Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2021   2020   2019   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


21.7.2016 Atletický čtvrtek na Horníkové (200m dráha) - 600m

Pořadí: 4. ze 4 mužů

Čas: 2:04,54

Rychlost:  17,34 km/hod (3:28 na km)

Průměrná TF:  141,9 tepů/min

Počasí:  cca. 25 stupňů, zataženo

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

O tom, že se na ZŠ Horníkova koná dnes závod, jsem věděl, nicméně jsem nepočítal, že se ho zúčastním, běželo se jen na 600m a ještě k tomu už v 16:15, na druhém konci Brna, což je pro mě nevhodný čas kvůli práci. Nicméně prožívám dost zajímavé dny, kdy i na základě rozhovorů s různými lidmi jsem dospěl k přesvědčení, že mým hlavním problémem v závodech není špatná forma, potažmo néjaké záležitosti, které mi podsouvají někteří lidé, ale to, že si nevěřím. Dospěl jsem k tomu, že jediné, na čem při hodnocení svých výkonů záleží, je to, jak se cítím já, jaký mám z toho pocit, a že mě v podstatě názor ostatních nesmí zajímat, protože nikdo přece neprožívá to, co já, jsou to JEJICH pocity, jejich hodnocení, na které samozřejmě mají právo, ale přece nemůže hodnocení svých prožitků záležet na tom, jestli jsou druzí naladěni tak či onak. Totéž s jezením, prostě jím si, jak chci, a třeba i dnešní welness měření a konzultace dopadly velmi dobře. Přece vím, co a proč jím, co mi chutná, a není třeba podléhat nějakým řečem. Tak jsem si dnes dost naběhal, byl jsem na zmíněném měření, koupil jsem si nová běžecká oblečení, koupil si a snědl velkou zmrzlinu a na oběd dal oplatky. :-) No a jak jsem byl dobře naladěn, tak jsem si prohlížel termínovku na atletika.cz, znovu jsem uviděl dnešní závod a spontánně se rozhodl tam zajet. Znamenalo to nebývale rychle sbalit všechny věci, spustit pracovní programy a vyběhnout nebývalým tempem na tramvaj, protože jsem i touto měl přijet na místo pět minut před závodem. Tramvaj jsem stihl, za 1s po mém nastoupení se rozjela, práci v tramvaji na netbooku jsem zvládl dobře a přiběhl i v Líšni na školní hřiště. Překvapilo mě jen, že se závod bude konat později, že napřed udělají nějaké jiné disciplíny, ale nakonec tím lépe. Znovu jsem tam i pracoval, zaběhal si, zacvičil si, znovu koukl i na netbook, pokochal se výhledem na město, prostě fajn. Sice mi přišlo, že to zdržení je dost velké, nakonec bylo skoro hodinu, ale pak jsem věděl, že závod bude za 10 minut, tak jsem dal ještě dvě kola rozklusu a domluvil se s kluky, kam se postavíme do drah, běžel jsem proti třem mladým specialistům na 400 a 800m. No, nechtěl jsem, aby mě předběhli o kolo, abych je moc nebrzdil. :-) Počasí bylo pořád příjemné, bylo zataženo. Před startem jsem se zmínil, že jsem maratonec, tak startér mi správně poradil, že v tom případě je to pro mě sprint. :-) A tak jsem to i pojal. :-)

Po odstartování jsem se samozřejmě hned dostal na poslední místo, ale běželo se mi dobře. Akorát, že 200m dráha má moc zatáček a ještě k tomu se mi v prvním i druhém okruhu do první dráhy připletly jakési závodnice do výšky, které netušily, že ještě běží nějaký "slimák". :-) Vždy jsem je tedy musel obíhat přes 2.-3.dráhu, ještě k tomu v zatáčce. Ale jinak se mi běželo dobře, a slyšel jsem, že i časy mám dobré. Kolo mi nikdo nedal, celé to bylo z mého pohledu dost svižné a přitom pohodové. Tak rychle jsem dlouho neběžel. :-) A nejzajímavější na tom je, že mě vůbec nebolely nohy a že se tepy držely mimořádně nízko - snad poprvé v tomto roce jsem běžel rychle a přitom s nízkými tepy. Celý ten běh považuji za velmi vydařený. Akorát škoda, že skončil moc brzy, klidně bych tam kroužil ještě dalších 10 kol. :-) Nešlo to tedy dnes rychleji, hlavně kvůli těm zatáčkám, ale všechno ostatní bylo v pohodě. Pak jsem se rozloučil a ještě si zaklusal na trolejbus. Věřím, že i když jsem byl poslední, což bylo předem jasné, tak to mělo smysl a jsem rád, že jsem na závod vyrazil. :-) A je dost jedno, že jsem v pondělí běžel 2000m, v úterý pak svižných 10000m, především je to o psychice, méně pak o fyzické únavě. Ale i kdybych si tím dneškem měl nějak fyzicky uškodit, že bych se třeba unavil, tak to mělo pro mě smysl, už jenom pro ten zážitek, třeba ten nádherný pohled od školy do města. :-)


Návrat na přehled závodů