Počasí: 4 stupně, zataženo, zejména v poslední čtvrtině protivítr

Mezičas půlmaraton: 1:27:53 (4:10/km; ATF 156,2, 16.nejrychlejší HM mé historie)

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu) a foto z tratě:

Protože ještě bylo dobré počasí a měl jsem chuť, tak jsem se rozhodl zúčastnit maratonu v Ústí nad Labem, přestože jsem po celé sezoně celkem unavený a v posledních dnech naběhal spoustu kilometrů, z toho dost i intenzivně. Konkrétně jsem za listopad měl 776 km, z toho 198 km v týdnu maratonu (včetně tohoto maratonu) a zaběhl i s maratonem sedm rychlých závodů, z čehož 5x jsem byl na mezičasu na 10 km pod 40 minut (přehled). Poslední závod byl 5 dní před maratonem (desítka za 38:54), ale ještě tři dny před maratonem jsem dal MAF test 10,2 km tempem 4:40/km. Byl jsem celkem unavený, hlavně psychicky (vesměs ze záležitostí nesouvisejícími s běháním), ale i fyzicky, avšak přesto jsem se v pátek večer rozhodl se na maraton přihlásit a odjet v sobotu do Ústí. Podařilo se mi vyřídit vše potřebné, zaplatit startovné, cestu i ubytování, a napsal jsem si i pár mailů s pořadateli. Nevýhoda závodu byla, že se jednalo o první ročník, přičemž bylo pravděpodobné, že pořadatelé ještě nemají dostatek zkušeností, navíc probíhaly souběžně tři závody současně, maraton, půlmaraton a desítka. Navrhoval jsem pořadatelům, zda by nemohl maraton začít v jiný čas než půlmaraton, ale to z technických důvodů neakceptovali. Také jsem se ptal, jestli bude dostatek vody, odpověď byla, že ano, ovšem realita byla mírně odlišná. :-( Chtěl jsem na závod jet s kamarádkou z Liberce, která by běžela půlmaraton, ale ta bohužel kvůli časovým důvodům nemohla.

Do Ústí jsem odjel v sobotu odpoledne, večer jsem pak dal 9 km běh Ústím, abych zjistil, kde je kostel a místo startu, abych to ráno nehledal. Ubytování jsem měl tentokrát slušné, i když jsem bohužel i tentokrát špatně spal. Naštěstí tam ale měli i automat na horkou čokoládu, tak jsem na ní byl dvakrát před spaním a pak v 1:00 a 4:25. Ráno jsem pak dal vydatnou sladkou snídani, velmi jsem si pochutnal (nutella, med, pečivo, máslo, čaj, bábovka, horká čokoláda). Tentokrát jsem toho úmyslně dal více, protože mi to jednak chutnalo a jednak jsem nechtěl, aby mě v průběhu závodu chytnul hlad, jak v Košicích. Pak jsem se přesunul na mši do 2 km vzdáleného kostela. Mše mě velmi oslovila, byla velmi podnětná, a říkal jsem si po ní, že už jenom kvůli té snídani a mši mělo smysl do Ústí jet. :-) Pak jsem se přesunul další 3 km na start, kde mě ale čekal šok. Pořadatelé absolutně nezvládali prezenci, takže se před budovou s prezencí vytvořila dlouhá fronta, která pak pokračovala i v budově. Problém byl v tom, že někteří platili i na místě, vyplňovalo se jakési prohlášení, že jim při závodu nezemřeme apod., ale hlavně prezenci pořadatelé nezvládli kapacitně. Ve frontě jsem stál půl hodiny, naštěstí jsem mezitím povídal s lidmi, které jsem potkal. Pořadatelé posunuli start o půl hodiny, což nebylo též příjemné. Protože jsem netušil, kdy se skutečně odstartuje, a měl jen tričko a trenky, tak jsem zůstal raději v šatnách, tam jsem se bavil s lidmi a též si zacvičil. Když pořadatelé sdělili, že se už konečně bude startovat, tak jsem doklusal 200m na start a za chvíli odstartoval. Počasí bylo příjemné, bylo chladno a zataženo, ale přitom nebylo namrzlo ani nepršelo, což bylo fajn. Start probíhal souběžně pro maratonce a půlmaratonce, desítka startovala později. Chtěl jsem zkusit rozběhnout tempem kolem 4:00/km s tím, že se uvidí, jak mi to poběží.

První kilometr jsem dal mírně rychleji, ale i tak se přede mě dostalo dost lidí. Nevěděl jsem ale, kolik z nich je půlmaratonců a kolik maratonců. Hned od začátku ale bylo jasné, že mi to moc neběží, navíc trať byla zvlněná a zejména na 2,5.km následoval krátký, ale velmi prudký kopec nahoru, následovaný seběhem dolů. Tep byl nízký, ale tempo se mi nedařilo držet, 5 km jsem měl za 20:06. Pak nastal velký problém, protože jsem si nevšiml, že následuje občerstvovačka, trochu bokem od přímého směru cyklostezky, teprve na poslední chvíli jsem si jí všiml, ale stihl vzít jen jeden kelímek vody. To by tolik nevadilo, kdyby nebyl malý a navíc naplněný jen do třetiny, takže jsem dostal jen asi 0,5 deci vody. :-( Toto bylo pro mě žalostně málo, navíc další občerstvovačka byla až na obrátce, na 11.km. Trošku jsem se napil a polil, ale moc mě to neuspokojilo. Běželo se mi pak dost špatně, běh mě moc nebavil, a i přes nízkou tepovku (kolem 150-155) jsem nebyl schopen běžet rychle. 10 km jsem měl za 40:55, přičemž tak špatně jsem desítku neběžel dlouho. Rozhodl jsem se, že doběhnu do půlmaratonu a nebudu se dále trápit. Na 10,5.km byla obrátka, kde jsem vzal dva kelímky vody, opět ale poloprázdné, což mě dost iritovalo. Byla chyba, že jsem si na těch občerstovačkách nezastavil a nevzal třeba 6 kelímků, snad tedy v podobné situaci příště budu reagovat lépe ...

Po obrátce jsem se dále trápil, ale kolem 13.km mě dostihl Zbyněk Vondrák a před tím předstihl Lukáš Burda, kromě toho tam byli i nějací půlmaratonci. Rozhodl jsem se běžet poblíž nich, a doběhnout zmíněný půlmaraton. Ani o jednom z nich jsem nevěděl, zda běží maraton či půlmaraton, situace byla nepřehledná. Navíc, zvlnění trati bylo nevýhodné pro spolupráci, protože já dokázal běžet rychleji do kopce, kluci pro změnu lépe s kopce, zejména na prudkém klesání mi to vůbec nešlo. Běželi jsme tedy poblíž sebe, ale v mnoha místech ne spolu, což nebylo pro výsledný výkon optimální. Na 16.km jsem vzal další dva kelímky vody a nadále se trápil. Zdeněk běžel kus za mnou, trochu foukalo a vypadalo to, že i půlmaratonský čas bude špatný. Někde kolem 19.km jsem se uvažoval, zda by mi pořadatelé umožnili, že by mě přepsali po doběhu do půlmaratonu, ale rozhodl jsem se, že podle běžců běžících v protisměru do 2.kola vyzkoumám, kolikátý jsem na maratonu a rozhodnu se i podle toho. V té době mě doběhl i Zdeněk, Lukáš byl asi o 15s přede mnou. Myslel jsem, že Zdeněk běží jen půlmaraton, ale mýlil jsem se. Těsně před metou půlmaratonu, tedy místa startu a cíle mě předběhl a zamířil kolem kužele do druhého kola. Já viděl, že jsem na 7.místě, tak jsem se rozhodl pokračovat též, i když bylo jasné, že se dnes trápím, však čas na půlmaratonu byl 1:27:53. Říkal jsem si ale, že dám ještě pár km a pak uvidím, navíc umístění v první desítce by bylo pěkné. Hned za obrátkou ale následovala další občerstvovačka, bohužel pro mě na velmi nešikovném místě, asi 20-30 metrů za obrátkou. Bylo tam dost lidí a i když jsem si křikl na pořadatele, že chci dva kelímky vody, tak mi je nedali, což bylo ovlivněno i tím, že těsně přede mnou tam probíhal Zdeněk. Podařilo se mi vzít jeden kelímek vody a pak ze stolu další kelímek, kde ale nebyla voda, ale byl ionťák. Přesto jsem se tím polil a běžel dál. :-)

V druhém okruhu se mi zdálo stoupání na 23,5.km náročnější než v prvním. Postupně jsem se ale začal přibližovat k Lukášovi a někde v tomto stoupání jsem ho dostihl. Pak jsem běžel asi 2 km s ním, a mezitím nás dostihl i Zbyněk. Běželi jsme spolu, ale tempo nebylo nic moc. Navíc Lukášovi vadilo mé pípání autolapu každých 500m, tak jsem se rozhodl zrychlit a utéct mu. Šlo též o to, abych byl na občerstvovačce dříve než oni a zvýšil si tak šanci, že mi dají ty dva kelímky vody, které jsem potřeboval. :-) Lukáš mé tempo neakceptoval, Zbyněk se pak po občerstovačce zase připojil. Viděl jsem, že běžíme na čas kolem 2:59, ale věřil jsem, že bychom díky vzájemné spolupráci mohli čas pod 3 hodiny dát, i když tak malý náskok jsem v této fázi závodu nikdy neměl ... Na 31,5.km byla znovu obrátka s občerstvovačkou, kde jsem udělal totéž, co na minulé občerstvovačce, tedy zrychlil, získal náskok na Zbyňka asi 30 metrů, vzal si vodu a počítal, že mě za chvíli dožene. Nikoho před sebou jsem neviděl, a i dle probíhajících lidí před obrátkou bylo jasné, že na předchozího v pořadí mám obrovskou ztrátu, a na Lukáše už mám celkem dost náskok, takže mohu běžet jen se Zdeňkem. Běh mě ale kupodivu celkem začal bavit, což bylo fajn znamení.

Další kilometry byly ve znamení boje s protivětrem a s tím, že Zdeněk mě nedoběhl, ale běžel 15 sekund za mnou. Snažil jsem se držet tempo kolem 4:24/km, které by mi stačilo k maratonu za 2:59:59, ale bylo to stále těžší. Tentokrát jsem to ale nevzdal a zkusil běžet dál, navíc mi pomáhalo, že mě občas povzbudili pomalejší běžci, běžící teprve na obrátku. Bohužel mi ale braly spoustu sil vítr a též zvlnění, když jsem nedokázal běžet rychle do kopce ani s kopce. Kromě toho se projevovala i dehydratace a měl jsem pocit těžkých nohou. Na 37.km jsem vzal poslední vodu a vydal se bojovat do cíle. Bylo jasné, že potřebuji tempo kolem 4:24/km, ale to mi nešlo, naopak zejména ve stoupání 2,5 km před cílem jsem ještě zpomalil. Měl jsem ale na Zbyňka náskok, tak jsem si říkal, že budu mít aspoň dobré umístění, ale s časem pod 3h se pomalu loučil. Po 40 km už bylo nepravděpodobné, že se pod 3h dostanu, ale ještě jsem to zkusil. Tep vylítl celkem vysoko, tempo bohužel ale příliš nevzrostlo. Naopak, začal se ke mě přibližovat Zdeněk a asi 1 km před cílem mě předběhl. Neměl jsem sílu se jej udržet, tak jsem pak vzdal jak šanci na čas pod 3h, tak šanci na 5.místo. Posledních několik set metrů jsem se celkem trápil, pouze se těšil na cíl a též na vodu. :-) Doběhl jsem na 6.místě v čase 3:00:38 (reálný čas 3:00:37), ale ani Zdeněk čas pod 3h nedal. Říkal mi pak, že v té poslední čtvrtině neměl sílu se mě držet, a že je škoda, že 3h nemáme. Pravda je, že jsem se tentokrát snažil poměrně dost a mé zpomalování bylo celkem nízké, ale nevyšlo to. I tak ale výsledek je výborný.

Po doběhu jsem došel do prostorů šaten a dal minimálně 10 kelímků vody, tedy 2 litry. Pak jsem se šel vyklusat 2 km, počkal na vyhlášení, dal pořadateli připravenou gulášovou polévku s chlebem a vyklusal se dalších 3,1 km při přesunu na vlak. Tyto běhy byly fajn a svědčily o tom, že jsem se při maratonu nezničil, takže splnil tréninkový účel, který jsem si od toho sliboval. Hlavní problém v průběhu závodu jsem viděl v té dehydrataci, ale chybějící vodu jsem doplnil. Přehříval jsem se ovšem i po závodu a stále byl ve 4 stupních jen v tričku a trenkách - bundu jsem oblékl až na vyhlášení a trenky nechal i na cestu. Zaběhl jsem 5.nejrychlejší maraton v mé historii a i když to pod 3h nebylo, tak jsem nebyl daleko, přičemž po 10 km jsem beztak netušil, že mohu doběhnout ještě tak dobře. Také 6.místo není špatné. Celé to považuji především za výborný ultramaratonský trénink, ale myslím, že se mi výlet do Ústí vydařil po všech stránkách. :-)