12.3.2016 Pečky 10 km

Pořadí: 299. z 969 běžců

Čas: 43:02 (chip time 43:00)

Rychlost:  13,94 km/hod (4:18 na km)

Průměrná TF:  175,4 tepů/min

Mezičas 5 km: 21:15

Profil: silnice; v úvodu a ke konci kostky, velmi malé zvlnění, převýšení -4m,-3m,+9m,-2m,-7m,+7m,+2m,-9m,+3m a +4m

Počasí: cca. 5 stupňů, převážně zataženo, ke konci vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Foto ze závodu:

Dnes se konalo několik pro mě významných závodů v ČR i na Slovensku, nicméně jsem věděl, že po dalším psychicky náročnějším týdnu není šance, že bych zaběhl nějaký super výkon, a proto jsem například nejel na halové veteránské MR a vybral si závod v Pečkách, kde bydlí mí dva kamarádi. Koupil jsem číslo od jednoho závodníka, ještě mi i provedli převod jména, akorát startovní číslo už bylo vytištěné a obsahovalo původní jméno. :-) Ráno jsem se cítil dost unaveně, navíc jsem si včera výrazněji unavil i nohy, avšak potřeboval jsem "zmizet" z Brna, a proto jsem se rozhodl přece jen koupit si lístek a odjet. Cesta byla fajn, spojil jsem to i s poznávacím okruhem Kolínem, kde jsem přestupoval, a též opakovaně cvičil, ve vlaku i jinde, abych rozhýbal nohy, zejména ztuhlý pravý hamstring. V Pečkách jsem pak u kamarádů vyzvedl číslo, chvilku s nimi pobyl a vydal se klusem na start. Tam jsem potkal více kamarádů, někteří mě znali z fora a sami mě oslovili. Byl tam i Filip, který se mě ptal, jak poběžím, opakovaně jsem řekl po pravdě, že nevím, že chci běžet dle tepu a pak se uvidí. Plán byl zkusit tep kolem 178, toto mělo být zvládnutelné, ale vůbec jsem netušil, jak se mi poběží a jaký čas z toho dám. Nohy jsem ale cítil už rozcvičené a cítil se v pohodě.

Po odstartování jsem dával velký pozor, abych nespadl, což se stalo běžci nedaleko mě, hromadné starty nemívám rád a ještě k tomu krátce po startu trať odbočila o 90 stupňů na kostkovou část. Běželo se mi obstojně, nicméně jsem viděl, že to není tak rychlé, jak bych při strategii rovnoměrné tepovky čekal. Při stoupání na 3.km jsem pak musel zpomalit, běželo se mi celkem blbě, 3 km jsem měl asi za 12:11. Myslím, že jsem měl sledování času úplně vypnout, takto jsem už příliš brzy viděl, že běžím relativně pomalu na to, jak se snažím. Pořád jsem ale čekal, kdy mě předběhne vodič na 40 minut, tak si říkám, jestli tam vůbec nějaký byl? Já ho neviděl ani před startem.

Další km byly pro mě náročnější, protože jsem měl problémy s technikou, nohám se nechtělo běžet a cítil jsem i slabý tah v levé holeni. Nechtěl jsem riskovat, proto jsem raději přibrzdil, i když tep klesl hluboko pod 178. Chtěl jsem dát čas pod 45 minut, tak jsem tomu přizpůsobil tempo, nejpomalejší byl paradoxně poslední km před obrátkou, který přitom byl s kopce. Teprve po obrátce jsem se postupně trochu rozběhal, a někde kolem 8.km jsem si říkal, že by bylo fajn dát čas pod 43:20, což by dalo tempo 4:20/km. Problémy s holení apod. zmizely, tak jsem poslední 2 km zkusil přidat a pak si řekl, že bych mohl při zrychlení dát i čas pod 43 minut. Bohužel jsem však na kostkách musel přibrzdit a ani zatáčka do cílové rovinky mi nesedla, takže jsem doběhl s celkem velkým úsilím v čase 43:02, reálný čas ale byl 43:00. Celkově ale poslední km hodnotím jako dobrý. Zaběhl jsem o 5 minut a 3 sekundy pomaleji než před dvěma lety, kdy jsem tu běžel poprvé a naposledy. Průměrný tep byl nakonec nižší, než jsem chtěl, ale nevadí.

Po závodu jsem se vyklusal a pak se setkal s přáteli a poznal i další, s jedním jsem i jel vlakem do Kolína. Tolik lidí, jako dnes, se se mnou na závodech dlouho nebavilo. V Brně se mi pak klusalo domů též dobře, hodnotím celý den jako fajn antistresový výlet. Sice mrzuté, že jsem měl čas výrazně nad 40 minut, ale nic se neděje, dnes by byl zázrak, kdyby to dopadlo jinak. Mám přitom radost, že Filipovi se podařilo pod 40 minut dostat. Já myslím, že se tam ještě někdy též dostanu, ale ještě to chvíli potrvá. Důležité ale je, že mě běh baví, že dokážu dobře naslouchat tělu a nedostávám se tak do zranění (mírné bolesti, které řeším zpomalením či změnou techniky, by většina lidí asi vůbec nevnímala a přeběhala) a že se mi podařilo dostat psychiku do relativně slušné pohody. Co víc si přát, že? :-)