Čas: 1:47:35

Rychlost: 11,77 km/hod (5:06 na km)

Průměrný tep: 159,6 tepů/min

Profil: převážně cyklostezky, na 3.km několik set metrů nezpevněná cesta podél vody, převážně stoupání, odhad převýšení +375m/-80m (cíl o 295 metrů výše než start)

Počasí: cca. 16-20 stupňů, slunečno, v druhé části ve stínu

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Poslední dny pro mě byly velmi náročné a chaotické. Chaos se objevil nejenom v záležitostech, které bývají i jindy chaotické, například záležitost kolem Harvardských fondů, ale i v jedné záležitosti, která mě velmi trápí a u níž se už několik dnů absolutně neorientuji, i když se o to snažím. Nejistoty z různých oblastí se na mě přenesly i v nejistotě ohledně toho, jak naplánuji sobotu. V pátek jsem si sice zjistil, že se koná Velkomoravský půlmaraton, kde jsem běžel už před 2 lety, a kde se mi dost líbilo, ale souběžně se konaly i jiné akce, navíc se mi ráno nechtělo nikam cestovat. Teprve po dlouhé době, co jsem byl vzhůru, a po již druhém jídle, jsem se rozhodl, že na půlmaraton vyrazím. Neměl jsem ale zajištěno nic, ani lístek na autobus, ani doklady, ani zjištěno, kde se koná prezence, apod. a měl přitom asi jen 20 minut času. Rychle jsem se oblékl, zajistil lístek na cestu do Hradiště, zjistil GPS souřadnici startu a sbalil doklady, vyrážel jsem z domu 40 minut před odjezdem busu. I to bylo málo, ale ještě jsem se musel vrátit pro kapesník, takže jsem vybíhal 35 minut před odjezdem, když přitom nádraží bylo vzdáleno přes 6 km. MHD jsem využít nemohl, ta tu v sobotu jezdí po půl hodině. Běžel jsem neobvykle rychle, tak rychle na nádraží nikdy neběhám. Pomohlo ale, že jsem měl jen ledvinku a ne batoh, nakonec jsem dal 6,12 km tempem 5:09, a doběhl tam za 31,5 minuty, tedy 3 minuty před odjezdem busu. :-) V autobuse jsem z toho byl celkem unavený, navíc jsem tam řešil i dva náročnější hovory, tak jsem se pak po příjezdu do Hradiště posilnil ještě oplatkem Lina 60g, který jsem tam zakoupil (a před tím v autobuse zakoupil i vodu). Do Hradiště jsem přitom dojel jen 45 minut před startem závodu. Sice obvykle tak brzy před závodem nejim, ale potřeba byla silná.

Na místo prezence jsem dorazil včas, nebyla moc daleko od nádraží, celkem jsem uběhl 1,6 km. Zaregistroval jsem se, ale pak jsem si potřeboval ještě odskočit, přičemž wc bylo na opačné straně řeky, 400m od místa startu. Než jsem všechno vyřídil, byl už skoro start, tak jsem akorát zvládl dát ledvinku do úschovy, chvilku si zacvičit a pak se postavit na start. Spíše než na závod jsem ale myslel na události posledních týdnů a celkem z nich měl špatnou náladu. Počasí bylo hezké, ale na můj vkus bylo až příliš teplo. Závodu se zúčastnilo přes 100 lidí, což mě překvapilo, startovné opět šlo na dobročinné účely. Věděl jsem, źe závod má cíl o 300m výše než start a že vede nejprve do mírného kopce, v druhé čási pak do kopce prudšího. Věděl jsem též, že jsem tam předloni měl čas 1:35, když jsem pak na rovině dal čas o 10 minut lepší, tak jsem si řekl, že s ohledem na mou neformu by byl velký úspěch, kdybych dnes dal 1:45 (5:00/km), což ale znamenalo v první části běžet rychleji, tempem kolem 4:30/km. Tak jsem nastavil i virtuálního partnera hodinek.

První tři kilometry vedly městem, převážně po silnicích s různým povrchem, včetně kostek. Bylo celkem teplo a neběželo se mi moc dobře. Tempo rychle upadlo k 5:00/km a neměl jsem nějak motivaci běžet rychleji. Naopak jsem dost vzpomínal, bylo to zajímavé, ale poněkud nostalgické. :-) Někde kolem 3.km následovala asi 300m terénní část, která se mi vůbec nelíbila, proto jsem na ni běžel velmi opatrně. Předběhlo mě tam více lidí, ale předbíhali i poté, co jsme se dostali na cyklostezku vedoucí na Velehrad. Cesta vedla do mírného kopce, ale hlavně bylo slunečno a teplo. Na občerstvovačce na 5.km jsem vzal dva kelímky vody, napil jsem se i opláchl. Bohužel to ale moc nepomohlo, navíc jsem začal cítit mírný tah v pravém hamstringu, což se pak zhoršilo v okamžik, kdy se probíhalo po dalších kostkách kolem Velehradu. Navíc se mi chtělo i na wc, tak jsem se rozhodl pro řešení, kterým bylo, že jsem se tentokrát zastavil, zašel do trávy vykonat potřebu a poté si protáhl nohu úchopem za nárt a jejím přítahem k zadku. Celé mě to zdrželo přes 30s, což vysvětluje skokový propad tempa na grafu. Během té doby mě předběhlo minimálně 10 lidí, ale řešení to bylo dobré, protože jsem nechtěl dopadnout jak na jiných závodech, kde jsem z opatrnosti dělal krátké kroky a tempo bylo špatné. Další kilometry jsem pak dokázal zrychlit, postupně jsem dobíhal běžce, které mě předběhli během pauzy a držel se těch, kteří mě doběhli následně. Na 9.km jsem vzal další vodu a po 10 km viděl, že průměrné tempo celého běhu je kolem 5:05/km. Dobře jsem věděl, že teď přijde náročnější část, napřed stoupání na Salaš a pak táhlé stoupání k Bunči. Však o tom i povídali lidé, v jejichž blízkosti jsem běžel, ale pamatoval si to z předloňského pokusu.

Někde kolem 11.km se trať dostala do lesa a začala stoupat, stále více. V lese byl stín a bylo tam příjemně chladněji. Ale hlavně jsem zde postupně vnímal stále větší klid, radost, pokoj, a později měl chuť i k děkovné modlitbě. Dostal jsem i chuť občas někoho doběhnout a pak předběhnot a nakonec dorazil do cíle ve stejném průměrném tempu, jako jsem měl na mezičase po rovinatější trati. Občas jsem preventivně zakopával, to se mi osvědčilo, jinak se mi běželo dobře a to dokonce i na zvlněné části mezi 18. a 20.km, kde byla i prudší klesání. Doběhl jsem v čase 1:47:35, průměrné tempo bylo 5:06/km, průměrný tep necelých 160 tepů/min. Vyšší tep jsem dosahoval až v té prudší části, rozhodně jsem zde měl velké rezervy. Čas byl sice o více než 12 minut horší než předloni, a o několik minut horší i než byl můj plán, ale měl jsem z běhu dobrý pocit.

Na vrcholu jsem si našel svou ledvinku, zašel na wc, napil se vody, a rozhodl se, že si běhání prodloužím tím, že seběhnu převážně po trase závodu zpět dolů, přestože jsem měl možnost počkat na dopravu autobusem zajištěným pořadateli. Během prvního km jsem zdravil běžce dobíhajících závod a hlásil jim, kolik jim zbývá ještě metrů, ale občas jsem někoho potkal i následně, přestože jsem závlek 18.-20.km vynechal. V lese jsem se cítil velmi dobře, spokojený a relativně klidný. Horší to pak bylo, jak jsem se dostal mimo něj, na prosluněnou cyklostezku, bylo dost teplo a potil jsem se. U Velehradu kolem mě projelo auto s nějakými účastnicemi závodu, které se divily, že už jsem tam, to mě pak povzbudilo a celkem v pohodě jsem doběhl až na bus, resp. do obchodu těsně před nádražím. I spolu s dalšími přesuny jsem dnes naběhal 53 km a ušel další 2. I když jsem pak byl unavený, tak jsem byl vděčný za to, že jsem výlet absolvoval. Stálo to za to. :-) Výrazně horší čas než předloni nevadí, však o čas dnes tolik nešlo. Ale i ze sportovního hlediska vnímám dnešní závod pozitivně, hlavně tedy jeho poslední třetinu. :-) Jinak ale musím pochválit i pořadatele, za to, jak závod připravili a zajistili. A snad budou mít radost i ty děti, na které šlo vybrané startovné. :-)