Vzdálenost: 14 978 metrů (3.-4.nejlepší výkon)

Rychlost: 14,98 km/hod (4:00 na km)

Průměrný tep: 175,9 tepů/min

Mezičas 10 km: 39:44 (7.nejlepší výkon)

Profil: dráha, tartan

Počasí: cca. 20 stupňů, slunečno, později soumrak

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Hodinovku na Moravské Slavii jsem běžel jako jeden z mála podvečerních závodů, vzal jsem si na ni půl pracovního dne dovolené. Chtěl jsem otestovat formu po Ostravském maratonu (2:59:30), který jsem běžel čtyři dny před tím, a získat tam informace před Běchovicemi, které se běží v neděli (MR v silničním běhu). Počítal jsem přitom i s možností, že například poběžím jen desítku a odstoupím, nebo se rozhodnu jinak dle situace. Výhodou závodu byl hlavně nízký počet účastníků, v našem běhu jich běželo jen 15, v předchozím pak 14, což oproti závodům Triexpert cupu dávalo větší volnost při běhu. Závody na dráze s cca. 100 účastníky opravdu nemusím. :-) Před závodem jsem byl bohužel dost unavený, k čemuž přispělo i výrazné oteplení, když přes den bylo 25 stupňů a ještě i večer nad 20 stupňů. Hlavně tam ale byla kumulovaná únava ze soboty i úterý (Hamburg 5 km), takže jsem před startem moc neočekával, a to tím spíše, že jsem se cítil unaveně i při pomalém běhu na stadion. Přesto jsem ale chtěl zkusit rozběhnout tempem kolem 3:50/km a vyzkoušet, zda to půjde.

První kolo jsem bohužel přepálil, další jsem si už držel celkem stabilní tempo. Těsně za mnou běžel kamarád Vlasta, který chtěl běžet těsně nad 15 km a jemuž tedy mé tempo vyhovovalo. Cítil jsem ovšem, že se až příliš unavuji, a proto jsem zpomalil na tempo těsně pod 4:00/km, které jsem držel až do 8.km. Asi na 3.km říkal Vlasta, že jsme zpomalili a šel na kolo přede mně, ale nezdálo se mi, že zrychlil, tak jsem ho předběhl zpět a tempo udával já. Někde na 4.-5.km Vlasta dvakrát začal zaostávat, ale vždy jsem se ohlédl, zavolal na něho a nechal se doběhnout. Mezitím nás předběhla Lucie Kolková, která běžela výborně, a proto jsem se ji snažil držet. Vlasta mě velmi překvapil, že mu tempo 4:00 nevyhovovalo a šel přede mě, během dvou kol mi utekl o 3-4 sekundy a pak se sice vrátil k tempu 4:00, avšak já už mezeru nestáhl. Teprve po závodě jsem zjistil, že mluvil o 15 km jako o konzervativním plánu, avšak jeho tajný sen byl 15,2 km (nakonec měl 15,119 km), a proto mu mé tempo nevyhovovalo. Po 8 km jsem se začal trápit, měl jsem problémy se smrkáním a kašlem a moc se mi nechtělo běžet, takže jsem zpomalil, avšak přesto tepovka dolů nešla. Vlasta s Lucií se mi nenávratně ztratili v dosahu a tempo jsem si řídil sám. Chtěl jsem tedy aspoň doběhnout do 10 km pod 40 minut, protože tento výkon jsem na oficiálním závodě nikdy nedal, a pak třeba skončit. To se mi podařilo, 10 km jsem měl za 39:44, čímž jsem překonal nejlepší závodní výkon skoro o minutu a půl, avšak krize mezitím do větší míry odezněla, tak jsem běžel dál.

V 11.-12.km jsem se snažil, aby celkové průměrné tempo nekleslo pod 4:00/km, což se mi dařilo přesně do 12 km, které jsem měl za 48:00. Postupně se ale výrazně šeřilo a já kromě stávajících problémů ztrácel i jistotu při běhu na dráze, což souvisí i s mým zrakem. Proto jsem se držel dál od obrubníku, ale byl jsem si nejistý i při předbíhání běžců. V jednom shluku 2-3 běžců jsem špatně odhadl vzdálenost, tak jsem sice předběhl běžce bez kolize, ale zřejmě někomu zkřížil dráhu (i když jsem ho zpomalit neměl, protože jsem předbíhal o dost rychleji, než běželi všichni ve skupině), takže jsem slyšel několik vět, že pro předbíhání je 6 drah. Moc se omlouvám, většinou jsem velmi ohleduplný, ale toto nebylo mým úmyslem. Tempo 4:00 jsem bohužel neudržel, ale někde před 13.km jsem zpomalil, čímž jsem výkon 15 km na hodinovku fakticky vzdal. Lépe jsem ale běžet v ten okamžik nedokázal. 14 km jsem nicméně měl za 56:09, tak jsem si říkal, že bych to ještě mohl zkusit, i když šance byly malé. Postupně jsem zrychloval a snažil se do posledního kilometru dát hodně úsilí, avšak 250 metrů před cílem jsem se dostal do další kolize, kde jsem zavadil o kamaráda Pavla, který běžel výrazně pomaleji a zaostával o dost kol. Ani toto nebyl můj úmysl, ale byl jsem unavený a opět špatně odhadl vzdálenost, viděl jsem v ten okamžik už dost špatně. Kolize nevedla k žádným problémům, a v podstatě byla malá, ale i tak mě rozhodila. I přesto jsem zkusil posledních 200 metrů zasprintovat, avšak ani výrazné zrychlení mi nepomohlo k tomu, abych metu 15 km dosáhl, neboť jsem za ní zaostal o 22 metrů ...

Po doběhu jsem se několik kol vyklusal, odevzdal čip, pobavil se s kamarády a přesunul se do kanceláře na vyhlášení. Byl jsem překvapen, že jsem byl vyhlášen jako pátý v kategorii "muži A" a dokonce vyhrál 200 Kč. Předtím jsem od Sváti dostal 300 Kč za Ostravský maraton, které mi tam vyzvedl, takže už jsem malý miniprofík. V našem rozběhu jsem byl 9. z 15 lidí, celkově pak 11. z 29 lidí. Na 10.místo jsem zaostal jen o 2 metry, avšak jednalo se o kamaráda, který běžel v prvním rozběhu. Škoda, mohli jsme si to rozdat v přímém souboji. :-) Na páté místo jsem zaostal o 278 metrů, když výkon Jirky Rerycha byl 15,256 km. Mám dojem, že by takový výkon měl být v mých silách, ale včera jsem na něj neměl sebemenší šanci. I tak jsem běžel rychleji jen dvakrát v životě a vyrovnal jsem třetí nejlepší výkon, kterým byl mezičas na půlmaraton v osobáku, který jsem běžel s Pavlem Musilem (1:24:53). Nakonec ale ani dnes nebylo zpomalení v posledních 5 km nijak tragické, takže je pravděpodobné, že kdyby běh pokračoval dál, tak bych dal půlmaraton pod 1:26. Myslím proto, že svůj výkon v závodě mohu hodnotit jako nadějný. Uvidíme, jak se mi podaří nedělní Běchovice, kde bych určitě rád běžel též pod 40 minut, i když jsou ve zvlněném profilu.