Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2021   2020   2019   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


25.4.2015 Hanácký půlmaraton Olomouc (mistrovství Moravy a Slezska)

Pořadí: 63. ze 100 běžců, kteří dokončili závod

Čas: 1:44:21

Rychlost: 12,13 km/hod (4:57 na km)

Průměrný tep: 166,6 tepů/min

Časy kol: 16:28 14:03 15:03 14:54 15:01 14:36 14:14, první kolo včetně náběhu

Profil: nejprve 700m náběh stadion, poté sedm okruhů, převážně parkem po cyklostezce, převýšení v každém okruhu cca. 15m, vždy nejprve malá část na stadionu, pak krátký terénní přesun na cyklostezku, zde obrátkový okruh a následně krátký terénní přesun na dráhu stadionu a zde doběh po dráze

Počasí: cca. 20 stupňů, slunečno

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Na závod jsem se rozhodl jen spontánně, když jsem si včera večer prohlížel termínovou listinu. Napadlo mě, že bych mohl odzkoušet, jak na tom aktuálně jsem, abych se pak rozhodl, jestli startovat či nestartovat na MR v maratonu, které se koná již za 8 dní, v neděli 3.5.2015. Tušil jsem, že mám celkem unavené nohy, že teď neběhám žádná tempa a navíc bude teplo, takže výsledek asi nebude nijak excelentní, přesto jsem ale chtěl zkusit běžet na čas kolem 1:30:00 s tím, že pokud ho dám, tak na PIM určitě pojedu. Ve vlaku jsem potkal kamaráda Honza Tecla, se kterým jsem pak došel na stadion a také s ním prošel trať závodu. I když se startovalo už v 10:15, tak mi přišlo dost teplo, a navíc jsem se i při chůzi necítil úplně jistě. Dal jsem pak i jedno zkušební kolo na dráze, opět s velmi nejistými pocity. Přesto jsem si ale řekl, že to zkusím rozběhnout podle plánu a uvidím.

Prvních asi 850m vedlo po dráze, kde se běžely dva okruhy, pak následoval krátký terénní přesun na cyklostezku, s nerovným povrchem a ostrou zatáčkou. Už na té dráze jsem se necítil úplně jistě, ale ta krátká terénní část mě úplně rozhodila. Navíc, asi 150m poté následovala dřevěná lávka a další zatáčka, kde mě předběhl kamarád Honza. Už v té době jsem měl dost vysoké tepy, tak jsem změnil plán, že poběžím na čas kolem 1:40:00 (tempo 4:44/km), což byl čas, na který chtěl běžet i Honza. Věděl jsem ale, že on má raději rychlejší začátek, tak jsem ho nechal utéct. Trať pak vedla do mírného kopce asi kilometr k obrátce, kde se otočila a vracela zpět. Nepříjemný pak byl vždy náběh na stadion, kde byla terénní asi 150 stupňová zatáčka, poté následoval průběh stadionem a na začátku okruhu byla občerstovací stanice. Vodu jsem bral na každém okruhu, vždy jeden kelímek, ze kterého jsem se napil a částí se osvěžil. Možná jsem dost vybíravý, ale přestože se mi trať jinak líbila (vedla převáźně parkem, se zpěvem ptáků apod.), tak mi častější zatáčky a přechody povrchů vůbec nevyhovovaly, hodně mě to rozhazovalo z tempa a jednou jsem téměř spadl.

Už někde na konci prvního okruhu mě dostihl další kamarád, Tomáš, což mě dost překvapilo. Chtěl jsem běžet s ním, ale nějak mi to nešlo. Navíc, už v druhé polovině druhého kola, tedy na 6.km jsem začal mít výrazné problémy s odrazem i dopadem, prostě mi to nešlo, i když tep padal. První krizi jsem překonal po 300m, další jsem pak měl mezi 8.-10.km. Viděl jsem přitom, že nedokážu držet ani tempo 5:00/km, což bylo poněkud stresující, nicméně jsem se rozhodl, že i tak zkusím závod dokončit, pokud možno v čase do 1:45:00. V té době mi pomohl kamarád Ivo Zejda, který se velmi trápil, měl i silné bolesti, ale když jsem ho předbíhal o kolo a říkal mu, že závod zabalím, tak říkal, ať to ještě zkusím. Nastavil jsem podle toho i virtuálního partnera, nicméně kolem 15.km jsem měl potřetí krizi, kdy klesla tepovka i tempo. Tentokrát mi ale výrazně pomohl průběh stadionem, kdy jsem se na dráze dokázal rozběhnout a krizi překonat. Viděl jsem ovšem, že pokud chci dát pod 1:45:00, tak se musím snažit o něco zrychlit, problémem však v této fázi už bylo i silné přehřívání.

V předposledním kole bylo určitým "zpestřením" to, že jsem asi 5x vystřídal míjel jednoho běžce, který měl křeče, takže se vždy rozběhl, předběhl mě, ale pak přešel do chůze, a já předběhl jeho, toto trvalo asi 1,5 km, než mi pak utekl. Pravděpodobně byl v té době přede mnou o kolo. Před náběhem na stadion jsem opět o něco zpomalil, ale ztracené vteřiny nahnal zpět úmyslným zrychlením na stadionu, což je vidět z prudkého růstu tepovky těsně po 18.km. Poslední kolo už jsem se snažil běžet dle tempa, bez sledování tepovky, největším problémem byl pocit silného přehřívání, až úžehu. Podařilo se mi ale postupně doběhnout asi 4 lidi, což mě celkem motivovalo, a postupně jsem je předběhl, poslednímu jsem pak utekl asi 100m před náběhem na stadion. Zde jsem dal poslední metry naplno, což pak vedlo i k růstu tepu, až na 191, doběhl jsem proto celkem i s rezervou, v čase 1:44:21.

Dosažený výsledek je objektivně velmi špatný, ale jako úspěch považuji, že jsem ho dokončil, nakonec bez dalších zpomalení. Největším problémem ještě několik hodin po závodu ale byl pocit dehydratace až úžehu, musel jsem toho vypít poměrně dost a ještě se zchlazovat i zmrlinou, jogurty či jogurtovými nápoji. Mé tělo bohužel není na běhání v teplejším slunečném počasí ještě zvyklé a své dělal i oprávněný pocit, že se mi moc nedaří. Rozhodně ale bylo dobře, že jsem ten závod běžel, protože kdybych měl totéž zažít na PIM, tak by to byla "tragédie". :-) Nepříznivé pocity i nepříznivé tepy ale nejsou ničím novým, to už jsem zažil vícekrát, avšak vesměs ne týden před důležitým závodem. Myslím, že na jaře už asi žádné zázraky nepředvedu, podzim by ale mohl být lepší.


Návrat na přehled závodů