30.6.2018 Běh na Výhon 1800 m (převýšení cca. +165m) - Lidový běh

Pořadí: 1. z cca 34

Čas: 9:39

Rychlost:  11,19 km/hod (5:22 na km)

Průměrný tep:  167,4 tepů/min

Průměrný výkon dle STRYD:  349 W (nová kalibrace)

Počasí: cca. 20-25 stupňů, polojasno, silnější vítr

Profil: téměř celou dobu stoupání, prvních 100m kostky, pak 400m silnice, pak šotolína, nakonec travnaté a hlínéné cesty

Grafy:

Foto z rozhodujícího útoku a z vyhlášení:

Na dnešní závod jsem se přihlásil už před několika týdny. Důvodem bylo, že probíhal na pěkném místě a měl duchovní podtext. Věděl jsem, že se konají dvě varianty, běh „nahoru a dolů“ a běh „nahoru“, nazvaný Lidový běh. Po konzultaci s pořadateli jsem ovšem zjistil, že se tohoto běhu účastní i kvalitní závodníci, mezi nimi dvojčata Štěpán a Kryštof Hankovi, kteří běhají velmi rychle a které prý asi nepředběhnu. ;-) Pravda, Štěpán teď běžel 800m za 2:24 a nedávno měl 1000m za 3:03, o výkonech na kratších vzdálenostech ani nemluvě, nicméně běh na rovině není totéž, co běh do kopce, což jsem si potvrdil vícekrát. Bylo mi tedy doporučeno, abych se přihlásil, to jsem udělal, a pak už celkem systematicky trénoval právě na tento závod, zejména v posledních dvou týdnech. Sice mi trochu zkomplikovalo situaci, že se mi vybil STRYD a po výměně baterky přestal měřit, a když už jsem ho konečně s pomocí kamaráda zkalibroval, tak měřil úplně jinak, než před tím, nicméně jsem si od středy do pátku udělal určitou představu, jaký je vztah dřívějších a dnešních hodnot a na jakém výkonu přibližně běžet. Ve středu jsem pak měl poměrně vysokou kilometráž, ve čtvrtek a pátek pak více kratších intenzit, s cílem naladit formu právě na dnešek. Nebylo to úplně snadné, když mám teď opět spoustu pracovních stresů, ale ráno jsem se rozhodl toto neřešit a na závod vyrazit. Bohužel jsem měl i nějaké žaludeční problémy a pak silné zahlenění, toho jsem se však rychle zbavil, už doma a pak při 3 km přesunu na autobus do Židlochovic. V Židlochovicích jsem vyhledal prezenci, ale měl jsem ještě asi hodinu času, rozhodl jsem se proto vyběhnout nahoru po trase závodu. Všiml jsem si totiž, že když po stejné trase běžím ve stejný den podruhé, tak mám výsledek lepší, protože už to mám trochu v hlavě, co mě čeká. Na trase jsem už párkrát běžel, sám a pak jednou i s kamarádem, ale úplně jsem si nepamatoval, jak to vypadá. Tentokrát jsem si to ale dobře oživil a i ze submaximálního běhu za 11:31 jsem zjistil, že klíčová je část někde od 1,2.km po 1,6.km, kde je poměrně prudké stoupání po hliněné cestě. Při tomto běhu jsem zde dokonce dle STRYD ani neběžel, měl jsem tu špatné tempo i výkon a věděl jsem, že toto bude rozhodující pro závod. Konec totiž byl jen v mírném stoupání a bylo mi jasné, že pokud bych dobíhal s někým, zejména s kluky, tak mě přesprintují …

Po výběhu nahoru jsem vyšel i na rozhlednu, ale dost foukalo, rychle jsem tedy slezl dolů a pak seběhl zpět do Židlochovic, kde jsem ještě zašel na wc, chvilku si zacvičil, také si znovu zaběhal a nastavil jsem si hodinky na rozmezí výkonu mezi 300 a 360 watty. Před startem nás přivítal také farář, který přečetl čtení z Písma, kde je, že všichni usilují o výhru, ale jen jeden je vítěz, požehnal nás a pokropil svěcenou vodou, bylo to milé. Pak už jsme se nachystali na start a v 10:01 bylo odstartováno.

Úvod vedl po kostkách, to mi není moc příjemné, proto jsem tam až přehnaně cupital. Překvapilo mě, že dopředu nešla jen dvojčata, ale před nimi byl dospělý závodník, kromě nich přede mě šla hromada kluků, u kterých ale bylo jasné, že to poněkud přepálili a všechny jsem předstihl už asi po 300m. Vedoucí trojice se mi hodně vzdálila, ale běžel jsem si dle svého, beztak pak trasa vedla po asfaltu, kde jsem se cítil blbě, někde po 500.metru pak sice silnice přešla v šotolínu, ale pro změnu tam byla skoro rovina. Trojice se už rozdělila, vedl dospělý závodník, kluci byli s určitým odstupem za ním, já pak s výraznějším za nimi. Pak ale trasa začala stoupat a na šotolině se mi běželo mnohem lépe, nesmím pod sebou mít moc hladko … Já ale vím, co si mohu dovolit, na rovině jsem přibrzdil, o to rychleji jsem pak běžel další metry, celková ztráta z tohoto je minimální.

Pak se profil měnil, ale šlo to celkem do kopce a všímal jsem si, že se můj odstup od kluků už nezvětšuje, proto jsem někde kolem 800.metru výrazněji zrychlil, právě tam, kde začalo prudší stoupání. Viděl jsem pak velmi dobře, jak se ke klukům přibližuji a hlavně, že se moc nevede závodníkovi před nimi, sice měl náskok, ale jeho technika běhu do kopce se mi vůbec nelíbila. Nepochyboval jsem, že právě tohoto předběhneme, více jsem se bál kluků. Někde kolem 1.km jsem ale předběhl jednoho a pak druhého, nikdo se mě z nich nedržel, tak jsem si běžel své, jen jsem na chvilku zpomalil v další rovinatější části. Pak už se ale blížila prudší část, ještě před náběhem do ní jsem dostihl vedoucího závodníka a všiml jsem si, že mám mnohem vyšší rychlost než on, navíc jsem věděl, že toto je část, která mi sedí nejvíc. V těchto místech už byla krajina otevřená a místy foukalo dost silně proti, já si však běžel dle výkonu a tempo moc neřešil, navíc tam asi ne úplně dobře měřila gps. Každopádně jsem se i s ohledem na předem připravenou strategii zde rozhodl běžet intenzivněji a vybudovat si rozhodující náskok. Běželo se mi tam velmi dobře, a asi i díky ochlazování studeným větrem a dobré psychické pohodě i při vyšším výkonu tep klesal, běžel jsem zde velmi uvolněně, nadále pěkně frekvenčně, cupitavě, jako by tam žádný kopec nebyl. :-)

Posledních 150 metrů bylo pro mě těžkých, prudké stoupání přešlo v jen mírné, ale věděl jsem, že mám velký náskok, ale snažil jsem se opět trošku zvýšit kadenci, protože nic jiného ke zrychlení nemohlo vést. Sice už jsem byl unavený a byl trochu nejistý, záměrně jsem proto vybíral travnatou část cesty, aby to bylo co nejvíce hrbolaté, abych se na tom cítil bezpečněji. Doběhl jsem do cíle s náskokem 17 sekund, za mnou doběhli oba kluci, závodník, co běžel první, byl až za nimi, kluci vypadali po doběhu dost zničeně, dali do toho hodně. Dobře, že jsem jim utekl už před tím, jinak bych neměl žádnou šanci. S výsledkem jsem byl velmi spokojen, čas jsem viděl až po doběhu, měl jsem 9:39, což odpovídá květnovým pokusům běženým za pro mě ideálních podmínek, prý jsem tam dal i traťový rekord. Hlavně mám dojem, že jsem to dobře pojal takticky a plně využil svých předností.

Jsem si ale samozřejmě vědom, že několik kvalitnějších závodníků běželo v hlavním závodu, ale i dle času na segmentu tuším, že do vrchu bych za nimi moc nezaostal. Dokonce jsem si vyzkoušel běžet s vedoucí trojící od 1,4.km po 1,7.km, byl jsem výrazně rychlejší, ale oni to měli v rámci závodu na 5,6 km, já byl sice po závodu, ale už mě nic nečekalo. Přesto ale i z běhu na Zniev či i sprintů na sjezdovce vím, že do prudkých kopců mám výsledky relativně nejlepší. Pak jsem si vyběhl na Výhon i z jiné strany a celkově tam toho naběhal dost i odpoledne, mezitím jsem byl i na vyhlášení, které probíhalo ve velmi přátelské atmosféře, bylo tam dobré jídlo, country kapela, a i moderátor byl vtipný. Škoda jen, že z našeho závodu vyhlašovali jen vítěznou ženu a muže, takže jsem byl na bedně sám, ale užil jsem si to, dovezl jsem si i nějaké klobásky a další ceny. :-) Myslím, že se mi tento výlet velmi vydařil.