Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)
17.8.2013
Přerov (liga družstev) 10 km chůze
Pořadí: DQ z 45 závodníků
Čas mimo soutěž bez přestávky na DQ: 1:09:28
Čas mimo soutěž s přestávkou na DQ: 1:10:37
Rychlost: 8,64 km/hod (6:57 na km)
Průměrná TF: 147 tepů/min
Profil: rovina, po asfaltové cyklostezce, 4 "okruhy" = chůze k obrátce a zpět
Počasí: cca. 20-25 stupňů, slunečno, ale velká část trati ve stínu Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):
Když jsem začátkem července měl problémy s dysbalancí, tak jsem zkusil jako kompenzační aktivitu také
chůzi, přičemž jsem zjistil, že jsem schopen chodit 1-2 km tempem kolem 7:00/km. Udělal jsem si i
videonahrávku a poslal kamarádovi k posouzení, nakolik by to odpovídalo pravidlům sportovní chůzi.
Zjistili jsme, že letovou fázi můj pohyb určitě nemá, nicméně mám hraniční dodržování pravidla o tom,
že opěrná noha musí být natažená celou dobu od dopadu až poté, co bude kolmá k podložce. Z běhu jsem
samozřejmě zvyklý dopadat na celé chodidlo, takže noha je pokrčená už při dopadu v chodidlu, a toto
mám do větší míry přenesené i na normální chůzi. Dopadat na nataženou nohu přes patu a udržet nataženou
nohu i při přenášení váhy je pro mě technicky téměř nemožné, a to i proto, že mám zkrácené různé svaly
na nohách. I přesto jsme se ale v družstvu Moravské Slavie dohodli, že mě přihlásí do 4.kola ligy družstev,
které šly všechny skupiny z 1. i 2.ligy v Přerově, šlo celkem 45 mužů, ale jen tři z naší skupiny. To znamenalo,
že pokud dokončím, tak skončím pravděpodobně třetí a získám pro tým velmi cenných 8 bodů, avšak bylo tu
nemalé riziko, že budu diskvalifikován a nezískám ani bod. Před závodem jsem dost důkladně zkoumal pravidla,
nicméně jedna věc mi unikla, viz dále. Teoreticky jsem přesto byl připraven velmi kvalitně a podařilo se
mi vyřešit i problém s tím, že podle propozic končila prezence dříve, než mi přijížděl vlak do Přerova,
a navíc od nádraží na místo prezence byly asi dva kilometry, které jsem doklusal dle GPS. Bylo slunečno,
ale trať vedla naštěstí pod stromy, avšak problém pro mě byl, že se jednalo o asfalt a ne tartanovou
dráhu. Jde hlavně o nezvyk nohou na dopady přes patu, vedoucí k otlačeninám pat, což jsem si vyzkoušel
už při 6 km chůzi ve čtvrtek.
Po odstartování jsem zjistil, že překvapivě nejdu ani zdaleka poslední, tempo bylo velmi slušných
6:40/km. Snažil jsem se jít tak, jak jsem se dočetl, rozhodně jsem neměl ani náznakem letovou fázi
a dopadal jsem na natažené chodidlo přes patu, přesto se některým rozhodčím již v prvním kole můj
styl nelíbil a byl jsem napomenut párkrát slovně a jednou žlutou kartou (někde před 2.km). Raději jsem
tedy opustil skupinu dvou chodců, s nimiž jsem šel první část a výrazněji zpomalil, abych si dal
ještě větší pozor na techniku. Někde na 3.km jsem nicméně od rozhodčího, od kterého jsem viděl žlutou
kartu, viděl kartu červenou, což ale nebrání v pokračování v závodu, neboť je člověk diskvalifikován
až po třech červených kartách. V druhém kole jsem žádné jiné karty neviděl a slovní připomínky k
nenataženému kolenu slyšel už méně, ve třetím kole pak vůbec. Někde na 2,5.kole (6 km) jsem v protisměru
potkal Rosťu, který mě povzbuzoval, že závod dojdu, čemuž jsem už celkem věřil. O to více jsem byl překvapen,
když jsem v cíli třetího kola uviděl tabuli a na té viděl u svého startovního čísla dvě napomenutí,
i když jsem o druhé červené kartě nic nevěděl (netušil jsem, že je možné ji udělovat i bez oznámení
soutěžícímu). Čas vypadal stále velmi slušně, s možností zajít pod 70 minut.
V posledním kole už mě trochu bolely otlačené paty, ale snažil jsem se stále o co nejlepší styl,
zejména pak v blízkosti rozhodčích (ale i jinde, ostatně občas tam jezdili i rozhodčí na kole apod.).
Věděl jsem, že nesmím dostat třetí červenou, jinak budu diskvalifikován. Prošel jsem po obrátku a vydal
se na posledních 1250 metrů do cíle. Přešel jsem kolem rozhodčích, o nichž jsem věděl, že měli k mému
kolenu slovní výhrady, ti nic neříkali, a pak už jsem se dostal na místo 500 metrů před cílem, kde
jsem věděl, že od tohoto místa už žádní rozhodčí nejsou, jedině až těsně před cílem, kde jsem předpokládal,
že červenou už nedostanu. Přitom jsem si ale nebyl vědom ani předchozích chyb, i když jasné je, že má
technika nebyla optimální od začátku. Měl jsem velkou radost, že závod dokončím, dobře jsem viděl, že
čas bude pod 70 minut a že budu třetí v naší ligové skupině, celkově cca. 34. z 44 lidí. O to více mě
překvapilo, že 450 metrů před cílem šel proti mě starší pán v obleku, kterého jsem dosud na trati neviděl,
a který držel v ruce červenou stopku a řekl "je mi líto, jste vyloučen". Řekl, že závod musím okamžitě
ukončit, neboť mám napomenutí od 4 rozhodčích a že je škoda, že mě nezastihl po 3.kole, že by mě vyloučil
už tam. Byl jsem velmi překvapen, teprve poté jsem se dozvěděl, že se jednalo o "vrchníka", kterému
pomocníci předávají informace od traťových rozhodčích, kteří mě mohou diskvalifikovat, aniž bych o tom
věděl. Bylo mi ale umožněno závod dojít, ovšem bez čísla, které jsem si musel sundat. Těch 9,55 km
jsem měl za 66:12, diskuse s rozhodčím a odepnutí čísla mi trvala 69 sekund, vynuloval jsem Garmina
a zbývajících 0,45 km šel 3:16. Před cílem mě povzbuzovali k zrychlení, na což jsem reagoval, že už
jsem diskvalifikovaný, a pak se zajímali i o mé číslo. Došel jsem i tak před Rosťou, který mi pak
dovysvětlil pravidla, nicméně to bylo na nic, protože jsem byl jako jediný ze všech závodníků na trati
diskvalifikovaný (jeden pak nedokončil). Byl jsem dost zklamaný, že diskvalifikace přišla až poté,
co jsem si byl jistý, že už nedojde, těsně před cílem. Počítal jsem, že mě mohou diskvalifikovat
v 1.kole, možná i ve druhém, ale já chodil dle mého názoru technicky pořád stejně, tak jsem úplně
nepochopil, proč s tím počkali až do této chvíle ... Škoda, hranice mezi úspěchem a fiaskem je často
velmi nezřetelná, mé vystoupení totiž jinak než fiaskem hodnotit nejde ...
Po závodu jsem chvíli diskutoval s jakýmisi rozhodčími, nelíbila se jednomu moje práce rukou, že prý to
vypadalo, jako když jdu na procházku, což má pravdu, nicméně o rukou není v pravidlech ani slovo.
S těmi koleny opravdu netuším, kde jsem udělal chybu, já se je snažil natahovat, jak to šlo, zcela
poctivě, ale prostě je jasné, že nejsem vychozený a že jsem to asi dělal blbě. Ostatné, dobře vím,
že i při běhu vypadám příšerně, a to i při časech pod 40 minut na desítku. Kdyby se běh posuzoval dle
uměleckého dojmu, tak bych byl diskvalifikován i na Triexpertu, kde jsem přitom skončil v první pětině
(40.místo z 231 lidí). Na chůzi jsem musel vypadat ještě komičtěji, tak si mě asi rozhodčí chtěli užít,
protože takové NEMEHLO dlouho neviděli (kolem každého jsem prošel osmkrát), a teprve pak mě diskvalifikovali,
jako prevenci, aby se nemuseli na podobnou hrůzu koukat jindy. Schválně jsem se ale chtěl poučit, jak
chodí ostatní a sledoval je, když procházeli v protisměru. Zejména v místech, kde jsem neviděl rozhodčí,
se mi u mnohých zdálo, že rozhodně nohy natažené při dopadu nemají, ale tito vyloučeni nebyli. U mě
to ale bylo asi mnohem horší, i když jsem se snažil. Byla chyba, že jsem měl drzost to vůbec zkoušet ...
Po závodu jsem zašel na vyhlášeni výsledků spojených s občerstvením, které bylo velmi kvalitní
(studená mísa) a neočekávané, protože na běžných ligových kolech nic takového není. Bavil jsem se
tam s pár lidmi a pak vyrazil klusat na vlak. Co se týká zdravotních následků, tak mám hlavně odřené
paty, kde se vytvořily menší puchýře, jsem trochu unavený, ale jinak v pohodě. Také teď cítím dost
namožené holeně, ale to by mělo přejít. Snad tedy tu "srandu"
přežiji bez větších zdravotních následků. Přesto je ale jisté, že na chodeckých závodech už mě
nikdo NIKDY neuvidí a dost možná se vykašlu i na poslední řádné ligové kolo, kde bych sice ty krátké tratě
dokončil (běží se tam maximálně 1500m), ale v ostudných časech, přičemž jedna ostuda za kolo stačí ...
Říkal jsem si ale, že aspoň díky mě měli rozhodčí práci, což je fajn. :-) Nejpříjemnější na dnešním dni
beztak byl ranní běh na vlak (z toho část cesty byla s kamarádem Hugem). Byla drzost, že jsem se
na závodech chůze vůbec objevoval, a jediné, co mi snad vadí, je to, že jsem byl diskvalifikován
až těsně před cílem a ne někdy v půlce či ještě dříve, takže jsem si tvořil falešné naděje.
Edit: podle výsledků vidím, že nakonec z naší ligové skupiny šel jen Milan Adamec (56:16), takže
jsem byl diskvalifikován ne ze třetího, ale ze druhého místa, a přišel jsem tak ne o osm, ale o devět bodů.
Pokud se jedná o hodnocení závodu, tak se jedná o můj subjektivní dojem, způsobený částečně neznalostí
pravidel, či zvyklostí na závodech apod. Rozhodně jsem nezamýšlel kohokoliv napadat, či obviňovat apod.
Pokud to z mého popisu tak vyplynulo, tak se všem velmi omlouvám. Na základě informací, které jsem
zjistil následně, považuji ještě za větší chybu, že jsem do Přerova jel, než předtím.