Počasí: cca. 12 stupňů, zataženo až polojasno
Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):
Dnes se konalo několik pro mě zajímavých závodů, ale nakonec přednost dostal závod, který jsem objevil až dnes dopoledne, při souběžném sledování mše. Jednalo se o benefiční závod Běh pro Honzu, konaný farností Ostrava-Zábřeh. Kvůli únavě jsem ráno nevstal na závody ve Stromovce, Kroměříži, Žilině či Liberci a na hodinovku v Kuřimi se mi moc nechtělo. Toto bylo něco, co mě nadchlo, že je to benefiční závod pro dobrou věc, a že si udělám i výlet do Ostravy, na kterou mám pěkné vzpomínky. Předpokládal jsem ovšem, že se bude jednat o malý závod, navíc vedený hlavně po asfaltu. Opak byl ale pravdou. :-)
Po rozhodnutí, že pojedu do Ostravy, mi nezbývalo moc času, rychle jsem sbalil věci, uvařil oběd na cestu a běžecky vyrazil na vlak, který mi naštěstí neujel. V Ostravě jsem pak tramvají dojel na místo závodu, který měl zázemí u kostela sv.Ducha v Zábřehu. Překvapilo mě, kolik lidí se tam pohybuje - jednalo se o velmi masovou akci, s více než 500 účastníky (pětku doběhlo 280 lidí, desítku 158, plus dětský běh). Dokonce jsem obdržel kromě startovního čísla i čip pro měření času. Souběžně se konaly závody na 5 a 10 km, přihlásil jsem se na desítku. Kdybych tušil, kudy trať povede, tak bych zvolil pětku, ale je to daní za to, že jsem dopoledne neměl čas zkoumat mapku a další informací. Pak jsem se rozcvičil, rozklusal a připravil na start, který byl neobvykle až v 17:00. Teprve těsně před startem jsem se od spoluběžců dozvěděl, že trasa povede i terénem ... Závod byl dobře zajištěn, ale vůbec se nepovedlo ozvučení, takže nebylo nic slyšet. Závodníci se i proto řadili v opačném směru, než kudy se mělo běžet. Teprve pár minut před startem na to byli upozorněni. Zařadil jsem se do přední části pole a čekal, co se bude dít. Závod pak odstartoval s cca. 7 minutovým zpožděním. Počasí bylo velmi příjemné, pro mě skoro ideální.
V prvním kilometru vedla trať téměř po rovině, ale měla hodně zatáček. Závody na 5 a 10 km, které startovaly souběžně, měly společnou část, ale po necelém 1.km se rozdělily - náš závod na 10 km pokračoval do Bělského lesa. V prvním kilometru bylo pro mě obtížnější běžet kvůli spoustě běžců kolem, z nichž někteří evidentně přepálili a už zpomalovali po 500m, ale věřil jsem, že se toto po vběhnutí do Bělského lesa změní. Nastal však šok, protože se trať dostala na hlíněnou pěšinku, neboť cesta, podél které trať vedla, byla v opravě. Tato část trvala skoro půl kilometr, mezitím mě předběhlo dost lidí. Běžel jsem dost opatrně a už v tento okamžik mi bylo jasné, že o nějaký čas dnes mi nepůjde ... Poté se trať dostala na zpevněné cesty, kde však bylo i dost listí. Trať mírně stoupala, vedla zčásti po cestách maratonů, které jsem tam běžel v roce 2012 a 2013. Nepříjemné pro mě byly hlavně pravoúhlé zatáčky, jinak v tom lese bylo příjemně. Do kopce se mi běželo celkem dobře, i když jsem neběžel tak naplno, jak jindy. Občas jsem i někoho předběhl. Tušil jsem ovšem, že když trať stoupala, tak brzy začne klesat. Na rozdíl od maratonů, které v lese byly, se však po 4.km odbočilo na opačnou stranu, kde jsem to vůbec neznal. Záhy přišlo velmi prudké klesání, kde jsem přešel do chůze, protože mi to tam přišlo dost nebezpečné. Pak se to pro změnu dostalo na úzkou lesní pěšinku, ve zvlněném profilu, takže celý 5.km jsem běžel velmi opatrně, viz též graf tempa a tepu.
Druhá polovina závodu začala klesáním po části, kde jsem to dobře znal, protože jsem tama mimo jiné běhal v rámci maratonu v roce 2012, kdy jsem měl poprvé v životě čas pod 3h. Také jsem na tam na ten maraton vzpomněl. :-) Velmi mě ale překvapilo, že pak trať nepokračovala dolů, ale odbočila na louku, kudy vedla asi půl kilometru. Teprve po 6.km se trať dostala zpět na asfalt, ale dále klesala. Někde na 6,5.km jsme se pak dostali do dalšího klesání, na jehož začátku byla občerstvovací stanice, kterou jsem ale proběhl bez využití. Zrovna v těch místech byla trať obousměrná, a potkal jsem tam cyklistického pořadatele následovaného vedoucími závodníky. Myslel jsem, že trať bude mít někde obrátku, ale i zde jsem se mýlil. Trať záhy odbočila do smyčky, avšak bohužel pro mě její část přešla opět na louku, kde byla dalších půl kilometru. Předběhl mě tam jeden člověk, kterého jsem předběhl předtím, ale snažil jsem se, aby mi neutekl moc. Po 8.km nastalo půlkilometrové stoupání k občerstvovací stanici, míjeli jsme pomalejší závodníky. Tam mi to celkem šlo, a předběhl jsem dotyčného i někoho dalšího. Trať pak ještě dále stoupala, ale poslední km vedl v mírně zvlněném profilu po chodnících s mnoha zatáčkami, tak jsem nemohl běžet naplno. Pořadí už se neměnilo a do cíle jsem přiběhl vlastně osamocen (nejbližší člověk přede mnou měl skoro minutový odstup), v čase 45:57. Myslím, že s ohledem na podmínky to je dobrý čas, skončil jsem na 28.místě.
Po závodu jsem se krátce vyklusal, a pak se umyl a občerstvil, pořadatelé připravili dobrý guláš. Pak jsem chtěl zaběhnout na travmaj, ale napadlo mě pak běžet až na nádraží, v dobré víře, že vlak stihnu. Před nádražím jsem se ale dostal kamsi podél dálnice, a než jsem zjistil, že se musím vrátit na most, tak mi vlak ujel. :-) Naštěstí ale záhy jel jiný spoj na Břeclav, tak jsem v Brně byl jen o půl hodiny později. Výlet jsem si každopádně užil. Možná jsem dnes mohl zaběhnout relativně slušně třeba hodinovku v Kuřimi, ale takto jsem toho prožil víc, a dobře při tom zregeneroval. Myslím, že jsem se rozhodl správně. A třeba start za zvuku kostelních zvonů byl srovnatelný se startem PIM za zvuku Vltavy, včetně tlačenice po startu. :-))) Prostě fajn odpoledne. :-)