Čas: 2:09:20

Rychlost: 11,60 km/hod (5:10 na km)

Průměrný tep: 164,6 tepů/min

Mezičasy: 5 km 23:40 (4:44/km), 10 km 48:43 (4:52/km), 15 km 1:14:40 (4:59/km), HM 1:47:42 (5:06/km)

Profil: převážně cyklostezky, zvlněný profil

Počasí: cca. 18 -> 22 stupňů, polojasno, později slunečno s oteplenín

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Foto z výběhu ze stadionu po 400m:

Poslední dny před závodem jsem měl psychicky velmi náročné, vyřizoval jsem velmi komplikované záležitosti a byl pod silným psychickým tlakem. To vedlo často i k fyzické únavě. I přesto jsem ale běhával, protože při běhu jsem se cítil dobře, poslední dny až euforicky. I dnešek byl náročný, ale při ranním volném běhu jsem se cítil opět dobře a tepy byly nízké, tak jsem se rozhodl se zúčastnit dnešního závodu Brněnská 25, kterou pořádá náš atletický klub. Závod startuje přesně v poledne, a proto jsem vyrazil v 11:10 na stadion. Bohužel už při přesunu na stadion jsem zjistil, že mám na rozdíl od ranního běhu velmi nepříznivé tepy, ráno jsem byl 2 tepy pod normálem, teď 26 tepů nad normálem. Pár tepů navíc dělal batoh, ale nejvíce asi dělala psychika ... Dorazil jsem na stadion, zaprezentoval se, zaplatil startovné jen 150 Kč, pozdravil se s pár lidmi a připravil se na start. Bohužel se oteplilo a vysvitlo slunce, a proto jsem před startem i popíjel vodu. Rozhodl jsem se, že protože nemám šanci na úspěch, tak vyzkouším, podobně jako loni, běžet prvních 400m, které vedou na stadionu, rychle, abych byl na prvním místě. Pak jsem chtěl běžet tak, aby výsledný čas byl pod 2 hodiny, tj. tempem do 4:48/km. Na start dorazilo 70 lidí, tedy ještě méně než loni, což je asi ovlivněno malou propagací závodů a konáním velkých souběžných akcí, zejména Blanenské desítky. Je to škoda, protože závod probíhá v pěkném prostředí a pořadatelský servis je více než nadstandardní.

Před startem se asi 3x startérovi nepodařilo vystřelit, nicméně po odstartování jsem se dostal na první místo. Na rozdíl od loňska se mě ale hned po 50m pokoušeli předběhnout další lidé a musel jsem věnovat velké úsilí tomu, abych se udržel na prvním místě. Prvních 400m jsem měl za pro mě velmi slušných 1:22-1:23, ale vybíhal jsem ze stadionu opravdu první a slyšel jsem, že hlasatel, známý propagátor běhu, p.Šmirák, to i komentoval, takže jsem si řekl, že už jsem splnil to, co jsem chtěl. :-) Příjemně mě překvapilo, že jsem byl schopen běžet tak rychle, i když to bylo za cenu vysoké tepovky, která se dostala až na 187.

Hned za stadionem jsem zpomalil a postupně mě předbíhala spousta běžců. Do kopce od 1,5.km po 2,5.km jsem běžel tempem kolem 5:00, ale následně s kopce jsem nebyl schopen zrychlit, naopak mě trošku píchalo v hamstringu či lýtku, což ale po asi 1,5 km přešlo (snažil jsem se různě měnit techniku apod.). Bylo mi celkem teplo a na 5.km vzal na první občerstvovačce dva kelímky vody, jedním jsem se omyl, druhý jsem vypil. Tempo jsem měl konstantní kolem 5:00/km, takže jsem si řekl, že cílové tempo 4:48 je nedosažitelné, a pokusím se běžet právě na 5:00. Sice se mi podařilo kolem 8.-9.km držet jednoho běžce a zrychlit na 4:50, ale to nebylo udržitelné. Naopak, po druhé občerstvovačce (na 10.km) jsem zpomalil až na 5:10 a při běhu do kopce, jehož vrchol byl na 12,5.km ještě více. Viděl jsem, že už se ke mě blíží kamarád Martin, který chtěl běžet právě na cílové tempo 5:00, takže jsem předpokládal, že mě brzy dožene.

Hned při klesání, někde na 13.km mě Martin doběhl. Překvapilo mě, že byl dost zadýchaný, já vůbec. Zeptal se mě, zda bych neběžel s ním, že běží na ten výsledný čas 2:05:00. Zkoušel jsem to chvíli, ale pak si potřeboval odskočit. Sice jsem tím ztratil jen pár sekund, ale i při velkém úsilí mi trvalo celkem dlouho, než jsem Martina doběhl, v podstatě až po občerstvovačce na 15.km. Ale i pak jsem musel vyvinou velké úsilí, abych držel jeho tempo 5:00 a běžel stále 2-3 kroky za ním. Toto se dělo až do obrátky na 17,5.km. Na obrátkách obecně neumím běhat, Martin se mi tam vzdálil o několik dalších sekund a po 18 km jsem snahu o jeho dostižení vzdal. Okamžitě jsem prudce zpomalil a zrychlil pak až poté, co jsem byl dostižen dalšími třemi závodníky. Na 20.km jsem vzal poslední vodu. Měl jsem už i pocit hladu, ale nechtěl jsem brát čokoládu, protože by to mohlo mít i negativní důsledky a navíc jsem věděl, že čas stejně nebude nijak skvělý. Pak už jsem běžel osamoceně až do cíle, nejprve do kopce, pak s kopce a poslední 1,5 km po rovině. Slyšel jsem, že je za mnou jeden člověk, tak jsem se snažil držet dostatečný odstup, což se mi podařilo. Na stadionu jsem pak byl opět přivítán i hlasatelem, který o mě mimo jiné říkal, že nepoužívám MHD a všude běhám. :-) Do cíle jsem doběhl v čase 2:09:20, průměrné tempo tedy bylo 5:10/km, tedy o 61s/km pomalejší než loni.

Po závodu jsem se zdržel v prostorách stadionu, povídal jsem s kamarády, také se vyklusal 1,5 km s Martinem, koupil si dvě zmrzliny a počkal na vyhlášení a následnou tombolu. V tombole jsem sice nic nevyhrál, ale i tak nás čekalo překvapení - skleněný předmět od jednoho závodníka pro ty, kteří v tombole nevyhráli nic. :-) Řekl bych, že závod byl velmi dobře zajištěn, tentokrát se podařilo i vyznačit trať ve správné délce (v souladu s mým loňským měřením). Škoda jen, že tam bylo jen 70 lidí, i když je možné, že při masovějším závodu by se nedala udržet pohodovost akce, a že ani pořadatelé nechtějí, aby tam měli nadmíru účastníků. :-)

I když můj výsledek není nijak excelentní, tak jsem rád, že jsem na závodu byl. Závod jsem si všestranně užil a na nějakém výsledném čase úplně nezáleží. Přesto mám ale dojem, že jsem na tom mnohem hůře vytrvalostně než rychlostně, v porovnání s loňskem, což je pro mě překvapivé. Možná se projevuje i absence ranních běhů nalačno, protože kvůli stresům teď jídávám i v noci. A samozřejmě je tu i ta psychika, která vede k vyšším tepům. Ty pak byly dnes vyšší ještě i kvůli superrychlému začátku, ale s něčím podobným tělo dříve umělo pracovat, o čemž svědčí loňský průběh. Ale nevadí - hlavně, že mě běhání baví a cítím se dobře. Výsledky pak mohou přijít, až bude pravý čas a budu ve větší pohodě. V mém běhání nyní platí více než dříve "don't worry, be happy". :-)