Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2021   2020   2019   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


5.8.2009 Mariánské údolí 11,0 km

Pořadí: 114. ze 161 běžců

Čas: 55:15

Rychlost: 11,95 km/hod (5:01 na km)

Profil: lesní cesta, prvních cca. 1,5 km do kopce, poté cca. 3 km mírně zvlněný profil, posledních 1 km před obrátkou do kopce, a od obrátky (na metě 5,5 km) zpět po stejné trati ke startu

Počasí: cca. 25 stupňů, polojasno

Přehled mezičasů a srovnání se závodem z 6.8.2008 :

km1234567891011
mezičas4:449:3614:4119:4924:5930:0135:0940:3045:3450:4255:15
srovnání s 6.8.08-0:06-0:08+0:05+0:25+0:37+0:52+1:08+1:37+1:47+1:52+1:53
km4:444:525:055:085:105:025:085:215:045:084:33

Další závod Letního běžeckého poháru probíhal opět v Mariánském údolí, tedy na trati, kde jsem běžel před téměr 2 lety (8.8.2007) svůj první závod v historii. Nebylo tak horko jako jindy, takže jsem věřil, že bych při příznivých podmínkách mohl atakovat osobní rekord na této trati, který byl 53:22 (4:51/km) a to přesto, že se mi poslední závod na této trati vůbec nevydařil (1.7.2009 s časem 57:09). Určitý problém ale byl v tom, že po červencovém běžecky velmi vydatném období, ve kterém jsem absolovoval hodné závodů i volných běhů, jsem cítil výraznější únavu, takže jsem od závodu před týdnem byl běhat jen jednou a to v pondělí 7,3 km volně. Někteří lidé kolem mě mi radili, abych zvýšil kilometráž až k 300 km měsíčně, což se mi sice v červenci téměř podařilo (275 km), avšak zřejmě to tělo stálo více energie, než se zdálo. Odpočinek před dnešním závodem jsem proto vnímal jako potřebný, nicméně ani přesto jsem asi zcela fit nebyl (viz dále). I proto mé dnešní ambice byly evidentně jen těžko naplnitelné.

Před závodem jsem povídal s několika běžci. Čím častěji na závody chodím, tím více lidí znám a tím s více lidmi mluvím. Je to super a mám z toho velkou radost. Zapovídal jsem se nicméně tak, že jsem nejprve skoro nestihl nachystat pomůcky před startem (připevnit hrudní pás, vynulovat stopky, napít se, odevzdat ledvinku apod.) a pak jsem dokonce přeslechl, že už se startuje, takže jsem zareagoval s menším zpožděním, to však nehrálo žádnou roli, protože jsem startoval ze zadní části startovního pole. Pár sekund po startu se vytvořil "trychtýř", díky ćemuž se běžci museli téměř zastavit, ale pak už se běželo dobře.

První kilometr jsem se snažil dostat o něco dopředu a dostihnout Ivo Zejdu, se kterým jsem chtěl dále běžet. Ivo však ani tentokrát neměl svůj den, takže jsem ho na konci 1.km předběhl. Můj mezičas byl 4:44 při tepové frekvenci kolem 170/min. Je evidentní, že jsem se tentokrát nechal unést atmosférou, takže jsem běžel rychleji, než bylo vhodné. Druhý kilometr jsem běžel již pomaleji, tempem 4:52/km, takže mě postupně začali předbíhat někteří běžci. Na konci 2.km jsem ale začal vnímat problém "těžkých nohou", takže přestože má tepová frekvence byla pod 170/min, tak jsem nedokázal udržet tempo. Zřejmě to bylo i důsledkem příliš rychlého začátku. Třetí až pátý kilometr jsem běžel za 5:05, 5:08 a 5:10, přičemž mě asi na 3,5.km předběhla dost velká skupinka běžců, které jsem se ale nedokázal udržet. Jinak se mi ale ještě běželo celkem dobře.

Před obrátkou na 5,5.km jsem zkusil zrychlit a zrychlení se snažil udržet i na úseku po obrátce, který vedl mírně z kopce. Obracel jsem za 27:35, takže bylo zřejmé, že jako reálný cílový čas lze uvažovat 55 minut. Na 6. a 7.km jsem se snažil dostihnout někoho, kdo běžel přede mnou, ale to se mi nepodařilo, přestože 6.km byl za 5:02 a sedmý za 5:08. Když už jsem se konečně přiblížil k asi dvěma běžcům na 7,5.km krátce před Muchovou boudou, tak přestože má tepová frekvence byla stále kolem 170/min, tak jsem začal pociťovat bolest pod srdcem. Už před tím jsem měl menší problémy se zahleněním a plynatostí, avšak tento problém jsem ještě při žádném závodu nevnímal. Okamžitě jsem se rozhodl výrazně zpomalit, při hlubokém dýchání, ale stále jsem běžel. Tepová frekvence klesla asi na 150/min, avšak mezitím mě předběhli minimálně 3 běžci (možná i 4). Chvíli jsem uvažoval, zda závod nevzdat nebo nedokončit jen chůzí, ale problém s bolestí pod srdcem začal odeznívat a na 8.km úplně zmizel. Osmý km jsem běžel za 5:21, takže zpomalení nebylo ani tak výrazné, jak jsem myslel. Devátý kilometr jsem dokázal zrychlit na 5:04 a desátý jsem běžel za 5:08, tedy tempem podobným, jako bylo před problémem. Podařilo se mi přitom postupně předběhnou 4 běžce, z nichž někteří zřejmě patřili mezi ty, kteří mě předběhli na 8.km. Asi od 9.km se mnou běžel jeden závodník, zřejmě pan Fuksa, který se mě snažil předběhnout, avšak snažil jsem se ho držet a běžet stejným tempem, jako on. Asi kilometr před cílem nás ale doběhla a předběhla Zuzana Vančíková, která běžela výrazně rychleji, než my. Za pár desítek sekund mi utekla o několik desítek metrů, avšak do cíle bylo ještě celkem daleko. Rozhodl jsem se proto ke zrychlení, které vedlo k nárustu tepové frekvence na asi 185/min. Panu Fuksovi jsem se tak definitivně vzdálil (v cíli jsem byl před ním o 17 s) a postupně se začal přibližovat i k Zuzaně Vančíkové, která zrychlené tempo neudržela. Doběhl jsem ji asi 250 metrů před cílem a nakonec skončil před ní o 5 sekund. Poslední km jsem tak běžel za 4:33, což znamená výrazné zrychlení.

Po doběhu jsem měl silnou potřebu pít, vypil jsem 4 velké kelímky vody. Přitom jsem před závodem vypil půl litru, ale přesto jsem potřeboval vypít tolik vody. Pobavil jsem se s některými lidmi a zejména poblahopřál jedné mé známé k velmi výraznému zlepšení. Pak jsem se volným klusem vydal na 3,8 km běh tempem 7:45/km na zastávku Novolíšenská, ze které jsem odjel domů. Měl jsem pak chuť na hamburger, tak jsem si ho u nádraží při přestupování koupil. Vím, že není nejzdravější, ale přesto věřím, že výjimečně nemůže výrazněji uškodit.

Doběhl jsem v čase 55:15 o 1:51 za osobním rekordem z minulého roku, ale o 1:54 lépe než 1.července, a skončil jsem na 114.místě ze 161 závodníků. Zajímavé je, že zatímco v minulém roce mi vyhovovaly delší tratě (Mariánské údolí a hodinovka), tak letos jsem hodnotnějších výsledků dosáhl na kratších tratích (Pisárky a Obřany). Podle žebříčku běžců jsem dnes podal třetí nejhorší výkon v sezóně, po prvních Pisárkách a prvním Mariánském údolí. I přesto se mi ale tentokrát podařilo běžet na čas kolem 5:00/km (konkrétně 5:01/km), což s ohledem na okolnosti není tak špatné. Uvědomuji si však, že mé výkony na tratích kolem 10 km dost stagnují. 10 km je dokonce jednou z mála tratí, kde jsem si letos nezaběhl osobní rekord. Také zlepšení na kratších vzdálenostech není nijak závratné a zlepšení osobních traťových rekordů u Antroposu a v Obřanech lze spíše přičítat špatným výkonům na těchto tratích oproti tréninkovým časům v minulém roce. Je vidět, že dlouhodobě jsem schopen všechny závody LBP běhat rychlostí kolem 5:00/km, avšak k výraznému zlepšení mi asi chybí větší uspořádanost tréninku. Otázkou ovšem je, jestli ji chci. Pravdou také je, že jsem se letos soustřeďoval spíše na delší tratě, kde k určitému zlepšení došlo. Budu to muset vše vyhodnotit a pak se rozhodnout, co dál. V každém případě ale nehodlám v srpnu pokračovat v tom, v čem jsem začal v červenci. Běhání mě sice bavilo, ale těch 275 uběhnutých km bylo až příliš hodně. Zabíralo mi to čas a navíc to tělo vyčerpalo více, než bylo zdrávo. I přesto jsem ale rád, že se mi zatím úplně vyhýbá jakékoliv zranění. Doufám jen, že toto zůstane, protože s ohledem na jiné okolnosti by pro mě zranění mohlo následně znamenat úplný konec běhání ... Snad ale k tomu nedojde, zejména pokud nebudu běhat na hranici svých možností, což zatím nedělám.

Děkuji všem za podporu a těším se, že se s mnohými potkám na některém dalším závodě. Snad si do té doby dostatečně odpočinu, takže budu mít k běhání a k pokusům o zlepšování více chuti i sil!


Návrat na přehled závodů