Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


11.4.2014 Brněnské Hamburgy 21,1 km

Pořadí: 2. ze 2 běžců v hodinovce

Čas: 1:22:19 (OR zlepšen o 127s)

Rychlost:  15,38 km/hod (3:54 na km)

Průměrná TF:  168,7 tepů/min

Mezičas 10 km: 38:37 (3:52/km)

Mezičas 15 km: 57:56 (3:52/km, ATF 170,6; OR zlepšen o 51s)

Mezičas 1 h: 15550m(3:52/km, OR zlepšen o 235m)

Profil: 400 metrová dráha na Moravské Slavii

Počasí: +4 stupně, slunečno, místy mírný vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dnešní Hamburg, který jsem vyhlásil jako hodinovku, jsem uspořádal výjimečně v pátek, a to pět dnů po úspěšném Bratislavském maratonu, kde jsem zaběhl čas 2:59:42 a velmi dobré umístění. Po maratonu jsem se cítil dobře a už v úterý dal v tréninku 5,2 km tempem 3:51/km. Z tohoto běhu, ale i z běhů před několika týdny, jsem získal dojem, že mé ANP tempo může být již kolem 3:50/km místo dřívějších 3:55-4:00/km, a proto bych jim mohl dát celou hodinovku. Z důvodu mé čtvrteční pracovní cesty jsem závod vyhlásil na pátek a uvedl do přihlášky plánované tempo 3:50, zároveň jsem napsal kamarádovi Pavlovi Musilovi, zda by nepřišel, s čímž souhlasil (ostatně, nedávno se ve foru ptal, zda nějaké Hamburgy nebudou). Pracovní cesta byla fyzicky náročná, mimo domov jsem byl od 6:00 do 22:30 a strávil sedm hodin ve vlacích a spousty hodin na dvou jednáních, ale snažil jsem se ji prožít i aktivně, takźe jsem se mezi různými místy přesouval během a celkem naběhal přes 20 km. Také jsem se snažil stravovat lépe než při jiných pracovních cestách, k čemuž pomohla i kamarádka z Liberce, s kterou jsme se domluvili, že tento týden nejíme čokolády a oplatky. :-) Bylo pro mě těžší zajistit si vhodnou stravu, ale podařilo se. Večer jsem byl velmi unavený, ale dal jsem ještě teplou noční večeři, těstoviny se sýrem a zeleninou a zajedl je 90g medu, abych doplnil glykogen, toto jsem dojedl ve 23:35 a šel spát. Ráno jsem už nic nejedl a vydal se během na stadion. Cítil jsem trochu únavu nohou, jinak jsem se ale cítil dobře, hlavně psychicky. Hodinky jsem nastavil na pípání po 23s, přivítal se s Pavlem, chvilku si zacvičil a přichystal se na start. Počasí bylo pro mě velmi příjemně, neboť bylo chladno, což mi vyhovuje.

Od odstartování jsme se snažili držet tempo kolem 3:50/km, první tři kola jsem vedl já, pak už Pavel. Běželi jsme velmi vyrovnaným tempem, i když kvůli mým chvilkovým problémům jsme několikrát nabrali pár sekund ztráty, což jsem řešil přenastavením pípání hodinek a pokračováním dle nastaveného tempa 3:50/km. Pavel mi pak podal i vodu, poprvé někdy na 6.km, podruhé kolem 9.km. Tepy jsem měl velmi nízké, asi 5 tepů pod ANP, ale nohám se úplně běžet nechtělo, i tak jsme ale měli 10 km za velmi slušných 38:36, takže jsme na původní plán ztratili jen 16 sekundy. Další dva kilometry byly poznamenány nestabilitou tempa, způsobeným jak mou psychikou, tak třeba i podáním další vody, kolem 12.km jsem proto znovu přenastavil pípání a všiml jsem si, že pokud po zbývající 3 km tempo 3:50/km udržím, tak mi vyjde 15 km pod 58 minut, což bude výrazné zlepšení osobáku. To se nám skutečně podařilo, v posledních kolech jsme mírně zrychlili a 15 km měli za 57:56, čímž jsem překonal osobák o 51 sekundy. Oproti tempu 3:50/km jsme ztratili jen 26 sekund. Pak jsme podle plánu pokračovali do hodinovky, dokonce v tempu pod 3:50/km a hodinovku měli 15 550 metrů, čímž jsem překonal osobák o 235 metry. 15,6 km jsme měli za 1:00:12, tep jsem měl stále pod ANP, poslední kolo v průměru 176.

Když jsem dobíhal do cílové rovinky, tak jsem se rozhodl pokračovat dál, až do půlmaratonu. Věděl jsem totiž, že mám spoustu sil a že na mezičas na stávající osobák mám náskok přes 2 minuty. Vědomě jsem zpomalil na tempo kolem 4:00/km a podle toho nastavil i pípání hodinek. Pavel dal pár kol pauzu, ale pak se vždy na pár kol zase přidal, bylo to fajn, na 16. a 18.km mi dal i vodu. Poslední kola jsem běžel v poměrně velké euforii, tempem kolem 4:00, ale velmi nízkým tepem, který spadl až někam ke 162-163. Cítil jsem trochu únavu nohou, ale dechově byl zcela v pohodě, metabolicky též. Viděl jsem, že běžím výborně a nakonec dal půlmaraton za 1:22:19 a 21,2 km za 1:22:43. Osobní rekord na půlmaraton jsem zlepšil o více než dvě minuty (2:07), což jsem nečekal. Také výkon na půlmaraton byl hodnotnější než na 15 km, jak podle maďarských tabulek (441b oproti 419b), tak podle mého kalkulátoru, dokonce se jednalo o nejhodnotnější výkon mé běžecké histori ze všech vzdáleností. Měl jsem z toho radost.

Po doběhu jsem byl naprosto v pohodě, nic mě nebolelo, v klidu jsem si s Pavlem vyklusal dvě kola a pak pokračoval během do obchodu a na trolejbus na Mendlovo náměstí. Můj dojem z toho jednoznačně byl a je, že i když jsem tak výrazně překonal osobáky, tak jsem i tak neběžel zdaleka na hranici svých možností, i když je otázkou, jestli by mě mozek do toho pustil. Každopádně mi velmi pomohla Pavlova přítomnost, i když i on říkal, že mu pomohla má přítomnost, protože dnes nebyl úplně fit. V každém případě mu patří velké poděkování. Možná se mýlím, ale mám teď dojem, že pokud se na to připravím psychicky a byl řádně namotivován, tak bych mohl dát i půlmaraton pod 1:20, ale uvidíme. Za zkoušku to ale jistě stojí. :-) Poděkování samozřejmě patří jak Pavlovi, tak kamarádům Vlastovi a Janě, kteří mě podporují, za což jsem jim vděčný. Běhání mě baví, cítím se dobře, a to je hlavní.


Návrat na přehled závodů