Vzdálenost: 14 030 metrů

Rychlost: 14,03 km/hod (4:17 na km)

Průměrný tep: 176,7 tepů/min

Mezičas 5 km: 20:42 (4:08/km)

Mezičas 10 km: 42:37 (4:16/km)

Profil: dráha, prašná škvára

Počasí: cca. 20-22 stupňů, slunečno, místy slabší vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Diplom:

O tom, že se v Slatiňanech konává každý rok hodinovka a letos bude již 33.ročník, jsem až do včerejšího večera nikdy neslyšel, natož abych předpokládal, že ji tam dnes poběžím, dokonce jsem ani netušil, kde jsou Slatiňany, i když odtam pochází můj dávný kamarád z řeholního společenství, teď už kněz. :-) Důvod účasti souvisí s událostmi po Běchovicích, které jsem běžel před 6 dny. Přestože evidentně v posledních měsících má výkonnost postupně roste, i když ne závratně, zejména pak na kratších tratích, tak právě po Běchovicích se v plné míře objevovala nejenom kritika mého výkonu a výsledku na MR, avšak objevily se i řečí k fakticky všemu, co dělám. Mám svůj přístup, mám kolem sebe odborníky, ale nepotřebuji negativisticky laděné řeči a výčitky. Když diskuse nevedla k pro mě ničemu dobrému, tak jsem se rozhodl ji opustit, mezitím jsem zaběhl slušně 5,1 km v Blažovicích ve středu. V pátek jsem pak běhal spíše volně a večer dostal chuť si zaběhnout dnes nějaký závod. Viděl jsem, že se běží Mizuno desítka u nás v Brně, ale přišlo mi to celkem masové, zároveň drahé a zároveň pro mě nevyhovující tratí. Jak už jsem byl naštvaný na server behej, i kvůli jiným diskusím, tak jsem načetl jiné běžecké servery, mimo jiné i ceskybeh, kde jsem narazil na propozice hodinovky ve Slatiňanech. Na jedné straně mi přišlo, že hodinovka je na mě moc dlouhá, na druhé straně jsem si říkal, že to mohu kdykoliv zabalit a dát třeba jen pětku či desítku. Viděl jsem, že se jedná již o 33.ročník, závod pořádá atletický klub, tak se nejedná o žádný "pouťák", akorát mě zarazil povrch, kterým měla být škvára. Zjistil jsem, že i s cestou mě závod vyjde o dost levněji, než brněnský, tak jsem se rozhodl tam vyrazit.

Ráno jsem musel brzy vstát, na vlak jsem klusal, dobře se mi přitom uvolnil nos. Napřed jsem cestoval do Pardubic, během cesty jsem nad mnohými záležitostmi přemýšlel a dospěl k velké vnitřní pohodě. Dospěl jsem k tomu, že závodění a časy jsou pomíjivé a nedivím se více lidem, kteří se pak na to vykašlali, a že už nemám komu co dokazovat, že kdo chce, ten si najde i jiné soutěže a aktivity, kterým se věnuji, ale na druhé straně mě to baví a není žádný důvod se tomu nevěnovat, pro radost, získání dat, cokoliv. Prostě tak, jak chci já, ať si k tomu říká kdo chce, co chce. Já respektuji, co dělají ostatní, i když si o tom mohu myslet své, tak počítám, že přátelé budou respektovat, co dělám já, a nebudou používát negativní formulace typu "posedlost", když lépe by odpovídalo "přirozenost", abych byl konkrétní v jedné ze záležitostí. Stejně tak počítám, že každému je snad jasné, že nejsem specialista na 10 km a MR v běhu na 10 km pro mě opravdu není něco, na co bych ladil formu atd. atd. No, usoudil jsem, že je fajn, že běhám, jak běhám, a že se těším i na dnešní závod. V Pardubicích se mi pak klusalo výborně, v Slatiňanech už méně, protože vlak měl zpoždění a nevěděl jsem, kde přesně stadion je, ale ve vlaku jsem si dobře popovídal s turistkami, které jely na pravidelný chodecký výlet, jedné už bylo 88 let. :-), ale mimořádně vitální.

Ve Slatiňanech už bylo teplo, překvapilo mě přitom, že je u dráhy minimum lidí a že dráha vypadá dost prašně, to bylo z důvodu sucha. Nakonec nás běželo jen šest, tři muži, jeden žák a dvě ženy, snad se lidé zalekli i toho prachu, protoźe tam údajně letos byla historicky nejmenší účast, škoda. Zvažoval jsem, jaké jsou mé možnosti, a usoudil jsem, že bych měl zkusit běžet na výkon 14 km a snažit se předběhnout obě ženy a kluka, k čemuž by mi těch 14 km mělo stačit. Strategii jsem zvolil opět s přibližně rovnoměrným úsilím/tepem a počátečním tempem 4:00/km s tím, že uvidím, co se bude dít. Byl mi přidělen jeden zapisovač, vodu mi bylo povoleno si na zem dát, podobně jako jiným, takže vše bylo organizačně dobré.

Po odstartování se hned vzdálil jeden muž, já běžel na 2.-3.místě, v pořadí jsem se střídal, ostatní byli za námi. Kolega, co běžel se mnou, na mě působil dost nejistě a už po 5.kole chtěl podat vodu. Já tohoto využil, protože pro mě nebylo dobré ani běžet za ním, kvůli obrovské prašnosti dráhy, ani před ním, protože jsem ho tahal, tak jsem trochu zrychlil a utekl mu, to vysvětluje růst tepu těsně po 2.km. On to v ten okamžik vzdal, nějak se nesnažil, odstup rostl a protože i mně bylo teplo, tak jsem pomalu zpomaloval. Na 5,2.km jsem si vzal poprvé vodu, to vysvětluje pokles tepu, ale řekli mi, že si příště nemusím brát, že stačí říct a podají mi ji. Kolem 8.km jsem doběhl toho kolegu o kolo, ale on zrychlil a já se ho neudržel, naopak přišla celková únava. Pořádně jsem se tedy napil a polil a zkusil dát desítku pod 42:40, to se mi podařilo, na 10,4.km jsem vzal další vodu. Vypadalo to spíše, že nad 14 km nedám, nadále jsem ale měl náskok na 3. v pořadí přes 300m, tak jsem si říkal, že běžím hlavně na pořadí a budu si odstup udržovat, byl asi 50-100m přede mnou, tak jsem na něj viděl. Pak došlo před 12,5.km k pro mě výhodné situaci, kdy mě o dvě kola doběhl vedoucí závodník, který ale trochu tuhnul. Zkusil jsem se ho držet, střídali jsme se pak v pořadí a doběhli jsme takto až skoro do cíle, kde mi pak utekl, ale jen o 20m (celkem 820m). Já se vlastně celou dobu odteď snažil běžet tak, aby to na těch 14 km vyšlo, počítal jsem to dost pečlivě, ale kdyby tam nebyl i on, tak by to bylo těžké. Druhé místo jsem i díky tomu uhájil a měl i těch 14 km, i když jsem se ke konci musel dost snažit, aby mi to na těch 14 km vyšlo. Kolega na 3.místě pak zrychlil a byl za mnou jen asi o 100m, jeho výkonnost je o dost vyšší, ale dnes byl unavený po jiných závodech a nesedlo mu to, jak mi pak říkal.

S pořadím jsem velmi spokojený, i když nás tam bylo málo, s výkonem ostatně též. Prachu tam bylo nebývale, tak jsem zvědav, jestli se ho kdy zbavím z nových bot, co jsem měl, nohy jsem měl černé až ke kolenům, o ponožkách ani nemluvě. :-) I jsem něco vyhrál, kromě diplomu i víno a čaj. Celkově se výlet vydařil. Zajímavé je, že jsem pak odpoledne po návratu do Brna zašel na stadion, chtěl jsem se tam potkat s nějakými lidmi z klubu, nikdo tam nebyl, tak jsem toho využil k testovacímu běhu, dal jsem 3,2 km průměrným tempem těsně pod 4:00 při velmi nízké průměrné TF 168,8, přitom bylo ještě tepleji, než na závodě ve Slatiňanech. Usoudil jsem z toho, že ten závod jsem pojal dobře, že jsem splnil všechny své cíle a přitom se ani tentokrát moc nezničil, navzdory těm posledním 2 km, kde jsem se celkem musel snažit. Čas na pokusy o rychlejší desítku či hodinovku ještě přijde, budu-li mít chuť, až se ochladí, a až nebudu běhat v dýmu prachu. :-) Nakonec dobře, že nás tam bylo tak málo, jinak by to bylo neběhatelné. Ale mám velkou radost, že mě běhání baví a cítím se dobře, i teď. Hlavně, aby mi to vydrželo co nejdéle a běhal aspoň tak pohodově, jako dnes. :-) Rozhodující beztak bude má motivace a psychické naladění, tam těžko předvídat do budoucna, ale dnes mi velmi pomohlo, že jsem běžel v pohodě.