Vzdálenost: 12 498 metrů

Rychlost: 12,50 km/hod (4:48 na km)

Profil: dráha, škvárový povrch

Po téměř jednom roce jsem se vrátil na dráhu na Moravské Slavii, kde jsem 15.8.2007 běžel svůj nejhorší závod v životě. Nicméně dnes bylo počasí mnohem příjemnější, takže jsem věřil, že tentokrát dopadnu lépe. :-)

Protože jsem si v sobotu koupil měřič tepové frekvence, rozhodl jsem si ho vzít na závod a běžet s ním. Zároveň jsem si stanovil plán běžet s frekvencí 160-170 tepů za minutu, pokud možno při dodržení rychlosti kolem 5:00/km, což by znamenalo uběhnout 12 km. Při prezenci se mě zeptali, zda chci být zařazen do rychlejší nebo pomalejší části běhu. Odpověděl jsem, že do pomalejší, což znamenalo, že jsem celou trať musel běžet ve 3. a 4.dráze. Věděl jsem, že toto bude kompenzováno zvýšením uběhlé vzdálenosti, avšak nevěděl jsem, že se tím jedno kolo prodloužilo ze 400 metrů na 414 metrů. O to více jsem byl potěšen po doběhu. :-)

Prvních pět okruhů (2,07 km) jsem rozběhl poměrně rychle, mezičas jsem měl 9:32. Tepová frekvence postupně vzrostla na hodnotu 170 tepů za minutu, což odpovídalo plánu. V dalších okruzích mě začalo více běžců předbíhat o jedno kolo. Snažil jsem se jich chvíli držet, nicméně to nebyla dobrá volba. Najednou se mi běželo mnohem hůře, což bylo dáno únavou související s nárůstem tepové frekvence na hodnotu kolem 175 tepů za minutu. Abych byl schopen dalšího běhu, musel jsem výrazněji zpomalit, což je vidět z časů 9.-11.kola. Desáté kolo jsem přesto dokončil s mezičasem 19:27, což jsem považoval za dobrý výsledek. Během této doby mi tepová frekvence klesla na 165-170 tepů za minutu, což již byl pro mé tělo normální stav. V dalších kolech jsem se pokoušel držet čas kolem 2 minut na kolo, to se mi ale zcela nezdařilo. Tepová frekvence se vrátila k hodnotám kolem 170 tepů za minutu, avšak vrátilo se mi i mírné zahlenění, které vedlo k častému smrkání a místy i kašlání. Mezičas v polovině závodu byl kolem 29:35, což stále bylo přijatelné. Někteří běžci mě předběhli již o několik kol, ale i mě se podařilo některé běžce o 1-2 kola předběhnout. Jinak jsem ale běžel spíše osamoceně, mimo jakékoliv skupinky.

Po 15.kole jsem zažil větší krizi, kdy jsem 16.kolo zaběhl za 2:05, což byl můj nejhorší čas v závodě. Věděl jsem, že se dost trápím, a že pokud chci rozumně doběhnout, musím udělat něco pro změnu. Rozhodl jsem se proto narušit únavu těla nikoliv zpomalením, ale vědomým výrazným zrychlením. Také jsem se v této fázi více soustředil na dýchání. Už dříve jsem četl, že takový výkyv rychlosti může projevy únavy utlumit, což se skutečně podařilo. Tepová frekvence byla kolem 175 tepů za minutu, chvílemi jsem znovu smrkal, ale jinak se mi běželo lépe, než předtím. Rychlost opět postupně klesala, avšak přesto je z grafu patrné, že zrychlení v 17.kole mělo pozitivní důsledky i v několika dalších kolech. Dvacáté kolo jsem proběhl v mezičase kolem 39:40, tedy stále podle plánu.

Poslední třetina závodu nezačala příliš dobře, neboť se mé časy pohybovaly opět několik vteřin nad požadovanou dvouminutovou hranici, přičemž tepová frekvence se ustálila kolem 170 tepů za minutu. Neběželo se mi špatně, ale viděl jsem, že rychlost nemám příliš velkou. Na dráze se jen velmi těžko odhaduje pořadí, pouze jsem viděl, že se situace příliš nemění. Jeden známý běžec mě už předběhl o 4-5 kol, druhý mě předběhl o 3 kola, ale intervaly, v jakých mě předbíhal, naštěstí rostly. 25.okruh jsem dokončil s mezičasem 49:55.

Protože jsem viděl, že mám ještě trochu sil a má tepová frekvence je stále kolem 170, rozhodl jsem se v posledních kolech postupně zrychlovat. To se mi skutečně podařilo, jak je vidět z grafu. Pomohlo mě, že jsem více vnímal běžce, kteří běží přede mnou, a zejména ty, kteří mě předbíhají o další kola. Také jsem zkusil chvíli na běh nemyslet a zkusil se pomodlit za nemocnou manželku jednoho mého velmi dobrého známého běžce ... Poslední kola se mi běželo stále lépe, časy se opět dostaly pod 2 minuty na kolo, a má tepová frekvence vzrostla na hodnotu kolem 175 tepů za minutu. Poslední dvě minuty jsem se rozhodl dále zrychlit, což vyvrcholilo v posledních cca. 200 metrech, kdy jsem ve vnitřním okruhu viděl jednoho velmi dobrého běžce, kterého jsem se rozhodl nenechat předběhnout o další kolo. To se mi sice nepodařilo, mimo jiné i proto, že byl ve vnitřní dráze (400 metrů), zatímco já ve vnější dráze (414 metrů), avšak přispěl k tomu, že poslední kolo jsem uběhl za 1:48 a za posledních 19,7 sekund dalších 78 metrů. Dobíhal jsem s tepovou frekvencí cca. 185-190 tepů za minutu.

Po doběhu jsem zjistil, že jedno kolo mělo 414 metrů, takže jsem uběhl 12 498 metrů. To znamená, že jsem nejenže splnil plán uběhnout 12 km, ale dokonce jsem zaběhl nejrychlejší závod ve své kariéře. Protože se navíc závodu nezúčastnil nejlepší běžec LBP, který zítra poběží jiný důležitý závod, mé porovnání s vítězem (a tím i bodový zisk do LBP) bylo velmi příznivé. Pravdou ale je, že podmínky závodu mi vyhovovaly, běželo se na rovině, ve velmi příjemném počasí, a navíc jsem měl sporttester, který jsem dříve nepoužíval. I když si ještě musím na běhání s ním zvyknout, zatím jsem celkem spokojen. Také mé umístění (71. ze 112 běžců) bylo o něco lepší, než jsem předpokládal.

Myslím, že se závod povedl i pořadatelům. Organizace byla dobrá, každý běžec dostal kromě startovního čísla i čip, pomocí kterého byl měřen počet kol, které závodník uběhl. Také rozdělení běžců do rychlejšího a pomalejšího úseku bylo šťastné. Po závodě jsem také ocenil možnost využít sprchy, která na jiných závodech z pochopitelných důvodů většinou nebývá.

Příští týden se běží opět v Obřanech. Tato trať mi zatím příliš nevyhovovala, nicméně pokud to bude časově možné, chtěl bych si ji zkusit zaběhnout i potřetí, tentokrát i s měřičem tepové frekvence. Jinak vím, že mé zlepšení samozřejmě není tak velké, jak by se mohlo jevit z tohoto komentáře. Obávám se, že má forma nebude nikdy tak dobrá, abych dobíhal v první polovině startovního pole. Nicméně ani to mě nebrání, abych se neradoval i z dílčích zlepšení ... Děkuji všem, kteří mě při běhání podporují, zejména panu Sedláčkovi za jeho velmi cenné rady.