10.6.2009 Anthropos 6,3 km

Pořadí: 140. z 227 běžců

Čas: 28:45

Rychlost:  13,15 km/hod (4:34 na km)

Profil: první km mírně do kopce, poté výrazně do kopce, poté z kopce a zpět po stejné trati výrazně do kopce, poté z kopce a doběh mírně z kopce

Celkové převýšení: přibližně 70 metrů

Počasí: cca. 20 stupňů polojasno

Mezičasy: 0,95.km 4:16 1,95.km 9:02 (4:46) 2,95.km 13:27 (4:25) 3,95.km 18:02 (4:38) 4,95.km 22:54 (4:52) 5,95.km 27:27 (4:33)

Svůj již 25.závod v životě jsem absolovoval až po 3 týdnech od minulého závodu. Vynechal jsem jak závod v Mariánském údolí, tak i v Popůvkách. Hlavním důvodem bylo mé časové zaneprázdnění, ale velmi významně se projevila i má demotivace k běhu, která byla způsobena i určitými zdravotními problémy. Naštěstí se ale situace výrazně zlepśila, takže jsem se již od konce minulého týdne mohl k běhu vrátit. Běhal jsem sám i s kamarády, běžel jsem jak dlouhý, velmi pomalý běh (18 km rychlostí kolem 7:00/km), tak i krátší rychlý běh (5 km rychlostí kolem 4:30/km), při kterém se mi podařilo s pomocí jednoho kamaráda překonat několik osobních rekordů na vzdálenostech od 832 metrů do 3328 metrů. Na dnešní závod jsem se těšil, i když jsem měl obavu z deštivého počasí, která se ale naštěstí nenaplnila.

Dvě a půl hodiny před dnešním závodem jsem si byl ještě zahrát ping-pong s jedním kamarádem, se kterým občas chodívám i běhat, ale který kvůli své dlouhodobé nemoci půjde v pondělí na několik týdnů do nemocnice. Dohráli jsem v 16:30, poté se s kamarádem rozloučil a vrátil se domů. Tam jsem oproti svým zvyklostem zkonzumoval jogurt a několik oplatků a kromě toho vypil i trochu kakaa a hrnek vody. Obvykle jím před závodem s mnohem větším odstupem, ale přesto mi toto jídlo následně pomohlo. Poté jsem se oblékl a vyrazil na trolejbus. Na místo registrace jsem dorazil v 17:50, tedy jen 10 minut před předpokládaným startem, ale kvůli větší účasti závodníků se start o něco opozdil. Pořadatelé měli velmi kuriózní problém, protože jim došly připínací špendlíky na startovní čísla, takže museli požádat některé běžce, kteří již byli zaregistrováni, aby část přidělených špendlíků vrátili. I přes to ale jejich organizaci velmi obdivuji.

Protože počet účastníků byl vyšší než obvykle (zúčastnilo se rekordních 226 běžců), tak s ohledem na problémy při minulém závodu došlo k úpravě trati, což vedlo k jejímu zkrácení asi o 50 metrů. Důležité bylo, že prvních několik desítek metrů nevedlo do zatáčky, ale rovně. I přesto ale určité tlačenice vznikly, zejména kvůli nešťastně zaparkovaným autům, které na jednom místě zúžily šířku trati.

Oproti jiným závodům jsem vzal i měřič tepové frekvence. Doma mám dva přístroje, avšak každý funguje jen částečně. Přístroj SIGMA PC 3 měří dobře tepovou frekvenci, ale nemá paměť pro ukládání mezičasů, přístroj X-fact k957 naproti tomu má stopky s pamětí až na 200 mezičasů, ale jeho pulsmetr je nepoužitelný. Vybavil jsem se proto oběma přístroji, což muselo vyvolat v očích některých lidí pobavenou reakci, protože jsem měl na sobě na levé ruce dvoje hodinky. :-))) Každopádně jsem ale byl velmi spokojen, takže dokud si nenaštetřím dostatek peněz na pořádný přístroj, tak toto řešení budu používat i jindy.

I když jsem naneštěstí na startu stál až skoro na konci pole, rozhodl jsem se běžet první část co nejrychleji. Postupně jsem předběhl několik desítek běžců a asi na 600.metru dokonce i Sváťu Sedláčka, který mě ovšem po několika desítkách metrů předběhl zpět a poté nenávratně utekl. Přesto jsem prvních 950 metrů uběhl za 4:16, tedy rychlostí 4:29/km. Tepová frekvence byla kolem 170 tepů/minutu, což byla pro mě normální, předem rozmýšlená hodnota.

Druhý kilometr vedl do kopce a uběhl jsem ho za 4:46. Oproti jiným závodům jsem běžel s běžci lepší výkonnosti, takže jsem jich v kopci předběhl jen několik, ale i tak jsem věděl, že se mi běží velmi dobře. Tepová frekvence na vrcholu kopce byla kolem 182/min, tedy kolem 90% TFmax. Třetí kilometr vedl z kopce. Snažil jsem se běžet rychle, ale přesto mě předběhlo asi 10 lidí a má tepová frekvence krátkodobě poklesla až na 168/min. Ke konci jsem se ale snažil ještě zrychlit, což vedlo k růstu TF na 175/min a velmi dobrému času 4:25/km.

Čtvrtý kilometr vedl nejprve z kopce a poté do kopce. Velmi mě potěšilo, když jsem podél trati uviděl mého běžeckého partnera, který mě při tréninkových bězích velmi pomohl. Snažil jsem se udržet rychlost a předběhnout i některé běžce, což se mi ale podařilo jen částečně. TF vzrostla asi na 180/min a čas byl 4:38. Pátý kilometr byl pro mě tradičně nejhorší, i když vede částečně do kopce a ćástečně z kopce. Před vrcholem jsem sice předběhl asi 2 lidi, ale jakmile jsem běžel z kopce, tak mě postupně předběhlo asi 6 lidí. TF byla stále kolem 175/min, i když jsem se snažil běžet rychle. Tento km jsem měl za 4:52, ale i tak je to rychleji, než při dosud nejlepším výkonu z této trati z 11.6.2008, kdy jsem tento km běžel za 5:00.

Šestý kilometr jsem se snažil opět zrychlit, nenechat příliš utéci běžce před sebou a nikoho nenechat předběhnout mě. Dokonce se mi podařilo předběhnout 2 lidi, ale jeden mě předběhl zpět. TF vzrostla na cca. 180/min, přičemž čas na km byl 4:33. Posledních 350 metrů jsem zkusil ještě více zrychlit, ale předběhl jsem už jen jednoho člověka. Tento úsek jsem uběhl za 1:17, tedy o vteřinu pomaleji než při výkonu z 11.6.2008 a dobíhal jsem při tepové frekvenci 185/min. Myslím, že je vidět, že jsem neběžel na hranici svých možností, protože jsem několik závodů dobíhal s výrazně vyšśí TF.

Výsledný čas 28:45 považuji za velmi dobrý, protože znamená průměrnou rychlost 4:34/km, které jsem ještě nikdy při závodu nedosáhl. Dokonce se jedná o osobní rekord nejenom na této trati, ale i ze všech tratí délky 6,3 km, které jsem kdy běžel. Po doběhu jsem byl jen mírně zadýchán, na což jsem reagoval pomalou chůzí v délce několik set metrů. Pak jsem se napil dvou kelímků vody (i zde byla menší logistická vada, protože pořadatelům došly kelímky, takže jsem musel pít z již použitého kelímku, ale ani to nepovažuji za významné) a chvíli se bavil s přáteli. Také pořadí 140. z 227 běžců považuji za velmi dobré, protože jsem předběhl skoro 39% běžců, což se mi dosud nikdy nepodařilo.

Dva známí běžci se mě pak zeptali, zda se s nimi nechci vyklusat, s čímž jsem souhlasil. Výklus sice nebyl nijak pomalý a navíc vedl do kopce, ale běželo se mi s nimi dobře. Když jsme se po 14 minutách rozloučili, protože jejich cesta vedla mimo směr mého bydliště, tak jsem se vydal domů, ale protože se mi běželo mimořádně dobře, tak jsem odbočil do lesního parku pod Myslivnou, kde jsem oběhl jedno kolo a teprve poté jsem se vrátil domů. Výklus se tak protáhl na více než 41 minut s převýšením 180 metrů. :-))) V závěru běhu jsem se cítil mimořádně dobře a měl jsem skoro euforické pocity. Jsem velmi rád, jak rychle se během několika týdnů můj vztah k běhání změnil. Doufám, že mi to ještě chvíli vydrží ...

Příští neděli bych měl startovat na Visegrad maratonu se startem v Podolínci ve Vysokých Tatrách. Profil trati je poměrně náročný a má kilometráž je velmi nízká, ale četl jsem, že je tam velmi dobrá atmosféra. Navíc v Podolínci je také klášter redemptoristů, ve kterém je několik mých přátel, takže si závod spojím s příjemnou několikadenní dovolenou. Dokonce tam den před závodem bude velká oslava, protože proběhne kněžské svěcení jednoho mého kamaráda. Vím, že můj čas nebude asi nijak hodnotný, ale chci si závod zejména "užít". Doufám, že to ve zdraví přežiji. :-) Z toho důvodu je pravděpodobné, že vynechám další závod LBP, který proběhne za týden v Obřanech. Věřím však, že se zúčastním hned dalšího závodu na Palackého vrchu, který mi velmi vyhovuje tím, že jako jediný má doběh do kopce.