Čas: 1:31:23

Rychlost: 13,85 km/hod (4:20 na km)

Průměrný tep: 167,8 tepů/min

Profil: 15 asfaltových okruhů kolem stadionu, zvlněný profil, nejprve prudší stoupání (+8 m), prudší klesání (-9 m), další prudší stoupání (+13 m) a poté pozvolnější klesání a rovina (-12 m), celkem za závod převýšení cca. 320 metrů

Počasí: 15 stupňů, zataženo, převážně mírný déšť

Rozložení tempa (čas na km) a tepové frekvence (tepů/min):

   

Mým 96.soutěžním během se stal půlmaraton v Liberci. Účast jsem zvažoval až do poslední chvíle, protože jednak jsem řešil neběžecké problémy a jednak má běžecká forma nebyla dobrá, což je vidět i z toho, že 5 dní před závodem jsem na Brněnském Hamburgu uběhl jen 3 km místo původně naplánovaných 10 km. Navíc se na Internetu objevovaly informace, že profil závodu není příliš příznivý a že ani prostředí není úplně optimální. Také nemám rád dlouhé cestování, nicméně rozhodlo, že jsem chtěl navštívit přátele, které jsem už dlouho neviděl. Do Liberce jsem jel už den předem a v podvečer před závodem si zaběhal asi 8 km a také zahrál badminton, který jsem už nehrál asi 20 let. S přáteli jsem prožil velmi příjemný večer a ráno se s nimi vydal na závod. Počasí bylo příznivé, protože bylo zataženo a byla i příznivá teplota, takže jediným problémem byl vytrvalý drobný déšť.

Už při prezenci mě překvapil nízký počet účastníků. Nakonec startovalo jen 36 půlmaratonců a 5 účastníků "lidového běhu" na 3,2 km, z nichž čtyři přišli se mnou, takže díky nám vzrostl počet účastníků lidového běhu na pětinásobek. :-) Kamarádi se přitom běhu nevěnují, ale podali velmi dobrý výkon, včetně jejich dětí ve věku 9 a 6 let, u nichž je obdivuhodné, že celou vzdálenost úspěšně absolovovali. Pěkné bylo, že se pak postarali i o povzbuzování mě i všech závodníků, protože jinak divácká účast byla nulová, přestože stadion, kolem kterého se běhalo, měl krytou tribunu. Rozhodl jsem zkusit běžet na čas kolem 1:30 s tím, že v průběhu závodu své ambice podle aktuálních podmínek upravím.

První kolo jsem se seznamoval s tratí. Zjistil jsem, že na trati jsou dvě prudší stoupání (sklon kolem 5%), jedno prudší klesání a jedno pozvolné klesání střídané rovinkou. Zvlněný profil vylučoval běžet strategií rovnoměrného tempa a bohužel i strategií rovnoměrné tepovky, musel jsem se tedy více spoléhat na své pocity, i když údaje z hodinek jsem používal. První kolo jsem dal příliš pomalu, v dalších kolech jsem proto zvýšil úsilí a to jak při běhu do kopce, tak při běhu s kopce. Tepovka byla poměrně rozkolísaná a její graf vytvořil funkci s cca. 30 lokálními maximy a 30 lokálními minimy. Problém ovšem byl v tom, že při běhu s kopce jsem nebyl schopen běžet tak rychle, aby tepovka výrazně nepoklesla, zatímco při běhu do kopce jsem se dostával na hodnoty 175-180/min, tedy výše, než je anaerobní prah. Již po 7 kolech bylo jasné, že čas 1:30 je nereálný, ale věřil jsem, že bych mohl dát čas kolem 1:31, tedy o málo rychleji než v Pardubicích. Po 10.kole (14 km) jsem ale začal mít problémy při běhu do kopce, kdy se mi již nedařilo tepovku dostat nad 175/min, což vedlo ke zpomalení. Menší zpomalení bylo i při běhu s kopce, ale tam jsem se snažil nezpomalovat.

V posledních dvou kolech jsem se pokusil mírně zrychlit, nicméně to nezabránilo, abych nebyl kolo a půl před koncem předstihnut jedním závodníkem a půl kola před koncem dalším. Držel jsem je sice v dohledu, ale zejména při klesáních mi utekli, takže jsem ani jednoho nedostihl. Do cíle jsem doběhl v čase 1:31:23 na 10.místě z 36 účastníků. Tento čas je až čtvrtým nejlepším výkonem na této vzdálenosti, nicméně za druhým nejlepším výkonem jsem zaostal jen o 14 sekund a za osobním rekordem z běhu na dráze o 2:09. Běžel jsem přitom o několik minut rychleji, než při všech pokusech z předchozích let. S ohledem na profil tento výsledek považuji za velmi dobrý, i když těch pár sekund rozdílu od času z Pardubic mrzelo.

Po dobehu jsem se vyklusal další jedno kolo, pak se občerstvil a počkal s kamarády na vyhlášení výsledků. I poté jsem s nimi prožil pěkný čas. Jsem tedy rád, že jsem se do Liberce vypravil! Zajímavé je, že když jsem večer po návratu do Brna šel na mši do kostela, tak jsem tam potkal kamaráda běžce, který ve stejný den závodil na půlmaratonu v Novém Veselí, na kterém se zúčastnilo i několik závodníků, kteří by jinak startovali v Liberci. Domů jsem se tak dostal až kolem jedenácté večer. Byl jsem sice unavený, ale velmi spokojený a vděčný za všechno, co jsem o víkendu prožil. Věřím přitom, že není podstatné, že tentokrát osobní rekord nevyšel, ostatně bylo by velkým překvapením, kdyby tomu bylo jinak. Závod v Liberci svých charakterem (profilem i průběhem tepovky) spíše připomínal intervalový běh 30 x cca. 250 metrů, takže byl velmi kvalitním tréninkem, který byl dobrým základem pro další pokusy, které nejpozději na podzim zkusím.