17.11.2012 BBP Jehnice 10,16 km

Pořadí: 105. z 351 běžců (348 doběhlo)

Čas: 45:13

Rychlost:  13,48 km/hod (4:27 na km)

Průměrná TF:  175,8 tepů/min

Profil: první km stoupání, poté menší klesání (celkem +22m), poté dva okruhy (vždy 2 km stoupání s převýšením 100m, další 2,1 km klesání), doběh klesání; převážná část tratě zpevněné lesní cesty, při klesáních část terénem, star a doběh silnice, celkové převýšení závodu 230-240m

Počasí: cca. 7 stupňů, zataženo, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas/km a tepů za minutu):

Závodu Brněnského běžeckého poháru v Jehnicích jsem se zúčastnil spíše náhodou, protože jsem uvažoval o účasti na maratonu v Plzni, který se koná v neděli, a teprve včera večer zjistil, že tam nemohu z časových důvodů jet, a proto jsem si vzpomněl na tento závod, který se navíc konal jen 3 km od Řečkovic, kde jsem měl ráno program. Ještě dopoledne jsem přitom uvažoval, jestli se nepůjdu jen volně proběhnout, ale rozhodl jsem se tam zkusit doběhnout a zjistit, jak dlouhé fronty budou na prezenci. Fronta byla vybavena celkem rychle (čekal jsem asi 15 minut), nicméně mi trochu vadilo, že byl posunut start o 20 minut, z důvodu prodlevy startu předchozího závodu (ženy a junioři), který ještě probíhal. Čas do startu jsem nicméně vyuźil klusáním a několika návštěvám WC.

První tři kilometry vedly do kopce, rozdíl převýšení byl přes 120 metrů. Běžel jsem, myslím, celkem dobře a ke konci stopání jsem předběhl i některé známé kamarády. Čtvrtý kilometr vedl s kopce, kdy uź jsem začal ztrácet, ale největší problém nastal po skončení 4.km, kdy lesní cesta zahnula na trávu a pak na velmi úzkou točitou hlíněnou cestu, směrem dolů. Běžel jsem tento úsek velmi opatrně, takže mě předběhly davy lidí, přičemž jsem byl rád, že do mě nikdo nevrazil. Klesání pokračovalo až do 5.km, kde jsem sice oproti předchozímu půlkilometru o něco zrychlil, ale ne o moc. Byl jsem celkem rozladěn, do jakého závodu jsem se to přihlásil, protože o terénním klesání jsem nevěděl ... I v této fázi mě předběhlo více lidí.

Další 2 km vedly do kopce, na stejné trati jako 2.-3.km. Zde jsem podle očekávání začal opět běžce předbíhat a běželo se mi dobře. Snažil jsem se běžet tempově, neboť jsem věděl, že co nenaženu teď, tak už nikdy, neboť poslední 3 km vedly s kopce ... Při klesání jsem se snažil a i kritické místo na 8.km jsem proběhl o trošku rychleji než v prvním kole, nicméně ani to nestačilo, abych na další běžce neztrácel. Poslední km pak vedl nejprve kousek do kopce a poté po asfaltce z prudkého kopce dolů. Zde už jsem ale ztrácel jen minimálně, protože po asfaltce se běhat dolů rychle nebojím. I proto jsem se dostal tempově těsně nad 3:30/km, což nebylo špatné. Do cíle jsem ale doběhl v čase 45:13, což znamená, že jsem průměrné tempo celého závodu měl špatných 4:27/km (či 4:24/km, pokud by trať měla 10,34 km, jak změřil můj Garmin, místo 10,16 km dle propozic), umístnil jsem se někde na konci první třetiny startovního pole. Od pořadatelů bylo milé, že jsem i tak dostal medaili a navíc, že tentokrát bylo možné si místo párků vzít jako občerstvení po závodu sýr s houskou, čehož jsem rád využil. Pak jsem se rozloučil s kamarády a doklusal do Řečkovic za rodiči.

Pokud mám hodnotit dnešní závod, tak ho považuji spíše za kvalitní trénink. Do kopce jsem běžel celkem dobře, s kopce ale běhat neumím a nechtěl jsem zbytečně riskovat možný pád či zranění. Terénní běžec prostě nejsem a asi nikdy nebudu, ale nevadí. Celkově se mi ale závod líbil a jsem rád, že jsem se ho zúčastnil. Byla to jednou příjemná změna, byť dobře vím, že největší šance mám jen na závodech po rovině, či do kopce, nejlépe po asfaltu. :-) Kromě opožděného startu je jediným negativem, že ještě ani večer (ve 21:30) nejsou zveřejněny na Internetu výsledky, jinak byl závod velmi dobře pořadatelsky zabezpečen a i atmosféra závodu byla pěkná.