28.2.2015 slovenské halové mistrovství republiky vetaránů, Bratislava-Elán, 3000 m

Pořadí: 4. ze 6 mužů (po věkovém přepočtu 5. ze 6)

Čas: 11:30,24

Rychlost:  15,65 km/hod (3:50 na km)

Průměrná TF:  178,9 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

video z mistrovství    video z mého běhu

Závodu slovenského halového mistrovství republiky juniorů a veteránů jsem se zúčastnil, přestože jsem se cítil zcela mimo formu a přestože s účastí na něm bylo spojeno spoustu problémů a stresů, počínaje s tím, že nás s kamarádkou nezapsali do seznamu přihlášených a pak ani vybraných závodníků, a konče problémy s dopravou. Bylo to opravdu "zábavné", ale nakonec jsme na místo závodu včas dorazili. :-) Cítil jsem ale dost výraznou únavu nohou a necítil jsem se dobře, i když jsem se snažil proti tomu bojovat, klusáním i cvičením. Také jsem se rozhodl běžet bosý, neboť jsem byl i po předchozím testu pár dnů před závodem přesvědčen, že tak budu rychlejší a zároveň snížím riziko zranění kvůli celkovému přetížení. Důvodem samozřejmě je i to, že aktuálně doma nemám ani jeden pár vhodné obuvi, který by mi vyhovoval a nebyl poškozený, ale ne hlavním. Prostě mi to tak mělo vyhovovat a asi by i vyhovovalo, kdyby ...

Před závodem veteránů a juniorů probíhaly jiné závody, nejprve rozběhy na 800m, při kterých však došlo k výraznému zpoždění harmonogramu, následně pak probíhal závod žen. Start se tak výrazně zpozdil, což mi dost vadilo. Snažil jsem se nadále cvičit na ploše a rozcvičovat se, ale nebylo to ideální. Velmi mě ale potěšil závod žen, ve kterém běžela má kamarádka Jana. Běžela výborně a překonala osobák o více než 20 sekund, a na mistrovství veteránek doběhla po přepočtu na skvělém 2.místě, super výkon. Pár minut poté už odstartoval závod mužů. Mezitím kamarádka přendávala mému kamarádovi hodinky a hrudní pás, které jsme mu slíbili zapůjčit, avšak zapomněli jsme náhradní kus v klášteře, takže musel běžet s tím, co měla Jana. Stihli jsme to dobře, ale bylo to na poslední chvíli. Pak, asi jen 1-2 minuty před startem, ale začaly řeči na to, že běžím bosý, které měl jak tento kamarád, tak další závodník. Kamarád mi dokonce nabízel, že mi zapůjčí své boty, ale celkově mi to bylo mimořádně nepříjemné. Kdybych tušil, kolik keců k tomu bude, tak bych raději běhal v těch botách, velmi mě to vyvedlo z koncentrace. Vím, že to mysleli dobře, ale já se potřebuji soustřeďovat na svůj běh a ne diskutovat, co mám či nemám obuté, jestli poběźím pomalu či rychle a podobně. Pokud se rozhodnu běžet bosý či obutý, rozběhnout rychle či pomalu, či cokoliv, tak vím, co dělám, mám za sebou už vice než 300 závodů. Na druhé straně, ještě pořád nezvládám podobné řeči ignorovat, i když s nimi musím počítat, když trochu provokuji, ale ne záměrně. Příště se ale možná rozhodnu provokovat záměrně, vezmu jen jednu botu a pokud mi někdo bude něco říkat, tak vytasím s pravidly IAAF, kde je toto výslovně povoleno. :-))) Závod probíhal na 200m dráze, přičemž v něm startovalo jak 6 veteránů, včetně pana Dzurindy, tak 7 juniorů, celkem tak tam bylo 13 lidí. Pípání jsem si nastavil na cílový čas 10:30, i když jsem tušil, že je toto nereálné. Postavil jsem se do zadní řady, a přichystal se na start, ale poněkud velmi dekoncentrovaný.

Po odstartování jsem se zařadil až na konec pole a teprve asi po 1-2 kolech předběhl dva veterány. Za plánovaným tempem jsem zaostával od začátku a celkem jsem se i zadýchával. V dalších kolech jsem pak běźel nedaleko čtveřice závodníků, které jsem se snažil dohnat. I když jsem ale neběžel moc rychle, tak to pocitově bylo náročné, což odpovídalo i tepové frekvenci, kterou jsem měl. Někde kolem 1,5.km jsem předběhl jednoho závodníka a pak i jednoho juniora a věřil jsem, že doběhnu i další dva závodníky, které vidím před sebou. Viděl jsem ale, že mezičas na 1500m mám celkem slabý, kolem 5:40. Asi po 2 km však bylo jasné, že tu dvojici závodníků přede mnou doběhnout nemohu, což vedlo ke ztrátě koncentrace a následnému zpomalení. Sice jsem se snažil, k čemuž pomohlo i fandění Jany, ale moc mi to nešlo, hodně jsem se i potil. Navíc pak asi 150m před cílem došlo k předběhnutí juniorem, kterého jsem předběhl v polovině závodu, na což jsem nedokázal zareagovat, a doběhl do cíle v čase 11:30,24, poměrně vyčerpán, navíc dost vnitřně přehřátý. V závodu jsem mezi veterány doběhl čtvrtý ze šesti, avšak po věkovém přepočtu jsem skončil pátý, za panem Dzurindou, který jinak skončil za mnou.

Po závodu jsem se vyklusal s Janou na dráze a pak jsme prožili velmi příjemné dny, jak večer v Bratislavě, tak další dny v Brně, bylo to fajn. Myslím, že i když jsem byl mimo formu a můj čas tomu odpovídal (byl jsem téměř minutu za osobákem), tak bylo fajn, že jsem závod běžel. Skvělý výsledek Jany pak byl ještě "třešničkou" na dortu, protože to považuji i za svůj "trenérský" úspěch. :-) Nakonec to bylo fajn i s tím vším chaosem, který v souvislosti se závodem nastal, i když budu rád někdy i za to, pokud vše proběhne "uspořádaněji" a pokud se budu cítit na závod připravenější a koncentrovanější než jsem byl tentokrát. :-) Pobavilo mě ovšem i, že jsme se s kamarádkou dostali do souhrnného videa z mistrovství (čas 1:44 a násl.) :-)