23.11.2013 Brněnské Hamburgy 21,1 km

Pořadí: 3. ze 7 běžců

Čas: 1:24:26 (OR zlepšen o 27s)

Rychlost:  14,99 km/hod (4:00 na km)

Průměrná TF:  169,7 tepů/min

Mezičas 10 km: 40:01 (4:00/km)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +8 stupňů, zataženo, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Mým dalším závodem se stal Brněnský Hamburg půlmaraton, který jsem výjimečně vyhlásil na sobotu ráno, aby mohlo přijít více lidí. Hlavním cílem bylo zkusit zaběhnout společný limit na MR v půlmaratonu i maratonu, který je pro příští rok vyhlášen 1:25:00, a proto jsme udělali i vše pro "zoficiálnění" závodu, například zajištění netbooku s časomírou a kamery, vyhlášení závodu v termínovce, zveřejnění na stránkách AC Moravská Slavia a v neposlední řadě i přítomnost nezávodící osoby, dříve vynikajícího ultramaratonce Jardy Kocourka. Důležité bylo, že se rozhodl se mnou běžet na limit i Vlasta Chadim, a nakonec přišel i Pavel Musil. Další čtyři účastníci plánovali běžet pomaleji, ale i oni zaběhli na své poměry velmi kvalitně. Ještě před pár týdny by bylo nemyslitelné, abych o limitu vůbec uvažoval, neboť jsem měl poměrně špatný přelom léta a podzimu, ale postupně se má forma zlepšovala, k čemuž přispěla spousta okolností, například ochlazení a také to, že kvůli horší výkonnosti jsem se při závodech příliš neunavil. Velmi důležitá se ukázala spolupráce s kamarádkou, která mi pomohla jak k lepšímu stravování, tak k větší sebedůvěře, velmi ji za to děkuji. Já ji naopak pomáhám s běžeckými radami, celkově je naše spolupráce velmi přínosná. Hodně mi pomohlo i to, že jsem opakovaně běhal s kamarády či jim radil a pomohl jim k osobákům, což mi dalo větší jistotu v tom, že se i já mám řídit matematickými metodami, kterým věřím a které jsou u nich úspěšné. Díky lepšímu stravování jsem od léta zhubnul asi o 3 kg a i když stále mám ještě o 2 kg více než loni na podzim, tak se i toto příznivě odráží na mé výkonnosti. Už 26.10. jsem na Bratislavském Hamburgu měl půlmaraton za 1:30:24 a říkal jsem tam Michalovi Holíkovi, že bych se snad mohl dostat i pod 1:25. Když jsem pak 7.11. dal na Mizuno sedmičce 7 km v tempu 3:59 po předchozím závodu na 2 km, a 12.11. zaběhl na Hamburgu 10 km opět v tempu 3:59, i když při vysoké tepovce, tak jsem tomu věřil více a závod jsem opravdu vyhlásil. V úterý 19.11. jsem pak pomohl kamarádům ve zlepšení na 3 km, a sám zaběhl velmi kvalitních 800m, jen 3,8s za osobákem (dal jsem 2:43,0). Také jsem zařadil hladovku spojenou s vysokou kilometráží, jako test, ale zároveň i jako způsob očištění organismu před následným doplněním energie před dnešním závodem. Konečně, den před závodem jsem byl shodou okolností u kamaráda na testu na běžeckém pásu a při rychlosti 12,7 km/h dosáhl i po 24 minutách běhu tepu jen 159, což byl na pásu dobrý výsledek. Před závodem jsem zvažoval, jaké vzít boty, nakonec jsem vzal lehké Roniny, v nichž jsem odběhal téměř celou letošní sezonu, přestože už jsou značně opotřebovány, hlavně v patní části, protože na nová Aera jsem si ještě úplně nezvykl, i když jsem v nich minulý týden dal desítku za 39:51.

Závod začínal v osm ráno, tentokrát jsem se vzbudil ve tři ráno a při té příležitosti dal snídani, pečivo s máslem a medem a balíček oplatků. Pak jsem pokračoval ve spánku a ráno už jen pil. Ráno jsem se vzbudil s únavou nohou, proto jsem i chvíli cvičil a pak si sbalil spoustu věcí na závod, netbook, kameru, čtyři láhve vody atd. Batoh jsem měl celkem dost těžký, ale přesto se rozhodl na stadion běžet 4,34 km, abych se rozklusal, a to tím spíše, že mi ráno psal kamarád z baráku, zda si s ním nezaběhám. Běželi jsme pomaličku, asi 3,5 km, pak se odpojil, a já doběhl na stadion asi 10 minut před startem, kde už čekali další účastníci. Přichystal jsem příslušenství a požádal přítomného Jardu Kocourka, aby nás odstartoval, neboť start byl o 100m dále, než byl netbook s časomírou (běželo se 52 kol + 300m). Tempo na netbooku i hodinkách jsem nastavil na 4:00/km a dohodl se s Pavlem i Vlastou, že zkusíme běžet podle něj. To znamenalo cílový čas 1:24:24 s tím, že jsme měli povoleno ztratit 36s v průběhu celého závodu, aby nám vyšel čas do 1:25:00. Počasí bylo příjemné, bylo zataženo, ale nepršelo ani nemrzlo, jen občas foukal vítr.

První kilometr jsem běžel na prvním místě, pak mě vystřídal Pavel, a táhl to sám. Občas běžel o něco rychleji, než odpovídalo pípání mých hodinek, já si ale běžel své a Pavel se vždy zesynchronizoval. Kolem 2.km jsem pak před sebe pustil i Vlastu a běžel za oběma, což trvalo až do 8.km, kdy jsem se rozhodl, že pro mě bude psychicky lepší, pokud poběžím mezi nimi. Po 13.kole (5,1 km) jsem požádal Jardu poprvé, aby mi podal láhev s vodou, kterou jsem si omyl krk, obličej a uši, a trochu se z ní napil, po 22.kole (8,7 km) jsem vodu potřeboval podruhé. Viděl jsem, že tep mám nízký, a problém mohla dělat jen únava nohou, ale i tak jsem se potil, a proto jsem se raději osvěžoval. 10 km jsme měli za 40:01, a protože jsem se cítil dobře, tak jsem začal věřit, že to skutečně zaběhneme. Abychom neohrozili Vlastu, který běžel za námi, tak se domluvili Jarda s Pavlem, že mi vodu podával přes Pavla, tedy dal ji do ruky Pavlovi, a ten ji za běhu ve vnější dráze předal mně, což mi vyhovovalo, vodu jsem bral po 28.kole, 38.kole a 44.kole (17,5 km). Po 18 km jsme měli ztrátu jen 3 sekundy, a už jsem si byl skoro jistý, že nám to vyjde, i když přišla trochu únava nohou, tep byl jinak velmi nízký. Pavel se v té době snažil o udržení tempa, ale já věděl, že máme náskok, tak jsem mírně zpomalil, čemu se přizpůsobil. Ještě po 49.kole (19,5 km) jsem vzal poslední láhev s vodou, abych neriskoval nějaké problémy ke konci, i když jsem viděl, že tep je nízký a navíc mi Pavel říkal, že nejsem vůbec zadýchán a že ke konci půlmaratonu člověk musí být zadýchán pořádněji. Přesto jsem ale nechtěl riskovat a nezrychloval jsem, naopak jsem někde na 20,1.km pustil před sebe i Vlastu, který překonal krizi a měl sílu ke zrychlení. Překvapilo mě, že Vlasta šel i před Pavla a rychle se nám vzdaloval. Konečně, teprve po 20,5.km mě Pavel přesvědčil, že už by stálo za to, abychom zrychlili, k čemuž přispěla i šance na čas pod 1:24:30. Dokonce jsme se přiblížili k Vlastovi, ten však velmi výrazně zrychlil a utekl nám, přestože jsem poslední kolo měl těsně pod 1:30, tedy o 6s rychleji, než předchozí kola. I přesto jsem ale zaběhl čas 1:24:26 (Vlasta měl 1:24:18, Pavel 1:24:15) a překonal tak jak limit, tak svůj osobák.

Po doběhu jsem ještě vyklusal na dráze 4 km a mezitím pomohl jedním rychlým kolem i Tomášovi Vojtíškovi k překonání jeho osobáku, běžel výborně. Půlmaraton dokončil v čase pod 1:40 i Jirka Kysel, Mirek běžel 15 km a Karel v souladu s původním plánem 10 km. Celkově se jednalo o závod s velmi kvalitními výkony. Po doběhu všech jsme udělali krátké vyhlášení a poděkovali jak Jardovi, za přítomnost a pomoc po celý závod, tak Pavlovi za jeho vodičskou pomoc. Bez nich by bylo zaběhnutí limitu náročnější. Tuším, že jsem asi mohl běžet o něco rychleji, ale nevadí, neboť všechny své dnešní cíle jsem splnil, z čehož mám velkou radost. Příští týden už má bohužel mrznout a sněžit, ale nevadí, dnes jsem svou aktuální formu "prodal" dobře. Velké poděkování patří všem, kteří mi jakkoliv pomáhají.