Pořadí: 7. z 50 běžců

Počasí: cca. 5 stupňů, slunečno, místy vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a TF/min):

Protože letos bylo velmi pěkné počasí, a běhalo se mi dobře, tak jsem se rozhodl si udělat výlet do Ostravy a zaběhnout zde půlmaraton či maraton. Hlavním cílem bylo ale odpočinout si chvíli od počítače, a proto jsem do Ostravy jel už den předem, ubytoval se v hotelu, chvíli si tam zaběhal, zaběhl i na mši do kostela a pak se navečeřel a vyspal. Ráno bohužel byla snídaně na hotelu až později, tak jsem snídal jen asi dvě hodiny před závodem, dal jsem pečivo s máslem a medem a čajem, avšak ve snídani mi chyběly bílkoviny, což se trochu vymstilo, viz dále. Už po probuzení jsem ale cítil velmi silnou únavu a ztuhlost nohou, tak jsem s nimi různě cvičil a byl se i dva kilometry rozklusat, což naštěstí pomohlo, avšak ideálně jsem na tom nebyl. Nejde se ale ani čemu divit, závod jsem absolvoval z plného tréninku, když v lednu mám dost vysokou kilometráž, viz deník, ale to nevadí, byl to hlavně trénink. Až do poslední chvíle jsem přemýšlel, zda se přihlásit na půlmaraton či maraton, avšak rozhodl jsem se pro maraton s tím, že jsem u pořadatelů domluvil, že kdybych dal jen půlmaraton, tak mi uvedou výsledek z půlmaratonu. Start se nacházel překvapivě mimo prostor šaten, tak jsem na něj musel doklusat, celkem 1,43 km. Rozhodl jsem se běžet prioritně na výkon na půlmaratonu s tím, že se následně rozhodnu, co dál. Bylo slunečno, avšak místy foukalo. Věděl jsem, že mám unavené nohy, navíc ještě pořád mám i nějaká kila navíc od Vánoc (o 3 kg více oproti Ostravskému maratonu, kde jsem na jiné trati před 16 měsíci zaběhl pod 3h), ale i tak jsem chtěl zkusit rozběhnout svižně s tím, že se uvidí, jak mi to půjde.

Hned v prvním okruhu bylo jasné, že se únava projevuje, takže tep sice byl nízký, ale nohám se nechtělo běžet rychleji. Zjistil jsem navíc, že trať je trochu zvlněná a cesty, po kterých vede, jsou místy v nepříliš dobrém stavu, navíc jsem běžel velmi brzy zcela osamoceně. Přede mnou bylo celkem 5 lidí (ukázalo se pak, že tři běželi půlmaraton, dva maraton, včetně Dana Orálka), ale běželi rychleji než já a za mnou se vytvořila mezera. Trať byla obrátková a skládala se z 8 okruhů, takže jsem hned po obrátce potkával všechny běžce, což bylo fajn. Bylo však jasné, že tempo kolem 4:10/km nemohu udržet, a proto jsem změnil cíl na to, abych dal půlmaraton pod 1:30. Na konci každého kola jsem bral občerstvení, dva kelímky vody, z nichž část jsem vypil a částí se polil. Po třetím kole bylo jasné, že mi ani půlmaraton pod 1:30 nemusí vyjít, a proto jsem musel vyvinout větší úsilí, abych zrychlil a čas mi vyšel. To se mi skutečně podařilo, půlmaraton jsem měl za 1:29:53, avšak stálo mě to dost sil. Kdybych se přihlásil do půlmaratonu, tak bych byl na 4.místě, jen 13s za třetím, přičemž je pravděpodobné, že to bych běžel rychleji už na konci třetího kola, ale nevadí. Nahlásil jsem pořadatelům, že běžím dál, opět si vzal vodu a mám dojem, že i nějaký oplatek.

Občerstvením po půlmaratonu jsem se trochu zdržel, tak se přede mě přehnal Roman Tománek, avšak já neměl moc chuť a sílu se s ním honit, raději jsem zpomalil s cílem zaběhnout pod 3:10. Bohužel jsem ale zpomaloval více, zejména pak po uběhnutí 5.kola, kdy jsem opět bral nějaké občerstvení. V šestém kole jsem se zkoušel dostat do původního tempa, to mi ale moc nešlo, tak jsem pak změnil cílový čas na 3:15. Ještě i po 7.kole to vypadalo, že to dám, i když únava už byla větší, navíc jsem už ani neudržel tepovku, která klesla až ke 150. Rozhodl jsem se proto zdržet na občerstvovačce, vzít kousek čokolády, oplatky a vodu a vydal se do posledního kola. Zde jsem byl šokován, jak blbě se mi běželo, předběhl mě i jeden kamarád, před kterým jsem byl o kolo a utíkal mi. Teprve asi po necelém kilometru jsem ho dohnal a pak běžel nějakou chvíli za ním, za což jsem se mu omlouval, ale pomohlo mi to k stabilizaci tempa. Před poslední obrátkou jsem zkusil o něco přidat a věřil jsem, že mi to i tak na ten čas kolem 3:15 vyjde, i když jsem viděl, že to bude těsné. Z cesty do cíle si ale pamatuji hlavně to, že se mi začala poněkud motat hlava a nedokázal jsem ani pořádně sledovat čas, navíc jsem nebyl úplně orientován v tom, o kolik můj Garmin nadměřil. Viděl jsem jen, že mě asi 1 km před cílem předběhli nějací běžci, ale já už neměl sílu se jich držet a nechtěl jsem riskovat nějaké problémy. Raději jsem doklusal do cíle, i tak s motáním hlavy, že jsem ani pořádně nezaregistroval, že už jsem u cíle, doběhl jsem v čase 3:15:30. Toto je nicméně i tak kvalitní výkon, jedná se o můj 6.nejrychlejší maraton v historii a oproti říjnu jsem běžel o 6 minut rychleji. Na to, že je teprve začátek ledna, a na to, že jsem na maraton nijak netrénoval, je to nadějný výsledek. Průměrný tep byl nízký, jen 159,9/min, problémem ale byla jak únava nohou, tak špatné stravování, ale nevadí. Byl to dobrý trénink.

Hned po doběhu jsem měl silnou potřebu jíst sladké, postavil jsem se k občerstvovací stanici, pil vodu a čaj a bral si čokoládu a hlavně oplatky. To jsem dělal asi 10 minut, až do doby, kdy problémy s motáním hlavy apod. odezněly. Pak jsem využil nabídku Otty Seitla a dojel s ním autem do šaten, spolu s dalšími běžci, ale už zde jsem měl chuť se jít 2 km vyklusat, i když jen velmi pomalu. Po vyhlášení (vyhlašovalo se prvních šest, na 5.místo celkem a 2.místo v kategorii jsem ztratil jen 55 sekund, ale to je jedno) jsem měl chuť zkusit doběhnout na vlak, běžel jsem 4,88 km průměrným tempem 6:09/km, přitom s ne úplně lehkým batohem. Byl jsem překvapen, jak dobře se mi běželo, běžel jsem rychleji než ranní či včerejší večerní přesuny. Únava byla zcela pryč, jako bych vůbec nic neběžel. :-) Vlak mi sice ujel, ale koupil jsem si svačinu a vydal se do Brna dalším spojem. Celkem jsem dnes naběhal 56 km, a unavený se necítím ani teď. Hlavně jsem ale prožil pěkné dva dny a zažil i několik zajímavých událostí, při kterých jsem vnímal, že je dobře, že jsem do Ostravy jel, a že mohu být užitečný druhým i právě při takovém výletu. Mám radost, že jsem to zkusil, a že mě baví běhání i život. :-)

Pokud se jedná o mou běžeckou budoucnost, tak věřím, že mám dobré dispozice jak pro ultramaratony, tak i pro maratony, pokud na ně trochu natrénuji (a dnešek k tomu patřil), pokud budu odpočatý a snížím hmotnost na hodnoty podobné předloňskému jaru i podzimu. Věřím však, že mohu zlepšit i desítku a půlmaraton. Poslední týdny se mi běhá tak dobře, že navzdory dnešním indispozicím věřím, že mám dobrou formu, kterou využiji k dobrým výsledkům. Ještě důležitější ale je, že se cítím lépe psychicky a že jsem se již rozhodl i ohledně toho, jakým směrem by měl dále směřovat můj život. Ještě jednou patří poděkování všem, kdo mě podporují.