Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2021   2020   2019   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


15.11.2014 Moravské Budějovice

Pořadí: 8. ze 43 běžců

Čas: 1:26:50 (11.nejrychlejší čas v mé historii)

Rychlost: 14,58 km/hod (4:07 na km)

Průměrný tep: 162,0 tepů/min

Mezičasy: 5 km 19:45, 10 km 39:47, 15 km 1:00:26

Profil: 4x z Moravských Budějovic do Lukova a zpět, mírně zvlněný profil (součet stoupání cca. 120m/závod), asfalt

Počasí: cca. 12 stupňů, zataženo, vítr, místy dost silný

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Dnešního závodu jsem se zúčastnil naprosto spontánně. Kvůli různým stresům mám v posledních dnech velmi špatný spánek a též pořád hlad, přestože jím hodně a kvalitně. Dnes jsem se vzbudil ve 0:15 a pak někdy kolem 3:45, vždy jsem udělal teplé jídlo - druhé z nich jsem zkonzumoval ve 4:05. Protože se mi ale nechtělo spát, tak přestože jsem měl na sedmou ráno domluveno běhání s kamarádem z baráku, tak jsem si nešel lehnout, ale pustil si počítač, vyřídil jsem nějaké maily a kolem 5:15 koukl i na bezvabeh, kde jsem si všiml, že se dnes koná půlmaraton v Moravských Budějovicích. Dostal jsem chuť si na něj zajet, přestože jsem s tím předem vůbec nepočítal. Původně jsem sice uvažoval, že bych v neděli běžel maraton na dráze v Plzni, či dnes udělal Hamburg, ale kvůli únavě předchozích dnů, která se projevovala i tahem v pravé holeni, jsem si chtěl dát raději odpočinek, navíc jsem včera naběhal 10 km ráno a 11,5 km v poledne. Něco mě však lákalo, abych do Budějovic zajel a tréninkově si tam zaběhal. Navíc, v Moravských Budějovicích se narodil můj dědeček, již dávno zesnulý, přičemž jsem tam nikdy nebyl, a přestupovat jsem měl v Okříškách, poblíž farnosti mého kamaráda kněze. Rychle jsem zjistil informace, naházel věci do batohu, dovařil čočku se sýrem, kterou jsem vzal na cestu, a posunul termín běhu s kamarádem o půl hodiny dříve. Ve zmatku jsem pak nemohl najít mobil, tak jsem se ještě vracel, ale pak už jsem konečně vyrazil, směrem k nádraží.

Běh k nádraží byl fajn, většinu cesty dlouhé 5,88 km jsem běžel s tím kámošem, kterému se běh též líbil. Na nádraží jsem rychle koupil lístky a též jeden kelímek horké čokolády. Pak se vydal podchodem k nástupišti, ale nějak jsem si neuvědomil, že nástupiště číslo 5 je poněkud jinde. :-) Jak jsem to zjistil, zbývaly do odjezdu vlaku asi 2 minuty. Díky "sprintu" jsem ale doklusal na správné místo přesně v okamžik, kdy měl vlak odjet, rychle jsem do něj nasedl a za 10 sekund už jel. Opravdu to vyšlo "akorát". :-) Ve vlaku jsem snědl tu čočku a pak se pokoušel dovolat knězi z Okříšek, bohužel však nebyl dostupný. V Okříškách jsem si koupil další dva kelímky horké čokolády a pak už v pořádku dojel do Moravských Budějovic. Bylo zataženo a dost foukalo, teplota ale byla příjemná a cítil jsem se dobře. Dorazil jsem necelou hodinu před startem, zaplatil jsem startovné, vyzvedl číslo, chvíli si zacvičil a pak se šel kousek rozklusat. Potkal jsem při rozklusu kamaráda Tomáše, klusal jsem asi jen 2 km, ale stihl jsem si všimnout, že vítr je velmi nepříjemný. Některé zaujalo, že jsem klusal jen v tričku a trenkách, ale zima mi nebyla. :-) Pak jsem si ještě zašel na WC, napil se, dal si jednu láhev na stolek ke startu, kudy se mělo běžet 4x a připravil se na start. Hlavní závod startoval ve 11:00, kromě toho se konaly i doprovodné závody, například lidový běh na 5275m, kterého se zúčastnilo 21 lidí. Kdyby mi záleželo na pořadí, tak bych běžel právě ten, a shodou okolností bych asi i vyhrál (mezičas na této vzdálenosti jsem měl lepší než byl čas vítěze), ale nevadí. Hlavního závodu se zúčastnilo 43 běžců. Běželo se z Moravských Budějovic do Lukova, kde byla obrátka, a odtud zpět do Budějovic. Chtěl jsem běžet dle tepu, na hodnotě nad 165, s tím, že tempo zkusím do 4:00/km, avšak uvidím, co mi počasí, noha, ale i únava dovolí. Podle loňských výsledků jsem usuzoval, že dost lidí poběží kolem 1:30, ale málo lidí do 1:25, ale velmi jsem se mýlil. ;-)

Hned po startu vyrazila dopředu pětičlená skupina, která to rozpálila tempem výrazně pod 4:00/km, přitom do kopce. I já běžel tempem pod 4:00/km, přesto jsem byl po 1.km až devátý. Počítal jsem ale, že někteří tempo přepálili a postupně zpomalí a vedoucí pětici jsem měl stále na dohled. Další část do Lukova vedla po rovině a pak s kopce, kde byla na 2,6.km obrátka. Vítr byl bohužel dost nepříjemný, a neběželo se mi moc dobře, i když tep byl nízko. Tempo s kopce bylo i pod 3:50, snažil jsem se držet místy v závětří za dalšími borci, do kopce pak ale bylo těsně nad 4:00. Pět km jsem měl za 19:45 a celkem unavený doběhl první kolo s obrátkou v Budějovicích, někde na 7.místě. Zde jsem neviděl žádnou vodu, proto jsem vzal svou láhev, polil jsem se a napil, což mi pomohlo, protože i v chladném počasí a při nízkém tepu jsem se opět přehříval. :-(

Druhé kolo bylo odlišné od prvního v tom, že jsem si všiml, že z původně pětičlenné vedoucí skupiny dva lidé odpadli, tak jsme se je pokusil dohnat, spolu s dalšími dvěma lidmi, kteří běželi poblíž mě. To se nám opravdu podařilo, a někde před obrátkou v Lukově na 7,5.km jsme vytvořili pětičlennou skupinu, takže jsem se pohyboval na 4. až 8.místě. Myslel jsem, že té doběhnuté dvojici utečeme, naopak za první trojicí jsme zaostávali poměrně dost, takže bylo jasné, že šanci nemám. Někde na 9.km jsem se pokusil skupinu roztrhat, ale vytvořil se silný protivítr, který mé šance zhatil. Tep šel sice nahoru, ale tempo nikoliv, a proto se skupina opět spojila, překvapivě se všemi členy. 10 km jsem měl za 39:47, na 10,5.km pak byl druhý průběh startem. Bohužel ale pořadatelé neměli přichystanou vodu, i když jsem se ještě pŕed startem ptal, jestli voda bude. :-(

Potřeboval jsem se opět polít, ale neměl jsem čím, vzal jsem tedy dva kelímky teplého čaje a aspoň se osvěžil tímto, ale to samozřejmě nebylo dostatečné. Navíc jsem tím ztratil dost času a tři lidé z naší skupiny mi utekli, sice jen o 20 metrů, ale jak se vítr točil, tak jsem měl dojem, že opět běžím proti němu??? Každopádně jsem další asi 2,5 km trojčlennou skupinu stíhal, napřed i se zbývajícím členem naší rozpadlé skupiny, pak i sám. Bohužel se však vrátilo i píchání do pravé nohy a ty tři lidi se mi nepodaŕilo dohnat. Naopak, při klesání před obrátkou na 13,5.km mi ještě více utekli a spočítal jsem si, že na ně ztrácím 20 sekund. Toto bylo až příliš, tak jsem v tento okamžik ztratil šanci, že bych mohl být v první šestici, navíc bylo jasné i to, že nemohu mít ani osobák - počasí tomu nepřálo a navíc jsem nebyl úplně fit. Rozhodl jsem se proto neriskovat, raději jsem zpomalil a zbytek pojal tréninkově, sice při nemalém úsilí, ale kontrolovaném. Okamžitě prudce spadlo tempo na 4:20 a spadl i tep, někam hluboko pod 160, dokonce až pod 155. Z tohoto jsem se trochu dostal až po třetím průběhu startem, kde jsem už konečné narazil na tři kelímky s vodou, tak jsem dva vzal, vylil je na sebe a běžel dál. Ztráta na všechny přede mnou ale už byla obrovská, navíc ve větru se těžko někdo stíhá, spíše jsem se tedy snažil kontrolovat svou sedmou pozici před Jirkou Hýblem, kterého jsem zahlédl za sebou (jednalo se o zbývajícího člena naší původně pětičlenné skupiny 4.-8.místě). Jirka mě sice nedohnal, ale byl jsem na 17.km doběhnut mladíkem Zdeňkem Ryšavým. Zkusil jsem se ho držet, ale to mi moc dlouho nevydrželo, jen asi 500m. V zatáčce před obrátkou na 17,5.km si to Zdeněk zkrátil po chodníku, já na něho okamžitě křičel, že se jedná o silniční závod, ale získal tak asi 5 metrů a jakmile jsem ztratil kontakt, tak už jsem ho nezískal. Zdenék se mi pak po závodu omlouval, že nevěděl, že se po chodníku nemá běhat, ale že beztak si tam zkracovala cestu polovina běžců. Myslím, že je to v pohodě - byl jsem rád, že mi to pak připomenul a zeptal se na to.

Na obrátce na 17,8.km jsem si zkontroloval své odstupy od dalších běžců v pořadí. Bylo mi jasné, že šanci mě dohnat má jen Jirka, ostatní zaostávali celkem dost, takže budu osmý či devátý. Sice jsem Zdeňka viděl stále před sebou, ale neviděl jsem jako reálné ho doběhnout. V protisměru jsem si všiml Tomáše, který běžel výborně, zlepšil dnes osobák o 10s na 1:38:05, ale jinak jsem se soustředil hlavně na sebe, aby mé tempo úplně neupadlo a přitom abych se nezranil - volil jsem proto osvědčenou taktiku kratších frekvenčnějších kroků. Po mezičasu na 20.km jsem si spočítal, že bych se ještě mohl dostat pod čas 1:27:00, přičemž jsem si vzpomněl, že jsem kdysi měl na PIM 1:27:03. Také jsem viděl, že se nebezpečně blíží Jirka, tak jsem raději zrychlil a celkem s velkým úsilím dofinišoval do cíle v čase 1:26:50, na 8.místě, 5s před Jirkou, a 23s za Zdeňkem. Na vítěze jsem ztratil skoro pět a půl minuty. V cíli jsem dostal medaili a šel hned klusat.

Při klusu jsem cítil nohu dost výrazně, běžel jsem 2,22km tempem 9:23/km. Pak jsem cítil výraznou dehydrataci, vypil jsem asi litr a půl vody, a též hlad, tak jsem snědl občerstvení připravené pořadateli, párek s rohlíky a hořčicí, přestože toto nepovažuji za nejvhodnější pozávodní stravu. Kvůli únavě nohou jsem se pak v sokolovně vyzul, lehnul si tam, a opřel nohy ve svislé poloze o stěnu, a v této pozici mimo jiné telefonoval. Myslím, že to nohám pomohlo. Po vyhlášení jsem pak odjel do Brna, tentokrát autem s Tomášem, což bylo fajn, protože cesta byla o dost rychlejši. Při vyhlášení jsem se bavil i s kamarádem z našeho klubu Pavlem Sedláčkem, který dobře věděl i o mém výsledku ze stovky. Pokud se jedná o dosažený čas, tak jsem zaběhl 11.nejrychlejší půlmaraton své běžecké historie, asi čtyři a půl minuty za osobákem, což s ohledem na podmínky a své aktuální (in)dispozice považuji za velmi dobrý výsledek. V podstatě to byl tréninkový závod. :-) Vím, mohl jsem si trénovat v Brně, ale proč si nezatrénovat v Moravských Budějovicích, ne? :-) Poměr tep/tempo byl opět velmi příznivý, jinou věcí ale je, jestli by dnes tělo bylo schopno v únavě běžet na adekvátním vyšším tepu. Rozhodně je ale fajn, že jsem znovu v rámci závodu dal desítku pod 40 minut, na této úrovni jsem již schopen běhat pravidelně, bez ohledu na únavu či podmínky.

Pokud se jedná o nohu, tak mám dojem, že to bude buď křečová žíla, či nějaký natažený nerv, protože se píchání do toho objevuje jen občas a třeba teď nic necítím. Myslím, že jsem ani dnes neriskoval, na druhé straně mě to mohlo i podvědomě limitovat. Každopádně ale toho spontánního výletu nelituji, bylo to dnes fajn. Ta spontánnost je přitom jedna z nejlepších věcí, kterou jsem "pochytil", pravděpodobně od kámošky z Liberce. Sice na vlak 10s před odjezdem neběhá ani ona, ale i toto má něco do sebe. :-))) Bylo lepší dnes jet do Budějovic, zaběhat si a též se dost najíst, než kdybych doma polehával v posteli a přemýšlel, proč zas nemohu spát a proč se to či ono mě či mému okolí nedaří!!!


Návrat na přehled závodů