Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)
28.10.2009 Lískovecká desítka - 10 km (po přeměření z 22.12. jen 9,7 km)
Pořadí: 4. z 11 běžců
Čas: 43:44
Rychlost: 13,72 km/hod (4:22 na km)
Profil: parkový okruh délky 807 metrů, převýšení 7,85 metrů na kolo
Počasí: cca. 10-15 stupňů, polojasno
Přehled časů v jednotlivých kolech: (1 kolo = 807 metrů)
Mým jubilejním 40.závodem se stala Lískovecká desítka, kterou jsem sám vyhlásil a uspořádal. Závod proběhl za pěkného podzimního počasí za účasti 11 závodníků ve zcela pohodové atmosféře. Abychom zvýšili spolehlivost výsledků, tak bylo domluveno, že čas neměří jen závodník sám sobě, ale také závodníkovi, který doběhl za ním. V posledních týdnech před závodem se mi podařilo zaběhnout několik osobních rekordů, včetně času 21:05 na 5 km. I proto jsem věřil, že je v mých silách překonat i osobní rekord na 10 km, který dosud byl 44:53.
Oproti jiným závodům jsem se pokoušel běžet od začátku naplno, při dodržení tepové frekvence kolem 180 tepů za minutu, tedy na úrovni 90% mé TFmax. Věděl jsem, že to povede k postupnému zpomalování, ale věřil jsem, že právě tato strategie mi přinese úspěch. První kolo jsem běžel v dohledu dvojice Lukáš Petr a Martin Skyba, z nichž oba běželi na čas pod 40 minut. Od druhého po asi 4.kolo jsem pak běžel v dohledu Blanky Jiráňové, která nakonec zaběhla čas 41:52. Poté už jsem běžel osamoceně, s výjimkou okamžiků, kdy jsem předbíhal Karla Fuksu a Ivo Zittovou o jedno a pak i více kol a kdy mne předběhli o 1 kolo Lukáš Petr a Martin Skyba. Líbilo se mi, že mne oba povzbuzovali k dalšímu výkonu, a pomohli mi tak i ke krátkodobým zrychlením.
Prvních šest kol jsem běžel poměrně svižně, s postupným zpomalováním. Mezičas po 5 km jsem měl pod 21:30, takže to dávalo dobré vyhlídky pro druhou polovinu. Jediným větším problémem bylo zahlenění, které se projevovalo nejenom potřebou smrkat, ale i tvorbou hlenu v ústech. Menší problémy pak dělali někteří lidé se psi, kteří nechali své psy volně pobíhat bez vodítka, v důsledku čehož jsem občas musel některého psa obíhat. Postupně se ale toto zlepšilo a v druhé polovině se již problémy se psy nevyskytovaly. Přestože se má tepová frekvence držela stále kolem 180 tepů za minutu (více při stoupání a méně při klesání), tak má rychlost klesala, což přetrvávalo až do 8.kola. Protože jsem se ale cítil dobře, tak jsem se nebál jít s TF postupně nad 180/min a poslední 4 kola postupně zrychlovat. Dobíhal jsem s TF kolem 188/min a doběhl za 43:44, na 4.místě.
Osobní rekord se mi tedy podařilo překonat o 73 sekund a překonal jsem tak i potenciál, který jsem si na jaře spočítal (44:01). Podle těchto tabulek jsem dokonce zaběhl nejhodnotnější osobní rekord ze všech svých rekordů. S letošní sezónou a zejména jejím koncem tak musím být velmi spokojen. Problémem nicméně je, že je jisté, že podobné zlepšování už zřejmě v budoucnu nebude možné. V zimě budu běhat spíše méně a příští rok uvidím, jak se budu cítit a jak se mi bude dařit.