25.4.2013 Brněnské Hamburgy 800 m

Pořadí: 3. z 5 běžců

Čas: 2:47,0

Rychlost:  17,25 km/hod (3:29 na km)

Průměrná TF:  172,1 tepů/min

Počasí: 15 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Závod jsem běžel jen 7 minut po doběhu 16 km, přičemž mezitím jsem se napil, zapsal výkony běžců a běžel nastavit kameru. Požádal jsem přítomného kamaráda Jarda Kocourka, aby nám závod odstartoval a učinil nám časoměřiče, čehož se rád ujal. Kromě mě se závodu zúčastnili Vlasta, Pavel (běžel bosý), Ondra a Jirka. Vůbec jsem netušil, jak budu schopný běžet, proto jsem tentokrát ani nijak nenastavoval hodinky a vyběhl. Počáteční tepovka 128 přitom svědčí o tom, že jsem ještě úplně nebyl zklidněný po předchozím závodu a dalších úkonech, ale nevadí.

Hned od počátku se vedení ujal Vlasta, za kterým běžel Pavel Juřica, avšak já se pokusil se Pavla zachytit a nenechat ho příliš utéct. To se mi podařilo, přičemž jsem si všiml, že ani od Vlasty příliš nezaostáváne. První čtyřstovku jsem měl za velmi slušných 1:22,7, takže bylo jasné, že tentokrát běžím poměrně rychle. Přibližně na 600m jsem Pavla předběhl a vytvořil si několikakrokový náskok, ale už jsem byl poněkud unavený, a proto jsem mírně zvolnil, čehož Pavel náležitě využil, takže mě předběhl zpět asi 60m před cílem a nakonec skončil přede mnou o 2 sekundy. Hned po doběhu jsem mu gratuloval, ale ani já jsem neběžel špatně, neboť čas byl 2:47,0, což je nejenom zdaleka nejlepší výkon v tomto roce, ale dokonce třetí nejlepší výkon za celou historii, když jsem rychleji běžel jen dvakrát 25.8.2012 ve Vyškově, na čisté 800m a pak jako mezičas na 1500m. Takový čas jsem dnes nečekal, byl jsem opravdu velmi příjemně překvapen.

Po závodu jsme se s kamarády vyklusali dvě kola, a pak jsem se přesunul za Jardou, který tam přišel kvůli mě, za což mu velmi děkuji. Povídali jsme o technice běhu, ale i o běhání obecně, bylo to velmi podnětné, i když jsem si ještě více uvědomil, jaké jsem "nemehlo", hlavně při pár krátkých testovacích bězích a též při pokusu o změnu určitých chyb. Důležité ale je, že i přesto zatím běhám nezraněn, běhání mě baví a došlo i k výrazným výkonnostním posunům v posledních letech. Jakékoliv snahy o změnu techniky jsou "během na dlouhou trať", a musejí se dělat jen citlivě a postupně, abych si nezpůsobil více škody než užitku. Nejdůležitější přitom je, abych nadále běhal hlavně kvůli sobě, pro radost. Těším se na dalších 20 tisíc km!