Pořadí: 32. ze 157 běžců

Počasí: cca. 25 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

Dnes jsem se rozhodl si udělat výlet do Pardubic, abych shlédl tamní olympijský park a též si zaběhal jejich závod, vyhlášený na 7 km. Rozhodl jsem se až dnes, na závod jsem nijak neladil, naopak jsem měl celkem náročnější běhání, a navíc včera nejenže běhal na dráze, ale dokonce zkoušel i jakési cvičení. Dnes jsem se cítil dost rozlámaný a v nepříliš dobré náladě, přesto jsem se rozhodl do Pardubic vyrazit. Nezabránilo mi k tomu ani zjištění, že došlo k vypadnutí pro mě důležitého tlačítka Garmina, asi už budu muset koupit nový přístroj. Klus na nádraží byl uspokojivý, ale ve vlaku se únava prohloubila a běh na místo závodu, 3 km od pardubického závodu byl "těžký". Dorazil jsem ale na místo včas, zaprezentoval se a protože jsem měl čas, tak jsem se rozhodl se rozklusat po trase závodu, abych ji poznal. Bylo celkem teplo, ale největší problém byla ztuhlost nohou a středu těla, navíc jsem zjistil, že první polovina vede převážně terénem, i když hlína byla dost udusaná. Občas jsem potkal i nějaké pořadatele, ptali se někteří, zda už závod nezačal. :-) Na asfaltu se mi pak běželo lépe, ale pro změnu mě překvapilo hodně změn směru a trasa mi přišla dost zdlouhavá. Na 5.km jsem pak zkusil na 500m zrychlit, ale tempo jsem měl slabých 5:20. Doběhl jsem zpět do parku a zjistil, že konec vede po dost hrbolaté cestě, navíc kolem areálu s jídlem a wc, takže se tam motá dost lidí, tak jsem si říkal, abych tam pak při závodu nespadl. Také jsem zjistil, že trasa nemá 7 km, jak uvádějí pořadatelé, ale o 250m méně. Po doběhu jsem se napil, ještě dostal chuť na zmrzlinu a více si zacvičil na zemi, hlavně "kolo", pro další rozhýbání nohou. Moc jsem si od závodu nesliboval, ostatně jsem viděl, jak vymakaní borci tam jsou, někteří mezi sebou mluvili o pětce za 15 minut, závod měl i hodnotné ceny. Bylo nás hodně, což působilo komplikace hned po startu, který nebyl řešen moc šťastně, začínal krátkým terénem, hned šla prudká zatáčka doleva a po chvíli byla zatáčka doprava na hráz, přičemž se tam vyskytovali i běžní lidé.

Rozhodl jsem se neriskovat a rozběhnout velmi opatrně. Na hrázi bych pak běžel i rychleji, ale pro změnu překáželi někteří "přepalovači", bylo to tam celkem úzké. Teprve asi po 600m jsem se trochu rozběhl, nicméně trať pak přešla v terénní cestu, kde byly dva úzké hlíněné pásy, kolem nichž byla tráva (i mezi nimi). Občas jsem tam už i někokoho předběhl, ale nebylo to úplně jednoduché, na 2.km jsem předběhl 6 lidí, nejvíce někde na 1,5.km, což vysvětluje růst tepovky. I kvůli pokaženému tlačítku Garmina jsem ale sledoval jen průměrné tempo a časy půlkilometrů, tak jsem netušil, na jak nízké tepovce běžím. Ale i tak to bylo o dost rychleji, než jsem čekal. Dal jsem si pak za úkol se dostat s tempem do 4:30/km, když jsem viděl, že v terénu jsem kolem 4:35/km. Na 3.km jsem předběhl další čtyři lidi, na 4.km tři. Teprve když jsem se dostal na asfalt před 4.km, jsem se ale mohl rozběhnout bez strachu, že někde spadnu.

Na 4,3.km byla občerstvovačka, tak jsem vzal kelímek, trochu se napil a polil. Předběhl jsem tam dva lidi, a záhy ještě jednoho kluka, který evidentně přepálil a už jen šel. Na 5.km jsem už běžel po asfaltu, předběhl jsem jen dva lidi, další byli dost daleko přede mnou. Věděl jsem ale, jak to vypadá před cílem a že nejsem vůbec zadýchaný, tak jsem zkusil trochu zrychlit, co to nohám šlo, a pak se namotivoval, že jsem uviděl skupinu několika lidí pár desítek metrů před sebou, postupně jsem je stáhl a všech 5 lidí předběhl, to vysvětluje zrychlení před 6.km. Pak už se ale situace měnila, blížila se hrbolatá část vedoucí k cili. Sice jsem ještě předběhl jednoho člověka, ten mě ale předběhl zpět. Někde 200-300m před cílem pak nastal naprostý chaos, protože se po trati vyskytovala spousta nezávodníků a i když na ně pořadatelé křičeli, tak vytvářeli stále větší zmatek. Jedna cyklistka se pak rozhodla přejít cestu těsně před tím, než jsem tama proběhl, musel jsem se skoro zastavit. To mě dost naštvalo, pořadatelé toto vůbec nezvládli, i když to možná ani nešlo, když závod vedli po úzké hlavní komunikaci, kterou nemohli uzavřít. Tam mě ještě předběhl jeden člověk a i když jsem se v závěru snažil, tak jsem ani jednoho nedoběhl a skončil za nimi, na 32.místě, v čase 29:59,2. Průměrné tempo se dostalo na 4:26/km, ze vzdálenosti 6,75 km (pořadateli uváděných 7 km neberu vážně), takže i dílčí cíl stanovený v průběhu závodu jsem splnil. Tepy byly též nízké, ale moc rychleji bych běžet nedokázal. Myslím, že tady jsem ale ani neměl tuto ambici a tělo se podle toho zachovalo. Celkově jsem ale spokojený a výlet si užil. Bez zajímavosti není, že jeden z těch dvou, co mě předběhli před cílem, byl hokejový brankář Dušan Salfický.