Vzdálenost: 14 252 metrů

Rychlost: 14,25 km/hod (4:13 na km)

Průměrný tep: 178,9 tepů/min

Profil: dráha, tartan

Počasí: cca. 18 stupňů, polojasno, později začátek soumraku

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Mým dalším závodem se stala hodinovka na Moravské Slavii, kde jsem běžel i předchozí roky, nejlépe loni 13,35 km. V tréninku na dráze jsem ale nedávno dal 14,83 km, takže jsem doufal, že by to i dnes mohlo být dobré, přestože okolnosti tomu příliš nepřály. Přestože došlo k výraznému oteplení oproti včerejšku, tak jsem se rozhodl startovat už v rozběhu v 17:00, a to kvůli pracovním povinnostem ve večerních hodinách (volno jsem si vzal jen na několik hodin, ne celý den) a kvůli kamarádovi, který nemohl běžet v druhém rozběhu z časových důvodů. Nastalo však několik nepříznivých okolností, kvůli kterým nebylo možné, abych se před závodem rozběhal, přičemž jsem byl nakonec rád, že jsem se na start, i tak o 20 minut posunutého, dostal včas, stejně jako kámoš. Překvapil mě mimořádně velký počet účastníků, v našem rozběhu běželo odhadem 130-140 lidí, a i když část běžela ve 3.-4.dráze, tak počet byl velmi nepříjemný.

Kvůli různým zmatkům jsem špatně nastavil Garmina, takže mě začal velmi brzy pípat, neboť jsem na něm měl nastavenou hranici z volných běhů 156 tepů/min. Za běhu jsem tedy hodinky musel přenastavit, což nebylo úplně jednoduché. Kromě toho jsem se po předchozích zkušenostech postavil na startu hned do čela pole a nechal jsem se unést rychlým tempem spoluběźců, což bylo umocněno tím, že mi chybělo rozklusání. Tempo kolem 3:55/km jsem držel asi 3 km, poté se však dostavily jak výrazný růst tepovky, tak svalová únava nohou, hlavně kotníků. Před tím jsem si vícekrát musel zakřičet při předbíhání pomalejších běžců, aby běželi při kraji, pak se toto naštěstí zlepšilo. Další kilometry jsem výrazně zpomalil na cca. 4:10-4:15/km, avšak tep bohužel klesl jen krátkodobě a ke konci 6.km se dostal zpět na 185. Pak mě už běh příliš nebavil, navíc se dostavila další únava nohou, takže jsem na 7.km ještě výrazněji zpomalil, což už se mi ale zdálo příliš. Naštěstí nedaleko stál kamarád Pavel Smrž, který mě občas povzbudil, a občas mě též někdo předbíhal, takže jsem se ho mohl chvíli držet, nebo ho předběhnout zpět. Až do 10.km jsem se snažil, abych zlepšil aspoň své závodní maximum na 10 km, což se mi podařilo, neboť mezičas byl 41:42, tedy o 13 sekund lepší než při srpnové desítce.

V 11. a 12.km jsem opět ztrácel chuť běžet rychle, ale snažil se, abych neztrácel více než 10 sekund na kolo, tedy aby tempo bylo pod 4:25/km. Bohužel jsem musel i častěji smrkat, což nebylo též optimální. Ke konci jsem pak měl chuť zkusit oproti vysněnému výkonu 15 km, který jsem měl nastavený i na hodinkách, nezaostat o více než 2 kola (800 metrů), což se mi podařilo, takže výsledný výkon je 14 253 metrů. I spolu s běžci z rychlejšího rozběhu jsem skončil na 48.místě z 219 lidí, což není tragické pořadí. Po doběhu jsem se asi 1 km vyklusal, rozloučil se s kamarády a pak klusal ještě další 2,3 km od tramvaje domů.

Po závodu jsem byl na sebe naštvaný, protože jsem udělal spoustu blbostí, kvůli kterým jsem nezaběhl ani zdaleka to, na co jsem měl. Některé okolnosti jsem ovlivnit nemohl, jiné však jistě ano. Například byla dost velká blbost rozběhnout závod tempem 3:55/km a to tím spíše, že mi chybělo rozklusání. Skoro to vypadá, jako by mi psychická nepohoda trochu zatemnila mozek. :-( Pak jsem pro změnu bojoval s myšlenkami, že běžím špatně, že už to nemá cenu, že se jenom trápím a podobně, což též k závodu nepatří. Na druhé straně je ale pravdou, že i přes všechny chyby i nepříznivé okolnosti jsem zaostal za svým maximem, které jsem zaběhl za ideálních podmínek, "jen" o 580 metrů a loňský výkon ze závodu vylepšil o 900 metrů, což není malé zlepšení. Zajímavé je, že průměrná tepovka byla o 11 tepů vyšší než průměrná tepovka při rekordním tréninkovém pokusu (14,83 km), což ale souvisí s okolnostmi uvedenými výše. Také pořadí v závodu není úplně špatné, byť mohlo být i lepší. Celkově ale musím závod zhodnotit pozitivně, stejně jako své letošní zlepšování. Jsem rád i za to, že se na závodu líbilo i mému kamarádovi, který zaběhl v rámci svých možností velmi dobře.