11.2.2017 Jablonec - hala (Memoriál Karla Líbala), 3000 m

Pořadí: 84. ze 122 (v mém rozběhu 15. z 15)

Čas: 12:42,83

Rychlost:  14,16 km/hod (4:14 na km)

Průměrná TF:  182,2 tepů/min

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

Video ze závodu

Poslední dny byly psychicky ještě náročnější, než jiné, v pátek byly opět i nepříznivé zprávy k harvardským fondům, do toho opět další náboženské útoky na mě apod., a počasí ještě nebylo též ideální, takže jsem toto řešil i prostřednictvím nebývalé žravosti (a to jím dost i jindy); kilometrů bylo naopak méně. V sobotu, v den závodu v Jablonci, jsem měl vést přípravu na matematickou olympiádu, ale ta odpadla, na druhé straně na mistrovských závodech v Bratislavě se tentokrát běží jen 1500m, tak mě napadlo zajet na open trojku do Jablonce. Věděl jsem, že to je zdánlivě nesmysl, strávit spousty hodin dopravou, pak odběhnout unavený trojku a pak se vrátit zpět, ale prostě jsem měl nějakou chuť to zkusit, hlavně nesedět u počítače. V noci na závod jsem navíc mimořádně špatně spal a když jsem viděl, že stejně neusnu, tak jsem před třetí ráno vstal, nasnídal se, sbalil batoh a už ve 4:08 odjel autobusem na nádraží, odkud mi ve 4:31 jel vlak do Prahy. Ve vlaku jsem chvílemi podřimoval, i tam něco pojídal, až jsem pak dostal i menší žaludeční problémy. V Praze jsem měl zjištěné autobusy do Jablonce, které ale jely až z Černého mostu, proto jsem přeběhl na metro B a sedl do něj. Viděl jsem, že autobus s odjezdem v 7:45 asi nestihnu, takže pojedu až v 8:30, byl jsem ale dost unavený a pobolívalo mě břicho, tak jsem se rozhodl vystoupit v Hloubětíně a 3,5 km doběhnout na Černý most. Zde jsem pak i navštívil wc, měl jsem dokonce průjem, a pak sedl na autobus. Do Jablonce jsem dojel v 9:40, nevěděl jsem ani, kde je nádraží, ale viděl jsem, že autobus zastavil na jakési zastávce, když mi gps ukázala stadion jen kousek od toho, tak jsem tam vysedl a vydal se podle Garmina do areálu, kam jsem dorazil v 9:50, tedy 10 minut před koncem prezence. Jako zamýšlený čas běhu jsem napsal 12:30, což byl asi realistický odhad mé aktuální výkonnosti, i když to nakonec nevyšlo, viz níže. Dozvěděl jsem se, že se bude konat devět rozběhů s tím, že účastníci budou zveřejňováni postupně. Nechápu, proč to pořadatelé nevyvěsili všechno naráz, dost mi to vadilo. Věřil jsem přitom, že budu v některém z prvních rozběhů, což by mi umožnilo nečekat příliš dlouho na start a též stihnout autobus ve 12:00 zpět do Prahy. To se ale nestalo, byl jsem nakonec zařazen až do 4.rozběhu, který skončil v 11:55, ale to předbíhám.

V mezičase mezi rozběhy jsem občas popoběhl na dráze, zkusil jsem i rychlejší kola, jedno i bosý, jenže i když bylo rychlé, tak se mi vytvořil otlak na chodidle a navíc jsem se bál běžet bosý v závodu s 15 přibližně rovnocennými lidmi, a asi oprávněně. Rozhodl jsem se tedy v botách. I tady byla potřeba častější návštěvy wc, raději jsem nic nejedl, jen pil trochu vody. Kameru jsem umístnil tentokrát do galerie, pohled z ní byl pěkný, i díky tomu jsem opět nemačkal mezičasy a jen nastavil signalizaci po 24s. Konečně se přichystal start, bylo nás hodně. Už jsem byl celkem unavený delším čekáním, a proto jsem byl rád, že se konečně odstartuje. Oprávněně jsem tušil, že to pro mě bude těžké, protože horší psychika vede i k větší nejistotě, hlavně mezi tolika běžci, ale rozhodl jsem se raději zkusit vyběhnout rychleji, abych se moc nemotal a neztrácel.

Prvních 100-200m jsem rozběhl velmi rychle, až příliš, tak jsem zkusil přibrzdit, jenže to mě naprosto rozhodilo, jak mě předbíhali běžci za mnou, křižovali mě apod., proto druhé kolo bylo už v tempu nad 4:00. Navíc jsem měl tradiční problém, že neumím běhat v zatáčkách, hlavně klopených, takže na rovinkách jsem byl rychlejší než někteří, v zatáčkách naopak pomalejší. První km byl za 4:01, 1500m pak za 6:06, běžel jsem čtvrtý od konce, těsně za mnou byl velmi zkušený běžec, s vynikající sportovní minulostí (desítka za 28:04, M za 2:13:49). Věřil jsem, že se na čas pod 12:30 dostanu, jenže postupně rostly únava a problémy s orientací, takže i dle videa vidím, že můj běh stále více ztrácel dopředný směr, a v každém kole jsem více a více kličkoval, samozřejmě neúmyslně. Asi 450m před cílem jsem byl předběhnut všemi běžci za mnou, a dostal jsem se na poslední místo v rozběhu. To mě dost rozladilo, automaticky jsem pak i přibrzdil, což jsem se snažil změnit, ale neúspěšně, motal jsem se pak na dráze jak opilý a jen silou vůle se dotlačil do cíle, v čase 12:42,83, tedy o 5,5s lepším než před týdnem v Bratislavě. Asi škoda, že jsem nebyl ve 3.rozběhu, tam bych nezažil zklamání z posledního místa a běžel rovnocenněji, ale nevadí. Nakonec, na to, v jakém stavu jsem do Jablonce jel, kolik jsem strávil cestováním a jak hrubě mi běh nevyšel, toto považuji za maximum možného, však i průměrný tep 182 je vyšší. Celkově jsem skončil 84. ze 122, zejména první dva rozběhy byly o dost pomalejší.

Okamžikem doběhu do cíle jako by se vše změnilo k lepšímu. Napřed jsem se vyklusal na dráze a pak šel klusat Jabloncem, bylo to zajímavé - hlavně, že jsem tam vícekrát vůbec nevěděl, kde jsem a kterým směrem je třeba stadion, ale pomocí Garmina jsem směr našel. Pak jsem s batohem běžel na nádraží, to jsem našel, naštěstí jsem si předtím všiml, že na zastávce, kde jsem ráno vysedl, autobus do Prahy nestaví, a v Praze jsem se rozhodl z Černého mostu běžet až na hlavní nádraží, 12,38 km, tento běh byl super, cítil jsem se při něm velmi dobře a stihl jsem i vlak do Brna. Pak jsem běžel část cesty i v Brně, od trolejbusu domů, celkem mám 34,25 km. Setkal jsem se s dotazy, zda mi trojka stála za takové trmácení, ale pravda je, že to trmácení bylo pohodové a že bylo nakonec pocitově lepší, než samotný závod. Ale kdyby nebylo závodu, nebylo by ani trmácení, takže fajn. :-)

Objektivně vím, že mé aktuální závodní výkony jsou na první pohled ostudné, jak mi určitě někdo rád připomene. :-( Jenže také vím, co je s tím spojeno a že beztak je dost jedno, jestli mám čas 11 minut či skoro 13, protože bych beztak míting nevyhrál. :-) Toto všechno je tu hlavně kvůli tomu, že mě to baví a že je to dobrou formou rozptýlení i tréninku. No a zrovna ten závod v Jablonci byl tím, kde nevadila ani horší výkonnost, a hlavně, já se třeba ve vlaku cítím dobře, navzdory únavě spojené s cestováním. Já chápu, že 99% lidí by se nikam netrmácelo, ale já se trmácet chtěl a nakonec si to užil. Jinou věcí je samotný výsledek, ale vše má svůj čas, uvidíme později ... Každopádně to byl zajímavý, i když v mnohém náročný, den.