Postřehy ze závodů (Petr Kaňovský)

Návrat na přehled závodů

Zobrazit zprávy ze všech závody - rok:   2018   2017   2016   2015   2014   2013   2012   2011   2010   2009   2008   2007   


31.5.2011 Brněnské Hamburgy 5 km

Pořadí: 3. ze 4 běžců

Čas: 20:59

Rychlost:  14,33 km/hod (4:12 na km)

Průměrná TF:  176,5 tepů/min

Profil: 250 metrová dráha ZŠ

Počasí: 16 stupňů, jasno, chvílemi vítr

Rozložení tempa a tepovky (čas na km a tepů za minutu):

     

Dalším závodem se stal závod na 5 km v rámci Brněnských Hamburgů. Ještě před týdnem , kdy jsem závod vyhlašoval, jsem doufal, že by se mi mohlo podařit tímto závodem zdárně ukončit relativně úspěšné běžecké jaro, ale čím více se závod blížil, tím mi bylo jasnějśí, že se mi to nepodaří. Po středečním velmi úspěšném závodu TriExpert cupu v Obřanech a následném pohodovém výklusu domů přišla velmi silná únava, která navíc byla podpořena stresovými situacemi, ve kterých jsem se nacházel. Od té doby jsem běhal jen málo a velmi pomalu, ovšem ani to nepomohlo. Nejhůře jsem se cítil včera, kdy jsem dal jen 2,6 km před obědem. Dnes ráno jsem se ale cítil lépe, tak jsem si říkal, že to zkusím, i když mi bylo jasné, že nemohu čekat žádné zázračné výsledky. Chuti zkusit běžet napomohlo i to, že dorazili mí kamarádi Hugo a Pavlis, a zejména u Pavlise se dalo čekat, že poběží na kvalitní výkon na úrovni mého osobáku (19:20). Nevýhodou bylo pro mě poměrně teplé počásí a také vítr, který chvílemi foukal. Další nevýhodou byl částečně pokažený Garmin, kvůli kterému jsem nemohl nastavit své oblíbené pípání (pokazilo se tlačítko "mode", přičemž jeho oprava dle sdělení Garmina není možná a budu muset koupit nový přístroj, což se mi zatím nechce). Rozklusal jsem se 3 kola (spolu s několika rovinkami) a přichystal se na start.

Po o něco rychlejśím prvním kole (55 s) jsem běžel další kola celkem rovnoměrně mezi 58 a 59 sekundami, avšak činilo mi stále větší problémy tempo udržet. Přibližně po 7 kolech jsem před sebe pustil Pavla, který před tím běžel za mnou, ale protože 8.kolo jsem měl pomalejší a na 2 km zaznamenal mezičas 7:44, který byl přesně stejný, jako odpovídal průměrnému tempu osobáku na 5 km, tak jsem se i přes poměrně vysokou TF rozhodl Pavla předběhnout a vyzkoušet, co se bude dít. Další kolo jsem měl za 57 sekund, ale tep vzrostl až na 191/min a přestože jsem se i v dalších kolech pokusil tempo udržet, tak se mi to nepodařilo, i když tep byl stále vysoký. Na 3 km jsem měl 11:45, což byl přesně stejný čas, jako před týdnem při závodu na 3 km, ale při průměrné tepovce 178,3/min, která byla o 5,1 tepů/min vyšší než tehdy.

V dalším kole jsem už Pavla nepřímo pobídl, aby mě předběhl, protože jsem ho nechtěl brzdit v jeho výkonu. Pak už jsem systematicky zpomaloval, ale snažil se doběhnout. V polovině 17.kola mě dostihl a předstihl Hugo, kterého jsem se chvilku pokusil držet (viz vzestup TF v grafu na začátku 5.km), ale velmi rychle jsem usoudil, že to nemá cenu, a doběhl do cíle jen volně, v čase 20:59. Průměrná tepovka i přesto byla 176,5/min, což je více, než jsem měl při rekordním pokusu za 19:20 (175,7/min). Po doběhu jsem neměl chuť se ani příliš vyklusávat, dal jsem jen jedno kolo a pak s Hugem odešel a odjel busem domů. Je jednoznačné, že jsem nepřizpůsobil své tempo v první části aktuální situaci, ale to nevadí. S ohledem na uvedené považuji 3 km za 11:45 za ještě uspokojivý výsledek a u zbývajících 2 km jsem neměl důvod, proč se dále ničit.

Obávám se, že nyní budu v poměrně dlouhém běžeckém útlumu. Na jaře jsem dosáhl poměrně výrazných zlepšení, vrchol formy jsem měl začátkem března (15 km za 1:01:37, maraton 3:18:40) a pak ke konci dubna (10 km za 39:53 a pulmaratom za 1:29:14). Po protrápeném PIM jsem se v květnu snažil, ale v podstatě zaběhl jen relativně slušně před týdnem v Obřanech (tempo 4:07/km na 8,8 km), kde jsem sice už běžel pod své možnosti, nicméně i tak mnohem lépe než loni. Nyní nastávají horké měsíce, které obecně nemám rád a ve kterých se mi tradičně příliš nedaří, i když loni jsem právě v červenci a srpnu velmi výrazně vylepšil osobáky na krátkých vzdálenostech, od 250 metrů po 3 km. Zřejmě nastal čas pro odpočinek nejenom od kvalitních výkonů, ale i od kilometráže, protože při kumulované fyzické a hlavné psychické únavě není nutné snažit se běhat "za každou cenu". Uvidíme, jak dlouho u mě tento špatný stav setrvá, možná jen pár dnů, ale možná i pár měsíců. Věřím však, že je správné nečekat, až k psychickým problémům a únavě přibydou bolest a zranění. Bohužel nejsem superman, a má zlepšení jsou něčím vykoupena, byť až s několikatýdenním zpožděním ...


Návrat na přehled závodů