22.8.2020 Běh na Svatý Hostýn, cca. 4,86 km (převýšení +422m)

Pořadí: 46. ze 164, z toho 13. ze 44 v kategorii muži B

Čas: 31:18

Rychlost:  9,32 km/hod (6:26 na km)

Profil: převýšení 422 metrů, prvních 1,7 km mírné stoupání po asfaltu, zpočátku kostky, zbytek převážně kamenité cesty

Počasí: cca. 30 stupňů, slunečno

Průměrný výkon: 286 W

Průměrná kadence: 178 kroků/min

Průměrný tep: 180 tepů/min (maximum 191)

Profil a rozložení tempa, výkonu, kadence a tepu :

Foto :

Běh na Svatý Hostýn byl druhý oficiální závod, který jsem letos běžel, tři týdny po MČR do vrchu na Šerák. Uvažoval jsem, zda není čas skončit se závodním běháním, a závod na Hostýn mi přišel jako vhodný, mimo jiné i proto, že se běží na poutní místo, na kterém jsem v roce 2016 ukončil svůj dlouhý etapový běh Moravou a kde jsem v roce 2018 běžel MČR veteránů. Dalším důvodem bylo, že kvůli korona době byl zrušen například i běh na Černou Horu a moc možností pro mě nebylo, když z různých důvodů preferuji závody do vrchu. Konečně bylo dobré, že se objevila možnost jet na závod autem s jedním běžcem, nakonec vítězem závodu, protože předloni mi při cestování vlaky a autobusy ujel jeden spoj a na start dorazil až těsně před startem, což bylo spojeno s nemalým stresem a asi ovlivnilo i výsledek. Viděl jsem, že jsem přesto běžel slušně, letos jsem ale měl jediný cíl – dát lepší čas, než tehdy.

Závodu jsem přizpůsobil své běhání poslední dva týdny, nejprve týden s hodně kilometry i intenzitami, poslední týden pak jen poloviční kilometráž a jen běhy s nízkými intenzitami. Přitom jsem více běhal i rovinatější stoupáni, neboť jsem věděl, že závod začíná jen do mírného kopce, kde jsem předloni zaostával. Nevýhodou ale byla vedra, která poslední dny panovala, přesto jsem se rozhodl na závod jet. Přijeli jsme v předstihu asi 2 hodin před startem, a proto byl čas jak na návštěvu cukrárny, tak na rozklusání v délce asi 3,5 km, když prvních 1,7 km bylo po trase závodu, takže jsem prozkoumal, jak rovinatější část trasy vypadá. Bohužel bylo vedro a i při pomalém klusu jsem měl vyšší tepy, ale jinak klus splnil, co jsem od něj čekal, zejména pak odhlenění, takže jsem pak při závodu potřeboval mnohem méně smrkat a kašlat, než třeba na Šeráku, kde jsem rozklus v podstatě neměl.

S ohledem na své zkušenosti jsem si stanovil, že poběžím s alarmem tepu na 178, což by měl být můj anaerobní práh a s výkonem mezi 270 a 360 watty, když jsem čekal v první části, že budu spíše pod ním. Věděl jsem, že závod je kratší (předloni jsem měl 32:18), a proto bych měl tepy kolem ANP udržet. Čas ale byl nejistý, protože nejenže bylo teplo, ale ještě oznámili, že na části terénu je místo lesa jen planina, kde bude horko (viz foto), na druhé straně to ale kompenzovali osvěžovací stanicí, která na trati předloni nebyla. Začátek jsem běžel dle plánu, o dost svižněji než předloni, skoro o minutu na km rychleji, ale i tak pomaleji než většina běžců, viděl jsem před sebou dokonce i poslance Miholu. Jenže vím, že závod se nerozhoduje tady a nějak jsem to neřešil, s tempem jsem byl velmi spokojený, méně pak s tepy a pocením.

Druhý kilometr ještě vedl převážně po asfaltu, zde už někteří lidé dost zpomalovali, protože sklon vzrostl. Když pak po nějakých 1,7 km přešel běh do prudší části, už zde i někteří chodili, proto jsem trošku zvýšil úsilí a některé běžce předběhl. Slyšel jsem, že tepy už jsou nad 178, ale běželo se mi obstojně, tak jsem pak pípání přenastavil na 182 a říkal si, že to risknu, výkon už vzrostl někam nad 300W, ale i tak byl tep vyšší, než tomuto odpovídá. Věděl jsem ale, že třeba předběhnout některé lidi už tady, protože po 2,3 km trať přechází na kamenitou část. Nepamatoval jsem si, jak moc šutrů tam je, ale nějakou představu jsem měl a tušil, jak je těžké tam běžet dobře a ještě kličkovat za běžci. Ještě před náběhem do kamenité části jsem předběhl nějaké lidi a čekal, co se bude dít, když na jedné straně trať vedla po šutrech, na druhé straně začala ve stínu, v lese.

Šutry byly náročnější, než jsem myslel. Navíc teď běhávám v barefoot Merrell, které mi vyhovují všude kromě šutrů, tak jsem občas nějaký kámen i cítil. Horší to ale bylo s běžci před sebou, většina jen chodila a nebylo pro mě úplně snadné je předbíhat, zejména zpočátku, kdy byly i nějaké skupinky. Velký problém byl i vyšší tep, držel se i nad nově nastaveným limitem 182 a věděl jsem, že trať bude ještě dlouhá. Dokonce jsem pár set metrů přešel na běh blízký už chůzi, viz kadence, ale pořád jsem byl rychlejší než dost lidí. Přesto se mi ale občas nechtělo někoho předběhnout, tak jsem se chvíli držel za ním a předběhl ve vhodném místě, když mi dotyčný pomáhal vybrat si na širších cestách varianty, kudy přesně běžet. Ale celkově jsem byl nespokojený, že mi tam klesl i výkon, byť se to brzy srovnalo nad požadovaných 270W.

Čtvrtý kilometr už vedl postupně na o něco méně kamenitých cestách, pro změnu ale pak přešel na zmíněnou mýtinu, kde bylo fakt vedro. Tepy už vzrostly někam ke 185, což bylo podezřelé, ale řekl jsem si, že to risknu a nebudu zpomalovat. Něco přes kilometr do cíle byla zmíněná osvěžovací stanice, vzal jsem kelímek s vodou, trochu se napil a zbytkem se polil, to pak trošku pomohlo, ale jen na chvíli. Kolem 4.km pak bylo jediné místo, kde trať dokonce chvíli mírně klesala, zde jsem se musel snažit, aby mě nepředběhli lidé, které jsem předběhl předtím, s některými jsem se držel těsně za nimi, ale to jsem neřešil, když vím, že konec zase vede do prudšího kopce. Charakter trati ale vysvětluje pokles výkonu opět pod 270W, naštěstí opět jen krátce.

Konec závodu vede v dost měnícím se sklonu i profilu, ale už jsem neřešil tepy ani výkony a snažil se běžet dle svých možností. Předloni jsem běžel tuto část už špatně, protože jsem se dost unavil v terénu, který jsem měl rychlejší, letos to bylo pocitově dobré, dokonce mě ani zde nikdo nepředběhl a ve finálním stoupání jsem se dostal krátkodobě na výkon až nad 400W a tep 191. Dobíhal jsem asi na hranici svých možností, čas vyšel 31:18, tedy přesně o minutu lépe než předloni. Jak z grafů tepů a výkonu, tak porovnání se soupeři vypadá, že jsem si síly rozložil dobře a zhodnotil i dobře své možnosti, zaběhl jsem asi poblíž svého možného maxima pro tento den. Sice výkon byl v průměru podobný jako na Šeráku, kde závod byl skoro dvakrát kratší, ale tady mi trať vyhovovala profilem a podkladem méně, bylo i o dost tepleji a i tepy byly vyšší, takže mohu být spokojený.

Po závodu jsem byl celkem zadýchaný, tak jsem se musel jít chvíli projít, vyzkoušel jsem náročnější lesní cestu pod Hostýn, ale pak jsem se zklidnil a tentokrát si i užil více občerstvení, včetně guláše od pořadatelů a zmrzliny a piškotové rolády koupené. Pak jsem si i zaklusal dolů a cestu autem, jako spolujezdec, už zvládl bez problémů, aniž bych se tam moc potil či byl unavený. Za vítězem jsem zaostal o necelých 9 minut, to asi odpovídá rozdílu naší výkonnosti. Když jsem přitom své mezičasy s druhým v pořadí, který má aktivitu na Strava, tak jsem zjistil, že čím jsem byl výše, tím jsem měl menší odstup, což odpovídá i tomu, co jsem viděl na trati. Přesto ale i v posledním kilometru byl rozdíl ještě velký, já měl tempo 6:21/km, Jakub měl 4:58/km, ale třeba první kilometr já měl 5:04/km a Jakub 3:36/km. Ale překvapilo mě, jak dobře jsem se držel v anaerobní zóně, i když v ní netrénuji.

Je otázkou, co bude s mým běháním dál, protože vím, že výkonnost je a bude špatná, takže se nevyplatí kvůli tomu cestovat spousty kilometrů daleko, na druhé straně mě to ale bavilo a uměl jsem si ten závodní den nakonec užít. Jisté ale je, že já potřebuji, aby k tomu bylo i něco navíc, třeba tady i možnost návštěvy poutního místa (baziliky) a potkání se s přáteli (Standa Juránek apod.). Nakonec, vešel jsem se ještě na 1.list pořadí, tak snad to nebyla zas taková ostuda, abych se měl stydět se podle chuti ještě něčeho někdy zúčastnit. Bylo to celkově lepší, než jsem myslel, a to je fajn!