Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


14.3.2015 halové mistrovství ČR vetaránů, Praha-Stromovka, 3000 m

Pořadí: 8. z 19 mužů (po věkovém přepočtu 14. z 19)

Čas: 11:31,30

Rychlost:  15,62 km/hod (3:50 na km)

Průměrná TF:  182,2 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Halového veteránského mistrovství republiky jsem se letos zúčastnil poprvé, protože v minulých letech vždy termínově kolidovalo s jinými akcemi, zejména Bratislavským Hamburg maratonem. Letos jsem sice měl špatnou formu a navíc byl předchozí dny nachlazený, avšak rozhodl jsem se to zkusit, hlavně i s ohledem na kamarádku Janu, kterou trénuji, a kterou jsem chtěl podpořit. Tušil jsem, že k osobáku 10:33 budu mít dost daleko, ale chtěl jsem zaběhnout kolem 11:00. Na závod jsme s Janou dorazili z Liberce, kam jsem dojel den před závodem, přičemž jsme běželi asi 3 km od metra. Cítil jsem dost unavené nohy, což znovu nasvědčovalo tomu, že se mi nepoběží dobře. I kvůli tomu jsem se rozhodl běžet bosý, což na měkké dráze byla dobrá a bezpečná volba. Po rozcvičení jsem se cítil lépe, ale poněkud nejistě. Pár minut před startem jsem proto dal testovací rychlé 200m kolo, měl jsem ho za 43,7s, což bylo slušné, avšak bohužel to vedlo k výraznému růstu tepovky, která moc neklesla ani po dalším volném kole a čekání na start, takže jsem startoval s TF 137. S Janou jsem se domluvil, že mi na metě 100m bude měřit a hlásit mezičasy, sám jsem nechtěl hodinky mačkat a rozptylovat se. Už z rozklusání mi bylo jasné, že mi dráha vůbec nevyhovuje, nejenom kvůli ostrým zatáčkám, ale i výraznému klopení. Bosoběh na to neměl vliv, v botách při pomalém výklusu mi pak klopení vadilo ještě více ... Byl jsem zařazen do rychlejšího rozběhu, kde běželo 10 lidí.

Hned po startu jsem se bohužel dostal až na 9.místo, protože veteráni rozběhli dost rychle. Snažil jsem se držet tempo kolem 3:40/km, ale ne příliš úspěšně, 1.km jsem měl za 3:43. Byl jsem ale dost zadýchaný a unavený a běželo se mi těžko. Tep se též dostal neobvykle vysoko, což jsem pak zjistil až po závodu. V druhém kilometru jsem už musel zpomalovat, i tak se mi podařilo dostihnout jednoho běžce a na konci 2.km ho předběhnout. Viděl jsem, že 2 km mám za 7:35, takže jsem si dal za cíl doběhnout pod 11:30, tedy o málo rychleji než v Bratislavě. Též jsem viděl jednoho běžce několik sekund před sebou, tak jsem ho chtěl dostihnout. Ani vysoká snaha však nevedla ke zrychlení, navíc se mi asi 350m před cílem podařilo v zatáčce zakopnout o své vlastní nohy, tak jsem byl rád, že jsem nespadl. :-) Přesto jsem se pokusil zrychlit, ale bylo jasné, že běžce před sebou nedoběhnu. Zvýšené úsilí a tep nad 190 navíc tělo nebylo ochotno akceptovat, takže jsem v posledním kole paradoxně mírně zpomalil a výsledný čas byl 11:31,3, tedy ještě pomalejší než před 14 dny v Bratislavě. V tomto rozběhu jsem tedy doběhl osmý z 10 lidí; byl jsem ovšem rychlejší než byli všichni v druhém rozběhu. Průměrný tep jsem měl 182,2, což je nejvyšší hodnota na trojce vůbec (při loňském osobáku z venku 10:33 jsem měl průměr jen 176).

Po závodu jsem byl celkem unavený a vyčerpaný. Chvíli jsem se vyklusal a pak šel fandit Janě, která předvedla famozní výkon, když svůj běh vyhrála a navíc překonala i svůj osobák. To mi udělalo velkou radost a vyvážilo to zklamání ze svého špatného výsledku. Ani při následném klusání jsem se necítil dobře, nicméně následný závod na 800m jsem zaběhl lépe, než jsem čekal, viz komentář. I s ohledem na další běhy s Janou považuji svou účast na mistrovství za velmi přínosnou, přestože výkon 11:31,3 je na mé poměry slabý, tak špatný čas jsem při oficiální závodní trojce asi nikdy neměl. Důležité ale je, že se dařilo Janě a že jsme si výlet do Prahy i dny v Liberci užili. :-)


Návrat na přehled závodů