Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2021   2020   2019   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


25.5.2019 Janské Lázně - MČR v běhu do vrchu cca. 10,9 km (cca. 950m nahoru a 310m dolů)

Pořadí: 15. ze 16 mužů v mistrovské kategorii (15 dokončilo)

Čas: 1:29:01

Rychlost:  7,35 km/hod (8:10 na km)

Počasí: cca. 20 stupňů, převážně slunečno, po dešťové přeháňce výrazná vlhkost vzduchu

Profil a povrch: prvních 3 km zvlněný profil, převážně lesem, pak táhlé stoupání, poté velmi prudké terénní stoupání, následně klesání v terénu a po asfaltu, místy prudké, znovu prudké terénní stoupání, pak méně prudké, doběh ve zvlněném profilu, část asfalt

Rozložení tempa a tepovky (čas na km, tepů za minutu):

   

Foto:

Letošní MČR probíhalo souběžné s ME veteránů v Janských Lázních, na terénní trati. Už předem jsem věděl, že mi trať nebude moc vyhovovat, první 3 km a poslední 1 km měli vést ve zvlněném profilu, i s klesáními, zbytek krpálem. Pár týdnů před závodem jsem pak zjistil, že závod MČR má navíc jedno krátké kolo, s prudkým stoupáním a pak i klesáním, což je pro mě velmi nevýhodné. Navíc jsem zvažoval, zda vůbec má má účast smysl, ale rozhodl jsem se asi týden před závodem, že to zkusím a spojím to i s krátkou běžeckou dovolenou. Bohuźel jsem na obdobných tratích nemohl trénovat, zkusil jsem jen jeden test na pásu ve fitku a pak běžel i dva minizávody na rovině. I test ve fitku jasně ukázal, že jsem zvyklý běhat do krátkých kopců, ale dlouhý kopec mi bude dělat problém, do závodu jsem šel s velkým respektem a jistotou, že budu v rámci MČR poslední. Navíc jsem bohužel mohl jet na místo závodu až ráno, cestování bylo dost náročné a přijel jsem unavený. Trochu mi až pomohl rozklus, ale tam pro změnu přišel problém, že mě zastihla dešťová přeháňka a pak bylo dost dusno. Rozhodl jsem se, že poběžím dle tepu a pocitů a že tempo vůbec nebudu sledovat. Hlavní úkol ale byl, abych nezabloudil, když jsem očekával, že poběžím převážně osamoceně ...

Na startu, přesně v poledne, už bylo slunečno, překvapivě se ale nestartovalo směrem do kopce, ale naopak dolů, ke kostelu. Závod probíhal souběžně muži a ženy mistrovská kategorie, bylo tam i několik lidí mimo mistrovský závod (veteránské ME startovalo předtím, na kratší trati). Ke kostelu jsem doběhl úplně poslední, pak trať vedla do lesa terénem, kde se mi běželo dobře a předbíhal jsem více lidí. Po 2.km ale trať začala pro mě celkem prudce klesat a navíc byla trochu mokrá, běžel jsem zde velmi opatrně. Kolem 3.km se pak trať dostala k stanici lanovky a zde se velmi motala. Byl jsem dost překvapen, že tam nebyl jediný pořadatel, nebyla tam ani občerstvovací stanice, jak jsem čekal, a celkem bylo těžké pro mě se zorientovat, kudy se vlastně běží, naštěstí tam ale byli poblíž i nějací běžci z doprovodného závodu.

Po 4.km jsme se konečně dostali na pěknou cestu, která vedla celkem do prudkého kopce, po červené turistické značce. Věděl jsem ale, že jsme teprve v třetině a jak jsem byl unavený, tak jsem běžel raději opatrněji, s tepem do 170. Přesto jsem zde postupně doběhl a předběhl několik lidí, asi z doprovodného závodu, když jsem si všiml, že na prudších úsecích je pro mě lepší jít než běžet. Kolem 6.km jsem narazil na místo, kde začínal přidaný okruh, zrovna probíhal jeden z vedoucích závodníků do 2.kola, byla zde i občerstvovací stanice, kde jsem vzal vodu. Na to, že se jednalo o MČR/ME, jsem byl fakt překvapený, že prvního pořadatele vidím na 6.km, o nulovém diváckém zájmu nemluvě, toto mi při předchozím běhu vadilo. Teď se ale situace výrazně změnila. Trasa vedla místy, kudy jsem nikdy v životě ani nešel, napřed ve zvlněném terénu, opět místy blátivém, a pak přesla do prudkého krpálu se sklonem kolem 24%, kde se na 600m nastoupalo skoro 150 výškových metrů. Něco takového pro mě bylo neběhatelné, jen jsem rychleji šel, navíc jsem se občas vyhýbal běžcům, co už běželi 2.kolo, byť jich bylo málo. Všiml jsem si, že tady jsem jen o málo pomalejší, než tito, zde jsem ztrácel zdaleka nejméně. Bylo to ale pro mě velmi neobvyklé a náročné, navzdory tomu, že jsem zde třeba i na Petra Pechka ztratil jen asi 23% jeho času. Ale vůbec jsem se netěšil dolů ...

Další část vedla s kopce, napřed terénem z mírného, pak byl krátký velmi prudký seběh, trať se pak napojila na asfalt, po kterém se běžně běhá nahoru na klasické trati. Vůbec se mi to nelíbilo, běžel jsem navíc zcela osamocený, jen mě předběhl cestou jeden běžec. Jak jsem měl unavené nohy z krpálu, tak mi ten seběh šel ještě hůře, než normálně, nejhorší byl ten asfalt. Na 8.km trať odbočila k boudám, zde byla do mírného kopce, pak ale přešla do výrazného terénního klesání, až se na 8,5.km napojila na původní trať, i zde jsem vzal jeden kelímek vody, byť uź mi ho ani pořadatelé nenabízeli, protože jsem byl bohužel v mistrovské kategorii poslední a za mnou běželo jen pár hobíků. Terénní zvlněná část byla opět nepříjemná, ale do krpálu se mi běželo/šlo lépe než v 1.kole, bohužel jsem tu byl zcela sám. Nad krpálem pak trať přešla do běhu do mírnějšího kopce přes rašeliniště, překvapilo mě i to, že tam byl po stranách místy sníh. Pak se trať dostala k Černé boudě, odtud po šotolíně přešla směrem k vysílači a pokračovala z mírného kopce k lanovce, kde byl cíl. Snažil jsem se, dokonce jsem zde předběhl několik veteránů, co startovali o půl hodiny dřív (na kratší trati), ale jinak mi ani zde klesání moc nešlo, což je vidět i z tepů. Doběhl jsem do cíle celkem unavený, závod byl pro mě náročný. Teprve po doběhu jsem zjistil, že trval skoro hodinu a půl, navíc byl v pro mě dost nepříjemném profilu, ale bylo to zajímavé. Myslím, že jsem zde běžel v rámci svých možností, moc lépe by to nešlo, celkově jsem s výkonem spokojen. Kdybych chtěl, aby to bylo lepší, musel bych aspoň občas zajet do hor a podobné tratě dát, přinejmenším na Pálavě. Byl to ale jistě nevšední zážitek. :-)

Další pobyt na horách jsem si pak velmi užil, naběhal jsem spousty kilometrů, byl na spoustě míst a bylo to fajn. Škoda sice, že byl jen krátký, ale i tak jsem se cítil velmi dobře, bylo to super, měl jsem mimo jiné i dlouhý běh přes Sněžku v délce 44 km s převýšením skoro 2 km za krásného počasí, běhal jsem i šílené krpály od Černého dolu, v úterý jsem pak pro změnu běhal brzy ráno za mlhy a deště, zajímavé. Byť jsem měl z pobytu původně strach a uvažoval jsem, že i s ohledem na jiné okolnosti tam snad ani nepojedu, tak jsem vůbec nelitoval, že jsem se rozhodl jinak. Skvělé bylo i to, že jsem díky tipu kamarádky narazil na levné ubytování přímo pod vysílačem, ve výše 1270m, ale i počasí vyšlo lépe, než jsem čekal. Ale hlavně jsem se cítil v horách neskutečně dobře, plný elánu, ani mě zde nebolela hlava, ani jsem nemusel moc spát či jíst, prostě mě to tam nabíjelo spoustou energie. Jsem rád, že jsem tam jel a i že jsem se zúčastnil toho závodu, i toto bylo velmi nevšední a zajímavé!


Návrat na přehled závodů