Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2021   2020   2019   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


7.3.2015 Bratislavský Hamburg (25,36 km)

Pořadí: nedokončil (běželo 72 účastníků)

Čas: 2:00:01

Rychlost:  12,68 km/hod (4:44 na km)

Průměrná TF: 156,6 tepů/min

Mezičas půlmaraton: 1:39:45 (4:44 na km)

Profil: parkový okruh délky 1691 m, téměř rovina

Počasí: cca. 8-10 stupňů, střídavě polojasno a zataženo

Rozložení tempa (čas na km) a tepovky (tepů/min):

     

Když jsem před pár dny dostal pozvánku od Michala Holíka na již osmý Bratislavský Hamburg, tak jsem mu odpověděl, že pravděpodobně nepřijedu, protože jsem mimo formu, nemám možnost v Bratislavě přespat a navíc jsem tam byl před týdnem s kamarádkou. Poslední dny jsem měl navíc běžecky velmi bohaté, v sobotu jsem běžel závod slovenského MR veteránů na 3 km, v nedéli s kamarádkou tréninkový maraton po Brně, v pondělí Hamburg 10 km a včera, tedy v pátek, přes 22 km dlouhý misijní běh. Dnes se navíc konal nedaleko Brna celkem prestižní závod Brněnského běžeckého poháru. Jen pro jistotu jsem ověřil, že na Bratislavském Hamburgu bych mohl odstartovat i později, než v uvedených 9:00, ale moc jsem své účasti nevěřil. Ani mé jezení nebylo moc dobré, však i hmotnost je poblíž dlouhodobých maxim, a oproti podzimu mám více než 5 kg navíc, a kromě toho přetrvaly i určité pracovní povinnosti a problémy, které vedly k tomu, že i včera v noci jsem musel něco opravovat, místo abych šel spát. Také mám problém s botami, neboť pár, ve kterém jsem nakonec běžel, je už výrazně poškozený, a nový pár obdobného typu jsem ještě nesehnal. Bylo tedy velmi pravděpodobné, že i kdybych dnes běžel, tak by výkon nebyl příliš dobrý. Toto se ještě více zdůraznilo velmi špatným spánkem a opakovaným buzením v noci. Ráno jsem se cítil unaveně, a proto jsem jako první zavrhnul účast na závodu Brněnského běžeckého poháru. Strávil bych tam dost času přesuny, čekáním apod., a výkon by byl špatný. Naopak jsem měl chuť i v tomto stavu zajet do Bratislavy a odběhat si tam pár kol, v rámci testu, a navštívit kamarády a známá místa. Toto se podpořilo ještě tím, že mi ráno poslal kamarád z baráku SMS, zda bych s ním nezaběhal, tak jsem mu napsal, že ano, a rozhodl se, že poběžíme směrem k nádraží. Vzal jsem jen ledvinku s doklady, penězi a kapesníkem a běžel jen v tričku a trenkách, ale nijak mi to nevadilo. Na nádražích jsem si pak dokoupil vodu, a s ní doběhl na start závodu, asi hodinu a půl po oficiálním startu. Celkem jsem za ráno naběhal 5,95+3 km.

Na startu jsem se pozdravil s Míšou Holíkem a nějakými dalšími běžci, přelil vodu do prázdných láhví, nachystal si hodinky a připravil se na start. Rozhodl jsem se běžet test na 15 kol, tedy 25,36 km s tím, že jsem optimisticky chtěl zkusit napřed běžet tempem kolem 4:00/km, i když jsem věděl, že poběžím sám. Na trati se sice pohybovaly desítky běžců, ti však byli rozprostřeni po celém 1691m okruhu a navíc běželi výrazně pomaleji, než jsem plánoval. Nechtěl jsem běžet celý maraton, abych se moc neunavil, a zároveň, abych nenarušil regulérnost závodu tím, že jsem startoval později, a věděl bych třeba, jak běželi ostatní apod.

Od prvních metrů bylo jasné, že mi to vůbec nejde, nohám se nechtělo odrážet a nedokázal jsem držet tempo ani 4:30/km, i když tep byl nízký. Přesto jsem se rozhodl, že těch 15 kol odběhnu. Spočítal jsem si přitom v průběhu závodu, že pokud bych běhal každé 1691m kolo do osmi minut, tak bych měl dát půlmaraton pod 1:40:00. Samotný průběh není moc zajímavý, musel jsem se dost snažit, aby tep neklesal pod 155, protože se projevovala celková únava a hlavně únava nohou. Také mi poněkud chyběla motivace, zejména pak po zjištění, že až na jednoho závodníka jsou všichni na trati výrazně pomalejší než já, a na druhé straně ten jeden rychlejší závodnik je pro mě tak rychlý, že se ho nedokážu udržet. Po 5.kole (8,3 km) jsem vzal poprvé vodu, 10 km jsem měl za slabých 45:56. Zjištění tohoto mezičasu vedlo až k apatii a zpomalení nad 5:00/km, avšak chtěl jsem dát ten čas půlmaratonu pod 1:40, a proto jsem o něco musel zrychlit. Hlídal jsem si to celkem pečlivě a pomáhal si i nastavením pípání při příliš nízké TF, nejprve pod 155, později 157. Po 8.kole jsem vzal podruhé vodu, po 11.kole potřetí; meta půlmaratonu byla po 12,5 kolech. Se zvýšeným úsilím jsem dal 1:39:45 a dílčí cíl splnil, nicméně se i tak jedná až o 52.nejrychlejší půlmaratonský čas v mém životě, o více než 17 minut pomalejší než osobák.

Po doběhnutí půlmaratonu jsem si dal za cíl dokroužit zbývající 2,5 kola, přičemž by bývalo pěkné, kdybych celých 15 kol měl v čase 2:00:00. Bohužel však po zrychlení před metou půlmaratonu jsem musel zpomalit, nohám se opět nechtělo běžet a 13 kol tak měl za 1:48:13, tedy 13s za potřebným časem. V posledních dvou kolech jsem se snažil zrychlit, to se mi podařilo, přesto jsem však nakonec doběhl v čase 2:00:01, tedy sekundu za plánovaným časem. Pokud ale uvážím, že pár desítek metrů před cílem jsem musel obíhat asi dvakrát nějaké turisty, tak to mohlo dělat zdržení kolem té 1 sekundy, co mi chyběla. :-) Průměrné tempo celého běhu jsem měl 4:44/km, tedy stejné jako u půlmaratonu, čas na 25 km mi vyšel 1:58:17, což je 31.nejrychlejší pětadvacítka, více než 17 minut za osobákem. Průměrný tep byl celkem nízký, jen 156,6, nicméně nebyl o moc nižší než třeba při PIM maratonu, kde jsem při 157,7 měl tempo 4:08/km. Přesto to je ale tak, že výkony jsou špatné, protože se tep nedostane příliš vysoko a zároveň je poměr tep/tempo nepříznivý.

Po závodu jsem si posbíral prázdné láhve, pozdravil se ještě s Míšou Holíkem a Vilo Novákem a pak se šel vyklusat na nádraží, přičemź jsem to vzal přes Slavín a Horský park, tedy místa, kde jsem před 8 lety začal běhat. I když nohy byly unavené, tak to byl příjemný běh. Celkem jsem za den, i spolu s následným přesunem v Brně, uběhl 46,2 km. Myslím, že se výlet vydařil. Pokud se ale jedná o dosažený výkon, tak byl ještě horší, než jsem čekal. Těžko ale usuzovat, co bude dál, protože dobře vím, že třeba v srpnu a září roku 2013 jsem se též hodně trápil a pak měl konec roku ještě velmi dobrý. Možná by mi pomohlo pár dní klidnějších, s méně závody, menší kilometráží i s méně jídlem. Ale hodně bude záležet i na psychice a vnějších okolnostech. Rozhodně ale letos nemohu čekat tak dobrý rok, jako byl loni, ale to nevadí, i to k běžeckému životu patří. Hlavně, že nejsem zraněný a mohu běhat, jak mě baví a jak se mi chce. :-)


Návrat na přehled závodů