Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2021   2020   2019   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


20.8.2016 Brněnská podkova 15,92 km, reálně s blouděními 24,51 km

Čas: 2:45:15

Rychlost: 8,90 km/hod (6:45 na km)

Průměrná TF: 131,5 tepů/min

Profil: kopcovitý profil, ze dvou třetin terénní turistické cesty, z třetiny chodníky, mapa za komentářem

Počasí: zpočátku cca. 20 stupňů, ke konci cca. 25-30 stupňů, slunečno

Rozložení tempa a tepovky - čas na km a tepů za minutu:

  

Svého první dálkového pochodu jsem se zúčastnil na základě doporučení kamarádky, i proto, že se konal v Řečkovicích, kde jsem měl dnes vyřizování. I s ohledem na pracovní povinnosti jsem nemohl odjet na závody mimo Brno a potřeboval jsem skončit do 12:00, proto jsem se rozhodl zkusit variantu závodu Brněnská podkova na 16 km. Vůbec jsem netušil, jak to bude probíhat, jen jsem věděl, že tam bude celkem málo účastníků (loni celkem 46) a že je hodně variant trati, s variabilním časem startu, takže je tu riziko bloudění. Přesto jsem počítal, že v cíli budu do dvou hodin, dost jsem se ale mýlil. :-) Na prezenci jsem doběhl, zaplatil 20 Kč a vyfasoval pro mě dost špatně čitelný plánek, kde byly všechny tratě (viz níže) a na druhé straně slovní popis, nepříliš podrobný. Chvíli jsem to zkoumal a pak usoudil, že třeba více poznám na trati, že mi je jasné, kude se běží prvních 1,5 km a pak se uvidí. Vzal jsem i ledvinku, měl jsem v ní i tužku, dokonce i svou mapu, která ale nebyla též moc podrobná, a též tatranku, kterou jsem vyfasoval na startu.

Prvních 1,5 km vedla po chodnících do Medlánek, trať pak odbočovala po ulici Turistická a asi po 2,1 km jsem se dostal ke kontrolnímu stanovišti, kde byl pořadatel v autě. Chvíli trvalo, než mi dal razítko a pak poradil, že mám běžet po žluté turistické značce. Ta vedla hodně terénem a do kopce, proto jsem výrazně zpomalil. Cesta stoupala dál, a po chvíli váhání, kdy jsem viděl fáborky jinde, než kudy běžím, jsem pokračoval dál. Rozhodl jsem se ještě správně. Pak stoupání přešlo skoro v rovinu, dostal jsem se k rozcestníkům Baba. Zde jsem měl dle propozic "opiš údaje z rozcestníku", ale netušil jsem jaké, navíc rozcestníky Baba byly dva, cosi jsem pak do pole napsal a běžel dál. Hodně jsem ale zazmatkoval, že jsem se přehlédl v řádku popisu a četl "pokračujeme klesáním po zelené turistické značce". Nevšiml jsem si jednak dovětku "přicházející zleva", takže nejenže jsem běžel po jiné variantě trasy, konkrétně jen na 8 km, ale zcela opačným směrem. :-) Nebylo mi to přitom divné, cesta vedla na Rozdrojovice a už jsem po ní někdy běžel. Teprve když jsem sestoupil do Rozdrojovic, jsem hledal, kudy běžet dál a najednou zjistil, že jsem úplně blbě. Musel jsem se tedy další skoro 2 km vrátit zpět nahoru, celkem jsem zde naběhal o 3,5 km více.

Potíže u Baby neustaly, protože jsem se sice dostal na žlutou cestu, kudy jsem měl běžet, ale za chvilku byl překvapivě na modré. Zastavil jsem se, vyndal jsem i svou mapu, zkoumal to a pak nakonec po pár desítkách metrů naběhl na správnou cestu. Pokračování vedlo postupně dolů, po žluté značce, přičemž jsem si dával dle popisu pozor, že mám běžet po žluté až do Lelekovic. S trochou nejistoty jsem se na značce udržel, našel i rozcestník K3 "Pod Chocholou" a pak i K4 "Pod Sychrovem", který byl na 7,35.km trati, já už měl za sebou 11. Zde jsem čekal nějakého organizátora, ale nikdo tam nebyl, tak jsem se vrátil a opsal i zde údaj. Instrukce byla: "pokračujeme po žluté TZ k rozcestníku Pod Sychrovem, do Lelekovic, kde odbočíme vpravo po červené do Údolí Ponávky". Na žluté jsem byl, vůbec mě nenapadlo nad tím přemýšlet, že je nějaká zrada a běžel jsem dál rovně. Pak jsem žlutou značku ztratil, ale měl jsem dojem, že jsem pořád na hlavní cestě a někde tam musí být, nicméně jsem po určité době měl dojem, že běžím kamsi divně, na Kuřim. Proto jsem se rozhodl vrátit, doběhl jsem znovu až k rozcestníku "Pod Sychrovem" a zkoumal tam i miniaturní mapu, plus slovní popis. Objevil jsem zde odbočku na červenou TZ, vedoucí prudce dolů, po úzké terénní cestě. Dost dlouho jsem na tím přemýšlel, než jsem se rozhodl tam vydat, rozhodnutí bylo správné. Seběh byl pro mě dost náročný, teprve po dlouhé době jsem se dostal na polní cestu na Lelekovice, takže se tam běželo lépe. Přeběhl jsem kolem nádraží a najednou zjistil, že červená cesta skončila a je z ní žlutá. Věděl jsem ale, že trať má Lelekovicemi procházet, tak jsem běžel dál s tím, že narazím na kontrolní stanoviště K5, které mělo být na 10,1.km.

Proběhl jsem skoro celé Lelekovice a dostal se k hospodě, kde jsem s jistotou čekal kontrolora. Seděl tam akorát muž, který mi radil sám od sebe, že mám běžel doleva. Přečetl jsem mu instrukci "odbočíme vpravo po červené" a on mi řekl, že to je ono, ale že organizátor není. Cesta vedla k Babímu lomu, naštěstí mě napadlo, že to je nějaké divné, že jsem nenašel kontrolní stanoviště a jěště k tomu jsem odbočil opačným směrem. Tak jsem se vrátil a po chvíli našel u hospody rozcestník, kde byla červená i žlutá značka souběžně, odkud jsem přiběhl a byl tam i ukazatel na to Údolí Ponávky. Když jsem se vracel, narazil jsem na několik účastníků závodů, kteří se mě ptali, zda se také vracím pro razítko. Ptal jsem se, kde kontrolní stanoviště je, prý kdesi na zastávce MHD na pravé straně cesty. Při cestě zpět jsem si všiml odbočky červené značky, nicméně jsem potřeboval razítko, tak jsem běžel dál, až jsem narazil na zastávku a zde člověka, který mi dal zmíněné razítko, jinak o závod moc zájem nejevil, protože by jinak hlídal, jestli někdo nejde či neběží po opačné straně. Vůbec by mě nenapadlo, že bude tak schován. :-) Už jsem měl za sebou 18 km, zbývalo ještě necelých šest, když trať měla mít jen 15,9 km. Bylo mi už celkem teplo a tlačil mě i čas.

Červená cesta pak vedla chvíli opět v stoupání, a cítil jsem, že mi došla energie, tak jsem snědl i tu tatranku, co jsem měl od pořadatelů. Pak jsem se jí snažil držet, kdesi jsem ale opět odbočil špatně, naštěstí jsem ale viděl, že mám běžet na jih a já běžel na sever, tak jsem se vrátil brzy, cesta vedla opravdu k "Údolí Ponávky", byla tam pěkná jezírka, ale nevýhodou bylo, že krajina nebyla zastíněna. Následně cesta měla vést k "Vránovu mlýnu", kde se značka měla opustit, ale já žádný "Vránův mlýn" nenašel a naběhl si zde dalších několik set metrů navíc. Zabloudit jsem ale už nemohl, viděl jsem před sebou známou Lachemu. Nějak jsem úplně ani nepochopil, kudy se má běžet, tak jsem běžel podél Lachemy k železniční stanici, odkud jsem už správně běžel do kopce ke kostelu, kde byl cíl. Místo 15,92 km jsem tak naběhal 24,51 km a doběhl poměrně vyčerpán a dehydrován, však jsem na trati byl 2 hodiny a 45 minut, tedy v délce skoro maratonu. :-)

V cíli jsem se pak umyl, napil se a vyzvedl diplom, pak se rychle vydal vyřizovat další záležitosti. Myslím, že to byl fajn zážitek, navíc jsem jako bonus dostal více než 8 km zdarma, takže jsem ušetřil 5 Kč, protože startovné závodu na 27 km bylo 25 Kč, tohoto jen 20 Kč. :-) No, řekl bych, že se svými zrakovými vadami, kdy jsem se nevyznal v jejich plánku, viz níže, a kdy mám problém najít nějaké značky (barevná vada) je poněkud dobrodružné se na podobné akce vydávat, zejména pak v časovém tlaku, nicméně i s pomocí "kompasu" v Garminovi jsem nakonec do cíle dorazil a prošel i všemi kontrolami (fyzická kontrola byla jen K1 a K5, ale prošel jsem i K2-K4). Obávám se ovšem, že kdybych byl někde jinde, ne v Brně, tak bych tam nenaběhal o 50 procent víc, ale třeba o 200 procent. :-)

 
Návrat na přehled závodů