6.1.2018 Běh na Andrlův Chlum cca. 1,81 km (převýšení +230m)

Pořadí: 59. ze 122

Čas: 14:54

Rychlost:  7,29 km/hod (8:14 na km)

Profil: téměř výhradně stoupání (na jednom krátkém místě klesání); převážně terén (na více místech blátivý), prvních 50m, a posledních asi 300m asfalt, kromě toho se několikrát přebíhala asfaltová silnice

Počasí: cca. 5-10 stupňů, polojasno

Vývoj tempa a tepu (čas na km a tepů za minutu):

Foto ze závodu a foto kaple křížové cesty:

Závod do vrchu probíhal intervalovým způsobem, startovalo se ve skupinách cca. 4 lidí. Rozhodl jsem se ho zúčastnit hlavně proto, že běžel i kamarád, a také, že na trase byly kaple křížové cesty. Tušil jsem, že tam bude bahno a že mi to moc nebude vyhovovat, navíc jsem věděl, že jsem poměrně dost unavený, fyzicky i psychicky, avšak rozhodl jsem se navzdory všemu na závod zajet, dokonce i poté, co mi ráno ujela tramvaj, takže jsem nestihl ranní vlak do Ústí nad Orlicí. Ale nakonec jsem si ještě za tmy dobře zacupital, pak si koupil dobré jídlo a pak se odhodlal na závod odjet, i když jsem věděl, že nestihnu prezenci, která probíhala do 9:45, když vlak měl příjezd v 10:08, ale chtěl jsem se aspoň do těch míst podívat.

Když jsem přijel do Ústí, tak jsem se vydal přímo k místu startu, které jsem si uložil do hodinek, časem jsem potkal i nějaké běžce, tak jsem tam dorazil a viděl, že už se běží, start první skupiny byl v 10:00, startovalo se po minutě. Najednou mě ale napadlo, že bych se mohl zeptat, jestli by mě ještě nezaregistrovali. Odpověděli, ať to zkusím na prezenci, která byla asi 500m odtam, ale i když mi řekli, kde to je, tak jsem to nemohl najít, ale naštěstí odtam běžel jeden běžec, tak mi to ukázal. Zaplatil jsem startovné, vyfasoval číslo, dal věci do šatny a vydal se zpět na start, doběhl jsem asi 2 minuty před svým startem, startoval jsem jako úplně poslední, jen s jedním běžcem. Dokonce jsem si ještě stihl odskočit na malou. :-) To, že jsem dorazil na poslední chvíli, mělo i svou výhodu, protože kdybych tam byl jen o nějakých 5-10 minut dříve, tak bych nahlédl, kamže se to běží a vůbec v závodu nestartoval. :-)

Prvních cca. 50m vedlo do kopce po asfaltu, ale hned poté odbočila trať do silně rozbahněné terénní části. Navíc mou nevýhodou bylo, že jsem startoval až na konci, jednak bylo už o něco tepleji a jednak tama už proběhlo 120 lidí. Navíc jsem běžel jen s jedním člověkem, který mi hned zde utekl, takže jsem byl sám, jen jsem později občas předstihl nějaké běžce startující o minutu či více přede mnou, prvního už asi po 250m, ještě před prvním přeběhem silnice. Přeběhů silnice, křižující turistickou značku, bylo více, ty mi na závodu vadily nejvíc, více než bahno. Vždy mi naprosto rozhodily běh, vlastně jsem je jen přecházel, protože jsem se na klopené silnici necítil dobře, naštěstí to bylo vždy jen pár metrů … Další části už byly blátivé méně, navíc se i snižoval sklon, tak jsem se celkem rozběhal, což je vidět i z grafu tempa.

To ale netrvalo dlouho, kolem 1.km pak bylo opět více blátivo a sklon trochu vzrostl, pak někde kolem 1,3.km přišlo jediné klesání, následované posledním přeběhem silnice, přičemž na tom klesání se mi běželo dost blbě. To nejhorší ale čekalo. Přišel velmi silně rozbahněný úsek nahoru, kde mi to velmi klouzalo, vlastně jsem se vícekrát musel zastavit, navíc se tam začalo motat dost lidí, co šlo už dolů, co měli svůj běh za sebou. Je vidět i na grafu tempa, jak velmi propadlo. Nějakých 400m před cílem mi fandil jeden pořadatel, že už to mám blízko do cíle, tak jsem se zeptal, zda bude bahno pokračovat, odpověděl, že ne, že už se mohu rozběhnout, že za chvíli to přejde na silnici a opravdu, napřed byla už cesta bez bahna a nějakých 300m před cílem přešel běh na silnici. Zde jsem se přehnal před jednu běžkyni, která mě pochválila, jak rychle běžím, to mě celkem povzbudilo a do kopce na pevném podkladu jsem běžel svižně, i když možná až příliš, protože cíl byl ještě daleko a byl jsem nakonec rád, že jsem se do něj dopotácel, posledních několik metrů bylo nejtěžších.

Po doběhu jsem se pozdravil s kamarádem a vydal se dolů, zpočátku jen chůzí, vzal jsem to pak raději celé po silnici, i když to bylo 2x delší, ale pak jsem odpoledne byl nahoře znovu, byl jsem i na jiné cestě a pak i běhal v České Třebové, mimo jiné i proto, že mi ujel i vlak z Ústí. Celé mi to přišlo z mé strany chaotické, ale o to byly zážitky silnější. :-) Jsem rád, že jsem na závodu byl, i když výsledek je jen průměrný. Nešlo ale o výsledek, ale o to, že jsem prožil pěkný den a odpočal si při tom fyzicky i psychicky. Ale velmi důležité bylo poznání, že takový způsob běhání a trávení času mě baví, a že to celé dává pro mě smysl, ať už si o tom myslí druzí cokoliv. Já znám své možnosti, své potřeby i své omezení, a tomu přizpůsobuji i své běhání a závodění. Chci nadále běhat a třeba i závodit tak, aby mě to bavilo, a aby mi to pomáhalo tak, jak aktuálně potřebuji, prostě hravě, pro radost a uvolnění. :-)