Pořadí: 29. z 32 běžců

Počasí: cca. minus 5 stupňů, zataženo

Tohoto závodu jsem se po delším zvažování zúčastnil zejména díky tomu, že probíhal přímo pod okny paneláku, kde bydlím. V zimních měsících běhám méně než jindy, nicméně jsem si dvěma kratšími běhy před několika dny ověřil, že jsem schopen běžet i za mrazivého počasí. To je oproti loňské sezóně pokrok, protože tehdy jsem si na delší běh netroufl. Ještě v místě prezence jsem zvažoval, zda se nepřihlásit jen na kratší lidový běh, ale i díky poznámce jednoho mého kamaráda jsem tuto variantu nezvolil, za což jsem rád.

Přestože bylo chladné počasí, rozhodl jsem se obléci méně, než je mezi běžci obvyklé. Zvolil jsem tepláky a k nim tričko s krátkým rukávem a na něj lehkou bundu. Nezapomněl jsem ale na rukavice, protože mi při běhu bez nich mrznou prsty na rukou. Při přesunu na místo prezence a pak na místo startu mi sice bylo o něco chladněji, ale při samotném závodě i po něm mi bylo teplo. Určitě bych zvládl běžet i jen v trenkách a tričku, ale nechtěl jsem zbytečně poutat pozornost jiných běžců. :-) Otužování si mohu nechat na tréninky mimo závod.

Po startu jsem vyrazil opatrněji, takže jsem běžel na jednom z posledních míst. Své přesné umístění jsem nevěděl, protože za mnou bylo i několik běžců, kteří běželi jen lidový běh (1 kolo). Tepová frekvence se pohybovala mezi 162 a 176 tepy za minutu.

Na konci prvního kola jsem předběhl jednoho běžce a asi v necelé polovině druhého kola druhého běžce. Od té doby jsem běžel zcela osamoceně, pouze mě předběhlo několik běžců o 1 kolo. Teprve na začátku posledního kola jsem daleko před sebou uviděl jednoho běžce. Postupně jsem se mu začal přibližovat, ale odstup byl skoro 100 metrů. Teprve v krosové části v druhé polovině okruhu jsem se přiblížil více, protože běžec běžící přede mnou měl problémy s výběhem menšího kopce. V této fázi jsem se pokusil ještě o výrazné zrychlení, takže má ztráta před 200 metrovým seběhem do cíle byla jen asi 10 metrů. Při seběhu se mi tohoto běžce podařilo doběhnout a dokonce na chvíli předběhnout, avšak v cílové zatáčce se mu podařilo mě předběhnout zpět. Přesto jsem díky tomuto běžci zrychlil o několik desítek vteřin. Dobíhal jsem s tepovou frekvencí mezi 192 a 197 za minutu, tedy blízko mých maximálních hodnot ze závodů.

Běželo se mi velmi dobře a s výjimkou nutnosti několikrát smrkat jsem neměl žádné problémy. Snažil jsem se dýchat nosem, takže se dýchací cesty dobře pročistily - nyní už po hlenu není ani památky. Pokud pořadatelé změřili správně délku trati a pokud můj čas bude odpovídat tomu, co jsem naměřil, tak jsem překvapivě o několik vteřin překonal osobní rekord na tuto vzdálenost. Průměrná rychlost 4:40/min mě velmi příjemně překvapila. Podle oficiálních výsledků ale délka trati byla jen 7,37 km (oproti uváděným 7,64 km), takže jsem za osobním rekordem zaostal o 76 sekund a rychlost byla 4:50/km, tedy nijak výjimečná.

Po doběhu jsem se přemístil na místo prezence, kde jsem oproti startovnímu číslu obdržel párky s chlebem a půllitru limonády. Toto občerstvení přišlo velmi vhod. Musím pochválit i pořadatele za to, že nejenže v průběhu závodu ukazovali, kudy máme běžet, ale také povzbuzovali každého, kdo kolem nich běžel. Tento závod se jim skutečně povedl. Škoda jen, že se pořadatelům podařilo výsledky zveřejnit až 5 dní po závodu a že se jim nepodařilo ani tentokrát správně deklarovat délku trati.