlásit na 100 km, či do doprovodného maratonského závodu, protože jsem vnímal dobré dispozice na maratonu i na 100 km. Věděl jsem, že bych doprovodný závod měl šanci vyhrát, protože jsem si všiml, že nikdo z přihlášených nemá osobák pod 3:10, ale maraton startoval až odpoledne, kdy mohlo být tepleji, a navíc bych neměl s kým závodit, což by šanci na osobák snížilo. Přihlásil jsem se proto na 100 km, ale rozhodl jsem se, že poběžím na dobrý výkon na maraton, z něhož doběhnu na 50 km, a poté se uvidí. Věděl jsem totiž, že 100 km poběží i Dan Orálek a Radek Brunner, kteří oba chtějí běžet 100 km v čase pod 7 hodin, takže se dalo čekat, že rozběhnout prvních 50 km tempem těsně nad 4:00/km (to by znamenalo cílový čas optimistických 6:40, proto jsem počítal, že poběží o něco pomaleji), což by mi zcela vyhovovalo.

Na závod jsem jel s kamarádem Ondrou, který se též přihlásil na 100 km, avšak jehož úkolem bylo pomáhat mi při závodu, jak s občerstvením, tak později i se společným během. Občerstvení jsem si připravil vlastní, vodu, čaj, horkou čokoládu, puding, med, sůl s tím, že budu experimentovat, co mi při závodu bude vyhovovat, neboť u závodů do maratonu včetně jen piji vodu. Delší závod jsem běžel jen jednou, 100 km v Maďarsku v březnu, kde jsem měl čas 10:02:09. Před závodem jsem požádal Ondru, zda by nevytvořil jednoduchou aplikaci pro výpočet aktuálního a potřebného tempa, čehož se zhostil dobře, a protože zajistil i synchronizaci s webem, tak bylo možné, aby nás vybraní kamarádi sledovali skoro „online“. Ti pak informace sdělovali dále na běžecké forum, což bylo fajn. I poslední dny před závodem se mi podařilo běhat i jíst dost disciplinovaně a cítil jsem se dobře. Sice jsem hůře spal, ale to nevadilo. Zaprezentoval jsem se už večer před závodem, kdy mi udělali i odběr krve, v rámci výzkumu, který při závodu probíhal. Byl jsem jen znepokojen tím, že závod bude měřen ručně, takže se zvyšuje pravděpodobnost chyb, a navíc bude těžké se zorientovat, jak na tom aktuálně jsem. Počasí mi přálo, bylo chladno, ale nepršelo.

Ráno jsem se definitivně rozhodl, že běžím na maratonský osobák s tím, že alternativní scénář byl, že chci zaběhnout 50 km pod 3:45:00 a následně pravděpodobně odstoupím. Dosud jsem totiž měl 50 km za poměrně slabých 4:05:56, tak jsem si říkal, že by bylo fajn právě tuto vzdálenost vylepšit, abych pak na to mohl navázat při dalších závodech, třeba i delších. S ohledem na to jsme se dohodli, že Ondra první kola se mnou nepoběží, ale bude mi pomáhat hlavně na občerstvovací stanici, neboť jako „vodiče“ použiji Dana s Radkem. Cítil jsem se dobře a věřil jsem, že zaběhnu dobře.

Protože Dan i Radek začali překvapivě pomaleji než bylo 4:00/km, tak jsem od začátku šel do vedení a tempo jsem držel spíše já, první kolo 4:08/km, pak už se ke mně přidali i kluci. Trochu dost mě ale hned na začátku druhého kola vyvedl z míry Dan, který se ptal, proč běžím tak rychle a že pokud chci běžet jen maraton, tak proč neběžím doprovodný závod. Dan je jiný level, ten při rychlém běhu dokáže povídat dobře, já jsem na tom hůře, ale odpověděl jsem, že běžím na maraton. V dalších kolech kluci postupně přidali a dostali se na tempo těsně pod 4:00/km, což mi vyhovovalo. Od Ondry jsem bral vodu, na pití a polévání a běželo se mi dobře. 10 km jsme měli za 40:12 a nadále jsme drželi tempo kolem 4:00/km. Někde na 10,5.km si ale Dan musel odskočit, kroužil jsem pak více než kolo jen s Radkem, než nás Dan opět dohnal. Někde na 13.km však pro mě nastala velmi nečekaná situace, protože i když jsem běžel přesně 4:00/km, tak kluci zrychlili krátkodobě na tempo kolem 3:50/km, které jsem nebyl ochoten akceptovat, protože už takto jsem běžel dost svižně. Nechal jsem je tedy být s tím, že jsem doufal, že následně zpomalí na tempo nad 4:00. To se ovšem nestalo, naopak běželi stále velmi svižně a rychle se mi vzdálili. Tento scénář jsem nečekal a hned jsem Ondrovi projevil své zklamání, že už budu běhat sám. Ondra mě trochu uklidnil, ať běžím své tempo, že je třeba doženu, ale když jsem viděl, že nemám šanci, tak jsem po 15 km za 1:00:27 přešel k alternativnímu scénáři, kterým bylo dát 50 km pod 3:45. Běžet na maratonský osobák dalších 27 km v sólo běhu jsem si netroufal a to tím spíše, že trochu foukalo.

Po rozhodnutí běžet na výkon na 50 km jsem trochu zpomalil, a zkoušel experimentovat s občerstvením, bral jsem hlavně horkou čokoládu, potom i sýr se solí. Nebylo to špatné, ale žaludek nereagoval úplně příznivě, měl jsem pocit plnosti až nadýmání, ale za zkoušku to stálo. Pak mě ale běh přestával bavit, nějak se mi nechtělo běžet, i když tep byl nízký. 30 km jsem měl za 2:05:23 a zbytek jsem se rozhodl doběhnout kontrolovaným způsobem tak, abych měl 50 km pod těch 3:45. Byl jsem sice stále třetí, avšak bylo jasné, že toto nemohu udržet. Některá kola už jsem běhal s Ondrou a ještě na metě maratonu za 3:05:30 jsem byl těsně třetí, pak mě předběhl jeden cizinec, který však nebyl v kategorii MR. Běh mě ale nebavil a představa, že bych měl běžet celou stovku, mě děsila. Ondru jsem proto požádal, aby běhal se mnou už téměř pořád s tím, že jsem chtěl, aby mi povídal, hlavně o věcech nesouvisejících přímo se závodem. Bavili jsme se i o jeho práci, aplikaci pro přenos dat, běžeckých plánech apod., nechal jsem hovořit spíše jeho, ale občas se něco zeptal. Také jsem se ptal, jak funguje přenos dat, zda nás sledují na fóru apod. Viděl jsem ale, že pokud chci mít čas pod 3:45:00, tak musím trochu zvýšit úsilí a zrychlit. To se mi podařilo a opravdu jsem zaběhl čas těsně pod 3:45, konkrétně 3:44:56. S tímto výsledkem jsem byl velmi spokojený, i když jsem věděl, že podle kalkulátoru bych měl dát 50 km ještě rychleji. Zlepšil jsem ale osobák o 21 minut, což je hodně velké zlepšení.

Po doběhnutí 50 km jsem zvažoval, co dále. Zde ale rozhodlo, že mi pořadatelé nebyli schopni pořádně říct, kolikátý jsem, a že podle nich i Ondry jsem byl dobře umístěný, a navíc mi fandili lidé na fóru, abych pokračoval. Moc se mi nechtělo, ale říkal jsem si, že to zkusím a uvidím, jak se poběží. Okamžitě jsem ale zpomalil a požádal o puding. Ten mi velmi chutnal, ale bohužel jsem ho pak hůře trávil, měl jsem výraznější nadýmání a pocit plnosti, pak jsem i musel krkat. Tempo bylo výrazně nad 6:00/km, ale postupně jsem zkoušel zrychlovat, což se celkem dařilo. Někde kolem 60.km mě předběhl o více kol trápící se Dan, tak jsem si říkal, že zkusím, jak dlouho s ním vydržím běžet, bylo to asi půl kilometru. Zrychlení mi ale vzalo dost energie, i když to bylo zajímavé zpestření.

Někde kolem 63.km ale přišlo píchání v boku, které trvalo celkem dlouho, snažil jsem se ho řešit různým způsobem, například hlubokým dýcháním, kašlem, zpevněním břicha apod. Mám dojem, že trochu souviselo i s tím, že jsem při závodu mluvil s Ondrou, protože toto obvykle nedělávám, a že i při klusu mi hovory s druhými škodí. Na druhé straně, kdyby nebylo toho povídání s Ondrou, tak bych se na další běh vykašlal, opravdu se mi moc běhat nechtělo. Rozhodl jsem se ale, že by bylo pěkné zkusit dát 70 km v čase pod 6 hodin, zaběhnout tak výborný výkon na šestihodinovku a skončit. Píchání jsem se pak zbavil, i když se ještě párkrát vracelo, měl jsem však pak i nějaké menší jiné problémy, jako slabý tah na levém nártu či pravém stehnu, ale snažil jsem se běžet, resp. klusat, co nejúsporněji. Nakonec jsem 6h dal 71,2 km, což více než překonalo mé očekávání!

Po doběhnutí 6h jsem byl rozhodnut skončit, ale Ondra mě přesvědčil, ať běžím dál. Bylo jasné, že nemohu zaběhnout žádný super čas, například 8:30 či 9:00, proto jsem se rozhodl kontrolovaným způsobem doběhnout v čase pod 9:30. Představa, že poběžím ještě přes 3 hodiny, mě ale trochu děsila … Naštěstí jsme ale měli co dělat, protože nejprve ztratila signál naše mobilní aplikace a pak mi hlásil Garmin, který jsem měl půjčený (stávající přístroj týden před závodem dosloužil a nový ještě nedošel), že má slabou baterii, tak jsem Ondrovi vysvětloval, jak nastavit ještě jeden starý kousek, který však měl dvě tlačítka vylomená, takže to ovládal vatovou tyčinkou. Nastavování trvalo dost dlouho, běžel jsem pak s dvěma hodinkami naráz. Sice ty první nakonec vydržely až do cíle, ale to jsem nemohl vědět. Bohužel už jsem neměl horkou čokoládu, ani sýr, a puding jsem riskovat znovu nechtěl, proto jsem požádal Ondru, že zkusím med s čajem a trochou soli. Toto nebyl úplně špatný nápad, i když bohužel ani na toto žaludek nereagoval úplně dobře, vrátilo se nadýmání a trochu i píchání v boku. Jinak jsem ale vypadal dobře, v pohodě jsem si klusal a sledoval běžce, kteří nás předbíhali. Někteří vypadali celkem špatně, ale evidentně dokázali překonávat dysbalance i bolest. Jiní byli celkem veselí, zejména ti, co za námi zaostávali o 10-15 km. Občas se tam pletli i běžci z doprovodných závodů (maraton, půlmaratón, desítka) a měl jsem naprostý chaos, kolikátý jsem, to ale bylo celkem jedno. Někteří ultramaratonci nám záviděli, že už máme jen pár kol do konce, jeden pak s úsměvem říkal něco ve smyslu: „hoši, jak vás sleduji, tak celou dobu jen kecáte, fotíte se a hrajete na mobilu hry“. S těmi hrami se spletl, to jsme si hráli s mobilní aplikací na přenos souborů, případně četli, co píšou na fóru, ale měl pravdu. 

Ke konci měl trochu problém Ondra, protože pro něho byla vzdálenost už příliš velká, proto jsem výjimečně některé kolo běžel sám, ale bylo stále jasnější, že se pod 9:30 s přehledem dostanu. Poslední kola jsem pak už věřil, že dám i pod 9:25. Ke konci jsem si všiml, že aktuální tempo celého závodu mám kolem 5:37/km, přičemž jsem si vzpomněl, že kamarádka z Liberce má tempo desítky z Pardubic 5:39/km. Řekl jsem si, že ji jistě potěší, když dám stovku rychleji, než ona měla tu desítku, proto jsem našel ještě sílu k závěrečnému zrychlení, nakonec doběhl v čase 9:23:15 a dosáhl průměrného tempa 5:38/km. Teprve hodně dlouho poté jsem zjistil, že jsem doběhl desátý. Dobré ale bylo, že jsem si průběžně ověřoval u pořadatelů, že mají správně zapsaný počet mých kol, takže s tímto problémy nenastaly. Zjistit od pořadatelů aktuální pořadí v průběhu závodu ale byl nepřekonatelný oříšek.  Oproti Maďarsku jsem se zlepšil na stovce o skoro 39 minut, což není málo na to, že jsem už v polovině chtěl skončit …

Po doběhu jsem byl naprosto v pohodě, usmíval jsem se a šel dokonce hned klusat. Klusal jsem 1,5 km a klusal bych i déle, ale měl jsem do 20 minut po skončení závodu jít na druhý odběr krve. Dan sice měl připomínky, že proč klušu, když jsem už klusal celou druhou polovinu stovky, ale já vím, co dělám. Večer jsem pak dal s kamarádem i chůzi, ráno znovu klusal i chodil a byl v pohodě. Abych se ale vrátil k odběru, tak tam vznikl menší problém, protože tam byly schody a navíc bylo teplo. Ještě k tomu paní, co mi dělala odběr, netekla krev do zkumavky, tak mi napíchala obě ruce … Měl jsem tam žízeň, vypil jsem asi 4 sklenice vody a pak uvnitř budovy čekal dost dlouho na vyhlášení, které se stále opožďovalo, takže mezitím na mě dolehla únava. Ještě, že jsme pak dali tu chůzi na večeři a pak na ubytovnu …

Další den byl pak pro mě i pro Ondru docela dobrodružný, ale nakonec jsme to zvládli dobře. Celkově jsem měl ze závodu dobrý pocit, i když je jasné, že jsem neběžel úplně naplno. Však také průměrný tep celého závodu byl jen 135, když v Maďarsku jsem měl 148, ale přispělo k tomu i pro mě lepší počasí. Velmi dobrou práci odvedl Ondra, který si zaslouží poděkování. Jeho přínos byl pro mě hlavně psychický, protože samotného by mě závod nebavil, ale i z hlediska přípravy a podávání občerstvení, či kapesníku apod. Je sice pravda, že možná jsem mluvil více, než bylo vhodné, a že i to mohlo vést třeba k tomu píchání v boku, ale užili jsme si to, a to je důležité. Také jsem získal spoustu cenných zkušeností i informací pro další závody. Věřím, že můj čas pro dobré stovky ještě přijde, podobně jako přicházel po několika obdobně pojatých maratonských pokusech, zejména v letech 2009-2012. Jsem rád, že jsem na závodu byl a že jsem ho pojal právě takto, i když ten přístup není úplně obvyklý. Vím, co dělám, a jaké jsou mé dlouhodobé cíle. V tomto světle je lepší dát 9:23:15 v pohodě, než riskovat zranění či problémy při snaze o například 9:10:00. Akorát musím pouvažovat, jestli na mě ta stovka není opravdu až příliš dlouhá, protože běžet soustředěný 9 hodin zatím neumím či ani nechci. Fyzicky ale tělo takovou zátěž zvládá v pohodě, však i podle videa není poznat, že jsem v cíli stovky. 

Velké poděkování patří všem, kteří mě jakkoliv podporovali, protože bez nich bych těch 100 km rozhodně nedokončil! Jsem ale rád, že jsem to zkusil a dokázal. Desáté místo na MR pak ve světle těchto okolností považuji za výborný výsledek a děkuji za něj! Jinak bude ale zajímavé, jak dopadnou ty lékařské odběry, výsledky budou do 14 dní. Věřím však, že budu naprosto v pohodě, ale uvidíme.




18.10.2014 Liberecký běh cca. 21,9 km (+0,5 km bloudění)

Pořadí: 7. z 29 běžců

Čas: 1:40:46

Rychlost: 13,34 km/hod (4:30 na km)

Průměrná TF: 156 tepů/min

Přepočet půlmaraton: 1:34:55

Podklad: převážně zpevněné lesní cesty, začátek a konec asfalt, doběh tráva

Profil: kopcovitý, nejprve stoupání 210m, pak klesání 160m, pak stoupání 275m, doběh klesání 325m, vše s dalšími zvlněními v průběhu těchto úseků

Počasí: cca. 18 stupňů, slunečno (trať převážně ve stínu v lese)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

O závodu v Liberci jsem se dozvěděl až 4 dny před konáním, když jsem hledal na Internetu propozice jednoho brněnského závodu. Zaujalo mě, že se tam koná právě půlmaraton, se startem nedaleko bydliště mé kamarádky Jany, se kterou jsem byl minulou středu na jejím prvním závodu v životě, v Pardubicích, a se kterou jsem pak v sobotu zaběhl její první tréninkový půlmaraton, v čase těsně pod 3 hodiny. Věděl jsem, že by kamarádka zaběhla ráda půlmaraton i na závodu, tak jsem jí nabídl, zda to nezkusíme, přičemž po minimálním váhání souhlasila. Dle propozic to vypadalo na malý závod rodinného typu. Propozice byly bohužel celkem neúplné a například mapa trasy vůbec neodpovídala délce půlmaratonu, avšak rozhodli jsme se, že to i tak zkusíme. Bylo jasné, že závod bude v kopcovitém profilu, nevěděli¨ jsme ale, v jak výrazném. Teprve den před závodem se objevila další mapa, ale ani z té nebylo jasné, kudy se přesně běží a výškový profil, který ovšem měl jednu chybku, tedy že v ní chyběly souřadnice výškové osy. :-) Pořadatelů jsem se raději výslovně zeptal, jestli na trati nezabloudil, odpověděli, že trať bude PERFEKTNĚ značena. Teprve při prezenci jsme zjistili, že trať vede i přes Výpřež, což je místo, přes které běháme s kamarádkou na Ještěd, a že poslední kilometry vedou prudce s kopce. Dále jsme se těsně před startem dozvěděli, že trať nemá 21,1 km, i když je označena jako půlmaraton, ani 21,5 km, jak bylo den předem večer v propozicích, ale 22 km. Navíc jsme zjistili, že trať je značena pomocí šipek a občasných fáborků, ale poslední 3 km značeny nejsou, neboť trať vede po stejném místě jako začátek. Konečně, na startu ani v cíli neměli vodu, a zjistil jsem, že voda nebude ani na první ze dvou občerstvovaček, kde bude jen ionťák. Celé to tedy vypadalo dost amatérsky, ale rozhodli jsme se přesto s kamarádkou odstartovat. Já se rozhodl moc neriskovat, kamarádce jsem pak pečlivě sestavil strategii běhu v kopcovitém profilu, při kombinaci běhu dle tepovky a tepu, s cílovým časem kolem 2:30. Rozhodli jsme se ale, že poběžíme zvlášť, každý za sebe.

První kilometry vedly do kopce. Někteří to poněkud rozpálili, tak jsem se držel na 10.místě z 29 běžců naší vzdálenosti, ale postupně jsem se dostal na 6.místo. Na jednom místě to bylo dost krosové, přebíhali jsme dokonce asi 20m dlouhou navezenou hromadu štěrku, navíc podmáčenou, neboť tam zrovna zpevňovali cestu ... Bylo mi jasné, že na prvních místech nebudu a že na dobrý čas to též nebude, tak jsem především běžel tak, abych se nezranil. Na občerstvovačce na 5,5.km jsem se polil ionťákem, když voda nebyla, skvělý pocit. :-) Někde kolem 7.km trať vedla chvíli prudce s kopce, to jsem se celkem bál, běžel jsem tam velmi pomalu a byl předstižen jedním člověkem, který mi pak utekl aspoň o půl minuty, ale bylo mi to jedno. Teprve při dalším dlouhém stoupání jsem se dostal na vyšší TF, na 11.km předběhl jednoho běžce a na 12.km toho, co mě předběhl na 7.km, takže jsem se dostal na 5.místo.

Na 13.km byla druhá a poslední občerstvovačka, chtěl jsem vodu, ale neměli ji nachystanou a zmatečně šli otevírat 5litrový barel vody. Řekl jsem jim, ať mi ho dají, že ho někde položím, naštěstí vyhověli, s barelem jsem běžel asi 100m, umyl jsem se, napil se, pak se zastavil, položil barel na zem a běžel dál. Tempo jsem měl slušné a na 15,5.km vyběhl na Výpřež. Pak následoval zvlněný úsek, kde jsem ke své smůle ztratil GPS signál, který jsem pak neměl až skoro do cíle. Pak už začalo klesání, snažil jsem se běžet svižně, ale bezpečně. Za pár km jsem se dostal na zábavné místo, protože šipka ukazovala běžet nahoru, ale napadlo mě, že to je místo, kde se má odbočit dolů, odkud se vybíhalo po startu. Jinak bych si dal místo půlmaratonu maraton. :-) Dolů se běželo špatně, protože jsem nejenomže musel dávat pozor, abych si neublížil a abych přitom běžel svižně, ale i na to, kudy běžet, když už na trati byly jen šipky z cesty nahoru. Navíc se za mnou objevil člověk, kterého jsem předběhl na 12.km, tak jsem přidal a zkusil nedovolit, aby se mi přiblížil. Orientace na trati byla tím pádem pro mě ještě těžší, Jana mi pak říkala, že se místy nevyznala ani sama, i když tam bydlí a běhává. :-) Přesto se mi podařilo běžet správně a dokonce jsem pak na asfaltu soupeřovi utekl, což ale byla rozhodující CHYBA. :-)

Asi 300m před cílem se mělo odbočit do boční ulice doprava, ale tam nebyla žádná šipka, naopak byla šipka jen na hlavní ulici za křižovatkou směrem nahoru, proti směru běhu. Jak jsem se snažil běžet rychle a jak Liberec neznám, tak jsem pokračoval logicky dolů, po hlavní komunikaci. Kdyby pořadatelé nebyli líní, tak by se mi toto nemohlo stát. :-) Teprve někde zde naskočil GPS signál, ale běžel jsem dále dolů, ale bylo mi to divné, navíc jsem měl dojem, že slyším zapísknutí. Na hodinkách, kde už mi blbnou tlačítka, jsem dohledal mapu prvního kola a zjistil, že běžím špatně, zaběhl jsem si mezitím asi 250m dolů, s klesáním asi 20m. Otočil jsem se tedy a vyběhl to nahoru a pak se napojil na správnou trať. Bohužel mi utekl nejenom člověk, co byl na 6.místě, ale dostal jsem se i za ćlověka, který byl na 7.místě. Toho jsem se snažil dohonit, ale když viděl, že zrychluji, tak zrychlil i on a nenechal mě předběhnout, i když musel dobře vědět, že jsem byl stále před ním a že mě nikde nepředběhl. Po doběhu jsem byl trochu zklamaný, ale co se dá dělat... Aspoň jsem si dokázal, že i po náročných 22 km dokáži dát finiš tempem 3:15 s tím, že se TF dostala na 190. :-) Dosažené průměrné tempo závodu 4:30 ovšem nebylo špatné, přitom při nízkém průměrném tepu, jen 156.

Soupeř, co doběhl pátý, říkal, že by na mě zavolal, ale byl jsem už moc daleko. Chyba, že jsem mu utekl tolik. :-) V cíli mě pak zaskočilo, že tam mají horký sladký čaj, koláče, boršč a pivo, ale vodu ne. Vypil jsem kelímek čaje, snědl koláč a zaběhl do kamarádčina bytu, kde jsem se napil, umyl, vzal vodu v láhvi a vrátil jsem se na start, zrovna ve chvíli, kdy kamarádka dobíhala. Zaběhla fantasticky, měla 2:26:15 s průměrným tempem 6:41, přičemž běžela ještě o něco lépe, než jsem ji instruoval. Mnou přinesená voda jí pak velmi potěšila. Pak jsme se krátce vyklusali, občerstvili, počkali na vyhlášení a vydali se domů. Odpoledne jsme pak klusali a já si dal na dráze 5,2 km tempem 3:58, čímž jsem si ověřil, že mě závod moc nevyčerpal. Za celý den jsem urazil 50 km, byl to výborný trénink. Škoda sice, že jsem nebyl pátý, ale nevadí. Pokud se jedná o Garmin hodinky, tak ty už jsem další den nedokázal zapnout, takže už defitivně dosloužily, ale nevadí, aspoň pořádím nové. :-)Kamarádka byla svým výkonem nadšená a já jsem byl z jejího výkonu nadšený též. I další chvíle v Liberci se povedly, takže vůbec nelituji, že jsem tam jel a běžel, i když to bylo dobrodružnější a komičtější, než jsem původně předpokládat. :-)




8.10.2014 Pardubická desítka na dráze 10 km

Pořadí: mimo pořadí

Čas: 56:32,42 (vodič)

Rychlost:  10,61 km/hod (5:39 na km)

Průměrná TF:  135,0 tepů/min

Počasí: cca. 18 stupňů, zataženo, vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Druhý rozběh Pardubické desítky jsem běžel po prvním rozběhu, kde jsem zaběhl slušných 38:46,7, viz komentář. Po doběhu jsem se umyl, napil a vyklusal s kamarádkou, pro kterou to byl zároveň rozklus před jejím závodem. Jednalo se o její první závod v životě, tak jsme si to chtěli náležitě užít. Ještě před rokem byla bez pohybu, s výraznou nadváhou, ale postupně u ní došlo k výraznější proměně, při které se začala věnovat chůzi a pak i opatrně běhu a při které začala jíst zdravěji, což vedlo k snížení hmotnosti a ke zvýšení kondice. V posledních dvou měsících ji pak sportování ještě více "chytlo", k čemuž přispěly i mé dvě návštěvy Liberce. První souvislý běh na 10 km jsme dali až před 10 dny, měli jsme tempo těsně nad 7:00/km, pak jsme dvakrát vyběhli a seběhli Ještěd, pomalým během, jednou 16,95 km, podruhé 18,38 km (toto celé souvislým během). Před 7 dny pak zkusila běžet tempem 6:00/km na dráze a k mému překvapení dala celou desítku, kterou měla za 59:54. Toto mě šokovalo, protože jsem tak rychlý pokrok nečekal. Výsledek tohoto testu ale byl rozhodujícím faktorem, který ovlivnil, že jsme do Pardubic jeli. Cíl měla Jana jediný, zopakovat výkon z tréninku a zaběhnout čas pod 60:00. Volbu strategie ale nechala na mě, a já se i na základě stávajících pokusů rozhodl, že poběžíme rychleji, tempem kolem 5:40/km, s tím, že v průběhu závodu podle potřeby zpomalíme. Počasí se oproti prvnímu rozběhu vylepšilo, protože se zatáhlo, i když vítr ještě nadále byl místy silný. Jana dostala za úkol běžet těsně za mnou, aby využila závětří s tím, že uvidíme, jak se poběží. V našem rozběhu startovalo 16 lidí, včetně nás dvou, bohužel však všichni rychlejší než my.

Od odstartování jsem se ujal řízení tempa 5:40/km, běžel jsem dle pípání hodinek, Jana byla těsně za mnou. V prvním kole byl jeden problém, že zapomněla odmáčknout na hodinkách START, takže bychom neměli záznam, ale včas si to uvědomila a hodinky zapnula asi po 150 metrech. Všichni nám utekli, ale to nevadilo, běželi jsme tak, jak jsme si naplánovali. Vítr byl místy nepříjemný, ale chladnější počasí nám přálo. Závod se mi nicméně zdál hlavně zpočátku dost dlouhý a měl jsem celkem strach, jak na tom Jana bude v druhé půlce, když jsme teprve měli 23,22 či 20 kol do cíle. Běžela ale velmi dobře, až překvapivě. Občas jsem slyšel nepravidelné dýchání, či viděl, že si vytvořila až příliš velký odstup, takže nemůže využít závětří, ale po mých pokynech se toto vždy zlepšilo. Když jsme 5 km měli za plánovaných 28:20, tak jsem již věřil, že se pod hodinu dostaneme. Přesto jsem se ale rozhodl zariskovat a pokračovat v rovnoměrném tempu dále, což se dařilo až do konce 19.kola.

Na začátku 20.kola si Jana začala stěžovat na silné píchání v boku, proto jsem okamžitě zpomalil a instruoval ji, co má zkusit, zejména se jednalo o lepší dýchání a zpevnění břišních svalů. Měl jsem trochu strach, za jak dlouho se toho zbaví, ale věděl jsem, že máme na cílový čas 60 minut náskok. Jana se ptala, jaký máme čas, ale já odpověděl, že "výborný", ale více to nerozebíral, aby se nerozptylovala. Píchání postupně přešlo a pŕestože jsem už přenastavil hodinky na pomalejší tempo 6:00/km, tak jsem viděl, že zvládá běh dobře, proto jsem se vrátil k původnímu tempu, s cílem doběhnout desítku pod 57 minut. Asi 500m před cílem jsme viděli jednu paní, která byla asi 100 metrů před námi a vbíhala do posledního kola, tak jsem Janu motivoval, abychom ještě zkusili zrychlit a stáhnout ji. Samozřejmě jsme ji doběhnout nemohli, ale zrychlení v posledním kole bylo výrazné, to jsme měli za 2:02 (celý závod jsme běželi na průměrném čase 2:16) a výsledný čas byl 56:32. To mimo jiné znamenalo, že druhou pětku jsme měli o 8s rychlejší než první, fantastické.

Hned po doběhu jsme se s Janou vyklusali a pak i prošli, to určitě pomohlo regeneraci. Její výsledek je fantastický, měl jsem z něj velkou radost. Hlavní ale bylo, že jsme oba prožili velmi příjemný a radostný den. Já jsem celkem naběhal 39,45 km a ušel 9,62 km, přitom jsem se necítil unavený, spíše naopak. Ale i Jana měla pohybových aktivit více než dost. Jsem moc rád, že jsme si výlet do Pardubic udělali, i kdyź jsme strávili dost času cestováním, ona 6 hodin, já tři. Před jejím výkonem smekám. Jsem ale rád i za to, že jsem si ověřil, že můj pomalý, opatrný, volnější přístup může přinášet nečekaně dobré výsledky. Věřím proto, že v tomto přístupu setrváme nadále a že nám bude nadále dělat radost.




8.10.2014 Pardubická desítka na dráze 10 km

Pořadí: 11. z 42 běžců

Čas: 38:46,70 (11.nejrychlejší desítka;67s za osobákem)

Rychlost:  15,47 km/hod (3:53 na km)

Mezičas 5 km: 19:14

Průměrná TF:  174,9 tepů/min

Počasí: cca. 20 stupňů, slunečno, vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video za závodu

Mým dalším závodem byl závod na dráze v Pardubicích, kde jsem běžel již před 2 roky, který se konal jen tři dny po Košickém maratonu, kde jsem zaběhl 2:56:37. Závod jsem vybral zejména proto, že na něj jela i má kamarádka z Liberce, se kterou se vzájemně podporujeme, přičemž toto byl pro ni prvozávod. Chtěl jsem být u toho, jak poběží a podle možností ji i pomoci. Protože únava po maratonu byla malá, tak jsem se rozhodl, že poběžím dva rozběhy ze tří, první sám, druhý pak s ní. První rozběh se konal již ve 14:30, bylo bohužel slunečno, teplo a větrno. S kamarádkou jsme se sešli na nádraží, došli 2,6 km na stadion, tam se zaregistrovali (já do dvou běhů, zaplatil jsem i 2x startovné) a rozklusali se. V rámci rozklusu jsem s kamarádkou dal i 800m rychle, v tempu 4:20/km, čímž překonala svůj tréninkový osobák o 10s. Pak už jsem se jen rychle vyklusal, napil a doběhl na start. Kamarádka stála na 200m, hlásila mi mezičasy a podporovala mě. Chtěl jsem zkusit běžet nějak rozumně s tím, že uvidím, jak mi to půjde. V tomto rozběhu startovalo 12 účastníků. Hned na startu jsem ale měl opět problém s Garminem, protože mi trvalo delší dobu, než jsem ho přenastavil na potřebné hodnoty, mezitím se odstartovalo a kvůli zablokovanému tlačítku posunu nefungovalo tlačítko Start. Podařilo se mi to zprovoznit asi až 90m za startem, ale to tolik nevadilo, protože na startu byla časomíra a na 200m byla Jana, která mi hlásila časy kol.

I kvůli problémům s hodinkami jsem první dvě kola běžel pomaleji a zařadil jsem se na 5.místo, poté jsem se ale už rozběhl rychleji a postupně se dostal na 2.místo. Bylo však teplo a nepříjemně foukalo. Neběželo se mi ale špatně, tak jsem zkusil zrychlit a dostal jsem se na tempo kolem 3:45/km, avšak bylo mi dost teplo a potil jsem se. Kamarádka mi někde na 3,5.km nabídla, že mi podá vodu, ale to jsem odmítl s tím, že se závod běží podle pravidel ČAS a přijetí občerstvení od diváků není povoleno. Vím, že někteří pravidlo porušovali, já však nechtěl. Bohužel jsem běžel sám, jen jsem občas předbíhal pomalejší běžce, či byl dvakrát za závod předběhnut vítězem rozběhu, ale byl jsem rád, že tam byla Jana, hlásila mi mezičasy a fandila. Po 5 km za 19:14 ale bylo jasné, že mi osobák nemůže vyjít a nemohu se dostat ani pod 40 minut, proto jsem si dal jako cíl zaběhnout pod 39 minut, což bych po maratonu považoval za dobrý výsledek. S trochou úsilí se mi to podařilo a měl jsem i sílu na mírné zrychlení v posledním kilometru, takže jsem měl výsledný čas 38:46,70. V rozběhu jsem doběhl druhý, ale v posledním, třetím rozběhu, bylo rychlejších 9 lidí, takže jsem celkově byl jedenáctý.

S výsledným časem jsem spokojený, běžel jsem o dost rychleji než oba letošní oficiální dráhové závody, na atletické lize či na Triexpert cupu. Bohužel jsem si ale neuvědomil, že mohu usilovat i o oficiální dráhový osobák, protože ten mám z loňského roku z Vyškova 38:45,68, zaostal jsem o jedinou sekundu. Mimo dráhu jsem ale na oficiálních závodech běžel rychleji, například v Pečkách 37:59, tak jsem si toto neuvědomil a dostatečně se nesnažil, ale nevadí. I tak jsem byl příjemně překvapen, jak dobře jsem po maratonu běžel, navíc v nevyhovujících podmínkách. Také druhý běh, jako vodič, se velmi povedl, viz komentář.




5.10.2014 Mezinárodní maraton míru Košice 42,195 km

Pořadí: 63. z 1130 běžců, kteří dokončili

Čas: 2:56:37 (reálný čas 2:56:35; za OR o 2:15, 2.nejrychlejší čas vůbec)

Průměrná rychlost: 14,32 km/hod (4:11 na km)

Průměrná TF: 160,6 tepů/min

Profil: dva městské okruhy Košicemi, silnice, téměř rovina, místy malé zvlnění (rozdíl n.m. nejnižšího a nejvyššího místa dle propozic 16,5m)

Počasí: cca. 12->17 stupňů, první 2h převážně zataženo, poté slunečno

Mezičas půlmaraton: 1:25:29 (4:03/km; ATF 157,4)

Mezičas 25 km: 1:41:15 (4:03/km, za OR o 4s; ATF 158,9)

Mezičas 30 km: 2:01:32 (4:04/km, OR zlepšen o 41s; ATF 160,7)

Časy pětek: 20:14 20:05 20:15 20:22 20:19 20:17 21:19 22:54 10:52

Vývoj pořadí: 65./12,5 km 61./HM 53./33 km 59./41 km 62./cíl

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu) a vývoj ztráty na PIM 11.5.2014:

     

     

Po úspěšném Pražském maratonu, kdy jsem v květnu zaběhl osobní rekord v čase 2:54:22, přišel očekávaný útlum, který byl doprovázen i psychickými problémy, spojenými mimo jiné s menší motivací a též se stresovým přejídáním a růstem hmotnosti. Dostal jsem se do situace, kdy jsem přijímal denně skoro 20 tisíc kJ, z toho hodně v různých sladkostech, a přesto mi to „nestačilo“, což šlo proti logice. Na konci června jsme se však rozhodli s kamarádkou, že náš životní styl zlepšíme, a já si jako odměnu stanovil výlet na maraton do Košic. V Košicích jsem nikdy nebyl, ale slyšel jsem, že je tam příjemná atmosféra, tak jsem ji chtěl zažít.

V průběhu prázdnin se mi opravdu podařilo životosprávu zlepšit, jídelníček stabilizovat, hmotnost snížit k jarní úrovni, a výrazně se zlepšila i má psychika a i zejména díky zmíněné kamarádce, které se mimo jiné též dařilo, jsem se na závod přihlásil. V září se mi již běhalo dobře, nicméně se objevoval strach z daleké cesty a s tím spojeným vyřizováním (cesta, ubytování apod.) a z toho, že mohu být zklamaný, pokud tomu budu věnovat hodně času a peněz a výsledek bude špatný. Vyřizování potřebného jsem odkládal na poslední chvíli a rozhodl se zúčastnit jiných závodů, například Brněnské dvětadvacítky, kde jsem uběhl svůj 30000.km, či před týdnem desítky Běchovice-Praha, kde jsem zaběhl slušný čas 38:22. V okolí závodu Běchovice-Praha jsem strávil i příjemné dny v Liberci, kde jsem se rozhodl, že do Košic pojedu, přičemž výsledek není důležitější než na jiných závodech a už vůbec nesouvisí s dálkou či penězi, protože toto je cena za výlet, ne za závod. Kromě toho mě ještě čekají i další závody, tak jsem si řekl, že stres není namístě. :-) Na poslední chvíli se mi pak podařilo díky tipu kamaráda zařídit ubytování a zařídil jsem si i cestu s tím, že oběma směry pojedu do Bratislavy, kde vždy přespím.

I přes to všechno jsem měl 4 dny před závodem silně melancholickou náladu, a proto jsem se rozhodl ji rozběhat. Tři dny před závodem jsem nakonec běžel desítku na dráze za 39:58 v horkém slunečném počasí, kdy jsem kvůli přehřívání měl velmi vysoké tepy, dokonce 195 v závěru, ale nálada se zlepšila, což bylo fajn. V pátek jsem tedy odcestoval do Bratislavy, kde jsem se mimo jiné proběhl na místech, kde jsem před 7 lety začal s běháním, a kde jsem též navštívil mši na Kramárech. Cítil jsem se tam fajn, a říkal si, že i kdyby ten výlet měl mít jen toto pozitivum, tak už se vyplatil! V sobotu jsem ráno dal velmi příjemný běh opět v okolí Horského parku a pak se vydal vlakem do Košic. Protože cesta byla dlouhá a únavná, tak jsem si udělal přestávku v Liptovském Mikuláši, kde jsem vystoupil z vlaku, dal věci do úschovny, zaběhl 11,6 km, vzal věci zpět z úschovny a pak sedl na další vlak, byl to dobrý nápad. V Košicích jsem se pak ubytoval, zaprezentoval, navečeřel se a krátce se i proběhl. Košičané jsou veselá kopa, tak během 1,8km dlouhého běhu jsem pětkrát slyšel něco ve smyslu, že maraton je až zítra. 

V noci jsem bohužel moc klidně nespal a vícekrát se budil, tak jsem natřikrát snídal, o půlnoci, ve tři ráno a v šest ráno. Hotelovou snídani jsem nechal propadnout, protože ta byla až od 7:30, a hodinu a půl před startem už nejím. Pak jsem si ale ještě šel lehnout, místo abych se chystal či dokonce klusal, což bylo fajn, ale pak jsem moc nestíhal. Klus jsem dal jen 1,15 km, mimo jiné i proto, abych nastavil a otestoval hodinky půjčené od kamaráda, protože můj Garmin už téměř dosloužil. Během tohoto běhu jsem narazil na další poznámku: „co jsi ukradl, že utíkáš?“, opravdu vtipné.  Pak jsem se konečně sbalil, věci odevzdal na recepci hotelu a dal velmi krátký klus 0,47 km na start. Zde jsem se trochu zamotal a nevěděl jsem, jak se dostat do koridoru, bylo to tam pro mě nepřehledné, navíc se tam motalo dost lidí, ale nakonec se podařilo. V koridoru jsem si ještě potřeboval odskočit, pak jsem si chvíli pocvičil, pozdravil se s dvěma kamarády a připravil se na start. Překvapivě jsem byl velmi klidný, až příliš, tepová frekvence byla těsně před startem jen 58. Na druhé straně jsem se ale přehříval, i když bylo chladno, tak jsem se vícekrát poléval z mnou přinesené láhve vody a i tu popíjel. Chtěl jsem běžet podle tepu, někde v intervalu 161-166, což odpovídalo průměrům jiných maratonů (mimo PIM, kde byla tepovka velmi nízko) s tím, že by bylo dobré rozběhnout tempem kolem 4:00, což by odpovídalo cílovému času kolem 2 hodin a 50 minut, ale s tím, že v průběhu závodu uvidím, jak mi to půjde.

Hned v prvních kilometrech jsem ale zjistil, že bohužel tělo nechce běžet rychle, přestože tep je nízko, situace byla velmi podobná Pražskému maratonu, kde jsem ale běžel až do 33.km s kamarádem, který mi pomáhal. Zde jsem musel běžet za sebe, což nebylo psychicky jednoduché. Snažil jsem se držet tempa kolem 4:00 dle hodinek, ale ty mírně nadměřovaly, takže prvních 5 km bylo za 20:13. Bohužel jsem už na 2.km si musel znovu odskočit a celkem v prvních 15 km asi 3-4x. Sice jsem se nezastavoval a využil běhu podél trávy, ale i to mohlo způsobit určitá zdržení. Jinak jsem ale dodržoval osvědčený scénář z jiných závodů – na každé občerstvovačce jsem bral vodu, polil jsem se a trochu i napil. Některé láhve bohužel měly jakýsi uzávěr, s čímž jsem neuměl úplně pracovat, tak jsem se párkrát polil i špatným směrem a mimo jiné mi namokly i trenky, z čehož jsem moc nadšený nebyl, protože v mokrých trenkách se více dřou nohy, ale jinak to bylo dobré. Tempo jsem se snažil držet 4:02/km, což odpovídalo výslednému času kolem 2:50-2:51, což vypadalo fajn. Na 7.km jsem potkal kamaráda Martina, který běžel půlmaraton, ale nechtěl jsem riskovat nepříjemné pocity a nechal ho běžet beze mě, zaběhl nakonec osobák, pod 1:23. Počasí bylo příjemné, zatažené a chladnější, takže jsem byl spokojen. Nejpozději někde kolem 15.km jsem se dostal do kontaktu s nejlepší slovenskou běžkyní, která navíc byla v cyklistickém doprovodu od pořadatele, tak jsem se rozhodl s ní běžet a využít toho, že asi poběží rovnoměrně, což se skutečně stalo.

Další kilometry jsem běžel s touto běžkyní, což znamenalo i větší ohlas od diváků, kteří ji fandili. Původně s námi běželi ještě dva muži, ale postupně odpadli, a zůstal jsem sám. Bohužel ale neběžela tempem 4:00/km na čas 2:50, ale trošku pomaleji, zmíněným tempem 4:02-4:03/km, takže jsme půlmaratón měli za 1:25:29, což znamenalo, že asi maraton pod 2:50 nedám, ale to nevadilo. Na osobák jsem měl náskok dostatečný, byť mezičas byl přesně na úrovni mezičasů z PIM maratonu. Tep se držel též nízko a nic nevypadalo podezřele. Další kilometry ale bohužel nastaly problémy. Nejprve se mi na 22,5.km nepodařilo vzít kelímek s vodou, a i když mi Ingrid kolegiálně podala zbytek svého kelímku, tak jsem se moc neochladil, a navíc se začalo oteplovat, a někde kolem 25.-27.km vysvitlo slunce. Teplota tak rostla a má tepovka též. To byl velký rozdíl proti Pražskému maratonu, kde bylo v této době zataženo, dokonce před přeháňkou, a kde mi tep spíše klesal. Někde kolem 28.km se tep dostal již nad 170, ale řekl jsem si, že to zkusím udržet, že už zbývá jen hodina běhu. Bohužel jsem se nechal strhnout tím, že běžím s nejlepší ženou, která přilákala pozornost, mimo jiné právě kolem 28.km speciálně pro ni kapela na trati zahrála nějakou rytmickou písničku. Také jsem ale nechtěl běžet sám a říkal jsem si, že pokud ji udržím, tak budu mít čas kolem 2:51-2:52, což by bylo fajn.

Další dva kilometry jsem ale musel vyvinout vyšší úsilí, což se mi dařilo, díky tomu mám osobák na 30 km, ve výborném tempu 4:03/km. Pak ale přišlo krátké klesání, kde jsem nedokázal vyvinout potřebnou rychlost a kde jsem Ingrid nechal utéct s tím, že ji v následném stoupání opět doženu. To se ale bohužel nestalo, byl jsem za ní asi 20 metrů, ale už se nepřiblížil, naopak se mi poté začala pomalu vzdalovat. Věděl jsem ale, že i tempo kolem 4:15/km na osobák stačí, tak jsem se nechal ukolébat, i když bylo nepříjemné, že běžím sám. Na otočce na 33.km mě to již moc nebavilo, Ingrid už jsem neviděl a navíc jsem zjistil, že i když běžím dle hodinek 4:15/km, tak jsou časy kilometrů o něco horší. Přesto jsem ale ještě na 35.km měl velmi dobrý mezičas, skoro o minutu lepší než v Praze, takže na osobák bývalo stačilo běžet tempem kolem 4:22/km. Měl jsem v té době i trochu hlad, zřejmě mi uškodil běh při tepu nad 170 na 25.-30.km a navíc bylo už dost dlouho po snídani. I když po 36.km tep klesal, tak jsem nedokázal běžet rychle a osobák se vzdaloval. Rozhodl jsem se ještě provést jeden experiment a někde na 37.km vzal kromě vody i ionťák, který normálně nepiji, ale žádný zázrak se nekonal, naopak mi ten „sladký nesmysl“ moc nechutnal a nepomohl. Když jsem 37.km měl za 4:30 a 38.km za 4:34, tak jsem pochopil, že dnes osobák nevyjde, a proto jsem se rozhodl neriskovat a závod doběhnout kontrolovaným způsobem , samozřejmě ale s cílem doběhnout pod 3 hodiny. Spočítal jsem si, že i při tempu 5:00/km bych měl mít výsledný čas kolem 2:57, což dávalo dostatečnou rezervu. Poslední kilometry jsem byl unavený, ale vychutnal si je, dokonce jsem se i pomodlil a atmosféru si užíval. Ani jsem se nepokoušel držet závodníků, kteří mě na posledních kilometrech předbíhali, protože jsem nevěděl, jak by tělo zareagovalo, a kvůli pár desítkám vteřin jsem nechtěl riskovat třeba nedoběhnutí. Věděl jsem též, že v dalších dnech a týdnech chci ještě běžet nějaké závody, takže mi případné problémy nestály za to … Doběhl jsem v celkem radostné náladě, v čase 2:56:37, tedy o 2:15 za osobákem, ale s velkou rezervou pod 3 hodiny, jednalo se o druhý nejrychlejší maraton v životě. Jsem rád, že jsem ke konci zvolnil, protože jsem si mohl doběh více vychutnat a doběhnout v pohodě.

Po doběhu jsem kupodivu měl velkou žízeň, vypil jsem asi 4-5 kelímků vody, ale žádný hlad. Pozdravil jsem se s kamarády, vzal balíček s občerstvením a pak dal kilometrový výklus na místo ubytování, kde jsem měl uložené věci. Byl jsem dost propocený, pot tričkem prosakoval, a samozřejmě i mokrý od polévání, tak jsem se tam umyl a převlékl do suchého. Hned poté jsem ale měl chuť se proběhnout, nechal jsem si tedy věci na hotelu a šel běhat, velmi pomalu, ale pokojně. Při běhu jsem též telefonoval, zejména s kamarádkou, a psal i nějaké zprávy, dal jsem 4,5 km rychlostí pod 6 km/h. I tentokrát jsem se setkal s vtipnými poznámkami, například, zda běžím druhý maraton.  Pak už jsem konečně dostal hlad, tak jsem se naobědval a vydal se na vlak směrem na Bratislavu.

Cesta vlakem byla náročná, bylo tam dost plno a teplo, tak jsem si i tentokrát udělal přestávku, tentokrát v Ružomberku. Zde jsem klusal přes 7 km tempem 7:39, byl to VELMI příjemný běh. Pak jsem si koupil svačinu, sedl na další vlak a dojel do Bratislavy. Zde jsem pak večer dostal chuť na tvarohové koláče, kterých tam měli dost, ze svatby, tak jsem si dopřál asi 8 kusů, zapil do kakaem, pobavil se s pár kamarády řeholníky a šel spát. Ráno jsem pak dal dalších 4,45 km v Horském parku, a i když to bylo kopcovité, tak jsem běžel opět zcela v pohodě, nic mě nebolelo a bylo to fajn. Kdybych měl více času, tak bych dal i více.

Celkově výlet hodnotím velmi pozitivně, bylo to fajn, v Bratislavě, Košicích, ale i v Liptovském Mikuláši či Ružomberku. Vůbec nelituji času a peněz, které jsem tomu věnoval. Na druhé straně je ale škoda, že mi to tentokrát nesedlo, a že mi maratonský osobák nevyšel, i když mám aspoň osobáky z 26-38 km. Určitě bylo chybou, že jsem se až příliš dlouho držel Ingrid, když se oteplilo a má tepovka rostla, ale na druhé straně jsem díky tomu déle prožil větší zájem publika a kratší dobu běžel sám, což nebylo též špatné. Hodně mě štve, že se mi opakovaně nedaří běžet tak, abych dal desítku pod 40 minut, určitě to ale souvisí i s nedostatečným rozklusáním a problémy před startem, zejména na masových závodech, jako jsou PIM či Košice. Myslím, že bych měl někdy běžet agresivněji, jak maraton, tak třeba pětku, desítku či pětadvacítku, protože v poslední době mám dojem, že jsem až příliš svázán obavami, že pokud rozběhnu moc rychle, že pak na to doplatím apod. Pokud se ale chci někdy zlepšit výrazněji, tak je třeba zariskovat, ale k tomu se nejlépe hodí menší akce, typu Bratislavský Hamburg, před kterými se mohu řádně rozklusat, a které mohu podle potřeby dokončit či nedokončit, aniž by to kdokoliv řešil. Je ale fajn, že se i po celkem svižném maratonu cítím dobře, určitě to ukazuje i na výborné ultramaratonské dispozice. Věřím, že právě ultramaratony budou mými nejúspěšnějšími závody, i když bude trvat delší dobu, než si na tento typ závodů zvyknu. Věřím ale, že i maraton dokážu zlepšit, potřebuji ale být lépe disponován, a zároveň potřebuji ještě chladnější počasí, než bylo v Košicích. Je ale fajn, že letos mám už čtvrtý maraton s časem do 3:01, což ukazuje stabilizaci výkonnosti na úrovni kolem 3h, což určité šance dává, pro maratony i ultramaratony. Otázkou ovšem je, nakolik toto dokážu využit a „prodat“.

Chtěl bych závěrem poděkovat všem, kdo mě podporují a fandí, je to fajn. Bez některých bych do Košic vůbec neodjel, a neprožil pěkné dny, byť bez třešničky na dortu, kterou by byl maratonský osobák. Věřím ale, že i této „třešničky“ se ještě dočkáme. :-)




28.9.2014 Běchovice - MR v silničním běhu 10,031 km

Pořadí: 130. z 2156 běžců (48. z 69 v rámci kategorie MR mužů)

Čas: 38:17

Rychlost: 15,72 km/hod (3:49 na km)

Průměrná TF: 179 tepů/min

Přepočet na 10 km: 38:10 (3.nejlepší desítka mé historie)

Profil: silnice, prvních 5 km mírně zvlněný profil (celkem -5m), 6.km mírné stoupání (+13m), do 7,5.km klesání (-33m), od 7,5.km po 9.km stoupání (+49m), zbytek zvlněný (+6m); celkové převýšení +30m

Počasí: cca. 22 stupňů, slunečno (trať převážně na slunci), občas mírný protivítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Letošní závod v Běchovicích, který byl zároveň mistrovstvím republiky v silniční desítce, jsem pojal hlavně jako test a poslední intenzivní přípravu před maratonem v Košicích, který mám běžet za týden. Překvapilo mě, že o tento závod je v našem atletickém klubu minimální zájem, v kategorii MR jsem byl přihlášen jako jediný, avšak hodně lidí asi dává přednost Blažovicím či jiným regionálním závodům. Závod jsem již běžel dvakrát, v roce 2008 za 50:18 a v roce 2012 za 39:37. Věděl jsem, že se běží ve zvlněném profilu s výraznějším stoupáním mezi 7,5.km a 9,5.km, a protože jsem na závod nijak neladil formu, tak jsem měl za cíl zaběhnout čas pod 40 minut. Poslední dva dny před závodem jsem strávil na cestách, nejprve pracovně v Hradci Králové a poté sportovně v Liberci, kde jsem byl na návštěvě u kamarádů. S kamarádkou jsem den před závodem byl mimo jiné na Ještědu, jednalo se skoro o 18 km pomalého běhu, a ještě i ráno v den závodu jsem s ní běžel 5 km, tempem 6:07. Ráno ještě bylo příjemně chladno, ale bylo jasné, že na závodu bude teplo, navíc start byl až v poledne. Na závod se mi vůbec nechtělo, ale protože jsem si po něm domluvil pracovní schůzku v Praze, tak jsem se rozhodl tam přece jen zajet. Dal jsem bohatou sacharidovou snídani a vydal se klusem na autobus na Černý most, odkud jsem pak jel dalším busem do Běchovic. V Běchovicích přišla silná únava nohou, bylo mi dost teplo a nějak mě stresovalo i hemžení velkého množství běžců. Potkal jsem i pár kamarádů a s jedním i telefonoval, ale neviděl jsem to dobře. Rozklus jsem navíc musel absolvovat s batohem, protože ten se odevzdával až pár minut před startem, vůbec mi to nešlo, tak jsem dal jen kousek a raději chvilku cvičil či postával. Pak jsem batoh konečně odevzdal a nechal si jen láhev s vodou, ale do startu zbývalo jen asi 15 minut, tak jsem šel klusat jen chvilku a pak opět chvíli cvičil, poté jsem se už zařadil do startovního koridoru a čekal na start. Ani během této části jsem se necítil nejlepe a dost jsem se i potil, proto mi přišla vhod voda, kterou jsem měl. Strategii jsem zvolil tu, že zkusím běžet dle tepu, zpočátku kolem 176, ke konci kolem 186, ale moc jsem si od výsledku nesliboval. Špatné pro mě hlavně bylo teplé slunečné počasí, ale ani fyzický stav nebyl optimální. Rozhodně jsem ale i tak chtěl dát závod do 40 minut, abych tak lépe posoudil šance před maratonem v Košicích.

Přestože závodníci byli rozděleni do tří vln dle věku a pohlaví, z nichž každá startovala půl hodiny po předchozí, tak v našem běhu mohlo být odhadem 800 závodníků, a protože navíc po startu trať mírně klesala, tak hodně závodniků se rozběhlo dost rychle a vytvořili tak i trochu tlačenici, ve které se necítím dobře. Navíc mě bohužel už několik týdnů zlobí Garmin a i když jsem stikl START, tak se nerozeběhl. I kvůli tlačenici jsem si toho všiml až asi 25s po startu, přesný rozdíl jsem neznal, ale hodinky jsem následně spustil. Naštěstí jsem měl vypnutý autolap, a chtěl jsem kilometry mačkat dle kilometrovníků, tak jsem věděl, že zkreslený bude jen 1.km, u kterého navíc uvidím tempo jeho převážné části, a protože jsem se navíc chtěl řídit spíše tepem, tak to tolik nevadilo. Každopádně jsem měl 1.km svižně, kolem 3:39, přestože tep byl pod stanovenou zonou. Od druhého kilometru jsem již začal předbíhat více běžců, trať nadále vedla mírně s kopce, tep byl nízký a tempo bylo svižné, 2.km za 3:39, 3.km za 3:42. Pak ale začala trať i stoupat, bylo dost teplo a potil jsem se. Tep se dostal ke 180 a tam jsem ho udržoval. Nadále jsem předbíhal dost lidí a i když mě pak asi dva lidé předběhli, tak jsem se jich držel a předběhl je poté zpět, celkem jsem se snažil. Před 5.km byla občerstvovací stanice, kvůli běžcům přede mnou se mi ale podařilo vzít jen jeden kelímek a ten vylít na hlavu. Tyto kilometry byly oba za 3:49, mezičas na 5 km byl 18:38, což jsem sice nevěděl přesně, ale věděl jsem, že to je velmi svižné, přestože mezičas byl o něco níže než start (osobák na 5 km mám jen o 18s lepší). Z výsledků ale vidím, že spousta lidí mé výsledné výkonnosti běžela ještě rychleji, takže to asi přepálené nebylo, ostatně tep byl kolem 182. Rozhodně jsem to ale neflákal. :-)

Šestý kilometr vedl do kopce, a i když jsem se snažil a nadále předbíhal běžce, tak byl za 3:58, sedmý kilometr s kopce jsem měl za 3:39. Teprve na jeho konci jsem byl předstižen někým, kdo byl původně za mnou a koho jsem se pak neudržel. Osmý kilometr začal s kopce a pak přešel na začátek stoupání Hrdlořezáku, kde jsem si věřil, že předběhnu vice lidí. Bohužel jsem se ale cítil dost přehřátě a potil jsem se, kilometr jsem měl za 3:54. Devátý kilometr byl táhlý kopec. Tady jsem už ještě zvýšil úsilí, tep se dostal i nad stanovenou zonu 186, předběhl jsem několik lidí, ale dost se i unavil, navíc čas byl 4:11. V tom kopci se ale moc rychleji běžet nedalo, ostatně kdybych si nedal za cíl předběhnout různé běžce, co jsem viděl před sebou, tak by to ani tak rychlé nebylo. Síly mi ovšem trochu chyběly v posledním kilometru, který vedl nejprve do mírného kopce, aby pak přešel do cílového klesání. Už jsem netrpělivě vyhlížel cíl, ale ten ještě vidět nebyl, naopak se přede mě v klesání přiřítilo několik lidí, což trvalo až do cíle. Konečně jsem viděl i oficiální časomíru, bylo jasné, že pod 38 minut to nebude, ale že i tak je čas výborný, doběhl jsem za 38:17, poslední km měl tempo 3:49. Po přepočtu na vzdálenost 10 km by vyšel čas ještě o 7s lepší, přitom cíl je o 30m výše než start, což výsledný čas ovlivňuje, přesto jsem měl čas jen o půl minuty horší než tréninkový osobák z dráhy, běžený navíc za ideálního počasí. Zaběhl jsem tak po přepočtu jen o 11s pomaleji než na jaře v Pečkách, výsledek mě velmi příjemně překvapil. Na mistra republiky jsem ztratil jen méně než 7 minut (31:20), což též není špatné. Oproti předloňsku jsem se zlepšil o 80 sekund.

Hned po doběhu jsem byl chvíli klusat a pak se vydal hledat svůj batoh, který mi pořadatele dovezli do cíle. Byl jsem nepříjemně překvapen, že tam nebylo žádné hlídání, navíc jsem svůj sektor prošel vícekrát a batoh nenašel. Teprve pak mě napadlo kouknout i do sousedního sektoru, kde jsem ho našel, asi ho tam někdo posunul. Výdej zavazadel ovšem považuji nadále za nedůstojný tak významnému závodu ... Pak jsem se ještě občerstvil, pobavil s kamarády a vydal se klusem přes 7 km na pracovní schůzku, po které jsem se vrátil do Liberce. S kamarádkou jsme dospěli k rozhodnutí dát ještě jeden výlet na Ještěd, tentokrát večerní. Běh byl velmi příjemný, až kouzelný, s velmi krásnými prožitky. Běželi jsme celou cestu nahoru i dolů, tedy 18,4 km, přičemž mě překvapila absence únavy po poledním závodu. Celkově hodnotím uplynulé dny velmi příznivě.




20.9.2014 Brno - Běh Kamenkou cca. 5,54 km

Pořadí: 55. z 55 běžců

Čas: 1:03:52 (necelý trojnásobek času vítěze 21:20)

Rychlost: 5,20 km/hod (11:32 na km) z naměřené délky 5,54 km

Průměrná TF: 113,7 tepů/min

Profil: kopcovitý, první čtyři kilometry terénem, místy po úzkých hlíněných cestách s výraznými stoupáními či klesáními,zbytek asfalt ve zvlněném profilu, hodně štěrku a kamínků na cestách

Počasí: cca. 20 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky - rychlost km/h a tepů za minutu:

  

Mapa tratě a výškový profil:

  

Foto:

  

Když mi v minulých dnech přišla pozvánka na Běh Kamenkou, tak jsem ji přeposlal více kamarádům, protože jsem tam na jaře běžel (viz komentář) a líbila se mi atmosféra závodu, avšak věděl jsem, že tentokrát nepoběžím, protože terén je příliš náročný a nebezpečný na zranění, které si nemohu před podzimními vrcholy sezony dovolit. Kamarádi bohužel všichni odmítli, někteří nemohli časově, jiní nechtěli riskovat zranění. Dnes jsem bohužel neměl moc dobrou náladu, ve více oblastech se mi příliš nedaří, a vnímal jsem psychickou i fyzickou únavu, kterou jsem řešil mimo jiné pojídáním cukrových jídel. Naštěstí jsem si ale psal s kamarádkou, s kterou se vzájemně povbuzujeme, a její přání bylo, že mi přeje pěknou "bláznovu sobotu". Chvíli jsem přemýšlel, a pak mi to došlo. :-) Udělám bláznovinu, kterou jsem udělal v menší míře už jednou, před více než 4 lety v Popůvkách (viz komentář), zpestřím si tak život a den si užiji. Rozhodl jsem se, že poběžím Běh Kamenkou, ale ne naplno, ale bosý. Samozřejmě jsem si dobře pamatoval, jak to tam vypadá, i když s jednou věcí jsem nepočítal, viz dále. :-) Vzal jsem tedy do ledvinky kromě běžných věcí i pytel na boty a hadru a vyběhl, vzal jsem to oklikou přes Myslivnu, celkem 8,44 km pomalým tempem 7:00/km. Doběhl jsem na start, zaprezentoval jsem se, a šel se ještě proběhnout, asi 1,5 km po trase závodu a pak zpět na start. Terén se mi zdál celkem schůdný, tak jsem se rozhodl do toho jít. Před startem jsem se vyzul, odevzdal do úschovny pytel s botama a ledvinkou a přichystal se na start. Zúčastnilo se 55 závodníků, bosý jsem byl jediný, přestože již dlouhodobě na stránkách závodů píšou Kamennou kolonií a jejím okolím v teniskách i bosky. :-) Překvapilo mě, že mé neobutí nikdo nekomentoval, všichni asi poslouchali instrukce k trati, která byla mimochodem značena velmi pečlivě, fáborky a žlutými šipkami. Bylo celkem teplé počasí, asfalt byl příjemně teplý a bylo mi dobře.

Po odstartování trať vedla do prudkého kopce po asfaltu, to se mi ještě běželo dobře a celkem rychle. Pak stoupání pokračovalo terénní lesní cestou, i tam se ještě běželo dobře, i když jsem už musel běžet raději po trávě těsně vedle cesty, protože na cestě bylo dost malých kamínků. Jakmile jsem se ale asi po 0,75 km běhu dostal nahoru, tak bohužel už následovala jen úzká hlíněná cesta, na které ale bylo spoustu malých kamínků, které dost píchaly (bosý už dlouho neběhám a i když jsem běhal dříve, tak hlavně na dráze). :-) Okamžitě jsem zpomalil, navic jsem nechtěl riskovat při sebězích nějaké zranění. Kolem 1,2.km mě předběhl poslední závodník a od té doby jsem běžel sám, úplně poslední. Ty drobné kamínky jsem velmi podcenil, při obhlídce první části trati v botách jsem si jich vůbec nevšiml. :-)

Další kilometr vedl spíše s kopce, píchání bylo dost nepříjemné, profil nebyl úplně bezpečný ani v botách, tak jsem spíše jen pomalu šel, ale i tak si to užíval. Jenom jsem si všiml, že se průměrné tempo celého závodu dostalo nad 10:00/km, takže se nemusím dostat ani pod hodinu, a přitom tepovka byla celkem vysoká. Kolem 2.km následovalo asi 200 metrů hlíněné cesty bez kamínků, pak to ale přešlo ve velmi náročné prudké klesání, opět s dost kamínky, šel jsem velmi opatrně, viz též prudký pokles rychlost a tepovky dle grafu. Někde tam jsem potkal rodinu, kde se dítě ptalo, jestli mě to nepíchá, tak jsem říkal, že trochu. :-) Na 2,5.km byl potůček, rád jsem si ho přešel, místo abych ho přeskočil, voda byla příjemně chladná. :-) Pak následoval kousek na asfaltce, kde jsem zrychlil, ale běh nebyl úplně ideální, protože i tam byly kamínky natahány.

Další kilometr byl pro mě nejnáročnější, následovalo stoupání a pak prudší klesání, bohužel všude po kamínkách, protože ani zde nešlo trávu využít, neboť tam žádná vhodná podél cest nerostla. Nohy už byly celkem otlačeny, tak jsem toto šel velmi pomalu, ale jinak jsem si to užíval, dokonce si i potichu zpíval. Prostě "bláznovina", jak má být. :-))) Někde na 3,5.km jsem se konečně dostal na asfaltku, proto i rychlost a tep rostly, ale pak to přešlo opět v hlíněnou cestu podél řeky, opět s kamínky. Ty dnes byly všude. :-))) Někde před 4.km pak následovala "minihráz" z větších kamenů, ani zde se neběželo dobře, ale byl tam i druhý potůček, který jsem opět bosý prošel, místo abych využil lávku jak na jaře. Konečně pak kolem 4.km následovalo krátké prudké terénní stoupání. Nohám už se nechtělo to vyjít, tak jsem se musel jednou přichytit i rukama, ale věděl jsem, že pak už zbývá jen 1,5 km po asfaltu. Čas po těch 4,1 km byl kolem 54 minut, takže bylo bohužel jasné, že se pod hodinu nedostanu, ale i tak jsem se rozhodl zbytek dát svižněji. Nejprve to vedlo do kopce, pak s kopce a závěr do prudkého kopce. Jako cíl jsem si dal, aby průměrná rychlost celého závodu byla nad 5 km/h, což se podařilo, ke konci jsem dal i mírný sprint. Samozřejmě jsem stále dával pozor především na to, abych si nezpůsobil mozoly, či odřeniny, běžel jsem spíše jako baletka, což zvyšovalo námahu lýtkových svalů, a občas byly i zmíněné kamínky, ale bylo to mnohem lepší než předtím. Když jsem se blížil do cíle, tak jsem měl dojem, že snad nikdo z pořadatelů nevěnuje pozornost mému doběhu, tak jsem se zeptal, jestli to měří, udělali foto a já dorazil do cíle. Bylo by mi líto, kdybych ve výsledném pořadí nebyl. Čas jsem měl 1:03:52, což byl téměř trojnásobek času vítěze. Při jarním běhu jsem měl 25:47. I když to bylo nad hodinu, tak jsem byl spokojený.

Po závodu už pár lidí zaujalo, že jsem byl bosý, ale napřed jsem si šel očistit nohy a obout se. Závod jsem absolvoval opravdu opatrně, protože nezvnikl jediný mozol či oděrka, což jsem chtěl. Protože tam po závodu seděli lidi, se kterými se znám, tak jsem se rozhodl též posedět a dal dokonce i nezdravé občerstvení, co tam měli, konkrétně klobásu s hořčicí a pečivem. Jenom jsem odmítl kofolu/pivo a dal místo toho vodu, takže jsem mohl věnovat lístek kamarádovi, jehož žena mi pak dala hořickou trubičku. Posezení s kamarády bylo fajn, byl tam i kamarád, co s námi jezdí na atletickou ligu. Pouze bylo nepříjemné, že se zatahovalo, tak jsem se pak raději zvedl, a vyběhl k domovu, nakonec jsem však ale ani nezmokl, protože mě k sobě pozval kamarád Láďa, který bydlí na půl cesty ke mně. Doběhli jsme k němu těsně, než začalo pršet, a pak jsem domů běžel až poté, co přestalo. I u něho a pak i doma si dal další sladkosti, ale nevadí. Celé odpoledne jsem si skutečně užil a mé rozhodnutí ho takto prožít bylo správné. Ani s odstupem času bych se nerozhodl jinak!!! Má nálada se velmi zlepšila a celkově to bylo fajn. Běhat bosý v takovém terénu sice může jen "blázen", ale to nevadí, bylo to super! :-)




18.9.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 4 běžců

Čas: 39:52,9

Rychlost:  15,04 km/hod (3:59 na km)

Průměrná TF:  164,7 tepů/min

Počasí: 12 stupňů, slunečno (část okruhu ve stínu)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

V závodě, který následoval po závodu na jednu míli (komentář), jsem dělal vodiče kamarádovi Ondrovi na cílový čas 39:59. Bral jsem to ale hlavně jako maratonský trénink. Kromě nás se zúčatnil Tomáš, který chtěl běhat s námi osmistovky jako intervalový trénink, a překvapivě přišel i Honza Tecl, který chtěl běžet na čas mezi 43-44 minutami. Pípání hodinek jsem nastavil na interval 12 sekund, abych měl plnou zvukovou kontrolu nad tempem, aniž bych musel furt koukat na hodinky. :-) Ondra měl běžet za mnou a řídit se tím, jak poběžím.

Od prvních kol jsem běžel přesně podle plánu, který jsem si udělal, tedy snažil jsem se postupně vybudoval pársekundový náskok na plánovaný cílový čas a pak ho udržovat. Bohužel jsem zapomněl spustit kameru, ale pak jsem požádal Tomáše, aby nám ji v jedné ze svých pauz zapnul, takže od 3,2 km již máme i videozáznam. Tomáš pak běhal s námi jen čtyřstovky, ale i tak to bylo fajn. S Ondrou jsme běželi dobře, 5 km jsme měli za 19:52,9, kde jsme též předběhli o jedno kolo Honzu, který též běžel dobře. Pak ale začal mít Ondra problémy s dechem, měl jsem dojem, že dýchá dost povrchně a zadýchává se, proto jsem ho opakovaně vyzýval, aby na to dával pozor, což udělal, vždy to pak znělo lépe. :-) Asi někde mezi 7.-8.km jsem měl dojem, že Ondra je na tom se silami špatně, a že pomalu vzniká i mezera mezi námi, náskok jsme ale měli malý, tak jsem ho vyzval, aby se mě zkusil držet, což udělal. 9 km jsme měli za 35:59, takže jsem věřil, že čas 40:00 dáme, i když těsně. Mezitím jsme doběhli podruhé Honzu o kolo, chvíli běžel přede mnou, ale pak jsme ho předběhli. Asi 700m před cílem mě Ondra překvapil, když říkal, abych zrychlil, toto jsem nečekal. Udělal jsem to sice, ale jen o pár sekund, abychom zbytečně neriskovali, 400m před cílem jsem už věřil, že čas pod 40:00 určitě dáme. V poslednim kole mě Ondra šokoval pro mě nebývalým zrychlením, na které jsem absolutně nedokázal reagovat, poslední kolo dal za 1:24 (předtím jsme běhali 1:36/kolo) a předběhl mě o 6,5 sekundy. Zaběhl tak čas 39:46,5, což je vynikající, mám z toho radost! Já jsem doběhl v čase 39:52,9 a i Honza měl slušný čas, 43:30,5.

Celkově jsem se svým výkonem spokojený. Běžel jsem vyrovnaně a tep se držel dost nízko, poměr tep/tempo byl příznivý. Bylo to přitom po míli, kterou jsem sice běžel kontrolovaně, ale ne úplně pomalu, a po nedělním závodu na 25 km. Věřím, že je to další potvrzení, že tempo kolem 4:00/km je pro mě zvládnutelné, desítku v čase pod 40 minut jsem běžel již 44x. Jediný problém je, že na dráze se mi běhá lépe než na silnici, takže je otázkou, jestli budu psychicky i fyzicky schopen takto rozběhnout v Košicích za dva a půl týdne, ale rád bych. I když jsem na konci Ondrovi nestačil, tak jsem s dneškem spokojený. Pokud se jedná o Ondru, tak věřím, že má ještě na mnohem lepší výkon, než dnes předvedl, ale vše má svůj čas, dnes zaslouží velkou gratulaci. :-)




18.9.2014 Brněnské Hamburgy 1609 m

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 5:48,2

Rychlost:  16,63 km/hod (3:36 na km)

Průměrná TF:  163,5 tepů/min

Počasí: 12 stupňů, rozednívání

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnes, čtyři dny po závodu Brněnské dvětadvacítky, jsem se rozhodl dát tréninkově 10 km v tempu 4:00/km, a proto jsem nabídl kamarádovi Ondrovi, že bych mu udělal vodiče na toto tempo, neboť dosud čas pod 40:00 neměl. Rozhodl jsem se netypicky, že předtím uskutečním závod na jednu míli, abych se trochu rozběhal a unavil zároveň, a hlavně, abych nechal Ondrovi možnost se před závodem na 10 km řádně rozklusat - doporučil jsem mu to běžet jen volně, stupňovaně, k tempu závodní desítky. Kromě nás na tento závod přišel jen Tomáš Muller, který říkal, že by mým tempem mohl dát cca. 1 km (plánoval jsem optimisticky 3:20/km, ale tušil jsem, že to není reálné). Ráno se mi vůbec nechtělo vstávat a trochu mě i bolely nohy, ale po rozcvičení a rozklusání cestou na stadion jsem se cítil dobře. Počasí bylo velmi příjemně, bylo chladněji a to mi vyhovovalo. Trochu jsem se ovšem bál se při závodu na jednu míli příliš zničit, abych pak byl schopen zvládnout odvodit celou desítku, zejména pak s ohledem na ranní únavu. Řekl jsem si proto, že uvidím, jak to půjde a nebudu příliš riskovat.

Po odstartování jsem se ujal vedení, první kolo jsem běžel dost svižně, ale všiml jsem si, že Tomáš už celkem zaostává. Na osobák bych se musel moc snažit a nohám se ani moc běžet nechtělo, proto jsem další tři kola dal jen kontrolovaně, při relativně nízké tepovce. Tomášovi se bohužel nedařilo, už po 2 kolech zaostával o 11s (nakonec byl odstup 18s), takže bylo jasné, že dnes vyhraji a nemusím se ani moc snažit, přesto jsem ale nechtěl, aby tempo úplně upadlo. :-) Doběhl jsem v čase 5:48,2, asi 15,5s za osobákem, jedná se o 20.nejlepší čas na této vzdálenosti (i po započtení mezičasů na 1600m z delších závodů a testů), což s ohledem na nízkou tepovku není špatné. Ani mě to moc nevyčerpalo, což pak bylo pro následující závod důležité, viz komentář. Myslím, že to byl pro mě dobrý trénink i kvalitní rozklus. :-)




14.9.2014 Brněnská pětadvacítka cca. 24,77 km

Pořadí: 14. ze 83 běžců (82 doběhlo)

Čas: 1:42:50

Rychlost: 14,45 km/hod (4:09 na km)

Průměrný tep: 171,3 tepů/min

Profil: převážně cyklostezky, zvlněný profil

Počasí: cca. 18 stupňů, střídání polojasno a zataženo, ke konci zataženo

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Závod Brněnská pětadvacítka jsem běžel letos poprvé v životě, protože mi v minulých letech nevyhovoval termínově. I letos jsem zvažoval, zda se ho zúčastnit, ale rozhodl jsem se kladně, hlavně proto, že jsem si spočítal, že bych mohl v rámci něj zaběhnout svůj jubilejní 30000.km. Rád jubilejní km běhám buď ná závodě či na nějaké jedinečné akci (25000.km jsem běžel misijní běh do Přibyslavic) a Brněnská pětadvacítka byla pro tento účel jedinečnou akcí. Jedná se totiž o nejdůležitější závod pořádaný našim atletickým klubem, tak bylo jasné, že tam potkám hodně přátel. Navíc jsem se letos podílel i na měření trati. Sice i tak byly dnes před závodem nějaké zmatky, a organizátorům se mimo jiné "podařilo" se na dvou místech odchýlit od změřené trati, čímž byla asi o 230m kratší než měla být, ale i tak to byl úspěch oproti loňsku, kdy trať byla kratší asi o 1 km. :-) Tempo a rychlost nicméně počítám z dnes naměřené délky 24,77 km.

Závod jsem se rozhodl pojmout jen tréninkově, aniž bych na něj ladil formu a aniž bych se dnes chtěl zničit. Mám své vrcholy sezony, které ještě přijdou, zejména maraton v Košicích za tři týdny, a s ohledem na to volím přípravu. V srpnu byla příprava objemová, v září zařazuji více rychlejších běhů, mimo jiné ve čtvrtek, tři dny před Brněnskou pětadvacítkou, jsem běžel 10 km za 38:22, z toho 5 km za 18:27, jen 7s za osobákem. Navíc v pátek pršelo a aby mi vyšla kilometráž pro jubileum na závodě, tak jsem včera uběhl přes 30 km. Ještě k tomu se mi nedařilo ani moc v jezení a navíc jsem měl špatný spánek, tak jsem ode dneška moc nečekal. Ráno jsem si zaklusal do kostela 2,51+2,30 km, pak se nasnídal, oblékl se na start a doklusal na stadion 4,29 km. Tam jsem se zaregistroval, pozdravil se s kamarády a rozcvičil se, hlavně cvičením v leže. Počasí bylo ne úplně příjemné, bylo celkem dusno a navíc se vyjasnilo, tak bylo i celkem teplo. Už doma jsem se rozhodl, že dnes poběžím strategií rovnoměrné tepovky kolem 171 tepů, a to i proto, že trať byla ve zvlněném profilu. Podle toho jsem nastavil i pípání hodinek. Hodnotu 171 tepů jsem zvolil podle průměrných tepů jiných závodů obdobné délky, které jsem v posledních dvou letech běžel, a s ohledem na bezpečnou vzdálenost od anaerobního prahu, který mám kolem 178 tepů. Věřil jsem, že tento tep je udržitelný a zároveň, že mě nezničí a nenaruší mi další tréninkový plán.

Po odstartování se stalo něco, s čím jsem úplně nepočítal. Prvních 400m závodu vedlo na atletickém stadionu, kde se oběhlo kolo, a pak se vyběhlo mimo stadion. Já, v souladu se strategií rovnoměrné tepovky jsem odstartoval svižně, abych co nejrychleji dostal tep na požadovanou úroveň. Jak jsem ale byl odpočatý po cvičení a meditaci, a nadšený z toho, že budu mít dnes 30000.km, tak jsem rozběhl nebývale rychle a okamžitě jsem se ujal vedení. Tep byl pořád pod 170, tak jsem rychlost udržoval a vychutnával si první místo. Mého začátku si všiml i komentátor závodu, a řekl o mě několik vět. Bylo úžasné toto zažít, i když jsme všichni věděli, že to dlouho nevydrží. Podle mých záznamů i podle toho, co jsem slyšel od komentátora, jsem měl prvních 400m za 1:16, což je jen jedinou sekundu za mým osobákem na tuto vzdálenost, tep přitom vystoupal jen na 164. Stadion jsem opouštěl na prvním místě s poměrně velkým náskokem, čekala na mě už motorka s policistou, která mi ukazovala cestu. Na prvním místě jsem běžel více než kilometr, teprve tam jsem byl předstižen mým kamarádem, pozdějším vítězem závodu, a pak poté dalšími lidmi. Toto jsem opravdu nečekal, ale byl to jedinečný zážitek důstojný mé dnešní oslavy. :-)

K další části závodu není moc co říct, snažil jsem se běžet na nastavené tepovce, a to celkem úspěšně. Do kopce jsem samozřejmě zpomaloval, s kopce přidával, i když právě s kopce mi vícekrát tepovka klesla pod 170 a hodinky vícekrát pískaly. Někde kolem 4.km na kole kolem mě projel kamarád Jarda Kocourek, který se podivoval mému rychlému začátku, tempo jsem měl v té době kolem 4:00/km, ale bylo jasné, že v souladu s mou strategií běhu na rovnoměrné TF o něco poklesne. Na 5.km jsem byl kolem 9.místa, na 5,5.km byla první občerstvovačka, kamarád mi podal dva kelímky vody, kterými jsem se polil a trošku napil. Pak směřoval dále k otočce, která byla někde na 7,5.km a vydal se od ní zpět. Obrátka o 180 stupňů mi úplně nevyšla, skoro jsem se zastavil, ale běželo se mi dobře, i když tempo postupně klesalo. Na 9,5.km jsem se dostal podruhé na občerstvovačku, vzal jsem opět vodu a sledoval, že na 10.km mám čas 40:14 dle mých hodinek (dle kilometrovníků byl výrazně pod 40 minut, ale věděl jsem, že otočka byla blíž, než měla být a že tedy i kilometrovníky jsou divně), byl jsem v ten okamžik kolem 13.místa. Pak následoval úsek k Antroposu a odtud kolem řeky směrem nahoru, po trati, na které často běhávám (vícekrát týdně). Snažil jsem se držet tempo i tep, ale při stoupání na druhou otočku mi tempo kleslo nad 5:00/km, přestože jsem tep měl kolem 175. Bylo tedy jasné, že celkové tempo bude výrazněji nad 4:00/km a tedy že osobák na 25 km dnes nezaběhnu, ale to nevadilo, držel jsem se plánu. Na otočce stál kamarád Ivo Zejda, který mě povzbuzoval (povzbuzoval mě už někdy na 1.km, když jsem ho míjel, když se přesouval na tuto otočku).

Druhá část závodu začala zase s kopce, protože vedla stejným místem, jako se předtím vybíhalo. Snažil jsem se zrychlit, ale tep klesal pod 170 a tempo nebylo zdaleka tak rychlé, aby vyrovnalo ztrátu z výběhu. Byl jsem zde dostižen asi třemi lidmi, kterých jsem se pak zkoušel držet, čí být jen kousek za nimi. To se mi celkem dařilo, i když jsem na další občerstvovačce někde na 15,5.km vzal kromě vody omylem i ionťák, protože tam zrovna těsně přede mnou doběhl a postával jeden běžec. Polil jsem se tedy vodou, trošku ionťáku vypil a zbytek nalil na vlasy. To pak působilo dojem, jak jsem zpocený, ale nebyl jsem tak moc. :-))) Snažil jsem se držet těch lidí, co mě předběhli na 13.km, jednoho jsem tedy předběhl už na občerstvovačce, druhého někde kolem 16.km a třetího těsně za obrátkou na 17,5.km. Zde mě někdo též povzbuzoval, ale nevím, kdo, protože už jsem moc neviděl - brýle jsem měl dost špinavé, z potu, ale asi i z toho ionťáku, a ani utření kapesníkem nepomohlo, protože ten už jsem měl též mokrý a špinavý. Před poslední občerstvovačkou jsem už běžel osamoceně a tep vícekrát spadl pod nastavených 171, ale snažil jsem se, aby to nebylo moc. Na 19,5.km jsem tedy vzal poslední kelímky vody a pak se vydal opět k Antroposu. Běželo se mi dobře, navíc mě tam povzbudily holky, co mě znají z fora. Následný výběh do kopce jsem pojal aktivněji, hodně mi pomáhalo i to, že jsem se začal přibližovat k jednomu člověkovi, kterého jsem pak v kopci v pohodě předběhl a hned mu též utekl. Na vrchol jsem se dostal dost v pohodě, avšak následovalo celkem prudké klesání, následované rovinou, celkem asi 2,6 km běhu.

Při klesání jsem se snažil běžet svižně, ale nechtěl jsem riskovat zranění, raději jsem volil frekvenčnější běh. Tep bohužel klesal výrazně pod 170, ale to bylo dáno profilem. Na konci klesání, asi 1,5 km před cílem, jsem byl v souladu s očekáváním dostižen a pŕedstižen dvěma borci. Snažil jsem se jich držet, ale byli celkem rychlí. Přesto jsem ještě kilometr před cílem na né ztrácel jen pár sekund. Snažil jsem se i trochu reagovat na jejich následné zrychlení, ale viděl jsem, že se jeden odpoutal druhému, takže na něj určitě nemám, ale od toho druhého jsem byl před výběhem na stadion asi 5s. Následovalo pak ještě 400m na stadionu do cíle. Všiml si mě znovu komentátor, který říkal, že dobíhá závodník, který směle rozběhl začátek. :-) Každopádně jsem ale viděl, že na závodníka před sebou nemám, a že za mnou je též mezera, tak jsem na stadionu běžel spíše na pohodu a doběhl do cíle na 14.místě v čase 1:42:50. Po přepočtu na správnou vzdálenost 25 km by to vycházelo, že jsem za osobákem zaostal o 2:33 a že se jednalo o pátý nejrychlejší čas na této vzdálenosti. Dle mého názoru se s ohledem na profil i na to, že jsem běžel od začátku submaximálně, jedná o velmi dobrý čas. Závod jsem si přitom velmi užil a průběh 30000.km jsem si oslavil i křikem v průběhu běhu. :-)

Po doběhu jsem se napil a hned poté byl klusat 1,78 km. Pak jsem si vzal občerstvení - bagetu jsem odmítl, ale snědl jsem přidělený balíček čokopiškotů, 135g. Zdály se mi poněkud přeslazené, i když mám jinak sladké rád, ale snědl jsem je, a hodně jsem pil. Pak jsem zjistil, kdy je vyhlášení a šel znovu klusat, tentokrát s kamarádem, který mezitím doběhl do cíle, běželi jsme 4,65 km velmi pomalu. Během vyhlášení jsem se pak pozdravil s více přáteli, a po něm se vydal klusem na oběd do kampusu, tentokrát už v dešti. Celkem jsem dnes měl 44 km. I když jsem nedal osobák a ani nic nevyhrál, tak jsem z dneška nadšený, bylo to lepší, než jsem myslel. Vůbec nelituji ani přepáleného začátku, takto jsem si to více užil a ostatně jsem nějak nevnímal, že by mi to dále vadilo. Bylo skvělé, že jsem se rozhodl se závodu zúčastnit a zaběhnout si tak 30000.km s přáteli. Ale ani výsledek nebyl špatný, i když jsem ani nefinišoval a běžel "na pohodu". Vypadá to, že formu mám dobrou, ale otázkou bude, jak zvládnu další týdny, z hlediska přípravy i stravování, s ohledem na psychicky náročné období, které mě čeká (stres nesouvisí s běháním). A také je otázkou, jestli se dokážu při důležitých závodech "kousnout" a prodat to, co ve mě je. Dnes jsem ale dodržel strategii přesně, jak jsem chtěl, průměrný tep celého běhu byl 171,3. Poměr tep/tempo vyšel celkem příznivě, i když k hodnotám z května, kdy jsem běžel Pražský maraton, se zdaleka nepřiblížil. Snad se ale i toto zlepší, zejména pokud poběžím v chladnějším počasí a po rovině, uvidíme. Každopádně děkuji všem za podporu, velmi mi to pomáhá. A těším se už na dalších 10000 km, 40000.km bych pak rád oslavil opět nějak výjimečně. :-)




11.9.2014 Brněnské Hamburgy 5 km

Pořadí: 2. ze 7 běžců

Čas: 18:27,3 (3.nejlepší čas historie, o 6,9s za OR)

Rychlost:  16,26 km/hod (3:41 na km)

Průměrná TF:  182,6 tepů/min

Mezičas 3 km: 10:54,2 (5.nejlepší čas historie)

Mezičas 4 km: 14:37,9 (osobní rekord)

Mimo soutěž 10 km: 38:22,3 (3:50/km, ATF 182,2, 4.nejlepší čas historie)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: 13 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní Hamburg jsem vyhlásil poté, co jsem zaběhl překvapivě slušně v sobotu 1500m na atletické lize (5:10,24, 3.nejrychlejší čas mé historie) a poté, co jsem se v dalších dnech při klusání cítil dobře. Věděl jsem, že bude příjemné počasí a viděl jsem i šanci, že bych mohl zaběhnout slušně 5 km, třeba i na osobák, a proto jsem vyhlásil právě tuto vzdálenost. Přihlásilo se překvapivě dost lidí, přišlo nás tam sedm, včetně Pavla Musila, který se mi nabídl, že mi udělá vodiče. Při klusání na stadion, tentokrát z časových důvodů zkráceném na 2,5 km, jsem potkal Huga, kterého jsem neviděl už dlouho, a který se tentokrát rozhodl téź zavítat na naše závody, klus s ním byl fajn. Na stadionu jsem zapojil netbook a kameru, dnes jsem vzal kvůli synchronizaci startu s netbookem i kuchyňskou minutku, chvíli si zacvičil a přichystal start. Hodinky jsem nastavil na tempo 3:30/km, což je tempo blízké mému osobáku na 3 km a právě tímto tempem chtěl zkusit běžet první kilometry. Bylo velmi příjemné počasí, 13 stupňů a zataženo, cítil jsem se velmi dobře.

Po startu jsem se ujal vedení, běželo se mi dobře, a proto jsem rozběhl dost svižně, dokonce o pár desetin rychleji, než byl plán. Však si toho všiml i Pavel, který šel v souladu s dohodou na konci prvního kola přede mě, aby tempo řídil on. Za námi se ještě držel Mirek, který běžel kratší vzdálenost, nakonec 1 km ve výborném osobáku. V dalších kolech jsme s Pavlem zpomalili na nějakých 1:26/kolo (3:35/km) s cílovým časem na pětku kolem 18:00. I když jsme běželi pomaleji, než je můj osobák na 3 km, tak jsme ve 3.km začali zaostávat, moc mi to v ten okamžik nešlo, ale snažil jsem se Pavla držet. Čas na 3 km jsme měli 10:54, tedy 21s za osobákem na trojku, ale ještě 6s před rovnoměrným tempem na můj osobák na pětku (18:20). Ve čtvrtém kilometru jsme zkusili zrychlit, Pavel mě povzbuzoval, abych se snažil, že ani on moc nemůže, ale snaží se, to se mi skutečně podařilo, ale tep vzrostl někam až ke 190, čas na 4 km jsem měl 14:37,9, což byl osobák na 4 km. K tomu, abych dal osobák na 5 km, bych ale potřeboval poslední km dát pod 3:42, což by znamenalo vyvinout příliš velké úsilí, což se mi ale na Hamburgu nechtělo. Když jsme další kolo měli za 1:30,58, místo cca. 1:28, tak mi bylo jasné, že osobák dnes nevyjde, ale dostal jsem chuť zkusit pokračovat dál a zaběhnout slušný čas třeba na 6 km. Toto jsem pak Pavlovi řekl asi 200m před cílem, Pavel se pak divil, že jsem byl schopen souvislé věty (svědčilo to o tom, jak málo jsem blízko maxima). Přesto jsem měl 5 km za 18:27,3, jen 6,9s za osobákem, rychleji jsem běžel jen na ligových pětkách v roce 2012 a 2014. Z výsledku jsem byl velmi spokojen, i když osobák nevyšel.

Po doběhu jsem zpomalil a chtěl doběhnout do 6 km, ale běželo se mi dobře, tak jsem se pak rozhodl doběhnout až do 10 km s tím, že jsem chtěl, aby druhá polovina vyšla kolem 20 minut, tedy cílový čas byl kolem 38:30. Šlo i o to, abych si vyzkoušel, zda po náročné pětce zvládnu běžet v plánovaném maratonském tempu 4:00/km, přenastavil jsem podle toho i hodinky, běžel jsem už sám, což bylo náročné na psychiku, a asi i proto jsem proti novému plánu o něco zpomaloval, 8 km jsem měl za 34:32. Sil jsem ale měl dost, tak jsem jednak přenastavil hodinky na 3:50/km a jednak požádal jiź klusajícího Ondru, zda by poslední kola nedal se mnou, s čímž souhlasil. Postupně jsem zrychloval, Ondra měl s tempem problém a spíše já vodil jeho než on mě, ale to nevadilo, důležité bylo, že jsem neběžel sám. Asi 500m před koncem už Ondra zaostával, tak jsem mu řekl, opět velmi souvislou řečí, aby počkal kolo a doběhl se mnou až finiš, a nakonec 10 km dal za 38:22, což je o více než minutu lépe než byly desítky na lize či na Triexpert cupu. Dobíhal jsem dost v pohodě, bez nějakého většího vyčerpání, průměrné tempo bylo 3:50/km, tedy o 4s/km pomalejší než osobák. Jednalo se o mou 4.nejrychlejší desítku v historii, druhých pět km jsem měl za 19:55, tedy tempem 3:59/km. I s tímto jsem byl velmi spokojen.

Po doběhu jsem dal 1 km výklusu s Ondrou a pak se s ním vydal k domovu. Přibližně po kilometru nás dostihl kamarád Tomáš, který se s námi dal do řeči, tak jsme to vzali závlekem k Antroposu a odtud jsem už jen s Tomášem běžel do Lískovce přes stoupání na Myslivnu. I po svižném závodu a s batohem mi stoupání nečinilo problémy, celkem jsem tak běžel dalších 7,2 km. Dobře jsme i pokecali o všem možném. Svou současnou formu vidím jako dobrou, k čemuž pomohly jak kilometráž, tak i kvalitnější stravování. Věřím proto, že podzim může být ještě velmi dobrý. I když jsem dnes překonal osobáky jen na 4 km a 5,2-5,8 km, tak jsem velmi spokojený. A jsem rád i za to, že se dařilo Mirkovi, kterému jsme udělali dobré vodiče, a i díky nám dal osobáky na 800m a 1000m. Rád jsem viděl ale i ostatní kamarády. Těším se už na nějaké další Hamburgy ...

Poznámka: Čas 18:27,2/5 km znamená 308 bodů dle maďarských tabulek, čas 38:22,2/10 km znamená 377 bodů, výkon na 10 km tedy byl hodnotnější, než výkon na 5 km, i přes velké zpomalení.




6.9.2014 Břeclav (liga družstev) 1500 m

Pořadí: 12. ze 15 běžců (doběhlo 13)

Čas: 5:10,24 (závodní OR, 3.nejlepší čas včetně tréninků)

Rychlost:  17,41 km/hod (3:27 na km)

Průměrná TF:  178,4 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 20 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video ze závodu

Poslední kolo atletické ligy se konalo v Břeclavi, avšak nejdelší disciplína byla vyhlášena na 1500m. Uvažoval jsem, jestli se zúčastnit, ale vedoucí družstva chtěl, abych jel, a navíc jsem zvážil, že se jedná již o 13.účast na ligovém kole v řadě, když jsem nevynechal ani jedno kolo z posledních tří ročníků. Tušil jsem ovšem, že ani tentokrát nebude mé pořadí dobré, protože se úroveň startujících třeba oproti loňsku výrazně posunula (lidé s časy kolem 5 minut už nestartují) a ani čas nebude dobrý, protože mimo jiné poběžím skoro celý závod sám. Navíc jsem věděl, že jsem v útlumu, neboť jsem za posledních pět týdnů neběžel jediný běh metr pod 3:50/km, zato jsem v srpnu naběhal rekordních 802 km. Tento týden jsem zařadil více odpočinkový, avšak projevovala se velmi výrazně únava nohou a též zhoršení nálady, proto jsem postupně ke konci týdne kilometráž přidával. Ani dnes ráno se mi na závod nechtělo, ale byl jsem se proběhnout skoro 10 km s kamarádem, a běh se mi líbil natolik, že jsem si řekl, že to dnes zkusím. Šlo hlavně o test a trénink, čas jsem očekával kolem 5:30, což mimochodem by bylo na úrovni mého červnového času z ligového kola z Břeclavi (5:26,99), kde jsem však běžel po závodu na 10 km. Protože se závod konal až v poledne, tak jsem na něj odcestoval s kamarádem autem, na místo srazu jsem též klusal, a to 5,68 km, takže jsem už měl v nohách 16,67 km ještě před tím, než jsme přijeli do Břeclavi. :-) Nadále jsem od závodu nic neočekával, ale rozhodl jsem se, že nebudu taktizovat a zkusím běžet od počátku "naplno" s tím, že uvidím, co se bude dít.

Do Břeclavi jsme dorazili asi 70 minut před startem. Pozdravili jsme se s vedoucími družstva, zašel jsem na WC, napil se, převlékl se a šel klusat. Klusal jsem sám, protože kamarád kvůli problémům s lýtky vzal na "rozklusání" kolo. :-) Připadalo mi, že je celkem příjemné počasí, postupně se zatahovalo, ale moc mi to neběželo. Ke konci 4,18 km rozklusu jsem ale zařadil několik krátkých sprintů na dráze, pak jsem přichystal kameru a přesunul se ke startu. Zde jsem se tradičně ještě rozcvičil, chvíli jsem si i lehl, udělal stojku, zacvičil si "kolo" a též ještě popíjel vodu a ovlažil se. Na startu bylo 15 lidí, běžel se jeden rozběh. Požádal jsem trenéra mého kamaráda, aby mi hlásil mezičasy, sám jsem si nastavil na hodinkách autolap, abych nemusel mačkat čas, postavil se až téměř k vnějšímu obrubníku a počkal na start. Pípání hodinek jsem dal tentokrát na 19s, abych si lépe kontroloval první kolo, a neběžel ho rychleji, než je můj osobák na 400m. :-)

Od prvních metrů jsem opět ztrácel na všechny soupeře, ale snažil jsem se držet své tempo, běžel jsem pocitově blízko maxima. 300m jsem měl za 58,8, 400m za cca. 1:18,9. Toto mě překvapilo, že jsem to rozběhl dost svižně, navíc jsem se začal přibližovat jednomu závodníkovi, kterého jsem po 500m předběhl (skončil pak výrazně za mnou). Slyšel jsem, jak mě právě v tento moment povzbuzoval kamarád Pavel, který stál vedl trati, bylo to fajn. V dalších několikaset metrech jsem ale bohužel původní tempo neudržel, což souviselo i s tím, že jsem byl absolutně bez kontaktu s lidmi přede mnou (nakonec jsem na nejpomalejšího z nich ztratil 34 sekundy). Navíc jsem bohužel neviděl ani dobře na hodinky, protože ty už "nedrží" nastavený obraz, od doby, co mi zmokly při závodu Triexpert cupu ... Když jsem slyšel, že 800m mám za 2:41, tak jsem věděl, že ani tentokrát to na čas pod 5 minut nebude, ale přesto jsem se snažil běžet nadále rychle. Byl jsem trochu zadýchaný, ale jinak neměl problém. 1200m jsem měl za 4:06,9, tak jsem si říkal, že zkusím ještě zrychlit, že bych mohl třeba dát i pod 5:10. Zrychlení se podařilo, přitom je zajímavé, že tep klesal, ale pod 5:10 jsem se nedostal, měl jsem 5:10,24, ale i tak jsem překonal o 2,75s závodní osobák. Jen dvakrát v životě jsem běžel rychleji, 23.4.2014 při tréninku s Vlastou za 5:04,53 a 25.4.2014 při solo běhu 2 km za 5:09,06. Tehdy jsem ale byl lépe disponován a hlavně jsem při tom 5:04,53 měl kontakt, zatímco dnes nikoliv. Tep se držel dost daleko pod TFmax, maximum jsem měl jen 184, když TFmax mám 193. Ani po doběhu mě nebolely nohy, takže ani laktátu nebylo moc. Měl jsem dojem, že rychleji bych běžet nedokázal, ale že bych udržel tempo kolem 3:35/km ještě několik kol, což by mohlo dát dobrý čas třeba na 3 km. Každopádně závod považuji za úspěšný - neskončil jsem poslední, zaběhl mnohem lépe, než jsem myslel, a navíc dal i oficiální osobák.

Po závodu jsem se vyklusal a pak měl chuť ještě zkusit 400m, měl jsem je za 1:21,84. Pak jsem se občerstvil a umyl, koupil si nějaké jídlo a zajel s kamarádem zpět k Brnu. Chtěl jsem vidět, kde bydlí, proto jsem zajel k němu do Holubic a odtud se pak vydal během k Mariánskému údolí, nakonec jsem doběhl až na Novolíšeňskou, dalších 17,2 km. Celkem tak dnes mám 46,13 km. Sice jsem byl dost upocený a měl i hlad a žízeň, ale jinak jsem byl v pohodě. I když se mi na ligu nechtělo a měl jsem strach, tak nakonec jsem s dneškem velmi spokojený. Není podstatné, že jsem na body ztrácel strašně moc - důležité je, že jsem si ověřil, že dokážu běhat i svižně a že tedy předchozí objemová příprava nezanechala na výkonnosti negativní následky. Věřím, že dnešek bude dobrým odrazovým můstkem pro další závody, které pak vyvrcholí maratonem 5.10. Každopádně jsem rád, že jsem tam byl, a děkuji všem, kteří mě k tomu povzbudili.




19.8.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 4 běžců

Čas: 40:24,0

Rychlost:  14,85 km/hod (4:02 na km)

Průměrná TF:  173,5 tepů/min

Počasí: 14 stupňů, zataženo, vysoká vlhkost vzduchu

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní závod Brněnských Hamburgů jsem vyhlásil proto, že jsem se domluvil po závodu s předsedou klubu, že s ním proběhnu trať "Brněnské 25" a nechtěl jsem na stadion běžet jen kvůli tomu. Věděl jsem, že mám dost unavené nohy, stále se ještě projevuje únava z běžecké dovolené v Lázních Jeseník, kterou jsem ukončil před 8 dny (za 7 dní jsem tam naběhal 300 km), a z následného středečního závodu Triexpert cupu, kde jsem běžel v dešti 39:31. I přesto jsem do přihlášky udal tempo 3:40/km s tím, že uvidím, jak mi to půjde. Ráno bylo zataženo a mírně mrholilo, ale bylo to přijatelné, navíc byla příznivá teplota 14 stupňů. Tentokrát jsem v noci nejedl, takže jsem běžel nalačno. Při běhu na stadion tempem 6:01/km jsem cítil trochu únavu nohou, jinak se mi běželo dobře. Kromě mě přišel Jaromír Marek, který chtěl běžet 2-4 kola se mnou s cílem zaběhnout si osobák na krátké trati, Michal Jandásek, který běhává kolem 40:30, a Tomáš Muller, který chtěl běžet trojku, ale připojil se až v průběhu. Kvůli mrholení jsem samozřejmě nebral netbook, ale kameru jsem zapojil, pípání jsem nastavil na tempo 3:40 s tím, že uvidím, co se bude dít.

První kolo jsem dal za 1:27,7, Mirek byl těsně za mnou, ale už v druhém kole jsem měl 1:29,9. Nohy jsem měl velmi unavené a měl jsem velký problém udržet tempo tak, abych to Mirkovi moc nepokazil. Po 900m jsem viděl, že Mirek vybíhá do třetí dráhy, což znamená, že běží jen kilometr, tak jsem ho povzbudil, a doběhl těsně za mnou v čase 3:43,4, čímž překonal osobák o 10s, skvělý výkon! Já pak pokračoval sám, Michal byl už kus za mnou a Tomáš ještě nevyběhl. Snažil jsem se držet tempo aspoň kolem 3:45/km, ale to se mi podařilo jen 2 km, které jsem měl za 7:31. Pak mi nohy vůbec nechtěly běžet a měl jsem problém s technikou. Hodinky jsem přenastavil na 3:50/km, ale ani to jsem neudržel, tempo naopak upadlo vysoko nad 4:00/km. Snažil jsem se to rozběhat, ale tentokrát to nešlo, i když se mi aspoň podařilo dát pětku pod 20 minut, tedy za 19:54. Měl jsem dokonce strach, že mě Michal doběhne, ale byl asi 100m za mnou. Tomášovi se dnes též nedařilo, rozběhl svou trojku s Michalem, ale udržel se ho jen kilometr a pak výrazně zpomalil.

V druhé polovině závodu se mi moc nechtělo běžet, ale snažil jsem se. Bylo to ale až příliš usilovné, přičemž jsem ztrácel i na tempo 4:00/km, 7 km jsem měl za 28:05, 8 km za 32:09. V té době se ke mě už občas připojil Tomáš, vždy na jedno kolo, tehdy jsem se dostal na 4:00/km, ale kola, co se mnou neběžel, jsem měl kolem 4:10/km. Znovu jsem se ohlížel, jak jsem na tom ve srovnání s Michalem a znovu zjistil, že mám náskok přes 100m, tak jsem si říkal, že to doběhnu až do konce. Dokonce jsem si říkal, že kdybych zrychlil, tak bych mohl ještě dát desítku pod 40 minut, ale nešlo to. V té době už mrholení přešlo v mírný déšť, ale to nebyl hlavní problém. Hlavně se nechtělo běžet nohám, nemohl jsem se pořádně odrazit a tahal nohy spíše za sebou. Navíc bylo jasné, že se pod 40 nedostanu, tak jsem si dal cíl aspoň vyhrát a mít čas pod 40:30. Oboje se mi, i s Tomášovou pomocí, podařilo, čas jsem měl 40:24, Michal pak měl 40:57. Průměrný tep jsem měl 173,5, tedy o 0,1 vyšší než 31.7., kdy jsem ovšem běžel o 61s rychleji. S ohledem na to, jak jsem se v průběhu běhu cítil, to ale ani tak není špatný čas, stále je to na úrovni plánovaného budoucího maratonského tempa na čas 2 hodiny 50 minut.

Po doběhu se celkem rozpršelo, tak jsme dali s Tomášem jen 4 kola výklusu, a pak jsem čekal, jestli se objeví předseda klubu ohledně projití té "Brněnské 25". Opravdu se objevil, a protože mezitím pršet přestalo, či jen mrholilo, tak jsem proběhl dalších 7,88+7,34 km v místy zvlněném profilu tempem 5:13/km, což je pro mě celkem svižné. Poté jsem ještě dal 1,64 km do obchodu a na trolejbus, celkem jsem tak za ráno měl 32,75 km a teprve pak se najedl. I když jsem dnes nezaběhl nijak výjimečný výsledek, tak myslím, že to byl dobrý trénink, přičemž jsem splnil oba úkoly, kvůli kterým jsem tam byl, pomoci Mirkovi k výkonu na krátké vzdálenosti a pomoci předsedovi klubu se stanovením trati "Brněnské 25". Věřím, že až si odpočinu, tak budu schopen běhat mnohem rychleji. Na druhé straně jsem rád, že i dnes jsem zkoušel rozběhnout tempem 3:40, toto budu dělat pravidelně, aby si tělo zvyklo, že takové tempo je pro desítku normální. Věřím, že jednou mi vyjde dobrý den a dám pod 37 minut. Jediný problém je, že mi možná vnikla voda do jednoho tlačítka Garminu, takže to aktuálně nefunguje. :-(




13.8.2014 Triexpert cup - Palackého vrch 10 km

Pořadí: 31. z 225 běžců

Čas: 39:31

Rychlost:  15,18 km/hod (3:57 na km)

Průměrná TF:  171,5 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:38

Počasí: cca. 20 stupňů, déšť, ke konci silný déšť

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní závod Triexpert cupu jsem běžel jen dva a půl dne po návratu z týdenní dovolené v Lázních Jeseník, kde jsem naběhal rekordní kilometráž 300 km, včetně náročného závodu MR v běhu do vrchu na Šerák. Dovolená se mi vydařila, a podařilo se mi po ní dostat zpět na hmotnost, kterou jsem měl začátkem června (tedy zhubnul jsem 2 kg, ale ještě jsem 2 kg nad cílovou váhou), ale po návratu jsem byl celkem unavený a navíc mě čekalo dost povinností. Až do dnešního odpoledne jsem nevěděl, jestli budu moci startovat, a protože jsem byl před tím na návštěvě, tak jsem se celý den stravoval poněkud "neběžecky". Když už jsem zjistil, že startovat mohu, tak nastal pro změnu problém, že začalo pršet, což mi nevyhovuje už jen kvůli brýlím, které nosím. Rozhodl jsem se ale, že když už na ten závod mám pár hodin dovolené, tak to zkusím, jako test, i když jsem si nic nesliboval. Řádně jsem ale nachystal batoh, dal jsem tam různé náhradní oblečení a kromě toho vše balil ještě do igelitu (např. peněženku s doklady), protože bylo pravděpodobné, že bude nadále pršet, přičemž z časových i jiných důvodů bylo potřebné, abych rozklus absolvoval jako běžecký přesun na start, tedy v dešti. Pouze jsem sjel několik zastávek k Antroposu a odtud běžel 6 km na Palackého vrch. Běželo se mi dost špatně, cítil jsem i únavu nohou a tempo bylo jen 7:19/km. Říkal jsem si, že snad bude lepší ani nestartovat, ale když už jsem na místo startu dorazil, pochopitelně promočený, jen 15 minut před startem posledního rozběhu, tak jsem si řekl, že to zkusím. Zaplatil jsem startovné, vyzvedl si číslo a čip, zašel na WC, převlékl si suché tričko, připevnil číslo a čip, odevzdal věci do úschovny, pozdravil se s pár kamarády a už se vše chystalo na start. Déšť bohužel neustával a dráha byla poměrně dost mokrá. S ohledem na všechny okolnosti jsem se rozhodl, že se nebudu snažit o osobák, ale pokusím se závod rozběhnout tempem kolem 3:50/km s tím, že by bylo pěkné mít výsledek pod 40 minut, i když jsem tomu moc nevěřil.

I když jsem startoval v elitním rozběhu, tak tam bylo 50 účastníků, což není málo. Nešikovně jsem si stoupl až někam do třetí dráhy a trvalo mi skoro kolo, než se mi podařilo seběhnout, navíc bylo ještě zřejmější, jak moc je dráha mokrá a jak špatně se mi na ní poběží. Měl jsem přitom úplně nové boty, dnes poprvé na sobě, protože ve stávajících bych měl mokro už po rozklusu, neboť již mají menší díry. Boty ale seděly dobře a žádný problém jsem s nima neměl. I když tep nebyl vysoký, tak se nohám nechtělo běžet rychleji, a protože beztak tempo 3:50/km by k osobáku nevedlo, tak jsem postupně mírně zpomaloval. Déšť byl dost nepříjemný, měl jsem namoklé tričko a hlavně stále mokré brýle. Občas jsem je přetřel kapesníkem, ale i ten byl brzy mokrý. :-) Sledoval jsem běžce, kteří mě předbíhali, hlavně Vlastu, který běžel na čas kolem 35:00 a kterému dělal vodiče můj kamarád Pavel. Poprvé mě předběhli po 8,5 kolech a vypadali dobře. Mně se v tom dešti neběželo moc dobře a musel jsem se snažit, aby tempo bylo do 4:00/km, i když tep byl nízko. Důvodem nízkého tepu mohlo být i vnější ochlazování deštěm, které mi vyhovovalo, tedy až na to, že jsem měl tričko a trenky příliš těžké, tak jsem je občas i ždímal. :-) 5 km jsem měl za 19:38, tak jsem si říkal, že bych to mohl pod 40 minut dát. Poslouchal jsem i komentátora, jak se daří Vlastovi, či jak Dan bojuje o vítězství se zahraničním účastníkem a na samotný běh se moc nesoustřeďoval, však o nic nešlo. Do osobáku bylo daleko a čas pod 40 minut byl pravděpodobný, i když déšť stále sílil.

Po 17.kole mě předběhl Vlasta podruhé a ptal se, kolik zbývá kol, řekl jsem mu, že šest, mně zbývalo ještě osm. Brýle už jsem měl tak mokré, že jsem skoro neviděl na hodinky a nějak jsem i ztratil koncentraci, takže jsem další dvě kola zpomalil až na 4:05/km, ale i tak to vypadalo dobře. Protože na většině desítek začínám zrychlovat 5 kol před koncem, tak jsem to zkusil i tady. Déšť bohužel sílil stále více a vlastně jsem neviděl skoro nic, místy jsem i musel přivírat oči, jak to bylo nepříjemné. Pouze jsem sledoval, že mě Vlasta potřetí nepředběhl, což znamenalo, že bude mít čas nad 35 minut, ale i tak zaběhl vynikajícím způsobem (35:30). Asi dvě kola před koncem byl déšť nejsilnější za celý den, přesto jsem ale zkusil zafinišovat a zkusit doběhnout třeba i v čase do 39:30. To se mi podařilo jen dle mých hodinek, zatímco dle oficiální časomíry jsem měl 39:31, ale nevadí. Umístnil jsem se celkově na 31.místě, což považuji za dobrý výsledek. Přitom i z průběhu tepu je vidět, že jsem se vlastně nedostal nad ANP, takže metabolicky jsem měl obrovské rezervy.

Po závodu jsem se chvilku vyklusal, pak jsem se převlékl do suchého trička i elasťáků a ještě klusal dalších 6 km zpět na trolejbus k Antroposu, za postupně ustávajícího deště. Přestože jsem se pak setkal i s výrazně negativní odezvou na můj výsledek, tak já jsem VELMI spokojený. Pokud po náročném týdnu, v únavě a dešti dám desítku s rezervou pod 40 minut, tak mi to dává velmi dobré šance pro podzimní maratony. Já vím lépe než lidé kolem mě, co chci, a k čemu mi ten který závod slouží. Dnes jsem chtěl vyzkoušet, jak se mi v únavě a špatných podmínkách poběží, a bylo to mnohem lepší, než jsem myslel. Dobrou desítku ještě na podzim zaběhnu, ale dnes k tomu nebyly dobré podmínky a ani jsem to nezamýšlel. Zato to byl dobrý trénink a mělo smysl ho absolvovat, právě kvůli těm náročným podmínkám, které tam byly. I nadále půjdu cestou, která bude nejlépe vyhovovat mým dlouhodobějším záměrům, bez ohledu na to, že může být považována za kontraverzní. :-)




9.8.2014 Běh na Šerák z Bobrovníku, cca. 9 km (MR v běhu do vrchu)

Pořadí: 91. ze 158, z toho 31. ze 34 mužů v mistrovské kategorii (33 dokončilo)

Čas: 1:03:14 (141,6% času vítěze)

Rychlost:  8,54 km/hod (7:02 na km)

Profil: převýšení 830 metrů, zprvu prudké stoupání po betonu a pak po trávě, poté 2 km téměř rovina po širší lesní cestě, poté prudké stoupání lesní pěšinkou s vysokou trávou kolem, poté pozvolnější stoupání, další 3 km kameninové serpentíny, místy velmi úzké, poslední půlkilometr stoupání po hlíněné cestě

Počasí: cca. 25 stupňů, slunečno

     

Základní údaje z běhu (údaje o sklonu přibližné):
Vzdálenost kmVýška mPrům. sklonTF prům./minTempo/km
0,0495   
0,556514%1426:30
1,064015%1568:22
1,56808%1626:56
2,07157%1605:12
2,57303%1614:36
3,07351%1634:46
3,5715-4%1624:22
4,079015%1719:18
4,58257%1736:42
5,08505%1735:50
5,58857%1716:28
6,096015%1717:46
6,5102513%1718:52
7,0109013%1728:26
7,5116014%1718:38
8,0121511%1738:46
8,5127512%1768:18
9,0132510%1766:40

Závodu MR v běhu do vrchu jsem se zúčastnil, přestože se nekonal na asfaltové silnici, jak dříve v Janských Lázních, ale v terénu, o čemž jsem předem věděl. Rozhodl jsem se totiž, že si potřebuji odpočinout a udělat si týden dovolené, přičemž jsem se rozhodl pro Lázně Jeseník, kde jsem dosud nikdy nebyl. Předpokládal jsem, že si tam odpočinu, něco tam naběhám, v průběhu týdne obhlédnu trať a pak se rozhodnu, zda poběžím či ne. Informace, které jsem našel v propozicích, či jinde na Internetu, byly dost zavádějící, zejména jejich mapka byla až příliš zkreslená, takže jsme přemýšleli, jestli je tam opravdu ke konci až 40% stoupání, jak to vypadalo dle údajů pořadatelů. Nechali jsme se přihlásit na MR i s kamarádem, který však nakonec nemohl dorazit, já do lázní přijel už v pondělí, když závod byl až v sobotu.

Dovolená v Jeseníku byla fajn a od prvních dnů jsem tam hodně běhal, protože k tomu lesní prostředí svádělo. První den jsem měl 25 km, další dny už mezi 43 a 48 km, většinou ve třech blocích, ráno nalačno, před obědem a před večeří. Výborně tam vařili, a užíval jsem si i procházek ve studených jezírkách apod. Moc mi nevyhovovalo teplo, ale třeba ráno bylo fajn. Přesto jsem běhal velmi pomalu a tep byl jen kolem 100. Ve středu jsem v horkém počasí zaběhl na obhlídku trati, ale cítil jsem se unavený. Místo startu jsem našel a vydal se po turistické značce nahoru. Byl jsem šokován náročností 1.km, stoupání bylo dost velké, navíc převážně po trávě, tak jsem to vyběhl asi za 11 minut. Pak jsem se dostal k zábraně a cesta dál byla uzavřena. To mě velmi mrzelo, i když možná lepší, že jsem nevěděl, co čeká dále ... Rozhodl jsem se, že spíše nepoběžím a budu pokračovat v nabíhání kilometrů. To jsem zvládal dobře, ale jen velmi pomalu - měl jsem dojem, že mě tělo nechce pustit do tepů nad 110. Věděl jsem však, že já nejsem terénní vrchař, tak jsem se rozhodl soustředit se na pokračování maratonského tréninku a běhal jsem nadále nad 42 km denně. Únava ale byla velká, navíc bylo dost horko, ale v pátek mě napadlo zaběhnout do nedaleké jeskyně na Pomezí, kde mělo být jen 7,7 stupňů, jak jsem se dočetl v lázeňských novinách. Byl jsem tam jen v tričku a trenkách, prohlídka trvala 45 minut a velmi mi to pomohlo. Také pomáhaly procházky ve studeném jezírku v rámci Balneoparku, ale to jsem byl maximálně ve vodě po kolena, takže jeskyně byla lepší. :-) Poté jsem dostal chuť si odpoledne zkusit zaběhnout rychleji, což se podařilo, a to vedlo k rozhodnutí, že v sobotu poběžím.

V sobotu bylo dost teplo a opět se mi neběželo moc dobře, ani rozcvičování nebylo v pohodě, dost jsem se potil, ale řekl jsem si, že i tak nahoru vyběhnu, že to bude dobrý trénink. Měl jsem jen obavy, jak se po doběhu dostanu dolů, protože s kopce běhat v terénu neumím ... Před startem jsem ještě zaslechl, že po 1.km následují 2 km téměř roviny, nic více jsem nevěděl. Po odstartování jsem se rozhodl běžet umírněněji, protože jsem věděl, co mě na 1.km čeká a nechtěl jsem se zničit hned zpočátku. :-) Kupodivu se mi běželo celkem uspokojivě a na rovinatější části jsem začal předbíhat více lidí. Po 3,5 km následovala občerstvovací stanice, polil jsem se dvěma kelímky vody a hned poté se charakter trati prudce změnil. Cesta začala prudce stoupat a to velmi úzkými pěšinkami, kolem kterých byl až do výšky stehen jakýsi plevel. Běželo se mi tam velmi špatně, ale naštěstí to asi po 1 km přešlo v normálnější profil. Dost mě ale štvalo, že někde za tímto úsekem se objevil jeden velmi ambiciozní trenér, který tam běžel několik set metrů se svou svěřenkyní, podával ji vodu, hecoval apod., když jsem věděl, že je toto zakázáno. Tato byla juniorka a běžela "jen" závod na necelých 6 km, ale i tak. Naštěstí jsem ji předběhl a pak jí i utekl. Od jejího trenéra jsem ale dobře slyšel, jak trať bude vypadat až skoro do toho 6.km, tak mě to trochu uklidnilo. V pořadí jsem si postupně o pár míst polepšoval a neběželo se špatně. Věděl jsem ale, že to nejtěžší ještě čeká ... V cíli závodu juniorek byla druhá občerstvovačka, bohužel ale pořadatelé nabízeli jen ionťák. Voda prý ležela na stolečku, tak jsem kelímek vzal a polil se, ovšem byl to též ionťák, tak jsem byl pěkně ulepený. :-) Poslední kilometry byly náročné, ale v porovnání s druhými jsem nezaostával, bohužel se mi ale jednou stalo i to, že jsem asi půl kilometru neměl kde předběhnout jednoho muže. Postupně jsem předběhl na těch 3 km šest lidí, avšak před cílem mě pak dva předběhli zpět. V rámci MR mužů jsem skončil třetí od konce, celkově ze všech závodníků asi ve 3/5 pole. I tak jsem ale byl velmi spokojený, hlavně s průměrným tempem a též s tím, do jakých tepů jsem se dostal. I tak jsem ale byl mnohem méně zadýchaný než běžci dobíhající se mnou, avšak rychleji bych dokázal běžet jen na asfaltu, ne v terénu.

Po doběhu jsem byl dost dehydrovaný, tak jsem vypil 1,5 litry vody, koupil si i Magnum a pak se vydal dolů. Teprve při seběhu dolů jsem viděl, jak náročný profil a terén to byl. Pohyboval jsem se velmi opatrně, takže mi cesta dolů trvala skoro dvojnásobek, co cesta nahoru. Přežil jsem to ale ve zdraví, a to je důležité. Celkem jsem za týdenní dovolenou naběhal 300 km, což je zdaleka má nejvyšší hodnota v historii, viz deník. Na dovolené jsem si i dobře odpočinul psychicky, tak určitě bylo fajn, že jsem tam byl. :-)




31.7.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. z 5 běžců

Čas: 39:23,0

Rychlost:  15,23 km/hod (3:56 na km)

Průměrná TF:  173,4 tepů/min

Počasí: 22 stupňů, zataženo, vysoká vlhkost vzduchu

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní Hamburg jsem se rozhodl uspořádat celkem spontánně, rozhodl jsem se až v úterý odpoledne, tedy den a půl před ním. Celý červenec byl ve znamení výrazného výkonnostního útlumu, což souviselo s horky, ale i s únavou po předchozích náročných měsících. Více méně jsem jen klusal, byť ve vyšší kilometráži. Občas jsem dal i nějaké rychlejší běhy, ale jen krátké, pokud nepočítám desítku za 40:38 dne 10.7., kdy jsem dělal vodiče. Ke konci měsíce se ale konečně o něco ochladilo, a i když jsem věděl, že jsem ve výkonnostním útlumu, tak jsem dostal chuť zkusit desítku, zejména pak po úterku, kdy jsem dal na dráze 2 km těsně pod 7:16. Navíc si vedu graf měsíční výkonnosti a zjistil jsem, že v červenci nemám žádný aspoň trochu kvalitní výkon, a proto jsem se rozhodl Hamburg vyhlásit poslední červencový den, abych získal údaj o aktuální výkonnosti, který budu moci vynést do grafu. :-) Na závod se přihlásili i další borci, nakonec nás došlo šest, z nichž pět běželo Hamburg. Předpověď počasí naštěstí nevyšla, bylo sice zataženo s velmi vysokou vzdušnou vlhkostí, ale nepršelo.

Pokud se jedná o strategii závodu, tak jsem to chtěl pojat jako test, že rozběhnu rychleji, než je má výkonnost, tempem kolem 3:40/km, zkusím vydržet pár kol a pak zpomalím. Bohužel však nikdo jiný mým tempem běžet nechtěl, takže jsem musel běžet od začátku sám, což mi úplně nevyhovovalo. Také vlhkost byla nebývale velká, a proto jsem se od začátku dost potil. Plánovaným tempem jsem dal jen kolo a pak postupně zpomaloval, 2 km byly za 7:31. V protisměru běhajícímu (rozklusávajícímu před intervalovým tréninkem) Vlastovi jsem říkal, že mi to moc nejde a že mě to samotného moc nebaví. Zajímavé je, že tepovka nebyla moc vysoká, ale nohám se prostě běžet nechtělo. Pípání jsem přenastavil na tempo 3:50, ale ani to se mi nedařilo držet, mezičas na 4 km byl 15:18. Pátý kilometr mě to vůbec nebavilo a nešlo, ale po mezičasu na pětce 19:23 mi Vlasta říkal, že bych i tak měl zkusit dát pod 39:30, tak jsem si řekl, že zkusím zbytek běžet tempem kolem 4:00/km, zda mi to vyjde. Hodně mi pomohlo, že jsem se začal výrazně přibližovat Ondrovi, který zaostával o necelé kolo a že se Ondra několik kol snažil, abych ho nepředběhl, což přispělo k stabilizaci mého tempa až do 7,2.km, kdy už se bohužel Ondra neudržel a zpomalil. Vlastně hned poté jsem zpomalil i já, a proto jsem požádal Mirka, který běžel jen pětku, a pak jen vyklusával, zda by se mnou nedal pár kol, s čímž souhlasil. Mirek se ke mě připojil 4 kola před koncem, po 8400m a běžel přede mnou dvě a půl kola, což mi dost pomohlo. Pak už mi zbývalo jen asi 650m, a veděl jsme, že mi to pod 39:30 vyjde. Mirka jsem potkal ještě asi 150m před cílem a požádal ho, aby se mnou dal záverečnou rovinku, což dal, i když mnohem rychleji, než jsem běžel já, ale i díky tomu jsem nakonec měl čas 39:23. Jedná se o 16.nejrychlejší desítku mé historie, což v útlumu a ve velmi vysoké vlhkosti není špatný výsledek.

Po běhu jsem si vzal vodu a šel jsem se vyklusat, spolu s kamarády jsme pak doprovodili několik kol i Luboše, který byl dnes na Hamburgu poprvé (dal 10 km za 56:14). Pak jsem měl ještě chuť připojit se k intervalovému tréninku Vlasty a dal 5x800m průměrným tempem 3:45/km s 200m meziklusy, běželo se mi celkem dobře. Spolu s dalšími přesuny jsem dnes dal za ráno a dopoledne 34,2 km. Vlhkost vzduchu ale byla nepříjemná, a i když jsem běžel jen v trenkách, botách a ponožkách, tak jsem měl trenky a ponožky úplně promočené. Však také později celkem výrazně pršelo ... Byl jsem ale rád, že jsem Hamburg uskutečnil, měl jsem ze svých výkonů dobrý pocit.

Pokud se jedná o další týdny, tak příští týden budu na dovolené v Jeseníkách, kterou chci pojat také hodně běžecky, i když hlavní je odpočinek od počítače a psychického pracovního vypjetí. Také bych tam rád jedl kvalitněji než jídávám doma. V sobotu pak poběžím závod MR v běhu do vrchu, který ale budu spíše běžeckým zpestřením. Srpen bych chtěl orientovat jako přípravu na podzimní maratony, takže bych tam chtěl mít dostatečnou kilometráž, a několik závodů na 10-15 km s tempem těsně pod 4:00, což by mohlo být cílové tempo mého podzimního maratonu. Samozřejmě je potřebné se pokusit i o redukci hmotnosti na jarní úroveň, aby hmotnost nebyla překážkou pro dobrý výkon. Předpokládám, že letošní podzim je jednou z posledních šancí, kdy bych mohl zaběhnout kvalitní maraton, tak bych se ji měl snažit využít. Uvidíme, nakolik se to pak podaří ... Pokud se jedná o desítku, tak věřím, že tempo kolem 3:40 je v mých možnostech, ale viděl bych to až někdy na pozdní podzimní měsíce, řekněme přelom října a listopadu, případně příští rok na jaře.




10.7.2014 Brněnské Hamburgy 1500 m

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 5:26,5

Rychlost:  16,54 km/hod (3:38 na km)

Průměrná TF:  174,1 tepů/min

Počasí: cca. 16-18 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod na 1500m jsem běžel po závodu na 10 km, kde jsem měl čas 40:38 v úloze vodiče, avšak běh byl pocitově náročnějśí, než by se mohlo zdát dle tempa, snad i proto, že jsem běžel nalačno ( komentář). Moc jsem si od něj nesliboval, chtěl jsem ale přesto zkusit rozběhnout tempem kolem 3:20/km s tím, že se uvidí, jak mi to půjde. Kromě mě se zúčastnil Pavel Musil, který ale chtěl běžet o hodně rychleji než já, a Ondra, který však byl unavený po desítce, takže bylo jasné, že poběžím sám. Pavel se od začátku ujal vedení, běžel jak "ďas", a okamžitě se mi vzdálil. Já už po prvním kole (za 1:21) viděl, že to nebude ono, což vedlo k okamžité demotivaci a poklesu tempa, což je krásně vidět z grafu tepu. Netušil jsem ovšem, že jsem zpomalil až tolik ... Po druhém kole mě překvapilo, že Pavel odstoupil, jen jsem mu řekl, že se mělo běžet na 1500m. Nijak extrémně zadýchaný jsem nebyl, toto byl celkem souvislý projev, ale i tak se mi moc běžet nechtělo. Ke konci jsem ale věděl, že bych mohl zaběhnout pod 5:30, tak jsem zrychlil a dal 5:26,5, což není špatné, i když je to až 36.nejlepší čas v historii. Ondra doběhl o 34s za mnou, v čase kolem 6:00. Škoda, že jsem dnes běžel sám, ale nevadí, příště to bude lepší.

Po závodu jsem vyklusával s Ondrou 7 kol, a viděl jsem, že se mezitím chystali Vlasta s Pavlem na intervalový trénink 10x500m. Od Vlasty jsem pochopil, že má běžet tempem kolem 3:30/km, což se mi zdálo přijatelné, tak jsem dostal chuť si s nimi zaběhnout jedno kolo, když jsem se připojil na metě 100m. Seběh se mi dokonale nepodařil, takže jsem se dostal vedle Vlasty, a ne za něj, ale běželo se mi dobře, tak jsem běžel vedle něj, i když jsem si naběhl nějaké metry navíc. Překvapilo mě ovšem, že Vlasta mi asi po 60m řekl, že neběží 3:20/km, ale 3:10/km, ale řekl jsem si, že dobře, že to i tak zkusím. Kupodivu jsem se udržel celých 400m a zabéhl za 1:15,94, což je třetí nejrychlejší čtyřstovka v historii, jen 0,99 s za osobákem. Pak jsem kolo vyklusal s Ondrou a později se připojil ještě jednou k Vlastovi s Pavlem, ale oni už běželi o něco rychleji a já o néco pomaleji, takže jsem běžel od 150m osamoceně, přesto jsem to měl za 1:19,64. Po předchozích závodech ale toto považuji za velmi dobré čtvrtky. Snad to dává dobré šance i na výkonnost na delších tratích, třeba té 1500m, kterou bych rád někdy dal pod 5 minut, tak se to snad na podzim podaří.




10.7.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 40:38

Rychlost:  14,77 km/hod (4:04 na km)

Průměrná TF:  174,9 tepů/min

Počasí: cca. 16-18 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod Brněnských Hamburgů se uskutečnil ve velmi příjemném počasí, přičemž byl tentokrát součástí Charismatického běhu. Bohužel však účastníci minulých ročníků vesměs nedorazili, takže jsme na závod na 10 km přišli jen tři: já, Ondra Cabák a Honza Tecl. Ráno jsem se cítil dost unaveně, protože jsem se v noci vícekrát budil, a nebyl moc v pohodě ani psychicky, navíc jsem po delší době běžel nalačno, protože už na snídani nebyl čas (v rámci motivační dohody s kamarádkou z Liberce od 22:00 do 6:00 se snažím nejíst, abych odboural noční jezení, a ji inspiroval k něčemu jinému, avšak už v 6:20 jsem vybíhal na stadion). Ráno jsem měl celkem hlad, tak jsem si říkal, jak se mi asi poběží. :-) S ohledem na útlum, ve kterém se nacházím, jsem navrhl klukům, zda by nechtěli se mnou běžet tempem 4:00/km, s tím, kolik vydrží, když jsem věděl, že Ondra má osobák 40:14 a Honza by měl být schopen takto dát aspoň 3 km. Kluci souhlasili, nicméně Honza se pak rozhodl běžet sám pomaleji, desítku měl za 46:46.

Od prvních kol jsem se pokoušel držet stanovené tempo, jen první kolo bylo o trošku pomaleji, Ondra běžel těsně za mnou. Měl jsem překvapivě celkem problémy tempo držet, přišlo mi to celkem náročné, však i tep nebyl úplně nízký, přesto jsme ale běželi dle plánu a 5 km bylo za 20:02. Ondra byl těsně za mnou, ale slyšel jsem, že má občas problémy s dýcháním a přišlo mi, že je pro něj tempo náročné, avšak náročnější bylo i pro mě. Rozhodl jsem se proto, že o něco zpomalíme, ale i tak se pokusíme o čas pod 41 minut. V druhé půlce se mi už běželo o něco lépe, ale pro změnu minimálně 2x měl krizi Ondra, avšak s mou psychickou podporou to zvládl překonat, takže jsme doběhli za pro něj slušných 40:38-40:39. Myslím, že to byl fajn trénink, pro mě i pro Ondru, i když mi přišel náročnější, než by se podle průměrného tempa 4:04/km mohlo zdát. Ondra zaběhl výborně, takže věřím, že brzy dá desítku pod 40 minut, třeba i s mou pomocí. :-)

Po závodu jsme s Ondrou klusali a pak dali ještě závod na 1500m a po něm jsem dal ještě velmi slušné 400m (viz komentář z 1500m). I z toho je vidět, že mě desítka nijak extrémně nevyčerpala, což je fajn. Třeba jsem na tom výkonnostně lépe, než jsem si myslel.




28.6.2014 Děčín - MR veteránů na dráze 1500 m

Pořadí: 6. z 13 účastníků, z toho 5. z 9 mužů (po přepočtu věkem 7. z 9 mužů)

Čas: 5:24,10

Rychlost:  16,66 km/hod (3:36 na km)

Průměrná TF:  175,1 tepů/min

Počasí: cca. 25 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod jsem běžel v rámci MR veteránů v Děčíně, kde jsem běžel tři závody (800m, 5000m a 1500m), viz zde a po předchozích dvou závodech jsem byl dost unavený, navíc bylo na mě horko. I když jsem se snažil, tak jsem už po pár desítkách metrů po startu cítil, že to nebude ono. První kolo ještě bylo za slušných 1:21,2, ale pak už jsem běžel zcela osamoceně, neboť jsem musel předběhnout ženu, za kterou jsem běžel první kolo, přičemž ostatní byli už daleko přede mnou. Bylo mi dost teplo a i když jsem se snažil, tak se rychle zhoršovalo. Na závod jsem se ale úplně nevykašlal, v rámci možností pak na poslední stovce o něco zrychlil a doběhl v čase 5:24,10, tedy skoro o 3s rychleji než před týdnem na lize v Břeclavi. Po doběhu jsem byl velmi vyčerpán a zejména po krátkém výklusu jsem se velmi potil. Obávám se, že tentokrát nebylo v mých silách zaběhnout lépe, což ale neznamená, že bych odpočatý a za chladného počasí nemohl někdy atakovat hranici 5 minut. I přes výsledek tohoto závodu jsem s celým dnem byl velmi spokojen.




28.6.2014 Děčín - MR veteránů na dráze 5000 m

Pořadí: 1. z 12 účastníků, z toho 10 mužů (po přepočtu věkem 4. z 10 mužů)

Čas: 19:03,72

Rychlost:  15,74 km/hod (3:49 na km)

Průměrná TF:  178,6 tepů/min

Počasí: cca. 25 stupňů, polojasno až zataženo, místy vír

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video ze závodu

Závod jsem běžel v rámci MR veteránů v Děčíně, kde jsem běžel tři závody (800m, 5000m a 1500m), viz zde. Hlavní problém byl, že jsem běžel jen hodinu po závodu na 800m, který jsem s ohledem na okolnosti běžel naplno, takže jsem se dost vyčerpal (zaběhl jsem osobák, viz komentář). Raději jsem dal jen 2,66 km výklus a pak se jen poflakoval na stadionu a ani se nerozklusával, jen se chvíli rozcvičoval. Dost mě mátlo, že pořadatelé stále nesvolávali závodníky k prezenci, a protože se mi začalo chtít na WC, tak jsem tam zašel. O to více jsem byl šokován, když jsem po odchodu z WC uviděl, že závodníci již stojí na metě 200m a chystají se na start. Dal jsem tedy rychlý běh od WC, běžel jsem mimo dráhu, a těsně u startu se protáhl před zábradlí, zařadil se na start a během 3 sekund bylo odstartováno. Startoval jsem s tepem 150 ... Hodinky jsem jinak měl nastavené na 43s/200m, což znamenalo, že chci zkusit rozběhnout tempem kolem 3:35/km s tím, že se uvidí, jak mi to půjde. Neměl jsem přitom představu, jaká je konkurence běžců, to jsem měl zjistit až v průběhu závodu a tomu přizpůsobit strategii. Cílem samozřejmě nemohlo být vyhrát veteránské MR, protože starší běžci mají čas korigován o velmi štědré věkové bonusy, ale samozřejmě mě zajímá výsledek v absolutním pořadí. Po předchozím závodu na 800m, kde jsem měl osobák, a po zmatcích před startem ale vůbec nebylo jasné, jak mi to poběží, přesto jsem se rozhodl strategii rozběhu tempem cca. 3:35/km zkusit dodržet. Počasí bylo příjemnější než na 800m, dokonce se zatahovalo, ale začalo trochu foukat. I tak ale bylo dost dusno.

V prvních 200m se ujala vedení jedna žena, což mě dost překvapilo, ale běžela pomaleji, než jsem měl nastaveno, proto jsem šel před ní a od té doby běžel na prvním místě. Od druhého kola se za mnou držel jen Martin Honeš, všichni ostatní začali zaostávat. Bylo zcela jasné, že tempo 3:35/km je nemožné, snažil jsem se chvíli o tempo 3:40/km, ale už asi po 4 kolech bylo jasné, že ani toto tempo není reálné, takže osobák není možný. Byl jsem stále na prvním místě, Martin běžel těsně za mnou a neměl žádnou chuť mě vystřídat. Běh mi přišel dost náročný a cítil jsem se unaveně, proto jsem postupně zpomaloval, i když jsem se i tak snažil o rozumné tempo. 1.km byl za 3:39, 2.km za 3:46, 3.km za 3:51, 3 km tedy za 11:16, což byl celkem slabý mezičas. Bylo jasné, že dobrý čas už nedám, ale měl jsem nadále šanci vyhrát celý běh, s čímž jsem před začátkem závodu vůbec nepočítal, avšak rozhodl jsem se už někde kolem 2.km této šance zkusit využít a po 3.km jsem se rozhodl tomuto cíli podřídit vše. Šlo i o to, že se mi dosud nikdy nepodařilo vyhrát žádný oficiální závod a věděl jsem, že pokud tentokrát vyhraji, tak to bude pro mě velký úspěch, přestože to povede "jen" k vítězství na Mistrovství republiky v kategorie M35, která se však nevyhlašuje, neboť pořadatelé hodnotí všechny běžce souhrnně, a používají věkové koeficienty.

Běžet se mi ale chtělo stále méně, a to tím spíše, že i když jsem zpomaloval, tak mě Martin nechal běžet ve vedení. Jednalo se přitom o mladého člověka (36 let), takže bylo pravděpodobné, že bude mít dobrý finiš. Problémem pro mě byl i vítr, který se občas objevoval. Představa, že mám běžet ještě 5 kol, a pak mě předběhne těsně před koncem, mě pranic nelákala, navíc jsem se cítil celkem unaveně. Výrazně jsem zpomalil na tempo nad 4:00/km a čekal, co se bude dít, přitom si trochu odpočinul a přemýšlel, kdy pak zase zrychlit, pokud zůstanu v čele. Martin mě však starostí ušetřil, protože asi 3,5 kola před cílem šel konečně do vedení, ale já se ho po asi 100m zachytil a využil konečně chvíli závětří i já. Čtvrtý kilometr jsem měl za 4:00, což ale nebylo podstatné.

Protože jsem se ale cítil už dobře, tak jsem se rozhodl zkusit zrychlit už dříve, ostatně i proto, že mám špatné sprinterské schopnosti pro závěrečný krátký finiš. Zrychlil jsem už po 4.km a někde 700m před cílem šel opět do vedení, s poměrně agresivním zrychlením. To kupodivu mělo i psychologický efekt, a už 400m před cílem jsem měl asi 2s náskok, který jsem si udržoval i v posledním kole, které jsem ještě mírně zrychloval (poslední km byl za 3:47 = 1:33,20 + 45,23 + 45,30 + 43,47) a doběhl jsem na prvním místě, sice v relativně slabším čase 19:03,72 (3:49/km, ATF jen 178), ale to nevadilo – nikdy jsem žádný oficiální závod nevyhrál, až teď. Je přitom jedno, že kvůli věkovým koeficientům jsem po přepočtech byl na 4.místě z 10 lidí, protože z přítomných účastníků (10 mužů a dvě ženy) jsem byl v tomto závodě nejrychlejší, což mi udělalo radost. Hned po doběhu jsem zvedl ruce na hlavu a opravdově se radoval, přičemž radost zůstává doteď. Vím, konkurence na mistrovství byla špatná, ale to přece není můj problém. I když jsem byl unavený, tak jsem závod zvládl po taktické stránce velmi dobře, což je fajn. Však mi pak v průběhu dne gratulovalo více lidí přímo na místě, s čímž jsem se u tak krátkých vzdáleností nikdy nesetkal ...

Po závodu jsem běžel ještě i závod na 1500m, ale tam už se naplno projevila únava a výsledek byl jen průměrný, viz komentář. Únava přetrvala i další den, kdy jsem dokázal klusat jen tempem kolem 9:00/km, navíc s obrovskou chutí do jídla. Také jsem přemýšlel nad komentářem Rudy ve foru, že jsem v závodu "utrpěl vítězství". On má pravdu, já jsem opravdu zcela mimo formu, červen se mi nedařil ani výkonnostně, ani objemově, stravování bylo špatné, hmotnost prudce vzrostla a ani psychika nebyla nejlepší, navíc jsem dal tu půlku předtím, a když ještě připočtu ty problémy těsně před startem, tak je jasnější, že jsem tentokrát neměl na dobrý čas žádnou šanci. Na druhé straně, těch 19:03 bylo za osobákem o 43s, což je ještě přijatelných 9s/km, když je pravděpodobné, že kdybych se o to snažil a ve 4.km netaktizoval, tak bych asi pod 19 minut dal. Buď, jak buď, jsem přesvědčen, že jsem s ohledem na okolnosti ze závodu vytěžil maximum možného. Na třetí místo po přepočtech bych musel zaběhnout osobák, což opravdu reálné nebylo, a Martin neby konkurent jen v absolutním pořadí, ale i v přepočteném, protože byl o rok mladší než já. Udržení vítězství tak současně znamenalo i udržení 4.místa v rámci MR veteránů, což bylo též fajn, i když jsem na to při závodu nemyslel. Jinou věcí je, že nyní budu muset zvážit, co s běháním dál a co pro to udělat, v oblastech trénování, stravování i psychické (ne)pohody. Pokud se ale jedná o poslední věc, tak jsem si vícekrát ověřil, že za určitých situací dokážu psychiku zvládnout dobře, dokonce velmi dobře, což je fajn, neboť mi to může pomoci i v běžném životě. Důležité přitom je, abych nadále dělal věci hlavně pro sebe, to, co mě baví, na co mám chuť. Vše ostatní je jen příjemným bonusem navíc, který by však nemusel být. Děkuji přitom všem, kteří mě jakkoliv fandí či podporují, ať už běhám v souladu s jejich názory, či zdánlivě úplně nesmyslně!




28.6.2014 Děčín - MR veteránů na dráze 800 m

Pořadí: 7. z 18 mužů (po přepočtu věkem 12. z 18 mužů)

Čas: 2:35,88 (OR překonán o 0,07s)

Rychlost:  18,48 km/hod (3:15 na km)

Průměrná TF:  175,0 tepů/min

Počasí: cca. 25 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod jsem běžel v rámci MR veteránů v Děčíně, kde jsem běžel tři závody (800m, 5000m a 1500m), viz zde. Kvůli možnostem dopravy jsem letos neběžel 10000m, které se konalo již v 10:15, což zajistilo, že jsem na 800m startoval "čerstvý", byť po velmi dlouhém cestování vlakem. Problémem ovšem byly nedostatečné rozcvičení a rozklusání, když jsem dal jen jedno 400m klusu, a chvíli cvičení na zemi, protože jsem neměl na více čas, samozřejmě teplo, které tam bylo, i když bylo původně předpovídáno zataženo s přeháňkami, a též běžecký útlum, ve kterém se nacházím. Na druhé straně, dva dny před závodem jsem zaběhl za sebou dvě čtvrtky za 1:20,14 a 1:20,84, což dávalo tušit, že na tom rychlostně nejsem úplně beznadějně. Přesto jsem od závodu moc nečekal, spíše jsem to bral jako rozklus před 5 km. Byl jsem zařazen do 1.rozběhu, do dráhy číslo 1, spolu s dalším člověkem, celkem v tomto rozběhu startovalo 11 mužů a 1 žena. Pípání hodinek jsem si nastavil optimisticky na 19s/100m, avšak přesto jsem moc nevěřil, že zaběhnu dobře.

Po odstartování mi po pár metrech utekl člověk, s kterým jsem startoval v první dráze, ale jinak jsme stáhli rychle handikepy některých běžců z vyšśích drah. Při seběhu běźců z vnějších drah po 100m mého běhu jsem měl pocit, že se necítím úplně bezpečně a že mě to trochu zabrzdilo, ale běžel jsem slušně, dle pípání hodinek, asi těsně za Vandou, kterou jsem předstihl někde na 400m, ale nepamatuji si to přesně. Každopádně jsem viděl, že běžím velmi dobře, 400m bylo za 1:16,3, což je jen o 1,3s za mým osobákem ze 400m, ale byl jsem celkem dost zadýchaný - v tom teple se mi nedýchalo nejlépe. Druhé kolo jsem běžel určitě zcela osamoceně, borci přede mnou byli až příliš daleko. Protože jsem ale viděl, že mám slušný mezičas a šanci na osobák, tak jsem se vykašlal na to, že by to měl být jen rozklus před 5 km, a dal i do druhého kola velké úsilí. Slyšel jsem sice, že začínám mírně zaostávat, a zpětně dokonce vidím, že i tep mírně klesal, ale i tak jsem věřil, že běžím dobře a v posledních 50m zkusil ještě zrychlit. Doběhl jsem dost vyčerpán, dle hodinek v čase 2:35,51, což bylo rychlejší, než můj osobák z Břeclavi (2:35,95), avšak věděl jsem, že oficiální čas bude horší, protože mi trvá, než od výstřelu stisknu na hodinkách start. Čekal jsem asi hodinu, než jsem se dozvěděl, že oficiální čas byl 2:35,88, takže jsem osobák skutečně překonal, i když jen o 0,07s, z čehož jsem měl radost. Jediný problém byla až příliš velká únava po doběhu, a to mě už za hodinu čekal běh na 5000m, viz komentář. Řekl jsem si ale, že zaběhnutím osobáku jsem už dokázal, že má daleká cesta do Děčína měla smysl a že už vlastně v dalších závodech nejsem ničím vázán, což mi pomohlo psychicky.




25.6.2014 Brněnské Hamburgy - tempo 3:45/km (uběhnuto 3 km)

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 11:27,7

Rychlost:  15,70 km/hod (3:49 na km)

Průměrná TF:  165,9 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní závod jsem vyhlásil s pravidly, že se běží tempem 3:45/km, a to tak dlouho, dokud závodník nezaostává za plánovaným rozpisem o více než 10s. Důvodem bylo, že jsem si všiml, že kamarád Mirek má poměrně slabé časy na krátkých vzdálenostech 800m-1000m, což mu výrazným způsobem zkresluje predikce dle kalkulátoru. Viděl jsem, že by měl být schopen dát 800m kolem 3:00, což odpovídalo tempu 3:45/km. Toto tempo vyhovovalo i dalšímu kamarádovi, Tomášovi, který pro změnu měl slabších 1500m-2000m. Tempo vyhovovalo i mě, neboť je toto tempo mé rekordní desítky, takže to mohlo být dobrým tréninkem. Ráno už jsem se cítil lépe než předchozí dny, a i když jsem měl trochu pochybnosti, jestli tempo zvládnu odvodit, tak jsem si řekl, že to zkusím. Před startem jsem pečlivě klukům vysvětlil pravidla závodu, s čímž souhlasili, nicméně se nakonec rozhodli jinak ...

Po odstartování jsem se ujal prvního místa a běžel téměř přesně podle plánu, kluci běželi za mnou. Mirek se však spokojil se svým osobákem na 800m, dal 3:01,4 a dále nepokračoval, Tomáš samozřejmě pokračoval dál. Po 1800m mě ale překvapil i Tomáš, že se rozhodl mě předběhnout a říkal, že už nemá sílu a doběhne do 2 km, kdy skončí. Já si držel původní tempo a sledoval, co se bude dít. Tomáš na mě během těch 200m naběhl 5 sekund a doběhl 2 km v osobáku 7:25,9. Říkal jsem mu pak, že jsem přesvědčen, že kdyby se držel původního tempa, že by třeba dal i celou trojku, ale dnes si nevěřil, i s ohledem na půlmaraton, který v sobotu běžel. V běhu jsem pak pokračoval sám, ale hned po pár desítkách metrů jsem se ptal Mirka, který tam klusal, za kolik měl těch 800m a zcela ztratil koncentraci a motivaci. Další kolo jsem měl tedy za 1:36 a pak už jen doklusal do trojky a i v souladu s pravidly skončil. Myslím ale, že to nevadí, i tak jsem dnes podal dobrý výkon a pomohl jsem i oběma klukům k osobákům, což je fajn.

Po závodu jsem dal 3 km výklusu s kluky a pak ještě dostal chuť dát si něco krátkého. Bohužel se už na stadionu pohybovalo několik lidí, kteří tam šli rekonstruovat trávník, přesto jsem ale vyběhl. 400m jsem měl za slušných 1:20,74, a tak jsem dostal chuť dát ještě jedno kolo, doběhl jsem tedy 800m za 2:47,79, což nebylo špatné, maximální tepovka přitom byla jen 170, průměrné tempo bylo 3:30/km. Byl jsem příjemně překvapen, že jsem takto dokázal běžet, i když mi asi pomohla přítomnost Tomáše, který byl na odchodu, ale ještě mi při běhu fandil. Škoda, že ze záznamu kamery asi nebude nic, technická četa se nacházela i s vozidlem těsně před ní, ale nevadí. Běhání mě jinak opět baví a i jídlo se dostalo do normálu, takže snad na mě špatný výsledek ze soboty nezanechal žádné negativní psychické následky.




21.6.2014 Břeclav (liga družstev) 1500 m

Pořadí: 13. ze 13 běžců

Čas: 5:26,99

Rychlost:  16,51 km/hod (3:38 na km)

Průměrná TF:  177,8 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 18 stupňů, zataženo, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video ze závodu

Protože jsem se po dopolední desítce cítil celkem dobře, i když byla za slabších 39:38, viz komentář, tak jsem věřil, že bych mohl odpolední závod na 1500m zaběhnout dobře. Závod běžel i můj kamarád, který chtěl zaběhnout osobák. Požádali jsme dalšího člena týmu, který závod neběžel, aby nám hlásil mezičasy, já chtěl rozběhnout 1.kolo za 1:20 s cílovým časem těsně nad 5:00, když osobák jsem měl 5:04. Bohužel však i tentokrát jsem, na rozdíl od loňských závodů, neměl nikoho, kdo by běžel se mnou, protože byli všichni o hodně rychlejší. První kolo jsem měl za 1:22 s beznadějnou ztrátou a všiml jsem si, že mi ani kamarád nehlásí mezičas, protože i on pravděpodobně zhodnotil můj výkon jako beznadějný. V dalších metrech jsem se dost trápil, bojoval jsem opět s motivací a 1 km měl za slabých 3:37. Uvédomil jsem si, že bych také mohl mít cílový čas nad 5:30, což už by byla superostuda, proto jsem trochu přidal a doběhl za 5:26,99, asi půl minuty za předposledním. Za podobné konstelace zúčastněných vůbec nemá smysl tyto závody běhat, protože si to mohu zaběhnout i v tréninku či mimo závod. :-) Dnešní čas byl až 37.nejrychlejší v historii, ale nevadí, i tak to byl dobrý trénink. Obávám se ovšem, že na 4.ligové kolo, které se koná v září, bych už jezdit neměl, protože tam se běží maximálně 1500m, a pokud bych měl běžet tak, jako v prvním či třetím kole, tak by to bylo opět dost ostudné. :-) Kamarád nakonec osobák dal, i když "jen" o 1s, ale i tak si zaslouží blahopřání. Celkově jsem ale s dnešním dnem spokojený a určitě k tomu přispěl i tento závod na 1500m. Bylo by naivní myslet, že v útlumovém období z "ničeho" vykouzlím rychlost, i tak jsem běžel rychleji, než bych ještě včera předpokládal.




21.6.2014 Břeclav (liga družstev) 10 km

Pořadí: 9. z 9 běžců

Čas: 39:38,35

Rychlost:  15,14 km/hod (3:58 na km)

Průměrná TF:  179,5 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 18 stupňů, polojasno až zataženo, místy slabší vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Video ze závodu



Na ligu v Břeclavi jsem jel ve velmi útlumovém období. Po velmi úspěšném několikaměsíčním závodním období, kdy jsem překonával osobáky na nejrůznějších vzdálenostech bylo jasné, že útlum musí přijít, spíše jsem se divil, že přišel až začátkem června. Prvotním impulsem bylo výrazné oteplení, ale to samozřejmě bylo jen ne příliš podstatným faktorem. V červnu jsem pak běhal menší kilometráž, téměř bez intenzit, a navíc jsem i kvůli stresům naprosto nezvládal stravování, stravoval jsem se jak "Otesánek" a i s ohledem na menší kilometráž začala prudce růst hmotnost, takže jsem dnes měl o 3 kg více než začátkem května (viz graf). Když jsem tento týden zkusil něco o něco rychlejšího, tak to nohám vůbec neběhalo, což dávalo velmi špatné predikce pro dnešek. V zoufalosti jsem pak zkusil jedinou možnou věc, i když velmi riskantní, a to že jsem včera dal testovací desítku, která měla být běžena na tepu kolem 170, ale ani na ten jsem se nedostal, průměrný tep byl jen 163 a čas 41:54. Bylo mi jasné, že to není úplně dobré jen den před závodem, ale potřeboval jsem nohy připomenout, že se dá běhat i rychleji. Zvažoval jsem, jestli vůbec na ligové kolo jet, ale řekl jsem si, že to zkusím, s tím, že bude velký úspěch, když dám čas pod 40 minut. Dalším problémem bylo, že se závodu zúčastnilo jen 9 lidí, což sice dávalo jistotu, že budu bodovat, ale zároveň to znamenalo vyšší riziko, že poběžím sám, přestože za náš tým startoval i Jirka Rerych, který měl osobák 38:11 a přitom říkal, že jeho trénink není ideální, avšak rád by překonal tento svůj osobák. Očekával jsem tedy, že poběží na čas kolem 38 minut.

Po odstartování jsem se zařadil na předposlední místo, těsně za Honzu Jakubíčka a před Jirkou Rerychem. I když jsem se necítil na dobrý výkon, tak jsem chtěl zkusit rozběhnout první kilometr tempem kolem 3:45/km s tím, že uvidím, co se bude dít. Honza bohužel běžel rychleji, tak jsem za ním už od 2.kola zaostával, takže jsem pak řekl Jirkovi, že pokud chce běžet s ním, ať mě předběhne a jde za ním. Kdyby Jirka nebyl týmový kolega a Honza naopak soupeř, tak bych to nedělal, ale považoval jsem to ve prospěch druźstva. Očekával jsem ovšem, že Honza v druhé půlce zvadne a že ho třeba doženu, protože dle výsledků zatím běžel jen maximálně trojku. Jirka pak šel skutečně přede mě, velmi rychle doběhl Honzu a pak šli spolu, a bohužel se mi stále vzdalovali. Po 3 km za 11:30 mi bylo zcela jasné, že to dnes na osobák nebude, a že i loňský dráhový čas 38:45 je těžké dosáhnout. Už v 9.kole mě předběhli nejlepší borci o kolo, na čele byl náš týmový kolega Pavel Musil, spolu s Vojtou Čabalou ze Znojma. Po 5 km za 19:22 již bylo zcela jasné, že dnes dobrý čas zaběhnout nemohu, a přitom bylo i velmi pravděpodobné, že skončím poslední, protože dvojice Rerych+Jakubíček už přede mnou byla o půl kola.

V druhé polovině závodu jsem hodně bojoval s motivací, ale snažil jsem se aspoň, abych doběhl pod 40 minut, protože čas nad tuto hranici bych považoval za špatný. Někde kolem 16.kola mě předběhla dvojice Musil+Čabala podruhé a na konci 20.kola mě dokonce předběhla o kolo dvojice Rerych+Jakubíček. Chvíli jsem se jich držel, ale pak jsem usoudil, že mě to stojí moc sil, a že to stejně nemá smysl, přitom bylo jasné, že se pod 40 minut vejdu. Po 22.kole mě pak předběhla potřetí dvojice Musil+Čabala, tak jsem Pavla povzbudil a sledoval, jak se dostal na první místo a vybudoval si rozhodující náskok. Doběhl ve skvělém čase 34:23. Já pak ještě pokračoval v závodu a doběhl do cíle v čase 39:38. Ani jsem se nesnažil příliš o finiš, protože jsem věděl, že ještě odpoledne poběžím závod na 1500m a věřil jsem, že by výsledek mohl být dobrý, bohužel jsem se však velmi mýlil, viz komentář.

Pokud se jedná o výsledek desítky, tak ten byl hodně ovlivněn nízkým počtem zúčastněných a tím i mé menší motivací. Ale i kdybych motivaci měl, tak bych sice asi měl lepší čas, ale rozhodně ne osobák, protože útlum ještě přetrvává/doznívá. Také 3 kg navíc znamenají dle přepočtových tabulek minutu a půl rozdílu, což není málo, když jsem dnes za osobákem zaostal o 119 sekundy. V čase pod 40 minut jsem ale doběhl celkem v pohodě, což mě příjemně překvapilo, i když se jednalo až o 23.nejrychlejší desítkový čas. Rozhodně jsem se ale dnes cítil běžecky nejlépe za celý červen, o čemž svědčí i to, že jsem nakonec naběhal v součtu 40 km. Myslím, že i přes dvě poslední místa to byl fajn výlet/trénink.




3.6.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 7 běžců

Čas: 39:34,9

Rychlost:  15,16 km/hod (3:57 na km)

Průměrná TF:  173,9 tepů/min

Počasí: cca. 14 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Po sobotní relativně slušné ligové pětce, kde jsem zaběhl 18:26, jsem chtěl dnes zkusit zaběhnout v lepších podmínkách slušnou desítku. Bohužel jsem však za necelé tři dny nestihl úplně zregenerovat a k tomu se přidalo i špatné stravování, spojené s dalšími mimoběžeckými stresy, tak mi bylo ráno jasné, že to dnes nevyjde dobře. Protože ale na závod byli přihlášeni i další lidi, z nichž část chtěla využít mého tempa 3:40-3:45/km k osobáku na kratších vzdálenostech, tak jsem se rozhodl to zkusit s tím, že uvidím, jak mi to půjde. Počasí dnes bylo velmi příjemné, bylo chladněji, zataženo a bez větru. Před startem se dohodli oba Tomášové, že nevyužijí mého tempa a poběží o něco pomaleji, ale to nevadilo, i tak jsem přislíbil, že poběžím, jak jsem napsal, a mohou se podle mě řídit.

Již v prvním kole jsem viděl, že dnes nejsem schopen běžet tempo 3:40/km, avšak tempo kolem 3:45/km s určitým úsilím je zvládnutelné, proto jsem se držel jeho. Viděl jsem, že za mnou běží jeden člověk, byl to Jirka Kysel, tak jsem se snažil tempo držet co nejdéle, tedy celé tři kilometry, které těsně za mnou běžel - tempo jsem měl velmi vyrovnané. Pak ale ukončili závod jak Jirka, tak oba Tomášové, a já najednou běžel osamoceně na prvním místě, neboť Michal Jandásek zaostával asi o půl kola a ostatní ještě více. Neběželo se mi moc dobře, tak jsem zpomalil a zkusit držet tempo kolem 4:00/km, avšak ani to se mi nedařilo a reálné tempo bylo těsně pod 4:10/km. I tak jsem si ale spočítal, že mi to stačí jak k času desítky pod 40 minut, tak k prvnímu místu, a proto jsem se nějak přehnaně nesnažil. To se změnilo až v posledních 4 kolech, kdy jsem i za podpory kluků, kteří se ke mě připojili vždy na kolo, o něco zrychlil a doběhl v čase 39:34,9, který je necelé 2 minuty za osobákem, jedná se o 21.nejrychlejší desítku mé běžecké historie. S ohledem na okolnosti to považuji za dobrý výsledek.

Po závodu jsem se chvíli vyklusal a pak se pozdravil s Vlastou, který šel na dráhu běhat intervalový trénink 8x600m, chtěl ho běžet tempem kolem 3:05/km. Dohodli jsme se, že první úsek poběžím s ním, a rozběhnu mu cca. 200m, aby trefil tempo. To se mi celkem podařilo, ale pak jsem kvůli únavě nohou zpomalil a dal 400m za 1:23,06. Počkal jsem, až Vlasta dokončí posledních 200m a dalších 200m ke mě dokluše, a pak totéž zopakoval ještě třikrát, vždy se stejným průběhem, časy jsem měl 1:23,49, 1:22,44 a 1:23,51. Pak jsem se znovu vyklusal, chvíli si zacvičil a počkal, až Vlasta dokončí svůj trénink a rozloučil se s ním. Myslím, že tato část mého běhání nebyla úplně špatná, všechny čtyři čtyřstovky jsem měl v tempu pod 3:30/km, ale optimální to rozhodně z mé strany nebylo. Přesto ale myslím, že jsem si dnes dobře potrénoval, což je fajn. Tři lidé na Hamburgu zaběhli osobák, což je též fajn, takže asi mělo smysl, že jsem závod dnes uspořádal, i když mě to moc nevyšlo. :-)




31.5.2014 Uherské Hradiště (liga družstev) 800 m

Pořadí: 14. ze 14 běžců

Čas: 2:35,95 (osobní rekord)

Rychlost:  18,47 km/hod (3:15 na km)

Průměrná TF:  171,7 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: 19 stupňů, slunečno, vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Video ze závodu

Jen 20 minut po doběhu mého závodu na 5000m, kde jsem běžel s velmi vysokou tepovkou 6s za osobákem (komentář) jsem měl odstartovat závod na 800m. Na závod jsem se nechal napsat proto, že jsem chtěl zkusit i jinou vzdálenost, navíc jsem před 13 dny zaběhl osobák na 400m, kdy jsem dal 1:14,95. Věděl jsem přitom, že v závodě na 1500m bych asi opět neměl šanci, neboť tam bývá hodně lidí, a byla určitá šance, že na 800m bude třeba jen 10 lidí, což se ale nenaplnilo. Ihned po doběhu závodu na 5000m jsem se byl vyklusat a zjistil jsem, že kupodivu nejsem příliš vyčerpaný a hlavně mě NEbolí nohy. Pak jsem se vrátil zpět, pozdravil se s tetou a strýcem, kteří se přišli na mě podívat, procházel se po stadionu a chvíli si i zacvičil. Naštěstí vzniklo časové zpoždění startu, a protože jsem byl zařazen až do druhého běhu, tak jsem startoval "až" 40 minut po doběhu pětky. I tak to ale nebyla moc dlouhá doba. Požádal jsem kamaráda Vlastu, aby mi na 200m a 600m hlásil mezičas, vyrazil tam i s Jardou, který ho nyní trénuje. Věděl jsem, že poběžím solozávod, protože mám mnohem horší výkonnost než všichni ostatní, ale chtěl jsem to zkusit, jak to půjde.

Hned po odstartování jsem se dle očekávání dostal na poslední místo a běžel zcela osamoceně, ale běželo se mi dobře a přestože v úseku 100-200m byl silnější protivítr, tak mi hoši hlásili, že na 200m mám čas 37-38s, což jsem poznal i dle pípání hodinek. To mě povzbudilo, po větru se mi pak běželo lépe a 400m jsem měl těsně pod 1:17. Viděl jsem, že běžím dobře, což mě překvapilo, ale nějak jsem nad tím nepřemýšlel a snažil se tempo udržet. V druhém kole mi ale přišel protivítr ještě silnější a koukám podle grafu, že na tomto úseku mi i klesla tepovka, nicméně na 600m na mě Vlasta pokřikoval, že běžím výborně. Čas hlásili 1:54, reálně jsem mohl mít tak 1:56, ale i tak to znamenalo velmi dobré šance, které jsem pak skutečně naplnil a doběhl do cíle v čase 2:35,95, čímž jsem překonal jak závodní osobák (o 3,15s), tak i tréninkový osobák (o 1,65s). Toto mě velmi překvapilo, to jsem nečekal. Zajímavé přitom je, že na rozdíl od prvního běhu se tepovka držela nízko a maximum bylo jen 180, tedy méně než na 800m při pětce, kde jsem přitom běžel osmistovku o 20s/km pomaleji. Opravdu nechápu, jak je možné, že jsem po té pětce osobák na 800m zaběhl, přitom v cíli jsem byl opět v pohodě.

Dle kalkulátoru se jedná s ohledem na typ běžce ("ultra") o nejlepší výkon, spolu s půlmaratonem, který posunul potenciály i na dalších vzdálenostech, například na 5 km na 18:00 (počítáno z 800m a 21,1 km). Přitom je pravděpodobné, že kdybych byl odpočatý, že bych mohl zaběhnout ještě o nějakou sekundu lépe. Po závodu jsem se opět vyklusal, zjistil jsem, že jsem nominován do štafety 4x400m, která se běží o 2h později, a odjel s příbuznými k nim na návštěvu. Po návratu jsem ale zjistil, že štafetu bohužel nepoběžím, protože vedoucí nakonec mohl postavit jen dvě družstva. Dost mě to mrzelo, protože jsem mohl strávit více času s příbuznými či si ještě dobře zaběhat, neboť jsem se cítil velmi dobře. Chtěl jsem ještě, aby mě zkusili dopsat na závod na 1500m, to však bylo vedoucími ligy odmítnuto, byť mimo body. Zkusil jsem si pak tedy zaběhnout jen samostatně, až po skončení všech disciplín. Musel jsem obíhat vícekrát vyklusávající se běžce či vozík, přesto jsem dal 2 km za 7:08 (3:34/km) a pak 400m za 1:21,5, evidentně jsem na tom byl dobře. Tréninkový osobák na 1500m 5:04 bych ale asi nepřekonal, závodní osobák 5:13 bych šanci překonat měl, ale nevadí. Myslím, že pokud budu mít odvahu rozběhnout 1500m tempem podobným, jako dnešní 800m, a pak se budu snažit tempo udržet, tak se na 1500m mohu dostat těsně pod 5 minut, ale uvidíme. Hlavní ovšem beztak jsou delší vzdálenosti, za 3 týdny bych měl běžet na lize 10 km, ale opět bude záležet hlavně na počasí a na konkurenci. I když dnešní pětka úspěšná nebyla, tak mi udělala radost aspoň tato osmistovka. :-)




31.5.2014 Uherské Hradiště (liga družstev) 5 km

Pořadí: 9. z 10 běžců

Čas: 18:26,41 (2.nejrychlejší čas historie, 6s za OR)

Rychlost:  16,27 km/hod (3:41 na km)

Průměrná TF:  186,1 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: 19 stupňů, slunečno, vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Video ze závodu

Mým dalším ligovým závodem byl závod na 5000m, který jsem běžel 13 dní po úspěšném závodu na 3 km ,kde jsem na lize zaběhl velmi slušných 10:33 (3:31/km), což dávalo dobré šance i pro zlepšení stávajícího osobáku na 5 km, který mám 18:20 (3:40/km). Věřil jsem dokonce, že bych při dobré konstelaci mohl zaběhnout i čas pod 18 minut. Letos se mi sice pětky ani v tréninku moc nedařily, ale dobře jsem věděl, že pořádný závod jsem neběžel a že mám šanci zaběhnout dobře. Mé sebevědomí ovšem kleslo večer před závodem, kdy jsem zjistil, že téměř všichni přihlášění mají osobák výrazně pod 18 minut, což zvyšovalo nebezpečí, že závod poběžím sám. To se ještě zhoršilo před startem, kdy jsem zjistil, že několik přihlášených borců nedorazilo, takže nás startuje jen 10, z toho 6 z Moravské Slavie. To sice bylo dobré, že jistě budu bodovat, ale jinak to bylo špatné z důvodu nevyrovnané konkurence. Dalším problémem pak bylo počasí, protože se dnes prudce oteplilo, bylo výrazně tepleji než včera a navíc slunečno, což mi nevyhovuje. Navíc poměrně silně foukalo, což též nemám rád. I tak jsem si říkal, že zkusím na osobák rozběhnout a uvidím, jak mi to půjde.

Hned po startu se vydala osmičlenná skupina dopředu. Věděl jsem, že by bylo dobré neztratit kontakt, ale já nechtěl jít tempem pod 3:30/km, protože by mě to mohlo zničit, takźe chtě nechtě jsem se držel se Šimonem Slavíkem, který běžel první pětku v životě, vzadu. První kolo jsme měli těsně pod 1:24 a ztráta na přední skupinu už byla několikavteřinová. V druhém kole pak silně foukalo, držel jsem se proto za Šimonem, ale když jsem zjistil, že toto kolo máme za 1:27,4, tak jsem šel před něj a zbytek závodu běžel zcela osamoceně. Šimon se pak dotrápil za 19:58,8, dal jsem mu nakonec celé kolo. Od třetího kola jsem tedy běžel sám, přibližně 13s přede mnou běžel Honza Fiala, který úmyslně začátek přepálil, ostatní byli ještě před ním. Snažil jsem se běžet svižně, ale v teple a větru to moc nešlo, 2 km jsem měl za 7:13, tedy o hodně pomaleji než mezičas na trojce v Olomouci (6:55). Přesto ale tep byl velmi vysoko a dále rostl, ve 3.km se dostal už poblíž mého TFmax, který mám 194. Nevzdal jsem to ale a snažil se nezpomalovat, 3 km jsem měl za 10:56. Odstup od Honzy se bohužel neměnil a vítr též neslábl. Od této chvíle jsem se navíc poněkud spletl a počítal jsem, jako by mi na osobák stačilo běhat kola kolem 1:30, když bylo třeba kolem 1:28. Nechápu, kde jsem to vzal, ale nakonec to asi výkonu paradoxně pomohlo. Ve 4.km jsem bohužel už tempo neudržel, pravděpodobně i kvůli vysokému tepu, a též demotivaci, že se k Honzovi nepřibližuji, ale já měl dojem, že pořád ještě mám na osobák nějaké 2s náskok, proto jsem v posledním kilometru se pokusil ještě zrychlit, abych se na osobák dostal a byl jsem si jistý, že ho dám. V posledním kole jsem se pak o něco přiblížil i k Honzovi, ale byl hodně daleko, a pak zkusil předběhnout Šimona o kolo, což se mi podařilo, tak jsem doběhl spokojený do cíle a najednou utrpěl šok, čas nebyl 18:17, jak jsem myslel, ale 18:26,4. :-(

Doběhl jsem na devátém místě z 10 lidí, 10,6s za Honzou, 6s za osobákem. Přesto se jedná s velkým náskokem o mou druhou nejrychlejší pětku v mé historii, rychleji jsem běžel jen před 2 lety ve Vyškově, kde jsem ale běžel skoro celý závod v kontaktu s několika lidmi, přičemž i toto mi pomohlo tam běžet lépe. Dnes jsem byl na velmi vysokých tepech, tak vysoký průměr jsem na pětce ještě nikdy neměl a maximum bylo jen o jeden tep pod mým TFmax, které mám 194. Rozhodně jsem se tedy neflákal, ale výsledkem jsem byl zklamaný. Dobře ale vím, že dnes mi nebyly podmínky nakloněny, a že mám šanci třeba na Hamburgu osobák překonat. Kdybych věděl, že na osobák neběžím, tak bych poslední kilometr více vyklusat a nesnižoval si tak šance na následném závodu na 800m, který se měl běžet jen 20 minut po doběhu pětky, ale nevadí, aspoň mám čas pod 18:30, a to se počítá. Výsledek závodu na 800m mě však o to více příjemně šokoval, viz komentář.




20.5.2014 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 2:55,87

Rychlost:  16,38 km/hod (3:40 na km)

Průměrná TF:  152,9 tepů/min

Počasí: 13 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod jsem běžel po závodu na 10 km, kde jsem dělal vodiče na tempo 4:10, viz komentář. Zúčastnil jsem se jen sám, navíc dva dny po náročném ligovém kole, takže jsem ještě vnímal únavu nohou, a proto jsem rozběhl s cílem dát čas pod 3:00. Protože se mi ale po prvním kole běželo dobře, tak jsem o něco zrychlil a dal druhé kolo za 1:26,45 (první bylo za 1:29:42) a dosáhl průměrného tempa 3:40/km, což nepovažuji za špatné. Jinak už bylo na slunci dost teplo, i když na krátkých vzdálenostech to moc nevadí.




20.5.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 4. z 7 běžců

Čas: 41:39,7

Rychlost:  14,40 km/hod (4:10 na km)

Průměrná TF:  159,6 tepů/min

Počasí: cca. 13 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod Brněnských Hamburgů jsem běžel dva dny po náročném ligovém kole, takže jsem poměrně dost výrazně vnímal únavu nohou, která jen mírně klesla po běhu na stadion a krátkém cvičení. Měl jsem proto obavu, jestli vůbec budu schopný běžet plánovaným tempem 4:10/km, které jsem přislíbil jako vodič kamarádům, zejména Tomášovi Vojtíškovi. Řekl jsem si ale, že to zkusím a uvidím, však o nic nejde. :-) Kromě mě přišli Vlasta, který si běžel solotrénink tempem 3:50/km, Karel, který běžel solotrénink tempem nad 5:00/km a dále Tomáš, Mirek, Jirka a Michal, kteří se nechali "vodit".

Od prvního kola se mi podařilo běžet téměř přesně dle plánovaného tempa, avšak občas jsem vnímal výraznější únavu a ztuhlost nohou, což jsem řešil i různými změnami stylu, zejména zakopáváním apod. Bylo už celkem teplo, ale běžel jsem na prvním místě přesně podle plánu, hoši byli za mnou. To se dělo až přibližně do 4.km, kdy začal Tomáš ztrácet. Opakovaně jsem ho povzbuzoval, aby se snažil doběhnout až do pětky, a mezitím mezi nás vyběhl i Jirka, aby vyplnil vznikající mezeru. Poslední dvě kola se Tomáš evidentně trápil, ale díky zrychlení na poslední stovce do pětky dal 5 km za 20:49, čímž překonal osobák o 22 sekund. Snažil jsem se ho přesvědčit, aby běžel dál, byť zpomaleným tempem, ale už nemohl. :-) Také Mirek si zaběhl osobák na pětku za 20:56, překonal ho o 23s, a také on odstoupil. Michalovi s Jirkou jsem řekl, že poběžím s Tomem pomaleji, tak šli přede mě, ale to se mi úplně nehodilo, když se Tom i Mirek rozhodli skončit.

Další kolo jsem přemýšlel, co se závodem, protože o mé vodění už zájem nebyl a necítil jsem se úplně fit, což vedlo k poklesu tepu i tepovky. Pak jsem se ale rozhodl to zkusit doběhnout až do desítky v původně plánovaném tempu 4:10/km, což se mi s určitým úsilím podařilo, i když problémem bylo přehřívánó na slunci, a hlavně únava nohou. Doběhl jsem nicméně přesně podle plánu, za 41:39,70 (plán byl 41:40). Po závodu jsem pak po určitém odstupu dal i závod na 800m, viz komentář. Nakonec jsem ale se svými výkony v obou závodech spokojený. Mirek s Tomášem si ovšem zaslouží velkou gratulaci!




18.5.2014 Olomouc (liga družstev) 1500 m

Pořadí: 14. ze 14 běžců

Čas: 5:17,71

Rychlost:  17,00 km/hod (3:32 na km)

Průměrná TF:  168,3 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 12 stupňů, zataženo, vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

video ze závodu

Závod na 1500m jsem běžel po závodech na 3000m a 400m, kde jsem zaběhl osobáky, viz zde a zde, přitom jen týden po maratonu. Po závodech jsem opět klusal a i též chvíli cvičil, a věřil jsem, že bych mohl dnes překonat i třetí osobák, aspoň ten závodní, který byl 5:13 (v tréninku jsem ale zaběhl už 5:04,53 a dnes na mezičase trojky 5:09). Bohužel se však hned po startu ukázalo, že poběžím sám, neboť výkonnost všech byla výrazně vyšší. Na některých ligových kolech startují i lidé, kteří jsou mi rovnocenní, ne však v Olomouci. Po startu navíc začalo foukat a vnímal jsem i únavu nohou. Tep se držel dost nízko, celou dobu pod ANP, ale nedokázal jsem běžet rychleji, doběhl jsem tedy v čase 5:17,71 v tempu ještě o málo horším, než bylo tempo celé trojky. I přesto se ale jednalo o 14.nejlepší výkon mé historie, což není špatné. Celkově jsem i přes tento výsledek s celým dnem spokojený, navíc se mi podařilo naběhat za tento den skoro 42 km. :-)




18.5.2014 Olomouc (liga družstev) 400 m

Pořadí: 12. z 12 běžců

Čas: 1:14,95

Rychlost:  19,21 km/hod (3:07 na km)

Průměrná TF:  167,0 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 12 stupňů, zataženo

Rozložení tepovky (čas na km a tepů za minutu):



video ze závodu

Čtyřstovku jsem běžel hodinu a půl po závodu na 3 km, kde jsem překonal osobák o 5,5 sekundy. Původně jsem chtěl startovat jen tehdy, bude-li nejvýše 10 přihlášených, abych měl šanci na body, ale protože jsem v rámci trojky běžel první kolo jen necelé 3s za osobákem, tak jsem měl chuť to vyzkoušet, jestli se mi náhodou nepodaří překonat už dva roky starý osobák, též z ligy. V mezičase mezi závody jsem vyklusal v součtu asi 6 km a též si chvíli zacvičil, před startem jsem se cítil celkem dobře. Bohužel jsem ale byl zařazen do prvního rozběhu, kde všichni běželi pod 55s, a navíc do první dráhy, takže to pro mě byl sólozávod, kdy jsem běžce před sebou vlastně vůbec neviděl ale nevadí.

Bohužel neumím jistě pracovat s bloky, tak jsem je nechal nastavené, jak mi byly přiděleny, i když by pro mě bylo přirozené se odrážet z druhé nohy, ale bloky jsou ostatně i tak pro mě spíše překáźkou, než pomůckou. :-) Po výstřelu mi navíc dle videa trvalo asi půl vteřiny, než jsem se pohnul a další půl vteřiny, než jsem se z bloků dostal do pohybu, pak jsem se ale snažil běžet "naplno". Nevěděl jsem, na jaký čas to vyjde, ale po doběhu jsem zjistil, že jsem běžel za 74,95, tedy o 0,95s lépe než předloni. Toto mě velmi příjemně překvapilo, protože celý týden jsem se cítil dost unaveně po maratonu, viz téź zde a i trojka nějaké síly vzala. Myslím též, že to dává dobré šance i pro zlepšení na 800m, kde bych chtěl zkusit čas kolem 2:35 (dosud 2:37,6). Každopádně, další pokusy na 400m se již v dohledné době konat nebudou - výkon na 400m je pro mé výkony na 5-10 km zatím dle kalkulátoru dostačující.




18.5.2014 Olomouc (liga družstev) 3000 m

Pořadí: 14. ze 17 běžců

Čas: 10:33,18

Rychlost:  17,06 km/hod (3:31 na km)

Průměrná TF:  176,0 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 12 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

video ze závodu

Na závod na 3 km v rámci 1.kola atletické ligy jsem se těšil už dlouho dopředu, protože se mi na 3 km letos dařilo, když už dvakrát jsem překonal osobák, vždy v hale. Problém ovšem bylo, že jsem týden před závodem běžel Pražský maraton, ve velmi kvalitním čase 2:54:22, a po maratonu jsem vnímal výraznější únavu, hlavně nohou. Celý týden jsem jen klusal, relativně málo, a velmi pomalu, tempem často nad 6:00/km. Naopak jsem měl výraznější potřebu jezení, a to i den před závodem, což nebylo optimální, ale snažil jsem se tělu dát to, o co si říkalo. Také jsem zkusil ve čtvrtek, tedy 3 dny před závodem, jediný rychlejší běh, ale na dráze mi to moc nešlo, měl jsem pětku za 19:25, ale již první kilometr byl za 3:42, když jsem potřeboval otestovat, zda bych dokázal běžet kolem 3:30. Nevěděl jsem ani, jaké bude v den závodu počasí, ale naštěstí bylo zataženo a nepršelo. I ráno jsem ale cítil únavu nohou a na nádraží na autobus doběhl vlastně jen proto, že jsem účast přislíbil. V Olomouci jsem se cítil už lépe, chvíli jsem se rozklusal, pocvičil si a připravil se na start, ovšem nějak nedbale ... Věděl jsem, že na lize je povinnost startovat v dresu, tak jsem si ho převlékl místo trička, ale vůbec jsem si nevšiml, že nemám dres Moravské Slavie, ale nátělník Mizuno, který jsem kdesi dostal a který nepoužívám. Bylo mi divné, že mi je ten dres příliš velký, ale nějak jsem to neřešil. Teprve po doběhu mě upozornil vedoucí družstva, že mám na sobě nedovolený dres, ale naštěstí mě nediskvalifikovali. Pro další závody mi pak zajistil náhradní dres, protože já jak ráno balil věci, tak jsem se přehmátl a vzal omylem ten nátělník, v domnění, že se jedná o dres. Náhradní dres ovšem měl jen XL, takže mi byl podobně velký jako ten nátělník Mizuno, ale aspoň, že byl oficiální. :-) Druhý problém byl ještě větší. Já si na maratonu nastavil zvukový alarm tepu na 176, takže kdyby mi tep překročil tuto hranici, tak mi začnou pískat hodinky, že mám zpomalit, avšak od té doby jsem ani jednou na tomto tepu nebyl, a pípání jsem zapomněl vypnout. To se projevilo velmi záhy až při závodu, viz dále. Pokud se jednalo o šanci na body, tak jsem zjistil, že nás běží 17 lidí, což je poměrně dost, takže šance jsou nízké.

Po odstartování jsem se zkusil držet startovního pole a běžel jsem poměrně velmi svižně. Chtěl jsem ale mít kontakt a zjistit, zda bych přece jen šanci na body neměl. První kolo jsem měl za 1:18,4, což bylo jen 2,5s za osobákem na 400m, přesto bylo ale jasné, že výkonnost zúčastněných je vyšší, a že na body šanci nemám, a navíc toto tempo bylo pro mě neudržitelné, proto jsem od druhého kola zvolnil na tempo kolem 3:30/km (1:24 na kolo). Držel jsem se někde kolem 13.-14.místa. Bohužel mi pípaly hodinky kvůli tomu tepovému alarmu, ale přenastavovat jsem je nechtěl a nechal to být. Další kola jsem běžel celkem rovnoměrně, 1500m jsem měl za 5:09,5, což je 2.-3. nejrychlejší 1500m v historii a 2 km za 6:55,6, což byla druhá nejrychlejší dvojka v historii, jen 2s za osobákem. Věřil jsem, že bych mohl dát čas pod 10:30 a to tím spíše, že jsem se začal přibližovat dvojici běžců pŕede mnou. V posledním kilometru ale tito zrychlili a já je nedokázal doběhnout. Snažil jsem se, ale běžel jsem sám a navíc začal mít problémy i s technikou, takže i když míra zadýchání byla přiměřená, tak tempo v posledních 600m výrazněji pokleslo, a čas 10:30 mi utekl, přesto jsem ale měl 10:33,18 a překonal osobák o 5,4 sekundy!

Hned po doběhu mě vedoucí týmu upozornil na ten dres a navíc jsem dostal vynadáno od organizátora, že jsem přeslechl, že mám zapnout svorky na číslu po jeho odepnutí, ale přece jen jsem se celkem snažil a byl jsem po doběhu trochu zadýchaný a méně pozorný. Pak jsem se šel proběhnout a připravit se na další závody, které jsem tento den běžel. Zejména 400m se mi pak velmi povedla, viz zde. Pokud se jedná o výkon na 3 km, tak jsem téměř přesně naplnil predikce dle kalkulátoru, který predikuje čas kolem 10:32. Věřím ovšem, že i čas pod 10:30 je reálný. Trojka je ale už minulostí, aktuálně mě za 13 dní čeká závod na 5 km, kde mám podle kalkulátoru šanci na zlepšení osobáku o 17s na 18:03. I z průběhu dnešní trojky a vývoje TF, která byla ještě dost vzdálená od TFmax 194, věřím, že by se osobák mohl povést, pokud budu dostatečně odpočatý a pokud bude počasí aspoň trochu přívětivé, ale uvidíme ...




11.5.2014 Pražský maraton 42,195 km

Pořadí: 115. z 6039 běžců, kteří dokončili (27. v rámci mistrovství republiky ze 47 mužů, kteří dokončili)

Čas: 2:54:22 (reálný čas 2:54:20; OR zlepšen o 5:08)

Průměrná rychlost: 14,52 km/hod (4:08 na km)

Průměrná TF: 157,7 tepů/min

Profil: městský okruh Prahou, silnice, místy kostky a koleje

Počasí: cca. 15 stupňů, silnější vítr, většinou zataženo, ale opakovaně střídavé počasí mezi slunečno až slabý déšť

Mezičas půlmaraton: 1:25:32 (4:03/km; ATF 156,6)

Mezičas 25 km: 1:41:11 (4:03/km, OR zlepšen o 23s; ATF 157,1)

Mezičas 30 km: 2:02:13 (4:04/km, OR zlepŠen o 99s; ATF 156,5)

Časy pětek: 20:16 19:50 20:35 20:22 20:08 21:02 21:36 21:15 9:18

Vývoj pořadí po pětkách: 147./5 140./10 149./15 151./20 146./HM 137./25 135./30 126./35 120./40 115./cíl

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

     

Mým dalším závodem byl opět Pražský maraton, který byl zároveň i mistrovstvím republiky. V Praze trať nemám moc rád, a kdyby se nejednalo o MR, tak bych tam nestartoval, nicméně takto jsem si řekl, že to zkusím a uvidím. Po úspěšných týdnech nebylo jasné v jaké budu formě a navíc jsem cítil výraznější únavu ze závodění i jiných záležitostí. Proto jsem zařadil posledních 10 dní jen volné klusání, s jedním stupňovaným testem, který jsem však nešel do maxima, ale jen do tempa cca. 4:00/km, a který ukázal, že jsem na tom lépe, než jsem si myslel. Oproti jiným rokům jsem změnil i jiné věci, například jednou týdně chodím na pilates, snažil jsem se o kvalitnější stravování a podobně. S tím stravováním jsem ovšem byl méně úspěšný než v roce 2012, zejména pak v posledních dnech před závodem, kdy se opět projevilo do určité míry i stresové přejídání (z důvodů nesouvisejících s běháním), i když naštěstí to bylo více sacharidů a ne zas tolik tuků či bílkovin. Hmotnost od března tohoto roku o něco málo vzrostla, ale držela se pod 62 kg, což nebylo nijak tragické, když při dosud nejlepším výkonu v Ostravě byla asi jen o 1 kg nižší. Nadbytek potravy má ovšem jiné negativní vlivy, hlavně trvalé vnější přehřívání, což se projevilo i dnes, a od optimálního množství tuku v těle jsem také dost vzdálený. Pokud se jedná o způsob trénování a přístupu k závodění, tak jsem, myslím, poněkud pokročil zejména v rozhodnutí pokračovat způsobem, který mi vyhovuje. Dále jsem se rozhodl méně ohlížet na názory druhých a poslední dny před závodem i omezil diskuse na běžeckých forech. Konečně, letos jsem se rozhodl využít nabídky Slava, který mi již dříve nabídl, že by mi pomohl na některém závodu jako vodič. Tentokrát byla ideální příležitost, protože Slavo teprve naběhává kilometry po pauze a na PIM se ani nepřihlásil, takže toto bral jako kvalitní trénink. Naštěstí se mi pro něj podařilo sehnat i registraci přes Světlo pro svět asi jen 14 dnů před závodem, a dostal slušné startovní číslo, odpovídající jeho výborné výkonnosti, takže vše bylo v pořádku.

Ráno jsem se po rozklusu na metro zúčastnil maratonské mše svaté, bylo tam celkem dost lidí, a bylo to fajn. Po mši jsem si zašel na WC a hned poté se setkal se Slavem, se kterým jsem se byl rozklusat a pak si i krátce zacvičil. Pak jsme se vrátili k místu startu, já byl jako účastník MR v koridoru A, hned za elitou, Slavo byl v koridoru B, pár metrů za mnou. Před startem jsem si znovu krátce zacvičil a opakovaně popíjel vodu a poléval se jí. Byl jsem ale jinak dost klidný, tep asi minutu před startem byl jen 70. Pár minut před tím mě potkal Miro Kriško, ptal se, jestli běžím pod 3h, a připevnil mi jakousi nálepku pod číslo, ale netušil jsem, o co se jedná, prý cosi s Niktomužem (nálepku jsem pak neviděl, neboť ji nalepil asi na čip, který mi po závodu odebrali). Jinak jsem se snažil s lidmi co nejméně diskutovat a k strategii jsem se nevyjadřoval vůbec. Naplánováno jsme to ale měli se Slavem zcela jasně. Už mě štvalo, že se mi nedaří maratony rozeběhnout rychle, a protože jsem letos už jeden čas pod 3h měl, tak jsem se rozhodl závod pojmout jako test s tím, že poběžíme tempem kolem 4:00/km s cílovým časem půlmaratonu 1:24-1:25 a pak se uvidí. Domluveno zároveň bylo, že ztráty, které získáme z jakýchkoliv důvodů (občerstvení, mikrokrize apod.) nebudeme nahánět, ale pokojně se vrátíme k tempu těsně pod 4:00/km s tím, že na nějakých desítkách sekund nesejde. Počasí bylo naštěstí přívětivé, neboť se zatáhlo a ochladilo, avšak na druhé straně bylo dost větrno, což nebylo dobře.

Hned po startu se nachází dost technický úsek se spoustou zatáček, kostkami apod. Slavo mě dohnal po pár set metrech, ale na tom technickém úseku jsem běžel dost opatrně a po úvodním km za 4:02 jsme měli druhý kilometr za 4:13. Po přeběhnutí Karlova mostu to už bylo lepší, tak jsme se dostali do plánovaného tempa. První občerstvovačka byla na 6,6.km, avšak využil jsem asi 2x láhve, kterou od startu nesl Slavo, k polití i napití se. Bylo to pro mě důležité, protože jsem se už v té době potil a bylo mi teplo, asi i vlivem nervozity, i když tep byl nízký. Také mi přišlo trochu dusno. Od první občerstvovačky jsme pak dělali, že já i Slavo jsme brali kelímky s vodou a já se několika polil a malou část vypil. Dělali jsme to důsledně, což mi pomáhalo k tomu, že jsem se dostatečně ochlazoval a například tepovka se držela nízko. Někde kolem 7.km jsme si oba odskočili, já při běhu, Slavo do keřů, ale tempo jsme měli velmi dobré. 5 km bylo za 20:16, 10 km za 40:06. Pak ovšem následovaly běh Těšnovským tunelem a opět technická pasáž kolem Staroměstského náměstí, část po kostkách. I když se Slavo snažil mě motivovat, tak musel opakovaně přibrzdit, neboť zejména v zatáčkách a na kostkách jsem opakovaně ztrácel, neběželo se mi po tom dobře. Něco jsme ztratili, ale 15 km bylo stále za výborných 1:00:41. Můj tep se držel velmi nízko, stále pod 160, a proto jsme se rozhodli vrátit k původnímu tempu, 20 km jsme měli za 1:21:03, 25 km pak v osobáku 1:41:11. Bohužel se v té době už oteplilo, dokonce vysvitlo slunce, a střídal se vítr, a přišlo mi i dost dusno. Byl jsem ale velmi spokojen, tep se držel nízko, metabolicky jsem byl v pohodě a i občerstvovačky jsme probíhali dle plánu, vše vypadalo v pořádku až někde po 26.km.

Kolem 26.km se zatáhlo, přičemž jsme se dostali na závlek k benzince, na místo, které nemám tradičně rád. Bohužel se stalo, že jsem najednou nedokázal běžet, přestože tep klesl až pod 150 a skoro jsem u běhu usínal. Bylo to dost nepříjemné, avšak rozhodl jsem se to zkusit rozběhat, a proto jsme se Slavem krátce zrychlili, avšak to mi pomohlo jen trochu, naopak se objevila plynatost a dokonce i krkání, těsně před obrátkou na 28.km. Dostal jsem i hlad/chuť k jídlu, ale řekl jsem Slavovi, že nebudu riskovat a nic si nedám, protože by to pak mohlo být horší - rozhodl jsem se správně.

Po obrátce se to ale o něco zlepšilo a 30 km jsme měli za 2:02:13, mezitím krátce sprchlo. Viděl jsem, že běžíme výborně a když jsem Slavovi říkal, že mám osobák na 30 km, tak si byl jistý, že dám osobák i na maraton, čemuž jsem též věřil. Pak jsme se opět dostali na část, kde byly kostky, ale i tak jsme drželi tempo kolem 4:16/km, což znamenalo šanci na výsledný čas pod 2:55, což jsem považoval za výborné. Větší jistotu mi hlavně dával pohled na hodinky, kde jsem viděl stále nízké tepy. Kdybych ty hodinky neměl, tak bych zpomaloval mnohem více, ale rozhodl jsem se více věřit přístroji, než svým pocitům, a dobře jsem udělal. :-) Po občerstvovačce na 32,5.km na mě ale čekalo velké překvapení, protože mi Slavo řekl, že má bohužel žaludeční problémy/křeče a že mám běžet dále sám, že on si to jen dokluše. Mrzelo mě to, ale řekl jsem si, že to zkusím a uvidím, jak se mi poběží. První dva kilometry po opuštění jsem zpomalil na 4:22/km, ale pak jsem to rozběhal a 35 km měl za 2:23:49. Spočítal jsem si, že mi stačí držet tempo do 4:20/km, abych dal maraton pod 2:55, přičemž znovu i dle tepu jsem věřil, že to dám. V dalších kilometrech jsem běžel několikrát i podél diváků, kteří mě znali, a říkali, že běžím na skvělý osobák, což mě povzbudilo. Snažil jsem se dokonce i o nějaké zrychlení, což se podařilo, zejména díky jednomu člověkovi, v jehož blízkosti jsem běžel. Když jsem 40 km měl za 2:45:04, tak bylo jasné, že maraton pod 2:55 dám, z čehož jsem měl radost.

Posledních 2,2 km začalo opět Těšnovským tunelem, který nemám rád, protože tam není moc dobrý vzduch a též se tam rozléhá hudba. Pak následuje mírné stoupání opět na dlaždićkách, navíc v silném protivětru, a proto se v této části žádný finiš z mé strany nekonal, spíše naopak jsem něco ztrácel. Posledních 1,2 km jsem si však vychutnal, podařilo se mi i o něco zrychlit a doběhl jsem do cíle ve výborném čase 2:54:22, čímž jsem překonal osobák o více než 5 minut, z čehož jsem měl radost. Po doběhu jsem byl v naprosté pohodě, přešel pak do chůze, pobavil se s pár kamarády, napil se vody a pak počkal za cílovým prostorem i na Slava, který doběhl o tři a půl minuty za mnou. Za jeho pomoc mu patří velký dík. Pak jsem se vydal metrem za kamarády, u nichž jsem spal, a od metra více než 2 km doběhl, u nich jsem si i chvilku zacvičil, najedl se a pak se vydal klusem zpět k metru a odtud vlakem do Brna. Dnes jsem naběhal přes 55 km, ale vlastně jsem necítil, že jsem něco běžel. Průměrný tep v maratonu byl jen 157,7, což je pro mě mimořádně nízká hodnota, protože třeba loni jsem na PIM měl průměr 169 a i v Bratislavě měl letos 164,1. Za celou dobu závodu jsem nebyl vůbec zadýchaný, v pohodě jsem dýchal i komunikoval a vše bylo v pořádku. Pokud mě něco limitovalo běžet rychleji, tak to byly nohy, zejména pak v částech, kde byly kostky, koleje, zatáčky. Přestože jsem dnes zlepšil osobák o více než 5 minut, tak mám dojem, že jsem se ještě na maximum svých možností nedostal. Věřím, že na podzim najdu maraton, který bude probíhat spíše na rovné trati a silnici, a pokud bude přitom chladněji a bez větru, tak bych mohl atakovat i hranici 2:50, ale uvidíme. Samozřejmě by bylo důležité i to, abych pokračovat pokojně v trénování jak dosud a abych zvládal jídelníček lépe než teď. I přesto mám ale z výsledku velkou radost. :-)

Aktuálně mě čeká za týden první kolo 2.atletické ligy, kde poběžím mimo jiné závod na 3 km. S ohledem na to, v jaké pohodě jsem dnes dobíhal, věřím, že se projeví dobře superkompenzační efekt a i tento závod zaběhnu dobře, už se na něj těším. :-) Hodně mě baví, že běhám závody různé délky, je to pro mě pestřejší, a mám přitom dojem, že mi to pomáhá i výkonnostně. Třeba ale najdu i nějaké závody delší než maraton, neboť i dle maďarských tabulek jednoznačně platí, že čím delší vzdálenost, tím hodnotnější výkon (za maraton mám 504b), přičemž mi je jasné, že není žádný důvod, proč by se to mělo maratonem zastavit. Naopak, po doběhu maratonu jsem měl dojem, že bych byl schopen ještě pár kilometrů dát a zaběhnout přinejmenším osobák na 50 km, i když o tom zatím mohu jen spekulovat. Důležité hlavně je, aby mě běhání bavilo a abych si pokojně běhal tak, jak budu mít chuť. Každopádně ale děkuji všem za podporu, velmi si jí vážím.




1.5.2014 Uherské Hradiště - hodinovka

Pořadí: 5. z 20 běžců

Vzdálenost: 15 140 metrů (5.nejlepší výkon)

Rychlost: 15,14 km/hod (3:58 na km)

Průměrný tep: 182,8 tepů/min

Mezičas 3 km: 11:06 (9.nejlepší výkon)

Mezičas 5 km: 18:48 (7.nejlepší výkon)

Mezičas 10 km: 39:19 (14.nejlepší výkon)

Mezičas 15 km: 59:31 (5.nejlepší výkon)

Profil: dráha, tartan

Počasí: 22 stupňů, jasno, místy slabší vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Hodinovky v Uherském Hradišti jsem se zúčastnil zcela neplánovaně. Věděl jsem, že kamarád Vlasta tam pojede, ale já měl být na rodinné oslavě, která se až dnes ráno posunula na sobotu. Přestože jsem vůbec nepočítal, že bych do Hradiště jel, tak jsem se spontánně rozhodl, že tam zajedu a podpořím Vlastu - rychle jsem tedy naházel pár věcí do batohu a doběhl necelých 6 km na autobusové nádraží, odkud mi jel bus do Hradiště. Tam jsem se setkal i s Vlastou. Viděli jsme, že je teplo a navíc je dráha na vyhřátém slunci, avšak přesto jsme se dohodli, že chce zkusit běžet tempem kolem 3:40/km. Já na závod nebyl vůbec nachystán, však i mé běhání poslední dny bylo všelijaké a jezení též, a proto jsem od závodu neočekával nic jiného, než že pár kol odtáhnu Vlastovi a pak buď odstoupím, či závod doklušu. Dal jsem i jedno testovací kolo, za špatných 1:32,8, tak jsem usoudil, že si raději ještě chvíli zacvičím, poležím si, napiji se a připravím na start. Zúčastnilo se nás celkem 20 lidí, před tím probíhala 12minutovka, kterou jsem však neběžel. Start se bohužel opakovaně nepovedl, neboť startérovi asi 5x selhala pistole, tak závod nakonec odstartoval slovním pokynem. Bylo dost teplo a jediné štěstí bylo, že pořadatelé připravili kelímky s vodou, které podávaly děti.

V prvním kole jsem šel dopředu a závod odtáhl domluveným tempem, v druhém kole však šel dopředu budoucí vítěz závodu a hned za ním Vlasta, přestože jsem běžel správně, tempem kolem 3:40/km. Vlasta se sice vítěze nedržel, přesto ale běžel i nadále rychleji než bylo domluveno, já si tedy běžel svým tempem. Zrychlení Vlasty bohužel způsobilo i to, že přede mě šlo několik dalších lidi, kteří se drželi v závěsu za Vlastou, všichni jsme tak hodně přepálili (dostal jsem se na 7.místo). Já se držel domluveným tempem celé 2 km, a v třetím kilometru jen o něco málo zpomalil, ale běžel jsem osamoceně, bylo dost teplo a tepovka mi vylítla rychle nahoru. Pak jsem bral občas i kelímky s vodou, nicméně i kvůli vysoké tepovce jsem musel postupně zpomaloval, přesto jsem 5 km měl za slušných 18:48. Další kilometry jsem se musel dost snažit, abych udržel motivaci a jakžtakž tempo, 10 km jsem měl za 39:19, tedy jen o 3s pomaleji než dva dny předtím na Hamburgu, ale při mnohem vyšší tepovce (průměr 181,5 oproti úterním 171,8). Poslední třetinu jsem se snažil, abych ve výsledku měl nad 15 km, což znamenalo běžet tempem těsně pod 4:10/km. Někde kolem 11.-12.km mě předběhl Jirka Rerych, kterého jsem se pak pokoušel držet, ale tep vzrostl až někam ke 188, takže to bylo neudržitelné, proto jsem ho nechal být. Pak jsem ale vícekrát vzal kelímek s vodou a někde kolem 13.km zahájil poslední dva kilometry, které běhávám tradičně rychleji. Dařilo se mi nejenom zrychlit, ale dokonce i snížit tep, takže jsem nakonec dal 15 km za 59:31 a hodinovku 15 140m. Za Jirkou jsem zaostal jen o 45 metrů, jinak za tréninkovým osobákem jsem zaostal o 410 metry. V pořadí jsem skončil na 6.místě, z toho 4.v kategorii, takže mě jen "těsně" minula bedna s finanční odměnou.

Dnes se moc nedařilo ani Vlastovi, který sice skončil druhý, ale měl "jen" 15810 metry - teplé počasí sehrálo významnou roli, ale i tak si zaslouží velkou gratulaci. Zajímavé přitom je, na jak vysokém průměrném tepu jsem se udržel, dnes jsem měl průměr 182,8, což je o 4,8 tepy výše než ANP, když při osobáku jsem měl průměr jen 170,6. Po závodu jsem se pak s Vlastou vyklusal, a vrátil se domů, kde mám běžný pracovní den. Myslím, že i když se dnes osobák nepovedl, tak jsem podal dobrý výkon, a udělal si pěkný výlet. V lepších podmínkách zaběhnu určitě někdy výrazně lépe, ale i tak jsem spokojen. :-)




29.4.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. z 8 běžců

Čas: 39:16,6

Rychlost:  15,28 km/hod (3:56 na km)

Průměrná TF:  171,8 tepů/min

Počasí: cca. 15 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Po velmi úspěšném minulém týdnu, kdy jsem překonal osobáky na 800m, 1000m, 1500m a 2000m jsem byl poněkud unavený, tak jsem se při běhání necítil moc dobře, a navíc se mi opět moc nedařilo ani stravování (hlavně o víkendu), nicméně jsem na dnešek vyhlásil Hamburg desítku, a to kvůli dalším zájemcům, přišlo nás tam nakonec osm. Ráno jsem se cítil při klusu na stadion celkem dobře, tak jsem si říkal, že navzdory únavě předchozích dnů zkusím rozběhnout první kilometr tempem 3:40/km a pak uvidím, jak to půjde. Toho využil Tomáš Vojtíšek, který chtěl dát se mnou kilák, zaběhnout si osobák a skončit. Před startem jsem si chvíli zacvičil, bylo mi už celkem teplo, tak jsem se rozhodl běžet bez trička.

V prvním kole vystartoval Miloš Brichta velmi svižně, měl ho za 1:22, takže mi bylo jasné, že bohužel poběžím dnes skoro celou desítku sám, já si běžel původně domluveným tempem a měl první kolo za 1:29, Tomáš běžel za mnou. Po osmiset metrech Tomáš šel dopředu a dal osobák 3:37,5, takže jsem v prvních dvou kolech zřejmě sehrál roli vodiče dobře. Viděl jsem, že Miloš zpomalil, ale bohužel jsem za ním byl stále kolem 50m a nedokázal jsem se mu přiblížit. Po dvou kilometrech za 7:21 jsem ale začal cítit únavu nohou a začal mít i žízeň, to se ještě zvýšilo po 3.km, a proto jsem pak běhal už jen tempem kolem 4:00/km, 5 km jsem měl za 19:05. Pak jsem požádal Tomáše, aby mi podal vodu, kterou jsem vypil a nalil na hlavu, ale i tak mi bylo po pár kolech opět teplo a vnímal jsem i problémy při dopadu, kdy jsem měl pocit, že dopadám pravou nohou příliš na vnější část nohy, proto jsem párkrát vyběhl až na kraj první a druhé dráhy a běžel podél čáry, abych tím dopad kontroloval. V druhé polovině závodu se ke mě občas připojil Tomáš Muller, ale dnes nebyl úplně v kondici, tak někdy se mnou dal jen jedno kolo, jindy dvě, ale i tak to bylo fajn. Doběhl jsem v čase 39:16,6, což znamená tempo 3:56/km, 97 sekund za osobákem, ale i tak to byl 12.nejlepší čas mé běžecké historie. Na to, jak jsem se cítil při běhu blbě a na to, źe jsem byl i po doběhu celkem spocený, to není špatné. Je přitom jedno, že někteří mají dojem, že já skoro každý svůj výkon považuji za úspěch, i když to úspěchem není, ale to nevadí ... Osobně si myslím, že i když to mělo k osobáku daleko, že to byl dobrý maratonský trénink, a to stačí.

V dalších dnech do Pražského maratonu, který je za 12 dní, už asi žádné rychlé závody a testy nepůjdu, možná ještě zkusím něco zítra a pak budu běhat pomaleji, maximálně do tempa maratonu. Doufejme, že si do té doby dostatečně odpočinu a že se mi podaří i dobře zvládnout stravování. Chtěl jsem už dnes zkusit nějaké experimenty, ale po zvážení a konzultaci s kamarády jsem se rozhodl zkusit se stravovat "normálně", bez výraznějších výkyvů, samozřejmé s dostatkem ovoce, zeleniny a kvalitních sacharidů a bílkovin. Pokud se mi občas něco nepovede, tak nevadí, ale nechtěl bych zase skončit u "čokodní", jak třeba před ultramaratonem v Kisberu. :-) Pokud se jedná o odhad maratonského výkonu, tak uvidím až příští týden podle toho, jak se budu cítit. Dnešek ovšem hodnotím lépe, než odpovídá pocitům při běhu i dosaženému času.




19.4.2014 Pardubický vinařský půlmaraton (otevřené mistrovství ČR)

Pořadí: 106. z 1258 klasifikovaných běžců (57. ze 70 v kategorii MR mužů)

Čas: 1:24:32

Rychlost: 14,97 km/hod (4:00 na km)

Průměrný tep: 171,5 tepů/min

Profil: 3 okruhy Pardubicemi, převážně silnice, na jednom místě kostky, velmi mírně zvlněný profil

Počasí: cca. 15-18 stupňů, slunečno, místy slabší vítr

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Závodu MR v půlmaratonu jsem se zúčastnil, přestože jsem s tím moc nepočítal. Problém byl už v tom, že se závod konal na Bílou sobotu, s ohledem na můj církevní a rodinný program, avšak nakonec jsem zjistil, že by se to dalo sladit, protože obřady Bílé soboty jsou až večer a běh jsem považoval za důstojnou oslavu Kristova zmrtvýchvstání, byť pár hodin předem. Další problém byl v tom, že nebylo jasné, jestli je kvalifikační limit 1:20 či 1:25 a zda mi uznají výkon z Hamburgu, ale klub mě přihlásil, a ve středu už se na stránkách atletika.cz objevilo, že jsem byl vybrán. Další problém byla velká kumulace závodů a kvalitních závodních výkonů, jen v dubnu jsem měl šest takových výkonů, v celkové kilometráži 91 km, včetně maratonu za 2:59:42, půlmaratonu za 1:22:19 a desítky za 37:39, jen čtyři dny před Pardubickým půlmaratonem. Další problémy nesouvisely s běháním, ale dostával jsem se do špatného psychického stavu, který jsem řešil nadmírou jídla a nadmírou běhání poslední dny před závodem, mimo jiné jsem dva dny před závodem naběhal přes 45 km. I přes vysokou kilometráž v posledních dnech výrazně rostla i hmotnost. Konečně, problémem bylo i oteplení, které v den závodu přišlo.

Do poslední chvíle jsem váhal, jestli na závod jet, a jel jsem tam hlavně kvůli dvěma kamarádům, z nichž z Vlastou jsem jel autem z Brna na závod. V autě mi bylo špatně, bolelo mě břicho a hlava, a říkal jsem Vlastovi, že se tam jen podívám a nepoběžím, ale říkal, abych si to ještě rozmyslel, že uvidím na místě. Tam jsme měli problém s parkováním, zaparkovali jsme asi kilometr od prezence a dojeli jsme celkem pozdě (hlavně kvůli mým problémům ráno a při cestě, kvůli kterým jsme museli i zastavit), tak nebylo moc času na přemýšlení - došli jsme na prezenci, vyzvedli čísla, vrátili se zpět, převlékli se, rozklusali se, zašli dvakrát na WC a přesunuli se na start. Mezitím se mi udělalo lépe, tak jsem se rozhodl, že poběžím. Já před startem nebyl vůbec nervozní, nervozitu jsem si odbyl už před tím, takže i tep byl těsně před startem 85, když Vlasta měl asi 135. :-)

Vlasta chtěl běžet na čas těsně pod 1:20, což znamenalo tempo 3:47/km. Požádal mě, abych běžel s ním, i když mi bylo jasné, že tentokrát takový výkon nebudu schopný celý závod dát, protože podmínky byly o dost horší než v tom tréninku 8 dní před závodem, kdy jsem na dráze zaběhl 1:22:19, což byl vůbec nejlepší výsledek ze všech myćh vzdáleností. Řekl jsem si ale, že budiž, že mu to rozběhnu, neboť můj výkon stejně bude s ohledem na okolnosti stát za nic. Po pár set metrech od startu ale Vlasta šel přede mě, párkrát se ohlížel, a i když jsme běźeli domluveným tempem, tak se rozhodl běžet výrazně rychleji, beze mě. Před startem vícekrát říkal, že to tentokrát neudělá, ale cítil se tak dobře, že šel do toho hned. 5 km měl za 18:30, tempo 3:41/km, ke konci měl ale nemalé problémy a nakonec doběhl za 1:20:01, tedy v plánovaném čase, avšak celkem vyčerpán, když tempo v posledních km výrazně klesalo. I přesto ale zaběhl osobák, což je skvělé. Pokud se jedná o mě, tak jakmile jsem zjistil, že si Vlasta běží podle sebe, tak jsem hned v 1.km zvolnil a snažil se běžet tempem kolem 3:55/km, na úrovni osobáku z dráhy před 8 dny. Bylo celkem teplo a překvapilo mě, že jsem v prvních 4,5 km nenarazil na žádnou občerstvovačku, a až jsem se na 4,7.km k jedné dostal, tak tam byly jen houbičky s vodou, nikoliv voda na pití či polévání. Houbičku jsem ani nevzal a běžel dál, 5 km jsem měl za 19:38. Když jsem pak zjistil, že sedmý kilometr je delší a běžel jsem ho proto za 4:07, a první 7,03 km okruh měl za 27:52, tak jsem si dal jediný cíl, kterým je snažit se běžet na čas pod 1:25:00, tedy tempem kolem 4:00/km.

Na začátku druhého okruhu jsem se konečně dostal k vodě, ale i když jsem vzal dva kelímky, tak v nich bylo minimum vody, jedním jsem se polil, druhý jsem vypil, ale bylo to naprosto nedostatečné. Někde od 8.km jsem běžel s Jirkou Komínkem, poblíž kterého jsem byl až po 18,5.km, a s kterým jsme se vzájemně podpořili v tempu. Snažil jsem se běžet těsně pod 4:00/km, avšak mé hodinky nadměřovaly vzdálenost, takźe skutečně průměrné tempo bylo kolem 4:02/km, jinak jsem se zároveň snažil, aby tep neklesl pod 171 a podle toho nastavil pípání. 10 km jsem měl za 39:48 a dvě kola (14,07 km) za 56:11, což dávalo odhad cílového času kolem 1:24:30, což bylo fajn. Na druhé občerstovačce to dopadlo ještě hůře než na první, dostal jsem do ruky jen jeden kelímek a tím se trochu omyl, nicméně se mi dostala sůl do očí a nemél ji s čím omýt, proto jsem musel sundat brýle, utřít víčka kapesníkem a vrátit brýle zpět. Snažil jsem se o něco zrychlit, ale to mi moc nešlo, proto jsem se vrátil k původnímu tempu. S člověkem, s kterým jsem běžel, jsme postupně předbíhali více lidí, my měli tempo velmi vyrovnané, druhou pétku 20:10, třetí 20:13 a čtvrtou 20:10. Někde kolem 18,5.km jsem pak Jirkovi utekl, resp. on zpomalil (měl nakonec 1:25:08), a pak se snažil běžet s jiným člověkem, který mě doběhl, ale neudržel jsem se ho a nechal ho na 20,5.km být. Přesto jsem se snažil ke konci zrychlit a doběhl za 1:24:32 na 100.místě, z toho na 57.místě v rámci MR. S tímto výsledkem jsem s ohledem na okolnosti spokojený, bylo to o 2:13 pomalejší než na dráze, tam jsem ale měl mnohem lepší podmínky, a i tak se jedná o nejrychlejší oficiální závodní výkon, navíc pod 1:25, což bývá limit pro MR v půlmaratonu i maratonu, pokud to pro příští rok nezmění. Tep se držel celkem nízko, průměr 171,5, i když na dráze jsem měl ještě méně (168,7), ale měl jsem méně než loni, kdy jsem při čase 1:27:12 měl průměr 174,0. Řekl bych, že to byl hlavně dobrý tempový trénink na maraton. :-)

I před problémy před startem jsem rád, že jsem nakonec běžel, bylo fajn se tam setkat s více kamarády a bylo fajn se i při běhu modlit. I výkon nakonec byl dobrý, tak je vše v pořádku. Po závodu jsem spěchal do Brna, a proto jsem se nezdržoval v prostorách cíle příliš dlouho po doběhu, takže se omlouvám těm, kteří mě nepotkali, snad tedy příště. Pokud se jedná o ambice zaběhnout půlmaraton v čase pod 1:20, tak ty zkusím naplnit, až budou podmínky pro mě lepší, než byly v Pardubicích.




12.4.2014 Brno - Běh Kamenkou cca. 5,5 km

Pořadí: 12. z 86 běžců

Čas: 25:47

Rychlost: 12,78 km/hod (4:42 na km) z naměřené délky 5,5 km, viz dále

Průměrná TF: 162,0 tepů/min

Profil: kopcovitý, první čtyři kilometry terénem, místy po úzkých hlíněných cestách s výraznými stoupáními či klesáními, zbytek asfalt ve zvlněném profilu

Počasí: cca. 20 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Mapa tratě a výškový profil:

  

Už vícekrát mi v minulosti došla mailem pozvánka na Běh Kamenkou, který se koná asi čtyři kilometry od mého bydliště, tak jsem si řekl, že to letos tréninkově zkusím, přestože jsem z propozic věděl, že větší část vede terénem. Na závod jsem rozhodně neladil nijak formu, naopak jsem den před ním zaběhl rekordní půlmaraton (1:22:19) a dnes ráno běžel 11,4 km volného běhu s kamarádem a po obědě 4,47 km na místo závodu. Překvapilo mě, že je na prezenci fronta, bylo tam minimálně 80 běžců nejrůznější úrovně. Vyzvedl jsem číslo, chvíli si zacvičil a přichystal se na start. Věděl jsem přitom, že úvod vede do kopce, a proto jsem se postavil dopředu. Mírně mě znepokojilo, jak pořadatel zdůrazňoval, že máme dávat pozor, aby se nám něco nestalo, ale říkal jsem si, že poběžím opatrně, však si nehodlám ublížit.

Prvních 500m vedlo do kopce, nejprve po asfaltu, pak po celkem široké lesní cestě, běžel jsem na 6.místě, ale pak následoval kilometr klesání na nerovných hlíněných cestách, kde jsem běžel velmi opatrně, takže jsem se propadl na 20.místo. Další půlkilometr vedl zvlněně nejprve prudce do kopce, pak s kopce a opět do výraznějšího kopce, dostal jsem se na 16.místo. Pouze jsem se soustřeďoval, aby se mi nic nestalo, jinak jsem běžel celkem v pohodě. Pak opět následovalo poměrně výrazné terénní klesání, až se trať konečně po 2,5 km dostala na chvilku na asfaltku, vedoucí od ulice Kluchova. Zde jsem mohl konečně asi 70m běžet naplno, ale trať podle očekávání odbočila doleva do terénního stoupání na Čertík. Předběhl jsem tam holku, která mě předtím předběhla při klesání na 1,5.km, ale poté trať odbočila opět dolů, na poměrně prudké terénní klesání směrem k půltému kilometru trasy Triexpert cupu Pisárky. Když jsme se tam dostali, tak trať bohužel nepokračovala jak Triexpert, ale vedla podél řeky, nicméně i tak byla cesta mnohem lepší než v lese a dalo se na ní běžet celkem dobře. Bylo pro mě ale překvapení, že po 3,5.km trať neodbočila na cyklostezku (u odbočky na ulici Kluchova), ale pokračovala dál v terénu podél řeky, kde dokonce bylo nutné někde kolem 3,8.km přebíhat úzkou lávku přes potůček, kde jsem se skoro zastavil. Postupně jsem ale přesto dobíhal holku, co mě přeběhla při klesání na 3.km, jinak jsem nikoho neviděl.

Po čtvrtém kilometru trať konečně odbočila na cyklostezku, ale přes krátký velmi prudký svah, kde se muselo přejít do chůze. Pak už konečně trať vedla po cyklostezce asi 500m nahoru, konečně jsem mohl i zrychlit a předběhl jsem dva běžce. Pak ovšem následovalo klesání, naštěstí nadále po asfaltce. Běžel jsem celkem svižně a uviděl i několik běžců přede mnou, ale oni běželi při klesání též dobře a i když jsem se k nim postupně přibližoval a viděl i 10.v pořadí nedaleko sebe, tak už se trať blížila svému cíli, takže jsem předběhl jen jednoho člověka. Posledních asi 100m vedlo do prudkého kopce k Duck baru, kde byl cíl. Vyvinul jsem slušné úsilí a předběhl ještě jednoho člověka, avšak dva další lidi jsem už nedoběhl a skončil pravděpodobně na 12.místě. Po závodu jsem si jen zašel pro ledvinku, kofolou i klobásou pohrdl a vydal se během zpět domů, cestou jsem potkával desítky běžců, které jsem povzbuzoval. Doma jsem pak dostal silný hlad, tak jsem toho spořádal celkem dost ...

Závod měl mít 6 km, ve skutečnosti jsem naměřil 5,5 km, a proto údaje počítám z této vzdálenosti. Průměrné tempo celého běhu bylo 4:42/km, což asi vzhledem k mé opatrnosti bylo přiměřené, s umístěním za první desítkou jsem ale celkem zklamaný, protože mi nechybělo moc, abych ty dva lidi dohnal. Asi jsem byl hlavně kolem 3.km až příliš opatrný, ale nevadí. Každopádně, já nejsem a nikdy nebudu trailový běžec, takže toto vnímám jen jako zajímavý trénink, ve kterém jsem dal nohám jiné podněty, než obvykle. Nejdůležitější je, že jsem se nezranil a zvládl jsem to ve zdraví, jinak se ale příště tomuto závodu už vyhnu. :-) Pro jednou to ale bylo fajn zpestření. :-)




11.4.2014 Brněnské Hamburgy 21,1 km

Pořadí: 2. ze 2 běžců v hodinovce

Čas: 1:22:19 (OR zlepšen o 127s)

Rychlost:  15,38 km/hod (3:54 na km)

Průměrná TF:  168,7 tepů/min

Mezičas 10 km: 38:37 (3:52/km)

Mezičas 15 km: 57:56 (3:52/km, ATF 170,6; OR zlepšen o 51s)

Mezičas 1 h: 15550m(3:52/km, OR zlepšen o 235m)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +4 stupně, slunečno, místy mírný vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní Hamburg, který jsem vyhlásil jako hodinovku, jsem uspořádal výjimečně v pátek, a to pět dnů po úspěšném Bratislavském maratonu, kde jsem zaběhl čas 2:59:42 a velmi dobré umístění. Po maratonu jsem se cítil dobře a už v úterý dal v tréninku 5,2 km tempem 3:51/km. Z tohoto běhu, ale i z běhů před několika týdny, jsem získal dojem, že mé ANP tempo může být již kolem 3:50/km místo dřívějších 3:55-4:00/km, a proto bych jim mohl dát celou hodinovku. Z důvodu mé čtvrteční pracovní cesty jsem závod vyhlásil na pátek a uvedl do přihlášky plánované tempo 3:50, zároveň jsem napsal kamarádovi Pavlovi Musilovi, zda by nepřišel, s čímž souhlasil (ostatně, nedávno se ve foru ptal, zda nějaké Hamburgy nebudou). Pracovní cesta byla fyzicky náročná, mimo domov jsem byl od 6:00 do 22:30 a strávil sedm hodin ve vlacích a spousty hodin na dvou jednáních, ale snažil jsem se ji prožít i aktivně, takźe jsem se mezi různými místy přesouval během a celkem naběhal přes 20 km. Také jsem se snažil stravovat lépe než při jiných pracovních cestách, k čemuž pomohla i kamarádka z Liberce, s kterou jsme se domluvili, že tento týden nejíme čokolády a oplatky. :-) Bylo pro mě těžší zajistit si vhodnou stravu, ale podařilo se. Večer jsem byl velmi unavený, ale dal jsem ještě teplou noční večeři, těstoviny se sýrem a zeleninou a zajedl je 90g medu, abych doplnil glykogen, toto jsem dojedl ve 23:35 a šel spát. Ráno jsem už nic nejedl a vydal se během na stadion. Cítil jsem trochu únavu nohou, jinak jsem se ale cítil dobře, hlavně psychicky. Hodinky jsem nastavil na pípání po 23s, přivítal se s Pavlem, chvilku si zacvičil a přichystal se na start. Počasí bylo pro mě velmi příjemně, neboť bylo chladno, což mi vyhovuje.

Od odstartování jsme se snažili držet tempo kolem 3:50/km, první tři kola jsem vedl já, pak už Pavel. Běželi jsme velmi vyrovnaným tempem, i když kvůli mým chvilkovým problémům jsme několikrát nabrali pár sekund ztráty, což jsem řešil přenastavením pípání hodinek a pokračováním dle nastaveného tempa 3:50/km. Pavel mi pak podal i vodu, poprvé někdy na 6.km, podruhé kolem 9.km. Tepy jsem měl velmi nízké, asi 5 tepů pod ANP, ale nohám se úplně běžet nechtělo, i tak jsme ale měli 10 km za velmi slušných 38:36, takže jsme na původní plán ztratili jen 16 sekundy. Další dva kilometry byly poznamenány nestabilitou tempa, způsobeným jak mou psychikou, tak třeba i podáním další vody, kolem 12.km jsem proto znovu přenastavil pípání a všiml jsem si, že pokud po zbývající 3 km tempo 3:50/km udržím, tak mi vyjde 15 km pod 58 minut, což bude výrazné zlepšení osobáku. To se nám skutečně podařilo, v posledních kolech jsme mírně zrychlili a 15 km měli za 57:56, čímž jsem překonal osobák o 51 sekundy. Oproti tempu 3:50/km jsme ztratili jen 26 sekund. Pak jsme podle plánu pokračovali do hodinovky, dokonce v tempu pod 3:50/km a hodinovku měli 15 550 metrů, čímž jsem překonal osobák o 235 metry. 15,6 km jsme měli za 1:00:12, tep jsem měl stále pod ANP, poslední kolo v průměru 176.

Když jsem dobíhal do cílové rovinky, tak jsem se rozhodl pokračovat dál, až do půlmaratonu. Věděl jsem totiž, že mám spoustu sil a že na mezičas na stávající osobák mám náskok přes 2 minuty. Vědomě jsem zpomalil na tempo kolem 4:00/km a podle toho nastavil i pípání hodinek. Pavel dal pár kol pauzu, ale pak se vždy na pár kol zase přidal, bylo to fajn, na 16. a 18.km mi dal i vodu. Poslední kola jsem běžel v poměrně velké euforii, tempem kolem 4:00, ale velmi nízkým tepem, který spadl až někam ke 162-163. Cítil jsem trochu únavu nohou, ale dechově byl zcela v pohodě, metabolicky též. Viděl jsem, že běžím výborně a nakonec dal půlmaraton za 1:22:19 a 21,2 km za 1:22:43. Osobní rekord na půlmaraton jsem zlepšil o více než dvě minuty (2:07), což jsem nečekal. Také výkon na půlmaraton byl hodnotnější než na 15 km, jak podle maďarských tabulek (441b oproti 419b), tak podle mého kalkulátoru, dokonce se jednalo o nejhodnotnější výkon mé běžecké histori ze všech vzdáleností. Měl jsem z toho radost.

Po doběhu jsem byl naprosto v pohodě, nic mě nebolelo, v klidu jsem si s Pavlem vyklusal dvě kola a pak pokračoval během do obchodu a na trolejbus na Mendlovo náměstí. Můj dojem z toho jednoznačně byl a je, že i když jsem tak výrazně překonal osobáky, tak jsem i tak neběžel zdaleka na hranici svých možností, i když je otázkou, jestli by mě mozek do toho pustil. Každopádně mi velmi pomohla Pavlova přítomnost, i když i on říkal, že mu pomohla má přítomnost, protože dnes nebyl úplně fit. V každém případě mu patří velké poděkování. Možná se mýlím, ale mám teď dojem, že pokud se na to připravím psychicky a byl řádně namotivován, tak bych mohl dát i půlmaraton pod 1:20, ale uvidíme. Za zkoušku to ale jistě stojí. :-) Poděkování samozřejmě patří jak Pavlovi, tak kamarádům Vlastovi a Janě, kteří mě podporují, za což jsem jim vděčný. Běhání mě baví, cítím se dobře, a to je hlavní.




6.4.2014 Bratislavský ČSOB maraton 42,195 km

Pořadí: 48. ze 738 běžců, kteří doběhli

Čas: 2:59:42 (reálný čas 2:59:35)

Rychlost:  14,09 km/hod (4:16 na km)

Průměrná TF: 164,1 tepů/min

Mezičas půlmaraton: 1:28:11 (4:11 na km, ATF 160,0)

Profil: dva městské okruhy, téměř rovina, převážně silnice, kolem 14,5.-17.km a 35,5.-38.km kostky

Počasí: cca. 15 stupňů, zataženo, místy vítr

Rozložení tempa (čas na km) a tepovky (tepů/min):

     

Rozložení tempa po pětkách (čas na km): 4:09 4:09 4:13 4:13 4:21 4:23 4:17 4:21 4:12

Vývoj pořadí: 10.km 51., 21,1.km 53., 31.1.km 56., cíl 48.

Foto (z 26.km?):

Na maraton v Bratislavě jsem se přihlásil už před delší dobou, když jsem si ho naplánoval jako vrchol jarní sezony. Věříl jsem, že bych mohl zaběhnout dobře, protože bývá ještě chladnější počasí a protože se mi v zimě dařilo, navíc jsem v Bratislavě před 7 lety začal běhat a mám tam velmi dobré přátele řeholníky. V neposlední řadě bylo startovné na maraton skoro o polovinu nižší než startovné na půlmaraton v Praze, který se konal den před tímto maratonem. Před 3 týdny jsem na Bratislavském Hamburgu zaběhl maraton za slušných 3:01:42, a podařilo se mi ho vyhrát, nicméně pak se naskytla možnost startovat na 100 km v maďarském Kisberu, kde jsem před 8 dny zaběhl slušných 10:02:09, jednalo se o můj první ultramaraton v životě. Věděl jsem, že regenerace po takovém závodu trvá obvykle dlouho, ale cítil jsem se dobře, tak jsem si říkal, že počkám do pátku, jak se budu cítit. Dělal jsem i hodně pro regeneraci, klusal jsem, cvičil jsem, snažil jsem se stravovat zdravěji apod., a protože jsem se v pátek cítil dobře, tak jsem se rozhodl, že na závod odjedu. Ambice jsem si ovšem nedělal moc velké, protože bylo pravděpodobné, že se únava bude muset projevit. V sobotu jsem se zaregistroval spolu s kamarádem knězem, který se přihlásil na půlmaraton, a pak prožil pěkný večer v klášteře. Bohužel jsem se neovládl a snědl více pečiva s medem, než bylo žádoucí, jinak ale bylo vše v pořádku. V den závodu jsem se ale probudil se silnou únavou nohou, kterou jsem řešil cvičením, které pomohlo. Kamarád kněz pak za mé účasti odsloužil mši svatou, bylo to fajn, a pak jsme se vydali klusem na start, který byl 2,4 km od kláštera. Na startu jsme měli problém najít WC, ale vyřešil jsem to, a pak se zařadil do startovního koridoru, kde jsem shodou okolností potkal Petra Tichého s kolegou, kteří dělali vodiče na 3h. Nebyl jsem si zdaleka jistý, jak poběžím, a zda doběhnu do celého maratonu, ale chtěl jsem dát aspoň půlmaraton. Ještě v koridoru jsem popíjel láhev s vodou a osvěžoval se, protože jsem se celkem přehříval, i když bylo příjemné počasí, a flašky se pak zbavil až těsně před startem.

Po odstartování mě překvapilo, že trvalo 7s, než jsem přešel startovní čáru, i když jsem byl celkem vpředu. Spolu s maratonem probíhal i závod v půlmaratonu a závod štafet, tak tam bylo dost lidí. První kilometr jsem se rozhodl běžet velmi umírněně, poblíž vodičů na čas 3h, avšak kolem nich byl obrovský dav lidí, a občas do mě i někdo narazil, tak jsem se rozhodl neriskovat a po 1,5 km jít před ně, abych měl volnější prostor. Další kilometry jsem se snažil běžet tak, aby se tepové frekvence dostala do zony kolem 161-166, avšak to se tak úplně nezdařilo, pohybovala se spíše kolem 160. Rozhodl jsem se, že dnes budu při závodu brát jen vodu a to na každé občerstvovací stanici, počínaje 2,5.km, vždy jsem vzal láhev s vodou (0,25 l) a malou část vypil, větší část jsem používal pro vnější ochlazování, když jsem si omýval hlavně obličej a krk. Celkem jsem tak za závod vzal 16 láhví, toto byla správná strategie. Jídlo jsem tentokrát nebral žádné. Někde kolem 5.km jsem předběhl kamaráda z klubu Frantu Slatinu, avšak ten mě už kolem 8.km předběhl zpět. Chtěl jsem se ho držet, ale moc mi to nešlo, navíc jsem potřeboval kolem 11.km vykonat malou potřebu, tak jsem ho nechal běžet a běžel jsem si svým tempem. I když tepovka byla nízká, tak se mi nedařilo běžet rychleji, nicméně tempo bylo převážně pod 4:15/km, coź bylo fajn. Problém dělala jen zvlněná část kolem 14.-16.km, která vedla nejprve do kopce a pak s kopce, vše historickou částí Bratislavy, po kostkách. Pořád jsem byl poblíž různých běžců, vesměs půlmaratonců či štafetářů. Celkem jsem se i potil, ale vnější i vnitřní ochlazování byly účinné. Po 20.km pak trať vedla směrem ke startu, kde se běžci rozdělili na dvě skupiny, jedna pokračovala do 2.kola, druhá běžela do cíle, který jsem však neviděl, pouze jsem předpokládal, že je na určitém místě, což tak úplně nenastalo. Už tady jsem ale byl překvapený, že 21.km jsem měl za 4:52, tento měřil 1,14 km, a že koberec pro půlmaratonský mezičas je ještě asi o 100m dál. Nevěnoval jsem tomu ale přílišnou pozornost, protože jsem předpokládal, že jen půlmaratonský koberec posunuli z technických důvodů a že je jinak vše v pořádku. Půlmaraton jsem měl za 1:28:21, což jsem nepovažoval za špatný výsledek.

Hned po absolvování půlmaratonu jsem si začal na trase připadat osamoceně, neboť už tam nebyli ani štafetáři, ani půlmaratonci a maratonců v dohledu bylo minimum. Chvíli kolem mě jezdil jezdec na handbiku, pak i ten zmizel. Neběželo se mi úplně dobře a to tím spíše, když jsem zjistil, že i 22.km mi vyšel 4:45 (i on byl delší, mél 1,12 km). Další kilometry jsem měl trochu problémy s udržením tempa i technikou, což jsem řešil nejrůznějším osvědčeným způsobem, zejména pak občasným během podél čáry vozovky, občasným zakopáváním, snahou o zapojení rukou, pravidelným osvěžováním apod. Přesto jsem ale běžel tempem výrazně nad 4:15 a postupně mě začaly předbíhat i nějací běžci. Vždy jsem se jich snažil chvíli držet, ale nikdy jsem neměl dost vůle s nima pokračovat dál. Po psychické stránce jsem na tom byl ale dobře, a v duchu si vícekrát zpíval, hlavně refrém jedné křesťanské písničky. Na jiných místech jsem měl chuť i k spontánní modlitbě, a to i později, bylo to fajn.

Na 26.km na mě volal Míšo Holík, který tam fotil, že běžím výborně, ale věděl jsem, že to tak není docela pravda, i když čas jsem měl dobrý. Někde za 28.km mě pak začalo předbíhat více lidí, což znamenalo jediné, že už jsou poblíž vodiči na 3h. Nemýlil jsem se, přihnali se ke mě někde před 29.km, vedli spolu dost velkou skupinu lidí. Peter se mě ptal, jak se mi běží, říkal jsem, že špatně, že mám nízké tepy, ale neběží mi to. Povzbudil mě ale, ať běžím s nimi, tak jsem to zkusil. Tep skokově vzrostl o 10 tepů nahoru a s větším úsilím se mi podařilo skupinu udržet. Měl jsem ale dva problémy. Jedním bylo, že běh ve skupině znamenal opět větší riziko kolizí, což jednou i nastalo, druhým pak bylo, že se skupina postupně trhala a jak jsem se pohyboval ke konci, tak jsem ztrácel na vodiče několik metrů a pak i motivaci. Opakovaně jsem proto záměrně vždy zrychlil, abych vodiče doběhl či předběhl, jen abych nebyl na konci skupiny! Další kilometry se mi už dařilo vodičů držet dobře a přestože ze skupiny odpadalo stále více lidí, tak já v ní zůstával. Vodiči mě informovali, že běží na čas těsně pod 2:59:00, s čímž jsem byl spokojený.

Někde na 35.km začalo druhé stoupání po kostkách podél pošty, místy, kde jsem chodíval před 7 lety denně na Teologickou fakultu. Říkal jsem vodičům, abychom toto běželi pomaleji, zde se skupina dost roztrhala, a roztrhali se i vodiči, Peter běžel vpředu s asi 2 lidmi, druhý vodič běžel pár metrů za ní, spolu se mnou a dalším člověkem, všechny ostatní jsme ztratili. Někde kolem 37,5.km se pak vodič rozhodl mě a jednoho běžce opustit, aby doběhl Petera a řekl mu, že mají příliš velký náskok, aby zpomalili. Já však toto úplně neslyšel a navíc se dostal na oblast se silným protivětrem, podél Dunaje, tak jsem po chvíli zaváhání též výrazně zrychlil a doběhl je, druhý běžec k tomu neměl sílu či chuť. Zdálo se mi ale, že vodiči běží pomalu a že mám sílu běžet o něco rychleji, hlavně poté, co jsem si vyzkoušel asi 100m stíhání a šel před ně. To by bylo fajn, kdyby nebyl silný protivítr, se kterým jsem musel bojovat. I tak jsem se ale držet dobře a věřil jsem, že když jsem před vodiči, tak dám čas pod 2:59, tedy osobák. Někde na 39.km se pak trať otočila a vedla po větru, či v bezvětří, což zvyšovalo mé šance. Kilometrovník 40,1 km jsem probíhal za 2:50:16, tak jsem si spočítal, že je vše v pořádku, že zbývající 2,1 km určitě dám kolem 9 minut. Někde kolem 40,5.km mě pak dostihli vodiči, kteří mě povzbuzovali, že běžím dobře, sami už nikoho nevodili, protože se skupina roztrhala, jeden člověk dokonce zrychlil a šel před všechny. I na 41,1.km vypadalo vše v pořádku, předtím jsem ještě vzal poslední láhev s vodou a vylil ji na hlavu a na tělo. Zkoušel jsem zrychlit, to se mi i podařilo, ale několikrát jsem zakopnul o terénní nerovnost, či vinou nesoustředění. Byl jsem kousek před vodiči a znovu slyšel povzbuzení, že to dám, že budu mít osobák. Když jsme se přiblížili místu startu, tak to stále vypadalo dobře, viděl jsem nějaké brány, tak jsem měl dojem, že tam bude cíl, ale velmi jsem se mýlil, cíl byl o výrazný kus dál. Když jsem ho konečně uviděl a uviděl i časomíru, tak jsem byl v šoku, protože bylo jasné, že čas 2:59:30 nemohu dát, avšak chtěl jsem dát aspoň pod 3h a i za pomocí obou vodičů ještě zrychlil a doběhl do cíle v čase 2:59:42, na 48.místě. Přesto jsem byl ale velmi spokojen, že jsem dal čas pod 3h a byl jsem rád za to, že mi posledních 13 km vodiči pomohli. Franta nakonec byl jen o 33s přede mnou, ale hlavně kvůli zpomalení v posledních 10 km. Záhadu svého špatného posledního km jsem vyřešil záhy, zjistil jsem, že poslední 1,1 km měřil dle Garmina 1,28 km, takže evidentně pořadatelé značili 1-20 špatně, všechny tyto km byly mírně posunuty, a chyba se nakumulovala na konci, podobně jako už před půlmaratonským mezičasem. Reálný ćas jsem měl 2:59:35, tedy jen 5 sekund za osobákem, ale nevadí.

Po závodu jsem se napil, pozdravil s vodiči a nějakými běžci a pak se výklusem vydal do kláštera, kde jsem se vysprchoval, naobědval a popovídal s kamarády. Rád jsem vzpomínal i na chvíle, kdy jsem tam před 7 lety začal běhat. Měl jsem pak i chuť si zaklusat v místech, kde jsem absolvoval své první kilometry, v Horském parku, běžel jsem tam 5,3 km a bylo to fajn. Pak jsem se navečeřel a odjel domů. Z dnešního výkonu a výsledku jsem nadšený, toto jsem nečekal. Ukazuje to, že mám velmi dobrou běžeckou formu a že dokážu rychle regenerovat i po stovce. Zvyšuje to tak mé šance na zlepšení jak na stovce, tak na maratonu, až budu odpočatější. Jsem velmi rád, že mám maraton pod 3h na oficiální trati, neboť po svém jediném stávajícím pokusu pod 3h v Ostravě před 1,5 lety byly velké pochybnosti o délce trati. Teď už je výkon potvrzený, i když ostatně ani 3:01:42 z Hamburgu nebylo špatných. Mou výkonnost ovšem do určité míry stále limituje psychika, protože je zajímavé, jak jsem "ožil" poté, co mě dostihli vodiči, a že pak bez problémů vzrostl i tep, přestože se mu předchozích 29 km nechtělo. Z opačného hlediska je ale psychika i mým přítelem, neboť už mám tolik zkušeností, že dokážu na různé problémy reagovat poměrně dobře a efektivně. Problémem pak zůstává ještě i jídelníček, což pak způsobuje i zvýšené množství tuku na nohách, které tam dle měření z Ústavu sportovní medicíny stále mám. 2 kg tuku navíc dělá rozdíl na maratonu 5 minut, což je dost na to, abych se mohl snažit. Dále bych měl pokračovat v kompenzačních cvičeních, která mi evidentně pomáhají, a pokojně nabíhat vyšší kilometráž. Teď bych chtěl dát pár týdnů pauzu od větších závodů s tím, že uvidím, jak se budu cítit před PIM maratonem 11.5., kam jsem se kvalifikoval na Mistrovství republiky. Sice asi bude tepleji než dnes, ale zato mohu mít lépe natrénováno a mohu být odpočatější, tak uvidíme, jak mi to vyjde. Také ještě zvažuji, jestli bych neměl zkusit něco ještě delšího, ale vše má svůj čas. Já vždy volil raději cestu pomalejší, avšak zároveň dlouhodobější a bezpečnější, u čehož zůstanu nadále. Z dneška mám ale velkou radost, prožil jsem pěkné dny duchovně i sportovně, a dosáhl velmi dobrého výsledku. Nemohu nezmínit i to, že mě potěšilo povzbuzování v průběhu závodu, ať už Míšou Holíkem, oběma vodiči, ale i mě neznámými lidmi, např. členy štafety apod. Bylo to fajn, děkuji.




29.3.2014 ultramaraton v Kisberu (HUN) 100 km

Pořadí: 14. z 29 (26 doběhlo), z toho v open závodu 3. z 12

Čas: 10:02:09

Rychlost:  9,96 km/hod (6:01 na km)

Průměrná TF: 148 tepů/min

Zajímavé mezičasy:

VzdálenostMezičasTempo na kmPrůměrná TF
21,1 km1:37:454:38147
30 km2:20:324:41149
42,2 km3:22:404:48151
50 km4:05:564:55150
68,06 km6:00:005:17152

Profil: silnice, nepříliš vysoké kvality, 6x do dalšího města a zpět, zvlněný profil, součet převýšení 670m na závod (110m na okruh)

Počasí: postupné oteplování z cca. 10 na cca. 22 stupňů, slunečno

Rozložení tempa (čas na km) a tepovky (tepů/min):

     

Foto z vyhlášení:

Video před startem a doběh

O účasti na prvním ultra závodě jsem uvažoval od doby, kdy jsem úspěšně absolvoval 20.1.2014 Misijní běh, při kterém jsem uběhl 77,25 km, viz komentář. Od té doby se mi běžecky dařilo, zaběhl jsem dva osobáky na trojce, dva na desítce, a po jednom na 25 km a 30 km, ale cítil jsem i dobré dispozice pro delší trati, zejména pak po úspěšném vystoupení na Bratislavském Hamburgu 15.3.2014, tedy 14 dní před tímto ultra závodem, kde jsem měl maraton za 3:01:42, více zde. Hledali jsme závod, který probíhá na přesně změřené trati a který se koná co nejdříve, abych ho uskutečnil ještě za chladného počasí (to ale moc nevyšlo), avšak moc možností nebylo - vybrali jsme nakonec Kisber v Maďarsku, který není z Brna tolik daleko (250 km) a o kterém jsme měli reference, že už tam před několika lety běžel Dan Orálek. Měli jsme ovšem následně spoustu problémů, protože stránky závodu byly jen v maďarštině, organizátoři na maily nereagovali, navíc na různých stránkách byly různá data konání atd., takže teprve v úterý večer (3,5 dny před závodem) bylo jasné, že na závod pojedeme. Byl jsem rád, že se nabídli Alena Peterková a Mirek Peterka, že pojedou se mnou a zajistí mi potřebný servis, včetně dopravy, psychické podpory a pomoci s občerstvením během závodu. Zajistili jsme si ubytováni v pěkném hotelu od pátku do neděle, neboť závod začínal v sobotu už v sedm ráno. Bohužel jsem ale měl poslední dny před závodem nemalý stres ze závodů i dalších záležitostí, což vedlo mimo jiné k nekontrolovanému přežírání a také pochybnostem, zda na závod vůbec jet, ale rozhodl jsem se to vyzkoušet, když už jsme před tím tolik věcí zařídili. :-) Ráno před startem jsem pak informaci dal i na internetové forum, abych dal šanci sledovat můj výkon přes online výsledky těm, kteří se o to zajímají.

S ultra závody jsem neměl žádné zkušenosti, a nedokázal jsem ani odhadnout svou výkonnost. Věděl jsem ovšem, že bude dost teplo a slunečno, což se bohužel plně potvrdilo. I když jsem byl přihlášen na stovku, tak jsem se rozhodl, že zkusím využít časného startu závodu a zaběhnout za relativně slušného počasí dobrou padesátku, a pak vyzkoušet, kolik budu mít sil pro další běh. Trať byla obrátková, vedla 8,33 km převážně do mírného kopce a pak 8,33 km zpět, občerstvovací stanice byly na startu, uprostřed a na obrátce. Domluvili jsme se, že Alena bude na stanici uprostřed, kde kolem ní proběhnu při stovce 12x, Mirek bude na obrátce (proběhnu tam 6x) a v místě startu se obsloužím sám. Jako občerstvení jsem si přichystal vodu, sůl, čaj, oplatky, čokoládu, kaiserku a tvrdý sýr, tedy jen potraviny, na které jsem zvyklý, i když třeba kaiserku a sýr jsem při běhu nikdy nejedl. :-) Nejdůležitější ovšem byla voda, pro pití a polévání. Nevěděl jsem, jak bude závod obsazený výkonnostně, protože některé ročníky byla výkonnost zúčastněných slušná, jiné byly časy vítěze výrazně nad 8h. Letos byl závod obsazen velmi slušně, jak jsem zjistil záhy po startu. Jako základní cíl jsem si dal zaběhnout 50 km pod 4 hodiny, čím rychleji, tím lépe, s tím, že poté pravděpodobně odstoupím. Ráno jsem před startem měl nějaké žaludeční problémy, související pravděpodobně jak s nervozitou, tak s nadměrným startováním i pitím, takže jsem před startem byl 3x na velké, a v prvních 16 km po startu potřeboval 4x na malou, což mě samozřejmě o něco zdrželo při běhu. Byl jsem trochu unavený, navíc jsem zjistil, že trať je zvlněnější, než jsem myslel, a navíc na poněkud nerovné silnici, takže jsem byl rád, že se mi podařilo tempo prvního kola běžet těsně nad 4:30/km. Překvapilo mě, jak nízko se v té době držel tep, ale nebyl jsem schopen běžet rychleji. Přesto jsem se držel na 5.místě, což nebylo špatné. V prvním okruhu jsem bral jen vodu, kterou jsem trochu vypil a zbytkem se polil.

Na 20.km jsem poprvé vzal i nějakou čokoládu s oplatky, poté jsem sice krátkodobě zrychlil, ale tep prudce skočil nahoru a už se na předchozí nízké hodnoty nevrátil. I na 25.km jsem vzal čokoládu s oplatky a vodu, na 29.km pak vzal preventivně i solný roztok a též dostal na vyzkoušení i kaiserku se sýrem. Bylo mi už dost teplo a věděl jsem, že to bude velký problém, po 30.km tempo kleslo někam k 5:00/km. Chtěl jsem, abych dal 50 km pod zmíněné 4 hodiny, což znamenalo mít průměrné tempo celého běhu 4:48/km, nicméně kvůli zpomalení jsem tento průměr dosáhl již na 42.km, kdy jsem byl na další obrátce. Mezitím jsem musel převázat pravou botu, protože se mi uvolnila tkanička, noha v ní plandala a tím se vytvořil i malý puchýř mezi palcem a ukazováčkem. Při průbězích kolem Aleny i Mirka jsem říkal, že dám jenom padesátku a skončím, s tím, že je jasné, že nebudu mít ani tu padesátku pod 4h, ale říkali mi, že když už jsem tady, tak ať v rámci testu pak zkusím ještě aspoň jedno další kolo. Říkal jsem si, že doběhnu do padesátky a uvidím, preventivně jsem ale neběžel posledních 8 km naplno a 50 km měl za 4:05:56. I tak to byl velmi slušný čas, dokonce rychlejší, než měl vítěz odpoledního samostatného závodu na 50 km. Průměrné tempo padesátky bylo 4:55/km, jako hlavní problém jsem vnímal přehřívání, i když jsem trochu cítil i ten puchýř. Také se mi do dalšího běhu moc nechtělo, protože jsem už 50 km dal, i když o něco hůře, než jsem plánoval, ale byla mi škoda nezkusit pokračovat dál. Jako zpestření běhu jsem už v té době vnímal přítomnost dětí, zejména slečen, které souběžně běhaly štafetový závod, z nichž některé to braly spíše jako procházku spojenou s konverzací, tak jsem se je vždy snažil pobídnout k běhu, což se mi asi u poloviny z nich podařilo. :-) Jinak jsem běžel zcela osamoceně. Byl jsem přitom šokován, že jsem až na 8.místě, takže sedm lidí rozběhlo na čas do 8h, jeden z nich dokonce 7h. Očekával jsem, že na tom budu v pořadí po 50 km lépe, ale nevadilo to příliš. Nejhorší bylo to horko, které bylo na březen nebývalé, přičemž čím déle jsem běžel, tím bylo horší. Nakonec jsem se ale rozhodl, že když už jsem běžel 4h, tak zkusím další kolo, abych dal šestihodinovku, kterou jsem nikdy neběžel.

Ve čtvrtém kole jsem tedy výrazně zpomalil, avšak přesto šla tepovka výrazně nahoru, hlavně ve dvou stoupáních po obrátku. Zhoršovala se i běžecká technika, přestože jsem se snažil ji aspoň trochu korigovat, například tak, že jsem běhal podél středové čáry vozovky, abych držel dopředný směr pohybu a dopadal nohama rovně, bez extrémního vytáčení, či jsem hlídal kadenci apod. Cítil jsem ale i ztuhlost nohou, tak jsem se rozhodl po obrátce před 60.km pro zásadní opatření, kterým bylo, že jsem se zastavil, a protáhl se, což nebylo dostatečné, tak jsem se za chvíli ještě jednou zastavil, lehl si na zem, zacvičil si s nohama a pak vstal a pokračoval v běhu. Také jsem zkusil pár rychlejších kroků, vše vedlo k výraznému zlepšení stylu a ke skokovému zrychlení, které sice vydrželo jen pár km, avšak tepovka začala klesat, což bylo fajn, i když problém přehřívání zůstával. Snažil jsem se zaběhnout zmíněnou šestihodinovku, přičemž tu jsem dal na začátku 5.kola, uběhl jsem 68,06 km při průměrné TF 152, tempo 5:17/km. Zajímavé je, že průměrný tep 6h mi vyšel o 9 tepů vyšší než aerobní práh, tempo pak vyšlo o 18s/km pomalejší, ale to bylo přirozené, neboť dnes byly horší podmínky - např. teplo a zvlněný profil. S výsledkem 6h jsem byl nicméně i tak velmi spokojený.

Po zaběhnutí 6h jsem uvažoval, co dál, viděl jsem však slušnou šanci na to, že bych mohl dát 100 km pod 10 hodin, tak jsem se rozhodl pokračovat v závodě, přestože zejména stoupání pro mě byla náročnější. Věděl jsem však, že mi stačí běžet tempem kolem 7:30/km, aby mi to vyšlo. Rozhodl jsem se i trochu zaexperimentovat a část stoupání vyjít chůzí, což nebylo zas o tolik pomalejší než běh, přitom to nohám dalo trochu jiné podněty, takže byly ochotny dále běžet. Na občerstvovačce na 75.km jsem ale udělal chybu, když jsem dostal chuť na ovoce. Dal jsem nějaký pomeranč a jablko, ale záhy poté začal mít žaludeční problémy, měl jsem pocit nafouklého břicha, samozřejmě to však mohlo souviset i s jinými faktory, například větším množstvím přijímaných tekutin apod. Na 79.km jsem dostal ještě trochu soli, a bral si i nějaké jídlo, pak už jsem bral jen vodu. Měl jsem hodně chuti závod po 5.kole (83,3 km) ukončit a už do posledního kola nenastoupit, protože mi test dal informací dost a považoval jsem za zbytečné se na trati dále trápit, ale pak jsem si říkal, že by byla škoda to nedokončit, zejména pak proto, že jsem na trati měl podporu. Hodně jsem vzpomínal i na lidi ve foru, a hlavně mé kamarády, Vlastu a Janu, také jsem se modlil a celkově se snažil pozitivně naladit. Tepy byly přiměřené, ale vnímal jsem až pocity úžehu či úpalu, navíc jsem na 83.km neměl již na občerstvovačce svou vodu a jen se polil dvěma kelímky jejich vody, což bylo málo.

Při stoupání do posledního kola se mi už nechtělo běžet, střídal jsem tedy běh a chůzi. Toto bylo i trochu úmyslné, abych vysledoval, jakým tempem jsem schopen jít po delší námaze, bylo to kolem 9:00/km (6,7 km/h), což nebylo špatné. Doploužil jsem se k občerstvovačce na 87.km, kterou jsem už jen prošel, a odmítl přejít do běhu i přes Alenino pobídnutí. Naopak, v ten okamžik jsem vzdal, že bych mohl dát čas pod 10h a rozhodl se závod jen dokončit, třeba za 10:20. Pak jsem se ale přece jen rozběhl, i když jsem zařazoval i chodecké části a dorazil na poslední obrátku, kde jsem vzal od Mirka vodu, a pak nějakou čokoládu a možná i ovoce, opět s tím, že na jeho poznámku, že mohu mít čas pod 10h, jsem reagoval dost odmítavě, že už to není možné a že se mi běžet nechce. Ani toto občerstvení mi bohužel neudělalo dobře a žaludeční problémy se zhoršovaly. Ještě další 1-2 km jsem jen šel, občas popoběhl, a neměl moc chuti, pak jsem ale ještě zkusil nějaké další změny techniky běhu, které opět předcházelo krátkodobé cvičení na zemi. Bylo to riskantní, protože jsem se nemusel zvednout, ale pomohlo to, zrychlil jsem pak výrazně, dokonce natolik, že jsem měl znovu šanci dát stovku pod 10h, stačilo "jen" udržet sedmičkové tempo.

Před 96.km, kde byla poslední občestvovačka, jsem našel na zemi svou žínku, kterou jsem odhodil předtím, a kterou Alena nenašla, a na občerstvovačce diskutoval s Alenou, aby mi ji pak vzala, až ji zase odhodím, protože ji chci vzít domů. Bohužel přitom měla zakázáno běžet kus se mnou, protože by to bylo považováno za nedovolenou podporu. Vzal jsem jen vodu, na polití a trochu napití, ale už před občerstvovačkou mě začalo píchat v boku a po mých zbytečných řečech se toto prohloubilo. Alena mi správně radila, ať nemluvím, ale to už bylo pro mě pozdě ... Hned po ní jsem navíc měl problém s orientací, tak jsem se prý na silnici celkem motal, správné na mě ale zavolali, ať běžím podle středového pruhu silnice, což jsem dělal i předtím. Viděl jsem, že ještě pořád mám šanci na čas pod 10h, ale při rychlejším běhu bylo píchání v boku silné, tak jsem nechtěl riskovat, i když jsem zkoušel jinak vše možné, například i prudce kašlat, tlačit na břicho rukou apod. Na 98,5.km mě pak předběhli dva lidé a po nich další slečna. Myslel jsem, že všichni běží stovku, a to na čas 10h, ale jen jeden běžel stovku, druhý je pro mě záhadou, slečna běžela padesátku. Na tu dvojici jsem rychlostně neměl, ale slečny bych se udržet mohl. Zkusil jsem to pár desítek metrů, tepově i dechově bych to zvládl dobře, i nohy by to zvládly, ale píchání v boku bylo tak silné, že jsem nechtěl riskovat, tak jsem ji nechal utéct. Na druhou stranu jsem ale nechtěl závod úplně zabalit, tak jsem ho se ctí střídáním běhu a chůze dokončil, v čase 10:02:09! Tvar výsledku není přitom úplně nepodobný mému prvnímu maratonu, který jsem měl za 5:02:12. :-) Každopádně bylo dobré, že jsem se i v posledních kilometrech snažil, protože hned tři lidé doběhli v čase 10:04, takto jsem byl na 14.místě z 29 zúčastněných, i když doběhlo jen 26, tedy v první půlce.

Doběhnutím můj závod neskončil, protože jsem dobře věděl z minulosti, co mám dělat, abych urychlil regeneraci. Předně jsem se nezastavoval, jen vzal trochu vody a pokračoval pomalou chůzí. Pozdravil jsem se s Alenou a Mirkem, kteří mezitím dojeli z občerstvovačky, a požádal Alenu o zjištění pořadí a poskytnutí další vody. Pak mi Alena nabízela svezení autem na hotel, to jsem ale odmítl s tím, že se potřebuji "vychodit" a požádal ji, ať jde se mnou. Nešlo se mi úplně dobře, šli jsme 1,25 km dost pomalu, ale velmi mi to pomohlo. Na hotelu jsem pak i do schodů už vyšel dobře a po hodinovém odpočinku měl chuť pokračovat v regeneraci jízdou na hotelovém rotopedu, kde jsem strávil 10 minut. To mi tolik pomohlo, že jsem dostal i chuť zaběhnout si zpět 1,25 km na večeři určenou pro účastníky, kupodivu jsem běh zvládl, i když velmi pomalý (8:45/km). Po bohaté večeři jsem se rozhodl vyčkat na vyhlášení výsledků přímo tam, avšak opět aktivně, tentokrát chůzí kolem školy. Mezitím přišla i Alena a přesunuli jsme se na vyhlášení. To probíhalo jen maďarsky a bylo celkem dlouhé, hlavně tam dost dlouho mluvil organizátor. Byl jsem ale velmi překvapen, že po vyhlášení prvních 10 lidí pak následovalo nějaké další vyhlášení, kde jsem byl vyzván, abych přišel a postavil se na stupně vítězů, dostal jsem medaili, diplom s uvedením 3.místa u 100 km za 10:02:09 (bohužel ale neuvedli, v jaké kategorii - 2 dny po závodu jsem zjistil, že to bylo v open závodu mimo jejich mistrovství, startovalo v něm 10 mužů a 2 ženy), hrníček a nějaké vitamíny. :-) Neměl jsem ani kameru, ale požádal jsem Alenu, aby mě vyfotila aspoň mým mobilem. Opravdu jsem toto nečekal, takže se mé doběhnutí do cíle vyplatilo. :-) Pak jsme se vydali chůzí zpět na hotel. V noci jsem pak spal celkem špatně, mnohokrát jsem se budil, hlavně kvůli nabuzení z celodenního závodu a dozvuku organismu na něj. Jinak jsem se cítil psychicky dobře, k čemuž mi pomohly i pozitivní reakce Aleny, Mirka a kamarádů přes SMS či forum.

Další den po závodu jsem měl chuť si zaklusat, tak 3 km volně. Klusal jsem tempem kolem 8:00-9:00/km, ale běh mě bavil, tak jsem si postupně prodlužoval vzdálenost, poznal okolí místa závodu i hotelu a naběhal skoro 10 km. Když jsem se přiblížil k hotelu, tak zrovna kolem běželi Alena s Mirkem, tak jsem se k nim přidal a dal s nimi dalších 6,5 km, celkem jsem tak místo 3 km dal 16,7 km, přitom ke konci už celkem svižně, kolem 5:40/km, chvílemi i 5:00, ve více než 2h běhu. Při tomto běhu jsem měl úžasné pocity, připadal jsem si jako "Born to run". Z různých blogů jsem totiž měl informace, jak špatně se lidé po ultra cítí, jak mají různé následky apod., a já se z běhání pár hodin po ultra těšil a běhal v pohodě. Dobře vím, že únava přichází hlavně až obden, ale i tak jsem byl příjemně šokován. Celkově jsem v týdnu naběhal rekordních 201 km. Také celý výlet hodnotím velmi pozitivně, a jsem rád, že jsem ho spolu s kamarády uskutečnil. Je přitom úžasné, že před 7 lety jsem neuběhl ani 100 metrů a nyní jsem uběhl stovku kilometrů, přitom rychlostí 10 km/h, což není úplně málo. S ohledem na horší podmínky jsem spokojen i s výkony na 50 km a 6h. Ani maraton za 3:22:40 nebyl špatný, jednalo se o můj dvanáctý nejrychlejší čas v mé běžecké historii, jen o minutu pomalejší než maraton na podzim loni v Ostravě, přitom jsem po něm byl schopen běžet dalších 58 km.

Pokud se jedná o predikci mého výkonu na 100 km, pokud se zohlední úmyslné přepálení, tak dle mých výpočtů, počítaných z mezičasů závodu, vychází na čas 9:07. Důležitý poznatek přitom je i ten, že jsem 100 km absolvoval na tepovém průměru 148, což není málo. Také jsem si vyzkoušel občerstvování a dalši aspekty ultra závodění, což je fajn. Přestože jsem pár minut po doběhu říkal, že už další ultra závody nebudou, tak nyní mám chuť ještě nějaké zaběhnout, samozřejmě však v lepších podmínkách, než v Maďarsku. Problémem nebylo jen teplo, ale třeba i ztížená možnost komunikace s pomocníky na občerstvovačkách, protože 2x8,33 km dlouhý okruh je až příliš. Také zvlnění trati bralo dost sil. Konečně, na závod jsem neměl vyladěnou formu, naopak jsem jen 14 dní před ním dal zmíněný maraton, týden před ním závod na 7,75 km v Lužánkách a ještě 4 dny před ním pětku za 19 minut. Ani kilometráž jsem neměl úplně malou, tento týden mám i se závodem rekordních 200,75 km. Celkově i s ohledem na tyto aspekty hodnotím svůj výkon jako velmi dobrý a nadějný pro budoucnost, ať už se jedná o maraton, 6h, 100 km či 12h. Děkuji všem za podporu!




25.3.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 4. z 9 běžců

Čas: 42:21,9

Rychlost:  14,16 km/hod (4:14 na km)

Průměrná TF:  150,0 tepů/min

Počasí: cca. 5 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní závod jsem naplánoval po dohodě s Tomášem Vojtíškem jako testovací, protože jsem mu chtěl pomoci k dobrému výkonu na 5-10 km a zároveň si trochu odpočinout po náročných závodech předchozích týdnů. Po konzultacích na běžeckém foru jsem se rozhodl to uspořádat jako běh rovnoměrným tempem cca. 4:15/km, přičemž každý poběží tak dlouho, jak bude moci. Sice by se mi lépe hlídalo tempo 4:10/km či 4:20/km, kvůli možnosti pípání hodinek po 100m, takto jsem musel dát pípání po 200m, ale většinová potřeba byla běžet právě na 4:15/km. Přišlo neobvykle hodně lidí, devět lidí na Hamburgu jsem dlouho neměl. :-) Vlasta a Miloš běželi s námi jen 2 km a pak si běželi rychleji, ostatních šest lidí chtělo běžet se mnou. Ještě den před startem jsem měl pochybnosti, jak tempo 4:15/km zvládnu odvodit, protože jsem cítil únavu po sobotním běhu v Lužánkách, ale dnes jsem se cítil dobře.

První dvě kola jsem nechtěl pŕepálit, raději jsem je dal o něco pomaleji, než byl plán, i když přiznávám, že mi pár sekund mou nepozorností uteklo, to ale nevadilo, protože někteří mí svěřenci byli nerozklusaní a mohli mít problémy. Pak už jsem se dostal do správného tempa, kontroloval jsem to velmi častým pohledem na hodinky, i zvukově. Téměř vedle mě běžel Mirek, ostatní běželi za námi. Po necelých 5 kolech nás dle dohody předběhli Vlasta s Milošem, kteří pokračovali tempem 3:50/km, já pokračoval s ostatními dle plánu. Po šestém kole skončila Martina, která dnes byla na svém prvním Hamburgu, i tak uběhla více, než předpokládala. Po 3 km pak skončil Mirek, čímž mé trochu zklamal, protože evidentně nekončil na svém maximu, přitom díky tomu nedal ani žádný osobák, ale přemluvit se k pokračování nedal. V dalších kolech pak za mnou běžel Tomáš Vojtíšek, běželo se mi jinak dobře a i tempově jsem to zvládal dobře. Po 5 km pak skončil i Tomáš Muller, který nás asi 50m před metou předběhl, v posledních kolech se dost trápil a i tak měl pro sebe aktuálně slušnou pětku, pak se k nám ale několikrát ještě v průběhu dalších kol přidal, což bylo fajn.

Těsně za pětkou začal mít problémy Ondra, který měl ještě doznívající zdravotní problémy. Naštěstí ale v ten okamžik běžel těsně za mnou, tak jsem mu vícekrát radil, jak správně dýchat, a během 1-2 kol byl v pořádku. Po 6,4 km jsme ale ztratili i Tomáše Vojtíška, který dnes běžel výborně, zaběhl osobák na pětku a ještě tempem 4:15 udržel dalších 1400m, zůstal jsem tedy sám s Ondrou a s Michalem Jandáskem, o němž jsem věděl, že má na mnohem lepší výkon. Kolem 7,5.km měl Ondra další problémy, proto jsem dvě kola dal o něco pomaleji a dost jsem ho povzbuzoval, aby to zvládl. Poslední kola už byla pro něj v pohodě a občas se k nám přidal i Tomáš Muller. Poslední dvě kola jsme pak dali rychleji, nejprve to rozhýbal Michal Jandásek někde 700m před cílem, kdy prudce přidal, v posledním kole pak přidal i Ondra, za podpory Tomáše. Já též zrychlil, ale ne tak výrazně, ale v poklidu jsem si doběhl v čase 42:21,9, tedy o 8,1s rychleji než plán.

Po doběhu jsem byl šokován, na jak nízkých tepech jsem závod dal, měl jsem průměr jen 150,0, což je o 28 tepů pod ANP, přitom jsem běžel tempem na maraton pod 3h. Celé mi to přišlo dost pohodové a únava ze závodu nebyla žádná. Protože pak na trase ještě kroužil Vlasta, za cyklistického doprovodu Miloše a Jardy, později jen Jardy, tak jsem se rozhodl si ještě zaběhat i já, pokus se nakonec povedl velmi dobře, viz komentář. Myslím, že mám dobrou formu, o čemž ostatně svědčí i výsledky laboratorních testů a měření, které jsem v posledních dnech podstoupil. Zároveň mě ale i hodně baví dělat vodiče, bylo to dnes fajn.




22.3.2014 Běh Lužánkami cca. 7,75 km

Pořadí: 31. z 401 mužů (389 doběhlo)

Čas: 30:29

Rychlost: 15,25 km/hod (3:56 na km) z naměřené délky 7,75 km, viz dále

Průměrná TF: 179,9 tepů/min (?)

Profil: pět mírně zvlněných okruhů lužáneckého parku, rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu cca. 10m, povrch kombinace asfaltu, kostek a prašné zpevněné cesty

Počasí: cca. 20 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Letos jsem se poprvé v životě rozhodl zúčastnit Běhu Lužánkami, přestože se zde závod koná každý rok. Přihlásil jsem se už na přelomu února a března, kdy jsem ještě nevěděl, jak náročné a úspěšné závody v březnu absolvuji, mimo jiné jsem před 14 dny dal v Pečkách desítku za 37:59 a před týdnem vyhrál Bratislavský Hamburg maraton za 3:01:42. Tento týden mě několik dnů doprovázela únava nohou, navíc bylo na mé poměry nebývale teplo, dnes kolem 20 stupňů, přičemž bylo slunečno a závod startoval v poledne. Přesto jsem se ale rozhodl, že to zkusím a uvidím. Závod byl rozdělen do hodně kategorií, přičemž jen mužů se zúčastnilo 401, a proto byl i závod mužů rozdělen do dvou rozběhů, běhů A a B, naštěstí jsem byl zařazen do běhu A. Dnes se na můj závod přišel podívat i taťka, u kterého jsem si nechal věci, jinak jsem se před startem pozdravil s více běžci a též funkcionáři klubu. Bohužel i kvůli tomu jsem poněkud ošidil a zkrátil rozcvičování, ale když jsem byl přímo při rozcvičování pár minut před startem vícekrát vyrušen, tak by bylo neslušné na kamarády nereagovat, a proto jsem toho nechal. :-) Další problém byl, že mi bylo známo, že trať nemá deklarovaných 8 km, odhadli jsme z měření kamarádů a z map, že má asi 7750m. Poslal jsem několik dnů před závodem dotaz pořadatelům, ale bohužel nereagovali. Konečně, věděl jsem, že trať vede na mírně zlvlněné trati, kde se střídají podklady, ale proběhnutou jsem ji neměl. Postavil jsem se do přední části startovního pole a počkal na start, tep mi vzrostl na neobvyklých 122 tepů, tolik před starty nemívám.

Hned po startu do mě kdosi zezadu kopl, ale ustál jsem to dobře, pak už jsem běžel bez konfliktu. První třetina okruhu vedla s kopce, zde to spousta lidí rozpálila a držela toto i v dalších částech (na což pak doplatili), já běžel dle optimistického plánu tempem kolem 3:45/km, a i to mi přišlo akorát. Druhá třetina okruhu vedla po zpevněné cestě mírně do kopce, tento úsek byl pro mě mimořádně nepříjemný, protože jak byla cesta přesušená, tak běžci zvířili oblak prachu, kterého jsem se hned nadýchal, což nedělá mým průduškám ani nosu dobře, i proto jsem o něco zpomalil. Poslední třetina pak vedla do kopce, částečně po dlaždičkách a pak do prostoru startu. První kolo jsem měl za 5:59, což nebylo špatné, průměrné tempo celého kola bylo 3:52/km, byl jsem v rozběhu na 48.místě. Už ve druhém kole jsem však začal předbíhat několik "přepalovačů", avšak nastal problém pravděpodobně s výpadky mého měřiče tepu, snad se mu nelíbilo, že jsem se začal potit, kdoví? Každopádně měření tepu bylo nepoužitelné, i když jsem věřil, že jsem na celkem vysokých tepech, protoźe bylo dost teplo. Kolo jsem měl za 6:03, celkem pak 2 kola za 12:02. Původně jsem chtěl být s časem pod 30 minut, ale to se zdálo jako nepravděpodobné. Ve třetím kole jsem měl další problémy s výpadkem měření TF a navíc část kola běžel osamoceně, a zejména ve stoupání v jeho poslední části jsem již ztrácel rychlost i motivaci, kolo bylo za 6:12, ale i tak jsem si o 3 místa polepšil. Na začátku 4.kola se mi umoudřil měřič tepu a zjistil jsem, že jsem podezřele nízko, dokonce při seběhu jen kolem 175, proto jsem zvýšil úsilí a postupně předběhl 7 lidí a kolo dal za 6:04, dostal jsem se na 30.místo v rozběhu. Poslední kolo jsem se snažil běžet tak, abych měl výsledný čas pod 30:30, jinak jsem ale bohužel běžel zcela osamoceně, lidé přede mnou byli hodně vzdáleni a za mnou ještě víc, tak jsem celé kolo běžel sám a toto kolo dal za 6:09, výsledný čas jsem měl 30:29. Celkem dost jsem se potil, stékal mi pot až do očí a to nebylo příjemné, závěrečnému tepu kolem 190 bych věřil. Na hodinkách jsem naméřil 7,75 km, což odpovídalo informacím, které jsem zjistil už před závodem, při započtení této vzdálenosti mi průměrné tempo vyšlo 3:56/km, jedná se o 15.nejrychlejší čas na této vzdálenosti, o 57s za osobákem, což s ohledem na podmínky není špatné.

Po doběhu jsem odevzdal čip, vyklusal se, občerstvil se a pozdravil s dalšími kamarády, a pak jsem s taťkou a dalším kamarádem odešel na MHD. V druhém rozběhu mě pak překonal jen Dušan Alman, přitom jen o 1 sekundu, tak škoda, že jsme si to nemohli rozdat spolu, proto jsem celkově skončil na 31.místě, což při účasti 401 mužů nevidím jako špatný výsledek. Myslím, že to byl pro mě dobrý běžecký trénink, když přitom vím, že na kratších vzdálenostech mi více vyhovuje dráha, avšak beztak mám největší šance na vzdálenostech delších. Z hlediska rozložení tempa jsem závod pojal dobře, i přes mírné zpomalování jsem se stále posouval dopředu, což ovšem souvisí s naprosto chybným odhadem možností některými běžci, kteří asi podcenili i neobvykle teplé počasí. Závod jinak měl pěknou atmosféru, byla tam i spousta neběžících diváků. Každopádně jsem rád, že jsem to letos zkusil.




18.3.2014 Brněnské Hamburgy 1609 m

Pořadí: 2. ze 4 běžců

Čas: 5:51,4

Rychlost:  16,48 km/hod (3:38 na km)

Průměrná TF:  159,4 tepů/min

Počasí: 8 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Závod jsem běžel tři dny po maratonu v Bratislavě, kde jsem zaběhl velmi slušných 3:01,42, i když neběžených ke konci úplně naplno. Chtěl jsem zkusit, jak mi to dnes bude běhat a věřil jsem, že tělo za ty tři dny zregeneruje, avšak to se nestalo, neboť zůstala výrazná svalová únava nohou. Při ranním běhu jsem ji výrazněji cítil, rozhodl jsem se tedy běžet bosý, avšak ani tak jsem nevěřil, že bych mohl osobák dát. Před startem jsem navíc měl problémy se synchronizací startu s počítačem a pak i s nastavením pípání na hodinkách, to však asi nebyl rozhodující problém. Kromě mě se zúčastnili Vlasta, Tomáš a Zdeněk, který přišel poprvé.

Samotný průběh závodu pro mě nebyl příliš zajímavý, od prvních metrů bylo jasné, že dechově a srdečně jsem na tom výborně, ale nohy neumožní pořádný odraz, takže osobák z toho být nemůže. Navíc, prvních 750 metrů jsem byl na prvním místě, Vlasta byl těsně za mnou, a když šel Vlasta přede mě, tak už jsem neměl sílu se za něj zavěsit, navíc postupně dále zrychloval, tak jsem si doklusal zpomaleným tempem samostatně za 5:51,4. Průměrné tempo bylo nicméně i tak slušných 3:38/km, přitom při velmi nízké tepové frekvenci, velmi výrazně pod ANP. Věřím, že až budu odpočatý, tak mohu osobák na 1500m i na míli překonat. Vlasta měl nakonec 5:33, Zdeněk 6:08,5, Tomáš 6:13,5, pro oba to byl pro ně velmi slušný výkon. Dnes mi sice osobák nevyšel, ale nevadí, i tak to byl pro mě fajn tréninkový závod.




15.3.2014 Bratislavský Hamburg 42,195 km

Pořadí: 1. ze 40 běžců (14 doběhlo maraton)

Čas: 3:01:42

Rychlost:  13,93 km/hod (4:18 na km)

Průměrná TF: 160,9 tepů/min

Mezičas 10 km: 39:38 (3:58 na km; ATF 166,0)

Mezičas 15 km: 59:54 (4:00 na km; ATF 167,1)

Mezičas půlmaraton: 1:24:58 (4:02 na km, ATF 166,6)

Mezičas 25 km: 1:41:34 (4:04 na km, ATF 165,5, OR překonán o 55s)

Mezičas 30 km: 2:03:52 (4:08 na km, ATF 163,3, OR překonán o 145s)

Čas včetně výklusu 45,657 km: 3:20:57 (4:24 na km, ATF 159,2)

Profil: parkový okruh délky 1691 m, rovina

Počasí: cca. 10 stupňů, zataženo, vítr (místy silné nárazy)

Rozložení tempa (čas na km) a tepovky (tepů/min):

     

Video z prvních kol:    všichni     já s Vlastou

V uplynulých týdnech se mi velmi dařilo, zlepšil jsem osobní rekord na 3 km a před týdnem i na 10 km, tak jsem uvažoval, jestli se dnes zúčastnit halového MR veteránů, kde jsem cítil šanci na osobní rekord na 3 km či 1500 m, či Bratislavského Hamburgu, kde už jsem startoval 4x. Hodně se v té době v mém běhání změnilo, začal jsem si více věřit, trochu jsem zpestřil své běhání i o doplňkové pohybové aktivity (rotoped, chůze po schodech, pilates), zaběhl jsem i dlouhý ultraběh, zlepšil jsem stravování a snížil procento tuku v těle. Přesto jsem si ale nebyl jistý, na co mám nyní u maratonu natrénováno. Kamarád Vlasta se však rozhodl, že tam chce běžet půlmaraton, tak jsme se dohodli, že tam pojedeme spolu (on jel autem) a zkusíme pokus na 1:23:30, což by byl můj osobák, a pak uvidím, co dál. Cesta byla celkem dobrá, ale neměl jsem moc času na rozklus, protože mi trvala příprava občerstvení, pomůcek (netbook, kamera apod.), rozklusal jsem se jen 0,836 km, ale to nevadilo. Počasí bylo příjemné, bylo zataženo, ale nepršelo, jen vítr byl celkem nepříjemný.

Od prvního kola jsme se ujali s Vlastou vedení, běželi s námi dva další borci, jednoho jsme ale ztratili na konci 1.kola, druhého pak ve 2.kole (kolo mělo 1 691 metrů). Vlasta už ve druhém kole běžel rychleji, než jsme domluvili, zkusil jsem se ho ale držet, i když jsem z toho nadšený nebyl. Ve třetím kole ještě více zrychlil, tak jsem ho nechal být a běžel jsem původně plánovaným tempem. Velmi mě to mrzelo, protože bylo větrno a tím, že jsem běžel sám, jsem ztratil možnost využití zákrytu a též jsem ztratil psychickou podporu. Někdy na konci třetího či čtvrtého kola se mi navíc namotal igelitový pytlík na nohu, který někomu ulítl z občerstvení, tak jsem musel zastavit a sundat ho, jinak jsem si bral své občerstvení (vodu) každé 2-3 kola. I když jsem běžel sám, tak jsem měl desítku za velmi slušných 39:38, ale vítr byl nepříjemný, tak jsem změnil plán, že se nebudu snažit o osobák, ale aspoň o zaběhnutí času na půlmaraton pod 1:25, což je limit pro MR v půlmaratonu i maratonu. I díky zrychlení před metou půlmaratonu jsem to opravdu dal, čas byl 1:24:58, s čímž jsem byl velmi spokojen.

Po doběhnutí půlmaratonu jsem uvažoval, co dál. Věděl jsem, že Vlasta celý maraton nepoběží, a tušil jsem, že na Romana Tománka, vítěze všech 5 závodů mám velký náskok, tak jsem zkusil běžet dál a zaběhnout osobák na 25 km. Mezitím jsem Romana doběhl o kolo a předpokládal jsem, že využiji jeho tempových schopností a poběžím s ním. Vítr už byl dost nepŕíjemný a toto by mi pomohlo. Bohužel se to ale nezdařilo, neboť Roman zpomalil, tak jsem ho musel předběhnout a utéct mu. Běželo se mi celkem dobře, i když se objevovala únava nohou. Někde kolem 17.kola se pak stalo, že mě Roman doběhl a výrazně zrychlil, na což jsem zareagoval též výrazným zrychlením, abych se ho udržel. Roman to ale bohužel vzdal, asi po 100m se zastavil u svého občerstvení a pak už jsem ho neviděl až do konce závodu, doběhl asi o kolo a půl za mnou (cca. 10 minut). Toto mě též trochu mrzelo, protože jsem věřil, že kdybych běžel s Romanem, že dám maraton pod 3h, ale respektoval jsem to. 30 km jsem měl za 2:03:52 (4:08/km), osobák jsem překonal o více než 2 minuty, tak jsem zvažoval, co dál, jestli riskovat nadměrnou únavu a snažit se o čas pod 3h, či si "jen" běžet pro své historické vítězství. Rozhodl jsem se pro druhou možnost a to tím spíše, že jsem začal mít problémy s tím, že mi docházela voda, přestože jsem ji měl přichystané dost. Celkem jsem se potil, tak jsem se musel polévat a pít, což vedlo k rychlejší spotřebě. Navíc jsem měl trochu problémy s tím, že jsem si všiml, že mám pravou botu o něco méně uvázanou a navíc jsem začal více pravou nohu vytáčet do strany, i když jsem se snažil na to dávat pozor. Tep byl jinak velmi nízký, dechově jsem byl na tom skvěle, normálně povídal s hodně lidmi, a věděl jsem, že kdybych se jen trochu více snažil, tak bych 3h mohl dát, ale nechtělo se mi riskovat. Bohužel přetrvával i vítr, chvílemi nárazy byly silné. Neměl jsem důvod se dnes příliš vyčerpávat, když mě na jaře čekají ještě další závody, kde bych mohl pod 3h dát.

Čtyři kola před koncem jsem dal poslední vodu, kterou mi sehnal kamarád, a běžel nadále sám, což trvalo další dvě kola. Nadále jsem tušil, že kdybych se moc "kousl", tak bych maraton pod 3h dal, ale moc se mi do toho nechtělo, i když jsem 2 kola před koncem doběhl dvojici běžců a jeden z nich se nabídl, že zrychlí a poběží se mnou. Byl přitom tak hodný, že mi dal i napít a osvěžit se jeho iontovým nápojem. Bylo sice divné polévat si obličej tím sladkým nesmyslem, ale voda bohužel nebyla, což mě mrzelo. Poslední dvě kola ale pro mě byla i tak náročná, nohám se moc běžet nechtělo, navíc jsem věděl, že to pod 3h nedám, ale pro změnu se radoval, že dnes konečně Hamburg vyhraji, což jsem sděloval i ostatním běžcům, např. Evě, se kterou jsem pŕed 4 lety běžel část maratonu v Bratislavě, kde dělala vodičku na 4h (já tam měl 4:20). Snažil jsem se jen, abych nezpomalil příliš a aby mi čas vyšel pod 3:02, což se s pŕehledem podařilo, čas jsem měl 3:01:42, což je 2:12 za osobním rekordem, ale přitom druhý nejrychlejší maraton v historii. V dnešních větrných podmínkách to považuji za dobrý výkon, přitom průměrný tep byl velmi nízký, jen 160,9 tepů.

Protože do budoucna uvažuji o ultra závodech, tak jsem se rozhodl, že v cíli nezastavím, ale zkusím vyklusat další dvě kola, abych zjistil, jak tělo bude reagovat. Tempo kleslo nejprve k 6:00/km, ale postupně jsem zrychloval, v druhém kole jsem pak běžel uź tempem kolem 5:30/km, což považuji za čistě regenerační tempo. Cítil jsem se dobře a měl jsem dojem, že bych tímto tempem doběhl minimálně 50 km, což by znamenalo čas kolem 3:45, ale nepokračoval jsem, protože jsem jednak neměl už žádnou vodu, dále jsem měl Garmina v normálním modu, kde vydrží jen 3h a 30min, takźe by mi pak přepsal záznam předchozího běhu a dále jsem nechtěl, aby na mě příliš dlouho čekal Vlasta. Jako experiment to bylo ale zcela dostatečné, své informace jsem dostal, a i z tohoto byl VELMI spokojený. Poté jsem se pobavil s několika lidmi, chvíli si zacvičil, vysbíral své odpadky, které jsem v průběhu závodu odhazoval na trávník a pak s Vlastou odjel do Brna. I když jsem dnes "jen" překonal osobáky na 25 a 30 km, tak jsem z průběhu celého závodu nadšený, mám velkou radost. Věřím, že budu-li dobře disponovaný, tak mohu letos překonat jak osobák na půlmaraton, tak na maraton, tak zaběhnout výborně ultramaratony. Jenom nesmím "blbnout" a musím pokračovat v cestě, kterou jsem si v posledních měsících vytýčil a která mi přináší fyzickou i psychickou pohodu. Ke konci maratonu jsem si vzpomněl i na své dvě kamarádky, které mi v posledních měsících velmi pomohly, na Janu a Kláru, a děkoval za ně. Bylo nakonec dobře, že jsem dnes do Bratislavy jel, přestože průběh závodu byl od začátku jiný, než jsem předpokládal. Poděkování patří i Michalovi Holíkovi za další pěkný závod, který uspořádal.




8.3.2014 Pečky 10 km

Pořadí: 116. z 1094 běžců

Čas: 37:59 (OR překonán o 18s; chip time 37:57)

Rychlost:  15,80 km/hod (3:48 na km)

Průměrná TF:  182,6 tepů/min

Mezičas 5 km: 18:56

Profil: silnice; v úvodu a ke konci kostky, velmi malé zvlnění, převýšení -4m,-3m,+9m,-2m,-7m,+7m,+2m,-9m,+3m a +4m

Počasí: cca. 10 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Mým dalším závodem se stala silniční desítka na certifikované trati v Pečkách. Dosud jsem zde nikdy nestartoval, přestože jsem tam už byl několikrát u kamarádů. Letos mi to termínově vyšlo, tak jsem si říkal, že využiji jejich nabídky a přijedu, přestože mám raději dráhu a přestože závody s tak masivní účastí (přes 1000 běžců) "nemusím". Po úspěšném výletu na Liberecko minulý týden, kdy jsem překonal osobní rekord na 3 km (10:38,58) a kde jsem 4x zdolal Ještěd, jsem tento týden byl trochu unavený a navíc nachlazený, a protože jsem měl i nějaké osobní problémy, tak jsem do poslední chvíle zvažoval, jestli se zúčastnit nebo ne, ale včera v noci jsem se rozhodl to zkusit a udělat si tam pěkný výlet. Ráno jsem se rozklusal cestou na vlak do Kolína, odkud jsem pokračoval do Peček, i když jsem málem nedojel, neboť jsem v Kolíně nejprve vstoupil do vlaku jedoucího na Prahu, ale ne přes Pečky, ale naštěstí jsem si toho všiml a na poslední chvíli vystoupil a přeběhl na správný vlak, v Pečkách jsem pro změnu nemohl najít dům kamarádů, které jsem chtěl navštívit, ale vše jsem nakonec zvládl. Snídal jsem už v sedm ráno ve vlaku, koupil jsem si tři čokoládové croissanty, pak už jsem až do poledního startu nejedl a jen pil vodu, což bylo správně. Bylo bohužel na mé poměry dost teplo a navíc se mě stále držela rýma, takže jsem musel vícekrát smrkat už při cestě i před startem. Trochu jsem se rozcvičil a rozběhal, s kamarády se i pomodlil, a přichystal se na start. Pípání hodinek jsem nastavil na 3:48, což znamenalo cílový čas 38:00. Bylo to sice až příliš optimistické s ohledem na podmínky i zdravotní stav, ale zdálo se mi to tak nejlepší. Postavil jsem se celkem dopředu startovního pole, ale ne úplně do prvních řad, podle odhadu své výkonnosti a vyčkal na startovní výstřel. Před tím jsem se potkal s více kamarády, bylo to fajn.

Po výstřelu jsem se divil, že trvaly dvě sekundy, než se vláček dostal do pohybu a že jsem i v prvních metrech za čarou musel běžet pomaleji, než jsem myslel - evidentně se tam dopředu postavilo i více lidí, co tam neměli výkonností co dělat, ale pak se rozběhl už volně. První dva kilometry vedly s mírného kopce, takže jsem si říkal, že doběh bude těžký (běželo se na obrátkové trati). Snažil jsem se běžet svižně, 2 km byly za 7:30, běžel jsem zde s nějakým člověkem, který mě znal, a který chtěl běžet na čas kolem 38:00. Třetí kilometr vedl do kopce, to jsem sice o něco zpomalil, ale začal předbíhat různé lidi a utekl i kamarádovi, s kterým jsem běžel první kilometry. Opakovaně jsem musel smrkat a ojediněle i kašlat, ale jinak se mi běželo dobře. Na čtvrtém a pátém kilometru, který vedl s kopce, jsem zrychlil a doběhl na obrátku v čase 18:57, což vypadalo dobře, i když jsem tušil, že těžší část běhu teprve přijde.

Šestý kilometr byl pro mě velmi náročný, snažil jsem se držet tempo spolu s lidmi, kteří mě doběhli předtím, ale vedlo to do kopce a i když jsem měl tep nad 190, tedy blízko TFmax, tak km byl za 3:55. Sedmý kilometr pak byl 3:53 a za plánovaným časem 38:00 zaostával o 9 sekund. Věřil jsem ale, že může "aspoň" padnout osobák, neboť ten jsem měl dosud 38:17. Osmý a devátý kilometr jsem se dost snažil udržet poblíž lidí kolem sebe, občas jsme i nějaké předběhli, jinak to bylo celkem náročné, opět jsem navíc musel i smrkat a kašlat. Ke konci 9.km jsem již zrychloval a 9 km měl za 34:20. Poslední kilometr jsem zkusil běžet naplno, i když nejenže vedl po kostkách, ale i mírně do kopce, což jsem ale paradoxně nevnímal a měl dojem, že spíše běžím s kopce, což bylo vyloučeno s ohledem na zkušenosti prvních dvou km. Vůbec, v tomto kilometru si moc nepamatuji ani na to, jestli jsem někoho předběhl, či jestli někdo předběhl mě, jen jsem zkusil držet tempo, 500m bylo za 1:49 a pak dal síly do finiše, který ale vedl skutečně mírné s kopce. Měl jsem dojem, že finiš bude za horizontem, ale nějak jsem se mýlil, pár desítek metrů před cílem následovala levotočivá pravoúhlá zatáćka a teprve pak byl cíl. Zatáčku jsem nečekal, ale zvládl jsem ji a zkusil doběhnout do cíle naplno. Tušil jsem, že bych se dokonce mohl dostat na 38 minut, což se mi skutečně podařilo, dle svých hodinek jsem měl 38:00, oficiálně dokonce 37:59 (a dle reálného času 37:57)! Za cílovou čarou jsem se nestihl ubrzdit, tak jsem vlitl do jednoho borce, za což se mu omlouvám, ale kdybych před cílem nezafinišoval, tak by mi to nevyšlo. :-) Zajímavé je, že mi hodně pomohlo uvědomění si asi 1500m před cílem, jak dobře jsem běhal v posledních týdnech krátké závody, takže i díky tomu byl poslední kilometr za 3:39. Osobní rekord jsem překonal o 18 sekund a zaběhl dle svého kalkulátoru nejhodnotnějśí výkon své běžecké historie.

Po doběhu jsem se déle rozdýchával, k rýmě se přidal i kašel, ale vyklusal jsem to a byl jsem v pořádku. Je zajímavé, na jak vysokých tepech jsem dnes běžel, zejména pak v druhé polovině závodu, toto je pro mě neobvyklé. Na druhé straně jsem to ale zvládl a doběhl dle původního plánu, což mě příjemně šokovalo. Pak jsem se pozdravil s dalšími kamarády a vyrazil domů. Nakonec jsem byl rád, že jsem se v noci rozhodl, že na dnešní závod pojedu, bylo to fajn. Podmínky sice pro mě nebyly ideální, ale i tak jsem se s tím popasoval více než dobře. Děkuji všem za gratulace i podporu. :-)




26.2.2014 8. halová středa, Jablonec, 3000 m

Pořadí: 5. z 12 běžců (z toho 11 dokončilo)

Čas: 10:38,58

Rychlost:  16,91 km/hod (3:33 na km)

Průměrná TF:  177,2 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Video ze závodu

Mým dalším závodem byl závod v hale na 3 km až v Jablonci nad Nisou. Pro účast jsem se rozhodl především proto, že se mi nedávno dařilo na 3 km v Bratislavě, kde jsem překonal osobák o skoro 10s (10:44,13) a navíc mám v Liberci kamarády, které jsem chtěl navštívit. Cestoval jsem až v den závodu, cestování bylo dost dlouhé, kolem 6,5h, avšak s několika přestupy, které jsem téměř vždy využil pro klusání, což mi pomohlo cestu lépe zvládnout a poté podat večer lepší výkon. Také jsem poslední tři dny kvalitněji jedl (dva dny před závodem a v den závodu) kvalitněji jedl a nepřeháněl to s tréninkem, i když čtyři dny před závodem jsem běžel v kuse 45 km, což ale bylo fajn. Na místo závodu jsem dorazil asi 50 minut před startem, ale sdělili mi, že byl časový harmonogram změněn, takže start je o půl hodiny dříve, zbývalo mi tedy do startu jen 20 minut. Rychle jsem se tedy převlékl, zašel na WC, nastavil kameru, chvilku si zacvičil, připevnil si startovní číslo a už se startovalo. :-) Hodinky jsem nastavil na pípání po 21s, což znamenalo, že zkusím rozběhnout tempem 3:30/km a pak uvidím, co se bude dít. Zaregistroval jsem až těsně před startem, že se běží na 300m okruhu, místo obvyklých 200m, na kterých jsem běžel na Strahově či v Bratislavě, takže se běží 10 okruhů. I se mnou startovalo 12 lidí, z toho tři ženy - oproti původnímu rozpisu proběhl závod mužů a žen souběžně.

První kolo jsem rozběhl velmi svižně, byl jsem na 4.místě a pak se dostal na 2.místo, avšak bylo jasné, že čas 60,3 sekundy je až příliš rychlý. Proto jsem od druhého kola zpomalil, což vedlo k tomu, že jsem byl už v polovině 2.kola předběhnut třemi lidmi a ve 3.kole dalším člověkem. Běžel jsem ale své tempo, cca. 64 sekundy na kolo, 1500m jsem měl za slušných 5:17, jen 4s za osobákem. Dokonce jsem se začal přibližovat běžcům před sebou, avšak v druhé polovině sedmého kola běžec běžící těsně přede mnou v klopené zatáčce zakopnul a spadl, závod pak nedokončil. Podařilo se mi mu vyhnout, i kdyź mě to trochu rozhodilo z rytmu a hlavně jsem ztratil kontakt, který jsem měl. V dalších dvou kolech jsem se pokoušel přiblížit k nejlepší slečně, avšak ta, povzbuzována trenéry, nejenže nezpomalila, ale naopak zrychlila, takže ji doběhnout nebylo možné. Poslední kolo už jsem neměl kontakt s nikým, ale i tak jsem se pokusil o něco zrychlit, abych měl čas pod 10:40, což se mi povedlo, avšak nepodařilo se mi zabránit předběhnutí jedním běžcem v posledních 100m, který dal poslední kolo za 57 sekundy (evidentně běžel předtím pod své možnosti). Doběhl jsem tedy na 5.mistě, z toho mezi muži na 4.místě, avšak v čase 10:38,58, čímž jsem překonal svůj nedávný osobák o dalších 5,5 sekundy.

Z dosaženého výsledku jsem měl velkou radost, dle mého kalkulátoru se jedná o nejhodnotnější výkon ze všech vzdáleností. Dobré je přitom i to, že žádné kolo nebylo nad 3:38/km, že průměrný tep byl jen 177,2/min, tedy pod ANP, a že maximální tep byl jen 185/min, tedy 9 tepů pod TFmax. Po doběhu jsem měl dojem, že bych nebyl schopen doběhnou trojku rychleji (ostatně druhou polovinu jsem měl i tak za velmi slušných 5:21, což je jen 8s za osobákem z čisté 1500m, takže výsledný čas byl jen 12,5 sekundy za dvojnásobkem osobáku z 1500m, což je velmi malý rozdíl), avšak možná bych byl schopný pokračovat podobným tempem dále, možná až do pětky kolem 18:00-18:05. Škoda, že se žádná halová pětka nekoná, protože jinak bych to zkusil. Hala mi evidentně svědčí, letos jsem startoval třikrát a vždy zaběhl výborně. Třeba ale zaběhnu dobře i něco venku, uvidíme. Důležitá je běžecká pohoda, ve které nyní jsem. Po závodu jsem nebyl nijak unavený, v pohodě jsem klusal dalších 1,5+6,68 km a další dny u kamarádů strávil sportovně velmi aktivně - mimo jiné jsem byl za tři dny 4x na Ještědu, z toho 3x běžecky a jednou s kamarádkou. Prožil jsem tam velmi pěkný čas, což ještě zvýšilo dobrý dojem z průběhu a výsledku závodu na 3 km. Jsem vděčný za to, že jsem na Liberecku mohl tyto dny prožít.




20.2.2014 Brněnské Hamburgy 1 hodina + kolo

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas 15,2 km: 1:00:45

Rychlost:  15,01 km/hod (4:00 na km)

Průměrná TF:  171,7 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:37 (3:55/km)

Mezičas 10 km: 39:53 (3:59/km)

Výkon 1h přepočet: 15 010 m

Počasí: -1 stupeň, zataženo, mlha, mírná námraza

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Tento závod jsem vyhlásil poté, co jsem v úterý zaběhl osobák na 10 km, viz zde. Věřil jsem totiž, že bych mohl zaběhnout dobře i 15 km, které jsem letos měl špatné, tak jsem to chtěl zkusit, i když z časových důvodů jsem tento závod musel uskutečnit už ve čtvrtek, tedy jen dva dny po úterním závodu. Věděl jsem, že budu mít ještě unavené nohy, navíc jsem včera v rámci volných běhů naběhal skoro 15 km, ale přesto jsem to chtěl zkusit. Ráno bylo poněkud mlhavo a mírně namrzlo, naštěstí jsem však měl nové boty s neopotřebovanou podrážkou, a proto mě to neklouzalo, na rozdíl od kamaráda, kterému to klouzalo dost. Kromě mě přišli jen Michal a Karel, kteří běželi pomaleji než já, a proto bylo jasné, že tentokrát bude běh zcela v mé režii. Chtěl jsem zkusit běžet tempem 3:50/km s cílem atakovat osobák na 15 km, který měl průměrné tempo 3:55/km, i když jsem věděl, že je to až příliš ambiciozní cíl.

Hned od prvních kilometrů bylo jasné, že mi únava nohou neumožní držet původně plánované tempo 3:50/km, i když tep byl nízký. Snažil jsem se ale až do 5.km držet průměrné tempo kolem 3:55/km, ale i to mi přišlo rychlé, takže jsem zpomalil na cca. 4:00/km. Bylo mi jasné, že dnes nemám šanci osobák dát, ale dal jsem si za cíl uběhnout za hodinu 15 km, tedy mít průměrné tempo do 4:00/km z celé hodinovky. Motivoval jsem se tím, že pokud to zvládnu, tak si po doběhu koupím a zkonzumuji dva čokoládové croissanty, na které jsem měl chuť. :-) Někde kolem 9.km jsem ještě více zpomalil, protože jsem jednak přenastavoval hodinky a jednak mi psychika říkala, že mám na nový cíl menší náskok, navíc tam asi byly i jiné důvody (smrkání apod.). Protože jsem ale 10 km měl za 39:53, tak jsem viděl, že na tempo 4:00/km mohu do konce ztratit jen 7s, a proto musím zrychlit. To se mi podařilo jen krátkodobě, pak jsem ale musel dost bojovat, abych na plán neztrácel moc, i když i při větším úsilí jsem měl 14 km za 56:04, tedy 4 sekundy za plánem. Další dvě kola jsem zkusil zrychlit, to se mi ale podařilo jen částečně, takže ještě na 14,8.km jsem byl 2s za plánem. Zajímavé ovšem je, že pak jsem v sobě našel nějaké skryté síly, poslední kolo dal za 1:31 a tím doběhl o 3s rychleji, než odpovídalo tempu 4:00/km, z čehož jsem měl radost. Ještě zajímavější je, že tep při zrychlení v posledním kole nerostl, ale dokonce mírně klesal, což je divné, ale u mě časté. Že by vliv psychiky?

Průměrnou rychlost celého běhu jsem měl 15,01 km/h a na 15 km zaběhl 4.nejrychlejší čas své běžecké historie. Průměrný tep byl jen 171,7 a hlavními limitujícími faktory dnes byly únava nohou a též nepříjemná mrznoucí mlha, která ke konci houstla. Přesto jsem ale běžel dle mého názoru velmi dobře, neboť průměrné tempo 4:00/km v únavě považuji za velmi nadějné pro jaro. Svůj letošní čas na 15 km jsem zlepšil o více než tři minuty. Michal měl 14,36 km, Karel pak 12,03 km. Věřím, že až budu odpočatý a poběží se mnou rovnocenní běžci, tak mám šanci osobák 15,315 km překonat. Z dnešním běháním jsem ale i tak velmi spokojený. Běhá se mi teď dobře, a to je fajn. Také čokoládové croissanty jsem si vychutnal, navzdory článkům, jak moc jsou prý sacharidy a hlavně pečivo pro vytrvalce škodlivé.:-)




18.2.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 6 běžců

Čas: 38:17,2 (OR překonán o 9,8s)

Rychlost:  15,67 km/hod (3:50 na km)

Průměrná TF:  174,2 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:09

Počasí: -1 stupeň, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní Hamburg jsem uskutečnil pět dní po předchozím Hamburgu, kde jsem zaběhl 10 km za velmi slušných 38:43, což byl druhý nejlepší výsledek historie (viz komentář). Z průběhu závodu jsem měl dojem, že jsem měl ještě rezervy, a proto jsem i tentokrát vyhlásil desítku. Bohužel se mi ani tentokrát nepodařilo se předchozí dva dny kvalitněji stravovat, naopak jsem se opět poměrně dost, až nekontrolovaně přežíral (v neděli 22 tisíc kJ, v pondělí 18 tisíc), ale jinak jsem dal běžecky volnější dny, v neděli jsem měl jen 8 km a včera 13 km). Poměr tepovky a rychlosti při včerejším běhu byl opět velmi příznivý, což svědčilo o dobré formě, ale nebyl jsem na tom moc dobře psychicky a večer byl i unavený. Hodně mi pomohl noční telefonický hovor s kamarádkou, který mi výrazně zlepšil náladu, za což ji moc děkuji. Ráno jsem však byl dost unavený, dokonce jsem přeslechl zvonění mobilu, který jsem měl v druhé místnosti a vstal jsem až o 10 minut později, navíc jsem cítil výraznou únavu nohou. Na závod se mi vůbec nechtělo a uvažoval jsem o tom, že zavolám jiným účastníkům, že nedojdu. I kvůli kamarádce jsem se ale rozhodl to zkusit překonat, takže jsem mimo jiné sednul na pět minut na rotoped, což mi pomohlo. Na závod jsem vzal úplně nové boty Mizuno Ronin, které jsem se štěstím ještě sehnal, protože mé velikosti byly v ČR vyprodány. Tyto boty jsem neměl nikdy na sobě, ale měl jsem chuť je vyzkoušet. Vyrazil jsem později, než jsem měl, proto jsem část cesty jel MHD, ale 2,86 km klusal na stadion. Při klusání jsem se dnes cítil dobře, hlavně psychicky, takže jsem věřil, že bych mohl zaběhnout dobře. Už při klusání jsem se i pomodlil a vzpomenul i na kamarádku, se kterou se podporujeme. Počasí bylo příjemné, bylo těsně pod nulou, ale dráha namrzlá nebyla - přímo ideální pro mě. Dobré bylo i to, že opět přišlo šest lidí a mezi nimi i Pavel Musil. Na počítači jsem nastavil klesající tempo od 3:41 po 3:59/km s cílovým časem 38:25 a hodinky nastavil zpočátku na tempo 3:40/km s tím, že je později přenastavím na 3:50/km.

Tentokrát se od prvního kola ujal vedení Pavel, já běžel za ním. Běželi jsme o něco pomaleji než minule, i než byl můj plán, ale to nevadilo, průměrné tempo jsme udržovali stále kolem 3:46-3:47/km. Pavla jsem se držel až do 3,5.km, kdy jsem začal mírně zaostávat, čehož využil ke zrychlení, aby pak zaběhl výborných 36:43. Já mezitím přenastavil hodinky na 3:50/km a spočítal si, kolik bych na toto tempo mohl ztratit, aby mi osobák vyšel. čtvrtý až šestý kilometr jsem běhal kolem 3:55/km, 5 km jsem měl za 19:09, 6 km za 23:05. Běželo se mi ale dobře, což jsem si ověřil i tím, že jsem dokázal bez jakéhokoliv zadýchání se zeptat Tomáše Vojtíška a pak Jaromíra Marka, jak běželi pětku, Mirek dal osobák za 21:29. Zvýšil jsem proto úsilí a snažil se držet tempo 3:50/km, protože jedině tak bych mohl osobák zaběhnout (výpočet dával 38:25). Musel jsem se pocitově snažit, aby běh nebyl úplné odfláknutý, ale běžel jsem prakticky bez zadýchání, na nízké tepovce, 8 km jsem měl za 30:46, takže bylo jasné, že mi to může vyjít, avšak musím bezpodmínečně běžet poslední 2 km tempem do 3:50/km. To se mi skutečně dařilo a když mě Pavel Musil předběhl 700m před cílem o jedno kolo, tak jsem dokázal i díky tomu zrychlit a předposlední kolo měl za 1:30. Protože jsem viděl, jak dobře běžím, tak jsem požádal Pavla, aby se mnou běžel ještě mé poslední kolo, opět jsem dokázal s ním čile diskutovat. Byl jsem velmi překvapen, že poslední kolo jsem měl za 1:26 a celý běh tak za 38:17,2. Po doběhu mě nic nebolelo, ani jsem nebyl zadýchaný či spocený a okamžitě v pohodě vyklusával.

Osobák jsem zlepšil o 10 sekund. Průměrný tep jsem měl jen 174,2, tedy o 4 tepy pod ANP, a byl ještě o málo nižší než před 5 dny. Zajímavé je, kolik jsem měl sil do závěrečného zrychlení a že ani při něm nešel tep nahoru. Celé mi to připadalo z hlediska dechu a nízké únavy jako běh minimálně o 10s/km pomalejší, tedy na 4:00/km, když dnes jsem měl průměrné tempo 3:49,7. Druhá půlka pak byla dokonce v součtu o pár desetin sekundy rychlejší než první. Z překonání osobáku mám velkou radost, přitom je důležité, že mě to nijak zvlášť nevyčerpalo. Pořád mám dojem, že ani dnes jsem neběžel na maximum a že bych mohl dát desítku i pod 38 minut, ale to nevadí. Důležité je, že se mi teď běhá dobře, tak chci tento čas využít k dobrým výkonům. Až mi to nepůjde, tak bude čas naběhávat velkou kilometráž pro ultra, ale teď chci běhat podle své intuice, která mě mnohokrát pomohla. Děkuji všem za podporu, mám z ní též radost.




13.2.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 6 běžců

Čas: 38:43,5

Rychlost:  15,49 km/hod (3:52 na km)

Průměrná TF:  174,9 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:00,4

Počasí: -2 stupně, svítání, poté slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní Hamburg jsem vyhlásil poté, co jsem před 5 dny zaběhl osobní rekord na 3 km v hale (10:44,1), což mě velmi potěšilo. Cítím, že mám běžeckou formu a chtěl jsem zkusit, zda ji dokážu uplatnit i na delších vzdálenostech. Bohužel jsem se ale hned po závodu dostal do určité psychické krize, která souvisela s tím, že mi jeden člověk vyčítal, že účast na takových závodech je pro mě ztráta času a že když se chci zlepšovat, tak ať zvolím dálku či trojskok, protože tam mám větší šanci. Domnívá se, stejně jako další lidé, že mám výborné dispozice pro ultraběhy, a proto bych měl trénink soustředit jen na ně. Já ale chci běhat pestřeji, jak mě baví a jak odpovídá mému životnímu stylu. Buď, jak buď, posledni dny jsem prožil v celkem velké psychické nepohodě, což se projevovalo i stresovým přejídáním apod. Teprve včera večer jsem si věci ujasnil a rozhodl se běhat nadále dle svého, viz zde. Od dneška jsem ale moc neočekával, i když jsem věděl, že jinak mám formu dobrou. Ráno byly -2 stupně, ale jinak nesněžilo ani nebyla námraza, což bylo fajn. Doma jsem si chvíli zacvičil a pak si přichystal věci na závod, z časových důvodů jsem část cesty na stadion jel MHD a jen část běžel. Závodu se zúčastnilo 6 lidí, ale jen Pavel Musil byl lepší než já. Rozhodl jsem se zkusit rozběhnout tempem kolem 3:40 s cílem zaběhnout slušnyćh 5-6 km s tím, že podle potřeby budu zpomalovat, a to přesto, že jsem věděl, že nejsem úplně dobře disponován.

Od začátku se mi běželo celkem dobře, až na to, že jsem v zimě nedokázal dobře dýchat nosem, neboť jsem měl problém i s tím, abych hlen vysmrkal. Běžel jsem velmi rovnoměrně, tempem kolem 3:42/km, první cca. 3 kola ve vedení, další za Pavlem. Sice jsem mírně zaostával za pípáním hodinek, ale to nevadilo, tempo bylo v pořádku a běžel jsem dobře. Bohužel se ale stalo, že na 3.km (za 11:07) jsem měl mikrokrizi a Pavel se snažil udržet tempo, a proto jsem ho ztratil, což vedlo okamžitě k prudšímu zpomalení a demotivaci. Rozhodl jsem se ale přenastavit si hodinky a běžet tak, abych dal pětku za 19 minut, což se mi podařilo (19:00,4). Překonal jsem tím výrazně letošní maximum a byl spokojený. S ohledem na průběh jsem se rozhodl pokračovat dále s tím, že bych rád udržel tempo 4:00/km a dal desítku za 39 minut. Toto bylo zbytečně opatrné rozhodnutí, ale to jsem zjistil až následně. Pavel bohužel po 5,6 km odstoupil, tak jsem pak už běžel na prvním místě. Občas jsem ztratil nějaké vteřiny přenastavováním hodinek, smrkáním apod., ale běžel jsem jinak dobře, 7 km jsem měl za 27:05, 8 km za 31:05. Věřil jsem, že se mohu na desítce pod 39 minut dostat. Jak je u mě zvykem, tak jsem zkusil zrychlit už 5 kol před koncem, což se mi podařilo, takže jsem ještě jednou přenastavil hodinky, na tempo 3:50/km. 9 km jsem měl za 34:59 a věřil jsem, že desátý kilometr pod 4 minuty dám. Požádal jsem kamaráda Tomáše, který vyklusával na dráze, aby poslední kola dal se mnou, připojil se 700m před mým cílem. Běželi jsme pak celkem svižně a posledních 200m jsem zkusil ještě zafinišovat. Byl jsem šokován, že poslední kilometr byl za 3:44 a celkový čas 38:43,5. Přitom jsem měl po doběhu spousty sil, hned poté jsem normálně klusal, a nebyl ani zadýchaný. Však i tep při doběhu byl celkem nízký, jen kousek nad ANP. Vyklusal jsem ještě 5 kol a pak spolu s Ondrou na MHD.

Dnešní desítka byla nakonec mou druhou nejrychlejší desítkou v historii, za osobákem jsem zaostal jen o 16 sekund. Byla jistě škoda, že jsem po ztrátě kontaktu s Pavlem na 3.km zpomalil až příliš a hlavně, že jsem se na 5.-8.km snažil jen o cílový čas 39:00, ale nevadí, i tak jsem zaběhl výborně. Navíc, co nevyšlo dnes, vyjde příště, dnes už v to věřím. Příště zkusím desítku velmi podobně s tím, že si budu více všímat sebe a zkusím se soustředit i na to, že i když kvůli mikrokrizím ztratím pár sekund, tak to vůbec nevadí, pokud se pokojně vrátím do původního či jen mírně zpomaleného tempa. Z dnešního běhu mám každopádně velkou radost. Únavu přitom žádnou necítím, za chvíli půjdu na cvičení (rozhodl jsem se zkusit pilates) a v poledne klusat. Beru ranní závod jako dobrý trénink s kvalitním výkonem, který však ani zdaleka nevyčerpal mé síly - to by ostatně na Hamburgu bylo i zbytečné.




8.2.2014 Halové Mistrovství Středoslovenského atletického svazu, Bratislava-Elán, 3000 m

Pořadí: 9. ze 14 běžců (z toho 3 DQ)

Čas: 10:44,13

Rychlost:  16,77 km/hod (3:35 na km)

Průměrná TF:  178,9 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Když jsem před 15 dny zaběhl svůj první halový závod v životě, 1500m za 5:16,1, tak jsem měl po doběhu dojem, že by mohlo být v mých silách zlepšit osobní rekord na 3 km, přestože rychlejší běhy netrénuji a běhám převážně jen pomalejší běhy ve vyšší kilometráži. Chtěl jsem zkusit halové Mistrovství Moravy a Slezska, ale tam mě nevybrali, naštěstí jsem však poté objevil dnešní závod, který byl otevřen i pro zahraniční závodníky, tak jsem se do něj nechal napsat. Poslední dny před závodem jsem běhal ve velké pohodě, s velmi nízkými tepy, když poměr tep/tempo byl nejlepší v historii. Věřil jsem proto, že bych mohl zaběhnout dobře, pokud mě tedy na závod vyberou, což nebylo jisté, avšak naštěstí se to podařilo. Na závod jsem měl jet z Brna s kamarádem, avšak ten si bohužel při tréninku opět zhoršil svůj zdravotní stav, takže se dnes rozhodl, že nepojede. Ráno jsem navíc mluvil s jedním člověkem, který mi řekl, že závod na 3 km je pro mě "na hovno", že tam beztak budu skoro poslední, a že pokud chci za každou cenu závodit, ať se nahlásím na vrh koulí či sprint 200m. Říkal, že bych mnohem lépe udělal, kdybych dnes dal 30-40 km dlouhý běh, místo abych ztrácel čas takovými závody, které mi nic nedají. Věděl, že jedu do Bratislavy i kvůli tomu, abych navštívil kamarády řeholníky, ale přesto říkal, že si tam mám raději zaběhat trénink na ultramaraton, než běhat toto. Já ale byl přihlášený a měl jsem chuť zkusit právě 3 km, navíc jsem věřil, že mohu dát osobák. Po hovoru jsem byl velmi rozladěný, navíc se přidal ještě další problém, tak jsem zvažoval, jestli se na to nevykašlat, naštěstí jsem ale už měl celkem málo času a rozhodl jsem se, že tam přece jen odjedu. Musel jsem přitom celkem svižně klusat 5,8 km s batohem na nádraží, abych vlak stihnul (tempo 5:16/km), protože s MHD bych to nestihl určitě (jezdí po 20 minutách a jízda s přestupem trvá 30 minut). V Bratislavě jsem se naobědval, pomodlil se a začetl do nějakých knížek. Už při cestě jsem přemýšlel o tom, že chci běhat především tak, jak mě baví, a že pokud mi současný způsob vyhovuje, naplňuje a jsem přitom zdravý, tak je vše v pořádku, a nemám důvod něco měnit. Baví mě to takto, i za cenu, že kdybych trénoval jinak, tak bych mohl být lepší. Shodou okolností jsem v knihovně narazil na knížku, která se běhání vůbec netýkala, ale když jsem ji četl, tak jsem najednou uviděl odstavec: Erik Lidell, jeden ze světoznámých běžců, kterého život zachytil film Ohnivé vozy, si uvědomil, že mu Bůh dal výjimečný dar, který nesmí v sobě zanedbat. Je to část Boží slávy, kterou v něm, jako v lidské bytosti, stvořil Bůh. Když v sobě tuto schopnost cvičil a rozvíjel, uvědomil si, že Bůh má v tomto zálibu. Řekl: Když běžím, cítím, že Bůh se z toho těší". Toto bylo něco, co mě zasáhlo, neboť to dalo jednoznačně odpověď na všechny pochybnosti, které vznikaly na základě podnětů okolí. Opravdu super, že to přišlo teď, přesně tak to cítím ...

Na závod jsem se pak vydal během, něco přes 3 km. Zaregistroval jsem se, zaplatil, převlékl se a přichystal se na start. Vzal jsem sebou i kameru, kterou jsem umístnil tak, abych pak měl záznam o proběhlých kolech a rozcvičil se. Neměl jsem možnost klusat, proto jsem se trochu poprotahoval a nakonec dal pár cca. 20m běžeckých úseků, ne moc. Na závod se nakonec zaregistrovalo 14 lidí, jejichž výkonnost jsem těžko odhadoval, bylo však jasné, že bude úspěch, když nebudu poslední. Jako cíl jsem si dal zaběhnout osobák s tím, že bych rád první kilometr běžel tempem kolem 3:30/km, podle toho jsem nastavil i pípání na hodinkách. Těsně před startem jsem v hledišti uviděl kamaráda z klubu, který tam byl se svěřenkyní, a pozdravil se s ním, což bylo fajn. Start se pak asi o 2 minuty opozdil, což nebylo pro mě úplně ideální, neboť jsem byl celkem nervozní a tep vzrostl na 112. Nervozita plynula i z toho, že jsem běžel v úplně nových botách, které jsem koupil teprve včera a v kterých jsem nikdy neběžel. Problém byl, že v hale jsem potřeboval mít čisté boty, takže jsem nemohl použít Roniny, ve kterých jsem běhal po Brně a Bratislavě, a jiné vhodné boty jsem doma neměl. Hitogami mi v prodejně celkem seděly, prošel jsem se pak v nich večer po schodech v baráku, a rozhodl jsem se to risknout. Před startem jsem vnímal, že jsou trochu jiné než Roniny, ale při závodu jsem to vůbec nevnímal - boty tedy seděly dobře.

Po odstartování jsem si všiml, že všichni "vystřelili" neúměrně rychle, tak jsem se zařadil na poslední místo, přestože jsem běžel celkem svižně - na 300m jsem viděl, že mám náskok oproti plánu 2s, tak jsem nechtěl běžet rychleji. Už někde na 700m jsem ale doběhl dva běžce a protože mi jejich tempo nevyhovovalo, tak jsem je předběhl, 1 km jsem měl za 3:32,5. Druhý kilometr jsem běžel o něco pomaleji, víceméně osamoceně, ale ke konci 2.km jsem se přiblížil k dalším dvěma běžcům, které jsem předběhl. Tento kilometr jsem měl za 3:35,8, celkově pak 2 km za 7:09,3. Protože se mi běželo dobře, tak jsem získal sebedůvěru, že nejenomže mohu překonat osobák, ale mohu dát čas i pod 10:45. Vzpomněl jsem si i na ten citát, že se Bůh těší, že tady běžím, a že já se těším též. Přestože jsem v posledních 2 kolech musel vyvinout vyšší úsilí, tak jsem ve třetím kilometru nezpomalil vůbec, měl jsem ho za 3:35,77 a doběhl celkově v čase 10:44,13, z čehož jsem měl velkou radost. Trochu mě jen mrzelo, že jsem zjistil, že tři lidi diskvalifikovali, z toho ale jen jednoho, co doběhl přede mnou, protože dali jen 14 kol místo 15. Skončil jsem tak na 9.místě ze 14 lidí, což není špatné. Ze zlepšení osobáku o 10 sekund jsem měl ale radost, a radost jsem měl hlavně z toho, že jsem na tomto závodu startoval. Pak jsem se převlékl, rozloučil s kamarádem a doběhl na vlakové nádraží, kde jsem nasedl na vlak do Brna. Dnes jsem si dovolil i více jídla, dal jsem tam i různé sladkosti, ale myslím, že to k oslavě patřilo. :-)

Pokud se jedná o mou další běžeckou budoucnost, tak jsem ještě více přesvědčen, že trénuji tak, jak mi vyhovuje časově i psychicky a že je pro mě naprostou prioritou, aby mě to bavilo a naplňovalo. Bude-li splněno toto, tak budu též zdravý, psychicky i fyzicky, a i má výkonnost bude růst. Růst sice bude pomalejší, než kdybych trénoval "profesionálně", ale bude zároveň stabilnější, a to je důležité. Nikdy jsem se necítil běžecky tak dobře jako teď a nikdy jsem nezaběhl osobák už začátkem února. Věřím přitom, že pokud u svého způsobu vytrvám, a pokud budu běh považovat i jako způsob přesunu či prostředek pro setkávání s přáteli, modlitbu či meditaci, tak bude vše v pořádku, a věřím, že jednou budu úspěšný i v ultrazávodech, přestože budu trénovat jinak, než je běžné. Třeba se to nepodaří, ale přesto mám sen, že i s mým způsobem běhání jednou vyhraji nějaký významnější závod, ale i kdyby se to nepodařilo, tak nevadí, stále ještě pořád nemám kam spěchat. Jsem vděčný, že mohu běhat a žít a to stačí. Z dneška mám radost, přestože jsem první být ani nemohl. :-) Na druhé straně, po doběhu jsem byl naprosto v pohodě, bez bolestí, bez zadýchání, bez únavy a vlastné i bez zpocení. Já nemám rychlost, abych běžel trojku rychleji, ale mám vytrvalost, takže když jsem po 1500m věřil, že zaběhnu dobře 3000m, tak po dnešku věřím, že zaběhnu brzy výborně 5000m či dokonce 10000m. Dokonce mám pocitově dojem, že kdybych dnes po těch 3000m pokračoval do 5000m, tak by padl osobák i na 5000m, dokonce možná blízko 18 minutám. Toto je jen spekulace, ale nevadí - snad ji na jaře prověřím. Ještě jednou děkuji všem za podporu, hlavně Kláře, která mi velmi pomohla v krátkém čase, kdy jsem se rozhodoval, zda do Bratislavy na ten závod pojedu či nikoliv. Určitě bylo dobře, že jsem tam jel, a že jsem běžel 3000m, místo abych házel koulí. :-)




24.1.2014 halový míting PAS Praha-Strahov 1500 m

Pořadí: 17. z 26 běžců (24 doběhlo; v rozběhu 2. z 8)

Čas: 5:16,10

Rychlost:  17,08 km/hod (3:31 na km)

Průměrná TF:  166,3 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Již delší dobu mě lákalo zúčastnit se závodu v hale, avšak dosud to nevyšlo, protože na Moravě není jediná hala a do Bratislavy jsem loni nebyl na Mistrovství Moravy a Slezska vybrán. Letos se mi ale naskytla možnost startovat na mítingu PAS v Praze na Strahově, neboť jsem ve stejný den měl v Praze obchodní jednání a pak pokračoval do Liberce. Nejdelší vzdálenost se tam běžela 1500m a to hned na začátku mítingu, a proto jsem se přihlásil právě na ni. Sice jsem shodou okolností jen 4 dny před závodem běžel svůj první ultraběh v životě, kde jsem v terénu naběhal 77,25 km, když jsem běžel přes 8,5 hodiny v kuse (viz komentář), ale cítil jsem se po tomto běhu dobře, tak jsem si říkal, že těch 1500m zkusím i jako test, jak moc ultra zanechalo či nezanechalo negativní následky. Vůbec jsem si nebyl jistý, jak mi to poběží, tak jsem počítal i s časem kolem 7 minut s tím, že budu poslední. Tyto obavy se ještě zvýšily, když jsem při běžeckém přesunu na Strahov, který vedl do kopce, běžel velmi pomalu, a i pak cítil únavu nohou, ale po rozcvičení po zaregistrování a převlečení to bylo lepší. Bohužel ale nebyl prostor pro rozklus, protože před závodem na 1500m probíhaly ještě vložené závody juniorů na 150m, a proto jsem dal jen jedno 200m, které jsem měl za slabých 46,5s, i když výkon byl ovlivněn tím, že jsem musel na jednom místě obíhat bloky. Pak jsem zjistil, že budou tři rozběhy a já byl s ohledem na nahlášenou výkonnost zařazen až do posledního, takže startovat budu o 20 minut později, než jsem předpokládal. Zašel jsem tedy na WC, ještě se i napil, zacvičil si a pak se připravil na start svého běhu. Všiml jsem si, že dráha je klopená, nikdy jsem na ničem takovém neběžel, navíc jsem měl jen silniční boty, byť pořádně umyté, když ostatní měli tretry. Přes to všechno jsem se rozhodl do závodu jít s agresivní strategií se snahou běžet od začátku co nejrychleji a využít třeba i některého spoluběžce.

V našem rozběhu běželo 8 závodníků, avšak někteří byli veteráni, takže bylo jasné, že tyto pro své záměry nemohu využít, naopak je budu muset při závodu obíhat. Startoval tam jeden závodník, který měl vypracovanou atletickou postavu, takže u něj bylo jasné, že poběží rychleji, jinak jsem výkonnost ostatních nedokázal odhadnout. Pro jistotu jsem hodinky nastavil na pípání po 20s a vyrazil. Hned od prvních metrů mi bylo divné, že jsem na třetím místě, ostatní zaostávali od prvních metrů. Běžel jsem za jedním hochem, ale podle pípání hodinek a svých pocitů jsem získal dojem, že běží pomaleji, než potřebuji (nakonec měl 5:38, i když skončil třetí), a proto jsem ho na 300-350m předběhl. Bohužel jsem ho předbíhal v zatáčce, navíc tam v průběhu předbíhání zrychlil, ale dostal jsem se před něho a pak běžel osamoceně až do konce (vítěz měl 4:33 a dal mi nakonec kolo). Běhání v zatáčkách bylo pro mě nezvyklé a úplně mi nevyhovoval suchý vzduch, naopak mi ale pomáhalo, že běžím na druhém místě, i když bez kontaktu. 500m jsem měl za 1:42,5, 1000m za 3:30, což jsem věděl, protože mi někdo hlásil mezičasy, aniž bych musel koukat na hodinky. Velký problém byl, že ostatních 5 běžců běželo za 7:24-9:34, takže jsem nemohl mít ideální stopu, neboť jsem každou chvíli někoho z nich předbíhal o jedno či více kol, takže jsem tím musel vícekrát měnit směr a navíc si naběhl o spousty metrů navíc, ale navzdory tomu všemu jsem běžel výborně. Doběhl jsem pak v čase 5:16,1, jen 3,1 sekundy za osobákem z venku, což považuji s ohledem na podmínky za fantastický výsledek. Jedná se o moji šestou nejrychlejší patnáctistovku všech dob. Ještě více šokující byl pro mě pohled na tepovou frekvenci, průměr jsem měl jen 166,2 a maximum 172, když třeba ve Vyškovu v červnu jsem měl při času 5:14 průměr 176,5 a v Hradišti v září při 5:30 dokonce 180,9. S tepovkou jsem tedy byl celou dobu hluboko pod ANP, což je zcela neúměrné velmi svižnému běhu, který jsem dosáhl.

Po závodu jsem bohužel opět měl jen krátký čas na výklus - ještě v průběhu závodu jsem dal tři kola po vnějšku okruhu (600m) a pak se převlékl a vyrazil na tramvaj a metro směrem na Černý most. Pak se projevilo, že nejsem zvyklý na suchý vzduch haly a přerušovaně kašlal asi hodinu a půl. Jinak ale nohy byly zcela bez únavy a ani jsem se nezpotil. Trochu mě sice mrzelo, že osobák o kousek nevyšel, ale i tak jsem byl z výsledku nadšený, protože svědčí o mých výborných regeneračních schopnostech po pondělním náročném ultra běhu, což zvyšuje mé šance na ultra závodech, pokud se pro ně odhodlám. Také návštěva Liberce byla fajn, s kamarádkou jsme se prošli a i při chůzi jsem měl velmi nízký tep - při hodinové chůzi rychlostí 6,04 km/h jsem měl průměr jen 90. Pak jsem se i prošel bosý ve sněhu a další den si i zaběhal 11,9 km, opět zcela v pohodě. Tak skvěle, jako v těchto týdnech, se mi ještě nikdy neběhalo. Škoda určitých vážných osobních problémů, které v souvislosti s běháním mám, jinak cítím, že mám skvělou formu a že bych mohl na jaře běhat velmi dobře všechny vzdálenosti, hlavně ultra, ale nejenom ty. Snad se mi to nakonec podaří a budu se moci nadále věnovat tomu, co mě baví a co mi pomáhá, fyzicky i psychicky ... Tento týden byl běžecky fantastický, děkuji. :-)




16.1.2014 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 39:43,4

Rychlost:  15,10 km/hod (3:58 na km)

Průměrná TF:  177,2 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:48

Počasí: -3 stupně, zataženo, mírná námraza

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Již poměrně dlouhou dobu plánuji s kamarádem, že mi pomůže k dobrému výkonu v závodu na 10 km. Protože jsem tréninkově běžel v sobotu maraton v Ostravě (3:15:30), tak jsme se dohodli, že další Hamburg vyhlásíme až na čtvrtek, který nám oběma časově vyhovoval, avšak kamarádovi se bohužel při úterním tréninku obnovily jeho vleklé zdravotní problémy, a proto ze společného běhu sešlo. Nakonec i já byl na dráze už v úterý a běžel 1500m za slušných 5:29,5 (3:40/km). Po maratonu jsem necítil žádnou únavu a běhá se mi nadále dobře. I proto jsem se rozhodl Hamburg ponechat, kromě mě přišli Tomáš Muller, který chtěl běžet něco kratšího a Michal Jandásek. Dnes bylo poměrně ponuré počasí, což by nevadilo, ale dráha bohužel mírně namrzla, což bylo pro mě nepříjemné. I přesto jsem chtěl zkusit rozběhnout původně plánovaným tempem 3:45/km a nastavil dle toho počítač i hodinky. Kvůli chladnějšímu počasí jsem v prvních deseti kolech běžel v rukavicích, ty jsem ale následně sundal, jinak jsem měl obvyklé tričko s trenkami, protože rychlejší běhy ani jinak běhat neumím. :-) I tak jsem se v druhé polovině závodu mírně potil, takže toto oblečení bylo vyhovující.

Hned po prvních dvou kolech bylo jasné, že námraza mi překáží, neboť vnímám podkluz skoro v každém kroku, který proto musel být ještě opatrnější než obvykle. Věděl jsem, že dráha po několika našich dalších průbězích rozmrzne, ale to mi nebylo moc platné. Další problém byl, že Tomáš je teprve na začátku letošní přípravy, a proto běžel sice mým tempem, ale za mnou, takže bylo jasné, že si závod odtáhnu sám. Po prvním kilometru za 3:50 jsem ještě zkusil přenastavit hodinky na toto tempo, což stojí za příčinou zpomalení ve 4.kole, ale když se mi v 5.kole a 6.kole nepodařilo se na toto tempo dostat, tak jsem pak hodinky přenastavil na tempo 4:00/km a poklidně ho udržoval po celý zbytek závodu. Asi po 11.kole se bohužel vypnul můj počítač, protože prováděl restart po jakýchsi aktualizacích (ještě neumím restart zakázat), takže jsme neměli ani časomíru, ale pípání na hodinkách je celkem spolehlivé. 5 km jsem měl za 19:48, běželo se mi celkem dobře, i když jsem měl tepovku vyšší než třeba 20.12. Byl jsem rád, že se Tomáš občas připojil k mému běhání, vždy si počkal, až proběhnu, dal v závěsu za mnou dvě kola a pak dal dvě kola pauzu. Třetí závodník si běžel svým tempem, a pouze jsem sledoval, jak se mu postupně přibližuji, abych ho nakonec předběhl o kolo, nakonec zaběhl velmi dobrých 41:22. Já jsem se soustřeďoval na udržení tempa cca. 4:00 s tím, že mi bylo stále jasnější, že čas pod 40 minut zaběhnu. V posledních 3 kolech jsem ještě zrychlil (poslední kolo pak běžel se mnou Tomáš, tentokrát přede mnou, možná až moc) a nakonec doběhl v čase 39:43, což je 16.nejlepší desítka v historii, 76 sekund za osobákem. Pak jsme ještě s Tomášem vyklusali 5 kol a já pak doběhl na trolejbus.

Mám-li dnešní běhání zhodnotit, tak myslím, že jsem podal dobrý výkon a bylo dobře, že jsem závod uspořádal. I Tomáš s Michalem si dobře zaběhali, což je fajn. Když už jsem nemohl zaběhnout osobák, tak už jsem se nechtěl nadmíru vyčerpávat, takže věřím, že kdybych byl motivován a měl třeba i spoluběžce, tak bych se mohl přiblížit k prosincovému 39:16,8, ale co nevyšlo dnes, může vyjít příště. Jinak, běhá se mi teď výborně a cítím se velmi dobře i psychicky. Mým dobrým výkonům nahrává i velmi dobré počasí, které zatím panovalo, dosud jsem nikdy neběhal v prosinci a lednu tak dobře, jako letos. Je ovšem otázkou, jaké bude počasí v dalších týdnech, a jak se mi bude běhat poté, to ovšem příliš neovlivním. Když mi to běhá dobře teď, tak toho chci využít, pomáhá mi to fyzicky i psychicky. Jsem také rád za podporu, kterou vnímám od svých přátel, děkuji. :-)




11.1.2014 Ostravský maraton

Pořadí: 7. z 50 běžců

Čas: 3:15:30

Rychlost: 12,95 km/hod (4:38 na km)

Průměrná TF: 159,9 tepů/min

Mezičas půlmaraton: 1:29:53 (4:16/km, ATF 161,8 tepů/min)

Profil: 8 okruhů (tam a zpět), mírně zvlněný, převážně asfalt, místy s hrboly

Počasí: cca. 5 stupňů, slunečno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a TF/min):

   

Protože letos bylo velmi pěkné počasí, a běhalo se mi dobře, tak jsem se rozhodl si udělat výlet do Ostravy a zaběhnout zde půlmaraton či maraton. Hlavním cílem bylo ale odpočinout si chvíli od počítače, a proto jsem do Ostravy jel už den předem, ubytoval se v hotelu, chvíli si tam zaběhal, zaběhl i na mši do kostela a pak se navečeřel a vyspal. Ráno bohužel byla snídaně na hotelu až později, tak jsem snídal jen asi dvě hodiny před závodem, dal jsem pečivo s máslem a medem a čajem, avšak ve snídani mi chyběly bílkoviny, což se trochu vymstilo, viz dále. Už po probuzení jsem ale cítil velmi silnou únavu a ztuhlost nohou, tak jsem s nimi různě cvičil a byl se i dva kilometry rozklusat, což naštěstí pomohlo, avšak ideálně jsem na tom nebyl. Nejde se ale ani čemu divit, závod jsem absolvoval z plného tréninku, když v lednu mám dost vysokou kilometráž, viz deník, ale to nevadí, byl to hlavně trénink. Až do poslední chvíle jsem přemýšlel, zda se přihlásit na půlmaraton či maraton, avšak rozhodl jsem se pro maraton s tím, že jsem u pořadatelů domluvil, že kdybych dal jen půlmaraton, tak mi uvedou výsledek z půlmaratonu. Start se nacházel překvapivě mimo prostor šaten, tak jsem na něj musel doklusat, celkem 1,43 km. Rozhodl jsem se běžet prioritně na výkon na půlmaratonu s tím, že se následně rozhodnu, co dál. Bylo slunečno, avšak místy foukalo. Věděl jsem, že mám unavené nohy, navíc ještě pořád mám i nějaká kila navíc od Vánoc (o 3 kg více oproti Ostravskému maratonu, kde jsem na jiné trati před 16 měsíci zaběhl pod 3h), ale i tak jsem chtěl zkusit rozběhnout svižně s tím, že se uvidí, jak mi to půjde.

Hned v prvním okruhu bylo jasné, že se únava projevuje, takže tep sice byl nízký, ale nohám se nechtělo běžet rychleji. Zjistil jsem navíc, že trať je trochu zvlněná a cesty, po kterých vede, jsou místy v nepříliš dobrém stavu, navíc jsem běžel velmi brzy zcela osamoceně. Přede mnou bylo celkem 5 lidí (ukázalo se pak, že tři běželi půlmaraton, dva maraton, včetně Dana Orálka), ale běželi rychleji než já a za mnou se vytvořila mezera. Trať byla obrátková a skládala se z 8 okruhů, takže jsem hned po obrátce potkával všechny běžce, což bylo fajn. Bylo však jasné, že tempo kolem 4:10/km nemohu udržet, a proto jsem změnil cíl na to, abych dal půlmaraton pod 1:30. Na konci každého kola jsem bral občerstvení, dva kelímky vody, z nichž část jsem vypil a částí se polil. Po třetím kole bylo jasné, že mi ani půlmaraton pod 1:30 nemusí vyjít, a proto jsem musel vyvinout větší úsilí, abych zrychlil a čas mi vyšel. To se mi skutečně podařilo, půlmaraton jsem měl za 1:29:53, avšak stálo mě to dost sil. Kdybych se přihlásil do půlmaratonu, tak bych byl na 4.místě, jen 13s za třetím, přičemž je pravděpodobné, že to bych běžel rychleji už na konci třetího kola, ale nevadí. Nahlásil jsem pořadatelům, že běžím dál, opět si vzal vodu a mám dojem, že i nějaký oplatek.

Občerstvením po půlmaratonu jsem se trochu zdržel, tak se přede mě přehnal Roman Tománek, avšak já neměl moc chuť a sílu se s ním honit, raději jsem zpomalil s cílem zaběhnout pod 3:10. Bohužel jsem ale zpomaloval více, zejména pak po uběhnutí 5.kola, kdy jsem opět bral nějaké občerstvení. V šestém kole jsem se zkoušel dostat do původního tempa, to mi ale moc nešlo, tak jsem pak změnil cílový čas na 3:15. Ještě i po 7.kole to vypadalo, že to dám, i když únava už byla větší, navíc jsem už ani neudržel tepovku, která klesla až ke 150. Rozhodl jsem se proto zdržet na občerstvovačce, vzít kousek čokolády, oplatky a vodu a vydal se do posledního kola. Zde jsem byl šokován, jak blbě se mi běželo, předběhl mě i jeden kamarád, před kterým jsem byl o kolo a utíkal mi. Teprve asi po necelém kilometru jsem ho dohnal a pak běžel nějakou chvíli za ním, za což jsem se mu omlouval, ale pomohlo mi to k stabilizaci tempa. Před poslední obrátkou jsem zkusil o něco přidat a věřil jsem, že mi to i tak na ten čas kolem 3:15 vyjde, i když jsem viděl, že to bude těsné. Z cesty do cíle si ale pamatuji hlavně to, že se mi začala poněkud motat hlava a nedokázal jsem ani pořádně sledovat čas, navíc jsem nebyl úplně orientován v tom, o kolik můj Garmin nadměřil. Viděl jsem jen, že mě asi 1 km před cílem předběhli nějací běžci, ale já už neměl sílu se jich držet a nechtěl jsem riskovat nějaké problémy. Raději jsem doklusal do cíle, i tak s motáním hlavy, že jsem ani pořádně nezaregistroval, že už jsem u cíle, doběhl jsem v čase 3:15:30. Toto je nicméně i tak kvalitní výkon, jedná se o můj 6.nejrychlejší maraton v historii a oproti říjnu jsem běžel o 6 minut rychleji. Na to, že je teprve začátek ledna, a na to, že jsem na maraton nijak netrénoval, je to nadějný výsledek. Průměrný tep byl nízký, jen 159,9/min, problémem ale byla jak únava nohou, tak špatné stravování, ale nevadí. Byl to dobrý trénink.

Hned po doběhu jsem měl silnou potřebu jíst sladké, postavil jsem se k občerstvovací stanici, pil vodu a čaj a bral si čokoládu a hlavně oplatky. To jsem dělal asi 10 minut, až do doby, kdy problémy s motáním hlavy apod. odezněly. Pak jsem využil nabídku Otty Seitla a dojel s ním autem do šaten, spolu s dalšími běžci, ale už zde jsem měl chuť se jít 2 km vyklusat, i když jen velmi pomalu. Po vyhlášení (vyhlašovalo se prvních šest, na 5.místo celkem a 2.místo v kategorii jsem ztratil jen 55 sekund, ale to je jedno) jsem měl chuť zkusit doběhnout na vlak, běžel jsem 4,88 km průměrným tempem 6:09/km, přitom s ne úplně lehkým batohem. Byl jsem překvapen, jak dobře se mi běželo, běžel jsem rychleji než ranní či včerejší večerní přesuny. Únava byla zcela pryč, jako bych vůbec nic neběžel. :-) Vlak mi sice ujel, ale koupil jsem si svačinu a vydal se do Brna dalším spojem. Celkem jsem dnes naběhal 56 km, a unavený se necítím ani teď. Hlavně jsem ale prožil pěkné dva dny a zažil i několik zajímavých událostí, při kterých jsem vnímal, že je dobře, že jsem do Ostravy jel, a že mohu být užitečný druhým i právě při takovém výletu. Mám radost, že jsem to zkusil, a že mě baví běhání i život. :-)

Pokud se jedná o mou běžeckou budoucnost, tak věřím, že mám dobré dispozice jak pro ultramaratony, tak i pro maratony, pokud na ně trochu natrénuji (a dnešek k tomu patřil), pokud budu odpočatý a snížím hmotnost na hodnoty podobné předloňskému jaru i podzimu. Věřím však, že mohu zlepšit i desítku a půlmaraton. Poslední týdny se mi běhá tak dobře, že navzdory dnešním indispozicím věřím, že mám dobrou formu, kterou využiji k dobrým výsledkům. Ještě důležitější ale je, že se cítím lépe psychicky a že jsem se již rozhodl i ohledně toho, jakým směrem by měl dále směřovat můj život. Ještě jednou patří poděkování všem, kdo mě podporují.




7.1.2014 Brněnské Hamburgy 3 km

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 11:13,9

Rychlost:  16,03 km/hod (3:45 na km)

Průměrná TF:  170,1 tepů/min

Počasí: 3 stupně, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

První letošní Hamburg jsem udělal netypicky už 7.1., neboť bylo velmi dobré počasí, a cítil jsem se v běžecké podobě. Na závodu na 3 km se bohužel nikdo kromě mě nepřihlásil, a protože jsem den před závodem věnoval sportovním aktivitám skoro 5 hodin, tak jsem nepředpokládal, že bych mohl zaběhnout dobře, a proto jsem vyhověl přání kamaráda, abych posunul stupňovaný test, který měl následovat po závodu na 3 km, na dřívější čas. Na stupňovaný test jsme došli 4 lidé, já jsem během něj naběhal 10,8 km tempem od 7:08/km po 3:46/km a tři kola výklus, graf vývoje je na zde. I když jsem se i kvůli únavě nedostal s tepy nad ANP (TFmax byl jen 175), tak poměr tep/tempo bylo velmi příznivé a navíc jsem se několik kol držel s tempem kolem 3:45-3:50/km, což není pro mé špatný výsledek. Po doběhu jsem se cítil dobře, a proto jsem přijal nabídku Vlasty, zda bych s ním nezkusil 400m, které chtěl běžet v čase kolem 1:25, běhal je pak opakovaně. Říkal jsem si, že to zkusím a podle chuti poběžím dále.

Vlasta bohužel běžel o něco rychleji, než plánoval, tak jsem neběžel s ním, ale kousek za ním, přesto jsem první kolo měl za necelých 1:24. Od druhého kola jsem už běžel sám, což vedlo k zpomalení, avšak běželo se mi dobře, první kilometr byl za 3:36. Rozhodl jsem se doběhnout až do trojky, druhý kilometr jsem měl za 3:46 a poslední za 3:52, limitující byla jen únava nohou, protože tep byl opět velmi nízký. Asi 300m před koncem jsem se zkusil přidat k probíhajícímu Vlastovi, který běhal své čtyřstovky, a uvolnil mu i cestu, aby nemusel brzdit, ale běžel moc rychle, tak jsem zvolnil a pokojně doběhl do cíle. Výsledný čas 11:13,9 je ale velmi slušný, za osobákem jsem zaostal jen o 19,9 sekundy, což po předchozích výkonech byl výborný výsledek. Tep byl přitom opět dost nízká, TFmax byla 179, jen těsně nad ANP, průměr byl jen 170. I přesto se jednalo o 12.nejrychlejší trojku v historii. Tento výsledek dává dobré šance pro další týdny, pokud budu odpočatý, dostatečně motivovaný a nejlépe pokud budu mít někoho, kdo poběží podobným tempem jako já.


Návrat na přehled závodů