Pořadí: 213. z 1612 běžců (74. z 89 v rámci kategorie MR mužů)

Počasí: cca. 20 stupňů, jasno (trať převážně na slunci)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Pořadí: 11. z 29 běžců

Počasí: cca. 20 stupňů, slunečno, později soumrak

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Pořadí: 11. ze 152 běžců (143 doběhlo)

Počasí: cca. 15 stupňů, převážně zataženo, místy vítr

Rozložení tempa (dle kilometrovníků a dle kol) (čas na km):

Rozložení tepové frekvence (tepů za minutu, průměry po km) a foto z doběhu:

Mým dalším závodem se stal opět Ostravský maraton, který jsem běžel již počtvrté, ale poprvé na jiné trati než v předchozích letech (kvůli stavebním úpravám). V létě se mi příliš na delších vzdálenostech nedařilo, ale přesto jsem naběhal solidní kilometráž (v srpnu přes 600 km). V září (13.9.) se mi pak podařilo překonat osobní rekordy na 10 a 15 km, avšak věděl jsem, že můj trénink není maratonsky zaměřený (mimo jiné v něm chybějí dlouhé tempové běhy), a proto jsem chtěl s maratonem počkat až do podzimu. Kamarádka, která nakonec pro nemoc nestartovala, mě ale namotivovala, abych to zkusil už v Ostravě, takže jsem se přihlásil, i když jsem to bral spíše jako test před pozdějšími maratony. I tak jsem se ale snažil trochu upravit své běhání i stravování v posledním týdnu, včetně jakési verze superkompenzační diety, kdy jsem v pondělí nejedl nic a naběhal postupně 47 km a v úterý ráno pak nalačno běžel 10 km průměrným tempem 4:15/km. Pak jsem naopak jedl více, z části sacharidy, a běhal méně, i tak jsem ale nějakých 100 km naběhal za pondělí až sobotu ráno. Výsledek úterního testu jsem však považoval za velmi příznivý, protože pokud jsem za nepříznivých podmínek běžel 10 km v tempu 4:15, pak za příznivých podmínek bych měl dát tímto tempem celý maraton. Raději jsem se ale o svém startu nezmiňoval ve foru, abych měl co největší klid a mohl závod skutečně brát jen jako test, nic víc.

Shodou okolností vyšlo, že jsem v pátek měl obchodní jednání v Hradci Králové, a protože mě cestování dost unavuje, tak jsem se rozhodl jet rovnou do Ostravy, kde jsem přespal v hotelu, který byl jen asi 600 metrů od startu. Hotel mi doporučila kamarádka, kterou jsem pak nalákal na půlmaraton, a byl jsem velmi spokojen. Po náročném dni jsem byl velmi unavený a navíc jsem zjistil, že mi chybí nabíječka na Garmin, naštěstí mě ale napadlo požádat na recepci hotelu, abych si ho mohl dobít přes USB na počítači v tamní internetové místnosti, jinak bych byl bez mezičasů (neměl jsem ani obyčejné hodinky). Ještě večer jsem se byl proběhnout kousek po trati a pak jsem zalehl. Ráno jsem se pak nasnídal, když jsem odolal různým laskominám (párkům, vajíčkám), a dal si jen chléb s máslem, medem a čajem a jeden kousek buchty, zaběhl se zaprezentovat, pak se vrátil na pokoj, odpočinul si, a doběhl na start až těsně před plánovaným začátkem. Trochu mě zaskočilo, že start se o 15 minut posunul, ale čekání jsem zvládl. Co jsem ale netušil, bylo, že trať je celkem výrazně zvlněná, že GPS kvůli stromům nebude měřit moc dobře a že kilometrovníky jsou značené podivně, zejména některé ... Před startem jsem potkal Pavla Juřicu, který dnes běžel jen půlmaraton a říkal jsem mu, že bych chtěl běžet půlmaraton za 1:27, avšak pro něho by to bylo moc rychlé. I tak mi ale velmi pomohl, před závodem i během něho (hlavně po svém doběhu).

První km jsem běžel umírněněji, byl jsem ale šokován, že čas po 1 km mám slabých 4:24. Pavel běžel zpočátku přede mnou, ale před 1.km jsem ho předběhl a po zjištění tohoto mezičasu jsem mu utekl. Další km byly o něco rychlejší, ale i tak pomalejší, než bylo tempo 4:07, kterým jsem chtěl běžet. Navíc jsem už po prvních km cítil potřebu močení, kterou jsem vyřešil na 7.km, aniž bych se musel zastavovat či přecházet do chůze. Každé kolo vždy vedlo nejprve do kopce a poté s kopce, avšak trvalo mi delší dobu, než jsem odhadl, jakým tempem mám tu kterou část běžet. Navíc kilometrovníky byly opravdu divné, hlavně ten desátý, byť potěšíl. Ještě do 3.kola jsem se občas střídal v pořadí s Petrem Škrabánkem, který měl nakonec čas 2:56:02, ale spolu jsme neběželi, poté už jsem běžel osamoceně a jen občas předbíhal běžce o kolo či více (někteří běželi jen půlmaraton). Často jsem ale potkával běžce v protisměru, protože na některých místech vedla trať obousměrně. S některými jsem se zdravil, některé jsem povzbuzoval a jiní povzbuzovali mě. Bylo toto fajn. Půlmaraton jsem měl kolem 1:28:30, což bylo ještě pomalejší než na PIM, ale tepovku jsem měl velmi nízkou, tak jsem nevylučoval, že bych mohl do těch 3h doběhnout.

V pátém kole jsem výrazněji zpomalil, ale viděl jsem, že mám stále více než minutový náskok. Pavlovi jsem sice říkal, že to je málo, ale on věřil, že to dám. V šestém kole jsem zrychloval zejména při běhu s kopce a na jeho konci měl náskok ještě 61 sekund. Při každém průběhu jsem bral jeden kelímek vody, kterým jsem se polil a malou část vypil, ale bylo toho velmi málo. Zde jsem vzal kelímek čaje a omylem kelímek ionťáku, slil jsem to a vypil, což mi ale stejně moc nepomohlo, protože při stoupání v 7.kole jsem měl velkou krizi. Musel jsem se povzbuzovat nejenom potichu, ale i nahlas, abych byl schopen ten kopec rozumně vyběhnout. Snažil jsem se i s kopce, ale ani to nepomohlo, aby toto kolo bylo nejpomalejší ze všech. I tak jsem ale viděl, že mám náskok ještě 37s, přičemž Pavel na mě volal, že to dám. Na konci 7.kola se mi podařilo vzít jen kelímek čaje, který byl opět málo naplněný (tak půl deci), ale to nevadilo. V posledním kole jsem se pocitově snažil, abych ten kopec vyběhl lépe než předposlední kolo, abych se nedostal do ztráty na plánovaný čas 3h. I když byla tepovka stále nízká, tak jsem se musel snažit a znovu se povzbuzovat i nahlas, abych do vyběhl dobře. Vzpomněl jsem si i na Redemptoristy, kteří mě přivedli k běhání, a za které jsem běžel. Vzpomněl jsem si i na kamarády, kteří mi fandí, a říkal si, že to i kvůli nim musím zvládnout. Na 39.km (před vrcholem posledního stoupání) jsem již věřil, že to dám a na 40.km jsem měl už skoro jistotu. I tak jsem se nicméně musel motivovat, abych běžel rychle i s kopce a abych to neodflákl. Někde na 40,5.km jsem potkal v protisměru Alexandra Simona, s kterým jsem se dostal do určitého konfliktu v Čadci, a zavolal jsem na něj, že dnes to dám, čemuž jsem už stoprocentně věřil. Měl jsem spoustu sil, a mohl dokonce v závěru i zrychlit, takže jsem doběhl v čase 2:59:30, o půl minuty rychleji, než byla meta 3h. Doběhl jsem na slušném 11.místě, z toho 3. v kategorii, takže jsem i něco vyhrál (300 Kč), což jsem se dozvěděl až večer.

Po doběhu jsem se napil a vydal se chůzí do protisměru, při níž jsem povzbuzoval běžce, kteří ještě na trati běhali. Mezitím mě došel i Pavel Juřica, s kterým jsem se rozloučil a když jsem přišel na metu 41.km, tak právě běžel Sváťa Sedláček. Otočil jsem se a ten 1 km zaběhl s ním, tempem kolem 5:00/km. Mně se i tento běh běžel dobře, únavu po maratonu jsem fakticky necítil. Pak jsem se občerstvil a rozhodl se vyklusat na vlak. Bohužel jsem ale podcenil, že mám těžký neforemný batoh a že jsem přece jen už uběhl náročný závod, a protože jsem navíc byl v určité euforii a koukal i na GPS na hodinkách, tak jsem si nevšiml, že jsem se z rovného chodníku dostal na chodník částečně rozkopaný, na kterém jsem zakopl a spadnul. Naneštěstí jsem měl ten batoh, který pomohl k tomu, že jsem nespadl jen na kolena či ruce, ale i na levý spánek, načež se zdeformovaly brýle a ulétly. Kromě oděrek na hlavě a na kolenech se mi ale nic nestalo, proto jsem vstal a přesunul se na blízkou tramvajovou zastávku, kde jsem se rány pokusil utřít ubrousky a vymýt vodou a kde jsem v batohu našel náhradní brýle, protože stávající byly nepoužitelné. Pak jsem dojel na nádraží, kde jsem potkal dalšího kamaráda běžce, s kterým jsme jeli vlakem do Brna. Ve vlaku jsem se napil a najedl, přelepil rány náplastí a pobavil s kamarádem, cesta nám rychle utekla. Myslím, že je sice škoda, že jsem si nedal pozor, a takto skončil (a bude mě to asi stát určité peníze, zřejmě za novou obrubu brýlí), ale mohlo to dopadnout o dost hůř ...

Pokud se jedná o samotný závod, tak překvapivá je jak velmi nízká průměrná tepovka, která byla ještě nižší, než jakou mívám při maratonech (dnes jen 159,8, tj. 16 tepů pod dlouhodobým průměrem odpovídajícím dnešní vzdálenosti a tempu), tak malá únava, umožňující téměř vyrovnané tempo. Jsem rád, že se mi podařilo dosáhnout času pod 3h, nicméně pokud jsem po doběhu měl dojem, že bych mohl běžet, samozřejmě o něco pomaleji, ještě další kolo, tak je pravděpodobné, že jsem běžel pod své aktuální možnosti. Loňskou Ostravu za 3:17:40 jsem měl na průměru 165,6, kde bych, myslím, měl být schopen běžet i letos. Počasí dnes bylo pro mě ideální, až na občasný poměrně silný vítr. Nakonec jsem se ale vyrovnal se všemi specifiky tohoto závodu, včetně kopcovitého profilu, a doběhl zcela kontrolovaně a jistě do cíle tak, jak jsem chtěl. Věřím přitom, že je důležité, že jsem dnes ty 3h dal, protože příště se nebudu muset bát mnohem agresivnější strategie, která sice nemusí vyjít, ale může mě později posunout k dalším metám, pokud ji budu opakovaně zkoušet. Věřím, že tréninková cesta, kterou jdu, je správná, neboť přináší to, co od ní očekávám. Nejdůležitější je, že mě běhání baví a že se stalo zcela přirozenou součástí mého života. Děkuji ještě jednou všem, co mi fandí, dnes zejména Pavlovi Juřicovi, ale i mnohým dalším, a těm, kteří mě k běhání přivedli (slovenští Redemptoristé, z nichž jeden kněz zítra poběží maraton v Banské Bystrici) a těším se na další běhání, v trénincích i na závodech.

Zajímavé je, že dle výsledků jsem vlastně v pořadí tak osamoceně neběžel, neboť jsem nejenže předbíhal běžce, kteří za mnou byli o několik kol, ale i běžce, kteří na tom byli stejně, jako já. Byl jsem ale v ten okamžik většinou o tolik rychlejší, že jsem vlastně ani nevnímal, že se posouvám v pořadí, když jen v posledních 2 kolech jsem předběhl 4 běžce. Na Artura si vlastně pamatuji, doběhl jsem ho asi 700 metrů před cílem, asi 100 metrů se mě drźel, tak jsem ještě zrychlil, a utekl jsem mu nakonec o 19 sekund. Tento pocit ke konci maratonu neznám. :-) Jinak to dle GPS záznamů více lidí vypadá, že trať byla o několik set metrů kratší, pokud se běželo po ideální stopě, avšak dle mého názoru zvlněný profil měl na výsledný čas větší vliv, než toto zkrácení. I přesto mě mrzí, pokud se ukáže, že jsem 3h nezaběhl na regulérní trati.

Pokud se jedná o brýle, tak deformace naštěstí byla vratná, takže mě oprava stála jen 50 Kč. Též odřeniny jsou jen povrchové, takže budu v pořádku. Pokud se jedná o maratonský výkon, tak ten má dle maďarských tabulek 445 bodů, což je o dost více, než hodnota všech výkonů na kratších tratích.

18.9.2012 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 5. z 8 běžců

Čas: 3:06,9

Rychlost:  15,41 km/hod (3:54 na km)

Průměrná TF:  145,8 tepů/min

Počasí: 12 stupňů, slunečno

Závodu jsem se zúčasnil po předchozím závodu na 10 km a více než jednom dni hladovky, více zde. Po doběhu desítky jsem si říkal, že už nepoběžím a pustím se do přineseného jídla, nicméně jsem se pak rozhodl to zkusit, i když bylo jasné, že čas nebude dobrý.

Po odstartování se vedení ujal Honza Tecl a za ním běželi další 3 lidé. Všichni čtyři se mi rychle vzdálili, což bylo očekávané, nicméně po 150m mě předstihl i Vláďa Diatka, čemuž jsem se divil. Vládi jsem se proto držel a ke konci prvního kola ho předstihl zpět. První kolo jsem měl za 1:31,4, druhé kolo pak při osamoceném běhu za 1:35,5. Tep stihl vystoupat jen ke 160/min. Výsledné průměrné tempo bylo 3:54/km, což ovšem s ohledem na okolnosti považuji za slušný výsledek. Honza vedení neudržel a nakonec ho předstihl náš host, Michal Doležal, nicméně i tak podal pěkný výkon. Jsem rád, že se dnešních závodů zúčastnilo tolik lidí (v obou bězích osm), mám z toho radost.

18.9.2012 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 4. z 8 běžců

Čas: 42:30

Rychlost:  14,11 km/hod (4:15 na km)

Průměrná TF:  167,5 tepů/min

Počasí: 12 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnešního závodu se zúčasnilo několik kvalitních běžců, včetně hosta Michala Doležala, nicméně jsem tentokrát nemohl soutěžit o kvalitní čas či pořadí, neboť jsem experimentoval s tím, jaký výkon zaběhnu s minimem glykogenu. V pondělí jsem nic nejedl a naběhal postupně 47,45 km a i dnes běžel na závod nalačno. Jako reálný cíl jsem viděl, že bych mohl dát čas pod 42:40, což odpovídá tempu na maraton pod 3h. Uź od prvního kola bylo mým spoluběžcům jasné, že dnes nejsem ve formě, a proto jsem byl už na konci 1.kola předběhnut jedním běžcem, na konci 2.kola druhým a někde ve 4.-5.kole třetím. Zkoušel jsem udržet tempo těsně nad 4:00/km, ale to se nepodařilo, proto se mi tito běžci vzdálili a nakonec mě všichni tři předstihli o kolo. Občas jsem pak běžel v blízkosti Pavla Juřici, kterého jsem předstihl o kolo a který pak dělal intervalový trénink, jinak jsem si ale všímal sebe a snažil se, abych splnil cíl, který jsem si dal (výsledné průměrné tempo do 4:16/km). V sedmém kilometru jsem se asi dvě kola držel v závěsu za Ondřejem, který běžel na 3.místě, a který mě předběhl o kolo, ale pak jsem musel zpomalit, avšak i díky zrychlení v posledním kole jsem zaběhl čas 42:30, což znamená tempo 4:15/km. Netypické při běhu bylo, že mi tepovka rostla poměrně rychle a že jsem se více potil, i když bylo chladno (12 stupňů).

Po doběhu jsem měl chuť na těstoviny, které jsem si přinesl, nicméně jsem se jen napil, zaběhl ještě závod na 800m (tempo 3:54/km), vyklusal jsem dalších 800m a pak se do nich pustil. Pak jsem doprovodil Michala k hotelu a zaběhl na nádraží a z něj na Mendlovo náměstí. Doma jsem se pak najedl ještě znovu a ve zvýšeném jezení pokračoval až do večera. Myslím, že experiment proběhl úspěšně, neboť ukázal, že průměrné tempo kolem 4:15/km je pro mě zvládnutelné i po dnu s vysokou kilometráží a vysokým energetickým deficitem. Doufám proto, že bude v mých silách ho udržet za standartních podmínek po celý maraton.

11.9.2012 Brněnské Hamburgy 2000 m

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 8:28,5

Rychlost:  14,16 km/hod (4:14 na km)

Průměrná TF:  148,9 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, jasno

Závodu jsem se bohužel zúčastnil jen sám a vzhledem k únavě po předchozím závodu na 15,2 km jsem to pojal jen jako tempový trénink v tempu 4:14/km.

11.9.2012 Brněnské Hamburgy - hodinovka

Pořadí: 1. z 5 běžců

Čas 15,2 km: 1:01:12

Rychlost:  14,90 km/hod (4:02 na km)

Mezičas 5 km: 19:22

Mezičas 10 km: 39:33 (4.nejlepší výkon v historii)

Mezičas 15 km: 1:00:25 (3.nejlepší výkon historie)

Průměrná TF:  170,5 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, rozednívání, poté slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod probíhal za velmi příjemného počasí, avšak problémem byla doznívající únava z nedělních ligových závodů (5 km a 1500 m), které se konaly jen dva dny před tímto během, a také to, že se závodu sice zúčastnilo 5 lidí, ale nikdo neběžel mým tempem ani tempem blízkým. I přes únavu jsem chtěl zkusit rozběhnout tempem kolem 3:50 a vidět, co se bude dít. Po prvních kilometrech jsem viděl, že tep mám nízký, avšak kvůli únavě nohou nejsem schopen tempo 3:50 udržet, proto jsem pomalu zpomaloval, 5 km bylo za 19:22. Pak jsem se snažil běžet tempem kolem 4:00, abych desítku měl pod 39:30, avšak ani to se mi nepodařilo a desítku měl za 39:33, což je i tak čtvrtý nejlepší čas historie. Poté jsem ještě výrazněji zpomalil, avšak po 13 km mě napadlo, že by nebylo špatné mít 15 km pod 1:00:30, abych tak překonal všechny loňské výkony. Díky postupnému zrychlování (i díky povzbuzování Pavla Juřici) se mi to nakonec podařilo a 15 km jsem měl za 1:00:25, což je třetí nejlepší čas historie, za osobákem jsem zaostal o 59 sekund. Průměrný tep byl dnes velmi nízký, jen 170,5 tepů/min, avšak únava neumožnila, abych běžel rychleji. I přesto jsem ale s výsledkem velmi spokojený.

9.9.2012 Třinec (liga družstev, prolínací soutěž) 1,5 km

Pořadí: 17. ze 17 běžců

Čas: 5:22,17

Rychlost:  16,76 km/hod (3:35 na km)

Průměrná TF:  179,2 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: 22 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod probíhal v rámci prolínací soutěže družstev o postup do 1.ligy, kde bylo od začátku velmi pravděpodobné, že skončím poslední. Navíc od předchozího závodu na 5 km uběhlo celkem málo času, tak jsem ani nemohl čekat příliš dobrý čas, což se potvrdilo. Od začátku mi uteklo všech 16 soupeřů a závod jsem běžel osamoceně. I přes snahu jsem doběhl o 9 sekund pomaleji, než je osobní rekord, navíc při poměrně vysoké TF, avšak i tak to byl pátý nejrychlejší čas v historii (rychleji jsem běžel na všech třech předchozích ligových startech a jednou v tréninku). Na předposlední místo jsem ztratil propastných 21 sekund, ale jinak to byl fajn trénink.

Hned po doběhu jsem se šel vyklusat, a s dvěma kamarády pak vyzkoušel i nějaká běžecká cvičení ke zlepšení techniky. Připadám si velmi nemotorně, ale třeba se to časem aspoň trochu naučím. Každopádně je jisté, že ze mě nikdy běžet na 1500m nebude, nicméně nevadí, i tak to bylo dobré zpestření mého běhání. Za dnešní den jsem přitom naběhal v součtu 42,7 km, takže to byl i dobrý maratonský trénink. :-)

9.9.2012 Třinec (liga družstev, prolínací soutěž) 5 km

Pořadí: 15. ze 19 běžců (18 doběhlo)

Čas: 18:36,55

Rychlost:  16,12 km/hod (3:43 na km)

Průměrná TF:  184,2 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: 22 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dalším závodem se stal závod na 5 km na prolínací soutěži družstev o postup do 1.ligy, kterému jsem dal přednost před PIM desítkou, která byla předchozí den večer. Věřil jsem, že i jiní členové týmu dají této akci přednost, nicméně už v autobuse do Třince bylo jasné, že nejlepší členové odřekli, a proto nemáme žádné šance nejenom na postup, ale ani na dobré umístění. Ještě, že s námi jel i ženský tým, který bojoval o udržení v 1.lize a kterému se zadařilo toto dosáhnout, k čemuž mu gratuluji. Náš tým nakonec skončil na posledním 9.místě, takže zůstává ve 2.lize, pokud ta se bude konat.

Od rekordní pětky na lize dne 2.6., kterou jsem běžel za 18:20, se mi nedařilo žádnou pětku běžet pod 19 minut, když závod Triexpertu jsem měl za 19:21, Hamburg za 19:04 a ostatní závody či mezičasy výrazně nad 19:30. Věděl jsem přitom, že výkon 18:20 je dle mého kalkulátoru nejhodnotnější ze všech výkonů (tempo jen o 1s/km pomalejší než na 3 km) a že tedy bude těžké ho překonat. Na druhé straně jsem tušil, že na body bude potřebný čas kolem 18:00 (ve skutečnosti dokonce 17:30, což jsem vůbec nepředpokládal), a proto bych se měl pokusit o zázrak a rozběhnout rychle. Přitom mi nepřály podmínky, protože nejenže nemám rád dlouhé cestování (do Třince jsme jeli 3 hodiny), ale hlavně závod startoval až ve 13:30, a ještě k tomu bylo slunečno a nejtepleji za několik posledních dnï (22 stupňů ve stínu). Kromě toho se mi pokazily oba Garminy a i když jsem jeden nakonec použil, tak jeho ovládání nebylo šikovné a celkovou pohodu to též nezlepšilo. Jinak jsem se ale rozklusal řádně, a byl jsem v Třinci v nedalekém kostele i na mši, bylo to fajn. Závodu se zúčastnilo 19 lidí, z toho 6 z našeho týmu, paradoxně ale ani jeden neskončil na bodech (v první desítce).

První kolo jsem rozběhl dost rychle, když jsem nechtěl být poslední, dokonce o 2,5s/kolo rychleji, než bylo plánované tempo na čas 18:00. Až příliš jsem se nechal unést atmosférou, ale pokud jsem chtěl mít jakési šance na body, tak jsem to chtěl zkusit. Následně jsem postupně zpomaloval, když běh byl poměrně náročný, přičemž i tepovka byla vyšší, než by měla být. Předběhl jsem týmového kolegu Pavla, ale v závěsu za sebou měl týmového kolegu Vlastu, který mě po asi 2,4 km předběhl. Pohyboval jsem se v pořadí kolem 14.místa, daleko od bodů. Úplně jsem se neorientoval v mezičasech, ale po 3 km jsem zjistil, že mám čas 10:59,5, což je o 2,5 sekundy pomalejší než při osobáku na 3 km, který jsem přitom zopakoval i jako mezičas při rekordních 5 km ve Vyškově. Až do této chvíle jsem myslel, že běžím rychleji, ale 3.km bohužel byl za 3:45. Na konci 3.km jsem přitom předběhl zpět Vlastu, který tempo neudržel, avšak pod vlivem únavy (vysoká TF kolem 190) a tepla jsem výrazně zpomalil i já, přičemž 4.km jsme měli za 3:51. Vlasta se držel za mnou o pár metrů, což bylo z hlediska mých šancí špatné.

V posledních dvou kolech jsem se rozhodl zkusit přidat a Vlastovi utéct. Sice jsem opravdu zrychlil, ale neutekl jsem mu, naopak jsem byl 300 metrů před cílem předstižen a nakonec poražen o 8 sekund. Díky našemu zrychlení jsme nicméně předběhli jednoho dalšího soupeře, já asi 230 metrů před cílem. Byl jsem v ten monent výrazně rychlejší než on a byl jsem si jistý, že už ho porazím. Velmi jsem se ale mýlil, protože na něho někdo asi 150 metrů před cílem zakřičel, ať to ještě zkusí, a zrychleným finišem mě udolal. Já nakonec doběhl na 15.místě v čase 18:36,55, za mnou skončili dva týmoví kolegové (třetí týmový kolega vzdal) a jen jeden další člověk. Doběhl jsem o 16 sekund pomaleji než tehdy ve Vyškově, ale i tak to byl druhý nejlepší výsledek historie. Zároveň jsem na mezičasech měl třetí nejrychlejší 2 km, 3 km i 4 km historie, což též není špatné. Po doběhu jsem byl zklamaný, ale myslím, že to úplně ostuda nebyla, protože jsem měl přece jen výrazně rychlejší čas, než třeba v tom červenci. Možná jsem měl v těchto podmínkách rozběhnout opatrněji, ale z hlediska bodů by to stejně nic neřešilo.

Po závodu jsem se vyklusal a ještě nastoupil i na závod na 1500 metrů. Pokud se jedná o závěry z dnešního závodu, tak věřím, že je v mých silách za pro mě lepších podmínek překonat osobní rekord na 3 km a samozřejmě i 6-7 km. Jinak bych se ale už měl soustřeďovat na delší tratě, kde přece jen mám výrazně více šancí než na kratších závodech s běžci - specialisty. Hodnotit to tedy mohu jen jako dobrý trénink a příjemně strávený den, nic víc a nic míň ...

4.9.2012 Brněnské Hamburgy 1000 m

Pořadí: 2. ze 4 běžců

Čas: 3:35,7

Rychlost:  16,69 km/hod (3:36 na km)

Průměrná TF:  158,5 tepů/min

Počasí: 18 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Tohoto závodu, který jsem běžel po desítce (39:31), se zúčastnili 4 lidé, když bylo pravděpodobné, že doběhnu druhý, protože na Honzu Tecla (ročník 1958) nemám, a kromě mě běželi Jiří Brtník (ročník 1952) a Libor Pečenka (ročník 1961). Po odstartování se Honza ujal vedení, ale Jirka se ho překvapivě držel a ještě na 200 metrech byl vedle něho. Jirka přitom běžel ve druhé dráze, protože se mi snažil nechat místo, ale zakřičel jsem na něj, ať si seběhne, že teď nemám sílu. Předběhl jsem ho až na 400 metrech, které jsem měl za 1:23,3, tedy v tempu 3:28/km, přičemž v té době byl už Honza velmi výrazně přede mnou. Už jsem byl celkem unavený a v přiměřeném úsilí doběhl do cíle za 3:35,7, tedy o více než 12 sekundy za Honzou, který má krátké vzdálenosti výborné. Jirka se rychlou čtyřstovkou unavil a doběhl v čase 4:06, nicméně rychlost, kterou jsem u něj viděl, bych od něj nečekal. :-)

Svůj čas 3:35,7 hodnotím jako přiměřený situaci, ve které jsem se nacházel, byl o 7,7 sekundy za osobákem a jednalo se o 12.nejrychlejší čas historie. Nicméně jinak dobře vím, že je to skoro ostudný výkon, ale to nevadí, jedná se o tempo odpovídající 5 km těsně pod 18:00. Myslím, že právě takovým tempem bych měl zkusit ligovou pětku v neděli rozběhnout s tím, že uvidím, jaký z toho zaběhnu výsledek.

4.9.2012 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 4 běžců

Čas: 39:29

Rychlost:  15,20 km/hod (3:57 na km)

Mezičas 5 km: 19:36

Průměrná TF:  169,0 tepů/min

Počasí: 16-18 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dalším závodem Brněnských Hamburgů byl opět závod na 10 km, který jsem běžel jako součást přípravy na ligových 5 km, které se běží o 5 dní poté. Byl jsem ještě unaven po sobotním běžeckém dni, během kterého jsem uběhl 70,2 km, a ráno se mi nechtělo vstávat, navíc si včera tělo vyžádalo doplňování energie, tak jsem snědl přes 20 000 kJ. Nic z toho nenasvědčovalo, že bych dnes mohl zaběhnout obstojně, nicméně jako obvykle jsem chtěl zkusit rozběhnout slušně a vidět, co z toho bude. Závodu se kromě mě zúčastnili dva noví běžci, kteří ovšem mají slušnou výkonnost, a Libor.

Od prvních metrů jsem se ujal vedení a udržoval jsem tempo kolem 3:54/km, těsné za mnou pak běžel Michal Jirka, z větším odstupem za ním pak Ondřej Cabák. Po 3 km ale Jirka přestal běžet v závěsu za mnou, ale ponechal si za mnou asi 10 metrový odstup, který udržoval až do cíle (doběhl 6 sekund za mnou). Bohužel jsem mírně zpomalil, ale tempo bylo stále kolem 4:00/km, když mezičas na 5 km byl 19:36. Tepovka byla nízká, avšak kvůli únavě jsem nebyl schopen běžet příliš rychleji, nicméně jsem si dal cíl, abych zaběhl pod 39:30, což by znamenalo druhý nejlepší výkon v historii. I díky zrychlení v posledním kilometru se mi to podařilo, když čas byl 39:29, což je o 43 sekund pomaleji, než byl osobák. Měl jsem pocit, že bych tempem kolem 4:00/km byl schopen ještě pár kilometrů kroužit, ale těžko říct. Průměrná tepovka nicméně byla ještě o málo nižší než před 14 dny, kdy jsem běžel za 39:47, a byla jen 169 tepů/min. Je nicméně otázkou, nakolik příznivého poměru tep/tempo budu schopen využít k zlepšení, protože mám dojem, jako by už tělo ani nebylo ochotno se do vysokých tepů dostat, přitom ANP mám 178. Nicméně, i tak jsem s dnešním výsledkem spokojen.

Po doběhu jsem ještě běžel závod na 1 km za 3:35,7, což není úplně pomalé, byť jsem za osobákem zaostal o 7,7 s. Jsem zvědav, jak mi to půjde na nedělní ligové pětce. Každopádně tam nemám co ztratit, neboť kvalita ostatních účastníků bude vysoká, a proto bych se měl snažit běžet od začátku pocitově naplno, i když je otázkou, nakolik mě to tělo dovolí. Myslím ovšem, že nemusím mít obavy, že bych snad přepálil, protože toho v těchto týdnech snad ani nejsem schopen ...

30.8.2012 Brněnské Hamburgy (26 km)

Pořadí: 1. ze 6 běžců

Čas: 1:55:59

Rychlost:  13,45 km/hod (4:28 na km)

Průměrná TF:  150,6 tepů/min

Mezičas 10 km: 42:37 (4:16/km)

Mezičas 21,1 km: 1:33:35 (4:26/km)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +16 až +20 stupňů, svítání, poté jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnešní závod jsem chtěl využít pro posouzení, zda se mám přihlásit na některý podzimní maraton, a jakým způsobem ho mám běžet. Závod jsem sám pořádal, zúčastnilo se ho 6 lidí, kteří přicházeli v jeho průběhu, a Pepa, který zajišťoval obsluhu netbooku pro měření časů běžců a počtu kol. Díky řediteli Moravské Slavii jsme měli k dispozici stůl a dvě židle, kromě toho jsem dovezl zmíněný netbook, startovní čísla se špendlíky, vody s kelímky, medaili, startovní listinu s tužkou, kbelík na odpadky a spoustu svých drobností. Bohužel jsem přitom musel ještě v noci upravit program o možnost variabilního začátku, takže příprava všeho způsobila, že jsem šel spát až v 0:30. Vstávat jsem musel už ve 4:20, abych stihl autobus ve 4:41, jedoucí k Morendě, pojídal jsem více věcí večer a něco málo i ráno. Večer jsem i více pil, což se projevilo tím, že jsem musel v noci 2x na WC, takže jsem se moc nevyspal. Kromě toho můj trénink posledních týdnů není maratonsky zaměřený, naproti tomu mám několik osobáků na krátkých vzdálenostech v posledních dnech (400 m, 800 m, 1500 m, 2000 m). Když jsem dojel na stadion, tak jsem vše v klidu připravil, ještě se napil a snědl kousek čokolády a čekal na pomocníka Pepu, avšak objevil se mezitím jen závodník Hugo. Pepa měl technické problémy (defekt kola) a nakonec dorazil s více než půlhodinovým zpožděním, proto jsem první půlhodinu pouze stál u počítače a odměřil Hugových 5 km. Mezitím jsem ale dost stuhl a když mi pak zahájil měření Hugo, tak se mi běželo dost špatně. Poté se s menším odstupem objevil Pepa, kterého jsem však díky jeho defektu nestihl instruovat, proto jsem něco říkal až v průběhu běhu a o přestávce (viz dále), přišli pak i další závodníci, i když ne všichni, kteří se přihlásili.

Od prvních kilometrů se mi neběželo dobře, tep byl sice nízký, ale nedokázal jsem běžet rychleji. Po 5,6 km jsem se napil a rozhodl se, že doběhnu maximálně 10 km a pak pokus ukončím. Kdyby se neobjevil Pavel Juřica, který chtěl původně se mnou běžet tempem 4:10 cca. 5 km (já už měl mít za sebou 15-20 km), tak bych to udělal, takto jsem doběhl 10 km v čase 42:37 (tempo 4:16/km) a rozhodl se pokračovat dál. Protoźe se mi ale chtělo na WC, tak jsem musel odskočit do keřů (na trávník jsem močit nechtěl), pak jsem se vrátil, vzal vodu, povídal chvíli s Pepou a teprve po přestávce dlouhé 135 sekund jsem pokračoval dál.

Záměr běžet s Pavlisem jsem nerealizoval, protože jsem začal na jiném místě, než běžel on, a když mě doběhl, tak jsem nebyl schopen běžet jeho tempem 4:00/km, kterým běžel svou pětku. Přesto jsem ale běžel rychleji než před přestávkou, což platilo asi do 15.km, kdy Pavel svůj pokus ukončil. Pak už jsem výrazně zpomaloval, ale chtěl jsem doběhnout aspoň do půlmaratonu, který jsem měl v čase 1:33:35. Protože jsem se cítil dobře, tak jsem se rozhodl ještě pár kol přidat a nakonec doběhl do 26 km v průměrném tempu 4:28/km. Cítil jsem, že bych býval byl schopný doběhnout do cíle celého maratonu při výsledném čase mezi 3:10 a 3:15, ale nechtěl jsem zbytečně vyčerpávat organismus, když by výsledný čas stejně nebyl osobákem a když mě už příští týden čeká ligová pětka, navíc na slunci už bylo dost teplo.

Po doběhu jsem se občerstvil, pobavil s kamarády a čekal, až Honza Tecl doběhne svou desítku. Když byl 3,5 kola před cílem, tak jsem dostal chuť si zaběhnout osmistovku, běžela se mi překvapivě velmi lehce, čas jsem měl 2:59,1 (tempo 3:44/km) a ani po doběhu nebyl unavený. Průměrný tep při předchozích 26 km jsem měl jen 150,6 tepů/min, což bylo 17 tepů pod dlouhodobým průměrem, takže takový běh mě teoreticky neměl moc vyčerpat. V podstatě to byl dobrý aerobní trénink, avšak ohledně svých maratonských možností jsem příliš nezjistil. I přes všechny problémy ale věřím, že se závod nakonec vydařil a že se líbil všem, kteří na něj přišli.

25.8.2012 Vyškov (liga družstev) 1500 m

Pořadí: 12. ze 13-14 běžců (13 dokončilo)

Čas: 5:12,99 (zlepšení OR o 3,37 s)

Rychlost:  17,25 km/hod (3:29 na km)

Průměrná TF:  173,6 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 24 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Mé další tři závody proběhly ve 4.kole ligy družstev. Původně jsem tam ani nechtěl jet, protože se běžely jen krátké vzdálenosti, na kterých jsem podle svého názoru neměl šanci na dobrý výkon ani na dobré umístění, avšak vedoucí družstva mi napsali, abych to přesto zkusil, a na závody mě nominovali, konkrétně na 800 metrů. 1500 metrů a případně dle potřeby na štafetu 4 x 400 metrů. Po shlédnutí seznamu přihlášených jsem ráno požádal, abych byl dopsán i na závod na 400 metrů, naopak se pak ukázalo, že štafetu nepoběžím, protože náš klub je schopný postavit jen dvě štafety a ne tři, jak se původně počítalo. Stručný přehled všeho, co jsem v den závodu dělal, je zde, proto se v tomto reportu soustředím jen na samotný závod, kterého se report týká.

Na 1500 metrech jsem letos na lize startoval už dvakrát, vždy jsem překonal osobák, ale byl poslední. Tentokrát jsem poslední být nechtěl, ale bylo jasné, že po předchozích dvou pro mě velmi kvalitních krátkých závodech to nebudu mít jednoduché, navíc jsem zjistil, že borci, za kterými jsem byl jen o kousek, se nakonec nezúčastní. Nevěděl jsem, jak závod běžet a co mohu očekávat, nicméně jsem si řekl, že už nemám co ztratit, tak zkusím běžet i toto poblíž maxima a uvidím, co se bude dít.

Na prvních sto metrech jsem se pokusil seběhnout tak, abych nebyl poslední, přičemž jsem měl dojem, že jsou za mnou dva lidé, ale nejsem si jistý, jak to bylo. Později už jsem nikoho neslyšel, tak jsem po doběhu myslel, že jsem se snad spletl, nicméně jeden člověk za mnou skutečně doběhl (asi o 20 sekund pomaleji) a u druhého nevím, protože ve výsledcích je jeden člověk s poznámkou, že nenastoupil, ale s pořadím. Přede mnou běžel týmový kolega Pavel, kterého jsem se chtěl udržet, ale nepodařilo se mi to ani chvíli, takže jsem první kolo doběhl asi o 2 sekundy za ním. Toto kolo jsem měl dle hlášení za 1:19. Další dvě kola jsem běžel pomaleji (dle hlášení 1:26 a 1:25,5), a Pavel se mi ještě vzdálil, avšak věděl jsem, že i tak běžím dobře, na osobák. Na začátku posledního kola se mi zdálo, že bych snad i Pavla mohl doběhnout, protože krátkodobě zpomalil, avšak mu se podařilo krizi překonat, takže jsem doběhl za ním, nicméně jsem i díky tomu v posledních 300 metrech o něco zrychlil a dosáhl čas 5:12,99, čímž jsem překonal osobák o 3,37 sekundy. Po doběhu jsem nicméně byl celkem vyčerpaný, což se zlepšilo až po dalším klusání. Měl jsem ale osobák a nedoběhl jsem poslední, což bylo fajn.

Kamarád, který mě pozoroval, říkal, že jsem běžel dost strnule a navíc pajdal na jednu nohu, čehož jsem si nebyl vědom, ale určitě tomu tak bylo, částečně i kvůli únavě z předchozích závodů. Průměrná tepovka tentokrát byla jen 173,6 tepů/min, což je méně než při předchozích závodech dvou rekordních závodech (179,7 a 176,5), přestože jsem tentokrát běžel rychleji. Na rozdíl od závodů na 800 metrů a 400 metrů jsem zaostal o 6 sekund za očekáváním dle kalkulátoru, z čehož usuzuji, že by mělo být v mých silách běžet 1500m ještě rychleji, určitě pod 5:10. Přesto ale věřím, že i čas 5:12,99 nebyl špatný. Prožil jsem povedený běžecký den. :-)

25.8.2012 Vyškov (liga družstev) 400 m

Pořadí: 7. ze 7 běžců

Čas: 1:15,90 (zlepšení OR o 4,1 s)

Rychlost:  18,97 km/hod (3:10 na km)

Průměrná TF:  156,4 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 24 stupňů, zataženo

Rozložení tepovky (tepů za minutu):

Mé další tři závody proběhly ve 4.kole ligy družstev. Původně jsem tam ani nechtěl jet, protože se běžely jen krátké vzdálenosti, na kterých jsem podle svého názoru neměl šanci na dobrý výkon ani na dobré umístění, avšak vedoucí družstva mi napsali, abych to přesto zkusil, a na závody mě nominovali, konkrétně na 800 metrů. 1500 metrů a případně dle potřeby na štafetu 4 x 400 metrů. Po shlédnutí seznamu přihlášených jsem ráno požádal, abych byl dopsán i na závod na 400 metrů, naopak se pak ukázalo, že štafetu nepoběžím, protože náš klub je schopný postavit jen dvě štafety a ne tři, jak se původně počítalo. Stručný přehled všeho, co jsem v den závodu dělal, je zde, proto se v tomto reportu soustředím jen na samotný závod, kterého se report týká.

Po úspěšném závodu na 400 metrech jsem byl poměrně nabuzený, avšak díky vyklusání, a krátkému relaxačnímu cvičení jsem se dokázal zklidnit, takže jediný problém byl v tom, že jsem neměl žádnou zkušenost se startovními bloky, ze kterých se startovalo. Zároveň jsem viděl, že běží celkem jen 7 lidí ve dvou rozbězích, z toho 1 mimo body, takže za závod získám rekordních 5 bodů pro naše družstvo, což bylo nad očekávání dobré. Přesto jsem chtěl zaběhnout i slušný čas, věřil jsem v čas kolem 1:18. Běžel jsem v druhém rozběhu, s třemi dalšími účastníky, opět ve vnitřní dráze. V blocích jsme byli celkem dlouho, což jsem částečně zavinil i já, svou neznalostí, když jsem nejprve neklečel nohou na zemi a pak jsem se dotýkal rukou startovní čáry, a nebyl za ní. I díky tomu mi ale tepovka klesla ze 120 tepů na 96 tepů, s kterými jsem startoval. Měření jsem tentokrát spustil už v okamžik, kdy jsem zaklekl do bloků, ale požádal jsem kamaráda, aby mě odměřil.

I když bylo od začátku jasné, že budu poslední, tak jsem se pocitově snažil přinejmenším tolik, jako na závodu na 800 metrů a i poslední stovku zkusil dosprintovat. Po doběhu jsem se ptal kamaráda, kolik mi naměřil, z jeho mobilu jsme získali čas kolem 1:17, což znamenalo další osobák. Skutečnost byla ještě lepší, oficiální čas byl 1:15,90, takže jsem osobák překonal o 4,1 sekundy. I z tohoto jsem měl velkou radost. Když jsem pak telefonoval s kamarády, tak říkali, že jsem je šokoval, že body mám právě ze 400 metrů, i když pravdou je, že jedinou mou zásluhou bylo, že jsem projevil tu drzost, abych požádal vedoucího družstva, aby mě do závodu nominoval. Nakonec se ale tento krok vyplatil, přičemž nemyslím, že by to bylo nějak nefér, nebo že bych do závodu nepatřil. Výrazně překonaný osobní rekord v tempu pod 3:10/km je ovšem velmi příjemným bonusem, ze kterého má též velkou radost. Jednalo se přitom o můj jubilejní 150.závod v životě. :-)

25.8.2012 Vyškov (liga družstev) 800 m

Pořadí: 11. z 11 běžců

Čas: 2:39,20 (zlepšení OR o 8,8 s)

Rychlost:  18,09 km/hod (3:19 na km)

Průměrná TF:  163,3 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 24 stupňů, zataženo

Rozložení tepovky (tepů za minutu):

Mé další tři závody proběhly ve 4.kole ligy družstev. Původně jsem tam ani nechtěl jet, protože se běžely jen krátké vzdálenosti, na kterých jsem podle svého názoru neměl šanci na dobrý výkon ani na dobré umístění, avšak vedoucí družstva mi napsali, abych to přesto zkusil, a na závody mě nominovali, konkrétně na 800 metrů. 1500 metrů a případně dle potřeby na štafetu 4 x 400 metrů. Po shlédnutí seznamu přihlášených jsem ráno požádal, abych byl dopsán i na závod na 400 metrů, naopak se pak ukázalo, že štafetu nepoběžím, protože náš klub je schopný postavit jen dvě štafety a ne tři, jak se původně počítalo. Stručný přehled všeho, co jsem v den závodu dělal, je zde, proto se v tomto reportu soustředím jen na samotný závod, kterého se report týká.

Na 800 metrech jsem měl osobák 2:48, který však dle výpočtů dost zaostával za předpoklady, které jsem dle kalkulátoru měl (jen o 1s/km pomaleji jsem uběhl celých 1500 metrů). 4 dny před závodem jsem na závodech Brněnské Hamburgy zaběhl čas 2:49, takže jsem věřil, že bych na lize mohl o nějakou sekundu osobák překonat, nicméně jistý jsem si nebyl, protože tempem pod 3:30/km jsem nebyl schopen při trénincích běhat ani 400 metrů. Závodu se zúčastnilo 11 lidí, takže bylo od začátku jasné, že budu poslední a že nezískám ani jeden bod. Rozhodl jsem se netaktizovat a od začátku běžet pocitově naplno, přičemž jsem ani nesledoval mezičas na 400 metrech (a jen ho pomocí autolapu odměřil, byť nepříliš přesně).

Podle očekávání jsem se hned po seběhu na 100 metrech dostal na poslední místo (startoval jsem ve vnitřní dráze) a ztráta rostla. Snažil jsem se nicméně běžet co nejlépe, takže jsem se i dost zadýchal, byť tepovka nestihla v průběhu závodu vystoupat ani na hranici ANP. Když jsem doběhl do cíle, tak jsem poprvé koukl na hodinky a byl šokován, že čas je pod 2:40, konkrétně byl 2:39,20. Osobák jsem zlepšil o 8,8 sekundy a rychlostně se zlepšil o 1 km/h. Tak dobrý čas jsem opravdu nečekal a měl jsem z výkonu radost, avšak na slavení nebyl čas, protože jsem se musel připravit na 400 metrů, které jsem běžel půl hodiny poté, viz zde. Mezičas na 400 metrech byl kolem 1:18-1:19, což byl též osobák (zatím 1:20). I zpětně ale hodnotím svůj výkon jako velmi povedený, byť dle maďarských tabulek je samozřejmě dost slabý.

21.8.2012 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 1. ze 4 běžců

Čas: 2:49,1

Rychlost:  17,03 km/hod (3:31 na km)

Průměrná TF:  157,0 tepů/min

Počasí: 22 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dnešním druhým závodem Brněnských Hamburgů byl závod na 800 metrů, který jsem běžel 20 minut po doběhu závodu na 10 km (39:47). Závod jsem chtěl zkusit běžet naplno, jako test před sobotní ligou, kde bych měl běžet právě i 800 metrů. Sice se obávám, že tam budu poslední (osobák mám slabých 2:48), ale přesto chci bojovat. Závodu se zúčastnili kromě mě Pavel Juřica, u kterého člověk nikdy neví, co ho při závodu napadne, a zda tedy poběží či nepoběží naplno, Zdeněk Moravec, který byl čerstvý (neběžel 10 km) a Michal Halaj, který měl desítku za 48:06, avšak u kterého nebylo jasné, jakou má výkonnost na kratších tratích.

Po startu se ujal vedení Michal, který však běžel ve druhé dráze, tak jsem na něj zakřičel, aby si seběhl a zbytečně si nenabíhal metry navíc. Já byl na druhém místě, těsně za mnou byli Hugo a Pavlis. Michal první dvoustovku přepálil, měl ji za 40s, takže postupně zpomaloval, a právě na 200m jsem ho předběhl. Dále jsem už události za sebou moc nevnímal, ale slyšel jsem, že se Pavlis na závodění se mnou vykašlal, vyvezl se dalších 200 metrů s Michalem, který už hodně zpomalil, a pak si doběhl v pohodě za 3:00. Hugo se asi snažil více, ale už na 400 metrech jsem ho za sebou neslyšel, nakonec měl 2:58. Já měl na 400m čas 1:23,6 a věřil jsem, že bych mohl zaběhnout i osobák. Běželo se mi dobře, nicméně jsem měl nakonec 2:59,1, což byl čas o vteřinu za osobákem (třetí nejlepší výkon historie). Zajímavé ovšem je, jak nízko se držela tepovka, která byla v maximu jen na 176. Z toho bych usuzoval, že metabolicky by tělo zvládlo běžet rychleji, avšak kvůli špatné technice či něčemu jinému nejsem schopen běžet rychleji, i když se snažím. Uvidíme ovšem, jak to bude vypadat na ligovém závodu v sobotu. Jakýkoliv čas pod 2:48 bych ale považoval za úspěch, byť asi budu poslední.

21.8.2012 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 4 běžců

Čas: 39:47

Rychlost:  15,08 km/hod (3:59 na km)

Mezičas 5 km: 19:45

Průměrná TF:  169,2 tepů/min

Počasí: 22 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dalším závodem byl závod na 10 km v rámci Brněnských Hamburgů. Předpověď počasí byla dost nepříznivá, protože mělo být teplo a slunečno, nicméně sice už v 5:30 ráno bylo 22 stupňů, ale zůstalo zataženo. Závodu jsem se zúčastnil já, Pavel Juřica a dva noví účastníci, Michal Halaj a Michal Jandásek. Opět jsem sebou vzal i netbook, který nám slouží jako časomíra i pro zobrazení aktuálního průměrného tempa. Na minulém Hamburgu se mi podařilo běžet 5 km za 19:04, což byl nejhodnotnější výkon tohoto měsíce, a proto jsem chtěl i dnes zkusit rozběhnout tempem do 3:50 a to udržet co nejdéle.

Od prvních kol bylo jasné, že i dnes poběžím zcela osamoceně s tím, že tempo 3:50 je tentokrát nereálné, proto jsem se snažil udržet tempo kolem 3:55. Bohužel jsem opět měl problémy s občasným pokašláváním, jinak se mi běželo dobře a věřil jsem, že čas pod 40:00 zaběhnu. Na konci 7.km se objevil na stadionu i Hugo, který z časových důvodů přišel jen na 800m, tak jsem ho poprosil, aby upravil zobrazení netbooku o jedno kolo, což udělal. V ten okamžik jsem výrazněji zrychlil, což ale nebylo udržitelné, proto jsem se vrátil zpět k tempu kolem 4:00-4:05. Protože jsem ale nechtěl, aby čas byl opět jen pár sekund pod 40 minut, tak jsem pak zkusil v posledních 3 kolech zrychlit a i díky tomu doběhl v čase 39:47, což znamenalo čtvrtý nejlepší výkon v historii. Průměrná tepovka byla zejména kvůli pomalejšímu začátku nízká, jen 169 tepů/min, když můj anaerobní práh byl 178 tepů. Závod mě příliš nevyčerpal, býval bych měl sílu běžet tempem kolem 4:00-4:05 ještě dalších několik kilometrů. I proto jsem poté zaběhl 800 metrů za 2:49,1 v tempu 3:31, což byla má třetí nejrychlejší osmistovka v historii, jen 1,1 sekundy za osobákem.

Pokud se jedná o dnešní desítku, tak jsem zaostal za osobákem o 61 sekund, což je celkem dost, přesto ale mám dojem, že se mi postupně běhá lépe, což je fajn. Důležité přitom je, že se mi podařilo stabilizovat výkonnost na tempu 3:50-4:00 na vzdálenostech 5-10 km, což by mohlo pomoci i pro delší vzdálenosti. Nejbližší závod mě ovšem čeká liga (800 m, 1500 m, 4 x 400 m) a teprve po ní bych měl uvažovat o strategii pro maratonský test příští čtvrtek. Těžko říct, jak na tom budu, ale aby měl test smysl, tak bych se měl snažit ho rozběhnout na tempu kolem 4:00/km s tím, že uvidím, co se bude dít dále.

17.8.2012 Brněnské Hamburgy 1500 m

Pořadí: 2. ze 4 běžců

Čas: 5:27,7

Rychlost:  16,48 km/hod (3:38 na km)

Průměrná TF:  166,0 tepů/min

Počasí: 18 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Po závodu na 5 km jsem běžel závod na 1500 metrů, kterého se zúčastnili čtyři běžci, tentokrát jsem běžel obutý. Chtěl jsem zkusit běžet poměrně rychle, abych otestoval formu před ligou, která se koná příští týden, proto jsem tempo na netbooku nastavil na 3:30/km. Od začátku jsem se ujal vedení, těsně za mnou pak běžel Pavel Juřica. První kolo jsme běželi celkem rychle, druhé jsem však výrazně zpomalil, takže bylo jasné, že poblíž rekordu nebudu. Dalších 700 metrů jsem se snažil opakovaně měnit tempo, abych Pavlovi případně utekl, avšak on se nedal a v posledních 100 metrech mě předběhl a dofinišoval do cíle o 3 sekundy rychleji než já. Přesto jsem ale měl relativně slušný čas 5:27,7, což je 9.nejlepší výkon historie, opět při nízké tepovce. Z hlediska poměru výkon/tep mohu být spokojen, avšak dobře vím, že jsem byl ještě 11 sekund za osobákem. Na lize příští týden bude úspěch, pokud neskončím poslední, k čemuž však budu muset běžet pod 5:15. Uvidíme, zda to vyjde ... Jinak jsem ale v těchto dnech v běžecké pohodě a to je pro mě důležité. Bohu díky za to!

17.8.2012 Brněnské Hamburgy 5 km

Pořadí: 1. ze 6 běžců

Čas: 19:04,4

Rychlost:  15,73 km/hod (3:49 na km)

Průměrná TF:  171,2 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: 18 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Mým dalším tréninkovým závodem byl závod na 5 km. Původně jsem měl ve středu běžet desítku na Palackého vrchu, ale kvůli pracovním povinnostem jsem přijít nemohl, proto jsem si ráno dal testovací pětku s kamarádem Vlastou, ovšem bylo už dost teplo, tak jsem měl 19:24. Dnes bylo o hodně příjemněji, takže jsem se chtěl pokusit o tempo 3:45, což by byl čas 18:45. Poprvé na závody Brněnských Hamburgů jsem sebou vzal i netbook, pro zobrazování aktuálního tempa běžců. Přišlo celkem 6 lidí, avšak čtyři měli slabší výkonnost než já a Pavlisovi se dnes nechtělo závodit, proto jsem od začátku běžel osamoceně.

Přestože tepovka byla poměrně nízká, tak se tělu nechtělo běžet pod 3:50, toto se změnilo až v posledním kilometru, kdy jsem chtěl dostihnout Pavlise, který běžel na 2.místě, o kolo, což se mi podařilo, a díky jeho zrychlení, kterým mi chtěl na posledních 150 metrech pomoci, jsem v závěru zrychlil i já, takže jsem poslední km měl za 3:40,6. celkově jsem zaběhl 19:04,4, což byl sedmý nejlepší výsledek v historii, přesto jsem ale zaostal o 44 sekund za osobákem. Průměrná tepovka byla nicméně nízká a celková únava též, o čemž svědčí i následně dobře zaběhnutých 1500 metrů tempem 3:38,5. Myslím proto, že z dnešním závodem mohu být spokojený.

7.8.2012 Brněnské Hamburgy 3 km

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 11:16,3

Rychlost:  15,97 km/hod (3:45 na km)

Průměrná TF:  166,2 tepů/min

Počasí: cca. 15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod jsem běžel půlhodiny po 10 km tempem 4:08/km. Kromě mě se zúčastnil Tomáš Kalina, který chtěl běžet na cílový čas 11:00 a Lucie Coufalová, která běžela pomaleji (nakonec 12:45). Rozhodl jsem se běžet s Tomášem, tempem kolem 3:40/km. Prvních 100 metrů jsem vedl já, pak se ujal vedení Tomáš, za kterým jsem běžel několik metrů. První km jsme měli za 3:42 a stejně tak i druhý. Protože jsem měl přitom dojem, že Tomáš mírně zpomaluje, tak jsem ho po 1500 metrech předběhl, ale po dalších 400 metrech mě předběhl zpět a v posledních 3 kolech se mi vzdálil, nakonec měl 10:57,9. Já v posledních 2 kolech věděl, že už na čas pod 11:00 ani na první misto nemám, a i proto mírně zpomalil a poslední km měl za 3:52. Výsledný čas 11:16 byl o 19 sekund pomalejší než osobák, nicméně i tak jsem měl 9.nejrychlejší trojku historie. Jsem přitom rád, že Tomáš měl pod 11:00, snad jsem tomu mírně pomohl i já. Poměr tepu a rychlosti byl i v tomto závodu velmi příznivý, což vesměs po desítce nebývá, avšak problém zůstává v tom, že se dosud nedokážu dostat s tepovkou na dostatečně vysoké hodnoty. Snad se to ale na podzim podaří ...

7.8.2012 Brněnské Hamburgy (10 km)

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 41:17

Rychlost:  14,53 km/hod (4:08 na km)

Mezičas 5 km: 19:49

Průměrná TF:  160,7 tepů/min

Počasí: cca. 15 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závodu jsem se zúčastnil nakonec sám, původně byl vyhlášen na 15 km. Ráno se mi nechtělo vstávat a i poté jsem byl unavený, přesto jsem chtěl rozběhnout tempem kolem 3:50-3:55/km a vyzkoušet, zda doběhnu v tomto tempu až do 15 km (kde tempo osobáku mám 3:58). Prvních 5 km jsem měl za 19:49 (3:58/km), avšak přestože byla tepovka nízká, tak jsem měl pocit "těžkých nohou", které jsem jen těžko zvedal. Po zpomalení na 6.km (4:05) jsem si vzal flašku s vodou a osvěžil se, poté jsem ale paradoxně ještě výrazněji zpomalil a výsledný čas na 10 km byl celkem špatný. Pozitivní nicméně je, že poměr tepovky a tempa byl příznivý, a i to, že mě závod moc neunavil, když jsem v následném závodu na 3 km byl schopen dát tempo 3:45/km.

31.7.2012 Brněnské Hamburgy 1500 m

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 5:31,7

Rychlost:  16,19 km/hod (3:41 na km)

Průměrná TF:  178,1 tepů/min (?)

Počasí: cca. 18 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Po závodu na 10 km jsem běžel závod na 1500 metrů, kterého se kromě mě a Kamila Pulicara zúčastnil i Honza Tecl. Rozhodl jsem se běžet bosý, Kamil se přidal. Tempo jsem žádné neplánoval a rozhodl se běžet střízlivě. Hned na začátku mi utekl Kamil v závěsu za Honzou, a postupně se mi oba vzdalovali. Běžel jsem dost volně a běželo se mi dobře. Kamil se ztratil kamsi dopředu, ale Honza byl přede mnou jen asi o 5 sekund. Ve třetím kole jsem se proto rozhodl mírně zrychlit, abych Honzu doběhl, což se mi podařilo na začátku posledního kola, konkrétně 300 metrů před cílem. I když můj čas byl špatný, tak jsem dostal chuť v závěru zrychlit s tím, že jsem počítal, že se Honza zachytí, realita však byla taková, že mé zrychlení bylo tak výrazné, že jsem už podle stínu viděl, že jsem Honzu ztratil už po několika desítkách metrů a neohrožován doběhl na 2.místě za 5:31,7. Nejvíce mě ale překvapilo, že jsem poslední kolo měl pod 1:23, a proto jsem hned po doběhu dostal chuť si po vyklusání zkusit zaběhnout 800 metrů-1 km, byť mimo závod. I díky Kamilově pomoci se mi podařilo zaběhnout 3:31,4, čímž jsem nepatrně překonal svůj osobní rekord!

31.7.2012 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 2 běžců

Čas: 40:48

Rychlost:  14,71 km/hod (4:05 na km)

Mezičas 5 km: 19:39

Průměrná TF:  168,4 tepů/min

Počasí: 15-18 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Na této Hamburg desítce, kterou jsem běžel 4 dny po nepovedeném nedokončeném maratonu ve Stromovce, jsem chtěl opět zkusit běžet tempem kolem 3:45-3:50/km, přestože nebylo pravděpodobné, že ho udržím. Jediný další účastník, Kamil, se od začátku odpoutal a postupně získával stále větší náskok. Nakonec mi dal 2 kola a porazil mě o čtyři minuty (jeho čas byl výborných 36:49). Já jsem bohužel tempo kolem 3:50 udržel jen asi 2 km a poté jsem postupně ztrácel. Tep byl nízký, ale nohám se nechtělo běžet rychleji, zejména pak poté, co bylo jasné, že nemám šanci dát ani 40 minut. Nakonec jsem dal 40:48, avšak tento výkon mě příliš nevyčerpal, a proto jsem byl schopen následně běžet relativně dobře 1500 metrů (5:31,7 s výrazným zrychlením na závěr) a po něm dokonce 1 km v osobním rekordu (3:31,4). Doufám přitom, že někdy zaběhnu lépe i desítku - třeba až se mnou poběží výkonnostně rovnocenný člověk.

Čas na 26,4 km: 2:06:14;      pulmaraton za 1:37:02

Rychlost na 26,4 km: 12,54 km/hod (4:47 na km)

Průměrný tep po 26,4 km: 166,8 tepů/min

Profil: 8 okruhů převážně parkem, téměř rovina (převýšení pár metrů na kolo), asfalt

Počasí: cca. 30 stupňů, slunečno

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Na další závod, kterým byl maraton v rámci Zátopkova týdne, jsem se přihlásil hlavně kvůli tomu, že tam běželi mí kamarádi, a proto, že jsem chtěl na tomto závodu zaběhnout 15000.běžecký kilometr (za 5 a kousek let běhání). Věděl jsem, že bude horko a že jsem už několik týdnů v běžeckém útlumu, ale úterní Hamburg dopadl uspokojivě (15 km tempem 4:03), tak jsem si říkal, že to zkusím. Chtěl jsem přitom, aby 15000.km byl až v průběhu závodu, a i proto jsem vynechal rozklusání, což nebylo nejlepši. Navíc jsem byl unavený už po předchozím cestování do Prahy a pracovním jednání v Praze, a mé stravování nebylo též nejvhodnější. Přemýšlel jsem, jakou vzdálenost zvolit, protože bylo možné běžet desítku, půlmaraton nebo maraton, ale večer den před závodem jsem nakonec zaškrtl maraton, abych měl co největší volnost při tom, kolik km nakonec poběžím. Při registraci jsem to býval asi mohl změnit, ale rozhodl jsem se toto ponechat. Kvůli teplu jsem více pil a dokonce musel vlézt do sprchy již před startem, přestože jsem startoval až v 18:30 ve skupiné s půlmaratonci, tedy o 2h později než většina maratonců. I přes teplo jsem chtěl zkusit běžet tempo 4:00-4:10 a sledovat, co se bude dít, realita však byla jiná.

Závod se mi zdál poměrně nepřehledný, běžel souběžně maraton se startem v 16:30, maraton se startem v 18:30, půlmaraton se startem v 18:30, desítka se startem v 19:30 a štafeta se startem v 19:30. Chybělo mi tedy porovnání, jak na tom jsem, a pouze jsem si všímal, že předbíhám hodně běžců, kteří již byli dlouho na trati. Teprve ke konci jsem si všiml, že mě předběhli Petr Pechek a někteří desítkáři, plus pár jiných lidí, ovšem doteď nevím, z jaké trati. Občerstvovací stanice byly řešeny dobře, na 5,3 km okruhu byly tři, bral jsem jen vodu, kterou mi vesměs někdo podal. Z větší části jsem se políval, menší část jsem vypil. Pokud se jedná o tempo, tak to jsem nebyl schopen/ochoten udržet ani první 2 km, což souviselo i s tím, že jsem chtěl tepovku držet kolem 170-175. Navíc jsem na konci 1.kola zjistil, že Garmin trochu nadměřil vzdálenost, takže se mi zdálo, že běžím rychleji, než byla skutečnost. První kolo jsem měl průměrným tempem 4:14 a bylo jasné, že to dnes bude špatné. Říkal jsem si ale, že zkusím běžet co nejdéle na tepovce mezi 170-175 a sledovat, jak se bude tempo zhoršovat, 2.kolo bylo tempem 4:32, třetí pak 4:44. Na začátku čtvrtého kola už jsem byl dost rozladěný a navíc se dostavily menší žaludeční problémy, takže přestože jsem evidentně běžel začátek dost opatrně, tak jsem nebyl schopen dostat tep zpět nad 170, pohyboval se převážně mezi 165-170. Zvažoval jsem, jestli po skončeni 4.kola, tedy na metě půlmaratonu, odstoupit, ale říkal jsem si, že přestože mám půlmaraton za 1:37:02, tak ještě jedno kolo zkusím běžet a pak uvidím. Těsně předtím jsem se pořádně polil vodou na občerstovačce, čímž jsem zřejmě způsobil následné výpadky při měření tepu v posledním kole. Běh mě nebavil a více lidem říkal, že na konci kola vzdám, což jsem udělal, přestože mě od toho odrazovali. Poslední kolo jsem měl ostudným tempem 5:32 a tep klesl až někam pod 150. Tušil jsem, že poběžím-li další tři kola, tak do cíle určitě doběhnu, nicméné bych se musel dost snažit, abych měl cílový čas pod 3:30, což by mě stálo hodně sil. Navíc, vypadalo to, že bych už na trati běhal ještě více osamoceně než předtím, chybělo mi přímé měření sil s maratonskými soupeři, a navíc to vypadalo, že i některé občerstvovačky zavřou, proto jsem neměl chuť běžet dál. Naopak jsem si říkal, že toto nemám zapotřebí, s tím, že mé běhání je marné a že maraton už běhat nebudu. Kdybych v tomto rozpoložení běhal ještě hodinu a půl, tak by to bylo zcela k ničemu, naopak bych si běhání ještě více otrávil, a to jsem nechtěl ...

Po doběhu mě trochu mrzelo, že jsem se nepřihlásil do půlmaratonu, protože i při příšerném čase 1:37:02 bych skončil na 6.místě, které bylo ještě vyhlašováno (na stupních vítězů) a odměňováno věcnou cenou, ale pravdou je, že kdybych býval běžel dobře, tak by mě mrzelo, že nemohu běžet dál. Počkal jsem na kamarádku, která byla ještě na trati, a pak i s jejím bratrem odjel do Peček, odkud jsem se další den vydal za jinými kamarády do Liberce. Trochu jsem si mezitím uspořádal své myšlenky a získal chuť k běhu, proto jsem už ráno dal 2,7 km v Pečkách a pak 7,4 km cestou za kamarády v Liberci (trošku jsem bloudil, tak jsem si trať omylem prodloužil na tuto vzdálenost). Celkově jsem prožil pěkné dva dny, a jediným, ale poměrně velkým problémem, byl můj poměrně tragický běžecký výkon. Pokud ale zvážím, že mám rád běhání v zimě, a zvážím různé okolnosti, včetně psychiky, tak myslím, že nemohu výsledek brát příliš vážně, protože pouze potvrdil, co už jsem věděl dříve - že mi závody v horku nevyhovují a že pokud chci podat kvalitní výkon, tak se musím v den závodu soustředit jen na závod a všechny věci s tím související (stravování, pitný režim, rozklusání, mentální soustředěnost, ...). Toto z mnoha důvodů nebylo ve Stromovce naplněno, avšak to nevadí. Zaběhl jsem 15000.km, prožil jsem chvíle s přáteli a nakonec i získal další zkušenosti, které mi mohou pomoci příště.

Pokud se jedná o mé další běhání, tak jsem vděčný za to, že mohu běhat, a že jsem bez zranění naběhal 15 000 km, přitom při dlouhodobém zlepšování. Tuším, že by toto mohlo pokračovat, avšak nevím, budu-li mít dostatek houževnatosti a vytrvalosti v cestě, kterou jsem šel. Svou roli například hraje i stravování, takže jakmile jsem přestal evidovat jídelníček (což jsem dělal na jaře, kdy jsem se výrazně zlepšil), tak jsem začal jíst mnohem nezdravěji a téměř skokově přibral více než 3 kg. Jsou zde ale i jiné oblasti, hlavně psychika. Pokud si nebudu věřit, tak nemá ani smysl, abych se o něco pokoušel. Myslím též, že jsem poněkud přezávoděný a že mi chybí potřebný klid a pohoda. Mám-li ale hodnotit své fiasko ze Stromovky objektivně, tak by vlastně bývalo vše v pořádku, kdybych si řekl, že s ohledem na podmínky a okolnosti si běh "jen tak" vychutnám a o čas se nebudu starat. Když už jsem se rozhodl jinak, tak bylo chybné, že jsem neměl přesně stanovená pravidla, kdy závod ukončit, a nechal až příliš mluvit negativní emoce, které se znovu objevují i při psaní této zprávy. A konečné, přestože zcela objektivně vím, co všechno můj výkon ovlivnilo, tak se musím zbavit toho, aby tento výsledek jakkoliv ovlivnil má očekávání a mé cíle do budoucnosti. Jednoznačně vím, že běh k životu potřebuji, a běhání mě baví. Při běhu odpočívám, modlím se, komunikuji s kamarády, přesouvám se, pomáhám charitě atd. Chci, aby toto zůstalo, a věřím, že budu moci běhat co nejdéle. Pokud se jedná o závodění, tak přestože se mi v posledních týdnech moc nedařilo, tak toto není ničím novým či neobvyklým, a proto není třeba propadat panice či pesimismu. Teprve na podzim uvidím, jak se má výkonnost změní, a teprve po skončení podzimní sezony bude možné hodnotit současné letní běhání, včetně občasných závodů. Děkuji všem za podporu a těším se na další měsíce, byť z nich mám zároveň i velký strach ...

24.7.2012 Brněnské Hamburgy 3 km

Pořadí: 3. ze 4 běžců

Čas: 11:53,4

Rychlost:  15,14 km/hod (3:58 na km)

Průměrná TF:  177,1 tepů/min

Počasí: cca. 18 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod na 3 km jsem běžel pár minut po doběhu hodinovky. Původně jsem nechtěl běžet, ale protože nakonec bylo málo běžců, tak jsem se rozhodl to zkusit. Protože jsem spěchal kvůli jiným povinnostem, tak jsme ani nečekali na Honzu a nechali ho startovat až později, navíc jsem od hodinovky nechal jen malý odstup a na start doklusal, takže jsem startoval s TF 130. Od začátku se ujal vedení Tomáš a v pohodě doběhl do cíle, byť časem 11:01,8 byl trošku zklamaný. Já běžel na druhém místě, ale na konci druhého kola mě předběhl Pavel, který též běžel hodinovku, ale celkem volně. Nepříjemné bylo, že jsem zapomněl vypnout pípání z prvního závodu, tak jsem to v průběhu vypínal a souběžně s tím postupně zpomaloval. Teprve po 2 km jsem si všiml, že mám mezičas 8:04, takže pokud chci, abych měl čas pod 12:00, tak musím zrychlit. Postupně jsem se začal Pavlovi přibližovat a 300 metrů před cílem ho předběhl a pokusil se mu utéct, což se mi ovšem podařilo jen částečně, a na cílové rovince mě Pavel předběhl zpět. Mezitím dorazil už Honza, ale doběhl pomaleji než my všichni. Můj čas 11:53,4 plně odpovídá tomu, co závodu předcházelo, beru to jen jako trénink, i když jsem se ke konci snažil Pavla předběhnout (dobře vím, že ani on před tím neběžel ani zdaleka blízko svého maxima). Celkově jsem ale spokojen.

24.7.2012 Brněnské Hamburgy - hodinovka

Pořadí: 3. z 5 běžců

Čas 15,2 km: 1:01:34

Rychlost:  14,82 km/hod (4:03 na km)

Mezičas 5 km: 19:41

Mezičas 10 km: 40:15

Mezičas 15 km: 1:00:45 (5.nejlepší výkon historie)

Průměrná TF:  178,3 tepů/min

Počasí: 18 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Přestože se nacházím v několikatýdenním běžeckém útlumu, tak jsem chtěl hodinovku zkusit rozběhnout tempem kolem 3:50/km a vyzkoušet, co se bude dít dále. Závodu se zúčastnili Kamil Pulicar, od kterého se dal očekávat opět kvalitní výkon, Pavel Juřica, který deklaroval, že poběží volně, a dva noví běžci, Ladislav Gášek a veterán Jiří Brtník. Po odstartování jsem byl šokován tempem kterým to Kamil, Ladislav a dokonce i Jiří napálili, proto jsem si jich nevšímal a běžel si dle svého, ztráta byla už po 1.kole asi 10 sekund. Jiří poté zvolnil, takže jsem ho před koncem 2.kola předběhl, Láďa s Karlem ale pokračovali v rychlém běhu. Já běžel první 3 km tempem 3:55/km, pak jsem postupně zpomaloval. Na 6.km jsem přenastavoval hodinky a též začal kašlat, což asi vedlo k výraznému zpomalení, z letargie jsem se ale probral po 7.km, kdy mě poprvé předběhl Kamil o kolo. Zkoušel jsem se ho asi kolo držet, ale moc mi to nešlo, proto jsem znovu zpomaloval a nakonec měl desítku za 40:15, i když jsem chtěl mít čas pod 40 minut. V poměrně pomalém tempu jsem se potácel až do 12,8.km, kdy jsem začal zrychlovat, s cílem dostat se na 14,8 km pod 1:00:00, abych pak mohl pokračovat ještě další kolo. K zrychlení jsem využil i Láďu, který mě asi na 13,5.km předběhl o kolo, na cca. 14,2.km mě pak předběhl podruhé Kamil. Sice jsem se jich neudržel, ale i tak zaběhl 14.km za 4:00 a 15.km za 3:56, takže jsem nakonec měl 14,8 km těsně pod hodinu a doběhl jsem dle pravidel až do 15,2 km. Mezičas na 15 km byl 1:00:45, tedy o 79 sekund za osobním rekordem, jednalo se nicméně o pátý nejlepší výkon na 15 km v historii, a nakonec i zatím nejlepší výsledek v červenci po přepočtu na vzdálenost 10 km. Po závodu jsem se ani nevyklusával, zapsal jsem výsledky a přesunul se na závod na 3 km.

Přestože jsem byl ještě dost daleko od osobáku a přestože se mi moc nelíbil vývoj tempa, které bylo dost nevyrovnané, tak jako pozitivní hodnotím dost sil, které jsem měl v závěru závodu i po něm. Mám proto dojem, že kdybych byl více motivovaný a měl spoluběžce běžícího se mnou, tak bych na 15 km o pár desítek sekund mohl zaběhnout lépe. I tak ale průměrné tempo 4:03/km nehodnotím špatně, byl to kvalitní trénink. Také se těším na podzim, kdy bude chladněji než dnes. Jinak ale tento týden oslavím již svůj 15000.km, z čehož mám též radost.

18.7.2012 Triexpert cup - Palackého vrch 5 km

Pořadí: 38. z 245 běžců (243 doběhlo)

Čas: 19:21

Rychlost:  15,50 km/hod (3:52 na km)

Průměrná TF:  183,9 tepů/min

Počasí: cca. 25 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Mým dalším závodem byl závod Triexpert cupu na 5 km, který probíhal na novém stadionu na Palackého vrchu. Závodů TEC jsem se v minulých letech účastnil pravidelně, ale letos jsem běžel poprvé, neboť pracuji v odpoledních a večerních hodinách a dovolenou jsem ochoten si kvůli běhu vzít jen výjimečně, právě kvůli dráhovým závodům. Pětku jsem letos v květnu a začátkem června výrazně vylepšil, z loňských 19:02, na letošních 18:20,4, zaběhnutých na atletické lize ve Vyškově. Tento výkon se nicméně zcela vymykal všem mým předchozím i následujícím pokusům a navíc jsem se po úspěšném jaru dostal do pochopitelného útlumu, a proto jsem další vylepšení na tomto závodu nemohl očekávat. Trochu mě zaskočilo i teplo, neboť v poslední dny bylo v Brně zataženo a velmi příjemně, ale v den závodu se vyjasnilo a oteplilo, což mi nevyhovuje. Navíc jsem nakonec měl celkem náročný den a i kvůli podpoře kamaráda v předchozím rozběhu neměl ani čas na rozběhání, avšak i přesto jsem chtěl zkusit rozběhnout na čas právě kolem 18:20 a pak podle potřeby případně mírně zpomalit.

Průběh samotného závodu je vidět z grafů výše, dostal jsem se rychle s tepovkou nad 185, a i když jsem se snažil, tak tempo postupně mírně klesalo, nakonec jsem měl nejvyšší průměr tepovky v historii (183,9), avšak čas byl 19:21, tedy o 61 sekund pomalejší než ve Vyškovu. Při závodu jsem se přehříval a měl i menší žaludeční problémy (pocity na dávení), zřejmě v důsledku méně vhodné odpolední stravy. Pak jsem se vyklusal a s dvěma kamarády a taťkou, který se na mě byl podívat, opustil stadion. Původně jsem svůj výsledek hodnotil jako špatný, nyní ho ale hodnotím jako přiměřený všem okolnostem. Ostatně, byla to má 10.nejrychlejší pětka v historii a můj 2.nejlepší výsledek na všech závodech Triexpert cupu dle žebříčku TEC. Skončil jsem na 38.místě, tedy na konci první šestiny pole, což též nelze hodnotit jako tragicky. Průměrné tempo nakonec bylo o maličko lepší než průměrné tempo aktuálního osobáku na 10 km, takže závod mohu brát i jako trénink na delší běhy, přičemž jako příznivě hodnotím i to, že tělo utáhlo závod při vysoké TF, a pouze tempo tomu neodpovídalo.

Velmi se těším, až budu běhat závody za mnohem chladnějšího počasí, než bylo dnes. Jsem ale rád, že jsem dnes mohl pomoci kamarádovi Hynkovi k jeho nejlepšímu výkonu v tomto roce, a také, že na závod přišel můj taťka, a také můj kamarád Pavel, kterého jsem si ale moc nevšímal, což mě mrzí. Také setkání se Sváťou a dalšími lidmi bylo fajn. Pokud se jedná o mou výkonnost, tak je vidět, že i v pro mě nepříznivých okolnostech výkon je celkem uspokojivý, takže jediné, co potřebuji, je smířit se s tím, že nejsem robot, abych dokázal běhat osobáky na každém závodu. Na druhé straně bych rád ještě dobré závody zaběhl, třeba znovu na lize v prolínací soutěži o postup do 1.ligy (9.9.). Snad se mi to i povede. :-)

12.7.2012 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 5. z 5 běžců

Čas: 2:57,9

Rychlost:  16,17 km/hod (3:42 na km)

Průměrná TF:  161,3 tepů/min

Počasí: cca. 18 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Další osmistovka, kterou jsem běžel po závodu na 10 km, měla hojnou účast, celkem 5 běžců, jejichž výkonnost na kratších vzdálenostech je mnohem menší než moje. První tři mi utekli už od startu, Milan pak asi pod 100 metrech. Nakonec jsem měl čas 2:57,9, což je stejný jako minule, nicméně tempo je o 2s/km pomalejší, než průměrné tempo mé rekordní červnové pětky(!) ... Na druhé straně, tepovka teď byla VELMI nízká, takže je jasné, že jsem ani zdaleka neběžel na maximum, nějak mi chyběla motivace i síla. Osmistovku jsem běžel, podobně jako 26.6., bosý.

12.7.2012 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 40:24

Rychlost:  14,85 km/hod (4:02 na km)

Mezičas 5 km: 19:23

Průměrná TF:  172,3 tepů/min

Počasí: 16-18 stupňů, polojasno až zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Další z testovacích závodů s cílem zaběhnout kvalitní čas na 5 km a z něj pokračovat do 10 km se povedl jen z hlediska mnohem nižší tepovky než na předchozích desítkách, jinak příliš spokojen nejsem, protože tempo těsně nad 3:45 jsem byl schopen udržet jen 2 km. Tyto 2 km jsem byl ve vedení, pak se přede mne přehnal Kamil a poté i Tomáš, který však sdělil, že běží jen 3 km. Výsledný čas však není třeba příliš řešit, protože co nevyšlo tentokrát, může vyjít jindy, nejlépe v ostrém závodu ... Každopádně bych ale měl být schopen za normálních okolností tempem 3:45 běžet minimálně 5 km, protože osobák z června mám 18:20 (tempo 3:40). Snad se mi to někdy i povede. :-)

5.7.2012 Uherské Hradiště (liga družstev) 4x100 m

Pořadí: 9. z 9 týmů

Čas: 1:00,65

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 32 stupňů, jasno

Pár hodin po závodu na 10 km (viz komentář) jsem poprvé v životě běžel štafetu 4x 100 metrů a to na posledním úseku. Náš atletický tým postavil 4 štafetové týmy, abychom získali více bodů do soutěže, neboť celkem bylo i s námi přihlášeno jen 9 týmů. Do týmu D byli nominováni vysloveně nesprinteři, fakticky všichni, kdo ještě zbyli, tedy i já. Protože jsem štafetu nikdy souběžně neběžel, tak jsme chvíli diskutovali o pravidlech, konkrétně kde je potřebné předat kolík, aby bylo vše v pořádku. Náš tým dostal jediný úkol: doběhnout do cíle, tzn. běžet tak, aby nám na předávce nespadl kolík, abychom předali ve vymezených pásmech a abychom nepřešlápli mimo dráhu. V prvním rozběhu běželo 6 rychlejších štafet, v druhém pak běžely jen tři štafety, všechny z našeho družstva. :-)

K samotnému závodu není co dodat: splnili jsme přesně to, co bylo očekáváno. Raději jsem se téměř nerozebíhal, počkal jsem si na kolegu, který už mě bez tak předával z posledního místa a pak doběhl do cíle, přičemž čas svého úseku odhaduji jako 18 sekund (celkem měl tým čas 60,65 sekund). Tepovka ani moc nestihla vystoupat, nejvíce jsem měl 167 (hodinky jsem spustil dávno před tím, než jsem vyběhl). Přesto jsem ale přispěl k tomu, že naše druźstvo získalo další 2 body (jinak by nemohlo startovat) a já tedy dnes získal rekordních 2,5 ligových bodů (2 body z desítky a 0,5 bodů ze štafety), takže snad i mělo smysl, že jsem startoval, byť i beze mě by dnes náš tým obsadil pěkné 2.místo z 9 týmů.

5.7.2012 Uherské Hradiště (liga družstev) 10 km

Pořadí: 9. ze 16 běžců (14 doběhlo)

Čas: 41:13,86

Rychlost:  14,55 km/hod (4:07 na km)

Průměrná TF:  183,9 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 30 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dalším závodem byla ligová desítka na dráze, které jsem se kvůli dlouhodobě horkému počasí dost bál. Horko mi bylo už při ranním rozklusu na autobus (1,75 km tempem 5:46), při kterém jsem se dost potil. V autobuse horko přetrvalo a v Hradišti to bylo ještě horší. Sice jsem po příjezdu zašel do sprchy, a vícekrát se políval i pil, ale ani to nepomohlo, protože jsem vždy během 5-10 minut uschl. Poměrně nepříjemné bylo i to, že nás rozhodčí nechali déle než 10 minut čekat na rozpálené dráze, než závod odstartovali, protože měli jakési problémy s časomírou, které se nakonec ukázaly jako významné. Zvažoval jsem, jak závod rozběhnout, a rozhodl se rozběhnout tempem těsně nad 3:40 a pak se řídit dle pocitů a tepovky. Důvodů, proč toto udělat, jsem měl více, ale hlavně jsem to chtěl zkusit.

Hned po startu se oddělila pětičlenná skupina, která se nám vzdalovala, za ní pak byla cca. čtyřčlenná skupina, za kterou jsem byl já, avšak zdálo se mi, že běží pomalu, proto jsem se rozhodl ji předběhnout a roztrhat ji hned v úvodu. Za mnou se vyvezl týmový kolega Pavel Hověžák, zbytek se držel dál. Po 2 km jsem si vzal první kelímek s vodou, který jsem použil na polévání, ale musel zpomalit, proto mě po 2,2 km Pavel předběhl a krátce na to i utekl. Tepovka byla dost vysoko, i když někde na 3.-5.km klesalo tempo i tepovka. Předbíhali mě pak někteří závodníci, ale neměl jsem úplně přehled, kdo o kolo a kdo normálně. Po 5.km jsem vzal láhev s vodou a pořádněji se polil, což pomohlo ke zrychlení, zejména pak proto, že jsem chtěl předběhnout dva lidi, o kterých jsem si myslel, že jsou na tom kolově stejně jako já (a také dle asistenta našeho týmu byli). To se mi po 6.km podařilo, avšak tepovka poté opět začala růst někam ke 190, což bylo neudržitelné. Na 7.km jsem znovu vzal láhev se zbytkem své vody a polil se a poté jsem se už jen snažil nějak doběhnout do cíle, s občasným vzetím kelímku. Všiml jsem si, že měřiči ukazují chybný počet kol do konce, ale já věřím vždy více svým měřením a nenechal se zmást. Ke konci jsem se snažil doběhnout jednoho borce přede mnou, ale to se mi nedařilo, pravděpobně však dle výsledků musel být o kolo za mnou, možná i přede mnou, kdo ví? Asi 80 metrů před cílem jsem měl jakousi krizi, zamotala se mi hlava a kolega z týmu běžící o 20s za mnou říkal, že měl dojem, že spadnu, ale podařilo se mi to překonat a doběhl jsem poměrně vyčerpán do cíle. Čas 41:14 byl dost špatný, ale průměrná tepovka 183,9 byla naopak dost vysoká, mnohem vyšší než při osobáku a vlastně nejvyšší ze všech desítek v historii. Tušil jsem, že jsem doběhl na rozmezí bodů, tipoval jsem 10.-11.místo.

Už před doběhem jsem si všiml, že někteří běžci běželi o kolo míň, pořadatelé to však vyřešili po několika hodinách dost šalamounsky a to tak, že je nediskvalifikovali, ale dopočetli jim podle jakéhosi vzorce čas, který by dosáhli, kdyby běželi ještě kolo. Také manipulovali se skutečně zaběhnutými časy, například kolega na 3.místě má ve výsledcích čas 36:54, když si je jistý, že zaběhl 37:04, další člověk měl rozdíl ještě větší. Kolegové jsou též zcela přesvědčeni, že jeden vyškovský běžec mající výsledek těsně pod 39 minut, běžel dle jeho slov za cca. 43 minut, a že tedy mu uvedli výsledky minimálně o 1-2 kola dříve, ale protest náš tým nedával, protože by to neovlivnilo celkové pořadí družstev. Každopádně, můj výkon byl změřen správně, a dle pořadí jsem doběhl na 9.místě ze 16 lidí, takže jsem získal celé 2 body, což mohu považovat za úspěch.

Po závodu jsem se pořádně umyl a napil, vyklusal 10 minut, osprchoval se a zajel s příbuznými k nim domů na návštěvu. Tam jsem se vícekrát napil, najedl, a pak odjel zpět na stadion, protože mi bylo řečeno, že možná ve 14:30 poběžím štafetu 4x100 metrů. I tak mě překvapilo po návratu na stadion, že štafetu opravdu poběžím, neboť naše družstvo nominovalo 4 štafetové týmy, neboť bylo jisté, že i poslední tým získá 2 body, doběhne-li do cíle. Komentář je zde

26.6.2012 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 2. ze 2 běžců

Čas: 2:57,9

Rychlost:  16,17 km/hod (3:42 na km)

Průměrná TF:  164,0 tepů/min

Počasí: cca. 18 stupňů, polojasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

K tomuto závodu, který jsem běžel po závodu na 10 km, mohu jen napsat, že je škoda, že jsem nakonec běžel sám, protože Milan Mišák st. běžel již v průběhu našich 10 km a Milan Mišák ml. po desítce startovat nechtěl. Mé tempo bylo pomalejší než průměrné tempo 5 km ve Vyškově, nicméně bylo přece jen rychlejší než před týdnem. ;-)

26.6.2012 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 2 běžců

Čas: 39:57

Rychlost:  15,02 km/hod (4:00 na km)

Mezičas 5 km: 19:25

Průměrná TF:  181,6 tepů/min

Počasí: 16-18 stupňů, polojasno až zataženo, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Po nepříliš úspěšném pokusu z minulého týdne jsem se chtěl dnes znovu pokusit překonat osobní rekord na 6 km a z něj pak doběhnout do 10 km, abych lépe odhadl síly pro ligovou desítku, kterou poběžím 5.7.2012 v Uherském Hradišti. Bylo celkem příjemné počasí, nicméně problémem bylo doznívající nachlazení, projevující se ve zvýšeném zahlenění. Závodu se zúčastnil Milan Mišák ml., a kromě toho na dráze běhal i Milan Mišák st., který se však závodu nezúčastnil. Od začátku jsem se ujmul vedení, přičemž Milan ml. získal po 2 km ztrátu asi 15 sekund, která se neměnila až do konce závodu. Plánované tempo kolem 3:45/km jsem udržel jen 2 km, poté jsem musel zpomalit. Vícekrát jsem smrkal, chvílemi se i dávil a tepovka byla neobvykle vysoká. 5 km jsem měl za 19:25, poté jsem se jen snažil o to, abych doběhl pod 40 minutami, což se mi díky zvýšenému úsilí v posledních kolech podařilo, výsledný čas byl 39:57. Běžel jsem sice o dvě a půl minuty rychleji než před týdnem, přesto jsem za osobákem zaostal o 71 sekund. Nepropadám však nadměrnému pesimismu, protože to byl i tak sedmý nejrychlejší čas historie, i když mě na druhé straně znepokojuje, jak moc ztrácím na rekordní pětku (dnes 65 sekund). V Uherském Hradišti to ale snad bude ještě lepší!

Děkuji moc Milanovi st. za povzbuzování, bylo to fajn. Škoda jen, že s námi dnes nezávodil. :-)

19.6.2012 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 2. ze 3 běžců

Čas: 3:04

Rychlost:  15,64 km/hod (3:50 na km)

Průměrná TF:  170,7 tepů/min

Počasí: cca. 22 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

K tomuto závodu, který jsem běžel po závodu na 10 km, mohu jen vyzdvihnout výkon Pavla Musila, který dal po pětce za 17:25 tento závod za 2:22, a ještě k tomu pár minut poté dal další osmistovku za 2:24. Zatímco minule jsme běželi půlmaraton spolu, tak při tomto rozdílu mi příště nadělí minimálně 10 minut. Podle mě běhá obdivuhodně dobře. :-)

19.6.2012 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 42:27

Rychlost:  14,13 km/hod (4:15 na km)

Mezičas 5 km: 19:54

Průměrná TF:  174,0 tepů/min

Počasí: 20-22 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Na dalším závodu Brněnských Hamburgů jsem chtěl původně překonat rekord na 6 km, což znamenalo běžet tempem kolem 3:45/km. Kromě mě se závodu zúčastnil Pavel Musil, který chtěl běžet co nejdéle tempem kolem 3:30 a Pavel Juřica, který ho pojal jako intervalový trénink. Bylo ale poměrně velké horko, což mi nevyhovuje, přesto jsem si říkal, ze to zkusím. Od začátku se Pavel Musel ujal vedení a běžel přímo tryskovou rychlostí. Přestože jsem první dvě kola mohl využít ovlažení z kropícího systému, který kropil trávník, ale částečně stříkal i na dráhu, tak se mi tempo 3:45 nepodařilo dosáhnout ani jedno kolo a běžel jsem kolem 3:50. Když jsem 3 km měl za 11:32 a Pavel byl přede mnou už více než kolo, tak mi bylo zcela jasné, že to dnes nevyjde, bylo mi dost teplo a musel jsem zpomalovat, přičemž tepovka se i tak pohybovala celkem vysoko. Po 5 km, které jsem měl za 19:54, jsem zvažoval, zda odstoupím, rozhodl jsem se ale zkusit zbytek "vyklusat" s cílem mít výsledný čas pod 42:40. Pavel Musil navíc svůj pokus po 5 km ukončil (dosáhl vynikajícího tempa 3:29) a nad Pavlem Juřicou jsem vedl více než o kolo (střídal tempa 5:00 a 3:50). Po 6 km jsem si vzal láhev s vodou, polil se a trochu napil, zbytek jsem pak kontrolovaně doklusal, takže jsem průměrné tempo měl nakonec těsně pod 4:15/km.

Myslím, že z dnešního běhu nemohu vyvodit nic jiného, než že vedro mi nevyhovuje a že pokud takto bude i na lize 5.7., tak nemá ani smysl, abych tam jezdil. Na druhé straně, průměrné tempo 4:15 není úplně tragické, pokud to beru jako trénink, přestože jsem za osobákem zaostal skoro o 4 minuty ... Po závodu jsem pak běžel i závod na 800 metrů, nicméně za Pavlem Musilem jsem zaostal o celých 42 sekund. :-)

12.6.2012 Brněnské Hamburgy 21,1 km (+3,9+0,2 km mimo závod)

Pořadí: 2. ze 4 běžců

Čas: 1:24:53 (zlepšení OR o 81 s)

Rychlost:  14,91 km/hod (4:01 na km)

Průměrná TF:  173,1 tepů/min

Mezičas 15 km: 1:00:03 (4:00/km, druhý nejrychlejší čas historie)

25 km (mimo závod): 1:42:29 (4:06/km, TF 171,0, zlepšení OR o 73s)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +15 stupňů, zataženo, od 20.km mrholení

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Dalším závodem Brněnských Hamburgů se stal půlmaraton. Důvodem bylo, že jsem chtěl přilákat některé účastníky, což se mi podařilo, a také jsem chtěl zkusit zaběhnout na trati, která měla dle grafů velkou šanci na zlepšení. V sobotu (3 dny před Hamburgem) jsem běžel Kysucký maraton za 3:14:50 (komentář), avšak ten jsem v druhé půlce běžel úmyslně ne úplně nadoraz, protože šance na osobák stejně nebyla. Bral jsem to v podstatě jako kvalitní trénink, výsledný čas nebyl nejpodstatnější. Hned po maratonu jsem se cítil dobře, takže když jsme včera večer ve foru diskutovali, jak chci dnešní Hamburg rozběhnout, tak jsem odpověděl optimisticky, že tempem 3:55-4:00 s tím, že uvidím, jestli tempo udržím. Ráno jsem se cítil dobře, dal jsem horkou čokoládu, část cesty popojel autobusem a 2,4 km doběhl v rámci rozklusu. Na půlmaraton přišli 4 lidé, já, Pavel Musil, Pavel Juřica a Kamil Pulicar, na pětku pak později došel Honza Tecl. Těsně před startem jsem si zacvičil, jízdu "na kole" vleže a svíčku, což se mi osvědčilo už na lize.

Hned po startu jsem se ujal vedení a běžel velmi vyrovnaným tempem, přesně dle domluvy. 5 km jsme měli za 19:50, za mnou běželi Pavel Musil a Kamil (Pavel J. výrazněji zaostával). Dalších 5 km se ujmul řízení tempa Pavel, přičemž jsem ho ale kontroloval i dle svých stopek. Kamil někde na 7.km začal zaostávat, běželi jsme tedy spolu už jen my dva. 10 km bylo za 39:53, v ten okamžik jsem Pavla vystřídal, ale měl problém s tkaničkou, proto mě následně předběhl, zavázal si botu, a pak mě doběhl. Protože jsem ale mírně zpomalil, tak mě velmi rychle předběhl zpět. Držel jsem se v závěsu, 15 km jsme měli za 1:00:03, což byl vynikající mezičas. V ten moment už jsem začal propočítávat, jak musíme běžet, abychom měli půlmaraton pod 1:25. Další kolo Pavel zpomalil, proto jsem se rozhodl ho předběhnout a držet tempo pod 4:05/km. To se mi podařilo asi 2 kola, pak mě Pavel předběhl zpět a já se začal trápit. Hodně jsem se ale snažil ho udržet. Naštěstí přišla záchrana v podobě Pavla Juřici, který mezitím svůj pokus předčasně ukončil, který mi na 17.km podal vodu, kterou jsem měl položenou na zemi, avšak ke které bych se nestihl sehnout, neboť by mi to zabralo několik vteřin (do té doby jsem vodu nepoužil). Napil jsem se, polil a běžel dál. Pak jsme se s Pavlem domluvili, že zrychlíme až po 20.km, protože máme stále náskok, i když se ztenčuje. Mezitím se připojil do závodu Honza Tecl, který chvíli běžel s námi, ale pak zaostal. Ještě jednou mi někde kolem 20.km podal Pavel Juřica vodu, za což mu děkuji. 800 metrů před cílem jsem viděl, že k tomu, abychom měli čas pod 1:25:00 musíme každé kolo dát pod 1:37 (4:02/km), proto jsme výrazněji zrychlili a společnými silami doběhli, Pavel za 1:24:51, já za 1:24:53. Měl jsem z toho velkou radost, ostatně průměrné tempo je slušných 4:01/km, takže zpomalení bylo jen minimální.

Hned po doběhu Pavel velmi výrazně zrychlil a uběhl další kilometr, z čehož mi bylo jasné, že měl dnes na mnohem lepší čas, ale běžel pomaleji kvůli mě. Já naopak výrazně zpomalil, protože mě finiš vyčerpal, nicméně tepovka velmi rychle klesla dolů a vyčerpání se výrazně snížilo. Proto jsem využil, že když mě mezitím Honza předběhl, tak jsem se za ním chvíli držel a tím dostal tempo do rozumných oblastí, abych tak překonal i osobák na 25 km. I když mi Honza ke konci utekl, tak jsem doběhl s tempem kolem 4:30 a výsledný čas na 25 km dosáhl 1:42:29, čímž jsem překonal týden starý osobák na tuto vzdálenost o 73 sekund. Průměrné tempo celého pokusu bylo 4:06/km, což též považuji za slušný výsledek, i když je jasné, že kdybych se nesoustřeďoval na půlmaraton pod 1:25, tak jsem čas na 25 km mohl mít lepší. Protože ale mrholilo a měl jsem už promočené tričko a trenky (i z polití na 17. a 20.km) a navíc měl kapesník ve trávě, tak už jsem v pokusu nepokračoval, přestože je pravděpodobné, že bych zlepšil výkon i na 30 km. To si ale nechám na jindy. :-)

Z dnešního závodu mám velkou radost, protože mi potvrdil, že stávající tréninkový přístup mi vyhovuje a přináší výsledky, které od něj očekávám. I když se to nezdá, tak mi Kysucký maraton hodně pomohl právě tím, že jsem ho zaběhl tak, jak jsem chtěl, přičemž jsem hned po něm využil pro sebe osvědčeného superkompenzačního efektu. To ale bylo možné jen díky tomu, že jsem ho běžel rozumným tempem a zbytečně se nadměrně nevyčerpával. Děkuji ale všem, kteří se mnou dnes běželi, protože bez nich bych půlmaraton pod 1:25 dnes nedal. Těším se na další testy a Hamburgy! Dnes jsem běžel za křesťanské radio Proglas, které díky mému osobáku dostane 1 350 Kč (1000 Kč/minuta zlepšení). Snad z toho bude mít též radost.

9.6.2012 Kysucký maraton 42,195 km

Pořadí: 24. z 97 běžců (94 dokončilo)

Čas: 3:14:50

Průměrná rychlost: 12,99 km/hod (4:37 na km)

Průměrná TF: cca. 166 tepů/min

Profil: převážně silnice za plného provozu, první polovina do kopce (převýšení 115 metrů), druhá polovina s kopce

Počasí: 18 stupňů, zataženo, v druhé polovině slabší déšť

Pětky dle kilometrovníků a vzdálenost dle GPS: 21:12 (5,05 km) 22:02 (5,00 km) 22:05 (5,016 km) 21:45 (5,020 km) 23:17 (5,212 km) 24:07 (5,065 km) 25:06 (4,964 km) 24:38 (4,925 km) 10:38 (2,221 km)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dalším závodem a zároveň tréninkem kvality byl Kysucký maraton v Čadci, pro který jsem se rozhodl "na poslední chvíli", takže jsem na něj nijak neladil formu, naopak jsem před týdnem zaběhl velmi kvalitně 5 km a 1500 metrů na lize a před 4 dny slušně 25+5 km (25 km v osobním rekordu). Dostal jsem chuť si maraton tréninkově zaběhnout, a navštívit i místa, kde jsem dosud nebyl, zejména pak Turzovku, přes kterou se probíhalo, a kde jsem se v průběhu závodu i pomodlil. Využil jsem přitom, že na závod jede Dan Orálek, který mě vzal autem. Před závodem jsem bohužel neměl čas na rozklus a málem jsem zapomněl si připevnit startovní číslo (čipy tentokrát nebyly). Naopak jsem ale využil možnost odevzdat vlastní občerstvení (poprvé v životě), na 24.km jsem si dal několik čtverečků čokolády, na 32,5.km nápoj horkou čokoládu a na 37,5.km další čokoládu. Říkal jsem si, že jednou zkusím, co to udělá, i když nakonec balíček na 37,5.km zůstal nevyzvednutý.

Po odstartování vedla trať téměř stále do kopce, i když průměrný sklon nebyl velký (cca. 0,5%). Neběželo se mi úplně dobře, navíc se mi zdálo celkem dusno a vody na prvních občerstvovačkách (relativně od sebe vzdálených) též bylo málo. Hodně mi vadil poměrně hustý automobilový provoz, který nebyl na dobu závodu odkloněn. Od 13. po 20.km jsem se snažil držet jednoho borce, který mě doběhl, nejprve ve skupině, která se postupně roztrhala, takže jsem s ním zůstal jen sám. Postupně jsem i předběhli několik lidí, ale asi 1 km před otočkou jsem mu už nestačil. Dolů mi pak běh šel mnohem hůře než nahoru, takže bylo již před 24.km zcela jasné, že na osobák dnes nemám, a proto jsem kontrolovaným tempem běžel tak, abych se do cíle dostal v čase pod 3:15, což se mi díky zrychlení na posledních několika set metrech skutečně podařilo (určitý problém byl jen ve výpočtech, jakým tempem musím běžet, s ohledem na nepřesnosti GPS i značení km po pěti). Bohužel mi opět zlobilo měření tepu, což souvisí s mokrým tričkem díky dešti a před tím polévání. Co se týká čokolády a čokoládového nápoje, tak je dobře, že jsem si to vyzkoušel, nicméně vrátím se k tomu asi až u ultramaratonů, pokud někdy nějaké poběžím. :-)

Výsledný čas 3:14:50 je mým třetím nejlepším maratonem vůbec, a vzhledem k podmínkám i své aktuální nepřipravenosti ho hodnotím příznivě. Dojem ze závodu mi pouze krátkodobě pokazil slovenský sběrač Alexander Simon, který se bavil po doběhu s Danem Orálkem a pak zcela bez jakéhokoliv podnětu přešel ke mě a ke kritice mé komunikace s Mirem Kriškem před několika lety i ke kritice mého způsobu běhání, včetně toho, že jsem ani po 4 letech ještě maraton pod 3h nezaběhl, zatímco on to zaběhl už ve 2.roce. Nakonec jsem na sebe křičeli, neměl jsem pak z toho dobrý dojem, neboť Alexander musel konflikt očekávat. Přesto ale věřím, že i tento závod/trénink měl pro mě smysl a je zcela nepodstatné, že tentokrát jsem na něm 3h neměl. Pouze s odstupem času pak zvážím, jestli chci maratony nadále běhat, nebo zda zůstanu raději u kratších tratí, na které ještě více zaměřím svou přípravu. Každopádně jsem i přes všechny nepříznivé okolnosti rád, že jsem na Kysucký maraton jel.

Poznámka 10.6.: podmínky Kysuckého maratonu byly zřejmě horší než na PIM, protože z první třicítky v pořadí Kysuckého maratonu osm lidí startovalo i na PIM, avšak nikdo z nich se nezlepšil, naopak průměrné zhoršení bylo skoro šest a půl minuty.

---



5.6.2012 Brněnské Hamburgy 25 km (+5 km mimo závod)

Pořadí: 1. ze 2 běžců

Čas: 1:43:42 (zlepšení OR o 53 s)

Rychlost:  14,46 km/hod (4:09 na km)

Průměrná TF:  cca. 168 tepů/min

Mezičas 21,1 km: 1:26:49 (4:07/km, druhý nejrychlejší čas historie)

30 km (mimo závod): 2:07:53 (4:16/km, druhý nejrychlejší čas historie)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +16 stupňů, zataženo, převážně drobný déšť

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Další závod, který jsem pořádal, jsem vyhlásil na 25 km, mimo jiné i proto, že na této vzdálenosti jsem dle grafů zatím nejvíce zaostával. Ráno se mi nechtělo vstávat, a i proto jsem raději dojel trolejbusem a rozklusal se jen 1,2 km. Na místě už na mě čekal Hugo, který však chtěl běžel jen desítku. Já původně uvažoval též, že bych změnil své rozhodnutí a běžel desítku, avšak únava ze sobotních ligových závodů neumožnila, abych běžel rychle, proto jsem se vrátil k původnímu plánu, kterým je běh tempem kolem 4:00. Hugovi se moc nevedlo, přecházel do chůze už po 4.km a nakonec dal jen pětku. Během závodu drobně pršelo, ale bylo to pro mě příjemné. Jediný, ale tradiční problém vznikl v tom, že v dešti nefunguje správně můj měřič tepovky, takže hodnoty již od 7,5.km byly zcela nepoužitelné.

I za tempem 4:00/km jsem od začátku zaostával, jinak ale zpomalování bylo poměrně malé a jednotlivé pětky jsem měl za 20:11 20:28 20:31 21:01 21:32. Pil jsem po 8.km a 18.km, vždy mě to zdrželo pár sekund, protože láhev jsem měl v trávníku a zdržovalo i otevírání, zavírání a odhození. Ke konci už jsem měl i pocit potřeby doplnění energie, bohužel jsem ale nic neměl a navíc kvůli brzkému startu běžel nalačno (večer a v noci jsem nicméně jedl hodně). Po doběhnutí 25 km jsem se znovu napil a rozhodl se doklusat do 30 km, toto bylo za 24:12 a jediné, co jsem si sledoval, bylo, aby výsledné průměrné tempo bylo pod 4:16/km, což se mi podařilo.

Celkově jsem s výsledkem dnešního trénování spokojen, ostatně někdy příště to bude ještě lepší. :-)

---



2.6.2012 Vyškov (liga družstev) 1,5 km

Pořadí: 15. z 15 běžců

Čas: 5:16,36 (zlepšení OR o 2,4 s)

Rychlost:  17,07 km/hod (3:31 na km)

Průměrná TF:  179,7 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 18 stupňů, skoro jasno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Další závod ligy byl závod na 1500 metrů. Uvažoval jsem, že snad ani nemá smysl, abych ho běžel, neboť stejně skončím poslední, a navíc jsem minule běžel "nadoraz", takže ani šance na osobák není, navíc jsem dopoledne běžel velmi kvalitně 5 km (komentář zde), avšak nakonec jsem se rozhodl, že to zkusím, i když jsem si moc nevěřil. Věděl jsem, že úplně nejdůležitější je, abych se řádně po dopoledním závodu vyklusal, proto jsem se vydal na 10,5 km dlouhý běh Vyškovem. Užíval jsem si ho a byl trochu v euforii po dopoledním osobáku, i když jsem samozřejmě věděl, že mě ten závod vyčerpal (běžel jsem ho na vysoké TF a pak se dost potil). Tento běh jsem doběhl asi hodinu a čtvrt před startem 1500 metrů, znovu jsem se napil, něco snědl a chvíli si v šatně lehl, s nohami opřenými o stůl (do výšky). Nohy jsem protáhl i "jízdou na fiktivním kole". Hodně mi pomohl telefonický rozhovor s kamarádkou, která mě dost povzbudila, za což jí děkuji. Před závodem jsem se ještě rozklusal a těsně před ním si znovu i zacvičil, protože jsem cítil mírně tuhé nohy. Přemýšlel jsem, jak závod běžet a rozhodl se, že hlavně nechci být poslední. Druhý tajný cíl byl čas 5:15, ale věděl jsem, že je to skoro nereálné.

Hned v průběhu prvního kola, které jsem opět záměrně rozběhl rychle, jsem se ocitl na předposledním místě, přičemž těsně za mnou běžel kolega z Žabovřesk. První kolo jsem měl za 1:22, další pak za 1:26,4, 1 km jsem měl za 3:32,2. Po 1100 metrech jsem usoudil, že pokud nechci být poslední, tak si Romana nesmím dovést až do cílové rovinky, proto jsem zrychlil. Netušil jsem ovšem, že je na tom tak dobře, že nejenže mu neuteču, ale povzbudím ho k ještě většímu zrychlení, takže mě asi 200 metrů před cílem předběhl. Velmi jsem se snažil, ale využil svých schopností a v poslední zatáčce, kde byl celý závod povzbuzován členem svého týmu, ještě přidal, a i když krátkodobě má tepovka vzrostla aź na 193, tedy jen jediný tep pod několikalatetým TFmax, tak jsem ho neudržel. Pak jsem musel mírně zvolinit, ale přesto jsem měl posledních 300 metrů za 1:01,5 a výsledný čas byl 5:16,36, čímž jsem překonal osobák z Hradiště o 2,4 sekundy. Přesto jsem ale byl posledním místem zklamaný, i když koukám, že ani na 13.místo jsem neztrácel moc (necelých 6 s).

Hned po doběhu jsem se vyklusal 2,77 km, bez zastavení jsem přitom sundal číslo a běžel dál. Výklus po takovýchto bězích považuji za nezbytný, zejména pak tehdy, pohybuji-li se s TF tak vysoko, jako dnes. Myslím, že další osobák je super výsledek, přestože je mi jasné, že na těchto vzdálenostech nikdy nebudu excelovat. Večer jsem pak vyklusal v lese 5,7 km a cítil se dobře. Myslím, že jsem dnes prožil běžecky velmi úspěšný den. Děkuji všem, kdo mi k tomu jakkoliv pomohli a věřím, že přestože jsem dnes získal jen jeden bod, tak je to dobrý základ do budoucna. Radost mi udělalo i to, že naše družstvo ligové kolo vyhrálo (zúčastnilo se 9 týmů). Sice by vyhrálo i beze mě, ale jsem rád, že jsem mohl být u toho!

---



2.6.2012 Vyškov (liga družstev) 5 km

Pořadí: 10. ze 14 běžců (13 doběhlo)

Čas: 18:20,41 (zlepšení OR o 19,8 s)

Rychlost:  16,36 km/hod (3:40 na km)

Průměrná TF:  183,7 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha

Počasí: cca. 18 stupňů, skoro jasno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Před dalším závodem ligy družstev, tentokrát na 5 km, jsem byl hodně nervozní, neboť jsem se bál, že už nebudu schopen pokračovat v překonávání osobních rekordů, čímž bych zklamal sebe i druhé. Naštěstí jsem ale díky několika kamarádům dospěl k tomu, že je dobré, abych to přesto zkusil, přičemž důležitá je snaha a ne výsledek. Na minulých závodech se mi nepodařilo bodovat (skončit v první desítce) a ani tentokrát to dle startovní listiny nevypadalo dobře, nicméně mě kamarádka povzbudila a motivovala, abych to zkusil. Hodné jsem zvažoval, jakým způsobem závod běžet, protože jsem věděl, že už stávající osobák 18:40 byl jen o 5s/km pomalejší než osobák na 3 km, který jsem dosáhl před týdnem. Hodně jsem si prohlíźel běžecké grafy a rozhodl se, že bych chtěl zkusit zaběhnout čas 18:29, podle rozpisu s řízeným zpomalováním. Myšlenka byla v tom, že jsem si všiml, že mi při rovnoměrném tempu trvá dost dlouho, než tepovka vystoupá k hodnotě cca. 185, avšak dále už neroste, takže průměrný tep stávajícího osobáku byl nižší než můj anaerobní práh. Jedinou možností, jak toto změnit, bylo rozběhnout rychleji, abych tep dostal do vyšších obrátek hned na začátku a pak se ho snažit udržet.

První kola jsem běžel vlastně přesně podle plánu, aniž bych si to úplně uvědomoval. Po rychlejším prvním kole jsem běžel další kola převážně za 1:28-1:29 a zařadil se na 11.místo ze 14 lidí, když jsem měl v dohledu dva dva borce, za kterými jsem zaostával 10-20 metrů. 1.km jsem měl za 3:36 (dle rozpisu mělo být 3:37), 2 km za 7:16 (přesně dle rozpisu), 3 km za 10:58 (o sekundu pomaleji než rozpis), 4 km za 14:41 (přesně dle rozpisu). Podstatné bylo, že jsem si všiml, že se během 3.km všichni tři přibližujeme týmovému kolegovi Jirkovi Rerychovi, který se evidentně trápil a závod nakonec nedokončil, takže po cca. 3,3 km jsem se dostal na 10.místo. Také oba borci přede mnou začali zpomalovat, takže jsem je dostihl a běžel od té doby za nimi. Kromě občasné potřeby smrkat se mi běželo dobře a věřil jsem, že čas pod 18:30 určitě dám. Protože ale borci přede mnou až příliš taktizovali, tak jsem se rozhodl je 850 metrů před cílem předběhnout a zkusit jim utéct. To se mi dokonce podařilo, nicméně jeden z nich výrazněji zrychlil a asi 550 metrů před cílem mě předběhl zpět. V ten okamžik jsem naposledy musel smrkat, což mě též mírně zdrželo, ale nebylo to fatální. Viděl jsem, že na něj nemám rychlostně, ale nevšiml jsem si, že i mladý klučina, kterému utekl, mě začal stíhat a 200 metrů před cílem mě předstihl. Chvilku jsem se snažil ho držet, ale bylo to marné, rychlost mezi mé přednosti rozhodně nepatří. I tak jsem ale měl poslední kilometr za 3:39 a běžel ho tak o 9 sekund rychleji než rozpis, což znamenalo pro mě vynikající čas 18:20,41. Také jsem dosáhl premiérový bod v lize, z čehož jsem též měl velkou radost.

Hned po doběhu jsem klusal 730 metrů a protože jsem se silně potil, tak jsem se pořádně vysprchoval, napil, najedl a pak šel 10,5 km klusat do města, abych pak zregeneroval na odpoledních 1500 metrů (komentář zde). Pokud se jedná o výkon na 5 km, tak se dle mých grafů jedná o můj nejhodnotnější výkon vůbec, neboť došlo k proražení červené křivky a tím dojde i k jejímu posunutí. Nemyslím, že bych měl aktuálně šanci tento výkon překonat, ale věřím, že jsem si výrazně zvýšil šance na dobrou desítku, kterou bych snad mohl dát i pod 38 minut. Jsem rád, že jsem dnešní závod zkusil, a děkuji všem, kdo mě povzbudili, abych to dnes zkusil. Děkuji i jednomu z vedoucích týmu, který mě posledních 4-5 kol povzbuzoval přímo na trati. Už před závodem jsem se rozhodl, že za překonání osobáku dám Sportovnímu klubu vozíčkářů částku 500 Kč a za body dalších 500 Kč, celkem jim tedy pošlu 1 000 Kč. Doufám, že z toho budou mít radost. :-)

---



29.5.2012 Brněnské Hamburgy (5 km)

Pořadí: 4. z 5 běžců

Čas: 19:49

Rychlost:  15,15 km/hod (3:58 na km)

Průměrná TF:  171,7 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Dalšího závodu Brněnských Hamburgů se zúčastnilo nebývale hodně běžců, celkem pět. Vítěz, Vladislav Netopil, zaběhl rekord závodů (37:08), druhý v pořadí Karel Nerad si časem 39:52 zlepšil osobák o cca. 3 minuty, což jsou skvělé výkony. Já se s ohledem na sobotní ligový závod rozhodl zkusit testovat 5 km a pak podle potřeby odstoupit, tempo jsem nastavil na 3:40/km. Bohužel se ale projevovala kumulovaná únava, takže jsem tempo dokázal držet jen první km a poté jsem zpomaloval. Bylo mi i dost teplo, ale hlavně se nohám nechtělo běžet. 3 km jsem měl za 11:23 (26 sekund za osobákem, ale přesto 9.nejlepší čas v historii), 4 km pak za 15:22 (33 sekund za osobákem, 8.čas). Průměrné tempo bylo nad 3:50, takže jsem usoudil, že už to nemá cenu a doklusal do 5 km za 19:49 (69 sekund za osobákem, 14.čas).

Po doběhu jsem chvilku klusal, pak odpočíval a cvičil, a poté jsem zkusil běžet pár kol naplno. Podařilo se mi to jen u prvního kola (1:25,4), pak už jsem zpomaloval a měl 1 km za 3:46 a 2 km za 7:40. Poté jsem ještě zkusil naposledy jedno kolo, ale měl ho za 1:25,7 a tím své testování ukončil. Obávám se, že dnešní běhání nelze považovat za úspěšné, i když ani za neúspěšné, protože přes únavu nebyly výkony úplně tragické. I přes to to ale na sobotu vidím dost špatně, a svou účast možná odřeknu.

Pokud se jedná o mé další běhání, tak zvažuji, nakolik má vůbec smysl, abych jezdil na závody a nakolik je vůbec k něčemu, abych za každou cenu usiloval o další zlepšování. Výkonnostně nikdy nebudu patřit do špičky, a jediné pozoruhodné je snad právě to zlepšování, které ale nemůže trvat věčně. Každopádně ale je zbytečné, abych za stávajícího stavu jezdil na závody mimo Brno, když je zcela jasné, že nemám šanci zaběhnout nic slušného, tedy výrazně kvalitnějšího než v trénincích (toto je názor i některých lidí kolem mě).

---



26.5.2012 Uherské Hradiště (liga družstev) 1,5 km

Pořadí: 16. ze 16 běžců

Čas: 5:18,60 (zlepšení OR o 6,4 s)

Rychlost:  16,95 km/hod (3:32 na km)

Průměrná TF:  176,5 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Slovácké Slavii

Počasí: cca. 25 stupňů, skoro jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Závod ligy družstev na 1500 metrů jsem zkusil přesto, že bylo pravděpodobné, že zde mám šanci na dobrý výsledek ještě menśí než na 3 km, které jsem běžel dopoledne (více zde). Po dopoledním běhu jsem byl celkem ztuhlý, což jsem se rozhodl řešit pomalým během Hradištěm, v délce 7,5 km. Teprve pak jsem si koupil svačinu (2 kaiserky, 10 dag tvrdého sýra, vodu) a tu snědl, necelé 2 hodiny před startem, před kterým jsem se pak opět rozklusával i ovlažoval. Také jsem podiskutoval s kolegou z týmu, jakým způsobem se 1500m běhá, na což mi odpověděl, že od začátku to mám rozběhnout naplno a v závěru ještě zrychlit. :-) Ptal jsem se, zda to není příliš riskantní, když jsem maratonec, na což odpověděl, že právě proto, že jsem maratonec, tak to přepálit vlastně ani nejde, a že není na co během závodu čekat.

Skoro celý běh jsem běžel rovnoměrným úsilím. Od začátku jsem běžel opět poslední, ale tempo bylo kolem 3:30/km, 800 metrů jsem měl za 2:48,0, což byl osobák o 1 sekundu. Po 900 metrech jsem předběhl svého kolegu z Moravské Slavie, kterého jsem porazil už na 3 km, a doufal, že ani tentokrát nebudu poslední. I když jsem v úsilí nepolevoval, tak se mi mu nepodařilo utéct a na posledních 20 metrech mě předstihl. Z posledního místa jsem byl zklamaný, jinak jsem ale byl rád, že jsem měl čas 5:18,6, kterým jsem překonal osobák o více než 6 sekund. Průměrné tempo 3:32/km bylo na mé poměry velmi slušné, neboť bylo shodné jako stávající osobák na 1 km. Vedoucí družstva mě pochválil, že jsem se snažil, tak snad bylo vše v pořádku, i když jsem ani tentokrát žádné body družstvu nepřinesl.

Po závodu jsem se opět pořádně vyklusal a klusal jsem i doma po návratu do Brna, takže jsem celkem dnes naběhal ve spoustě tréninkových jednotek 34,8 km. Považuji tedy dnešní den za velmi kvalitní trénink. Vím, že na 1500 metrech ani na 3 km nikdy nebudu vynikat, přesto jsem ale rád, že jsem to dnes zkusil, a získal další cenné zkušenosti. Myslím, že i přes poslední místo na 1500m jsem dnes prožil úspěšný den.

---



26.5.2012 Uherské Hradiště (liga družstev) 3 km

Pořadí: 12. ze 16 běžců (15 doběhlo)

Čas: 10:57,22 (zlepšení OR o 2,9 s)

Rychlost:  16,43 km/hod (3:39 na km)

Průměrná TF:  177,2 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Slovácké Slavii

Počasí: cca. 25 stupňů, skoro jasno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Mým dalším závodem se stala 2.atletická liga, která se konala v Uherském Hradišti. Nejdelší vzdálenost se tam běžela právě 3 km, avšak i přesto se ředitel klubu AC Moravská Slavia rozhodl, že mě na závod nominuje. 3 km dosud výrazně zaostávaly za výkony z delších tratí, ještě pŕed 14 dny jsem měl osobák 11:13, ale ten jsem po PIM maratonu zlepšil na 11:09 a pak 11:00. V Hradišti jsem chtěl tento výkon přinejmenším zopakovat a zároveň nebýt poslední. I přes určité organizační zmatky, kdy došlo k posunu startu běhu již na 10:30 a na druhé straně došlo k půlhodinovému zpoždění našeho autobusu, který dojel do Hradiště až v 9:45, jsem se dokázal včas připravit a rozklusat. Bylo dost teplo, proto jsem se vícekrát osvěžil vodou, jinak mi ale vedro pro krátké tratě vadí mnohem méně než pro dlouhé.

Hned po startu jsem se ocitl na posledním místě, avšak přesto jsem si všiml, že běžíme velmi rychle, když mezičas na 200 metrech byl mezi 40 a 41 sekundami. Proto jsem celou skupinu nechal utéct a zpomalil. Nebylo to úplně výhodné, protože v ten okamžik začalo výrazněji foukat do protisměru, ale nechtěl jsem se zničit. První kilometr jsem měl za 3:36, ale zpětně vidím, že tepovka byla v ten okamžik stále celkem nízká. Na 800 metrech byla má ztráta na předposledního několik vteřin, ale pak jsem to začal stahovat a postupně předběhl 4 lidi. Od 2.km bylo mé tempo přibližně konstatní a do cíle jsem doběhl v čase 10:57,22 na 12.místě, což jsem považoval za slušný výsledek, neboť jsem splnil oba výše uvedené cíle.

Hned po doběhu jsem mohl klusat jen 300 metrů, ale protože jsem byl přihlášen i na odpoledních 1500 metrů, tak jsem po vyřízení různých věcí šel klusat do města a pak se připravit na dalśí závod, který jsem též zaběhl velmi slušně, více zde. Přestože mohu být s výsledky 3 km spokojen, tak cítím, že jsem běžel první kilometr a půl snad až příliś opatrně, a proto bych příště chtěl zkusit agresivnější strategii, abych porovnal výsledky. Uvidíme, co se pro tuto vzdálenost ukáže jako výhodnější (třeba to bude právě ta strategie, kterou jsem zvolil dnes, kdo ví).

---



22.5.2012 Brněnské Hamburgy 5 km

Pořadí: 1. z 1 běžců

Čas: 18:40,2 (zlepšení OR o 10,3 s)

Rychlost:  16,07 km/hod (3:44 na km)

Průměrná TF:  176,6 tepů/min

Mezičas 3 km: 11:00,1 (zlepšení OR o 8,5 s, 16,36 km/h, 3:40/km, TF 173,5)

Mezičas 4 km: 14:49,5 (zlepšení OR o 8,3 s, 16,19 km/h, 3:42/km, TF 175,3)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: cca. 18 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

           

Foto pravé nohy po doběhu :

Na další závod Brněnských Hamburgů jsem bohužel dorazil sám. Myslel jsem přitom na mou kamarádku Hanku, která má už delší dobu zdravotní problémy a které přeji brzké uzdravení. Minulý týden jsem běhal méně, ale celkem intenzivně, když jsem závodil po nedělním maratonu v úterý, čtvrtek i sobotu. Běhalo se mi dobře, takže mi to dávalo naději i pro zlepšování v dalších týdnech. Po obvyklém rozklusáni v délce 4,5 km (přesun na stadion) jsem se rozhodl znovu atakovat rekordy na kratších vzdálenostech, přestože závod byl původně vyhlášen na 10 km (dle pravidel lze běžet i méně). Zároveň jsem se rozhodl zkusit běžet naboso, přestože předchozí rekordy na 3 i 5 km byly v botech. Chtěl jsem přitom zkusit běžet nerovnoměrně, s rychlejším úvodem a případným klesáním rychlosti, kontrolní pípání hodinek jsem nastavil na tempo 3:30.

Samotný pokus vypadal trošku jinak, než jsem zamýšlel, protože jsem od prvních metrů zaostával, což ale nevadilo, neboť jsem plynule přešel do pokusu o rovnoměrné tempo kolem 3:40. Po 2,5 km jsem viděl, že mám šanci na čas 11:00 na 3 km, proto jsem ke konci zrychlil, nicméně čas dle mých stopek byl 11:00,07 (což jsem zjistil až následně). Přesto toto bylo výrazné zlepšení osobního rekordu. Zrychlení mě unavilo, proto jsem mírně zpomalil, přesto jsem ale měl 4 km v průměrném tempu 3:42 a věřil jsem, že i 5 km mohu v osobáku dát. Jediným problémem bylo, že mě začal bolet malíček na pravé noze, který se mi sedřel do krve (viz foto). Přesto jsem ale doběhl do 5 km, které jsem měl za 18:40,17, tedy opět pár setinek za hezkým časem. Tempo posledních 2 km tak bylo kolem 3:50, a průměrné tempo na 5 km velmi slušných 3:44. Osobák jsem zlepšil o více než 10 sekund! Pak jsem ještě zkusil zpomalit, ale tím jsem na malíček začal více dopadat, což bylo velmi nepříjemné, a proto pokus po 200 pomalých metrech okamžitě ukončil.

Je otázkou, nakolik rozhodnutí běžet bos ovlivnilo můj výkon, nicméně s výsledkem jsem spokojen. Je sice škoda, že jsem nemohl pokračovat do dalších kilometrů, ale to nevadí. Po ošetření jsem pak doklusal 5,6 km domů (samozřejmě v botách), aniž bych cítil jakoukoliv únavu. Věřím, že ani dnešní výkony nebyly mým maximem. Ostatně, vše směřuji k zlepšení desítky a dalších vzdáleností, a proto je potřebné k tomu přihlížet i při hodnocení mých výkonů, zejména pak zpomalovaného tempa. Prostě se učím běžet tempem 3:40-3:45 co nejdéle, takže ideální by bylo, kdybych tímto tempem časem uběhl celou desítku. Třeba se to někdy povede. :-)

---



19.5.2011 Tesco běh pro život - Brno 4,9 km

Pořadí: 4. z 2449 účastníků (běh je ale veden jako nesoutěžní)

Čas: 19:16

Rychlost: 15,26 km/hod (3:56 na km)

Průměrný tep: 175,3 tepů/min

Profil: asfaltový okruh, rovina

Počasí: 25 stupňů, skoro jasno

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Pro účast na charitativnim Běhu pro život jsem se rozhodl přesto, že jsem v minulých dnech měl poněkud nabitý běžecký program, neboť v neděli jsem běžel Pražský maraton, v úterý Kardioběh a ve čtvrtek rekordních 5 km na Brněnských Hamburcích. Startoval jsem tu ale už loni, atmosféra se mi líbila a chtěl jsem znovu podpořit dobrou věc. Po registraci jsem opět potkal svou kamarádku paní Kociánovou, s kterou jsme se bavili až do startu, a i proto jsem vynechal rozklusání před během. Asi 15 minut před startem jsme se přesunuli do startovního prostoru a postavili se poblíž startu, kde jsme pokračovali v rozhovoru. Bylo dost teplo a slunečno, a i když paní Kociánová stála v polostínu, tak čekání pro mě nebylo nejpříjemnější.

Po výstřelu se v našem prostoru neodstranila včas páska ohrazující start, což znamenalo zpoždění 2-3 sekund na startu, během něhož se dopředu dostalo odhadem 50 lidí, převážně dětí. Vím dobře, že tito vesměs nejsou schopny udržet tempo více než několik set metrů, a proto jsem se nijak neznepokojoval a postupně je předbíhal, čelo pole se mi ale velmi rychle vzdálilo. Na 0,5.km jsem byl asi desátý, na 1.km už osmý a na 2.km čtvrtý. Snažil jsem se udržovat tempo těsně pod 4:00/km, což se mi dařilo, nicméně na 2,5.km jsem si změřil, že třetí člověk v pořadí má nade mnou náskok 18 sekund, což bylo hodně. Na 3,5.km jsem napočítal cca. 16 sekund, takže bylo jasné, že doběhnu čtvrtý, neboť zezadu mě nikdo neohrožoval. Doběhnul jsem nakonec v čase 19:16, tedy o 42 sekund rychleji než loni. Ztrátu na třetího jsem měl cca. 20 sekund, náskok na pátého jsem pak měl asi 35 sekund. Tepovku jsem měl přiměřenou, nicméně o moc rychleji než 3:56/km (resp. 3:53/km, pokud bych počítal s dnes naměřenou délkou 4,96 km) bych běžet nedokázal. Po doběhu jsem ještě vyklusal 2,2 km, znovu se pozdravil s paní Kociánovou, vyzvedl si batoh a občerstvení a odjel domů. Znovu musím pochválit organizaci, která se pořadatelům povedla.

Přestože jsem ani tentokrát nedoběhl na prvních 3 místech (loni jsem byl pátý), tak věřím, že jsem podal dobrý výkon, přičemž důležité hlavně je to, že jsem znovu podpořil dobrou věc. Večer jsem pak vyklusal dalších 10 km s kamarádkou v terénu a cítil se dobře. V tak dobré běžecké pohodě, jako tento týden, jsem dlouho nebyl. Doufám, že mi to vydrží, a dokážu skrze běh pomáhat druhým, ale i zlepšovat své stávající výkony.

---



17.5.2012 Brněnské Hamburgy 5 km (+2,2 km mimo závod)

Pořadí: 2. ze 2 běžců

Čas: 18:50,5 (zlepšení OR o 1,6 s)

Rychlost:  15,92 km/hod (3:46 na km)

Průměrná TF:  176,4 tepů/min

Mezičas 3 km: 11:08,6 (zlepšení OR o 4,4 s, 16,15 km/h, 3:43/km, TF 172,7)

Mezičas 4 km: 14:57,8 (zlepšení OR o 5,7 s, 16,04 km/h, 3:44,5/km, TF 174,6)

Mezičas 6 km (mimo soutěž): 22:54,1 (zlepšení OR o 9,2 s, 15,72 km/h, 3:49/km, TF 176,6)

Čas 7,2 km (mimo soutěž): 27:51,8 (15,50 km/h, 3:52/km, TF 176,3)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +8 stupňů, skoro jasno, dráha z části ve stínu

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Mým dalším závodem byl závod Brněnských Hamburgů, který jsem uskutečnil jen 4 dny po Pražském maratonu (čas 3:04:08, tempo 4:22) a 2 dny po Kardio běhu (2,62 km, tempo 3:48). Kardio běh jsem původně neplánoval, ale když už jsem závod vyhlásil, tak jsem ho nechtěl rušit. Včera jsem po dlouhé době dal den zcela bez běhu, dnes ráno jsem ale byl poměrně unavený a měl jsem ztuhlé nohy. Chvíli jsem s nimi cvičil a pak se vydal klusem na stadion (4,4 km). Dnes opět přišel jen Pavel Juřica, s kterým jsme pak klusali další 3 kola. Cítil jsem se už lépe, proto jsme se dohodli, že zkusíme běžet naplno a znovu využít superkompenzační efekt. Já jsem chtěl zejména zkusit 3 km, u kterých dosud zaostávám nejvíce, i když jsem si moc šancí nedával. Přesto jsem hodinky nastavil na pípání na tempo 3:40.

Hned po startu jsem se ujal vedení, první kolo běžel o trošku rychleji proti plánu, v dalších pak mírně zaostával. Protože mé tempo pokleslo nad 3:45, tak ke konci 5.kola (na konci 2.km) mě Pavel předběhl, díky čemuž jsem zrychlil a vyvezl se za ním asi kolo. Pavel nicméně běžel s cílem 5 km, proto jsem ho opět předběhl a pokračoval v samostatném běhu. Trochu jsem ztratil koncentraci v posledních 200 metrech, přesto jsem dosáhl na 3 km času 11:08,6 a zlepšil už skoro rok starý osobák! Pokračoval jsem nicméně v běhu, překonal osobák na Coopera (3225 metrů) a i přes únavu se pokoušel běžet dál. Bohužel jsem opět potřeboval i smrkat, jinak se mi běželo celkem dobře. Asi na 3,5.km mě předběhl Pavel, pokusil jsem se držet za ním asi kolo, ale pak už jsem neměl šanci. Viděl jsem nicméně, že i tak zaběhnu osobák pravděpodobně i na 5 km, což se mi podařilo, i když mě opět překvapuje výrazné zpomalení v posledních 200 metrech, které mě stálo čas pod 18:50. Pavel měl výborných 18:35 a zlepšil svůj osobák o 41 sekund!

Protože jsem věděl, že jsem zatím dost zaostával na 6 km, tak jsem pokračoval v běhu dále a i díky zrychlení na konci 6.km vylepšil tento čas o 9,2 sekund a ještě pokračoval v běhu, přičemž jsem pokus ukončil poté, co jsem se s průměrným tempem dostal nad osobák na příslušné vzdálenosti, k čemuž došlo na 7,2 km. Pak jsem ještě klusal 7 kol (2,8 km) s Pavlem a pak ještě 1,1 km na trolejbus. Myslím, že s dnešním výsledkem mohu být spokojen, byť věřím, že se jednou mohu dostat s trojkou pod 11 minut a s pětkou někam k 18:30.

---



15.5.2012 Kardio běh Brno-Výstaviště 2,62 km

Pořadí: 16. ze 117 běžců

Čas: 9:57

Rychlost: 15,77 km/hod (3:48 na km)

Průměrný tep: 171,5/min

Profil: rovina, asfalt, několik zatáček, včetně jedné o 180 stupňů

Počasí: 10 stupňů, zataženo

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Mým dalším závodem se stal závod Kardio běhu na brněnském Výstavišti, který jsem běžel jen 42 hodin po doběhu pražského maratonu, na kterém jsem překonal osobní rekord o 3,5 minuty a na kterém jsem zaběhl čas 3:04:08. Na závod mě pozval můj kamarád Pavel Juřica, který v Praze též běžel, v čase 2:58. Závod měl start už v 6:45, a nebyl jsem rozhodnut, jestli na něj půjdu, přesto jsem na 5:30 nastavil budíka. Nechtělo se mi ale vstát, budíka zaklapl a vzbudil se až v 6:00. Přesto jsem se rychle oblékl, zašel na wc a sednul na trolejbus, odkud jsem 1,2 km klusal na místo závodu. Doběhl jsem v 6:42, nicméně u prezence byla fronta, takže start byl posunut až na sedmou. U prezence jsem se potkal i s Pavlem a chvíli jsme povídali. Závod měl mít délku 3 km, ale pořadateli bylo sděleno, že ta vzdálenost je jen orientační, ale běhá se každoročně na tradiční trati, takže mají běžci porovnání. Zúčastnili se zejména přední doktoři, včetně prof. Pirka a dalších velmi významných lidí. Po maratonu jsem se cítil dobře, proto jsem se rozhodl běžet "normálně", i když s tím, že raději nepůjdu úplně do maxima. Postavil jsem se někam do třetí řady a přichystal se na start.

Prvních 300 metrů jsem rozběhl velmi rychle, až jsem se toho lekl, proto jsem poté zpomalil. Dostal jsem pak ale kvůli tomu do nepříliś výhodné pozice, když jsem na relativně úzké trati běžel za několika běžci, kteří už běželi pomaleji, než jsem chtěl, proto jsem je na vhodném místě předběhl a zrychlil. Tempo bylo velmi slušné, tepovku jsem ani nestihl sledovat. Dával jsem pozor, abych nezakopl o zpomalovací pruhy, které na cestě občas byly a snažil jsem se i dobře vybíhat občasné zatáčky, byť zde mívám problémy. Ke konci 2.km jsem potřeboval smrkat a protože jsem nevěděl, kolik ještě zbývá do cíle, tak jsem opět mírně zpomalil. Protože se ale zrovna probíhalo prostorem startu, tak jsem si za chvíli všiml, že se běžci po 250 metrech otáčejí na smyčce (zatáćka o 180 stupňů), takže mi došlo, že pak nemohou běžet jinam, než do cíle. Proto jsem v ten okamžik zrychlil, zkusil ještě předběhnout 1-2 lidi a doběhl do cíle. Hned poté jsem šel další 2 km klusat, po původní trati. Doběhl jsem v čase 9:57 při průměrném tempu 3:48 a tepovce 171,5. Maximální tepovka byla 183. Škoda, že už byl cíl, měl jsem ještě hodně sil. Doběhl jsem na 16.místě ze 117 běžců, kromě nich se závodu zúčasnilo i 18 chodců s norskými holemi.

Při závodu jsem měl negativní split a výsledné průměrné tempo 3:48 bylo velmi slušné, pokud uvážím, že podmínky běhu nebyly tak dobré, jako mívám na dráze. Mám-li být konkrétní, tak za osobákem na této vzdálenosti jsem zaostal jen o 10 sekund (4s/km) a zaběhl osmý nejlepší výkon vůbec, z toho druhý nejrychlejší letos. Přitom tuším, že bývalo v mých silách běžet i rychleji. Každopádně jsem s tímto během spokojen, protože mi zpětně potvrdil, že míra vyčerpání po maratonu je blízká nule, což dává dobrý příslib do budoucna. Dle mého názoru bylo zcela správné, jakým způsobem jsem se rozhodl ten maraton doběhnout a že nesleduji jen výsledek na konkrétním závodu, ale dlouhodobé cíle, k jejichž naplňování potřebuji, abych ani při závodech zatím neběhal na 100% svých možností, neboť jen to umožní, abych mohl v pohodě trénovat bez rizika přetrénovanosti či zranění. Věřím, že ještě chvíle pro opravdu kvalitní maratonské pokusy přijdou, byť si na ně můžeme počkat ještě i několik let. Pak, jednou, třeba zaběhnu tak, že týden po maratonu nebudu moci ani chodit, natož běhat 2,6 km dva dny po závodu tempem blízkým osobnímu rekordu. :-)

Pokud se jedná o atmosféru dnešního závodu, zajištění tratě, měření, prezence i občerstvení, tak jsem velmi spokojen. Dokonce možná časem dostanu tričko, uvidíme. Velké poděkování patří Pavlovi, že mě na tento závod nalákal.

---



13.5.2012 Pražský maraton 42,195 km

Pořadí: 289. z 5624 běžců, kteří dokončili

Čas: 3:04:08 (reálný čas 3:04:05)

Průměrná rychlost: 13,75 km/hod (4:22 na km)

Průměrná TF: 161,4 tepů/min

Profil: městský okruh Prahou, silnice, místy kostky

Počasí: cca. 10-12 stupňů, střídavě polojasno a zataženo, místy vítr

Mezičas 25 km: 1:44:35 (4:11/km, TF 164,1)

Mezičas 30 km: 2:06:17 (4:13/km, TF 163,8)

Mezičas 36 km: 2:32:57 (4:15/km, TF 163,2)

Časy pětek: 21:03 20:43 20:56 20:50 21:03 21:42 22:25 24:06 11:20

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Fotky a videa ze závodu

Tentokrát bude komentář stručný a bude zaměřen k samotnému závodu, přestože by si možná zasloužil více povídání ke všemu, co mu předcházelo. Úspěchem totiž bylo už to, že jsem na závodu mohl startovat, navíc v rámci mistrovství republiky. Více je na hlavní stránce v aktuálních komentářích (miniblogu).

Pokus od začátku nevypadal, jak měl. Z více důvodů jsem se dobře nevyspal (na pokoji jsem dokonce měl opakovaně v posteli brouky, což neomlouvá ani to, že pokoj hostelového typu stál jen 400 Kč) a ani nemohl jíst a pít, na co jsem zvyklý (byla deklarovaná kuchyňka, ale nenapadlo mě, že tam nebude varné nádobí), ráno jsem kvůli menší znalosti Prahy běžel na maratonskou mši skoro 5,9 km, i když vzdušnou čarou to byly 2,4 km, na mši doběhl pozdě, po ní jsem se převlékl a šel odevzdat věci na úschovnu a hned poté se přesunul do startovního koridoru, bez rozklusu. Předchozí dny před maratonem jsem asi též neběhal optimálně, takže se projevila kumulovaná únava z toho všeho. V prvních km jsem chtěl běžet tempem 4:00-4:05/km, to ale bylo vyloučeno a s přemáháním dal první 4 km za 4:13 4:15 4:13 4:13. Pak jsem se rozběhal a držet tempo kolem 4:10 (a to přesto, že již na 9.km jsem musel močit a přestože jsem pravidelně bral vodu na polévání a trochu na pití),ovšem i tak jsem měl půlmaraton za 1:28:07 místo očekávaných 1:26-1:27. Po 25.km začalo klesat tempo i tepovka, nicméně jsem překonal osobáky na 25 km (o 82 sekund) i 30 km (o 2:54), ale i když na mě Jirka Šmiták volal, že běžím výborně, tak mi bylo jasné, že 3h nedám. Na 31.-34.km jsem dále zpomalil, ke konci 35.km mě pak dostihla skupina s vodiči na 3h, která měla už teď náskok 45 sekund na čas 3h. Místo, abych se držel tempem kolem 4:30, jsem se nechal motivovat Pavlem Juřicou a běžel 36.km se skupinou a i když jsem byl ke konci pár metrů za ní, tak tento km byl za 4:15. I tak jsem měl náskok na cílový čas 3h ještě 44 sekund. Skupina běžela asi tak 4:10, to bylo neudržitelné a nechal jsem ji utéct a zároveň vzdal svou šanci na maraton pod 3h, což souviselo i s celkovou únavou, byť tepovka byla nízká, proto jsem výrazně zpomalil. I přes to jsem ještě po 37 km měl čas těsně pod 3h, ale to už bylo jasné, že nemám šanci. Zbytek jsem více méně doklusal s tím, že jediný cíl byl doběhnout pod 3:05:00, přičemž se mi ani neosvědčil experiment na 40.km, kdy jsem si poprvé za závod dal kromě Mattonky i ionťák, na což nejsem zvyklý. Posledních 200 metrů jsem zrychlil hlavně proto, že jsem slyšel, že už se za mnou blíží Ivana Martincová, kterou jsem předběhl na 22.km, jinak bych se možná ani neodhodlal. Každopádně jsem prý v cíli vypadal svěží, jak potvrdila má kamarádka, která se se mnou prakticky hned po doběhu několik minut bavila. Asi jsem mohl zabojovat a dát třeba 3:02, ale nechtěl jsem riskovat a hlava si řekla, že to nemá cenu, a že bych také mohl závod nedokončit, což by mě mrzelo. I když jsem zaběhl osobáky na 22 km-mararon a zvládl běžet v tempu maratonu pod 3h celých 37 km, tak pokus hodnotím jako nepříliš povedený, i když pozitivní je aspoň to, že jsem bojoval poměrně dlouho. Třeba se ale aspoň povede nějaký superkompentační kratší běh pár dní po maratonu, uvidíme. :-) Pokud se jedná o maraton, tak zvážím, jestli toto nebyla má letošní derniéra, ale třeba ne ... Mrzí mě, pokud jsem svým výkonem někoho zklamal, ale skutečně jsem se snažil, byť se to nemusí zdát z průběhu posledních kilometrů jako dostatečné.

Jinak se omlouvám za možné až příliš negativistické vyznění tohoto krátkého popisu, už zítra to možná budu vidět jinak. Ono možná není tak špatné ani to, že jsem zaběhl 3.nejlepší půlmaratonský čas v historii, i když jsem se necítil dobře, a za osobákem nezaostal tak moc (necelé dvě minuty) a asi je cenné i vylepšení osobáku na maraton, i když ty 3h nepadly ...

14.5.2012: Podle běžeckých grafů vypadá výkon na maratonu poměrně slušně, největší prostor nyní bude pro půlmaraton a 25 km. Každopádně věřím, že jsem v Praze ostudu neudělal, ostatně maraton je vzdáleností, na které jsem se letos nejvíce zlepšil. Největší šanci na zlepšení nyní vidím na půlmaratonu a 25 km, přestože ani maraton není úplně beznadějný. Děkuji všem za podporu, velmi si jí vážím.

16.5.2012: 42 hodin po maratonu jsem zaběhl velmi slušně 2,62 km (viz komentář), což ukazuje poměrně nízké vyčerpání z maratonu. Na videu z maratonu po doběhu projevuji radost, a tuto jsem projevoval i bezprostředně při komunikaci s dalšími lidmi. Věděl jsem, že jsem 3h nezaběhl, ale bojoval jsem. Zpětně si cením, že jsem znovu byl schopen spontálně změnit strategii, kterou jsem měl připravenou, a díky tomu zaběhl slušně jak 25 km, tak 36 km i maraton. Přestože si uvědomuji i chyby, například to, že jsem na 36.km běžel s vodiči, místo abych se držel svého aktuálního tempa, tak jsem využil zkušeností, které mám z předchozích závodů, a i díky tomu měl dobrý výsledek. Tepově jsem na tom byl výborně, hydratačně také, nohy mě nebolely, a vlastně hlavní problém byl v tom, že mi došla energie, zřejmě po vyčerpání glykogenu. Po poměrně pečlivé analýze všech stávajících pokusů jsem přesvědčen, že bych při dalších pokusech vůbec neměl úzkostlivě řešit, že jsem 3h dosud nezaběhl a měl bych je rozběhnout přinejmenším tak, jak byl původní plán na PIM. I kdybych z toho měl "jen" osobák na 25 km, tak by to byl fajn výsledek. Není přitom vůbec důležité, jaký čas na maraton při příštím závodu zaběhnu, protože věřím, že nemám kam spěchat. Nikdy jsem to nedělal a nehodlám to dělat ani nyní. Podaří-li se mi 3h při některém takovém testu překonat, tak budu rád, nicméně mé cíle jsou už někde dál. Nepochybuji, že budu muset zlepšit různé apekty, jako je doplňování energie při běhu, zlepšení techniky, nebo většího využívání běhu ve skupině, ale vše toto bude úměrné novým cílům, které si nyní vytvářím. Přestože jsem se nechal po pár hodinách od doběhu zblbnout pochybnostmi, tak věřím, že výkon na PIM je pro to vše velmi dobrým základem.

---



7.5.2012 Brněnské Hamburgy 10 km (+6,8 km mimo závod)

Pořadí: 2. ze 2 běžců

Čas: 38:46 (zlepšení OR o 45 s)

Rychlost:  15,48 km/hod (3:53 na km)

Průměrná TF:  171,6 tepů/min

15 km (mimo závod): 59:26 (3:58/km, TF 170,1 tepů/min , zlepšení OR o 62 sekund)

Hodinovka (mimo závod): 15155 m (3:57,5/km, TF 170,2 tepů/min, zlepšení OR o 275 metrů)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +12 stupňů, polojasno až zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dalším závodem, který jsem pořádal byla původně půlhodinovka na Moravské Slavii, kterou jsme před začátkem závodu po domluvě s jediným dalším účastníkem, Vlastou Chadimem, změnili na závod na 10 km. Chtěl jsem šest dní před PIM maratonem zařadit něco rychlejšího a kratšího, abych získal větší jistotu pro samotný závod. Věděl jsem, že vzdálenost kolem 7,5 km mám dle grafů dost špatnou a usoudil jsem, že bych ji měl být schopen zaběhnout tempem kolem 3:50/km či mírně pomaleji. Toto tempo vyhovovalo i Vlastovi, který maraton nepoběží, ale chtěl atakovat svůj osobní rekord na 10 km, který měl 38:30.

Před závodem se mi výborně podařilo dosáhnout superkompenzačního efektu a to tak, že v pátek jsem naběhal v několika bězích celkem 47 km v pomalém tempu a měl velmi výrazný energetický deficit. V sobotu jsem už běhal málo, ale v jídelníčku mírný deficit zůstal, v neděli jsem měl jen 9 km, ale energeticky velmi bohatý jídelníček, včetně jídla večer. Dnes ráno jsem dal jen horkou čokoládu, jinak jsem ale hmotnost měl 62 kg, což je o 1,4 kg vyšší než v pátek, sobotu i neděli, což asi znamená, že po neděli došlo jak k zavodnění, tak k doplnění glykogenu. Sice se mi nechtělo vstávat, ale po 5,4 km dlouhém rozklusání jsem se cítil dobře, navíc bylo pro mě optimální počasí.

První 3 km jsem byl ve vedení a za domluveným tempem jen mírně zaostával, což bylo zcela dle mých představ. Pak šel Vlasta přede mně a bohužel mi utekl o pár sekund, což se mi nelíbilo, protože jsem nemohl využít závěsu, ale kdybych těch 20 metrů zrychlil, tak bych narušil tempo, kterým jsem chtěl běžet (4. a 5.km jsem měl téměř přesně). 5 km jsem měl za 19:13, tedy jsem byl za Vlastou o 4 sekundy, pak už jsem musel mírně zpomalit, ale viděl jsem, že mám nízkou tepovku a rekord na 8 km určitě překonám. Chvílemi mírně foukalo, ale jinak se mi běželo dobře. Poté, co jsem dobíhal původní půlhodinovku, jsem viděl, že mám 8 km za 30:52, takže jsem si snadno spočítal, že i kdybych výrazněji zpomalil, tak mám šanci na osobák i na 10 km (stačilo běžet tempem kolem 4:30). Vlasta se mi vzdaloval, ale i tak jsem se snažil držet tempo pod 4:00 a stále více jsem věřil, že nejenže překonám stávající osobák 39:31, ale pravděpodobně dám i čas pod 39 minut. Po zrychlení v posledním kole jsem nakonec dal 38:45,8, což znamenalo zlepšení osobáku o 45 sekund! Vlasta zaběhl 38:23 a i on svůj osobák zlepšil.

Protoźe čas byl vynikající, tak jsem věděl, že i když budu chvíli klusat, tak zlepším osobák na 10,4 km. Výrazněji jsem zpomalil a přenastavoval přitom hodinky a všiml si, že se mi běží dobře. Proto jsem další kolo zrychlil a i když to bylo dobré, tak jsem si všiml, že po 11 km mám minutový náskok na výkon 15 km za 1h. Rozhodl jsem se, že mám jedinečnou příležitost to zkusit. Na dráze vyklusajícího Vlastu jsem požádal, zda by chvíli neběžel se mnou tempem kolem 4:10/km, což udělal, a za to jsem rád. Bohužel však nemohl kvůli bolesti nohy pokračovat, ale i tak se mnou běhal až do 12,4.km. Pak jsem běhal sám, a i když jsem zpomalil (kvůli únavě i občasnému větru), tak mi bylo stále jasnější, že 15 km pod hodinu dám. Po 14 km jsem viděl dokonce šanci na 59:30, proto jsem ještě zrychlil. Na poslední kolo se ke mě přidal ještě i Vlasta a motivoval mě k výraznému zrychlení. 15 km jsem měl za 59:26 a 15,2 km za 60:10, což znamenalo výkon na hodinovku 15 155 metrů. Tyto výkony jsou dle mých grafů nejkvalitnější výkony ze všech mých výkonů v celé historie a velmi výrazně změní charakter mých běžeckých grafů, viz dále.

Ihned po doběhu jsem pokračovat ve výklusu další 4 kola, tempem těsně pod 5:00/km, tepovka pak klesla až ke 143 tepům/min. Věděl jsem, jak velký náskok na osobáky mám, takže i po tak velkém zpomalení jsem měl 16,8 km tempem 4:03, a tím běžel rychleji než při půlmaratonu v Pardubicích. S ohledem na pohodu, s jakou jsem běžel, věřím, že bývalo v mých silách zlepšit i osobák na půlmaratonu, zejména pak tehdy, kdybych si odpustil to zrychlení v posledních dvou kolech hodinovky. Zdálo se mi ale, že už je to zbytečné, protože i tak jsem mohl být s výkony velmi spokojen. I kdybych maraton nezaběhl dobře, tak tohoto si cením, a mělo smysl, že jsem to dnes využil!

Abych více uvedl matematické metody, tak uvádím graf tempa OR před dnešním během:

Modře bylo tempo OR, červeně a oranžově pak oblast, ve které jsme s Rudou předpokládali, že bych se do ní mohl dostat. Z grafu je vidět, že červená křivka protíná hodnotu 8 km na 3:51, odtud plynula strategie pro půlhodinovku. Ve skutečnosti jsem tuto křivku dnešním výkonu na 8 km opravdu dosáhl, ale už na 10 km se dostal pod ní (černě je průměrné tempo dnešního pokusu). Na 15,2 km jsem se pak dostal dokonce mírně pod oranžovou křivku, přičemž otázkou je, jak by se tempo vyvíjelo, kdybych v běhu naplno pokračoval dál. Osobně věřím, že bych se ještě chvíli mohl pod oranžovou křivkou udržet, ale těžko říct. I přesto se ale i tímto pokusem znovu potvrdila správnost matematických metod, které při analýze svého běhání používám.

Pokud se jedná o predikci pro maraton, tak bude lepší využít jiného formátu grafu, který obsahuje jen vybrané (oficiální) vzdálenosti:


další grafy jsou zde. Jisté je, že nejvíce podhodnocený je nyní půlmaraton a 25 km, avšak výkonům od 800 metrů po 15 km nejvíce vyhovuje šedá křivka, která má přitom nejmenší sklon. Samozřejmě je to dáno mými slabými výkony na krátkých vzdálenostech, ale na druhé straně nevěřím, že bych se nyní mohl u vzdáleností pod 10 km mezi červenou a oranžovou křivku dostat, jako realističtější bych viděl oblast mezi červenou a šedou kŕivkou. Kdyby to obdobně fungovalo u vzdáleností od 15 km po maraton, tak bych byl rád, nicméně jako realisticky vidím nadále oblast mezi červenou a oranžovou křivkou. Ideální by ale bylo mezi ně dostat napřed půlmaraton a 25-30 km s tím, že odhad výkonu maratonu je bez toho dost nejistý. Otázkou ovšem je, jak naložit s PIM maratonem. Myslím totiž, že 3h není žádná fyziologická hranice, protože vzdálenost 42,195 km vznikla uměle. Proč bych tedy měl usilovat o tento čas, když navíc vím, že na PIM nebudou optimální podmínky? Nebylo by mnohem lepší zkusit to, co jsem udělal dnes na 10/15 km i s rizikem, že to nemusí vyjít a výkon na maratonu může být výrazně nad 3h, případně ho nemusím dokončit? Nejde přitom jen o tento závod, ale i o závody na podzim. Není to alibismus, ale snaha dostat z pokusu maximum, když sleduji jak krátkodobé, tak i dlouhodobé cíle. Snad mi to mí příznivci "odpustí", pokud běh na hranici rizika nevyjde tak, jak by mohl vyjít bez toho. Třeba to ale vyjde a čas nebude 3:00, ale třeba 2:55, byť ne nyní, ale až na podzim či příští rok.

---



3.5.2012 Brněnské Hamburgy 10 km

Pořadí: 1. ze 3 běžců

Čas: 41:40

Rychlost:  14,40 km/hod (4:10 na km)

Průměrná TF:  170,2 tepů/min

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +15 stupňů, jasno

Rozložení tepovky (tepů za minutu, měření ale zatíženo šumem):

Další závod Brněnských Hamburgů se účastníci (já, Pavel Juřica a Vlasta Chadim) rozhodli pojmout jako tempový trénink, když se všem hodilo běžet tempem 4:10/km, což je o málo rychleji, než je tempo maratonu pod 3h. Hned od začátku jsme vytvořili vláček já-Vlasta-Pavel, který jsme udrželi nezměněný až do konce, přestože nejvíce sil z nás tří měl prokazatelně Vlasta (po doběhu pokračoval dalších 5 km tempem pod 4:00/km). Snažil jsem se běžet co nejrovnoměrnějším tempem s tím, že první kilometr byl o několik sekund pomalejší než další, přičemž oba spoluběžci byli s mým vedením tempa spokojeni. Horší bylo, že jsem od začátku měl problém s tím, že se příliš nechtělo běžet mým nohám, které byly dost těžké a tuhé. Vícekrát jsem měl pochybnosti, zda vydržím celých 10 km, avšak nakonec jsem to zvládl, k čemuž bylo potřebné využít i takových věcí, jako bylo záměrné krátkodobé střídání techniky běhu, které mělo za cíl rozbít stereotyp a vnést do běhu nové impulsy. Patří mezi to jistě i zakopávání, jiná práce rukou, jiná poloha těla a těžiště a podobně. Ke konci mi už bylo i celkem teplo, nicméně bylo ještě snesitelně. Obávám se ovšem, že dnes bych tímto tempem nedal ani půlmaraton, natož celý maraton, ale těžko říct, neboť jsem po 1 km měl dojem, že nedám celou desítku, a opak byl pravdou. Jinak patří poděkování Pavlovi i Vlastovi, že mě nechali vyhrát, i když jsem je vyzýval, aby si to v posledním kole rozdali o první místo. :-)

Problémem ovšem jsou šumy mého měřiče TF, které se projevují i po výměně baterie, přestože používám stejný SONO gel, jako dříve. Pokud by k tomuto mělo dojít i na významnějších závodech, tak by bylo lepší tam hrudní pás vůbec nebrat a tepovku neměřit. Ještě to vyzkouším a uvidím ...

---



30.4.2012 Holedná (9,4 km z 10,35 km)

Pořadí: 2. ze 2 běžců

Čas: 42:56

Rychlost:  13,14 km/hod (4:34 na km)

Průměrná TF:  171,0 tepů/min

Profil: kopcovitý, převýšení 230 m

Počasí: +28 stupňů, jasno

Rozložení nadmořské výšky, tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dalším závodem, který jsem pořádal, byl závod Holedná 2011, ve kterém bylo možné na předem určené trati zaběhnout výkon samostatně kdykoliv od 5.12.2011 do 30.4.2012. Poprvé jsem zde běžel při vytýčení tratě již 5.12.2011 (10,35 km průměrným tempem 4:56/km) a podruhé až dnes, tedy poslední den termínu. Bylo dost teplo, avšak chtěl jsem znovu vyzkoušet i to, co udělá tělo v horkém počasí.

Úvod jsem rozběhl poměrně dost rychle a příliš mě nezpomalilo ani první stoupání na 3.km. Také druhé stoupäní na 5.km bylo v pohodě, ale po seběhu následovalo dlouhé stoupání od 6.km po 8.km, kde převýšení bylo 110 metrů. Už se poměrně dost projevovala únava, proto jsem běžel relativně pomalu, přitom při vysoké tepovce. Pak jsem bohužel udělal fatální chybu, když jsem zapomněl, kudy jsem trať vytýčil, a odbočil příliš brzy doleva, čímž jsem si zkrátil trať o 950 metrů a vynechal zhoupnutí v profilu (takže se vlastně vrcholy na 8. a 9.km v grafu propojily krátkou úsečkou). Chybu jsem si uvědomil asi po 50 metrech, ale už jsem se nevracel a doběhl po zkrácené trati do cíle, přičemž jsem už neměl dost fyzických ani psychických sil ke stupňování úsilí v závěru. I tak ale průměrné tempo celého běhu bylo slušných 4:34/km, na trati s převýšením +230/-230 metrů, takže jsem nakonec s výsledkem spokojen.

Jediné, co mě mrzí, byl nezájem běžců o tento typ závodu, což považuji za svůj neúspěch. Závodu se zúčastnil kromě mě jen Tomáš Bůbela, který na originální trati dosáhl průměrného tempa 4:37, a který mě vlastně k vyhlášení závodu motivoval. Za jeho výkon mu patří upřímná gratulace.

---



26.4.2012 Brněnské Hamburgy 15 km (+3 km mimo závod)

Pořadí: 1. ze 2 běžců

Čas: 1:00:28 (zlepšení OR o 13 s)

Rychlost:  14,88 km/hod (4:02 na km)

Průměrná TF:  174,9 tepů/min

18 km (mimo závod): 1:13:33 (4:05/km, TF 173,7, zlepšení OR o 10 s)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +11 stupňů, jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní běh, kterého se kromě mě zúčastnil jen Pavel Juřica, jsem vyhlásil na 15 km, neboť jsem věděl, že na této vzdálenosti mám letos nejhorší výsledky. Na mé poměry bylo teplo (dráha je skoro celá na slunci), avšak naštěstí jsem sebou vzal půllitra vody, z níž část jsem vypil ještě před startem, po 4,4 km dlouhém rozklusu. Běžel jsem nalačno s tím, že jsem více jedl večer a v noci (naposledy v 23:05). Chtěl jsem rozběhnout tempem těsně pod 4:00, avšak nakonec jsem byl rád, že se mi daří držet tempo těsně nad 4:00. Bylo mi ale teplo, proto jsem po 7,6 km musel vzít ze země zbývající vodu, napít se a osvěžit si obličej, což vysvětluje pokles tempa následujícího kola (viz graf). 10 km jsem měl za 40:13, avšak věřil jsem, že i přesto osobák 1:00:41 překonám. Na 12,4.km mě ovšem začalo píchat v boku, a proto jsem musel zpomalit a pořádně se rozdýchat (viz prudký pokles tepovky), avšak neztratil jsem moc času, protože problém rychle odezněl. Když jsem uběhl 14 km, tak jsem zvažoval, zda výrazněji zrychlit či pokračovat po 15 km dál, avšak protože jsem k zrychlení neměl sílu, tak jsem se rozhodl pro druhou možnost. I přesto jsem měl 15 km za 1:00:28 a zlepšil jsem tak osobák o 13 sekund!

Po doběhnutí 15 km jsem zpomalil a běžel tempem kolem 4:20, přičemž tepovka klesla ke 170, později až ke 160, přesto jsem ale překonal osobák na 16 km o 41 sekund, na 17 km o 24 sekund a na 18 km o 10 sekund. I s tímto jsem spokojen, protože i přes únavu pokles rychlosti o 1 km/h způsobil pokles tepu o více než 10 tepů, což považuji za výborný výsledek. Pavel dnes běhal pyramidový trénink, proto jeho výkon na 15 km byl slabší, avšak byl jsem velmi rád, že dnes přišel a byl se mnou v celém průběhu testu i po něm (ostatně mi i dal napít ze svého pití, za což jsem byl též rád, protože jsem měl velkou žízeň). Z celého dnešního testu mám velmi dobrý pocit a velkou radost.

---



19.4.2012 Brněnské Hamburgy (6 km z 10)

Pořadí: 2. ze 2 běžců

Čas: 24:04

Rychlost:  14,95 km/hod (4:01 na km)

Průměrná TF:  169,3 tepů/min

Mezičas 5 km: 19:51 (3:58/km)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +9 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

První letošní Brněnský Hamburg jsem běžel jen 18 hodin po předchozím rekordním pokusu na 5 km, ve kterém jsem překonal osobní rekord na 5 km. Dalo se tedy čekat, že se dnes projeví únava, přesto jsem se rozhodl rozběhnout na úrovni osobního rekordu na desítku a vyzkoušet, co se bude dít. Kromě mě přišel jen Pavel Juřica, který ale dnes běžel jen pomalý trénink (nakonec měl desítku za 46:46). Tempo kolem 3:57 se mi dařilo udržet 4 km, protože přestože byla tepovka relativně nízká, tak jsem kvůli únavě nohou nebyl schopen pořádného odrazu, což vedlo ke krátkému kroku a zvýšení únavy. 5 km jsem měl za 19:51, takže na osobák na desítku bych musel běžet druhou půlku pod 19:40, což bylo dnes nereálné. Doklusal jsem tedy do 6 km a pokus ukončil. Poté jsem ještě po přestávce klusal na dráze 3,6 km, z toho 400 metrů tempem 3:46, celkem jsem za ráno s rozklusem i výklusem uběhl 16,8 km. Přestože jsem osobák nezaběhl, tak jsem s dnešním běháním spokojen, protože únava po včerejšku byla menší, než bývá obvyklé.

---



14.4.2012 Pardubický vinařský pulmaraton (otevřené mistrovství ČR)

Pořadí: 138. z 1277 klasifikovaných běžců (52. z 81 v kategorii MR mužů)

Čas: 1:26:14

Rychlost: 14,68 km/hod (4:05 na km)

Průměrný tep: 173,9 tepů/min

Profil: 3 okruhy centrem Pardubic, silnice, velmi mírně zvlněný

Počasí: cca. 12 stupňů, polojasno, místy slabší vítr

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Vývoj náskoku na mezičasy při PIM půlmaratonu 31.3.2012:

Mým dalším závodem se stal závod MR v půlmaratonu v Pardubicích, který se konal jen dva týdny po mém úspěšném půlmaratonu v Praze, kde jsem zaběhl nejenom osobní rekord (1:27:01), ale dokonce nejlepší výkon dle mých přepočtů ze všech vzdáleností. Tyto výpočty nedávaly příliš šanci na další zlepšení na půlmaratonu, nicméně jsem se i tak rozhodl na závod jet a pokusit se čas vylepšit. Jednalo se o první závod, na který jsem byl nominován atletickým klubem (AC Moravská Slavia), takže jsem mohl startovat v rámci mistrovství republiky, což mi zajišťovalo výhodnou startovní pozici. Před závodem jsem byl poněkud nervozní a ve vlaku jsem se dost potil, nicméně mi pomohlo, že jsem hodně pil a ovlažoval si obličej vodou. Stravování jsem tentokrát ještě pozměnil a na snídani si udělal těstoviny se sýrem, které jsem dojedl ve vlaku, kde jsem je pak zajedl čokoládovou tyčinkou Mars asi dvě a půl hodiny před startem, od té doby jsem jen pil. Hned u vlaku mě čekal kamarád, s kterým jsem doklusal na místo prezence a po zaregistrování jsem byl dále klusat v parku, kde jsem potkal dalšího kamaráda Slava, se kterým jsem pokračoval v běhu a se kterým jsme se vzájemně povzbudili. Párkrát jsem navštívil křoví, ještě jsem se napil, krátce pomodlil a přesunul na místo startu. Věděl jsem, že jsem registrován do MR, proto jsem se nebál se přesunout po chodníku až k předním koridorům a tam se zařadit. Chtěl jsem rozběhnout na čas 1:25 s tím, že cílový čas měl být mezi 1:25 a 1:27, avšak při tomto plánu jsem předpokládal, že bude o hodně chladněji a že bude zataženo, což se nestalo. Proto jsem se rozhodl raději běžet podle tepovky s tím, že minimálně prvních 10 km nesmí tep přerůst hodnotu 175 a pak se uvidí.

Hned po startu mě překvapilo, jak rychle závod rozběhli mnozí lidé, včetně mého kamaráda Honzy, jehož výkonnost je přitom již o několik minut horší než má. Trochu jsem se nad tím podivil, nicméně jsem se nenechal zblbnout a rozběhl ve srovnání s nimi velmi umírněně. I tak jsem měl první km za 3:58, avšak viděl jsem, že tepovka je výš nez obvykle, proto jsem mírně zvolnil a od cca. 3.km běžel tempem kolem 4:05. Kvůli teplému počasí jsem postupně využil všech pěti občerstvovaček, vždy jsem vzal kelímek vody a osvěžil obličej a trošku vypil, bohužel však byl vždy naplněn jen do poloviny, takže mi množství ani moc nestačilo. Po odběhnutí 1.kola (7 km) jsem začal zpomalovat až někam k 4:08/km a na 10 km měl čas 40:45, tedy ještě o 9 sekund pomaleji než na PIM. Cítil jsem se ale celkem dobře, proto jsem se rozhodl zariskovat a přenastavit alarm tepovky tak, že jsem doporučenou tepovku posunul na 175-180. Věděl jsem sice, že s tak vysokou tepovkou jsem běžel půlmaraton naposled před rokem a půl v Otrokovicích, ale neměl jsem co ztratit, neboť pokud jsem chtěl atakovat osobák, tak mi nic jiného nezbývalo. Od této chvíle se mi dařilo držet stabilní průměrné tempo kolem 4:07/km (s výjimkou kilometrů s občerstvovacími stanicemi a s ohledem na mírné zvlnění) až do cca. 18.km. Snažil jsem se přitom, abych nebyl nikým předběhnut a když se toto stalo, tak jsem se vesměs za dotyčného zavěsil a běžel s ním, abych si udržel tempo. Zajímavé bylo, že většinou se mi podařilo se po určité době opět odpoutat, takže ve třetím kole (14.-21. km) mě nakonec předběhl jediný člověk, zatímco já předběhl 20 lidí. 15 km jsem měl za 1:01:21, tedy o 2 sekundy pomaleji než na PIM, avšak od té chvíle jsem začal získávat náskok, neboť zatímco na PIM jsem i kvůli větru v závěru zpomaloval, tak v Pardubicích nikoliv. Byl jsem si vědom, že nemám úplně nejrychlejší závěry, proto jsem začal zrychlovat už asi 2,5 km před cílem a snažil se utéct i Jirkovi Velebovi, který však jako jediný mé tempo udržel a 1,5 km před cílem mi utekl, takže se mi ho nepodařilo doběhnout. Kvůli špatně umístěnému 20.kilometrovníku jsem měl dokonce dojem, že mám šanci zaběhnout čas těsně pod 1:26, to se mi však nestalo a doběhl jsem v čase 1:26:14, tedy o 49 sekund rychleji než na PIM. V rámci MR jsem skončil na konci druhé třetiny pole (52. z 81 mužů), v rámci celkových výsledků pak těsně za první desetinou (138. z 1277).

Doběh mě celkem vyčerpal, proto jsem uvítal, že jsem dostal láhev vody a strávil pár minut se Slavem a dalšími kamarády v cíli, hned poté jsem se ale byl vyklusat do parku a pak se převléknout. Teprve asi hodinu po doběhu jsem byl sníst občerstvení, kde jsem se potkal s kamarádkou z fora a strávil s ní příjemnou půlhodinku. Pak jsem s jiným kamarádem doběhl na vlak a dojel s ním domů. Přestože výsledný čas byl poměrně daleko od velmi optimistického cíle/snu 1:25, tak jsem podal velmi kvalitní výkon a výrazně posunul odhady i pro jiné vzdálenosti. Průměr tepovky 173,9 jsem ještě u půlmaratonu neměl, avšak jeho dosažení mi pomohlo k tomu, že jsem osobák překonal, neboť jinak poměru tepu k tempu nepatřil mezi nejpříznivější. Škoda, že nebylo o něco chladněji, ale i tak jsem velmi spokojen. Věřím, že i tento výkon výrazně zvýšil mé šance, aby se mi podařilo ještě letos zaběhnout maraton těsně pod 3h, možná už na PIM v květnu. Až se mi to podaří, tak zřejmě zkusím ultramaraton, neboť u kratších vzdáleností již příliš šancí na další zlepšování nevidím. Ušel jsem postupně dost dlouhou cestu, když jsem začínal jako úplný outsider a postupně se i díky svým kamarádům a také svým matematickým výpočtům dostal na poměrně slušnou úroveň, nicméně cítím, že mezi českou špičku nemám sebemenší šanci se dostat. Je otázkou, nakolik najdu motivaci bojovat třeba o 2:55, pokud se mi podaří překonat magickou hranici 3h. Obávám se, že jí moc nebude, avšak třeba budu mít chuť zkoušet něco delšího. Jako mimořádně důležitou přitom vnímám pohodu, s jakou jsem v posledních týdnech běhal, neboť i díky ní jsem uměl dobře vyhodnocovat své aktuální možností a dvakrát za sebou na velkých závodech zaběhl velmi slušně. Kéž by mi to zůstalo i nadále!

---



31.3.2012 Pražský půlmaraton

Pořadí: 286. z 8252 běžců, kteří dokončili závod

Čas: 1:27:03 (reálný čas 1:27:01)

Rychlost: 14,55 km/hod (4:07,5 na km)

Průměrný tep: 170,8 tepů/min

Mezičasy a pořadí: 5 km 20:09 (266.), 10 km 40:36 (281.), 15 km 1:01:21 (294.), 20 km 1:22:38 (289.)

Profil: městský okruh Prahou, silnice, místy kostky nebo koleje

Počasí: cca. 10 stupňů, zataženo, vítr

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Video z běhu (v záběru jsem na začátku, v čase 1:38 a těsně před koncem, v čase 96:15, mezi titulky)

Mým dalším závodem se stal Pražský půlmaraton, kterého jsem se původně nechtěl zúčastnit, mimo jiné i proto, že se mi tam neběhalo úplně dobře a nikdy jsem tam nezaběhl dobrý výsledek. I proto jsem v klidu ignoroval všechny zprávy o tom, že je poslední možnost zaregistrovat se se slevou, či je poslední možnost se zaregistrovat vůbec. O účasti jsem začal vážně uvažovat až po Bratislavském Hamburgu, kde jsem v rámci mezičasu zaběhl osobák i na půlmaraton (1:28:36), avšak v té době již byla všechna čísla beznadějně vyprodaná, včetně čísel pro Světlo pro svět, za které jsem běhal loni. Občas jsem sledoval inzaráty na behy.cz k prodeji čísel, nicméně jsem odmítal startovat na cizí jméno (PIM převody v březnu již neprováděl) a nabídky ignoroval. Více jsem inzaráty začal sledovat poté, co se mě na PIM půlmaraton ptal člověk, kterého znám už spoustu let z kauzy harvardských fondů, avšak teprve 11 dní před závodem se objevila nabídka na prodej dvou dosud nezaregistrovaných kuponů z Hervisu, takźe jsme mohli startovat pod svými jmény. Tyto sice stály 1250 Kč každý, avšak přesto jsme se s kolegou, který podobný závod běžel poprvé, rozhodli nabídku využít, což se mi vrátilo vynikajícím startovním číslem (215), i když jsem počítal s číslem kolem 1000-2000. Následně jsem pak v tréninku 8 dní před maratonem zaběhl 1:28:24 a přemýšlel, jakým způsobem běžet samotný závod. Čím více se závod blížil, tím jsem si byl více nejistý tím, zda je vůbec dobré závod běžet a zda mám šanci tam zaběhnout dobře, nicméně jsem si zajistil v Praze i jiné akce a rozhodl se tam startovat. Jsem rád, že mě podpořili i mí přátelé, se kterými si píšu o svém běhání, dali mi najevo svou podporu a poskytli cenné rady.

Poté, co jsem se rozhodl startovat a zaregistroval se, jsem kontaktoval Světlo pro svět a rozhodl se, že i letos poběžím za ně, přičemž jim poskytnu dar ve výši 1000 Kč bez ohledu na výsledek, plus 10 Kč za každou vteřinu času pod 1:30, což mi mělo dát vyšší motivaci, abych se pokusil běžet dobře a aby toto mělo i charitativní smysl. Zároveň jsem přivítal, že před závodem se koná půlmaratonská mše, která akci dá duchovní rozměr, navíc jsem se den před závodem po několika letech setkal s bývalým spolubratrem ze Slovenska, který nyní studuje na kněze v Praze. Kromě toho jsem navšívil své běžecké kamarády, které jsem potkal před několika lety na Katolické charismatické konferenci, a u kterých jsem přespal z pátka na sobotu. Přemýšlel jsem, na jaký čas jsem schopný zaběhnout a dospěl jsem k tomu, že v ideálním případě by to mohl být čas 1:27:00, například dle rozpisu s kontrolovaným zpomalováním. Věděl jsem, že je toto na podmínky závodu až příliš optimistické, nicméně i přesto jsem si právě tento rozpis vytiskl a nezměnil to ani po předpovědi studeného a větrného počasí. :-)

Poslední dva dny před závodem byly i v důsledku poměrně hektického programu běžecky chudé, což ale nebylo na škodu. I přesto jsem ale při různých přesunech a večerním velmi pomalém běhu s kamarádem naběhal v pátek 8,9 km a cítil se při tom dobře. Ráno jsme museli z Peček, kde jsem spal, vyrazit brzy, proto jsem vstal už před sedmou, nasnídal se (rohlík s medem, čajem a kousek sýrem) a už v osm vyjel s kamarádem Jožkou do Prahy. Během cesty jsem popíjel vodu. Do Prahy jsme dojeli těsně před devátou, ale mše byla až v deset, proto jsem kamarádovi navrhl, abychom zašli posedět do blízké cukrárny. Za normálních okolností pojídám v poměrně krátkém čase před startem oplatky a čokoládu, ale tentokrát jsem se rozhodl to udělat jinak a dal si v devět ráno (3 hodiny před startem) velký kousek dortu typu Sacher. Vím, že tento typ stravy není vhodný, ale měl jsem na něj chuť a rozhodl se, že poté již nebudu nic jíst a budu jen pít vodu (toto mi bylo doporučeno mými kamarády, byť dorta samozřejmě ne). Dorta mi velmi chutnala a cukrárnu jsem využil i k převlečení se do běžeckých věcí. Pak jsme se přesunuli do kostela, ale protože byl ještě čas, tak jsem se rozhodl krátce (cca. 2 km) proběhnout na Václavák a zpět. Toto jsem vnímal jako velmi potřebné, protože jsem věděl, že možnosti před startem budou omezené. Mše svatá byla pěkná, celebroval ji kněz, který sám na závodu poté běžel. Byl skoro plný kostel, i když závodníků tam bylo celkem málo. Po mši jsme se sešli s knězem v sakristii a poznal jsem se i s kostelníkem, který před 50 lety běhal velmi dobře (25 km za 1:37). Navšívil jsem i WC a vydal se klusem na místo setkání focení běžců Světla pro svět, které bylo poblíž startu. Bylo hodně větrno, ale jinak krátké setkání bylo fajn. Velmi příjemně mě překvapila nabídka několika účastníků, abychom se společně pomodlili, vytvořili jsme krásné malé ekumenické společenství, neboť jsme byli ze tří církví. Všechny tyto události mi pomohly vytvořit dobrou psychickou pohodu, což se ukázalo jako důležité.

Poté, co jsem se s kamarády rozešel, jsem šel na místo šaten a protože jsem se chtěl rozklusat, tak nezbylo, než odevzdat svůj batoh i s bundou, kterou jsem měl na sobě (pak bych se do batohu už nedostal). Bylo cca. 35 minut do startu a celkem větrno, přesto jsem už jinou možnost neměl, než to risknout. Mezitím jsem ještě dopil zbývající vodu a 3x navštívil WC, před rozklusem i po něm. Následně jsem se rozhodl udělat ještě jeden riskantní krok a tím bylo, že jsem doběhl a pak došel do startovního koridoru již 20 minut před startem. Výhoda byla, že jsem měl výborné místo, když jsem stál téměř za elitou, a rozdíl mezi výstřelem a překročením startu byl jen 2s, nevýhoda pak byla nutnost vydržet zimu a dále nemožnost těsně před startem znovu navštívit WC kvůli močení. V koridoru jsem ale pořádně převázal boty, nastavil hodinky, poskakoval, procvičel nohy a podobně, takže jsem toto přečkal v pohodě, až na potřebu močení, která vymizela až asi po 5 km závodu. Překvapilo mě, že vedle koridoru se objevil můj známý, který se přišel podívat na elitu a přišel mě pozdravit a povzbudit, a teprve poté se vrátil do svého zadního koridoru. Před startem jsem byl poměrně klidný a hodně si věřil, asi stejně jako před Bratislavským Hamburgem před 3 týdny. Myslím, že k tomu velmi podstatně přispěl i duchovní program před startem a také to, že jsem strach ze závodu prožil a pojmenoval už několik dní před ním.

Hned po startu jsem se rozběhl poměrně svižně, mimo jiné i proto, abych nepřekážel druhým. Po 2 km tepovka vzrostla na 170 a v ten okamžik jsem přenastavil hodinky dle přepřipravené funkce tak, aby pípaly při poklesu pod 170. Hodinky vzdálenost mírně nadměřovaly, což ale bylo v této době dáno i mou neefektivní stopou, když jsem se snažil vyhýbat kolejím a nezakopnout o ně či o dlaždičky. Běh po tomto povrchu pro mě není úplně příjemný a tepovka vzrostla k 175, proto jsem raději trošku zvolnil a udržoval tep kolem 174 až do 12.km. I když bylo chladno, tak jsem se rozhodl nepodcenit občerstvovací stanice a od 5.km bral vodu na každé z nich. Vždy jsem si nalil část na ruku a tou ovlažil obličej a malý lok vypil. Asi mě to pár vteřin zdrželo, ale cítil jsem, že mi to pomáhá bránit přehřívání, ke kterému pomalu i přes nízkou teplotu docházelo. Na 11.km jsem ale kvůli tomu přehlédl kilometrovník a když jsem dorazil na 12.km, tak jsem viděl, že tempo posledních 2 km bylo dle kilometrovníků 3:54, což mi bylo divné, ale nenapadlo mě, že je kilometrovník o 100 metrů chybně umístěn. Chybu jsem odhalil až poté, co jsem 13.km měl za 4:40 dle kilometrovníků, pak jsem zase o něco přidal a 15 km měl za 1:01:20, což byla má druhá nejrychlejší patnáctka v historii. I podle tohoto jsem viděl, že běžím dobře, což jsem si říkal už i předtím. Velmi šikovně se mi dařilo i potlačovat myšlenky na 5.km, že někde zde jsem loni skoro vzdal a podobně, i když k tomu muselo pomoci i své polohlasné ujištění, že běžím dobře a béh mě baví. Čas 1:01:20 byl o něco horší, než bych chtěl pro výsledný čas (nejhůř 1:01), ale stále dost dobrý na to, abych měl na půlmaraton osobák.

Další kilometry ale vedly otevřenou krajinou se silným protivětrem. I když jsem se občas snažil využívat zákrytů za běžci, tak se mi to moc nedařilo a zpomalil jsem na 4:15/km i přesto, že tepovka klesala stále častěji pod nastavených 170. Snažil jsem se ale aspoň toto tempo udržet a to se mi dařilo, takže jsem občas už i někoho předběhl, přestože i sám jsem byl vícekrát předbíhán. Na 18.km jsem vzal na poslední občerstvovačce vodu a opět přehlédl kilometrovník, který byl těsně za ní. Po párset metrech jsme se dostali do tunelu, kde jsem bohužel ztratil koncentraci, neboť jsem nejenže nemohl sledovat tempo v důsledku výpadku GPS, ale neviděl jsem skoro ani na displej hodinek, které už přestaly pípat, protože jsem byl pod 170 už dost dlouho, takźe tep klesl krátkodobě až pod 165. Přesto ale pokles tempa nebyl nijak fatální a 18.-19.km měl v tempu 4:15. Snažil jsem se spočítat tempo, které potřebuji na čas 1:27:00, avšak nechtěl jsem se pouštět do zrychlení příliš brzy, když přitom trať na 20.km vedla mírně do kopce a ještě pořád i proti větru. Teprve v posledních 1,1 km, které vedly mírně s kopce a mimo vítr, jsem výrazněji zrychlil, ale čas 1:27:00 jsem nedosáhl, i přesto jsem ale s časem 1:27:03 velmi spokojen (osobák jsem překonal o 81 sekund, resp. 83 sekund realtime a zaběhl téměř přesně tak, jako byl můj optimistický scénář). Také jsem tím přinesl Světlu pro svět 2770 Kč, které jim rád zaplatím. Nejdůležitější ale je pohoda a do jisté míry i sebedůvěra, se kterou jsem závod zaběhl. Věřil jsem si a zaběhl v porovnání s jinými osobními rekordy rovnocenný čas, přitom na trati, kde se mi dříve nedařilo. Poděkování patří všem, především Bohu a všem mým kamarádům, kteří mi nejrůznějším způsobem pomáhají (a kteří mi snad odpustí, že je nebudu jednotlivě jmenovat, protože bych určitě na někoho zapomněl, a to by nebylo dobré). Věřím však, že i já mohou druhé svým běháním a svou pomocí obohatit, byť jinak, než oni mě.

Pokud se jedná o blízkou budoucnost, tak zůstanu u svého běhání, kde převažují běhy pro radost, uvolnění, meditaci, modlitbu, setkání s kamarády, přesuny mezi úřady a podobně. Myslím, že toto vše má hluboký smysl a ostatně pomáhá nejenom lidsky a duchovně, ale i výkonnostně. Věřím přitom, že již není ani daleko doba, kdy zaběhnu maraton pod 3h, neboť vytrvalost mám nyní lepší než rychlost. Dnešní závod je jedinečný tím, že jsem poprvé na velké akci zaběhl velmi dobře, a tím se zbavil zbytečných strachů a obav. Je přitom úplně jedno, že nemám 1:26:59, ostatně co není dnes, může být někdy příště. Mám radost z toho, že mám radost a ještě jednou děkuji za to, co jsem mohl prožít! Samozřejmě souhlasím, že kdybych dělal věci jinak, tak bych na tom byl ještě lépe, ale to nevadí. Já to dnes chtěl udělat tak, jak jsem udělal, a to MI stačí! K mému životu patří jak obavy a neúspěch, tak i radost a euforie. Nyní si chci pár dní vychutnat ten úspěch, kterým pro mě je nejenom čas, ale i 286.místo z tolika lidí, když přitom neuplynula tak dlouhá doba, kdy jsem začínal jako naprostý outsider a umisťoval se na posledních místech. Nejde ale jen o běh sportovní, ale i o běh životní, který se však může nechat sportovním během inspirovat. Kěž by se mi to podařilo a i v životě dělal radost sobě i druhým!

---



10.3.2012 Bratislavský Hamburg 42,195 km

Pořadí: 2. z 58 běžců

Čas: 3:07:46

Rychlost:  13,48 km/hod (4:27 na km)

Průměrná TF: 159,1 tepů/min

Mezičas půlmaraton: 1:28:36 (4:12 na km)

Průměrná TF půlmaraton: 162,4 tepů/min

Profil: parkový okruh délky 1691 m, rovina

Počasí: start cca. 5 stupňů, cíl cca. 10 stupňů, skoro jasno

Rozložení tempa (čas na km), plánovaného tempa (čárkovaně varianty 3:00 a 3:15) a tepovky (tepů/min):

     

Foto:

     

Mým dalším závodem se stal opět Bratislavský Hamburg (dále BAH), což je maraton konaný v Bratislavě v parkovém okruhu délky 1691 metrů. Loni jsem tu zlepšil osobní rekord skoro o 16 minut (na 3:18:40) a poté jsem ještě postupně zlepšil maratonský výkon o 3 minuty (na 3:15:43), avšak tentokrát se tak velké zlepšení nedalo čekat. Nebyl jsem si ani jistý, jestli poběžím maraton, spíše jsem se chtěl soustředit na půlmaraton až 25 km a pak se rozhodnout podle aktuálních sil. BAH se mi líbí, protože probíhá za pro mě příznivého počasí (kdy ještě není příliš horko), není zde problém se zpožděním na startu, mohu si snadno hlídat mezičasy, je zde přiměřeně málo účastníků a také mohu závod spojit s pobytem v řeholním domě Redemptoristů, po roce potkat kamarády a také si udělat čas na modlitbu, mše svaté a podobné duchovní aktivity. Jedinou nevýhodou závodu je jeho "polooficialita", takže bych měl problémy s uznáním limitu pro MR v maratonu (letos 3:15), pokud bych ho tam zaběhl, což se skutečně stalo.

Letošní zimní běhání bylo ve znamení vysoké kilometráže za poměrně malé intenzity, když v únoru jsem naběhal 535 km, průměrným tempem 5:42/km. Zároveň jsem mírně upravil jídelníček, takže ve spojení s vyšší kilometráží došlo k poklesu hmotnosti o cca. 2 kg, na hodnoty podobné hodnotám z loňského jara. Začátkem března jsem už přidal i jeden závod a několik testů, díky čemuž jsem zjistil, že i když nyní neumím běhat rychle, tak vytrvalost mám velmi dobrou, a i díky tomu zaběhl v úterý (4 dny před závodem) osobní rekord na 10 km za 39:39. I když do maratonu zbývaly jen 4 dny, tak jsem chtěl takový pokus uskutečnit, neboť jsem totéž udělal i loni a byl spokojen, protože mi to dalo potřebnou jistotu a také jsem mohl využít částečný superkompenzační efekt, který jsem u sebe vypozoroval (například z kolísání hmotnosti, ale i běžecké výkonnosti). Oproti minulosti jsem měl též více dnů s vysokou kilometráží a více dlouhých běhů vůbec, byť v nízké intenzitě (tempo obecné vytrvalosti). Hlavní ale bylo, že mě běhání bavilo a cítil jsem se při něm dobře.

Před závodem jsem zvažoval, jakou strategii zvolit a po poměrně důkladném zvážení jsem se rozhodl pro strategii řízeného zpomalování. Ideální jsem viděl zkusit závod rozběhnout tempem 4:00/km s cílem zaběhnout půlmaraton kolem 1:26:30 (viz rozpis), byť mi bylo jasné, že maraton za 3:00 nemám šanci zaběhnout. Připravil jsem si i "pesimistickou" variantu (viz rozpis), což ale příliš pesimistické nebylo, když plánovaný čas na maraton byl 3:15, avšak byl jsem připraven odstoupit, pokud bych ani toto nebyl schopen plnit. Ráno jsem se nasnídal již v 6:15, pak zašel na mši a modlitbu, po ní v 7:50 ještě mírně pojedl, sbalil si věci a kolem 8:30 se vydal klusem na start (1,63 km tempem 5:25). Tam jsem si vybalil občerstvení (do kelímků rozlil vodu a sladký čaj a do misky nasypal čokoládu, oplatky a též suchý rohlík, který jsem ale snědl až po závodu), pozdravil se s běžci a přichystal se na start, který byl o 10 minut opožděn, takže bylo odstartováno v 9:10. Snědl jsem ještě nějakou čokoládu i oplatky a vypil kelímek čaje, abych se nemusel občerstvovat v prvních km.

Hned po startu jsem se ujal vedení, které mi ale vydrželo jen pár desítek metrů, neboť mě předstihl člověk, který nakonec běžel jen půlmaraton. Snažil jsem se běžet plánovaným tempem 4:00/km, avšak měl jsem dojem, že je příliš nepohodlné, a když jsem po 1.kole viděl, že zaostávám 6 sekund, tak jsem od druhého kola zpomalil na cca. 4:10/km. Určitě jsem mohl zkusit zabojovat a běžet podle optimistického plánu, ale nechtěl jsem ohrozit dobrý výsledek. V druhém kole mě předběhl vítěz loňského ročníku Roman Tománek a pak už se mé pořadí neměnilo až do konce, byť jsem občas předbíhal pomalejší běžce o několik kol, výjimečně naopak (viz dále). Po 10.km jsem se osvěžil vodou a trochu napil, i když už v té době se mi chtělo čurat. Po 13 km byl již pocit tak silný, že jsem se rozhodl močení zrealizovat, avšak zároveň jsem nechtěl ohrozit svou šanci na osobák na půlmaratonu, proto jsem zkusil pro močení za běhu. To se mi podařilo a díky tomu jsem ztratil jen několik sekund. Po 16 km jsem vzal kelímek čaje a pak se snažil hlídat, abych držel tempo tak, aby se mi podařilo zaběhnout osobák na půlmaratonu. Věděl jsem, že zlepšení nebude moc velké, nicméně i přesto budu klidnější, pokud osobák zaběhnu, což se mi podařilo (1:28:36). Potěšen tímto výsledkem jsem se rozhodl na 22.km více občerstvit a tentokrát kvůli tomu i ztratil více vteřin, protože pro uchopení čokolády a kelímku jsem se musel zastavit a než jsem to snědl, tak jsem klusal jen pomalu. Následně jsem se snažil dosáhnout původního tempa, ale marně, přesto jsem zlepšil osobák na 25 km o minutu na 1:45:57.

V 17.kole (26.-27.km) jsem začal ztrácet tepovku, která klesala pod 160, později i pod 155 a nechtělo se mi běžet, avšak spočítal jsem si, že i kdybych běžel každé kolo o minutu a půl pomaleji než dříve, tak čas 3:15 musím překonat. Doběhl jsem tedy k občerstvení a občerstvil se pořádně, vzal oplatky, čokoládu i vodu a pak pokračoval dále (na grafu TF pokles na 140). Na začátku 18.kola mě dostihl běžec, který za mnou zaostával minimálně o jedno kolo, spíše více. Rozhodl jsem se ho využít ke stabilizaci svého tempa, byť běžel tempem kolem 4:50/km. I když původně chtěl běžet vedle mě, tak jsem ho poprosil, aby běžel přede mnou a využil trochu i závětří. Toto kolo bylo sice dost pomalé a tepovka dále klesala, nicméně i tak to bylo na výsledek 3:15 více než dostatečné. Na začátku 19.kola (29 km) nás oba předběhl další běžec. V ten okamžik jsem se rozhodl běžet s ním a kamaráda z 18.kola předběhnout. Myslel jsem, že poběží s námi, ale nechtělo se mu, tak jsem mu poděkoval a vzdálil se s novým partnerem, který běžel tempem kolem 4:40/km. Odkroužil jsem za ním dvě a půl kola, než odskočil "do křoví". Zbývaly už jen čtyři kola a čas byl velmi nadějný. Bylo již téměř jisté, že dám 3:15 a pravděpodobné, že dám i 3:10. V dalším kole jsem sice tempo mírně ztratil, ale i tak to bylo dobré, pro jistotu jsem se ale naposledy zastavil na občerstvení a vzal opět čokoládu a vodu. Poslední kola jsem si užíval, a využil jsem i zvonění poledne k modlitbě "Anděl Páně". Jediný problém nastal kilometr před cílem, kdy jsem výrazně nezrychlil, jak by se zdálo z tepovky, ale dost se lekl, když na trati byl pán se psem, který šel tak, že pán byl na jedné straně a pes na vodítku na druhé straně. Zakřičel jsem na něj, ať si psa pohlídá, ale stejně se lekl, protože pes byl bez náhubku a navíc jsem mohl spadnout při zakopnutí o šňůru. Naštěstí jsem to zvládl oběhnout, ale přesto spontálně řekl slovní spojení "do p...", byť se snažím být slušný a to i vnitřně. Snad mě ten pán neslyšel, protože jsem toto řekl až pár vteřin poté, co jsem ho minul, a ani nevím, proč. Pak jsem poděkoval Bohu za všechno a ke konci mírně zrychlil, abych se dostal i pod 3:08, což se mi podařilo, výsledný čas byl 3:07:46, čímž jsem překonal osobák o 7:57.

Po doběhu jsem se chvíli bavil s pořadatelem Míšem Holíkem a jeho kamarádem, občerstvil se, vysbíral své odhozené kelímky z trávníku za cílovou zatáčkou a pak se vydal na jedno kolo výklusu bosky, bylo to velmi příjemné. Poté jsem se bavil s dalšími kamarády, kteří mezitím doběhli, a vydal se chůzí do kláštera, kde na mě čekal oběd. Odpoledne jsem se pak vyklusal při cestě za dalšími kamarády v kostela na Kramárech a večer pak zpět (3,3+3,7 km), bylo to příjemné. Další den jsem po snídani a po mši šel běhat "pro radost" do Horského parku nad klášterem, který znám velmi dobře, neboť jsem zde před 5 lety s běháním začal a už předtím se tu učíval při chůzi. Běh jsem si užíval (nakonec jsem dal 10,7 km tempem 6:32) a byl vděčný za vše, co jsem prožil během roku v klášteře (2006/2007) i poté. Bylo správné, že jsem se tenkrát rozhodl do společenství jít a bylo i správné, že jsem poznal, že i když se tam cítím dobře, tak mé povolání je mimo řeholi. Nestal jsem se tehdy sice řeholníkem ani knězem, ale získal jsem více přátel a překonal svůj strach ze sportu (kvůli mému "antitalentu") - a co více, sám jsem začal aktivně sportovat (běhat). Hned od začátku jsem přitom běh chápal nejen jako nástroj seberealizace, ale zejména jako kompenzační aktivitu k mému sedavému zaměstnání (zprvu studium, pak práce na PC) a možnost pro duševní odpočinek (včetně meditace, modlitby, a běhání "jen tak", pro radost). Je škoda, že jsem se vícekrát nechal zneklidnit tím, že jsem od začátku k běhání přistupoval jinak, než je "běžné", takže mé metody vzbuzovaly oprávněně nedůvěru a trochu i výsměch. Přesto mě ale i toto motivovalo, abych se snažil o zlepšování, což se mi podařilo, byť má výkonnost stále má ke špičkovým výkonům nedostižně daleko. Na druhé straně, není to tak dávno, co jsem usiloval o maratonský čas 4h ... Může se oprávněně jevit, že jsem až příliš opatrný, že dělám více matematických analýz, než je třeba, že se neumím zmáčknout, že netrénuji optimálně, že by má výkonnost mohla být lepší, že bych měl závodit s jinou strategií (např. nemít více osobáků v jednom závodu ...) a všechno toto je pravda, nicméně čím déle jdu svou cestou (ale samozřejmě s promyšlením aspektů standartních cest, ze kterých si též něco odnáším), tím více věřím, že je to tak správné. Pomáhá mi to přitom nejenom psychicky, ale i výkonnostně. Může se stát mnohé (zranění, nemoc, pokousání psem, ...), co mě od dalšího výkonnostního růstu zastaví, ale přesto věřím, že pokud budu naslouchat svému tělu i svým zkušenostem a výpočtům, tak sice třeba k metě 3h/maraton nedojdu hned, ale dojdu k ní bezpečně a v pohodě. Stále více přitom cítím, že mám i ultramaratonský potenciál, byť ten chci využít zprvu zejména v duchovní rovině (etapové běžecké poutě). Mohlo by se zdát, že až příliš spojuji běhání s osobním i duchovním životem, a může to být i pravda, avšak mě to tak vyhovuje a nakonec mi i trochu lichotí, že mě v baráku přezdívají "Forrest Gump". :-)

Zároveň musím poděkovat všem, kdo mi fandí, včetně slovenské kamarádky Mimi, která mě dnes velmi potěšila svým dárkem a podporou. Líbí se mi přitom, když titíž lidé, kteří mi dříve přáli, abych ve zdraví přežil, mi nyní přejí, abych zaběhl osobák nebo VYHRÁL. Třeba i toto se mi někdy podaří! Aktuálně vidím největší šanci na zlepšení na půlmaratonu, k čemuž ale potřebuji jediné: věřit si, vystihnout správný den, rozběhnout to na úrovni osobáku na 15 km a pak to doběhnout do cíle. Věřím, že čas mezi 1:26 a 1:27 by mohl být dosažitelný. Pokud se jedná o maraton, tak tam je cíl 3h ještě vzdálený, byť ne nedostižný. Dnes jsem tímto průměrným tempem zvládl 27 km, příště to už třeba zvládnu celé, a pokud ne letos, tak třeba příští rok! Při tom všem ale zůstává to nejdůležitější: abych se snažil předcházet zranění, aby mě běhání bavilo a abych prostřednictvím něj činil radost sobě i druhým!

---



3.3.2012 Modřická desítka cca. 10,5 km

Pořadí: 66. z 231 běžců

Čas: 42:06

Rychlost:  14,96 km/hod (4:01 na km)

Průměrná TF:  177,9 tepů/min

Profil: velmi mírně zvlněný, silnice a chodníky

Počasí: cca. 10 stupňů, skoro jasno

Rozložení tempa a tepovky (čas/km a tepů za minutu):

   o

Mým prvním letošním závodem se stal závod Brněnského běžeckého poháru v Modřicích, kde jsem startoval i loni. Důvodem je, že mi vyhovuje, že závod nemá žádnou terénní část, na rozdíl od předchozích závodů BBP, kde zejména v zimních měsících startovat nechci, protoźe se bojím běhat naplno na zmrzlém nebo blátivém podkladu. Stejně jako loni bylo již jarní počasí, bylo velmi příjemně.

Na rozdíl od minulého roku jsem zimní přípravu zaměřil více objemově, v únoru jsem naběhal 535 km, téměř vše v tempu obecné vytrvalosti. I proto jsem letos měl nejlepší desítku zatím za 41:45, tedy výrazně za osobním rekordem. Rozhodl jsem se proto, že tento závod poběžím hlavně jako součást maratonského tréninku, neboť bych rád maraton běžel již za týden. Samotný výkon na tomto závodě pro mě nebyl úplně významný, byť jsem chtěl zaběhnout dobře. I proto jsem se rozhodl na místo závodu přesunout během, běžel jsem 8,9 km tempem 5:31 a pak se rozklusal dalších 1,86 km tempem 5:25, před startem závodu jsem tedy v nohách měl již 10,76 km (a spolu se závodem, výklusem, během domů a podvečerním během dnes naběhal 42,26 km, tedy délku maratonu). Věděl jsem, že to o pár sekund zhorší můj výkon při závodu, ale přesto jsem se do toho rozhodl jít. Před startem jsem se pozdravil s několika kamarády, a podiskutoval i se Standou Juránkem, který se ptal na mé žluté tričko "Světlo pro svět". Závod jsem se rozhodl běžet tempem kolem 4:00/km, tedy blízko osobního rekordu na 10 km.

Po výstřelu jsem první km běžel dost pohodově, měl jsem ho za 3:55 při nízké tepovce, ale úplně si neuvědomil, že trať vede mírně s kopce. Viděl jsem, že mě předbíhá dost lidí, avšak o některých jsem usoudil, že jsou to "přepalovači", tento odhad se ukázal jako správný. Na konci 1.km mě dokonce doběhl Sváťa Sedláček a říkal, abych běžel rychleji, na což jsem reagoval, že mám tempo správné a on nato zpomalil, od té doby jsem ho neviděl. Na částech do kopce jsem měl tempo kolem 4:05, avšak průměr byl kolem 4:00. Vůbec mi nevyhovoval krátký velmi prudký seběh na 2,5.km z rychlostní komunikace po ostré 180stupňové zatáčce, tam jsem raději přibrzdil, avšak v tomto místě mě předběhli nějací lidé, včetně Honzy Škrdly. Zkoušel jsem se ho držet, ale po 4.km mi utekl. Běžel jsem svým tempem, při tepovce těsně nad 180, přičemž tempo jsem v průměru držel stále kolem 4:00. Na 6.km jsem doběhl Petra Zimáčka a těsně před náběhem do 3.kola s ním předběhl dva běžce. Ve třetím kole jsem pak předběhli další tři lidi. Při stoupání na 8,5.km jsem se pokusil Petrovi utéct, avšak to se mi nepodařilo a při tom krátkém seběhu mě předběhl a utekl o pár metrů. Přesto jsem se ale nedal a na 9.km ho doběhl zpět. Po 9,5.km jsme se dostali na zkrácený okruh, který vedl do cíle. Věděl jsem, že pokud mu chci utéct, tak to musím udělat co nejdříve, protože sprinterské schopnosti mám špatné. Rozhodl jsem se několika stupňovanými zrychleními ho utahat už 1,1 km před cílem, což se mi podařilo, zbytek jsem pak už běžel osamoceně, protože jsem už neměl šanci kohokoliv doběhnout. Teprve v závěru jsem zkusil zafinišovat, načež jsem zjistil, že Petr doběhl jen vteřinu za mnou, takže zřejmě v závěru výrazně zrychlil. :-)

Doběhl jsem na 66.místě z 231 lidí a zjistil, že průměrné tempo bylo 4:01/km, takže jsem jen nepatrně zaostal za svým osobákem. Oproti loňsku jsem běžel o 6s/km rychleji a skončil o 32 míst lépe než loni a Sváťu jsem porazil skoro o dvě minuty. I když jsem osobák nezaběhl, tak jsem s celým dnem velmi spokojen. Věřím, že dobrou desítku ještě letos zaběhnu, a že stávající trénink přinese dobré výsledky i pro půlmaraton a maraton. Bylo by sice naivní se domnívat, že se mohu zlepšovat tak rychle jako loni, ale u maratonu bych to úplně nezavrhoval. Nejdůležitější ale je, že mě běh baví a že se při něm cítím dobře!

---

Návrat na přehled závodů